Zemědělství – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Zemědělství – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/#respond Fri, 17 May 2019 11:42:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129823 Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Oznámili to dnes v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

„Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů,“ zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. „Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Komise prý navíc v rozporu s pravidly fungování EU ukotvenými ve Smlouvách dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel dnes Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný „zástupce Evropské komise z DG Budget“, tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Komise jedná podle Pirátů protiprávně

Evropský parlament v prosinci vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

„Evropská komise jedná protiprávně. Ze strany bruselských úředníků neproběhlo standardní rozhodnutí o zastavení plateb koncernu Agrofert,“ uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj SZIF tvrdí, že není důvod tyto dotace nevyplácet a trvá na tom, že evropská pravidla ke střetu zájmů jsou dodržována. Odborný rozbor právníků Evropské komise ale podle Pirátů v prosinci konstatoval, že evropské předpisy ke střetu zájmů jsou ve vztahu k Babišovi porušovány.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/feed/ 0
Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/#respond Tue, 14 May 2019 09:29:19 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129706 Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos MORI, do kterého se zapojilo 11 členských zemí Evropské unie. Výsledky představila na dnešní tiskové konferenci Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 % českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 % respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 %.

Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 %) než činí průměr zapojených zemí (80 %). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí. Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.

Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je jedním z obecně důležitých témat týkajících se životního prostředí omezení emisí v osobní dopravě. „V naší průmyslově orientované zemi skoro neprosaditelná věc, protože se tam kloubí různé jiné zájmy. Česká veřejnost je hodně nastavená tak, že největší znečišťovatelé jsou v Asii, takže Evropská unie by měla omezovat asijské trhy,“ popsal.

„Naopak máme velkou tradici v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, tam je to téma silné. Tam se lidé shodují, že chráněná krajinná oblast musí mít zvláštní režim a je potřeba s ní pracovat,“ doplnil Buchtík.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

EU má řešit terorismus a daňové ráje, chtějí Češi

Za nejdůležitější téma eurovoleb považují Češi ochranu před teroristickými útoky (86 %). Kromě ekologických záležitostí je pro voliče zásadní snaha o ukončení daňových rájů a obrana hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.

Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. lednem a zúčastnilo se jej 2000 potenciálních českých voličů mezi 18 a 65 lety. Agentura IPSOS jej provedla také například v Dánsku, Itálii, Polsku ve Francii nebo na Slovensku. Průzkumu se neúčastnili lidé, kteří byli rozhodnuti, že nepůjdou k volbám.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce. 

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/feed/ 0
Český duben v EU: Komisařka Jourová a čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/#respond Mon, 13 May 2019 14:06:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129670 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Schválení balíčku mobility

Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili na začátku dubna po dlouholetém vyjednávání europoslanci. Západní země a především Francie chtěly prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala existující směrnice o vysílání pracovníků, která zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat mzdu ve stejné výši jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.

Evropský parlament nicméně schválil zvláštní pravidla pro dopravní sektor, tzv. balíček mobility. Díky němu budou moci čeští řidiči odvézt náklad například do Německa bez toho, aby by jim jejich zaměstnavatel musel vyplácet „německý“ plat.

Úspěch českých dopravců. Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony

Dopravní firmy mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.

S českou žalobou na zbraňovou směrnici to vypadá bledě

Česko se u Soudního dvora EU domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně.

Generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpstonová ovšem v dubnu doporučila tomuto soudu, aby českou žalobu zamítl. Ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Generální advokátka EU je pro zamítnutí české žaloby na zbraňovou směrnici

Generální advokátka Soudního dvora EU doporučila tomuto soudu, aby zamítl českou žalobu na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Věra Jourová mezi stovkou vyvolených

Česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo hvězdní sportovci Tiger Woods, Mohamed Salah či LeBron James. V dalších kategoriích se objevují například americký prezident Donald Trump, čínská hlava státu Si Ťin-pching, švédská aktivistka Greta Thunbergová nebo zpěvačka Lady Gaga.

Jourová úspěch označila za „ocenění práce mnoha lidí v Evropské komisi a ukázku důležité role EU při formování globální reakce na technologickou revoluci“.

Eurokomisařka Jourová patří podle časopisu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo golfová hvězda Tiger Woods.

Podpora západnímu Balkánu

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček byl v dubnu velice aktivní ve své podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU. „Česká republika trvale podporuje rozšiřování Evropské unie. Rozšiřování vnímáme jako důležitý nástroj pro rozvoj demokracie, stability a ekonomické prosperity v zemích našich balkánských partnerů,“ řekl Petříček na konci dubna po jednání se svým srbským protějškem, kterému nabídl české zkušenosti s přípravou na vstup do Unie.

O týden dříve se také vyslovil pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií. „Obě země udělaly pokrok a měly by dostat příležitost postoupit o krok dále,“ nechal se slyšet Petříček na bratislavské schůzce V4 a Francie.

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou

Čeští europoslanci se v tomto období Evropského parlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu v dubnu zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu. Z analýzy kromě jiného vyplývá, že při zohlednění velikosti země byli čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech a před Finy. Čeští zástupci získali důležité pozice, a to odpovídajícím způsobem zvýšilo jejich význam a viditelnost. V absolutním měřítku byli nejvlivnější Němci, těch ovšem v EP sedí téměř pětkrát tolik co Čechů.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Česká reakce na směrnici o „dvojí kvalitě“

Europoslanci v dubnu souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak doufali někteří čeští europoslanci.

Finálový kompromis vyvolal negativní reakci také u české vlády, ačkoliv v průběhu vyjednávání podporovala mírnější úpravu (zde na rozpor poukazuje europoslanec Petr Ježek). Ministr zemědělství Miroslav Toman v návaznosti na odhlasování směrnice avizoval plánované přijetí přísnější české novely. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil upozornil na to, že za takový krok by České republice mohla hrozit žaloba od Evropské komise. Podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra je však předčasné něco takového vyvozovat.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český duben v EU vznikl s využitím ČTK.

Český březen v EU: Zbraňová směrnice u soudu, „spící“ Wikipedie a otazník nad českým předsednictvím

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/feed/ 0
Je dobře, že se dvojí kvalita dostala do předvolební debaty, říká Kruliš ze Spotřebitelského fóra https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/#respond Thu, 09 May 2019 08:55:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=129556 Instituce EU ještě dostatečně nepochopily závažnost problému s tzv. dvojí kvalitou zboží, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. Pokud bude plánované české „zpřísnění“ pravidel dostatečně odůvodněno, z hlediska evropského práva by se podle něj nemělo jednat o problém.

Tzv. dvojí kvalita odkazuje na praxi, kdy společnosti vyrábí zboží ve stejných obalech, ale s rozdílným obsahem u „šarží“ pro jednotlivé země či trhy. Nemusí se tedy jednat přímo o méně či více kvalitní produkt – „kvalita“ je těžko měřitelná a často subjektivní – ale o lišící se složení tohoto produktu napříč zeměmi EU.

Unijní instituce v dubnu dosáhly shody na nové směrnici, která řeší mimo jiné tzv. dvojí kvalitu zboží. Co říkáte na výsledný kompromis?

Můj pohled v zásadě souzní s převládajícím názorem v České republice, tedy že evropské instituce podle mě ještě dostatečně nepochopily relevanci a závažnost problému. Směrnice neslibuje dostatečné záruky toho, že dojde ke skutečné změně v praxi. Pozměňovací návrh, za kterým stáli také čeští europoslanci napříč politickými stranami, neprošel. Určitě stále visí velký otazník nad tím, jestli podoba, která byla přijata, přinese nějakou zásadní změnu, nebo jestli některým výrobcům bude i nadále tato praktika procházet. Pro spotřebitele navíc není relevantní jen to, jaký text se přijme, ale jak s ním bude následně zacházeno ze strany správních orgánů v praxi. Až časem uvidíme, jestli dojde k nějakému posunu.

Není úspěchem už to, že se koncept „dvojí kvality“ dostává do legislativy? EU poprvé uznává, že něco takového existuje.

V politické rovině to za úspěch tzv. nových členských států EU považovat lze. Není ale v pořádku, jak moc dlouho nám trvalo dostat se vůbec do tohoto stádia. Je ovšem také důležité upozornit, že vždy šlo v této věci teoreticky využít obecnou klauzuli o nekalých obchodních praktikách. Problém ležel v tom, že není dostatečně návodná pro aplikační praxi pověřených národních orgánů, a ty k postihu tak neměly odvahu. Právě explicitní zařazení dvojí kvality mezi kauzy, které se považují za nekalou obchodní praktiku, by mohlo aplikační praxi usnadnit.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

Česká vláda v návaznosti na rozhodnutí EU oznámila plánovanou novelizaci zákona, který se zabývá kvalitou potravin. Novinky chce zavést ještě dříve, než jí ukládá transpoziční lhůta dvou let, navíc mluví o zpřísnění podmínek. Jak se na český záměr díváte?

Kdybychom se na věc dívali z hlediska regulatorní zátěže, tak by se dřívější přijetí legislativy dalo teoreticky označit za goldplating (česky tzv. pozlacování směrnic, kdy členské státy přidají k unijní legislativě něco nad rámec a vydávají to za požadavek EU pozn. red.). Pokud však dřívější přijetí nových pravidel projde náležitou diskusí a jejich autoři novinky zdůvodní, tak je to legitimní a nejedná se z hlediska evropského práva o nic nepřípustného. U nás se nutná diskuse evidentně vede, jedná se zatím pouze o návrh, nic není přijato. Pouze se bavíme o tom, že ministerstvo zemědělství, nyní zdá se i s ministerstvem průmyslu a obchodu, chtějí připravit společný návrh. Nejde tedy o pravý goldplating, kdy vláda ke směrnici něco „přibalí“ a poslancům řekne, že to jinak nejde, protože to po nás chce EU.

Pokud se vrátíme na evropskou úroveň, tak EU je většinou nucena reagovat ve chvíli, kdy dochází k přijímání různých národních úprav, které pak svojí roztříštěností začínají být překážkou na vnitřním trhu. Zavedením českého zákona tak zároveň můžeme tlačit na evropské instituce, aby přehodnotily svůj přístup a vyšly nám vstříc například přesnější formulací nebo doplněním.

O čem zde hovoříme je ale pouze „veřejnoprávní“ cesta, jak dvojí kvalitu řešit – problém má ještě „soutěžně-právní“ či „soukromo-právní“ aspekt. Objevuje se pochybnost, zda a v jakém rozsahu výrobci vůbec dovolují, aby varianty jejich výrobků, které jsou určeny například pro německý trh, mohli obchodníci nabízet také českým zákazníkům. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) pana Prouzy praxe ukazuje, že výrobci se často brání tomu, aby obchodníci nabízeli českému spotřebiteli třeba právě německou variantu výrobku. Nabízí se pak otázka, jestli je podobná praktika v souladu se soutěžním právem EU a nejedná se například o zneužití dominantního postavení nebo tržní síly. Je tedy nutné ptát se, jestli by zakročení proti podobným praktikám v konečném důsledku nebylo efektivnější než „veřejnoprávní“ cesta, která může vypadat hezky na papíře, ale v praxi může narážet na výkladové problémy a dostupnost informací státní správy o složení výrobků v jiných státech EU. Česká diskuse by mohla přispět i v této rovině.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se k plánovaným krokům vlády vyjádřil tak, že přijatá směrnice je založena na principu plné harmonizace, a státy tak nemohou přijmout vlastní přísnější úpravu. Podle něj by nám kvůli tomu mohla hrozit žaloba od Evropské komise. Vy už jste českou situaci přiblížil, co by se ale muselo stát, aby žaloba skutečně přišla?

Nedělal jsem hlubší analýzu námitek pana Pospíšila. Pokud bychom hovořili pouze o dřívějším přijetí nových pravidel, která by vycházela ze zmíněné obecné klauzule, tak se domnívám, že by taková reakce nenastala. Situace by byla jiná, když bychom sáhli k extenzivnějšímu výkladu, který by narušoval fungování vnitřního trhu EU. Zatím ovšem hovoříme pouze o prvním záměru, bude na úřednících na ministerstvech, aby prověřili slučitelnost návrhu s evropským právem. Možná se pak ukáže, že česká úprava nejen že nepředstavuje překážku na vnitřním trhu, ale že naopak přispívá k jeho fungování a postihuje praktiku některých výrobců, která je s fungováním vnitřního trhu EU obtížně slučitelná.

Problém dvojí kvality zaplavil českou debatu před volbami do Evropského parlamentu, tradiční téma sociálních demokratů nově řeší mimo jiné premiér Andrej Babiš. Vítáte to?

V zásadě to špatně není. Jedná se o věc, která je řešitelná na evropské úrovni, ještě navíc se týká jednoho z pilířů EU – vnitřního trhu. Pro evropské volby je to legitimní téma, mnohem lepší, než když se do předvolebních debat zatahuje například zahraniční politika, ve které Evropský parlament má jen velmi omezené pravomoci, jako je přijímání rezolucí. Do oblasti vnitřního trhu ale europoslanci mohou významně zasáhnout. Je ovšem zásadní, aby to nebylo téma jen před volbami, ale i po nich.

Důležité je také zmínit, že evropské instituce, které se problémem dvojí kvality možná mohly zabývat už před deseti lety, často reagují právě až když vidí, že v konkrétní oblasti existuje nějaký politický tlak. Spotřebitelské organizace v tzv. nových členských zemích EU nemají prostředky a zatím ani tolik zkušeností, aby dokázaly na evropské úrovni nastolovat témata, která jsou pro ně klíčová. Visegrádská čtyřka začala na téma dvojí kvality politicky tlačit až ve chvíli, kdy po ní EU chtěla souhlas s relokačními kvótami. Šlo tedy o jakýsi politický protitlak, ovšem založený na reálném problému.

Babiš se obul do producentů potravin kvůli „dvojí kvalitě“, výrobce čokolády se brání

Premiér Andrej Babiš bude v pondělí jednat se zástupci obchodních řetězců kvůli dvojí kvalitě potravin. Česká republika je popelnicí Evropy, řekl na dnešní tiskové konferenci při zahájení kampaně hnutí ANO do eurovoleb.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/feed/ 0
Babiš se obul do producentů potravin kvůli „dvojí kvalitě“, výrobce čokolády se brání https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/babis-se-obul-do-producentu-potravin-kvuli-dvoji-kvalite-vyrobce-cokolady-se-brani/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/babis-se-obul-do-producentu-potravin-kvuli-dvoji-kvalite-vyrobce-cokolady-se-brani/#respond Thu, 02 May 2019 12:53:27 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129355 Premiér Andrej Babiš bude v pondělí jednat se zástupci obchodních řetězců kvůli dvojí kvalitě potravin. Česká republika je popelnicí Evropy, řekl na dnešní tiskové konferenci při zahájení kampaně hnutí ANO do eurovoleb. Podle něj je nutné udělat opatření na národní úrovni, pokud se je nedaří prosadit v Evropě.

„My zkrátka uděláme opatření. Já se potkám s řetězci už v pondělí, protože mi bylo potvrzeno, že naše řetězce si nemůžou ani objednat tu lepší kvalitu. Že vlastně jsme byli vyčleněni jako ti, kteří nemusí mít stejnou kvalitu, a to je absolutně nepřijatelné,“ řekl Andrej Babiš.

Mluvil o tom s eurokomisařkou Věrou Jourovou. „Pokud je to pravda, budu první, který napíše komisařce (pro hospodářskou soutěž Margrethe) Vestagerové, aby to řešila, protože to je proti volnému trhu,“ dodal premiér.

„Není přece možné, aby si naše děti mohly koupit jenom čokoládu Milka, která má podstatně větší obsah tuku a cukru. Proč si naše děti nemohou koupit v našich řetězcích originál Milka čokoládu?“ poznamenal. Zmínil také rybí prsty „plné vody“.

Společnost Mondeléz International, která čokoládu Milka vyrábí, se proti Babišovým slovům ohradila. „Všechny naše výrobky jsou stejné kvality a podléhají stejným přísným standardům kontroly kvality v celé Evropě nebo kdekoliv jinde na světě bez ohledu na to, kde jsou vyrobeny nebo prodávány. Čokoláda Milka prodávaná v České republice je úplně stejná jako čokoláda prodávaná v Německu nebo Rakousku. Dvojí standardy kvality bychom nikdy nepoužili,“ napsala ČTK zástupkyně společnosti Gabriela Bechynská.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Česko si chce poradit samo

Navrhovaný zákaz takzvané dvojí kvality potravin by měla vláda projednat v chystané novele o potravinách do dvou týdnů, řekl v úterý ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). V zákonu by mělo přibýt ustanovení, podle kterého bude na český trh zakázáno uvádět potraviny označené totožně jako potraviny uváděné na trh v jiném členském státě, ač budou mít odlišné složení nebo vlastnosti. Hrozit by za to měla pokuta až 50 milionů korun.

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně nadnárodních společností.

„V rámci vlády na tom spolupracujeme. Návrhy ministra Tomana jsou v koordinaci se mnou. Já jsem se i potkal se zástupci svazu obchodu, spolupracujeme s Potravinářskou komorou,“ doplnil Babiš.

Europoslanci schválili v polovině dubna směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/babis-se-obul-do-producentu-potravin-kvuli-dvoji-kvalite-vyrobce-cokolady-se-brani/feed/ 0
Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cesko-si-s-dvoji-kvalitou-poradi-samo-chysta-novelu-zakona-a-50-milionove-pokuty/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cesko-si-s-dvoji-kvalitou-poradi-samo-chysta-novelu-zakona-a-50-milionove-pokuty/#respond Mon, 29 Apr 2019 13:22:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129245 Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila, nikoli zakázala.

Produkty se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v České republice jako v jiných evropských státech, uvedl dnes na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Novela by měla zpřísnit unijní směrnici, jež europoslanci tento měsíc schválili v méně striktním znění. Směrnice ke dvojí kvalitě uvádí pouze, že se výrobky nesmí lišit „významně“ a neoznačuje ji za nekalou obchodní praktiku.

Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v ČR možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin. Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, připravovaná národní úprava by nyní měla jít na jednání vlády a následně do Parlamentu. Mohla by tak začít platit do jednoho roku.

Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. „Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl Toman.

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká především nadnárodních společností. „Nemůžeme připustit, aby fakticky existovali občané několika kategorií. Je nutné spotřebitelům zajistit férové zacházení,“ řekl.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se ale věnuje i dvojí kvalitě výrobků, nevede však k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých europoslanců.

Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel. Prosadit se jej snažila především Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

Podle směrnice musí mít odlišné složení výrobků pádný důvod a spotřebitel o něm musí být informován. Sehnalová však tuto úpravu nepovažuje za dostatečnou a upozorňuje na to, že legislativa tyto důvody nedefinuje. Výrobcům se tak otevírá prostor pro argumentaci pro odlišné složení, a to například různými chutěmi různých spotřebitelů.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách, do které se mi v Evropském parlamentu podařilo nejprve prosadit úplný zákaz dvojí kvality, je v konečném důsledku (…) nepoužitelná a fakticky vede k legalizaci dvojí kvality,“ okomentovala schválenou směrnici Sehnalová.

Europoslankyně rovněž dodala, že ihned po přijetí směrnice upozornila, že bude v zájmu českých spotřebitelů nutné přijmout na národní úrovni „takové požadavky na označování, aby zákaznici na pultech obchodů u nás výrobky dvojí kvality na první pohled poznali a mohli se jim vyhnout“.

České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v ČR a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v ČR hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR však návrh ministerstva zemědělství dvojí kvalitu neřeší. „To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu,“ okomentoval iniciativu prezident Svazu Tomáš Prouza.

Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nedovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží. Prouza vysvětlil, že obchod musí dostat právo na to koupit například německou verzi výrobku, tomu dnes koncerny ale brání. „Kdyby zkusil [obchodník] přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu,“ popsal situaci Prouza.

Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise. Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cesko-si-s-dvoji-kvalitou-poradi-samo-chysta-novelu-zakona-a-50-milionove-pokuty/feed/ 0
Dotace jen pro malé a „skutečné“ zemědělce? Ztratíme motivaci, protestují velkofarmy https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/dotace-jen-pro-male-a-skutecne-zemedelce-ztratime-motivaci-protestuji-velkofarmy/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/dotace-jen-pro-male-a-skutecne-zemedelce-ztratime-motivaci-protestuji-velkofarmy/#respond Thu, 18 Apr 2019 13:00:12 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128998 Už od roku 2021 má platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z unijního rozpočtu. Evropská komise navrhuje, aby od toho data přímé dotace z hektaru či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt. Česko společně se Slovenskem a Německem se dlouhodobě netají odporem k tomuto přístupu.

Na pondělním jednání ministrů zemědělství v Lucemburku obě země znovu vznesly své výtky. A evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uznal, že se jimi bude zabývat, protože mohou být v otázce podpory ekologického přístupu opodstatněné.

Podle návrhu Bruselu má být v dalším období společné zemědělské politiky kladen co největší důraz na ekologické a klimatické aspekty. Proto chce část přímých dotací navázat na takzvaná eko schémata. Těmi jsou opatření na podporu šetrnějšího hospodaření s vodou, či ornou půdou, podporu větší rozmanitosti rostlin a živočichů a ochranu klimatu.

„Německo, Česko a Slovensko upozorňovaly, že pokud začleníme podporu eko schémat do pravidel o zastropování, může to mít negativní vedlejší důsledky,“ uvedl eurokomisař Hogan na tiskové konferenci po skončení ministerského jednání.

„Bylo by to kontraproduktivní, protože ty ekologické platby mají být za to, že zemědělci budou dělat něco nad rámec běžného hospodaření směrem ke zlepšení kvality půdy, vody a podobně. Podle návrhu komise by větší podniky o ty peníze přišly,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, který Česko v Lucemburku v pondělí zastupoval. Podle něj by tím velkofarmáři ztratili jakoukoliv motivaci k ekologickému hospodaření.

ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost

Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.

„Pan komisař vnímá, že naše argumentace má racio. Není možné po zemědělcích chtít něco nad rámec a nic jim za to nedat,“ dodal Šír. To uznal na tiskové konferenci i sám Hogan. „Myslím si, že jejich argumenty dávají smysl. Zaměříme se na to, a pokud zjistíme, že to opravdu povede k negativním dopadům na životní prostředí a klima, tak to samozřejmě nechceme,“ řekl Hogan.

Česko má výhrady i k dalším oblastem chystaných změn. Například k nové definici „skutečného zemědělce“, která by mohla ohrozit nárok na dotace pro ty farmáře, kteří se kromě rostlinné a živočišné výroby věnují i jiným ekonomickým činnostem. Nárok mají mít jen ti, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Podle Šíra eurokomisař vnímá české výhrady také k tomuto pravidlu, u něhož české ministerstvo prosazuje, aby mohlo „skutečnost“ zemědělců definovat podle vlastních představ.

Přechodné období?

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v březnu navrhl, aby se kvůli krátkému času na dojednání společné zemědělské politiky EU přistoupilo k provizornímu přechodnému období a finální pravidla se dohodla až dodatečně.

„Zatím tu ochotu nevnímáme, protože se Evropská komise bojí, že by to zpomalilo samotné vyjednávání o společné zemědělské politice. Ale my si za tím rozhodně stojíme a jsme přesvědčení, že na to dojde. Ta reforma je natolik zásadní a je v ní tolik změn, že to nepůjde udělat z roku na rok,“ uvedl v pondělí Šír.

K největším pobíračům dotací, jichž by se změny dotkly, patří skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, Agro Měřín Gabriela Večeři, či Spojené farmy Radovana Vítka.

Menší farmáři, jejichž zájmy zastupuje hlavně Asociace soukromého zemědělství (ASZ), návrh komise vítají, protože by se jim naopak podpora zvýšila. Podle asociace přispívá současné nastavení dotací ke skupování malých farem velkými podnikateli. „Díky návrhům Evropské komise bude financování spravedlivější,“ uvedl již dříve pro HN Pavel Srna, předseda ASZ pro oblast Žďáru nad Sázavou.

5 věcí, které pálí české zemědělství

Čeští zemědělci denně řeší problémy, které si málokterý podnikatel dovede představit. Zápolí nejen s nepříznivým počasím a změnou klimatu, ale i s dotačními podmínkami nebo nezájmem Čechů o jejich produkty.

Hlavním důvodem, proč se proti návrhu ozývají Česko se Slovenskem a Německem je historické dědictví velkých lánů a polí (v Německu především v bývalé NDR). V Česku je průměrná výměra farmy 133 hektarů. Evropský průměr je přitom jen 16 hektarů. Čtyři až pět tisíc farem (zhruba sedmnáct procent) kontroluje devadesát procent tuzemské orné půdy.

Článek původně vyšel na Aktuálně.cz v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/dotace-jen-pro-male-a-skutecne-zemedelce-ztratime-motivaci-protestuji-velkofarmy/feed/ 0
EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/#respond Wed, 17 Apr 2019 12:50:32 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128978 Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

Evropský parlament tento týden naposledy zasedá v dosavadním složení a program je skutečně nabitý. V úterý a ve středu se řešila mimo jiné ochrana spotřebitelů na vnitřním trhu EU. Úprava několika starších směrnic se připravovala řadu let, její finální podobu dnes potvrdili europoslanci na plénu. Kromě v Česku často diskutované „dvojí kvality“ potravin a dalších produktů legislativa obsahuje například nová pravidla pro podomní prodej a praktiky „šmejdů“, informování o slevách, internetovou propagaci nebo překupníky vstupenek na koncerty a podobné akce.

Legislativa zakazující dvojí kvalitu by mohla být schválena ještě před květnovými volbami

Česká komisařka Věra Jourová věří, že zákony o problematice dvojí kvality potravin, která v minulém roce pobouřila některé členské státy Unie včetně České republiky, by mohly být schváleny už před květnovými evropskými volbami. 

Středobodem v očích řady států je ovšem právě rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč jednotlivými zeměmi EU, známé ovšem spíše pod označením „dvojí kvalita“ zboží, především potravin. Pro Čechy se podle statistik jedná o jedno z nejdůležitějších evropských témat, nový vývoj proto pozorně sledují.

Novinky musí ještě oficiálně potvrdit ministři členských zemí v Radě EU, jedná se ale už spíše o formalitu.

Zklamaní Češi

Čeští europoslanci a europoslankyně se ve spotřebitelských otázkách poměrně aktivně angažují, duchovní matkou otázky zákazu „dvojí kvality“ je konkrétně Olga Sehnalová z ČSSD. Ta dlouhodobě prosazovala úplný zákaz rozdílného složení zboží ve stejných obalech, přesněji jeho klasifikaci jako tzv. nekalou obchodní praktiku, a její postoj se promítl i do výchozí vyjednávací pozice Evropského parlamentu.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Po dlouhém vyjednávání však finálový kompromis mezi orgány EU tak přísný není, pro řadu zemí včetně Německa a Rakouska byl takový krok totiž nepřijatelný. Konečný text schválil pověřený parlamentní výbor IMCO na přelomu března a dubna a dnes potvrdilo také plénum europoslanců. Pokud budou nyní výrobky ve stejných obalech v různých zemích „významně odlišné“ ve svém složení, musí proto existovat legitimní důvod a spotřebitelé o tom musí být informování. O způsobu tohoto informování rozhodnou kontrolní orgány v jednotlivých zemích.

„Není to úplný zákaz dvojí kvality bez výjimek, jak jsem navrhovala. Naopak, každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců… To v praxi nemůže fungovat,“ napsala dnes v tiskové zprávě Sehnalová s tím, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a podobně. „(…) faktory nebudou v textu všechny vyjmenovány, takže dovoleno je prakticky cokoliv,“ dodala sociální demokratka, podle které nebylo české ministerstvo průmyslu a obchodu ve vyjednávání dostatečně aktivní.

Směrnice byla nakonec dnes přijata bez pozměňovacích návrhů, ačkoliv se Sehnalová s řadou dalších europoslanců včetně místopředsedkyně výboru IMCO Dity Charanzové (ANO) snažili legislativní proces dostat do nového kola.

„Mrzí mne, že jsme nevyužili tuto příležitost naplno. Udělám vše pro to, aby k nápravě došlo.  Debata se teď přesune do Česka, je na nás, abychom dostatečně zatlačili i na samotné výrobce či řetězce, aby si lépe rozmysleli, čím zásobují naše regály,“ vyjádřila se Charanzová. O tom, že je nyní odpovědnost na české straně, mluvila i Olga Sehnalová. Z povahy směrnic totiž vyplývá, že je členské státy musí implementovat do národního práva a je na nich, jaký postup zvolí.

Finálový kompromis bylo těžké najít

Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyjednávání je současný kompromis vzhledem ke komplikovanému průběhu diskusí mezi Radou, Komisí a Parlamentem a odporu některých zemí úspěchem, protože poprvé v historii dostává koncept „dvojí kvality“ do legislativy.

Směrnice navíc obsahuje tzv. revizní doložku, podle které musí Evropská komise za dva roky zhodnotit, jaký přínos nová legislativa má a jestli skutečně slouží k tomu, aby se „dvojí kvalita“ postupně vytrácela. Podle zdroje Parlament svůj původní striktní přístup zmírnil právě výměnou za tuto doložku.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/feed/ 0
5 věcí, které pálí české zemědělství https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/5-veci-ktere-pali-ceske-zemedelstvi/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/5-veci-ktere-pali-ceske-zemedelstvi/#respond Fri, 12 Apr 2019 12:52:54 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128669 Čeští zemědělci denně řeší problémy, které si málokterý podnikatel dovede představit. Zápolí nejen s nepříznivým počasím a změnou klimatu, ale i s dotačními podmínkami nebo nezájmem Čechů o jejich produkty.

Chybějící půda

Každý den ubyde v ČR 25 hektarů zemědělské půdy, to znamená zhruba 40 fotbalových hřišť. Půdu zemědělcům zabírají průmyslové zóny, nákupní střediska a sídliště. Prostor, kde mohou hospodařit, se tak rok od roku snižuje. Na venkově navíc řádí překupníci s půdou, kteří skupují pozemky a následně je prodávají za mnohonásobně vyšší sumy.

„Je to permanentní masáž. Vlastníkům půdy neustále chodí dopisy s nabídkami od různých firem. Začínají na směšných cenách a pak se objevuje nové kolečko dopisů, kdy se cena zvedá,“ popsal svou zkušenost místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Dušan Kresl. Vlastníci si přitom mnohdy neuvědomují, že nabízená cena je podhodnocená, a pokud zrovna potřebují peníze, snadno se nechají k prodeji půdy přesvědčit.

Česká zemědělská půda, která zabírá 4,03 milionu hektarů, je v současné době rozdělena mezi 1,8 milionu vlastníků. Za tak vysokým počtem majitelů půdy stojí neblahé historické zkušenosti spojené s kolektivizací a následným složitým navracením půdy a zemědělských majetků původním vlastníkům či jejich dědicům. Zdánlivě kompaktní lány polí jsou tak ve skutečnosti tvořeny desítkami až stovkami drobných pozemků, které si zemědělci pronajímají od vlastníků.

„Půdu kupují jak spekulanti, tak i velké investiční společnosti. Je to pro ně dobrý byznys a mi zemědělci na to doplácíme,“ postěžoval si farmář Vladimír Tláskal z Asociace soukromého zemědělství. Na ceny půdy však podle jeho názoru mají vliv i zemědělské dotace, které udělují na základě obhospodařované plochy. Větší pole tedy znamená vyšší dotaci.

Prodej půdy již stát navrhoval řešit zavedením předkupního práva. Vlastníci by tak v případě prodeje půdy museli své pozemky nabídnout nejdříve státu nebo zemědělci, kteří na něm hospodaří. Zákon ale nakonec neprošel. Nyní se na místo něj hovoří o takzvané informační povinnosti, která by vlastníkovi nařizovala, aby s myšlenkou prodeje nejdříve seznámil dotyčného zemědělce a až po uplynutí dané lhůty ostatní potenciální zájemce.

Návrh je sice zatím v plenkách, ale už nyní se proti němu staví kritici. Patří mezi ně i Asociace soukromého zemědělství, podle které by změna zákona zásadně omezila práva vlastníků půdy. Podobný názor má i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů.

Další skupina zemědělců, zejména zástupci větších podniků, však tvrdí opak. Úprava stávajících pravidel je podle nich skutečně nutná, jinak jim půdu zaberou investiční společnosti.

Půda jako byznys. Zemědělci čelí překupníkům, cena za hektary roste

Komu patří český venkov? Právě na tuto otázku se pokusili odpovědět účastníci kulatého stolu, který se konal v prosinci v Hradci Králové.

Léta bez deště

Zatímco v minulém století mohli zemědělci počítat s pravidelným deštěm, mrazivými zimami a teplými léty, nyní je to s počasím jako na houpačce. Loňské léto například přineslo řadu suchých a velmi horkých dní následovaných přívaly deště. Půda však vodu nezvládla vsáknout a nechala ji odtéct. Výsledkem takového počasí jsou tedy nejen vysychající nádrže, rybníky a vodní toky, ale také zemědělská pole a louky trpící nedostatkem vláhy.

Zemědělské sucho je postrachem zejména pro jižní Moravu. Krajina se pod jeho vlivem mění, úroda se sklízí mnohem dříve než je běžné a některé zemědělské plodiny včetně kukuřice dokonce usychají. Žloutnou i jindy zelené louky, tráva neroste a zemědělci nemají dostatek krmiva pro svá zvířata.

Přestože české ministerstvo zemědělství i Evropská unie poskytují zasaženým hospodářům dotace, finanční pomoc devastující sucho nezastaví. Konkrétně řeka Morava je na tom z hlediska průměrného ročního úhrnu srážek i odtokem vody nejhůře.

Veřejnost v souvislosti se suchem ukazuje na zemědělce jako na viníky. Kritika je ale často lichá. „Na vině jsme všichni,“ upozornila Jitka Novotná z České geologické služby. Její názor doplňuje Václav Hlaváček z Agrární komory Jihomoravského kraje. Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že lidé neumí hospodařit s vodou, protože žijí v blahobytu. „Ztratili jsme pud sebezáchovy, ztratili jsme úctu k vodě. Vodu nechápeme jako národní bohatství,“ prohlásil agrárník.

Podle Antonína Tůmy z ředitelství Povodí Moravy ale lidé s vodou hospodařit umí, musí jí však být dostatek. „Pokud žádná voda z nebe nespadne, je to problém, protože Česká republika nemá jiný zdroj vody,“ uvedl. Podobně se k problému staví i Vladimír Andrlík z brněnské Asociace soukromého zemědělství. „Bez vody a beze srážek, ať už dešťových nebo sněhových, není v Česku náprava tohoto stavu možná,“ prohlásil zemědělec.

Déšť ale také není spásou. Voda padající na vyprahlou půdu se totiž nevsakuje, na čemž mají svůj podíl i zemědělci používající těžkou agrotechniku. Traktory či mlátičky udusávají půdu a voda pak z území odtéká ještě rychleji. Na stav krajiny negativně dopadá také solení půdy nebo hnojení syntetickým dusíkem, který problém ještě zhoršuje. Rok od roku navíc ubývá organická složka v půdě, vlastnosti krajiny se tak mění a voda se obtížně udržuje v lesích i na polích.

Pomoci by podle zemědělců mohl pomoci právě návrat organické hmoty zpět do půdy. Půda by tak získala alespoň základní vláhu a pružnost, aby mohla pohlcovat vodu z přívalových dešťů. Dále by podle odborníku měla pomoci výstavba rybníků či přehrad a úprava již vybudovaných melioračních staveb.

Boj s erozí souvisí se vztahem zemědělců k půdě, říká odbornice Podhrázská

Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Omezení dotací

Po roce 2020 by měly velké zemědělské podniky získávat menší porci dotací, než na jakou byly dosud zvyklé. Změnu navrhla Evropská komise, aby ušetřila peníze z rozpočtu v souvislosti s brexitem a novými bezpečnostními výzvami, kterým čelí. Dalším důvodem jsou časté výtky, že evropské peníze směřují do velkých podniků na místo toho, aby podporovaly rodinné farmy a drobné podnikatele.

Českým zemědělským družstvům se však návrh rozhodně nezamlouvá. Velkofarmy jsou totiž pro tuzemské zemědělství typické a odstřižení finanční podpory by mohlo zemědělce ohrozit. „Pokud budou platby zastropované, omezí se tím živočišná výroba, ubydou prasata a mléčný skot, a možná se to dotkne i masného skotu,“ uvedl předseda Okresní agrární komory Žďáru nad Sázavou Václav Špaček.

„Skutečný stav věci je takový, že zastropování neohrozí podniky, ty se přizpůsobí, propustí zaměstnance a zruší pracnou živočišnou výrobu,“ dodal Jiří Uchytil ze Zemědělské a.s. Krucemburk. Úbytek hospodářských zvířat se přitom projeví i na kvalitě zemědělské půdy. Méně zvířat totiž znamená i méně organické hmoty, která se do půdy zapracovává. Půda tak ztrácí nejen úrodnost, ale i schopnost zadržovat vodu a je více náchylná k erozi.

Přestože velkopodniky v českém zemědělství převládají, hospodaří zde i drobní zemědělci. Reprezentuje je Asociace soukromého zemědělství, která návrh Evropské komise zastropovat dotace vítá. S jejich názorem se ztotožňuje i poslanec České pirátské strany Jan Pošvář, podle kterého by evropské peníze neměly sloužit k protežování velkých zemědělských podniků.

„Pokud si navíc uvědomíme, že některé agrokorporace mají z dotací větší příjem než to, co zaplatí na daní z příjmu, tak zůstává otázkou, zda vůbec dotace potřebují,“ uvedl Pošvář, který je členem zemědělského výboru. České ministerstvo zemědělství ale zastropování nakloněno není a na evropské úrovni vyjednává změnu původního návrhu Evropské komise. Chce tak uchránit velké podniky před ztrátami.

Mezi malými a velkými zemědělci však existuje shoda na důležité podmínce. Dotace by měli získávat pouze ti zemědělci, kteří hospodaří zodpovědně a jsou schopni produkovat potraviny bez toho, aby přitom poškozovali půdu a okolní krajinu.

Nerozdělujme zemědělce na velké a malé, ale na dobré a špatné, zaznělo na debatě v Jihlavě

Omezení plateb pro velké podniky nepřinese zemědělcům z Vysočiny nic dobrého, shodli se místní agrárníci. Takzvané zastropování plateb by dopadlo téměř na všechny.

Nepříznivý trh

Zatímco ceny potravin v obchodech se rok od roku zvyšují, zemědělci nárůst cen za své produkty nepociťují. Dnes totiž získávají stejné peníze jako třeba před deseti lety. Upozornil na to tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělci zároveň čelí rostoucím nákladům za osiva, hnojiva, prostředky na ochranu rostlin, pohonné hmoty, ale i pracovní sílu nebo pronájem zemědělské plochy, tzv. pachtovné. „Bez dotací by souhrnný zemědělský účet dosáhl záporných hodnot,“ vysvětlil Doležal.

Příjmy českých zemědělců jsou na evropských dotacích závislé zhruba z 65 %. Tuzemští zemědělci dostávají z Unie jak platby na obhospodařovanou půdu, tak i na různé projekty, jako je třeba pořízení nového traktoru. Závislost ČR na evropských dotacích, ale rozhodně není v Evropě výjimkou. Příjmy slovenských zemědělců jsou na Evropské unii závislé dokonce z 90 %.

„Dotace jsou celospolečenskou záležitostí. Přispívají mimo jiné k cenové dostupnosti potravin,“ uvedl Doležal. Na zemědělské dotace ale veřejnost často pohlíží negativně, a to kvůli politickým kauzám. Kritika se pak přenáší i na samotné zemědělce, kteří dotace čerpají.

Ani s dotacemi přitom podnikání zemědělství není snadné. Své o tom ví i soukromý zemědělec Jan Staněk. „Peníze se dnes už shánějí lépe než hektary,“ uvedl. Dnes hospodaří na více než 300 hektarech, začínal však na zděděných 9 hektarech. „Konkurenceschopnost zemědělců je dílem závislá na tom, kolik má vlastních hektarů,“ dodal Staněk, který hospodaří v okolí Temelína.

Dotace jsou pro české zemědělce důležité, na druhou stranu ale způsobují problémy na evropském trhu. Upozornil na to Vlastimil Hošek, který vlastní statek v Holašovicích. „Z ciziny k nám jde levné maso, které si pak lidé samozřejmě koupí kvůli nízké ceně. Levné je proto, že je jiným státem hodně dotované,“ upozornil.

Evropští zemědělci totiž nedostávají jen peníze z evropských fondů, ale také z národních rozpočtů. Některé státy si přitom mohou dovolit dotovat své zemědělce více než ostatní. Na pultech českých obchodů se proto objevují produkty z jiných členských států EU, které mají mnohem nižší cenu, než tuzemské.

Agrární komora vidí jako jedno z řešení sjednocení úrovně národních dotací, tak aby například němečtí nebo rakouští zemědělci nedostávali více dotací, než zemědělci tuzemští. Pro státy, které si mohou dovolit dávat svým zemědělcům vyšší částky, je ale taková změna nepřijatelná, neboť by jejich farmy ztratily dosavadní výhodu. Českému zemědělství by tak primárně prospělo, kdyby měli Češi větší zájem o tuzemské potraviny a byli ochotni si za ně připlatit.

Nová zemědělská politika EU: Konec nízkých příjmů a nerovnoměrného rozdělování dotací?

V červnu 2018 Evropská komise představila legislativní návrhy týkající se společné zemědělské politiky po roce 2020. Jedním z jejích základních cílů by mělo být zajištění „životaschopného příjmu“ farem. Zemědělský sektor totiž trpí nízkými příjmy a nerovnoměrnou distribucí příspěvků.

Zemědělců ubývá

Zemědělské podniky jen těžko hledají zaměstnance a situace se má nadále zhoršovat. Podle statistických údajů by mohla zemědělství v následujících deseti letech opustit až třetina pracovníků. Sektoru chybí zejména mladá krev, která by převzala podniky po starší generaci. Problému čelí podniky nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Generační obměně v zemědělství má pomoci zvláštní podpora z evropských fondů pro mladé zemědělce. Podle agrárníků ale dotace není dostatečně vysoká na pokrytí prvotních investic. „Bez vstupního kapitálu je nereálné začít hospodařit,“ uvedl ředitel zemědělské společnosti Zdobnice a.s. Josef Dušek.

Dotace podle něj sotva stačí i zavedeným podnikům. „Potřebujeme zaplatit lidi, potřebujeme investovat do strojů a nových technologií. Pokud víte, že dostanete dotaci a nepřijdete o ni, tak jste v černých číslech. Pokud bychom tu úhradu nákladů – neboli dotaci – nedostali, tak jsme rázem v červených číslech,“ vysvětlil agrárník.

Náročné je podle něj i hledání nových zaměstnanců do zemědělských podniků. Venkovu totiž zemědělci chybí a lidé, kteří zde žijí, pracují zejména ve městech.

„V naší obci, v Českém Meziříčí, například dnes není jediný sedlák, jediný soukromý zemědělec,“ stěžoval si starosta obce Milan Žďárek. „Buďto skončili, protože to neuměli, anebo neměli následovatele,“ dodal Ždárek, který se dříve zemědělství intenzivně věnoval.

Přestože na českém venkově žije až 2,5 milionu lidí, většina z nich o práci v zemědělství nemá zájem. Nejenže je odrazují podprůměrné platy, ale také náročná pracovní činnosti. Změnu by mohla přinést vyšší finanční motivace nebo komplexní modernizace celého sektoru. Ta už v současné době probíhá s nástupem nových technologií, například pracovních robotů nebo dronů. Nejenže se díky nim usnadňuje práce v zemědělství, ale také vytváří nové pracovní příležitosti pro mladé lidi vzdělané v digitálních oblastech.

Farmaření prochází digitální revolucí. Roboti pomáhají na poli i v kravínech

Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.

Článek vznikl na základě série regionálních debat s odborníky na zemědělství, které na podzim loňského roku uspořádal server EURACTIV.cz v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě a Hradci Králové. Původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Budoucnost venkova v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/5-veci-ktere-pali-ceske-zemedelstvi/feed/ 0
František Havlát: V 90. letech jsme začali likvidovat živočišnou výrobu a s ní i český venkov https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/frantisek-havlat-v-90-letech-jsme-zacali-likvidovat-zivocisnou-vyrobu-a-s-ni-i-cesky-venkov/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/frantisek-havlat-v-90-letech-jsme-zacali-likvidovat-zivocisnou-vyrobu-a-s-ni-i-cesky-venkov/#respond Tue, 09 Apr 2019 09:03:57 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=128756 Sucho, nedostatek mladých lidí v zemědělství, ale také politická odpovědnost za dnešní stav českého venkova. Právě o těchto problémech hovořila redakce EURACTIV.cz s Františkem Havlátem.

František Havlát je odborník na zemědělství, životní prostředí a venkov.

Pokud se ohlédneme do minulosti, co se stalo s českým venkovem špatně?

Za komunistického režimu jsme měli zemědělství na velice dobré úrovni. I když ho tvořily zejména velké celky, lidé na venkově uměli cokoli vypěstovat, vychovat, zpracovat a prodat. Venkov zajišťoval plnou potravinovou soběstačnost, dnes moderně řečeno potravinovou bezpečnost, pro celé Československo. Když se nám ale po revoluci otevřela vrátka do Evropy, politici začali tvrdit, že nemusíme nic vyrábět, že se k nám všechno doveze z Evropy. V podstatě tím podrazili nohy všem, kteří na venkově žili, pracovali, a tím vytvářeli hodnoty spojené s venkovem. To byl začátek konce správně fungujícího českého venkova. Následujícím krokem bylo snižování stavu dobytka, de facto jeho likvidace. Rozbily se osevní postupy, ve kterých dominovaly z více jak 30 procent vojtěšky a jetelotrávy. Když nebyl dobytek, nebyl ani důvod tyto plodiny pěstovat. S úbytkem dobytka se přestal vracet zpět do půdy hnůj, čímž začala postupná degradace půdy. Za minulého režimu sice komunisté poškodili krajinu, ale nezdevastovali půdu jako základní výrobní kapitál. Dodržovali pravidlo našich dědů a měli minimálně jednu velkou dobytčí jednotku v přepočtu na hektar (1 velká dobytčí jednotka je v přepočtu 500 až 550 kg živé hmotnosti koně, krávy, prasete, ovce, kozy nebo drůbeže).

A jak je na tom český venkov dnes?

Dnešní stav je tristní. Přežily pouze velké zemědělské podniky, které se přizpůsobily době a chovají se tržně. Začaly pěstovat pouze ekonomicky výnosné a nejlépe ještě dotované plodiny, tedy řepku, kukuřici a pšenici. Nyní máme pouze 0,33 velké dobytčí jednotky na hektar, což je velký průšvih a má to fatální dopad na stav půdy a zadržení vody v ní. Za socialismu podniky měly povinnost chovat 1,5 až 2 dobytčí jednotky na hektar zemědělské půdy.

V krajině nám dále chybí důležité stabilizační krajinotvorné prvky, ale i rybníky, které nám krajinu ochlazují. Další velký problém je úbytek pracovních míst. Nejenže se omezila živočišná výroba, ale také se od zemědělských podniků oddělila přidružená výroba, která zvyšovala ekonomiku podniků, a tím vyrovnávala případné ztráty z rostlinné či živočišné výroby a zvyšovala zaměstnanost na venkově.

Na vině jsou politici

Velké zemědělské společnosti bývají často napadány za to, že právě ony poškozují českou krajinu. Jsou podle Vás skutečnými viníky, nebo se staly spíše „oběťmi systému“?

Pravými viníky jsou politici z ODS, KDU-ČSL, ODA i ČSSD, kteří prodali krásný československý venkov za vstup do Evropské unie, čímž ho vykostili a vyvrhli. Faktickou odpovědnost nese ministerstvo zemědělství, které ovládli diletanti a lidé bez zdravého selského rozumu, kterých žel bohu stále přibývá.

Zemědělci byli pouze součástí soukolí. Uvěřili, že zemědělství se dá dělat bez pracovitých lidí a podlehli vidině miliardových dotací a slibům, že bude lépe. Nikdo nedomyslel, jaký fatální dopad to bude mít na venkov. Velký podíl na tom mají i profesní organizace – Agrární komora a Asociace soukromého zemědělství. Přestože vystupují jako rivalové, šlo jim o to získat co nejvíce peněz. Za vlády pravicových stran měla Asociace soukromého zemědělství snahu likvidovat bolševické výdobytky a po nástupu levicových vlád to bylo přesně naopak. Tímto brutálním způsobem stále devastují český venkov.

Mají teď zemědělci motivaci proto, aby chovali dobytek a vraceli organickou hmotu zpět do půdy?

Dosud žádná motivace a logická podpora nebyla, protože k tomu chybí politická vůle. Určitá skupina chorých lidí začala s příchodem milénia šířit názor, že potravin je nadvýroba a vznikl šílený „byznysový“ projekt, který se jmenuje bioplynové stanice.

Každý zemědělec ví, že když nedá do půdy jednou za tři až čtyř roky hnůj, půda přestane plodit, zadržovat vodu a začne degradovat. Skvadra „vědeckých kapacit“ za výrazné podpory politiků otočila kvůli bioplynkám a vlastnímu byznysu vše naopak. Místo toho, abychom kukuřici a další krmivo dali dobytku a hnůj a močůvku do orné půdy, tak vše rveme do bioplynek. „Odborně“ se tomu říká „krmivo“ pro betonové krávy. A brutálně smrdutou kapalinu, která nemá pro půdu žádná význam, rozvážíme padesátitunovými soupravami po orné půdě, čímž ji fatálně utužujeme a ničíme. Správně by tento tekutý odpad z bioplynek měl skončit v čističkách odpadních vod.

Jaké politické rozhodnutí by mělo přijít, aby se situace zlepšila?

Od roku 2021 bude nová společná zemědělská politika EU. Do budoucna se navrhuje tzv. finanční zastropování podniků, které je ale kontraproduktivní, zbytečně nadělá zlou krev a ještě donutí zbylé zemědělské podniky provozující živočišnou výrobu, aby od ní odstoupily.

Zemědělský výbor EP chce omezit dotace pro velké podniky

Stropy pro dotace a více peněz na ekologická opatření. Právě tak si zemědělský výbor Evropského parlamentu představuje zemědělskou politiku EU po roce 2020.

Mám zpracovaný koncept rozvoje venkova, který se snažím několik let prosadit. Nejdříve to bylo vedení ministerstva zemědělství k smíchu, ale dnes se někteří náměstci snaží mé myšlenky vykrádat. Musíme zmenšit půdní bloky v rozmezí 30 až 50 hektarů, vrátit do krajiny stabilizační krajinotvorné prvky, vrátit zpět jako povinnost minimálně jednu velkou dobytčí jednotku na hektar a omezit, respektive zastavit, bioplynové stanice. Dále musíme snížit hmotnost zemědělské techniky na maximálně 15 tun. Toto je zapotřebí provést v tříletém přechodném období. Nepřizpůsobí-li se zemědělský podnik bez ohledu na velikost v dané lhůtě, přestane od 1. ledna následujícího roku brát jakékoli dostane a začne platit sankce, které jsou v konceptu obsaženy. Pro dokreslení, bude platit od nuly až do padesáti tisíc korun na hektar obdělávané půdy dle stupně jejího poškození.

Mnoho lidí se chce vrátit zpět na venkov

Může tato opatření ČR zavést sama, nebo to musí udělat Evropská unie v rámci společné zemědělské politiky?

EU je smysluplný projekt, ale pouze v oblasti obrany a obchodu. Zemědělskou ale i ostatní politiku si musíme řešit sami. Nic nejde lusknutím prstu, ale vše musí dávat logiku a smysl. Pokud se něco třicet let ničí, tak se to stejnou ne-li delší dobu napravuje. Musíme začít motivovat mladé k tomu, aby pochopili, že oni jsou budoucností této země a že bez vody, potravin a venkova tato země přestane existovat. Podmínky pro venkov musíme nastavit tak, aby lidé měli motivaci na venkově žít, pracovat a tvořit hodnoty.

Čím motivovat mladé lidi k tomu, aby začali podnikat v zemědělství?

Myslím, že lidé prozřeli. Už nechtějí pracovat ve velkých korporátech, pro které byli pouze číslem a dělali otrockou práci, je jedno jestli v kanceláři nebo supermarketu. Mnoho lidí se chce vrátit zpět na venkov, realizovat své sny, popřípadě navázat na své předky. Chtějí vyrábět, zpracovávat a prodávat a být hrdí na to, že umí spojit šikovné ruce a selský rozum. Dalším pozitivem je, že při této práci budou mít čas na výchovu svých dětí, a to je přeci jedním z našich nejdůležitějších cílů. Musíme vytvořit takové motivační podmínky, abychom díky třígeneračním rodinám mohli celý venkov restartovat. Pokud někoho baví podnikání na venkově, tak je spokojený a má z toho ekonomický přínos nejen on, ale i celé okolí. A nezáleží, zda je to zemědělec, zelinář, zahradnice, řezník, pekař, švadlena nebo kdokoli jiný.

Proč je rakouský venkov malebnější než ten český?

Úspěšný příběh rakouského venkova spočívá mimo jiné v tom, že veřejnost má o svých vesnicích a zemědělcích dobré mínění. Rakušané si uvědomují, jak je venkov pro celou zemi důležitý, a proto jej navštěvují. 

Mohou podle Vás pomoci dotační podpory?

Podpory existují, ale musí být nastaveny jinak. Musíme pochopit, že zemědělství je rostlinná a živočišná výroba. Tyto dvě činnosti od sebe nelze v žádném případě oddělit, to znamená, že musíme podporovat mladé lidi, kteří mají zájem buď si sami farmu založit, nebo ji převzít po svých rodičích. Určitě nemůžeme brát jako zemědělství firmu, která má 200 a více hektarů, dělá pouze rostlinnou výrobu s minimální zaměstnaností a má bioplynku na dvoře. To je špatný model. Musíme si uvědomit, že základem zaměstnanosti v zemědělství je živočišná výroba. Ano, starost o zvířata je náročná práce, ale ještě složitější je sehnat schopné a mladé lidi, kteří se chtějí o zvířata starat. Pochopitelně je musíme dobře ekonomicky motivovat, aby vůbec chtěli tuto práci dělat. Nad touto důležitou věcí měli naši politici uvažovat již dávno, ale na místo toho podporovali bohaté nadnárodní firmy, aby podnikaly v České republice.

Při klasickém farmaření je také třeba se specializovat i na ovocnářství a zelinářství, ale tam musíme nastavit jiné podpory, poněvadž se jedná o činnost, která je velice náročná na ruční práci. Určitě by bylo na místě osvobodit farmy do nějaké velikosti, obratu a zaměstnanosti osob na hektar od sociálního a zdravotního pojištění a placení daní z příjmu. Ale možná bychom mohli nastavit i lepší podmínky.

Mladí lidé si často stěžují, že nemají přístup k půdě, že je těžké sehnat pozemek a začít hospodařit. Co s tím?

Pokud máme hovořit o problematice půdy, musíme se ohlédnout zpět a jsme opět u politického zadání. V roce 2011 za pravicové vlády s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí byl zrušen devizový zákon, čímž bylo umožněno prodávat půdu každému, i když nebyl občanem České republiky. To mělo za následek, že se cena orné půdy neskutečně zvedla a pochopitelně ji nakoupili spekulanti, kteří ji považovali za výhodnou investici. A bohužel v 90. letech platilo pravidlo pravicových politiků – nejlepší půda je ta, která je prodaná zahraničnímu investorovi. Dnes máme pouze dvě možnosti – buď pojedeme dále na této šílené vlně, ale pak zůstaneme ve vlastní zemi závislí na tom, kdo nám co doveze, prodá a zda vůbec, nebo provedeme neprodleně pozemkovou reformu, tak jako v minulém století, a zachráníme to nejcennější pro nás, naše děti a naši budoucnost, tedy půdu. Je dnes velká celospolečenská poptávka po tom, aby politici, kteří poškodili tuto zemi a její občany, nesli konečně trestněprávní odpovědnost za své jednání.

Lidé si problémů začínají všímat

Jakým způsobem vnímá veřejnost zemědělství? Hodně lidí má zemědělství spojeno pouze s Agrofertem a při pohledu na českou krajinu si možná začali uvědomovat, že není vše v pořádku…

Pohled veřejnosti na zemědělství má několik rovin. První je ta, že jsme do roku 1989 byli plně soběstační ve výrobě potravin, měli jsme nastaveny nejtvrdší výrobní normy v celé Evropě, ne-li v celém světě, ale neuměli jsme si toho vážit. Většina lidí si myslela, že se změnou politického režimu nám všichni padnou k nohám a budou nám dovážet ještě kvalitnější a levnější potraviny, než jsme měli. Bohužel, to se ale nekonalo. Byla to v podstatě politická a mediální kampaň.

Změnil se i pohled občanů na zemědělství a venkov. Dříve byl každý zemědělský podnik spjatý s danou obcí, kde zaměstnával její obyvatele. Dnes se tak ve velké míře neděje. Většina průmyslových zemědělských podniků, což je i Agrofert, dojíždí desítky kilometrů do „bezejmenných obcí“, kde obdělává zemědělskou půdu. Nepotřebují nikoho zaměstnávat, zasejí řepku, kukuřici a pšenici. Co bude dále s danou půdou, nikoho nezajímá. Každý žije pro okamžitý ekonomický efekt.

Světlá místa jsou již bez ornice (Břeclavsko) Foto: František Havlát

Nedostatku organické hmoty, utužené půdy, několikaletého sucha, ale i špatného hospodaření s vodou si všímají i občané. Začínají tušit, že „obyčejná“ voda, která je téměř zdarma, bude brzy tím nejcennějším na světě. Ale bohužel většinu vodárenských společností nevlastní české firmy ani český stát, ale zahraniční firmy. Musíme neprodleně deprivatizovat veškeré vodárenské sítě v České republice, a to za takových podmínek, za jakých to dané firmy od českého státu koupily, pokud nedoloží, že investovaly do dané infrastruktury.

Zůstaňme ještě u sucha. Jak podle Vás tomuto problému čelit?

Česká republika je střecha Evropy. To, co nám sem naprší, buď zachytíme, budeme s tím pracovat a minimum necháme odtéci, nebo necháme odtéci většinu, což není hospodářsky přínosné. Musíme s vodou efektivně hospodařit, což zmiňuji ve svém konceptu. Musíme zvýšit plochy rybníků, retenčních nádrží, ale i přehrad jako zásobáren pitné vody pro města. Musíme rozšířit plochu kapénkových závlah. A protože je opakování matka moudrosti, tak zopakuji, co musí udělat zemědělci. Musíme vrátit jednu velkou dobytčí jednotku na hektar jako základ všeho. Následně musíme zmenšit půdní bloky, vrátit do krajiny stabilizační krajinotvorné prvky a vrátit zpět do zemědělské praxe sedmi až devítihonné osevní postupy, to znamená vrátit mezi ekonomické tržní plodiny i tzv. zlepšující plodiny. A pochopitelně snížit hmotnost zemědělské techniky.

Přispět musí i každý z nás. Musíme si uvědomit, že máme jedno nechvalné prvenství – jsme světová bazénová velmoc. Kvůli tomuto fenoménu zbytečně odčerpáváme z podzemních zdrojů tisíce kubíků vody ročně. Stavy podzemních vod tedy stále klesají a povrchových zdrojů vody nepřibývá. Vyřešit to můžeme tím, že vláda okamžitě zakáže napouštění jakýchkoli bazénů, dokud se situace s vodou výrazně nezlepší, to znamená, dokud nebudou stavy podzemních vod na úrovni 90. let. V tu chvíli si všichni uvědomíme, že voda je to nejdůležitější a začneme s ní šetřit. Obávám se ale, že vláda jako vždy zaspala. S tímto nepopulárním rozhodnutím měla přijít již před třemi lety. Myslím, že nikdo z nás by si nepřál, aby litr vody stál v budoucnu 500 korun a více.

Zdevastovaný půdní blok bez ornice (Šardice – Hodonínsko) Foto: František Havlát

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/frantisek-havlat-v-90-letech-jsme-zacali-likvidovat-zivocisnou-vyrobu-a-s-ni-i-cesky-venkov/feed/ 0