Zahraničí a bezpečnost – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Zahraničí a bezpečnost – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/#respond Mon, 18 Mar 2019 14:12:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128081 Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie a Čína se nyní intenzivně připravují na společný summit naplánovaný na 9. dubna. Pro Unii je na mezinárodním poli Čína významným partnerem například v souvislosti s íránskou jadernou dohodou, s bojem s klimatickými změnami nebo v diskusích o podobě reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Čína je významný partner. Evropská unie si ale také zároveň uvědomuje nutnost nového strategického výhledu pro naše vztahy,“ komentoval dnešní jednání český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU je pro Čínu strategickým partnerem

Na dnešní tiskové konferenci Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová připomněla, že dnes to bylo poprvé, co se čínský ministr zahraničí Wang I účastnil schůzky s kolegy ze všech zemí Unie.

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že letošní rok bude pro budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou klíčový. „Bez ohledu na změny ve světě Čína vždy vnímala Evropskou unii jako zásadního partnera pro strategickou spolupráci a vnímá vzájemné vztahy jako prioritní,“ uvedl.

Právě o budoucnosti strategických vztahů s Čínou budou koncem týdne jednat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Jedním z bodů diskuse premiérů a prezidentů zemí Unie bude i výsledek dnešního jednání, upozornila Mogheriniová.

Dalším je pak desetibodový materiál, který Evropská komise představila minulý týden. Komise v něm kromě jiného upozorňuje, že ekonomické vztahy EU a Číny mohou být vzájemně velice přínosné, pokud bude hospodářská soutěž spravedlivá a pokud budou obchodní a investiční vztahy oboustranné.

Evropská unie nyní zavádí pravidla umožňující prověřovat zahraniční investice z hlediska jejich dopadů na evropské strategické zájmy.

Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Došlo i na Huawei

Jedno z opatření Komise vybízí členské státy k hledání společného postoje k bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G).

USA a další západní země opakovaně poukazují na možná nebezpečí v souvislosti s využíváním technologií čínských firem, které mají obvykle úzké vztahy s čínskými úřady, často je zmiňována společnost Huawei. Čínský ministr dnes podobné obviňování odmítl jako nepodložené a amorální.

„Čína doufá, že všechny státy vytvoří prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž všech firem, včetně zahraničních společností. Odmítáme nepodložená politicky motivovaná obvinění a pokusy zlikvidovat zahraniční firmu,“ prohlásil Wang I.

Mogheriniová dnes upozornila, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou v první řadě v kompetenci členských států EU. „V našem právním rámci je na nich, aby rozhodly, jakým společnostem umožní z důvodů národní bezpečnosti vstup na své národní trhy,“ podotkla.

Je podle ní zásadní, aby také v kyberprostoru platily mezinárodní normy a standardy tak, aby byl bezpečný i otevřený a aby v něm platily stejné podmínky pro všechny účastníky.

Podle českého ministra Petříčka bere EU kybernetickou bezpečnost vážně. Česko podle něj v Unii prosazuje koordinaci pozic, aby třeba právě v případě sítí 5G země postupovaly způsobem, který zajistí jejich bezpečnost.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Lidská práva jako citlivá oblast partnerství

Jeden z bodů Komise také zdůrazňuje naplňování tří pilířů OSN, tedy lidských práv, míru a bezpečnosti a rozvoje. Otázky lidských práv se dotkla i dnešní diskuse.

„Lidská práva představují jednu z oblastí, ve kterých se přístup EU a Číny liší. Partnerství jako je to mezi EU a Čínou však zná způsoby, jak takové oblasti, ve kterých se stoprocentně neshodneme, řešit,“ řekla Mogheriniová a dodala, že doufá v brzké uspořádaní dalšího dialogu o lidských právech.

Ministr zahraničí Petříček rovněž vnímá lidská práva jako významnou součást dialogu s Čínou. „EU i Česká republika je v tomto velmi slyšet. Situace lidských práv je něco, co nás zajímá,“ podotkl.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/feed/ 0
Princip právního státu ve střední Evropě pod tlakem. Jak je na tom Česko? https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/ https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/#respond Mon, 18 Mar 2019 11:06:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127803 Přestože Česko se zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí jako Maďarsko a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.

Táhnoucí se spor institucí Evropské unie s Polskem a Maďarskem ohledně ohrožení principu právního státu a unijních hodnot je daleko od svého rozuzlení.

Analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky upozornil, že přestože je vzhledem k nastavení unijního právního systému správné, že instituce plní svou povinnost a vystoupily proti kontroverzním změnám v Polsku a Maďarsku, situace je silně zpolitizovaná. Zároveň podle něj existují pochybnosti, jestli EU přistupuje ke všem členským státům stejně kriticky.

Česká vláda je v tomto směru v komplikované diplomatické situaci. Na jednu stranu chce stát za dodržováním unijních pravidel, na druhou ale nechce poškodit vztahy se svými nejbližšími partnery ve Visegrádské skupině. Volí proto opatrný přístup.

Co se týká Polska, náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař pro EURACTIV.cz uvedl, že Češi důvěřují schopnosti Evropské komise věcně diskutovat s Varšavou o problémech. V celé záležitosti vidí pozitivní posun a dialog by měl podle něj pokračovat. Stejně lehce vláda našlapuje i v maďarském případě. Ráznější byla ovšem Poslanecká sněmovna, která v říjnu 2018 označila hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem za „chybné a nešťastné“.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

V Česku to jde z mírného kopce

Ve světovém žebříčku Indexu vlády práva za období 2017–2018 patří Česku sedmnácté místo, z hodnocených zemí Visegrádské čtyřky je na tom nejlépe.

Podle Zuzany Stuchlíkové z think-tanku EUROPEUM se v Česku nedá mluvit o systematickém ohrožování právního státu, objevují se však dílčí excesy, které posunují symbolickou hranici přijatelnosti v očích veřejnosti. Princip právního státu v České republice vykazuje v posledních letech dle hodnocení politologa Lubomíra Kopečka z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity „mírné degenerativní tendence“.

Jako první přichází na řadu proměna mediální scény. „Kolem roku 2013 se docela výrazně změnil český mediální trh, kdy soukromí velkopodnikatelé začali kupovat média,“ podotkl Kopeček pro EURACTIV.cz a doplnil, že v posledních letech se také pravidelně objevuje kritika na téma „veřejnoprávní média špatně nebo málo informují o nějakém tématu“, která zaznívá z úst prezidenta, případně od některého z předsedů parlamentních stran. Podle politologa se jedná o mírný tlak, který není pozitivní, ale nepředstavuje dramatické ohrožení.

Stuchlíková poukázala na propad politické kultury u nejvyšších státních činitelů. „Jedná se zejména o rétorické výpady proti kritikům. Jak prezident, tak předseda vlády jsou známí pro kategorické odmítání jakékoli kritiky a znevažování politických oponentů. To samé platí pro projevy nesouhlasu ze strany občanů. Demonstrace, které proti nim v poslední době proběhly, ani jeden nepovažoval za důvod k reflexi,“ nechala se slyšet analytička.

Obecně je však v Česku podle Kopečka prostor pro širokou škálu názorů. „Pěkně je to vidět na složení parlamentu. Mít tam strany od Pirátů až po SPD je podle mě výrazem poměrně velké míry politického a koneckonců i společenského pluralismu v tomto státě. Kritici často nejsou vítáni, na druhou stranu pestrost názorů, která tady v tuhle chvíli existuje, zde nebyla ani v devadesátých letech,“ uvedl odborník.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

„Osvícený monarcha“ v křesle prezidenta

Středobodem polského sporu s EU je rozsáhlá reforma soudnictví. Podle názoru Kryštofa Kruliše jsou z ústavního hlediska principy v České republice nastaveny správně a prozatím vykazují odolnost. „Na čem je potřeba v rámci právního státu pracovat, je zefektivňování a rychlost právního systému, aby lidé neměli pocit, že na spravedlnost musí dlouho čekat,“ podotkl analytik.

Podle Kopečka může být potenciálním rizikem přijetí navrhované reformy výběru soudců, kteří by se nově vybírali centrálně. Novinka prý může na jednu stranu znamenat sjednocení roztříštěného systému, který nahrává klientelismu, na druhou ovšem posílení vlivu výkonné moci na moc soudní. Otázkou podle něj ovšem je, jestli ke změnám vůbec dojde, protože nový ministr spravedlnosti chce návrh svého předchůdce přehodnotit.

Zuzana Stuchlíková připomněla podezření, že se kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář pokoušel ovlivnit soudce. Tuto aféru komentoval i Kopeček. „Prezidentská kancelář příliš nerozlišuje, že soudce není státní úředník, který by byl součástí výkonné moci. Podle mě se nejedná o zásadní útok na nezávislost justice, ale spíše o to, jak v danou chvíli jeden z nejvyšších ústavních činitelů vnímá soudnictví,“ podělil se o svůj pohled s tím, že Miloš Zeman vnímá českou liberální demokracii jako něco, co potřebuje „osvíceného monarchu“. „To samozřejmě není s liberální demokracií moc slučitelné,“ dodal Kopeček.

Kvalitu právního státu také ovlivňuje přístup země k akademikům, náboženským skupinám, menšinám nebo neziskovým organizacím. I zde se objevují menší či větší tendence jejich omezování.

„V létě 2018 premiér inicioval debatu o potřebnosti neziskových organizací, a prezident je dlouhodobě ve sporu s akademickou obcí, protože odmítá jmenovat některé profesory,“ připomněla Stuchlíková. České vysoké školství se však podle Kopečka jinak těší až nadprůměrné míře autonomie. Jako omezování největší náboženské skupiny v Česku, katolíků, může být vnímáno zdanění církevních restitucí. Podle politologa je však zdanění pouze ústupkem komunistům ve snaze udržet křehkou vládní koalici, a nakonec narazí na ústavně-právní mantinely.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/feed/ 0
Jiří Pospíšil: Očekávám, že v eurovolbách získáme 10 až 15 procent https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/#respond Thu, 14 Mar 2019 12:36:46 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127981 Problém se zrušením Českem žalované zbraňové směrnice by mohl být v tom, že řada zemí ji už implementovala, říká Jiří Pospíšil. V rozhovoru pro EURACTIV.cz se rozhovořil o koalici se Zelenými, kauze s polským masem nebo dilematu evropských lidovců s Viktorem Orbánem.

Jiří Pospíšil je český právník, europoslanec, pražský zastupitel a od roku 2017 předseda TOP 09. Na české politické scéně působí řadu let, ještě v barvách ODS zastával mimo jiné post ministra spravedlnosti. Do letošních evropských voleb vede koalici TOP 09 se STAN, Zelenými a řadou regionálních stran.

V posledních týdnech Českem hýbe kauza s polským masem. Sám jste na půdě Evropského parlamentu interpeloval Evropskou komisi, která českou vládu vyzvala k ukončení dočasných kontrol. Skutečně se Komise nepřiměřeně vměšovala do českých záležitostí?

Já jsem velký obhájce „Evropy“, na druhou stranu, když jde o ochranu národního trhu proti zboží, které může být závadné, tak členské státy tuto možnost mít mají. Nejedná se o protekcionismus, existovaly konkrétní důvody, konkrétní reportáže a potvrzení od našich orgánů, že část masa z Polska v sobě měla salmonelu a byly s ním další problémy. V takovém případě mi české kroky nepřipadají nepřiměřené. České orgány nezakázaly dovoz úplně, pouze zpřísnily kontroly a navíc řekly, že jsou dočasné.

Trochu mě mrzelo, že se Komise místo tlaku na Polsko, aby vyřešilo své problémy, soustředila na omezení ze strany České republiky. To byl důvod, proč jsem se interpelací obrátil na Komisi s žádostí o vysvětlení. I když mi ještě nestihla odpovědět, jsem rád, že nakonec dokázala naslouchat českému Stálému zastoupení a ministrovi a vyšla České republice vstříc. Českou vyjednávací pozici posílilo, že také někdo z českých europoslanců měl na věc podobný názor. Jsem sice proevropský politik, zároveň jsem ale zvolen českými občany a hájím jejich zájmy.

I přes uklidnění situace se v Česku stihla rozjet „panika“ ve stylu „Evropská komise nám přikázala skončit s kontrolami zkaženého masa“…

Na Komisi bych neútočil, naše rozdílné názory na míru kontroly se vyjasnily. Důvod pro skandalizaci Evropské komise to v žádném případě nebyl, nedělala to ve zlém úmyslu. Rozumím tomu, že hájí volný pohyb zboží po Evropě, na druhou stranu pokud jsou nalezeny problémy, tak je logické, že země mají právo chránit své spotřebitele. Když dojde ke střetu volného pohybu zboží a práva spotřebitelů na kvalitní výrobek, tak jsou myslím nejvhodnější právě zvýšené kontroly. Kdyby ČR řekla, že polskému masu na neurčito uzavírá přístup na trh, pak ano, jednalo by se o omezení volného pohybu zboží. Zvýšená kontrola s sebou samozřejmě také nese určitá rizika, protože se jedná o potravinářské výrobky a prodlužuje se doba jejich dodání, není ale stejná jako uzavření trhu.

Kontroly polského masa pokračují do 18. března. Ministr Toman o tom jednal v Bruselu

Česko neustoupí od kontrol polského hovězího masa nejméně do jednání obou stran se zástupcem Evropské komise, které se uskuteční 18. března v Bruselu.

Dalším tématem, které Čechy rozhodně nenechává chladnými, je zbraňová směrnice. Českou žalobu na ni začal v březnu řešit Soudní dvůr EU. Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek odhaduje české šance na úspěch na „padesát na padesát“. Jak situaci vidíte Vy? Legislativní proces jste od začátku sledoval.

Z právního hlediska to vidím podobně, půl na půl, jsou tady ovšem další okolnosti, například že v mnoha zemích už bude směrnice implementována. Kdyby soud vyjádřil pochyby o tom, jestli je legislativa v souladu s primárním evropským právem, je také otázka, zda nezvolí nějaké jiné řešení než její zrušení.

Já jsem od počátku říkal, že ve směrnici o zbraních jsou různé sporné body. Většina z nich se ovšem odstranila ve výboru IMCO (Výbor EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů). Jedná se myslím o dobrou ukázku toho, jak se čeští europoslanci dokázali spojit, najít jeden společný postoj a výrazně směrnici proměnit. Konečné znění je hodně odlišné od původního návrhu Komise, a je vidět, že v zemích, kde už se směrnice implementovala, nezpůsobuje nijak významné problémy. V Parlamentu se podařilo prosadit, že se nezasáhne do existujícího vlastnictví zbraní. Návrh Komise počítal s tím, že se určité typy poloautomatických zbraní jejich majitelům zabaví, vykoupí. To se podařilo odstranit.

Stále přetrvávají některé sporné body typu nerovného přístupu k vlastnictví zmíněných poloautomatických zbraní. Současným vlastníkům směrnice dovoluje si zbraně ponechat, což je dobře, nicméně budoucím potenciálním majitelům už jejich nákup neumožňuje. Evropský soudní dvůr musí posoudit, na kolik je tato nerovnost problematická.

Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale ČR musí ještě počkat.

Bezcelní zóna má k vnitřnímu trhu EU daleko

Jste členem výboru IMCO Evropského parlamentu. Jakou nejzásadnější legislativu výbor v tomto mandátu řešil?

IMCO patří mezi odbornější výbory, takže pro média projednávaná agenda není úplně atraktivní, nicméně je velmi důležitá. Výbor řeší legislativu, která reguluje prostředí vnitřního trhu a vytváří tak prostor volného pohybu zboží po celé Evropě. Ať už se to týká právě zbraní, kde sehrál klíčovou roli, nebo dnes hodně debatované digitální ekonomiky, kdy se nově upravovala možnost nákupu zboží online. Pokud si nyní přes internet koupíte zboží ze Španělska nebo z České republiky, měla by pro vás platit stejná pravidla, což dosud nefungovalo. Řadu věcí týkající se vnitřního trhu má IMCO rozpracovanou a bude ji řešit příští volební období.

Neplatí teze, kterou slýchám od některých odpůrců Evropské unie, že když vytvoříte bezcelní zónu, tak je to to samé jako vnitřní trh EU. Je to něco jiného, vy můžete odbourat cla mezi dvěma zeměmi, ale dál vám zůstanou administrativní zákony a jiné překážky v obchodování se zbožím, takže prakticky vám tento krok v ničem nepomůže. My oproti tomu neustále sjednocujeme podmínky, například jaké emise má mít dieselový motor, aby se mohl prodávat po celé Evropě (Pospíšil byl zpravodajem návrhu pozn. red.). Některé noviny to zesměšňovaly ve stylu „EU reguluje i motory do sekaček“. No ano, důležité je ale proč to dělá – aby se sekačky mohly prodávat po celé Evropě bez toho, že by musel být v každé zemi jiný „motůrek“.

Regulace které vedou k jednoduššímu prodeji českého zboží v celé Evropské unii považuji za důležité. Jedná se o celou řadu věcí, které nejen umožňují podnikatelům snadněji vyvážet české zboží, ale zároveň občanům zajišťují stejné podmínky kdekoliv v Evropě. Příkladem je také dvojí kvalita potravin, o které se na výboru vedla velmi intenzivní debata, a já jsem rád, že se prodej rozdílného zboží ve stejných obalech označil za nekalé jednání. Doufám, že se legislativu podaří dotáhnout do konce.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Hlasy proevropských voličů Zelených nesmí propadnout

Květnové evropské volby se kvapem blíží a Vy stojíte v čele poměrně široké koalice. Spolupráce se STAN překvapením není, se Zelenými už ano. Nepatří Strana zelených do jiné frakce než k evropským lidovcům?

My máme v koaliční smlouvě dohodu na pravidlu jedné frakce, přesněji, že když budou zvolení kandidáti na čele kandidátky, jdeme do EPP (frakce Evropské strany lidové). Předseda Zelených Petr Štěpánek souhlasil s tím, že když se do Parlamentu z pátého místa dostane, bude respektovat zařazení koalice k lidovcům.

O spolupráci se Zelenými jsem sám dost dlouho přemýšlel, v TOP 09 jsme vedli velkou debatu, jestli do společné koalice jít, nebo ne. Evropské volby jsou velice specifické, strany se dělí především na proevropské a protievropské, a naše uskupení jednoznačně proevropské je. Podívejte se na hlasování v Evropském parlamentu, EPP často hlasuje s frakcí Zelených. Proto si myslím, že není špatně, když jdeme do voleb na jedné společné kandidátce. V národních volbách by spolupráce možná byla složitější, v řadě věcí se rozcházíme. Stejně tak se naopak na české úrovni v mnoha věcech shodneme s ODS, ale v evropské politice máme velmi odlišné názory. Je to dáno specifičností evropských voleb. Kdybychom se na evropské úrovni rozhodovali podle osy pravice-levice, tak bychom se v podstatě nikam nedostali, protože ve většině věcí nyní hlasujeme společně se socialisty, Zelenými, případně s ALDE. Demokratické proevropské pravici je partnerem proevropská levice, nikoliv protievropská pravice.

Zároveň by byla škoda, kdyby propadlo 1,5 % hlasů proevropských voličů Zelených. Bojujeme o evropskou integritu a o to, aby Česká republika měla v Parlamentu silné zastoupení proevropských politiků.

Když už mluvíte o procentech, na kolik si věříte? Dosavadní průzkumy zdá se nejsou příliš spolehlivé.

Moje zkušenost z minulých evropských voleb je, že fakticky nedokážete udělat volební model a odhadnout výsledek v situaci, kdy k volbám chodí 20 % lidí. Bude rozhodovat každý hlas. Můj odhad je zisk někde mezi 10 a 15 %, když vezmu v potaz, že Topce se přisuzuje 4 až 5 % a STAN je na tom podobně. Pražské volby ukázaly, že naši voliči nevidí problém ve spolupráci se Starosty, hlasy se sčítají a objevují se dokonce další navíc. Doufám, že naši voliči uvidí smysl v tom přizvat konkrétně u těchto voleb i Zelené a další, menší regionální partnery.

Dojednáno. STAN a TOP 09 půjdou do evropských voleb společně

Sjednocování proevropských sil do květnových eurovoleb, o které se snaží hnutí Starostové a nezávislí, pokračuje. STAN vyjednalo spolupráci s TOP 09, kandidátku by měli zveřejnit za týden.

Už při Vašem zvolení do čela TOP 09 zaznívala kritika mířící na to, že stranu povedete „z Bruselu“ a že předsedové parlamentních stran by měli sedět mezi domácími poslanci. Jak vypadají Vaše plány v tomto ohledu? Přeci jen, mandát europoslance trvá pět let, zatímco další sněmovní volby budou nejpozději v roce 2022.

Jako první je nutné zmínit, že my do eurovoleb neposíláme politiky druhé kategorie. Evropský parlament je pro nás místo, kde se rozhoduje o zájmech České republiky, nechodí si tam sednout vysloužilí politici. To, že kandiduji já, Luděk Niedermayer, za STAN Stanislav Polčák a za Zelené jejich předseda Štěpánek, je důkazem toho, že evropské politice přikládáme mimořádnou vážnost. Česká mentalita pořád vidí národní politiku, pak zeď, a pak teprve tu evropskou – ale ve skutečnosti to tak není, obě se prolínají. V Evropském parlamentu sedí celá řada předsedů stran, například ze Slovenska pan Sulík. Když budu zvolen, práci europoslance se budu věnovat naplno jako doposud. Rozhodně nemám v plánu hned kandidovat někam jinam.

Pokud jde o české volby, prosím, nepředbíhejme, jsou ještě daleko. Jakékoliv moje další angažmá bude souviset s volebními výsledky, uvidíme, jak se bude straně pod mým vedením dařit. Máme celou řadu kvalitních kandidátů typu Markéty Pekarové Adamové, kteří klidně mohou TOP 09 vést do národních voleb, ale teď pouze předjímám.

Weber by byl pro Česko dobrá volba, ke střední Evropě má blízko

Evropská lidová strana v současnosti řeší delikátní problém, a to je možné vyloučení maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz ze svých řad. Podle některých už totiž nereprezentuje společné hodnoty lidovců. Jak se na situaci díváte?

EPP rozhodně nepomáhá, když řeší vyloučení jednoho ze členů měsíc a půl před volbami. Situaci bohužel vyvolal pan Orbán svou kampaní proti EPP, kdy vyvěšoval plakáty kritizující předsedu Komise Junckera. Pro mě je to nepochopitelné, myslím, že se lidovci k Orbánovi chovali velkoryse a tolerovali mnoho jeho excesů. Osobně si myslím, že by pravděpodobně měl odejít, protože svou kampaní pošlapává pravidla slušného politického jednání a útočí na své spolustraníky.

The Capitals: „Užiteční idioti“ mě chtějí vyhodit z EPP, říká Orbán

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

S lidovci souvisí i má poslední otázka. Hlavním favoritem na příštího předsedu Evropské komise je právě spitzenkandidát EPP Manfred Weber. Čím dál více se ovšem spekuluje o tom, že by se pravidla volby mohla obejít a novým šéfem exekutivy se mohl stát někdo, koho vyberou samy členské státy. Jedná se podle Vás o reálnou možnost?

Jsem v politice dlouho a vím, že vždy existují „nové reálné možnosti“. Já sám podporuji pana Webera a jeho zvolení do čela Evropské komise a doufám, že se tak stane. Pro nás jako Českou republiku by to bylo dobře, je z našeho sousedství a zná problémy střední Evropy. Jde ale především o princip. Stojím za tím, aby výsledek evropských voleb ovlivňoval, kdo bude stát v čele Komise. Tato instituce se totiž postupně posouvá od servisního úřednického orgánu k orgánu politickému, stává se z ní jakási evropská vláda. Je proto logické, že kdo stojí v jejím čele by mělo souviset s rozdanými kartami od voličů v evropských volbách. Samozřejmě je tady primární evropské právo, podle kterého šéfa Komise navrhují na půdě Evropské rady lídři členských států, takže se musí jednat o určitý kompromis a dohodu. Bylo by ale opravdu nešťastné, kdyby v situaci, kdy jedna z frakcí výrazně uspěje ve volbách, tak aby národní lídři tento výsledek nerespektovali a za každou cenu se snažili vybrat nějakého jiného kandidáta. Oni podle práva musí předsedu vybrat „s přihlédnutím k výsledkům voleb“, což je sice trochu vágní, ale kandidát pak ještě musí být potvrzen hlasováním Parlamentu. Musí tedy vzniknout politická dohoda mezi europoslanci a lídry jednotlivých členských států. Doufám, že se tak stane a nevznikne nějaké politické vakuum.

Manfred Weber: Kritizovat EU je v pořádku, Orbánova kampaň proti Junckerovi je však nepřijatelná

Evropu můžete kritizovat, protože Evropská unie je demokratickou institucí. Avšak situace, kdy člen frakce EPP napadá předsedu Komise, který je z EPP, je už příliš, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz „spitzenkandidát“ Manfred Weber.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/feed/ 0
Zmrazení konfliktu syrskou krizi natrvalo nevyřeší, myslí si šéfka unijní diplomacie https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/zmrazeni-konfliktu-syrskou-krizi-natrvalo-nevyresi-mysli-si-sefka-unijni-diplomacie/ https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/zmrazeni-konfliktu-syrskou-krizi-natrvalo-nevyresi-mysli-si-sefka-unijni-diplomacie/#respond Thu, 14 Mar 2019 12:08:37 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127995 Zmrazení konfliktu v Sýrii a pouhá příměří nemohou nahradit trvalé řešení dlouholeté krize v zemi a vytvořit podmínky pro dobrovolný návrat milionů syrských uprchlíků, upozornila dnes Mogheriniová. ČR pošle do postižených oblastí 250 milionů korun.

Trvalý mír v Sýrii může podle šéfky diplomacie EU Federicy Mogheriniové přinést jen dohoda všech stran konfliktu, respektující celé spektrum tamní společnosti, a zprostředkovaná OSN. Uvedla to dnes na rozsáhlé konferenci k Sýrii, kterou v Bruselu spolupořádají OSN a EU.

Účastníci v pořadí už sedmé dárcovské konference, která se potřetí koná v Bruselu, mají dnes večer potvrdit své finanční příspěvky určené na podporu milionů syrských uprchlíků jak přímo uvnitř Sýrie, tak především v okolních zemích. Jménem Evropské unie Mogheriniová oznámila, že EU letos i v příštím roce na pomoc v oblasti poskytne 560 milionů eur (asi 14,4 miliardy Kč) a s podobnou částkou počítá i pro rok 2021.

Na pomoc v Sýrii a v okolních zemích Česká republika poskytne 250 milionů korun. „Naše pomoc směřuje především nejpotřebnějším, ženám a dětem. Chceme se zaměřit na zlepšení zdravotnictví, poskytování vzdělávacích služeb, praktickou pomoc v terénu pro uprchlíky,“ řekl novinářům v Bruselu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Je to podle něj jak výraz české solidarity, tak také krok posilující bezpečnost České republiky. Připomněl, že mimo Sýrii je stále přes pět milionů lidí a situace především v Libanonu a Jordánsku tak zůstává velmi vážná.

Většina české pomoci už směřuje na přípravu konkrétních projektů, doplnil český ministr. Plán na výstavbu domova pro sirotky v Sýrii opakovaně zmiňovaný premiérem Andrejem Babišem mezi nimi není. „Pan premiér to prezentoval, že to je především jeho projekt, který chce realizovat jakožto konkrétní pomoc syrským sirotkům. Je to mimo rámec toho, co zde slibujeme,“ dodal Petříček.

Chceme sirotkům v Sýrii postavit školu, řekl dnes Babiš Junckerovi

Premiér Babiš dnes seznámil předsedu Evropské komise Junckera s českým plánem postavit školku a školu pro zhruba 150 sirotků v Sýrii. V rámci své návštěvy Bruselu jednal také s předsedou Evropské rady Tuskem.

Snaha o obnovení dialogu

Od počátku syrské krize EU a její členské země na pomoc postiženým občanskou válkou v Sýrii vydaly okolo 17 miliard eur (přes 436 miliard Kč), Unie je tak největším poskytovatelem finanční pomoci v syrské krizi.

„Zpráva z této konference je jasná, nepomáháme jen uprchlíkům, ale i místním komunitám ve vašich zemích,“ řekla Mogheriniová vrcholným představitelům zemí jako je Jordánsko nebo Libanon, které nesou hlavní tíhu syrské uprchlické krize.

Hlavním politickým cílem dnešního bruselského setkání více než osmi desítek zástupců z asi 55 zemí a mezinárodních organizací je ale podle ní podpora obnovení politického dialogu mezi stranami syrského konfliktu, které v Ženevě zprostředkovává OSN. „Někdo si začíná myslet, že budoucnost Sýrie nevyhnutelně znamená rozdělenou zemi, zemi s omezenou suverenitou, nedemokratickou, sektářskou a bezpečí nezaručující zemi. Podle mého by to nebylo v ničím zájmu,“ upozornila.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Mark Lowcock dnes na konferenci uvedl, že jej čím dál víc znepokojuje trvající situace kolem severosyrského Idlíbu. „Velký vojenský útok na Idlíb by vytvořil nejhorší humanitární katastrofu, kterou svět viděl ve 21. století,“ upozornil.

Podle Lowcocka letos OSN žádá na humanitární pomoc v Sýrii a okolí necelých devět miliard dolarů, 3,3 miliardy na pomoc uvnitř země a 5,6 miliardy na podporu uprchlíků v regionu.

EU v roce 2019: Rozmach bruselské zahraniční politiky

V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/zmrazeni-konfliktu-syrskou-krizi-natrvalo-nevyresi-mysli-si-sefka-unijni-diplomacie/feed/ 0
Projekt Nord Stream 2 ohrožuje vnitřní trh EU, tvrdí europoslanci https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/projekt-nord-stream-2-ohrozuje-vnitrni-trh-eu-tvrdi-europoslanci/ https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/projekt-nord-stream-2-ohrozuje-vnitrni-trh-eu-tvrdi-europoslanci/#respond Tue, 12 Mar 2019 13:55:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127922 Evropský parlament dnes schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.

Podle europoslanců nelze za současných okolností Rusko nadále považovat za strategického partnera a spolupráce s ním by měla být zaměřená jen na oblasti společného zájmu, jako je boj proti terorismu či proti globálnímu oteplování.

Pro rezoluci zvedlo ruku 402 europoslanců, proti bylo 163. Parlament v usnesení připomíná mnohé případy údajného porušování mezinárodního práva ze strany Moskvy a jako klíčový předpoklad pro případnou normalizaci vztahů uvádí dodržování minských dohod o míru na východní Ukrajině. Od vypuknutí ukrajinského konfliktu se ale podle europoslanců objevilo mnoho dalších zdrojů napětí mezi Ruskem a EU, jako například působení ruských sil v Sýrii či neúspěšná otrava bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala na britském území, z níž Británie i další západní země obviňují Moskvu. Europoslanci rovněž vyjadřují názor, že ruské státní složky zasáhly do britského referenda o členství v EU.

Pavel Havlíček: Evropa by pro boj s ruskými dezinformacemi měla dělat více

Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček. 

Za současné situace nelze Rusko považovat za strategického partnera, neboť jsou porušovány principy dřívější dohody představující rámec partnerství, uvádí rezoluce EP. Spolupráce by se podle poslanců nyní měla soustředit na společné výzvy jako je boj proti terorismu a násilnému extremismu či na témata migrace a klimatu nebo na „otázky spojené s oblastí Blízkého východu a s oblastí Severního moře a Arktidy“. EP zároveň zdůrazňuje, že rezoluce není namířená proti ruskému lidu, a vyzývá s k rozvíjení „mezilidských kontaktů“.

Evropský parlament se ztotožňuje s prodloužením protiruských sankcí EU, které nově platí do konce července. Pokud bude Rusko v porušování mezinárodního práva pokračovat, měla by být EU podle poslanců připravena uvalit nové postihy. S tím souvisí výzva k vytvoření unijní obdoby amerického takzvaného Magnitského zákona, který zavedl vízové a finanční sankce vůči ruským činitelům zodpovědným za porušování lidských práv.

Podle EP by se unie měla také soustředit na snížení energetické závislosti na Rusku. „Projekt plynovodu Nord Stream 2 však posiluje závislost EU na ruských dodávkách plynu, ohrožuje vnitřní trh EU a není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven,“ uvádí dnešní usnesení.

EU se dohodla na pravidlech pro plynovod Nord Stream 2

Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na předběžných pravidlech shodly všechny členské státy. Nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/projekt-nord-stream-2-ohrozuje-vnitrni-trh-eu-tvrdi-europoslanci/feed/ 0
O kauzu řidiče Sagana se zajímá i prezident Zeman, říká europoslanec Zdechovský https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/interview/o-kauzu-ridice-sagana-se-zajima-i-prezident-zeman-rika-europoslanec-zdechovsky/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/interview/o-kauzu-ridice-sagana-se-zajima-i-prezident-zeman-rika-europoslanec-zdechovsky/#respond Mon, 11 Mar 2019 12:42:47 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127797 S českým europoslancem Tomášem Zdechovským jsme mluvili o aktuální kauze českého řidiče Jiřího Sagana. Jak se případ vyvíjí a v čem spatřuje největší problém?

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) je členem výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věcí a také výboru pro rozpočtovou kontrolu. Před vstupem do politiky pracoval jako krizový manažer a mediální poradce.

V poslední době se věnujete případu českého řidiče Jiřího Sagana, který je ve Francii trestně stíhán za údajné pašování migrantů do Británie. Jak se kauza vyvíjí?

Tato kauza je dalo by se říct až neuvěřitelná. Pan Sagan během jedné ze svých cest spal ve svém kamionu na parkovišti a do návěsu mu mezitím naskákalo několik migrantů. Potom se rozjel a zamířil na francouzských hranicích k běžné kontrole. Všechny dokumenty byly v pořádku, řidič prováděl řádné kontroly a francouzští celníci jej proto nechali jet dál. Po pár metrech za kontrolou ale uslyšel nějaké rány, proto vylezl a zavolal celníky, aby se tedy společně podívali do návěsu, kde objevili patnáct lidí včetně jednoho malého dítěte.

V takové chvíli by každý počítal maximálně s vyslechnutím a následným propuštěním na svobodu, jako se to děje v jiných případech u Francouzů, Nizozemců apod., pana Sagana ale hned vzali do vazby s tím, že ho „v Čečně nebudou hledat“. A to i přesto, že při podrobnějším zkoumání zjistili, že je poškozen zámek u dveří, nikde u pana Sagana nenašli žádné peníze a následně i samotní migranti při výslechu přiznali, že se mu do vozu vloupali na základě tipu od skutečných pašeráků a potvrdili, že on jako řidič o ničem nevěděl. Proto i začali bouchat, mysleli si, že už jsou v Británii a chtěli ven.

Francouzský soud ale v únoru pana Sagana odsoudil ke dvěma letům vězení …

Ano, Pan Sagan se dále nachází ve vězení. Průběh jeho trestního řízení je totiž také neuvěřitelný.

V čem vidíte problém dosavadního trestního řízení?

Pan Sagan samozřejmě chtěl kontaktovat českou ambasádu, orgány činné v trestním řízení se ale v první řadě snažily sehnat kontakt na čečenské úřady. Následně mu přidělili pochybnou slovenskou tlumočnici, která jeho verzi tamním úřadům vůbec netlumočila. Dále mu jen španělský zaměstnavatel zajistil francouzského právníka, který se s ním poprvé viděl až krátce před soudem.

Komunikace mezi obviněným a policejními orgány tak několik měsíců prakticky neprobíhala a když začala, soud ještě řekl, že pan Sagan údajně změnil výpověď a všem advokátem předloženým důvodům se rozhodli nevěřit, ačkoliv měla platit minimálně zásada in dubio pro reo, tedy při pochybnostech ve prospěch obviněného.

V takové chvíli by měly začít konat i české úřady. Jak ty v celé věci postupují?

Teprve až po našem upozornění na tento případ se na místo dostavila paní z českého konzulátu a od té doby musím říct, že spolupráce s českým ministerstvem zahraničí probíhá docela dobře, předně pan ministr Petříček se opravdu snaží pomoci.

Intervence státních úřadů ale zatím probíhala zejména skrze samotného pana Sagana, kterému se úřady snažily pomáhat a komunikovat s ním. Kontaktovány by ale měly být přímo francouzské úřady, neměly by se k tomu stavět stylem, že jde o vyšetřování cizího státu s jistou servilitou, že k žádným pochybením zrovna ve Francii určitě nemohlo dojít. Všude jsou jen lidé a jak už jsem naznačil, vyšetřování v tomto případě nijak vzorné nebylo. Je jasné, že pan Sagan žádné pašování lidí neorganizoval.

Francouzské soudy to ale prozatím vidí jinak. Jaký vývoj v kauze nyní očekáváte? Předpokládám, že pan Sagan využije opravných prostředků.

V této chvíli vám můžu říct, že jsem k zásahu v této kauze pravděpodobně přesvědčil i prezidenta Miloše Zemana, který by se celým problémem měl začít zabývat. Případ díky tomu může dostat mnohem větší rozměr. Zároveň si myslím, že v tomto případě by panu Saganovi měla být udělena milost, už i kvůli tomu, že jeho partnerka je vážně nemocná, nemůže pracovat a byla závislá na jeho výdělku.

Prozatím ale není nic uzavřené. Čeká nás teď dovolání u kasačního soudu v Paříži. Tím, jak jsem ohledně tohoto případu i několikrát psal dopis panu prezidentu Macronovi, se případem i zabývá francouzské ministerstvo vnitra a zahraničí. Mám příslib, že prověří, jak je možné, že pan Sagan nedostal hned českého právníka a českou překladatelku a objevila se ta záměna Čech s Čečnou.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/interview/o-kauzu-ridice-sagana-se-zajima-i-prezident-zeman-rika-europoslanec-zdechovsky/feed/ 0
Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/soud-eu-resi-ceskou-zalobu-proti-zbranove-smernici-rozsudek-zazni-zrejme-az-na-podzim/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/soud-eu-resi-ceskou-zalobu-proti-zbranove-smernici-rozsudek-zazni-zrejme-az-na-podzim/#respond Tue, 05 Mar 2019 15:50:03 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127685 Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale musí ČR ještě počkat.

Podle odhadu náměstka ministra zahraničí Martina Smolka, který dnes ČR u soudu zastupoval, bude rozsudek sporu mezi ČR a evropskými institucemi znám až na podzim.

Zbraňová směrnice zakazuje některé typy poloautomatických zbraní a zásobníků. Přestože obsahuje výjimky, které její dopady na držitele zbraní zmírňují, u české střelecké veřejnosti vzbuzuje ostrou kritiku. S její podobou nesouhlasí ani ministerstvo vnitra, které také žalobu proti Evropské komisi připravilo.

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.

Před soudním dvorem měla ČR podporu Maďarska a Polska. Argumentovala mimo jiné tím, že EU přijetím směrnice překročila své pravomoci. Nejedná se totiž o legislativu odstraňující překážky na vnitřním trhu, ale o opatření v rámci boje proti terorismu, pro která platí jiný způsob schvalování. ČR v žalobě dále uvádí, že směrnice obsahuje nepřiměřená a nejasná opatření.

Směrnici však přijala jak Rada EU složená ze zástupců členských států, tak i Evropský parlament. Ten také původní návrh Evropské komise výrazně upravil ve prospěch držitelů zbraní.

Zastánci nové normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity. Podle kritiků ale omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

„Je to padesát na padesát,“ řekl dnes ČTK náměstek Smolek ohledně vyhlídek na soudní výhru, anebo prohru.

Tomáš Gawron: V implementaci zbraňové směrnice je ČR premiantem

Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.

Není to ztracený případ

Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu. Podle Smolka z rozhodnutí ale prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba podle něj „ani zdaleka není ztracený případ“, i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a Parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek.

Na základě dnešního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní, anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle náměstka nelze ani otázku základních lidských práv. Příkladem je případ z roku 2013, kdy Soudní dvůr zrušil směrnici týkající se uchovávání osobních údajů telekomunikačními společnostmi v zájmu předcházení trestné činnosti.

Podporovat držení zbraní, aby se lidé mohli bránit, je nesmysl. Zakazování je ale také chyba, říkají odborníci

Evropská směrnice o nabývání a držení střelných zbraní budí v ČR vášně. Češi totiž mají ke zbraním sentimentální vztah, říkají odborníci z Ministerstva vnitra ČR.

„Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně,“ argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani Rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor, kromě tvrzení, že zakázané kategorie zbraní – poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky – jsou nebezpečné.

V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 301.000 držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819.000 zbraní.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/soud-eu-resi-ceskou-zalobu-proti-zbranove-smernici-rozsudek-zazni-zrejme-az-na-podzim/feed/ 0
Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce https://euractiv.cz/section/politika/news/pravni-stat-v-zemich-visegradske-ctyrky-z-pilnych-zaku-cerne-ovce/ https://euractiv.cz/section/politika/news/pravni-stat-v-zemich-visegradske-ctyrky-z-pilnych-zaku-cerne-ovce/#respond Fri, 01 Mar 2019 13:47:56 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127502 Přestože země Visegrádské čtyřky letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Podle globálních žebříčků se úroveň demokracie u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. V Česku a na Slovensku se objevují náznaky podobného vývoje.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Maďarsko v posledních letech prochází významnými změnami. Vláda schválila už sedm balíčků ústavních změn, které zahrnují zmenšení prostoru pro občanskou společnost, omezení nezávislosti Maďarské akademie věd a zavedení nového systému takzvaných správních soudů. Podléhat budou přímo ministrovi spravedlnosti a fungovat by měly od roku 2020. Na kontroverzní kroky maďarské vlády odpověděl Evropský parlament schválením šesti kritických rezolucí, které změny odsuzovaly.

V Polsku se vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) úspěšně podařilo podřídit celé soudnictví exekutivě. Varšava nedávno akceptovala rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, ale odmítla se vzdát svého dlouhodobého plánu transformace soudnictví. Komise proto oznámila, že zatím neplánuje zastavit proceduru na základě článku 7 ani stáhnout stížnosti, které podala k Soudnímu dvoru EU.

Reakce Evropské unie na maďarské a polské útoky proti principům demokracie a právního státu se na různých úrovních lišila. Komise proti Varšavě už aktivovala článek 7, který může skončit odnětím hlasovacích práv v Radě EU. Parlament v rezoluci z minulého září navrhl stejný postup také v případě Maďarska pod vedením premiéra Viktora Orbána, člena největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP). Šance na jakékoli účinné sankce jsou však velmi nízké, protože polsko-maďarská koalice může případný návrh sankcí vzájemně vetovat.

Aktivaci článku 7 podporuje i polská opozice, která už ale nesouhlasí se zavedením sankcí proti své vládě. Politoložka Renata Mienkowska-Norkieneová z Institutu politických věd na Varšavské univerzitě říká, že opozice si nemůže dovolit Komisi bezvýhradně podpořit, jelikož polští voliči velmi citlivě reagují na pocit, že někdo zvenčí ovlivňuje polskou politiku.

Ve sporu EU s Polskem a Maďarskem podporují Česko i Slovensko dialog

Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.

Maďarsko a Polsko mají nepřímou podporu slovenského parlamentu. Ten nedávno schválil nezávaznou rezoluci z dílny Slovenské národní strany, která článek 7 považuje za krajní řešení v případech, kdy selžou všechny ostatní dostupné prostředky. Text rezoluce je mírný, přesto je považován za vyslovení podpory Maďarsku a Polsku. Předseda slovenského parlamentu a šéf SNS Andrej Danko se vyjádřil, že cílem rezoluce byla „pomoc sousedům“. Česká vláda k situaci zaujala mírnější postoj. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař se nechal slyšet, že Češi důvěřují schopnosti Komise věcně diskutovat s Varšavou o problémech a dialog by měl podle něj pokračovat. Česká diplomacie věří, že situace nedospěje až k hlasování v Radě. Ráznější byla ovšem česká Poslanecká sněmovna, která v říjnu 2018 označila hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem za „chybné a nešťastné“.

Podle novináře Zoltána Gyévaie z portálu Bruxinfo je pokrok v řízeních proti Polsku a Maďarsku během rumunského předsednictví Rady EU nepravděpodobný. „Nikdo nečeká, že rumunské předsednictví v této oblasti výrazně pokročí. Maximem může být první formální slyšení s Maďarskem,“ zhodnotil Gyévai.

Za vším stojí Soros

Maďarská vláda za kritikou stavu právního státu ze strany Unie vidí svou migrační politiku a postoj k uprchlickým kvótám. Orbán je známý častými obviněními na adresu amerického filantropa George Sorose, který podle něj organizuje migrační toky do Evropy. Právě Soros podle něj tahá za nitky v Evropské komisi. Vláda v Budapešti nedávno spustila novou mediální kampaň, která kromě Sorose cílí také na předsedu Komise Jeana-Clauda Junckera. Zuzana Stuchlíková z pražského think-tanku EUROPEUM podotýká, že „zlý Brusel“ je častým viníkem také na české politické scéně.

Juncker vyzval k vyloučení Orbána z lidovecké frakce EP. Evropští lidovci se k tomu staví zdrženlivě

Evropská lidová strana nestojí o rozpory s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Alespoň to vyplývá z informací sítě EURACTIV, která kontaktovala zástupce evropských lidovců z různých členských států EU.

Unie proti Slovensku ani Česku zatím žádné disciplinární řízení nevede. Vývoj v obou zemích ale není bez problémů. Soros jako vnější hrozba se objevil také ve slovenském politickém diskurzu. Někdejší premiér Robert Fico mluvil přímo o tom, že masové protesty „Za slušné Slovensko“ po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové, které vedly k přestavbě vlády, organizoval ze zahraničí právě Soros společně se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. „Sorosovský“ narativ je na Slovensku typický pro scénu alternativních a konspiračních webů, které jsou relevantním zpravodajským zdrojem pro nezanedbatelnou část obyvatelstva. V Česku amerického filantropa obviňují  podle Stuchlíkové především extremisté typu Tomia Okamury.

Útoků na média přibývá

Na Slovensku roste poptávka po regulaci médií a internetu. Navrhované „právo na odpověď“ by mělo z pohledu politiků řešit to, co expremiér Fico označuje za „mediální terorismus“. Institut práva na odpověď, který už v minulosti byl součástí slovenské legislativy, by dal politikům právo reagovat na tvrzení v médiích, která se dotýkají cti, důstojnosti nebo soukromí fyzických osob. Odpovědi by pak média pod hrozbou pokuty musela zveřejňovat.

V České republice má na mediálním trhu výjimečné postavení premiér Andrej Babiš, který podle podezření skrze svěřenský fond ovládá své mediální impérium.

Polská PiS představila návrhy, které jsou chápány jako pokus umlčet vládní kritiky. Dosud se PiS podařilo novelizovat zákon o veřejných médiích.

Šéf Centra pro média, data a společnost Marius Dragomir popsal situaci v Maďarsku jako klasický případ únosu médií státem. Viktoru Orbánovi se podařilo ve spolupráci s oligarchy proměnit většinu nezávislých médií na hlásné trouby vlády financované z veřejných zdrojů.

Nové sankční mechanismy

Evropská komise odpověděla na chování maďarské vlády zahájením několika oficiálních řízení. Poslední se týká takzvaného Lex-CEU, zákona cíleného na ztížení fungování Středoevropské univerzity v Budapešti. Efektivita kroků Komise proti Budapešti ale zůstává sporná. Orbán se v některých případech, jakým byl například kontroverzní návrh na snížení věku odchodu soudců do důchodu stáhl, pouze aby později systém reformoval jiným způsobem. Řízení naopak uspělo v otázce polské reformy soudnictví, kdy na Varšavu společně zatlačila Komise a Soudní dvůr. „V takových případech musí Komise konzistentně tlačit na dodržování základních hodnot Unie členskými státy. Neměla by se spokojit se symbolickými gesty,“ řekl politolog Daniel Hegedus z německého Marshallova fondu.

Soudní dvůr vyhověl Komisi, Polsko musí pozastavit kritizovaný zákon o justici

Spor Evropské komise s Polskem ohledně kontroverzní justiční reformy se dostává do nové fáze. Soudní dvůr EU dnes polské vládě nařídil, aby pozastavila uplatňování zákonů, které snižují důchodový věk soudcům Nejvyššího soudu.

K tradičním nástrojům, kterými mohou evropské instituce zatlačit na členské státy, postupně přibývají nové. Parlament nedávno schválil vytvoření mechanismu, který vyplácení evropských fondů v rozpočtovém období 2021 až 2027 spojuje s dodržováním zásad právního státu. Právní služba Rady Evropské unie však tvrdí, že právní základ návrhu není dobře definován a jeho implementace by byla nezákonná. Maďarský státní tajemník pro evropské záležitosti Szabolcs Takács pro think-tank Political Capital řekl, že „skutečným cílem návrhu je umožnit Komisi trestat členské země na politickém základě, a tvářit se přitom, že jde pouze o finanční zájmy“. Orbánova strana Fidesz iniciativu odmítá hlavně kvůli její protikorupční povaze. Podle žebříčku vnímání korupce od Transparency International je Maďarsko třetí nejzkorumpovanější zemí v Unii.

Polskému ministrovi pro investice a rozvoj Jerzymu Kwiecińskimu se zamlouvá, že konečné rozhodnutí o rozpočtu padne až po zvolení nového Evropském parlamentu. Proti podmínění eurofondů dodržováním právního státu se postavily i vlády v Bratislavě a Praze. Jejich výhrady jsou však oproti těm maďarským či polským mírné. České vládě není jasné, jak by nová pravidla fungovala společně se současnými mechanismy. Bratislava podle oficiálního stanoviska není kategoricky proti, ale má několik výhrad právního, politického i procesního charakteru.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Hegedus považuje zformování koalice proti návrhu za nepravděpodobné. Podle něj s tímto vývojem nepočítá ani maďarská strategie. Budapešť se místo toho snaží návrh oslabit ještě před samotným hlasováním, v krajním případě hrozí vetem proti samotnému víceletému rozpočtu. Hegedus říká, že prioritou by měla zůstat promyšlená aplikace současné legislativy, ne vývoj nové. Zdůraznil, že důslednější prosazování a interpretace práva stále  Komisi i Soudnímu dvoru EU nabízejí široké spektrum možností.

Další ze série iniciativ je připravovaný belgicko-německý návrh takzvaného mechanismu odborného hodnocení, který by měl sloužit jako platforma pro interaktivní diskusi členských států směřující k rozvoji právního státu. O detailech návrhu se stále jedná. Takács však už stihl ideu mechanismu založeného na expertním názoru mezinárodních lidskoprávních organizací označit za „znepokojivou“. Podle Gyévaia je pravděpodobné, že Unie bude tlačit na implementaci politických podmínek do nového rozpočtu. Jak přesně bude mechanismus fungovat a co všechno bude obsahovat zatím není známo.

Vícerychlostní Evropa?

Navzdory poměrně hlasité podpoře uvedených řízení a procedur ze strany Německa, Francie, Beneluxu a severských zemí s výjimkou Dánska, má Unie problém zvládnout řízení s více státy najednou. Kromě Maďarska a Polska se Komise obává i chování Malty, Rumunska a Bulharska. „Pokud se autokratické tendence rozšíří z Maďarska a Polska, může to výrazně poznamenat budoucnost integrace. Výsledkem může být několikarychlostní Evropa, kde bude skutečná integrace probíhat pouze v jádru eurozóny, která od sebe odstřihne problematickou periferii,“ naznačil Hegedus.

Reforma autorského práva rozděluje Evropu, jednotný není ani Visegrád

Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/pravni-stat-v-zemich-visegradske-ctyrky-z-pilnych-zaku-cerne-ovce/feed/ 0
Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/#respond Fri, 01 Mar 2019 08:19:34 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127538 Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Dva klíčové výbory Evropského parlamentu ve středu hlasovaly o historicky prvním evropském veřejném žalobci. Tím by se mohla stát bývalá hlavní prokurátorka rumunské protikorupční agentury (DNA) Laura Codruţa Kövesiová.

Na jejím jmenování se však musí shodnout také Evropský parlament s členskými státy. Hlas výborů je tedy pouze doporučující.

Paradoxně je to právě rumunská vláda, která středeční rozhodnutí parlamentních výborů kritizuje nejhlasitěji.

„Rumunská kandidátka, kterou zahraniční média znají kvůli jejímu boji proti korupci v Rumunsku, vzbuzuje nejvíce emocí a pozornosti,“ uvedla česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

„Kövesiová byla nejprve na žádost rumunského ministra spravedlnosti Tudorela Toadera v roce 2018 zbavena svého úřadu z důvodu údajného zneužití pravomoci a nyní ministr Toader veřejně prohlásil, že nepodporuje její kandidaturu na Evropského veřejného žalobce,“ vysvětlila dále europoslankyně.

EU vybírá nového evropského žalobce. Ohlídá zneužívání dotací a daňové podvody

Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.

Rumunsko hlasovalo proti své kandidátce

O místo prvního evropského prokurátora se v současné době uchází tři kandidáti. Kromě Kövesiové jde o Jean-Françoise Bohnerta z Francie a Andrese Rittera z Německa.

„Rozhodně se jedná o kvalitní odborníky a osobnosti. O tom svědčí i to, že do užšího výběru se dostali z celkového počtu 24 kandidátů, kteří se výběrové komisi přihlásili. Všichni tři prokázali svoji velmi bohatou profesní zkušenost překračující 23 let,“ uvedla Dlabajová.

Pro Kövesiovou hlasovalo celkem 26 poslanců z výboru pro občanské svobody a spravedlnost (LIBE) a 12 poslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Nikdo z jiných finálních kandidátů větší podporu nezískal.

I když rumunská žalobkyně ve středečním hlasování zvítězila, velkou šanci má i nadále Francouz Bohnert. Ve výboru CONT pro něj zvedlo ruku 11 poslanců, v LIBE pak 22.

Ke jmenování Bohnerta se navíc kloní členské státy. Během hlasování v Radě ministrů získal 50 hlasů, Kövesiová pouze 29.

Podle informací z Bukurešti pro Bohnerta hlasoval i zástupce Rumunska. Tamní vláda o Kövesiové v posledních týdnech šíří negativní informace týkající se jejího působení v agentuře DNA a snaží se ostatní země přesvědčit, aby hlasovaly proti ní.

Český europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) ale redakci EURACTIV.cz potvrdil, že lidovecká frakce, která je v Evropském parlamentu největší, podporuje Kövesiovou.

„Prozatímní vítězka Laura Codruţa Kövesiová z Rumunska má podporu EPP,“  uvedl.

Konečná dohoda mezi europoslanci a členskými státy tak i nadále není jasná.

Žalobce může zatýkat i zmrazit účty

Členové obou parlamentních výborů měli možnost se s finální trojicí kandidátů dobře seznámit. Každý z nich totiž v úterý podstoupil 75 minut trvající slyšení.

„Jsem veřejnou žalobkyní přes 23 let, což je více než polovina mého života. Mou prací je bojovat za spravedlnost tam, kde je porušováno trestní právo. V Rumunsku jsem zastávala ty nejvyšší pozice v oboru. Šest let jsem byla nejvyšším žalobcem, pět let jsem vedla DNA,“ uvedla Kövesiová během slyšení.

„Smyslem bylo posoudit kvality a odbornost kandidátů přímo poslanci Evropského parlamentu. Toto slyšení vedl výbor LIBE s přizváním výboru CONT. Slyšení bylo opravdu důkladné a kandidáti odpovídali jak na písemné, tak ústní dotazy,“ přiblížila Dlabajová.

Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.

Během slyšení poslance zajímala nejen odborná erudice kandidátů, ale třeba i jejich osobní zkušenosti s agenturou OLAF nebo s přeshraničním vyšetřováním. Přeshraniční kriminalita totiž bude hlavní náplní práce budoucího prokurátora.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) bude mít řadu pravomocí, mimo jiné i možnost zahájit, koordinovat a řídit přeshraniční policejní vyšetřování, zatýkat podezřelé napříč státy nebo zmrazovat účty a zabavovat majetek.

Hlavním úkolem úřadu pak bude stíhání korupce a finanční kriminality poškozující finanční zájmy EU. Posvítit by si tak měl třeba na podvody s evropskými dotacemi nebo s odváděním DPH u přeshraničních obchodů.

„Vyšetřovat se budou kauzy se škodou přesahující sto tisíc eur a podvody spojené s neplacením daně z přidané hodnoty přesahující deset milionů eur, které budou mít mezinárodní přesah. Podle statistik se v Evropské unii podobnými způsoby rozkrade na 50 miliard eur ročně,“ uvedla v jednom z rozhovorů pro EURACTIV.cz česká komisařka Věra Jourová (ANO).

Podle ní je však tato částka jen pouhým zlomkem, skutečné číslo se prý může vyšplhat až k 160 miliardám eur, které se každý rok ztratí kvůli podvodům a korupci.

Itálie píše Jourové: Ať teroristy žaluje evropský prokurátor

Evropské země musí posílit spolupráci svých soudů a bezpečnostních složek, tvrdí italský ministr spravedlnosti. Pomohlo by to podle něj v boji s terorismem. Nové pramovoci by podle něj mohl získat Úřad evropského veřejného žalobce.

Na největší příjemce dotací žalobce nemůže

Schválení úřadu je v boji proti finanční kriminalitě v EU důležitým krokem. V současné době totiž mohou podvody týkající se financí EU vyšetřovat a stíhat výlučně vnitrostátní orgány. Jejich pravomoc však končí na hranicích jednotlivých států.

„Jeho vytvoření bude správným krokem ke zvýšení výkonnosti a přidané hodnoty evropských prostředků, které jsou z části i prostředky českých daňových poplatníků,“ řekla Dlabajová.

Evropský prokurátor ale nebude mít pravomoc v celé EU. Ne všichni totiž se vznikem úřadu souhlasili. Státy proto v roce 2017 využily možnost tzv. posílené spolupráce, kterou v tomto ohledu umožňuje Lisabonská smlouva.

Do vzniku nového úřadu se zatím zapojilo 22 zemí včetně České republiky. Mimo i nadále zůstává Švédsko nebo Maďarsko. A taky Polsko, které je největším příjemcem evropských dotací. Británie (která ale z EU vystupuje), Dánsko a Irsko pak mají z podobných oblastí integrace vyjednanou výjimku, tzv. opt-out.

„Pět zemí, které se zatím nezapojilo, tedy Švédsko, Maďarsko, Polsko, Irsko a Dánsko, se mohou kdykoli připojit,“ dodal Svoboda.

Úřad by podle něj měl být funkční na konci roku 2020.

Věra Jourová: Co nejdřív se vydám do Washingtonu. Kvůli ochraně osobních dat Evropanů

Dohody EU a USA o ochraně údajů jsou důležité i pro obchodní výměnu. Věřím, že si to nová americká administrativa uvědomuje, a do Washingtonu se vypravím co nejdříve, říká evropská komisařka Věra Jourová. EurActiv s ní mluvil také o úřadu evropského veřejného žalobce, který má vyšetřovat podvody spojené s rozdělováním evropských peněz.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/feed/ 0
Odložení brexitu je ve hře. Mayová dnes změnila svůj postoj https://euractiv.cz/section/brexit/news/odlozeni-brexitu-je-ve-hre-mayova-dnes-zmenila-svuj-postoj/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/odlozeni-brexitu-je-ve-hre-mayova-dnes-zmenila-svuj-postoj/#respond Tue, 26 Feb 2019 14:54:10 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127428 Pokud britští zákonodárci včas neschválí dohodu o odchodu Velké Británie z Unie, bude možné požádat o odklad.

Britská premiérka Theresa Mayová dnes poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z Unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody.

Mayová v parlamentu promluvila po dopoledním bouřlivém jednání kabinetu, během nějž svůj průlomový plán pro další jednání představila. Dříve premiérka odklad termínu pro vystoupení země z EU odmítala, k ústupku ji však donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu.

Někteří jeho členové dali najevo, že pokud premiérka nevyloučí možnost vystoupení Británie z Unie bez dohody, podpoří ve středu v parlamentu dodatek k již vyjednané dohodě, který by umožnil poslancům převzít kontrolu nad celým brexitovým procesem.

Británie může zvolit tři scénáře

Ministerská předsedkyně vyjmenovala poslancům tři závazky, které ohledně dalšího postupu kolem brexitu přijala. Slíbila jim, že do 12. března předloží parlamentu vyjednanou dohodu s EU k novému hlasování. Pokud pro tuto dohodu nezíská dostatečnou podporu, nechá poslance 13. března hlasovat o tom, zda si přejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody. Pokud takový scénář poslanci odmítnou, nechá je pak 14. března hlasovat o tom, zda podpoří odklad termínu vystoupení země z EU.

Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní nebo v EU zůstat.

„Chci zcela jednoznačně říci, že sama o prodloužení lhůty (stanovené v) článku 50 nestojím. Naším jediným zájmem by mělo být vyjednání dohody a odchod 29. března,“ řekla premiérka.

Zdůraznila také, že pokud by byl nový termín stanoven později, než koncem června, znamenalo by to, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.

„Jaký vzkaz bychom tím vyslali 17 milionům lidí, kteří téměř před třema lety hlasovali pro odchod z EU?“ uvedla premiérka.

Lídr opozičních labouristů označil dnes předložený plán šéfky vlády za cynický a bezohledný. Labouristický poslanec Hillary Benn se premiérky zeptal, k čemu případný odklad brexitu využije, nedostal ale odpověď. Větší odpor nevyvolal plán Mayové ani u tvrdých zastánců brexitu: konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg například televizi Sky řekl, že ani odklad jej rozhodně nepřiměje k tomu, aby pro dohodu o odchodu z EU hlasoval.

Parlament již jednou dohodu s Bruselem odmítl. Kontroverzní částí je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/odlozeni-brexitu-je-ve-hre-mayova-dnes-zmenila-svuj-postoj/feed/ 0