Zahraničí a bezpečnost

Budoucnost EU 18-06-2020

Záleží EU i na domácí demokracii?

Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
Budoucnost EU 12-05-2020

Budoucnost EU a její zotavení po krizi bude záviset na jejích regionech, městech a obcích

Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.

Vypovědět „Lisabon“ a zbavit se evropských povinností? Nesmysl

V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?

Stát si posvítí na nelegální dovoz výrobků

Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Aktuálně v EU 07-04-2020

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.

Budoucnost Východního partnerství do roku 2030? Možná temná, pokud EU nezmění svůj přístup

Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.

Pavel Havlíček: Nová strategie Východního partnerství je malé vítězství i pro Česko

Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Češi mají v Evropské službě pro vnější činnost dost diplomatů, ale málo těch důležitých

S novou Komisí, nastoupil do role vysokého představitele EU bývalý španělský ministr zahraniční Joseph Borell. Jeho ambicí je efektivnější zahraniční politika EU. K tomu mu bude napomáhat i Evropská služba pro vnější činnost (ESVA), kde pracují i Češi. Jak si v ní stojí?

Kde má Česko zájmy, nemá „své“ evropské diplomaty

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.

Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků

Čím dál tím více evropských spotřebitelů si přes asijské e-shopy nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

Ukrajina je blíže EU než kdy dříve, Rusko však stále drží trumfy

Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.

Země Jižního Kavkazu mezi Evropskou a Eurasijskou unií

Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Digitální agenda 29-08-2019

Estonci žijí v digitální republice. Česko se postupně k e-governmentu propracovává

Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.

Krize v Zálivu podrobuje nové evropské lídry zkoušce

Nové evropské vedení čelí námořní krizi v Perském zálivu. Způsob, jakým se s ní rozhodne vypořádat, mnohé napoví o budoucím vývoji postojů jednotlivých zemí či dokonce Unie jako celku ve vojenských otázkách, píše komentátor Faisal Al Yafai.

Úspěšnost unijních sankcí je sporná, o pokrytectví ale není pochyb

Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Politika 29-07-2019

Právní stát v Evropě: Jak využít současné situace?

Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Politika 22-07-2019

Přátelé neponechávají své přátele napospas autoritarismu

Jak chránit demokracii ve středoevropském regionu? V první řadě bude potřeba dostatečná domácí politická mobilizace, včetně efektivní spolupráce v rámci opozičních sil, píše v komentáři Daniel Kelemen.
Rozšíření 19-06-2019

Jak omezit vliv salafismu na západním Balkáně

Státy Perského zálivu dlouhodobě exportují extremistickou islamistickou ideologii do zemí západního Balkánu. Kosovo je ukázkovým příkladem toho, jak lze zabránit šíření extremismu mezi domácí populací.
Rozšíření 17-06-2019

Turecký vliv na západním Balkáně? Konexe politiků a islám jako klíč

Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.
Rozšíření 14-06-2019

Nová Hedvábná stezka na západním Balkáně a role čínských investic

Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.
Rozšíření 12-06-2019

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
Rozšíření 10-06-2019

Když Evropa váhá, Rusko sílí: Kdo těží z chyb EU na západním Balkáně

Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu
Politika 03-06-2019

Visegrádská skupina v EU: Nepřichází s agendou, ale ani ji neblokuje

V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.