Zahraničí a bezpečnost

Nový pakt o migraci a azylu: Tři možné scénáře

Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.

Bělorusko: okamžik pravdy pro evropské hodnoty

Tvrdý přístup je jedinou možnou odpovědí na sovětskou brutalitu Alexandra Lukašenka. Kromě přísných sankcí musíme poskytnout pomoc lidem vzdorujícím nátlaku a nabídnout psychickou podporu, stipendia pro mladé aktivisty v exilu, podpořit média a poskytnout útočiště novinářům, píše Frans Timmermans.

Česko si prožívá svůj „moment Salisbury“, teď je klíčová reakce spojenců

Klíčem k překonání českého „momentu Salisbury“ bude spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou krizi pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů, píše v komentáři Pavel Havlíček.

Biden bude vstřícnější k plynovodu Nord Stream 2. V sázce jsou vztahy s Německem i celou EU

Zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2 a jeho „pohřbení“ na dně Baltského moře v tuto chvíli nikomu a ničemu neprospěje, píší odborníci na energetickou politiku Robert Dillon a Martin Jirušek.

Šéf diplomacie EU Borrell jede do Moskvy. Jaký přístup by měl zvolit?

Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.
Aktuálně v EU 08-01-2021

Abychom zachovali jazykovou rozmanitost, potřebujeme iniciativu Minority SafePack

Českému kulturnímu a jazykovému dědictví hrozí zánik. Evropská unie musí jednat a chránit evropské jazykové menšiny, píše ve svém komentáři Táňa Novotná Golubićová.
Budoucnost EU 18-12-2020

Problémem EU nejsou odlišnosti mezi východem a západem

Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Budoucnost EU 03-12-2020

Akční plán pro demokracii jako návrh na cestu ven ze spirály dezinformací

Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.
Aktuálně v EU 02-12-2020

První rok nové Evropské komise: 10 bodů, které stojí za pozornost

Evropská komise Ursuly von der Leyenové má za sebou první rok. Jak si zatím vedla?
Rozšíření 18-11-2020

Přivede nová moldavská prezidentka svou zemi blíže k EU?

Vítězkou moldavských prezidentských voleb je proevropská Maia Sanduová, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky. Čekají zemi hluboké reformy? Jak vypadají vyhlídky jejího členství v Evropské unii? A co mu nejvíce brání?

Merkelová, Moria a migrační móresy

Shoření migračního tábora Moria nesmí vést ke změně evropského přístupu k migraci. Přes kritiku některých komentátorů se zatím nepodařilo najít alternativu k modelu nárazníkového pásma na řeckých ostrovech, píše Vít Novotný.
Budoucnost EU 15-09-2020

Nenadchne, ani neurazí. Von der Leyenová má do vůdčí osobnosti daleko

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes pronese svůj vůbec první projev o stavu Unie. Jak si ve své pozici zatím vede Němka, která musí hned v prvním roce svého působení řešit patrně největší krizi v historii EU?

EU jde ve vztahu k Číně vlastní cestou

Čím dál více to vypadá, že virtuální summit lídrů zemí EU s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem 14. září bude rozhodujícím momentem, píše Fraser Cameron.

AMEXIT: Co znamená odchod amerických jednotek pro evropskou obranu?

Americký plán snížit počet jednotek na německém území vyvolává bezpečnostní obavy v celé Evropě. Jsou ale opodstatněné? Co snižování znamená pro budoucnost transatlantických vztahů? A je k americké přítomnosti v Evropě stále důvod?
Budoucnost EU 18-06-2020

Záleží EU i na domácí demokracii?

Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
Budoucnost EU 12-05-2020

Budoucnost EU a její zotavení po krizi bude záviset na jejích regionech, městech a obcích

Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.

Vypovědět „Lisabon“ a zbavit se evropských povinností? Nesmysl

V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?

Stát si posvítí na nelegální dovoz výrobků

Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Aktuálně v EU 07-04-2020

Krize ukázala, jak vypadá suverenita v praxi. Vinu ale schytá EU

Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.

Budoucnost Východního partnerství do roku 2030? Možná temná, pokud EU nezmění svůj přístup

Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.

Pavel Havlíček: Nová strategie Východního partnerství je malé vítězství i pro Česko

Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.

Ohlédnutí zpět: Proč ČR v roce 2015 odmítla uprchlické kvóty a stálo to za to?

Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.

Češi mají v Evropské službě pro vnější činnost dost diplomatů, ale málo těch důležitých

S novou Komisí, nastoupil do role vysokého představitele EU bývalý španělský ministr zahraniční Joseph Borell. Jeho ambicí je efektivnější zahraniční politika EU. K tomu mu bude napomáhat i Evropská služba pro vnější činnost (ESVA), kde pracují i Češi. Jak si v ní stojí?

Kde má Česko zájmy, nemá „své“ evropské diplomaty

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.