Vzdělávání Archives

Ze starých školních půd vznikají učebny biologie nebo informatiky. Jaký podíl na tom mají evropské fondy?

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.

České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.

Zapojení digitálních technologií do běžné výuky na všech školách nebo rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů. To by měl být lék na nedostatečné digitální vzdělávání na českých školách, kterého si všimla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru.

Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.

Istanbulská úmluva, syrské děti prchající před válkou, ale také budoucnost Evropy. Právě o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou.

Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.

Aby Itálie nastartovala hospodářský růst v zemi, její rozpočet na příští rok počítá s dalším zadlužením. To se nelíbí EU, protože důsledky nezodpovědné italské politiky mohou mít dopad na celou eurozónu. Vláda v Římě ale odmítá rozpočet měnit. 

Vláda ČR hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. V OP životního prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů, jako OP PIK nebo Praha - pól růstu.

Rok spojených projektů Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol je za námi. Další reforma se očekává od tohoto i příštího září. Jaká jsou dosavadní hodnocení provedené novely? A co se dále chystá?

Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.

Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.

V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Čeští experti a osobnosti českého průmyslu debatovali o příležitostech a výzvách, které Česku přináší digitalizace. ČR má šanci využít výhod, které tento proces přináší, ale musí zvládnout základní věci, jako je například i rychlé internetové připojení. 

Premiéři a prezidenti zemí EU se včera sešli v Bruselu, aby zde projednali nejdůležitější témata a výzvy, kterým Unie v současné době čelí. Kromě celonočního hledání kompromisu v otázkách migrace se Evropská rada zaměřila i na hospodářskou politiku.

Letošní doporučení Evropské komise upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu. Co si o tom myslí čeští odborníci?

Starší generace učitelů potřebuje pochopit podstatu počítačových her. Ta mladší se zase učí, jak děti od počítače včas odtrhnout. V Berlíně jim k těmto znalostem pomáhají speciální kurzy. 

Pobyt na Erasmu lidem přináší zkušenosti, které se jim hodí v práci, ale i nové přátele a životní partnery. EU se teď chystá rozpočet programu zdvojnásobit a zařadit do něj i bezplatné jízdenky pro osmnáctileté.

Česko je zemí nízkých mezd a pro učitelskou profesi to platí dvojnásob. Platy českých učitelů ve srovnání s ostatními absolventy vysokých škol patří k dlouhodobě k nejnižším v Evropě.