Vzdělávání – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Vzdělávání – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Škola hrou. Děti z Vysočiny se učí pomocí moderních technologií https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skola-hrou-deti-z-vysociny-se-uci-pomoci-modernich-technologii/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skola-hrou-deti-z-vysociny-se-uci-pomoci-modernich-technologii/#respond Tue, 18 Dec 2018 15:30:20 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=125377 Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.

Videa, simulace, 3D modely nebo rozšířená realita – i tak může vypadat školní výuka v 21. století. První zkušenosti s moderními technologiemi mají i školy na Vysočině, a to díky projektu „Učíme se ze života na život“.

Jednou z aktivit projektu bylo například vytvoření moderního výukového softwaru. Ten vznikl ve spolupráci softwarové společnosti Corinth a Univerzity Karlovy v Praze přibližně za tři miliony korun. Software přináší interaktivní výuku pro žáky druhých stupňů základních škol a středoškoláky.

„Každý, kdo stál mezi katedrou – tabulí a žáky – studenty ví, že základní problém je zaujmout žáky. V tomto ohledu jsou moderní technologie pro současnou mladou generaci běžnou a asi i nepostradatelnou součástí života,“ okomentoval výukovou aplikaci Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Podle Zimy software umožňuje pedagogům zpestřit výuku o vizuální důkazy, které jsou v běžné škole neproveditelné.

„Aplikace pomáhá při studiu dvou skupinám žáků a to jednak těm, kteří mají horší představivost a jednak těm, kteří mají badatelské ambice,“ upřesnil Zima.

Současně dodává, že ohlasy z pilotních škol jsou prozatím vynikající. Jakmile bude software nasazen plošně, provede Přírodovědecká fakulta UK průzkum na náhodně vybraných školách. Předpokládá se, že k tomu dojde v první polovině příštího roku. Výsledky průzkumu pak poskytnou odpověď na to, jakým směrem se bude vývoj konceptu dále ubírat.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Společnost Corinth se naproti tomu specializuje na vývoj interaktivních vzdělávacích aplikací s dotykovým ovládáním. Aplikace této firmy si získaly ohlas i využití po celém světě. Corinth spolupracuje rovněž i se společností Microsoft.

Materiály aplikace, která si v Česku našla využití na partnerských základních i středních školách je dostupná i v jiných jazykových verzích, například slovenštině i angličtině. Tím software získává světový rozměr.

Experimenty ve virtuální realitě

S nástupem moderních technologií přichází nejen více možností pro žáky a učitele, ale mění se i výuka jako taková.

„Všechny tyto nástroje pomohou překonat zažitou výuku z učebnic a nechají děti nahlédnout do pro ně přijatelnějšího světa v digitálním prostředí,“ vysvětlila radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová.

Ve vytvořeném výukovém programu si žáci mohou prohlédnout části lidského těla, stavbu rostlin, geometrické vzorce, atomy a molekuly ve 3D rozlišení, ale i videa neproveditelných experimentů, které nelze z bezpečnostních důvodů praktikovat přímo s dětmi v laboratořích.

„Naším cílem je nadchnout děti ke studiu prostřednictvím něčeho nového. Mluvím o věcech, které na obrázcích v učebnicích nenajdou,“ dodala Fialová.

Podle ní by nový výukový nástroj měl na školách podpořit především oblíbenost přírodovědných oborů – tedy fyziky, chemie, přírodovědy nebo zeměpisu.

Projekt cílí i na rodiče

Projekt „Učíme se ze života pro život“ vznikl za pomoci Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Celkový rozpočet projektu přesahuje částku 84 milionů korun.

Projekt školám umožní pořídit moderní počítačové vybavení, měřící sady, stavebnice pro základní výuku robotiky a pro žáky vyšších ročníků dále například 3D tiskárny, brýle pro virtuální realitu či speciální počítačové programy.

„Komplexní podpora se však nezaměřuje pouze na žáky, ale je směřována i na jednotlivé pedagogy a vedení školy. Projekt by neměl zapomenout ani na rodiče, zřizovatele či veřejnost. Ti by se měli dozvědět více informací o tom, jak výuka probíhá, a co je možné udělat proto, aby byla výuka zajímavější a v žácích vzbuzovala jejich přirozenou zvědavost,“ vysvětlila Fialová.

První škola, která se do projektu zapojila a zařadila software do výuky, byla jihlavská Základní škola Otokara Březiny.

„Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality a efektivity pedagogického působení učitelů, konkrétně větší využívání aktivizačních metod, které kladou větší důraz na práci žákyň a žáků,“ sdělil Pavel Pacal, náměstek hejtmana Kraje Vysočina.

Podle Pacala jsou tyto metody důležitým doplňkem tradiční výuky s cílem žáka povzbudit a poskytnout mu příležitost k vlastnímu rozvoji. Současně nemají předávat pouze fakta, ale vést žáky k větší iniciativě a odpovědnosti.

„To vše proběhne za velké podpory učitelů. Získají možnost doplnit výuku potřebným vybavením, dále se jim dostanou jednoduché, snadno použitelné nástroje pro přímé využití ve výuce a možnost vyměňovat si zkušenosti mezi kolegy,“ upřesnil.

Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.

Podobný názor zastává i Jana Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání na Krajském úřadu Kraje Vysočina.

„Hlavním účelem využití aktivizačních nástrojů je zdokonalení žáků v oblasti technických a přírodních věd, ve kterých se mohou jako budoucí absolventi dále uplatnit,“ zmínila.

Současně vysvětlila, že prostřednictvím těchto metod výuky a pořízenému vybavení se žáci naučí promýšlet a plánovat činnosti, stanovit si postup práce a určit co vše potřebují, aby dokázali vyřešit praktický problém.

„Pokud jde o aplikaci Corinth, tak ta napomáhá názornosti ve výuce, porozumění látce a především zvyšuje zaujetí žáků. Žáci si sami při obsluze softwaru vybírají z probírané látky ukázky včetně podrobných informací toho, co je více zajímá či zaujalo,“ vysvětlila Hadravová.

Žáci si tak mohou opakovaně prohlížet například jednotlivé svaly či orgány na těle člověka v knihovně Biologie člověka.

„Poněkud netradiční využití ve výuce plánuje Střední umělecko-průmyslová škola Helenín, která model lidského těla využije pro figurální kresbu v uměleckých oborech,“ vysvětlila Hadravová všestranné využití aplikace.

Většina financí na projekt přichází z EU

Projekt „Učíme se ze života pro život“ je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Většina financí, a to 85 %, do něj míří z Evropského sociálního fondu, dále pak 10 % ze státního rozpočtu a 5 % z krajského rozpočtu.

Více jak šedesát základních i středních škol na základě partnerských smluv disponuje vlastním rozpočtem, ze kterého pořizují nákupy vybavení a financují osobní náklady.

Evropský sociální fond představuje jeden z předních nástrojů, který napomáhá rozvíjet sociální oblast členských států Evropské unie. Česká republika se do jeho struktur zapojila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Fond samotný je jedním z nejstarších strukturálních fondů.

Společným jmenovatelem je interaktivita

„Interaktivní výuka podporuje prostorové vnímání a představivost, výuka se stává zábavnější a tedy přitažlivější. Zároveň probíhá za pomoci či prostřednictvím takové techniky, která je dnešní mládeži nejbližší – tedy prostřednictvím tabletů, počítačů a projekční techniky,“ popsala Hadravová.

Jako příklad uvedla jednu z partnerských škol, a to Základní školu a Mateřskou školu Ždírec nad Doubravou. Zde děti podle slov Hadravové s lehkostí a samozřejmostí prezentovali práci s malými roboty (Ozobot, Arduino, Lego Mindstorm), ale i se stavebnicemi a rovněž softwarem Corinth.

„Je opravdu velká radost vidět děti při práci, jak s nadšením předvádějí vše, co se s vybavením naučily a přiznat si, že mnozí z nás dospělých by tyto zdánlivě jednoduché úkony nezvládli,“ shrnula Hadravová.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skola-hrou-deti-z-vysociny-se-uci-pomoci-modernich-technologii/feed/ 0
Michaela Šojdrová: Výzvou pro Evropskou unii je nezklamat své občany https://euractiv.cz/section/politika/interview/michaela-sojdrova-vyzvou-pro-evropskou-unii-je-nezklamat-sve-obcany/ https://euractiv.cz/section/politika/interview/michaela-sojdrova-vyzvou-pro-evropskou-unii-je-nezklamat-sve-obcany/#respond Tue, 18 Dec 2018 12:05:50 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=125396 Istanbulská úmluva, syrské děti prchající před válkou, ale také budoucnost Evropy. Právě o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s lidoveckou europoslankyní Michaelou Šojdrovou.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) byla zvolena do Evropského parlamentu poprvé v roce 2014. Dnes je členkou Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), členkou delegace EU-Turecko a aktivní  náhradnicí ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a podvýboru pro lidská práva (DROI). Dlouhodobě se zabývá oblastí vzdělávání, kultury a rodinné politiky.

Plánujete znovu kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu?

Ano, budu kandidovat v dalších volbách.

A co Vás motivuje k tomu pokračovat jako europoslankyně?

Pronikla jsem do systému práce. Získala jsem zkušenosti a kontakty. Motivují mne i výsledky, kterých jsem dosáhla. Chci pokračovat v práci, které rozumím. Určitě chci pokračovat v práci na mediální legislativě, kterou řešíme ve výboru CULT. Vstoupila v platnost nová audiovizuální směrnice (AVMSD) a já bych se ráda aktivně podílela na diskusi o její implementaci do české legislativy. Chci se dále věnovat tématům vzdělávání, včetně mediální gramotnosti a s tím související podpory svobodných a nezávislých médií. To je dnes hodně palčivé téma.

V dalším období plánuji usilovat o členství ve výboru AGRI. Česká republika v tomto výboru nemá dnes žádného europoslance a je to velký problém. Tento rok se snažím účastnit jednání tohoto výboru, podávám pozměňovací návrhy  a setkávám se s českými zemědělci. Společně s Marianem Jurečkou jsme prosazovali téma dvojí kvality potravin v EU. Vystudovala jsem zemědělskou vysokou školu, jsem úzce spjatá se zemědělským krajem, mám velkou podporu i motivaci se tomuto tématu věnovat.

Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci

Radikální změna. Právě tímto termínem označila španělská europoslankyně návrh Evropské komise týkající se reformy společné zemědělské politiky EU.

Jinak chci také ledacos změnit uvnitř Evropského parlamentu.

Jsem například velmi zklamaná z práce parlamentního výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Chtěla bych, aby výbor FEMM pracoval tak, že bude řešit sociální otázku žen, a je na zvážení, zda by nemohl být přidružený k výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Jasně by tím byla vymezena jeho role. Často si totiž vymýšlí svou práci, aby ospravedlnil svou existenci.

Do Evropského parlamentu se volí přímo už čtyřicet let. Co se za tu dobu změnilo?

Ministerstvo vnitra nedávno potvrdilo termín příštích voleb do Evropského parlamentu v České republice – 24. a 25. května 2019. Češi půjdou k urnám počtvrté.

Téma ženských práv se v ČR otevřelo zejména v souvislosti s Istanbulskou úmluvou. Měla by k ní ČR přistoupit?

Hlavní opatření, která jsou v úmluvě pro prevenci násilí na ženách, ČR splňuje. Především máme zákon proti domácímu násilí, na ochranu obětí. Násilí je také vyjmenované mezi trestnými činy, což Istanbulská úmluva požaduje.

Výchovu pro rovnost žen a mužů máme v našem vzdělávacím systému. Takže my nepotřebujeme Istanbulskou úmluvu, abychom naplňovali cíle, které má, protože my ty cíle v našem právním řádu a v našich opatřeních máme.

Neříkám, že se nám všechno stoprocentně daří, protože naplňování zákonů je stálý úkol. Přijetí Istanbulské úmluvy by nám ale rozhodně v ničem novém nepomohlo.

V ČR se vede trochu vyostřený boj, zda Istanbulská úmluva zavádí genderovou ideologii. To je pravda, protože úmluva skutečně o genderu jako o sociálním konstruktu hovoří. Myslím si, že dokument to obsahuje zbytečně, a zatěžuje tak členské státy.

Visegrádu chybí političky. Cesta žen k moci je zde obzvlášť složitá

Role žen v politice zemí V4 mnohdy připomíná situaci v arabských zemích. Formální překážky jsou sice minulostí, vůči genderovým tématům tu však stále přežívá hluboce zakořeněný konzervativní přístup. Ukázalo se to i během kampaně #MeToo.

Evropský parlament Istanbulskou úmluvu podporuje. Loni přijal průběžnou zprávu o přistoupení EU k ní. Co si o tom myslíte?

V Evropském parlamentu vystupuji k tématu násilí na ženách a říkám, že jsem proti jakémukoliv násilí. Mám výhradu k tzv. genderově podmíněnému násilí. K násilí většinou provokuje to, že někdo je slabší. Nemusí to být jenom ženy, ale i děti, senioři. Jakékoliv násilí je zlo a zdůrazňování jenom genderově podmíněného násilí mi připadá zúžené.

Proto nepodporuji žádné usnesení Evropského parlamentu, kde se Istanbulská úmluva zdůrazňuje jako důležitý nástroj. Já si myslím, že bychom měli trvat na důstojnosti lidského života, trvat na ochraně života a bojovat proti každému násilí. Dávala jsem k dispozici svým kolegům poslancům v ČR návrh, který byl nakonec schválen v Chorvatsku. Chorvatsko v letošním roce úmluvu ratifikovalo, ale dalo si výhradu v oblasti rodinného modelu a odmítá zasahování Istanbulské úmluvy do rodinného práva. To přesně kritizuji na úmluvě, že zachází příliš daleko v prosazování genderového hlediska v různých oblastech. Možná, že se ČR rozhodne podobně jako Chorvatsko. Vláda doporučila schválit úmluvu a poslala ji k projednání do Parlamentu.

Istanbulská úmluva vzbudila rozruch. Co vlastně obsahuje a co se o ní říká?

Istanbulská úmluva má podle kritiků „uzákonit nesvobodu pod nátlakem mocné skupiny genderistů a homosexualistů.“ Právě tento výrok se stal rozbuškou debaty o tom, zda by měla ČR Úmluvu o boji proti násilní na ženách a domácímu násilí ratifikovat, či nikoli.

Přijímání uprchlických dětí v Česku jde pomalu

Vaše jméno se nedávno v médiích často skloňovalo v souvislosti s přijímáním dětských uprchlíků ze Sýrie. Jak to nyní vypadá s Vaším návrhem na poskytnutí mezinárodní ochrany v ČR pro nezletilé bez doprovodu, který jste v září předložila českému premiérovi?

Nechtěla jsem případ veřejně komunikovat, abych nebyla kritizována v médiích, že si dělám politickou kampaň. Proto jsem se snažila po schůzce s panem premiérem jednat bez zveřejňování informací. S odstupem času ale mohu říci, že jsme měli schůzku s ministrem vnitra a na základě doporučení ministerstva jsem se účastnila řady schůzek a jednání v Řecku s ministerstvy, která jsou zodpovědná za uprchlíky, udělování azylu a ochranu dětí uprchlíků.

Navštívila jsem azylové centrum pro nedoprovázené děti, takže jsem viděla, jak se tam o děti starají. Záměrně nepoužívám slovo „sirotci“, protože Řekové jejich rodinnou situaci ověřují. Nemají tam rodiče, ale neví se, kde rodiče jsou. Některé děti je skutečně nemají a jsou sirotci, u dalších zatím nevíme. Dohledávat jejich údaje je někdy nemožné, proto mají statut nedoprovázené nezletilé osoby.

O děti se stará řecké ministerstvo práce a sociální solidarity. Sešla jsem se s paní ministryní Fotiou, která mi řekla, že je tam 3 400 nedoprovázených dětí. Pro 1200 mají speciální zařízení s dobrou ochranou a péčí, ale kapacit je hodně málo. Velmi přivítala, že právě z těchto zařízení by si ČR mohla děti odvézt, přijmout je, starat se o ně, a tím by se uvolnilo místo pro další. Zajímala se, jak bychom se o ně starali. Podmínkou pro to, aby ČR mohla přijmout jakékoliv nedoprovázené dítě je, že to bude v jeho nejlepším zájmu. Rozhodovat se bude na soudní úrovni.

Počet členských zemí EU, které odmítají globální pakt o migraci, narůstá

Bulharsko se stalo šestou zemí EU po Maďarsku, Rakousku, Polsku, České republice a Chorvatsku, která oznámila, že na prosincovém ceremoniálu v Maroku nepodepíše dohodu o globální migraci.

Paní ministryně mne požádala o oficiální dopis jak ode mě, tak především od ministerstva vnitra. Mám informaci, že tato nezávazná předběžná žádost o děti byla odeslána. Momentálně je to ve fázi, kdy očekáváme odpověď. Já jsem od paní ministryně dostala obecnou odpověď, že nejmenších dětí do 14 let je zatím 40. Součástí dopisu byl také požadavek, aby ČR rozšířila podmínky přijetí, protože se chce ujmout jen nejmladších dětí ze Sýrie, což znamená velmi úzký výběr. Řekové nepovažují za důvodné, aby to musely být jenom nejmladší děti. Starší děti už se naopak lépe rozhodují, s větší odpovědností a vědomím, do čeho jdou.

S přijetím starších dětí už mají zkušenosti v Portugalsku, v Nizozemí, v Litvě a dalších zemí, v nichž asi 270 dětí již bylo přijato v podobném programu. Tyto děti mají větší rozhled, lépe se s nimi domlouvá a je také větší naděje, že v dané zemi zůstanou.

Řecká strana velmi vítá každé dítě, o které by se ČR postarala. Považují to za velkou pomoc, ale potřebují spolupráci s českým ministerstvem vnitra. Z mého pohledu ministerstvo už spolupráci navázalo. Přála bych si, aby jejich činnost byla rychlejší.

Už jsou v Česku vhodné rodiny, případně zařízení, která by o děti pečovala?

Iniciativa „Češi pomáhají“ dává dohromady několik desítek rodin, které se připravují na přijetí dětí. Mrzí je ale, že to jde tak pomalu.

EU musí zůstat jednotná i do budoucna

Co bude podle Vás hlavní výzvou pro Evropskou unii v příštích letech?

Jednoduše řečeno jednota a bezpečnost. Evropská unie musí zapracovat na své efektivitě. Reformy, které provádí,  musí sledovat jasné cíle. Pokud hovoříme o svobodách, které máme na jednotném trhu včetně svobodného pohybu v Schengenském prostoru, EU musí zajistit bezpečnost občanů, a to jak ochranou vnějších hranic Schengenu, tak opatřeními uvnitř, např. proti terorismu. Bezpečnost je tedy jednou z hlavních výzev.

Do toho patří také boj s dezinformacemi. Digitální prostředí umožňuje velké informační tlaky těch, kteří chtějí rozkládat Evropskou unii. Zažili jsme to u brexitu, na kterém se dezinformace podíleli velkou měrou.

Evropská unie musí tedy všechna opatření dělat tak, aby udržela svoji jednotu, aby nepokračovalo žádné štěpení. To znamená více naslouchat občanům, ale zároveň jim dávat pravdivé informace a upozorňovat je na manipulaci, která hrozí.

Jednota a bezpečnost jsou podle mne hlavní výzvy. A také nezklamat své občany, vrátit důvěru v politickou reprezentaci.

Tomáš Zdechovský: EU se musí změnit. Tématem eurovoleb bude reforma

V evropských volbách se určitě objeví snaha nahnat body pomocí strachu, to bude taktika populistických stran, říká Tomáš Zdechovský.

Vraťme se k Vašemu působení v Evropském parlamentu. Co považujete za svůj největší úspěch?

Slíbila jsem občanům, že Česká republika bude mít lepší postavení v Evropském parlamentu, aby byl pohled na ni příznivější v tom smyslu, že jsme důvěryhodní partneři, kteří chtějí spolupracovat. Proto se snažím ve svých vystoupeních postoj a situaci v ČR vysvětlovat. Také jsem slibovala, že se budu snažit, abychom se v Evropě cítili více jako doma, že budu hodně jezdit do regionů, diskutovat s občany a dávat jim informace, co v Evropském parlamentu děláme. Dalším úkolem bylo to, že se budu snažit proniknout do byrokratických struktur a pochopit, v čem jsou rezervy, jak snížit byrokracii, jak ji ovlivnit. O to jsem se také snažila a také mám určité výsledky.

Můžete být konkrétnější? Jaké výsledky máte na mysli?

V první polovině tohoto funkčního období jsem vypracovala dvě parlamentní zprávy. První se věnovala podnikatelskému vzdělávání. Byla do značné míry průkopnická a otevřela cestu dalším programům Komise a i v členských státech s cílem vylepšit získávání podnikatelských dovedností během vzdělávání  ve středních a vysokých školách. Velkou odezvu v České republice a v mnoha dalších evropských zemích měla také moje zpráva o postavení žen v médiích. Upozornila jsem v ní například na nízký počet žen na rozhodujících postech v médiích. Média mají velký vliv na uvažování i rozhodování lidí. Malý počet žen ve vedoucích pozicích, méně žen mezi experty i mezi tvůrci filmů a pořadů,  to vše má dopad na mediální obsah, ale také na výsledné nižší příjmy  a postavení žen.

Václav Mach: Europoslanci budou hlasovat o směrnici, která ovlivní budoucí podobu evropské mediální krajiny

Vydavatelé volají po ochraně autorských práv, neboť jimi vytvářený obsah zneužívají internetoví giganti. Pomoci jim může připravovaná směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která by měla vydavatelům dát právo bránit se neoprávněnému zneužívání vytvořeného obsahu.

Momentálně je pro mě velké téma solidarita a bezpečnost. Jsem zpravodajkou nařízení o Evropském sboru solidarity na období 2021-2027, které aktuálně projednáváme.

Moje iniciativa na přijetí nedoprovázených dětí z řeckých uprchlických táborů s tím také souvisí. Česká republika si zaslouží mít dobrou pověst v EU, jako solidární země, které není lhostejné utrpení druhých a pomoc dětem je i bezpečné řešení. Solidarita a bezpečnost jsou podle mě hodnoty, které v dnešní době musíme chránit a usilovat o jejich společné uplatnění.

Hodně jsem se snažila o navázání dialogu s Tureckem. Po puči v roce 2016 jsme s tureckou stranou omezili naše kontakty. Velmi jsem kritizovala režim prezidenta Erdogana a byla jsem hodně aktivní v kampani za osvobození neprávem vězněných tureckých novinářů. Zároveň jsem bojovala o to, aby se naše delegace s tureckými partnery stýkala, vedla dialog. To se mi po dvou letech úsilí podařilo.

Země V4 a Turecko: Obchod se řeší přímo, hodnoty přes Brusel

V4 a Turecko chápou důležitost obchodní spolupráce a vzájemné strategické podpory. V lidskoprávních a občanských otázkách však země Visegrádu své postoje vůči Turecku po posílení moci vlády prezidenta Erdoğana raději koordinují přes Brusel.

A nějaké konkrétní projekty pro české občany?

Podařilo se mi ve spolupráci s českými partnery podpořit několik projektů, které byly úspěšné. Byl to například projekt s univerzitou Tomáše Bati, který podpořil vzdělávání podnikatelských dovedností u vysokoškolských studentů. Projekt získal grant z programu Erasmus +.

Další projekt byl pro středoškolské studenty na jejich tvůrčí uměleckou aktivitu a ztvárnění historických událostí. Tento projekt právě probíhá a ověřila jsem si skrze něj, jak moc byrokraticky složité je zapojit se do programu  Kreativní Evropa.

Tímto jsem si prakticky ověřila,  jak se Češi zapojují do evropských programů a jak se připravujeme na situaci, kdy nebudeme čerpat operační programy z kohezní politiky a kdy budeme odkázáni na společné celoevropské programy. Zjistila jsem, jak zlepšovat efektivitu, naše zapojení, ale  také to, že je potřeba českým žadatelům daleko více pomáhat a spolupracovat s nimi, abychom uspěli.

V rámci rozpočtu EU jsem rovněž uspěla s pilotním  projektem na rok 2019, který se jmenuje „Zlatý Ámos pro učitele o Evropské unii“.

Michaela Šojdrová: Ženy mají být všude tam, kde se o nich rozhoduje

V čem jsou ženy nenahraditelné a proč je jich v politice tak málo? Zeptali jsme se europoslankyně Michaely Šojdrové.

Co se týká legislativy, tak tam jsem měla za cíl, zjednodušování, odstraňování nadbytečné byrokracie a bariér. Proto jsem se zaměřila na nařízení, podle kterých se financují programy Erasmus+, Kreativní Evropa a další. Mým cílem je, aby se mnohem více žáků a učitelů mohlo zapojit do výměnných pobytů, praxí, stáží a kurzů. Věřím, že se to podaří, protože by mělo dojít k zdvojnásobení rozpočtu na program vzdělávání a mobility Erasmus+ po roce 2020, za což celou dobu vystupuji.

Co je pro Vás ještě hlavní prioritou do konce volebního mandátu?

Dokončuji zmíněnou legislativu, která se týká Evropského sboru solidarity. Jedná se o velmi zajímavý program pro mladé lidi do 30 let a týká se jejich možností  zapojení se do dobrovolnické činnosti uvnitř EU a také mimo EU.

Mým úkolem je nastavení podmínek tak, aby nebyly byrokratické, aby byly co nejvíce dostupné. Musím pro to vyjednat podporu u dalších politických skupin.

Ještě něco dalšího?

Další věcí je zlepšení vztahů  s jinými členskými státy, protože například v rámci mé práce ve výboru pro sociální politiku jsem opravdu ve střetu s kolegy z Francie, z Rakouska, z Nizozemí. Velmi mne to mrzí, protože „staré unijní země“ se brání konkurenci našich podnikatelů, ať už v rámci vysílání našich pracovníků, anebo přímo vstupem našich služeb na jejich trh. Tady vedeme skutečně těžké diskuse o tom, co je a co není sociální dumping. Vysvětluji jim, že férová konkurence není sociální dumping. Je to konkurence výhodnějších podmínek, které nabízejí naši dodavatelé. Máme třeba nižší cenu práce, která je také částečně dána daněmi a nižšími odměnami, za které jsou naši pracovníci ochotni pracovat.

Souhlasím s tím, aby mzdy  pracovníků rostly. Je potřeba zaměstnavatele motivovat, třeba i novými legislativními pravidly, ale odmítám vytváření administrativních bariér a formálních požadavků, které mají za cíl  jenom komplikovat účast našich podnikatelů na společném trhu. Kontroly, hlášení, násobení dokladů a tak dále, to vše komplikuje působení podnikatelů na vnitřním trhu. Mne to velmi mrzí, protože nás to uvnitř Unie rozděluje. Potřebovali bychom, aby v obraně společného volného trhu služeb a pracovníků důrazněji vystupovala i naše reprezentace a silný premiér, který zrovna sám neporušuje unijní pravidla.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/interview/michaela-sojdrova-vyzvou-pro-evropskou-unii-je-nezklamat-sve-obcany/feed/ 0
Zdravotně postižení a jinak znevýhodnění pomáhají na farmách. Léčí se a mohou si i vydělat https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/zdravotne-postizeni-a-jinak-znevyhodneni-pomahaji-na-farmach-leci-se-a-mohou-si-i-vydelat/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/zdravotne-postizeni-a-jinak-znevyhodneni-pomahaji-na-farmach-leci-se-a-mohou-si-i-vydelat/#respond Fri, 09 Nov 2018 09:14:20 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=124278 Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.

Sociální zemědělství zaměstnává zdravotně postižené nebo sociálně znevýhodněné osoby. Začleňují se díky němu nejen do trhu práce, ale také do společnosti.

Nemusí se přitom jednat pouze o zemědělské podniky. Takzvané sociální farmy mohou mít i podobu azylového domu nebo zahrady psychiatrické léčebny. Navštěvovat je mohou děti, dospělí i senioři, přičemž někteří pracují za mzdu, jiní pomáhají dobrovolně.

Pracovní náplň je rozmanitá a zahrnuje například setbu, pletí, ruční sběr škůdců, krmení drobnějších hospodářských zvířat, čištění stájí nebo údržbu hospodářských areálů. Činnosti se mohou týkat také zpracování zemědělské prvovýroby a jejího prodeje, vysvětlují Tomáš Chovanec z Centra pro komunitní práce jižní Čechy a Eliška Hudcová ze sdružení AREA viva.

Podniky volají po zaměstnancích, řada lidí ale stále nepracuje. Přitom je lze k práci přitáhnout

Mimo trh práce je v Česku málo lidí, mezi mladými jich ale přibývá. Často je to kvůli nedostatečnému vzdělání. Lidé s nízkou kvalifikací v řadě případů nepracují nebo nedosáhnou na lepší práci. Pomohla by opatření na školách, nižší zdanění práce nebo lepší cílení programů zaměstnanosti.

Někteří také na farmách podstupují přírodní terapie nebo se vzdělávají, jiní se zase připravují na zaměstnání. Konkrétní pracovní úkony ale závisí na individuálních potřebách, hloubce postižení nebo zdravotním omezení. Také záleží na tom, co vlastně statek produkuje – zda se zaměřuje na pěstování rostlin nebo chov zvířat.

„Zásadou je, že každý klient by měl zastávat činnosti, které je schopen zvládnout a musí cítit prospěšnost svého zařazení. Na farmách o klienty pečují odborníci, kteří dovedou posoudit individuální potřeby každého klienta, sledují jeho chování a vyhodnocují jeho rozvoj,“ upřesňuje Miloš Kordač, tajemník Pracovní komise sociálního zemědělství, kterou v roce 2015 založilo Ministerstvo zemědělství ČR.

Dodává, že farmy v tomto směru spolupracují s úřady práce, místními samosprávami a speciálními školami, stejně tak jako udržují kontakt s rodinou klientů, aby si mohli vzájemně vyměňovat informace o stavu a pocitech osob.

Zkrácené úvazky a práce z domova. Europoslanci požadují lepší podmínky pro nemocné

Více než pětina pacientů s rakovinou v Evropské unii přišla o práci bezprostředně po diagnóze. Europoslanci proto navrhují opatření, jak lépe přizpůsobit zaměstnání lidem s dlouhodobým onemocněním nebo postižením.

Farmy také mohou žádat o finanční podporu. Úřad práce například poskytuje příspěvky na mzdy pro osoby s postižením. Otevřené jsou jim i evropské fondy včetně Programu rozvoje venkova, který může podnikatelům finančně pomoci s investicemi a provozem farmy. Založení a další rozvoj sociálního podnikání podporuje zase Operační program Zaměstnanost.

Záměrem sociálního zemědělství ale není kompenzace chybějících pracovních sil na statcích, upozorňují Chovanec s Hudcovou. Sami však připouštějí, že někteří dobrovolníci v zemědělství se nakonec stanou zemědělskými podnikateli.

Sociální farmy v ČR a za hranicemi

Aktivity podobné sociálnímu zemědělství se v ČR odehrávaly již v 90. letech. Současná vlna sociálního farmaření začala od roku 2013 díky účasti země v mezinárodních projektech. Kolik je dnes takových farem v tuzemsku, ale není známo, protože se nikde neevidují.

„Podle monitoringu a zkušeností z regionů jsou takových farem desítky. Jedná se spíše o menší subjekty,“ upřesňuje Kordač.

V Jihočeském kraji se nachází například sociální Farma Dvůr Čihovice, která je součástí areálu neziskových organizací poskytujících služby lidem se zdravotním postižením. Majitel Farmy Jiří Netík je také členem Asociace sociálního zemědělství, organizace se sídlem v Českých Budějovicích, která sdružuje lidé se zájmem o sociální zemědělství a rozvoj venkova.

Zemědělci stárnou. Mladší generace nemají přístup k půdě a na zemědělství pohlížejí negativně

Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.

Západní země – jako Norsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Itálie nebo Anglie – jsou však v sociálním zemědělství mnohem dál. V Nizozemí je například 1100 farem, které každý týden navštíví asi 20 tisíc klientů. V Norsku a Itálii jsou sociální farmy dokonce uzákoněny. Důvodem takového pokroku je podle Kordače fakt, že přirozené sociální vazby na vesnici, která se historicky dokázala postarat o osoby s hendikepy, nebyly ve výše zmíněných zemích přerušeny obdobím kolektivizace jako v ČR.

Článek původně vyšel v Českobudějovickém deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/zdravotne-postizeni-a-jinak-znevyhodneni-pomahaji-na-farmach-leci-se-a-mohou-si-i-vydelat/feed/ 0
Itálie musí do třech týdnů změnit plány svého rozpočtu, jinak Římu hrozí pokuta od EU https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/italie-musi-do-trech-tydnu-zmenit-plany-sveho-rozpoctu-jinak-rimu-hrozi-pokuta-od-eu/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/italie-musi-do-trech-tydnu-zmenit-plany-sveho-rozpoctu-jinak-rimu-hrozi-pokuta-od-eu/#respond Tue, 23 Oct 2018 17:32:28 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=124009 Aby Itálie nastartovala hospodářský růst v zemi, její rozpočet na příští rok počítá s dalším zadlužením, které už dnes přesahuje 131 procent HDP. To se nelíbí EU, protože důsledky nezodpovědné italské politiky mohou mít dopad na celou eurozónu. Vláda v Římě ale odmítá rozpočet měnit.

Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to dnes novinářům řekl místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.

Itálie ale trvá na svém a rozpočet měnit nehodlá, vyplývá z reakce Mattea Salviniho, předsedy vládní strany Liga.

Odmítavý pohled Komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády.

Dluhy splácet dluhem nelze donekonečna

Je to vůbec poprvé v historii, kdy Komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla. Fiskální pravidla EU jí to umožní od roku 2013.

„Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala,“ upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody.

„Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je potřeba dluh splatit,“ dodal.

Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho by rozhodnutí nemělo nikoho překvapit. Hlavní obavy má Komise především z výše schodku, úrovně dluhu v kombinaci s možnostmi růstu italského hospodářství.

Předsedu vládního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio zase rozhodnutí Komise nepřekvapilo. Na svém twitteru napsal, že se jedná o první italský rozpočet, který byl vytvořený v Římě, a ne v Bruselu, citoval jej server EURACTIV.sk.

Hospodářský růst za cenu vysokého dluhu

Plánovaný rozpočet, kterým se koaliční vláda premiéra Giuseppa Conteho snaží plnit předvolební sliby, zahrnuje například zavedení základního příjmu pro chudé, snížení věku odchodu do důchodu nebo snížení daní a zavedení rovné daně ve výši 15 a 20 procent. Snahou vlády je těmito opatřeními nastartovat hospodářský růst v zemi.

Rozpočtové plány Říma ale okamžitě po publikaci vyvolaly kritiku ze strany EU i obavy mezi investory. Zadlužení Itálie v současnosti přesahuje 131 procent HDP. Pro každého občana této jihoevropské země tak představuje zátěž přibližně 37 tisíc eur. Náklady na obsluhu dluhu zhruba odpovídají výdajům země na školství.

Nová krize v EU? Italská vláda hrozí vetováním dlouhodobého rozpočtu EU

Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.

Dluh Itálie je po dluhu Řecka v eurozóně druhý nejvyšší a Moscovici jej dnes označil za „nepřítele italské i evropské ekonomiky“. Jeho snížení musí být pro Itálii strategickou prioritou, což ale nyní odmítnutý návrh neukazuje. Eurozóna je postavena na vzájemné důvěře členských zemí, podotkl Dombrovskis.

Moscovici dnes před novináři upozornil, že Komise nehodlá zpochybňovat priority italské vlády například při snaze podpořit investice či boj s chudobou. „Mnohé z nich dávají v italském kontextu smysl a Komise do domácích rozhodnutí italské vlády nechce nijak vstupovat,“ řekl.

„Co nás ale znepokojuje jsou dopady této rozpočtové politiky na italské občany, na lidi,“ dodal eurokomisař.

Důsledky italské nezodpovědné politiky

Pokud italská vláda složená z populistického Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy nepřepracuje svůj rozpočet do třech týdnů, hrozí jí od Unie finanční sankce. K tomu ještě v historii eurozóny od 90. let zatím nedošlo, připomenul dnes EURACTIV.sk.

Česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE) na svém twitteru dnes uvedla, že chování italské vlády považuje „za nezodpovědné a populistické“.

„Rozpočtová zodpovědnost zemí eurozóny je důležitá i pro ČR, pokud máme někdy uvažovat o přijetí eura,“ dodala europoslankyně.

Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci

Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.

Situace v Itálii hýbe i devizovými trhy. Jak dnes informoval Roklen 24, díky tomu například posiluje dolar.

Obavy kolem italského rozpočtu také oslabují evropské akcie. Prudký pokles dnes zaznamenaly například akcie rakouského dodavatele čipů AMS, jehož výhled na čtvrté čtvrtletí zaostal za očekáváním analytiků. Dolů zamířily také akcie francouzského poskytovatele služeb v oblasti informačních technologií Atos, který dnes snížil odhad letošního růstu tržeb.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/italie-musi-do-trech-tydnu-zmenit-plany-sveho-rozpoctu-jinak-rimu-hrozi-pokuta-od-eu/feed/ 0
Stav čerpání fondů EU v ČR: V některých operačních programech už peníze nejsou, v jiných je jich nadbytek https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/stav-cerpani-fondu-eu-v-cr-v-nekterych-operacnich-programech-uz-penize-nejsou-v-jinych-je-jich-nadbytek/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/stav-cerpani-fondu-eu-v-cr-v-nekterych-operacnich-programech-uz-penize-nejsou-v-jinych-je-jich-nadbytek/#respond Tue, 04 Sep 2018 14:41:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=122969 Vláda ČR hodnotila bilanci dosavadního využívání financí z fondů EU. V OP Životní prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány, a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů.

Čerpání evropských dotací se v posledních měsících zrychlilo, problémy zůstávají s programem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) a několika dalšími. Novinářům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V častěji poptávaných programech se už peněz nedostává, Česko proto požádalo Brusel o schválení některých přesunů, uvedla po dnešním jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ministerstvo životního prostředí požádalo o miliardu až dvě miliardy korun z programů původně spravovaných resortem průmyslu a obchodu.

„Čerpání se výrazně zlepšilo. A je to lepší, než to bylo minulý měsíc. A i ten výhled nevypadá špatně,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Na čistírny už dotace nejsou, na recyklace ještě ano

Převis poptávek je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) například v podpoře čistění vod.

„Poslední výzvu jsme vypsali minulý rok v září,“ uvedl s tím, že projektů v této oblasti je mnoho a trojnásobně překročily vymezenou částku. Upozornil, že proti prvnímu dotačnímu období musí jeho resort vystačit s omezenějším objemem peněz.

Jak uvedl na svých stránkách na konci srpna Státní fond životního prostředí, poslední peníze z EU na kanalizace a čistírny odpadní vod získali obce a jiní vlastníci vodohospodářské infrastruktury letos v létě.

Česko vysychá, pomoci mohou přehrady dotované EU. Je to zdlouhavé, tvrdí kritici z Bruselu

Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.

Na třídění, recyklaci a opětovné využití výrobků však prostředky v OP ŽP ještě jsou. Obce a firmy tak mohou od počátku září žádat o 1,3 miliardy korun na třídění a svoz komunálního odpadu, na využití vytříděných odpadů a na nakládání s nebezpečnými odpady. Podle ministra bývá o peníze na tyto účely zájem, protože díky nim mohou obce usnadnit svým obyvatelům třídění a získat tak lépe vytříděné, a tím také lépe využitelné odpady.

Přesuny uvnitř kapitoly plánuje i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Novinářům řekla, že její resort s čerpáním problémy nemá. Chce ale převést část sumy určené na podporu zaměstnanosti do sociálních služeb.

Do konce roku má Česko vyčerpat přes 115,6 miliard korun

Od začátku programového období 2014 až 2020 do poloviny letošního roku Evropská komise Česku proplatila 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta z celkově přidělených 580,7 miliardy korun. Do konce roku musí podle premiéra Babiše Česko vyčerpat dalších zhruba 39 miliard korun.

ČR získala z evropské kasy o 55,4 miliardy více, než do ní odvedla

Česko zůstává čistým příjemcem financí z EU, což znamená, že z evropského rozpočtu více dostává, než do něj odvádí. Po dobu svého členství v EU dostala ČR již 1,211 bilionu korun.

Smluvně zajištěno mělo Česko v polovině roku 334,5 miliardy korun, tedy 57,6 procenta. Analytici tehdy upozornili, že čerpání je nedostatečné a Česku hrozí překotné dočerpávání dotací jako v roce 2015.

V samotném letošním roce podle ministryně Dostálové bylo v rámci projektů již proplaceno konečným příjemcům zhruba 50 miliard korun.

„Největší objem fakturací očekáváme s koncem stavební sezony, tedy v září a říjnu. Závazek je do konce roku proplatit dalších 30 miliard korun,“ uvedla Dostálová.

Evropské fondy mají v Česku zbytečně špatnou pověst, čerpání se celkově daří

Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.

Kdo zaostává?

Za nejohroženější programy označila na začátku prázdnin Dostálová Integrovaný regionální operační program (IROP), Praha – pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

S čerpáním evropských fondů má ČR opět zpoždění, je sedmá nejhorší

Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.

Z IROPu již bylo ke konci srpna mezi 4756 projektů rozděleno 70 miliard korun, tedy 60 procent celkové alokace programu, která na počátku období činila 140,4 miliardy korun v tehdejších cenách. Volné prostředky jsou dnes zejména pro místní akční skupiny na udržitelnou dopravu a infrastrukturu různých typů vzdělávání a podporu sociální integrace.

Minulý týden podle ČTK odsouhlasili radní hlavního města Prahy poskytnutí dotace ve výši 1,4 miliardy korun z evropských fondů, které mají podpořit celkem 227 projektů zaměřených na sociální pomoc, sociální začleňování, vědecký výzkum a inovace, školství nebo energetiku.

Konkrétně tak má dojít například k modernizaci třech azylových domů Centra sociálních služeb v Praze. V oblasti výzkumu a vývoje evropské peníze podpoří vytvoření simulátoru vozidla MHD připravující řidiče na krizové situace, nebo vývoj aplikace, která má navádět řidiče na volná parkovací místa, čímž řidiči ušetří čas a přispěje k menšímu znečištění ovzduší.

V balíku pražských projektů je i ten pro nahrazení zastaralých a energeticky náročných ventilátorů ve větracích šachtách pražského metra novými, účinnějšími a šetrnějšími k životnímu prostředí.

Pozastavení evropských dotací pro podnikatele má skončit v září

OP PIK se potýká s několika problémy. V dubnu letošního roku došlo k pozastavení proplácení prostředků ČR ze strany Evropské komise, které sice nebudou mít přímý dopad na firmy, ale do budoucna mohou ohrozit další čerpání. K obnovení certifikace prostředků z rozpočtu EU by mělo podle ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka dojít během září.

U programu informačních a komunikačních technologií (ICT) a sdílených služeb OP PIK museli někteří žadatelé dokonce dotaci vrátit. Svaz průmyslu a dopravy dále negativně vnímá zdlouhavé hodnocení projektů ze strany MPO a s tím související pozdější rozhodnutí a následná administrace. To je patrné zvláště u programu Potenciál, který tak kvůli problémům neplní předem stanovený harmonogram. Nadměrnou administraci vidí Svaz také v programu Úspory energie, což může odradit žadatele.

Podle Svazu by MPO mělo problémy řešit s ostatními resorty, jako s ministerstvem pro místní rozvoj, které je národním koordinačním orgánem, a s ministerstvem financí coby auditním orgánem. Sám Svaz se snaží přispět k řešení zmíněných problémů a podílí se také na vyjednávání budoucího programového období, v němž usiluje o nižší administraci a méně auditů.

Pozastavení evropských dotací pro podnikatele bude nahrazeno národními zdroji, upřesnil Hüner

Chybné projekty, které odhalil evropský audit, budou po dobu pozastavení čerpání evropských financí hrazeny z národních zdrojů. Pozastavení se může protáhnout až na několik měsíců. Může se tak oslabit spolupráce mezi firmami a univerzitami či výzkumnými centry.

Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/stav-cerpani-fondu-eu-v-cr-v-nekterych-operacnich-programech-uz-penize-nejsou-v-jinych-je-jich-nadbytek/feed/ 0
Školní mléko se mění. Rozšíří se výběr, brzy ale skončí pro středoškoláky https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skolni-mleko-se-meni-rozsiri-se-vyber-brzy-ale-skonci-pro-stredoskolaky/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skolni-mleko-se-meni-rozsiri-se-vyber-brzy-ale-skonci-pro-stredoskolaky/#respond Wed, 25 Jul 2018 15:36:38 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=122238 Rok spojených projektů Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol je za námi. Další reforma se očekává od tohoto i příštího září. Jaká jsou dosavadní hodnocení provedené novely? A na co je potřeba se připravit od školního roku 2018/2019 a 2019/2020?

Od nového školního roku budou mít děti větší výběr mléčných výrobků, které mohou dostávat zdarma nebo za dotovanou cenu. Je to také poslední rok, kdy budou do projektu zapojeni středoškoláci. Od školního roku 2019/2020 už ho budou moci využívat jen žáci základních škol.

„Ukazuje se jako smysluplnější zacílit budování zdravých návyků především na školáky základních škol,“ vysvětlila provedenou změnu Vladimíra Nováková ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který má administraci školních projektů na starosti.

Školní mléko se v Česku dětem dodává téměř dvacet let, ovoce a zelenina o deset let méně. Právě projekt Mléko do škol ale v posledním roce prošel v porovnání se svým ovocno-zeleninovým protějškem velkou změnou.

Čerstvé ovoce a zelenina a produkty z nich (šťávy a pyré) a mléko a neochucené mléčné produkty dostávají děti zdarma. V případě mléka to bylo v letošním školním roce vůbec poprvé, co za něj žáci a studenti nemuseli platit. Za ochucené mléčné výrobky si připlácí i nadále. Ty ale podle Novákové ze SZIF představují jen zlomek (asi 3 procenta) celkových dodávek do škol, zbytek je distribuován s unijní i českou dotací žákům zcela zdarma.

Projekt má obecně za cíl zvýšit konzumaci čerstvého mléka a mléčných výrobků a přispět ke snížení obezity mezi žáky a studenty. Mléko totiž obsahuje řadu důležitých minerálních látek a vitamínů, které dítě v období růstu potřebuje.

Cílová skupina pro mléko do škol se zredukuje

Důvodem opětovné úpravy škol zapojených do mléčného projektu je podle Novákové snaha zvýšit podporu základním školám a sjednotit podmínky projektů Mléko do škol a Ovoce a zelenina do škol, které byly v loňském roce propojeny.

Z pohledu Potravinářské komory ČR, která až „do poslední chvíle“ – podle slov tiskové mluvčí Dany Večeřové – „bránila ponechání podpory na mléko i u středních škol“, je však příčina jiná.

„Ministerstvu zemědělství se nepodařilo získat dostatečné finanční zdroje do tohoto programu,“ vysvětlila Večeřová.

Potravinářská komora: Ministerstvu zemědělství se nepodařilo získat dostatečné finanční zdroje do tohoto programu.

Během nedávno ukončeného školního roku došlo ke zvýšení podpory dotovaného mléka pro jednoho žáka z původních 301,90 korun na 307,50 korun. Žáci získávají dvě až tři mléka za měsíc. Dodávky mléka na zhruba 580 středních škol (cca 12 až 15 procent všech zapojených škol) stály 48 milionů korun.

Kvůli ukončení spolupráce se středními školami v projektu Mléko do škol se rozpočet ještě zvýší, konkrétně zhruba na 362 korun pro jednoho žáka základní školy na jeden školní rok.

Němec: Vyloučení středních škol je nejen ztráta pro žadatele o dotaci, ale především pro mladé lidi, kteří tím přišli o možnost zdravého stravování.

Zredukováním cílové skupiny přijde například společnost LAKTEA o téměř 20 procent škol a čtvrtinu studentů, kteří od ní dostávali mléčné svačiny. Navzdory počáteční skepsi týkající se zájmu středoškoláku o mléčné svačiny se opak stal pravdou. Studenti si dotované mléko pochvalovali.

„Z tohoto pohledu je vyloučení středních škol ztráta nejen pro nás, žadatele o dotaci, ale především pro tyto mladé lidi, kteří tím přišli o možnost zdravého stravování,“ uvedl Michal Němec ze společnosti LAKTEA, která do škol dodává jak ovoce a zeleninu, tak také mléko.

Širší výběr mléčných produktů

Další změny se dotknou rozšíření nabídky školních mléčných produktů, a to i díky zvýšení počtu dodavatelů. Kromě jogurtů, výrobků z kysaného mléka a sýrů budou moci děti ochutnat také skyr (mléčný výrobek podobný hustému jogurtu).

Ve školním roce 2017/2018 si děti mohly vybírat ze 105 mléčných výrobků. Od září se seznam rozšíří o dalších 31 produktů, informoval SZIF.

Konzumní mléko se bude nově členit na polotučné a plnotučné, přičemž bude více podporován první druh s nižší tučností, který se také podle statistik SZIFu ve školách nejvíce prodává.

Díky vládní novele z května letošního roku navíc bude unijní podpora směřovat i na mléčné produkty s přidaným cukrem, což se dříve nedělo. Žáci (respektive jejich rodiče) na ně budou ale nadále připlácet.

O dotované produkty je mezi českými školáky velký zájem

Počet škol a jejich žáků zapojených do školních projektů se rok od roku zvyšuje. Letos se podle dat SZIFu dostalo dotované mléko 900 tisícům žáků a studentů na téměř čtyřech tisících českých základních a středních školách (3 862).

V porovnání s předchozím rokem se jedná o trojnásobný počet. Ministerstvo zemědělství ještě loni počítalo „pouze“ s dvojnásobným zvýšením počtu.

Podle SZIFu za tím stojí skutečnost, že konzumní mléko a neochucené mléčné produkty děti základních a středních škol začaly ve školním roce 2017/2018 dostávat zcela zdarma, stejně jako čerstvé ovoce, zeleninu a produkty z nich, které jsou ovšem distribuovány pouze do základních (nikoliv středních) škol. Mateřské školy byly zapojeny do stravovacích projektů do školního roku 2016/2017.

porovnání s tím bylo do projektu Ovoce a zelenina do škol ve školním roce 2017/2018 zapojeno 3 935 škol s 905 917 dětmi. Podíl škol a jejich dodavatelů v jednotlivých krajích sleduje online interaktivní mapa.

Roční limit ovoce a zeleniny na jednoho žáka pro školní rok 2017/2018 činil po zvýšení z jara tohoto roku 319,90 korun.

V celé EU se projektu Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol podle hodnocení Evropské komise zúčastnilo ve školním roce 2016/2017 přes 30 milionů dětí ve věku 6 až 10 let, kterým bylo poskytnuto 74 tisíc tun dotovaného ovoce a zeleniny a přes 285 tisíc tun mléčných výrobků.

Co přineslo loňské spojení školních projektů?

Loni došlo ke spojení dvou dosud oddělených projektů – Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol.

Potravinářská komora považuje tuto změnu za „smysluplnou“. Mimo jiné i proto, že se školám snížila administrace, což také bylo jedním z důvodů provedené reformy.

Méně náročnou administrativu – zvláště u dotovaného mléka pro školy – ocenil i Němec ze společnosti LAKTEA. Zároveň ale dodal, že kvůli zpřísnění podmínek se o žádném zjednodušení pro žadatele o finanční podporu nedá hovořit.

Němec ze společnosti LAKTEA: Došlo ke sloučení legislativy na unijní i národní úrovni a řada ustanovení, kterými se projekty řídí, tak byla společná. Samozřejmě ale jsou specifika, kterými se projekty od sebe liší.

Jak také zdůraznil zástupce společnosti LAKTEA, ke spojení došlo „jen do určité míry“.

„Došlo ke sloučení legislativy na unijní i národní úrovni a řada ustanovení, kterými se projekty řídí, tak jsou společná. Samozřejmě ale jsou specifika, kterými se projekty od sebe liší a která i předpisy musely řešit odděleně pro ovoce a zeleninu a pro mléko a mléčné výrobky,“ vysvětlil nemožnost aplikace totožných podmínek pro oba projekty Němec.

Oddělené zůstávají také finance pro oba projekty.

Dosavadní financování

V souvislosti s loňským spojením obou školních projektů došlo k čtyřnásobnému zvýšení příspěvku ČR, a to na 930 milionů korun ze státní kasy.

Na projekt Mléko do škol bylo v letošním školním roce vyhrazeno 270 milionů korun z národního rozpočtu a necelých 50 milionů korun z EU.

Školní ovoce a zelenina byla dotována z národního rozpočtu částkou 220 milionu korun a spolufinancována z unijních zdrojů ve výši 110,2 milionu korun.

Rozpočet na další školní rok zatím není znám. Z Unie by mělo podle březnových přídělů Komise dorazit přes 45,6 milionu korun na projekt Mléko do škol, a přes 101 milionu korun na „Ovoce a zeleninu“.

Nováková ze SZIF: Snažíme se v rámci přerozdělení nevyužitých finančních prostředků, aby se dostalo také na české školáky.

Z Bruselu však může přijít i více financí a obě částky se tak mohou ještě změnit. Ne všechny členské státy jsou totiž do projektu zapojeny, a ušetřené finance pak mohou získat aktivnějí země.

„Snažíme se v rámci přerozdělení těchto nevyužitých finančních prostředků, aby se dostalo také na české školáky,“ upřesnila snahu ČR žádat o zvýšení evropské podpory Nováková ze SZIFu.

Národní příspěvek by měl být znám za měsíc.

Celkově by podle ministerstva zemědělství mezi školními roky 2017/2018 až 2022/2023 mělo z EU na oba školní projekty každoročně přijít minimálně 4,7 milionu eur (120 milionu korun) a z rozpočtu ČR zhruba 500 milionu korun.

Kromě dotovaného ovoce, zeleniny a mléka děti také za finanční podpory navštěvují farmy, účastní se školních soutěží nebo jiných vzdělávacích akcí nebo získávají edukační materiály o zdravých stravovacích návycích či ochraně životního prostředí.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/skolni-mleko-se-meni-rozsiri-se-vyber-brzy-ale-skonci-pro-stredoskolaky/feed/ 0
Peníze z neúspěšného programu pro vysokorychlostní internet mají nakonec pomoci uhelným regionům https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/penize-z-neuspesneho-programu-pro-vysokorychlostni-internet-maji-nakonec-pomoci-uhelnym-regionum/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/penize-z-neuspesneho-programu-pro-vysokorychlostni-internet-maji-nakonec-pomoci-uhelnym-regionum/#respond Tue, 24 Jul 2018 17:43:36 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=122271 Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.

Evropská komise povolila České republice přesunout polovinu evropských dotací původně určených na podporu vysokorychlostního internetu do jiných programů. Jde zhruba o osm miliard korun, které nově půjdou hlavně do regionů postižených těžbou uhlí, tedy do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Na tiskové konferenci po jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) to dnes řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

„Dostali jsme se do situace, kdy jsme to v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přehnali s alokací do vysokorychlostního internetu. Proto jsme zahájili jednání s Evropskou komisí, která povolila přesunout polovinu těchto peněz do jiných operačních programů,“ uvedla Dostálová.

Češi chtějí v Bruselu inspirovat programem pro rozvoj regionů zatížených těžbou uhlí

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Podle ní by 5,2 miliardy korun mělo jít do Integrovaného regionálního operačního programu. „Zejména do prioritních os, kde se může pomoci regionům postiženým po těžbě uhlí. Jedná se o Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Peníze budeme přesouvat do nízkoemisních vozidel, školství, zdravotnictví nebo e-govermentu. Jedna miliarda korun půjde do operačního programu Životní prostředí na ovzduší,“ doplnila ministryně.

Další dvě miliardy korun se podle ní přesunou do regenerace brownfieldů v takzvaných uhelných regionech. Zbytek zůstane v programu na podporu vysokorychlostního internetu. „Připravují se nové výzvy a možnosti, aby se v této oblasti něco podařilo,“ podotkla Dostálová.

Dotace na internet se vrací, peněz ale bude výrazně míň

Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.

Peníze by nové programy měly mít k dispozici v říjnu. „Jdeme zejména do zásobníku projektů, hlavně u školství nebo zdravotnictví. To jsou projekty okamžitě připravené k realizaci. S novými výzvami počítáme pouze na nízkoemisní vozidla a ovzduší,“ dodala Dostálová.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/penize-z-neuspesneho-programu-pro-vysokorychlostni-internet-maji-nakonec-pomoci-uhelnym-regionum/feed/ 0
Uhlí skončí, Ústecko hledá nový start. Inspiruje se i v sousedním Německu https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/uhli-skonci-ustecko-hleda-novy-start-inspiruje-se-i-v-sousednim-nemecku/ https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/uhli-skonci-ustecko-hleda-novy-start-inspiruje-se-i-v-sousednim-nemecku/#respond Wed, 11 Jul 2018 13:35:40 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=122002 Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.

Napříč Evropou se v posledních letech věnuje pozornost regionům, které závisí na těžbě uhlí. Čelí specifickým problémům, jako je poškozené životní prostředí a horší zdraví obyvatel, a zároveň je čeká dlouhý proces transformace. Kvůli nástupu nových technologií a ochraně ovzduší a klimatu totiž Evropa postupně od spalování uhlí ustupuje.

Jedním z příkladů je Ústecký kraj. „Sedmdesát let byl drancován a naprosto využit z hlediska ekonomického, sociálního i environmentálního. Trpí vysokou kriminalitou, lidé tam umírají dříve než v jiných regionech ČR a stoupá tam míra nezaměstnanosti,“ shrnula během semináře zaměřeného na problematiku uhelných regionů senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL, SZ).

Kvalita ovzduší v kraji patří mezi nejhorší v celé republice, což spolu s nedostatečným zdravotnickým pokrytím vede k nejvyšší úmrtnosti mezi všemi českými regiony. Zároveň má Ústecký kraj vyšší podíl sociálně vyloučených obyvatel a také pokrytí sociálními službami je slabé.

Vladimír Špidla: Odchod od uhlí musí být sociálně spravedlivý, jinak ho společnost nepřijme

Předešlá vláda schválila strategii pro restrukturalizaci uhelných regionů. V čem spočívá její podstata, vysvětluje poradce bývalého premiéra Sobotky, Vladimír Špidla.

Kvůli neutěšeným podmínkám řada lidí region opouští. „Město Litvínov má 24 000 obyvatel. Za posledních pět let došlo k poklesu zhruba o tři tisíce,“ uvedla příklad starostka Kamila Bláhová (ANO). Město se potýká s relativně vysokou nezaměstnaností, dodala. „V březnu nezaměstnanost dosahovala 7,3 %. Okres Most má nezaměstnanost 6,9 % a Ústecký kraj 5,2 %, přičemž nezaměstnanost v Česku průměrně dosahovala 3,5 %,“ shrnula starostka při semináři, který pořádala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung.

Problém je také v tom, že téměř pětina obyvatel starších 15 let má pouze povinné nebo žádné vzdělání. Zároveň kraj nenabízí dostatek příležitostí pro mladé odborníky.

Na Ústecku je totiž zvlášť dobře patrný problém české ekonomiky: většina průmyslové výroby – a průmysl představuje téměř 44 % krajského HDP a 27 % zaměstnanosti – se nachází na spodním konci dodavatelského řetězce a řídí ji zahraniční společnosti. Výsledné zaměření na polotovary spíše než na konečné produkty vede k výrobě s nízkou přidanou hodnotou, která má pro kraj i celou zemi jen omezený přínos.

Právě to je jeden z klíčových bodů, od kterých by se měla podle odborníků odvíjet transformace regionu. Na jedné straně bude potřeba vyrovnat se s koncem uhelného průmyslu a na straně druhé zajistit rozvoj nových odvětví nebo zajistit prosperitu těch stávajících, která mají potenciál kraj celkově rozvíjet.

Jak popohnat Česko v běhu za německými mzdami? Klíčovou roli hraje výzkum a vývoj

Země V4 nosí nálepku „montoven Evropy“. Souvisí to mimo jiné s nízkými mzdami, které zaostávají za těmi západoevropskými. Situace se postupně zlepšuje. Podporou vzdělávání, výzkumu a inovací se má například Česko podle odborníků zaměřit na zvýšení přidané hodnoty.

Energetika nemusí skončit

Hnědouhelný průmysl zajišťuje v Ústeckém kraji asi sedm tisíc pracovních míst. Práce je přitom poměrně dobře placená – jak v těžbě, tak ve výrobě elektřiny je vysoko nad krajským průměrem.

Zároveň jsou na těžbu hnědého uhlí a výrobu elektrické energie navázány průmyslové komplexy energeticky náročných odvětví – výroba automobilů a automobilových součástek, nerostných a kovových výrobků, strojírenství a chemický průmysl. Také tato odvětví zajišťují relativně dobré výdělky v jinak chudém regionu.

Důležitá je proto otázka, ve kterých odvětvích by se mohla rozvíjet další ekonomická činnost. „Existují zde některé tradiční výroby, jako například sklářství. Za příklad se dávala Krupka, kde v roce 2005 bez pomoci státu vznikla firma se třemi tisíci zaměstnanci,“ uvedla senátorka Seitlová.

„Další potenciál má zateplování domů, pro které lze využít i dotační programy. Zatím máme v procesu zlepšování energetické bilance budov mezery. Pomohlo by to i ekonomice a byla by to možnost pro uplatnění lidí z regionu,“ myslí si Seitlová.

Nástroje pro zvýhodněné financování energetických úspor si žádají čas na přípravu

EU chce i v příští dekádě snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to investice, které lze zmobilizovat díky vhodným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odbornost na všech stranách, zaznělo na konferenci k energetické účinnosti.

Uhelné regiony mohou také přímo navázat na svou energetickou tradici. „Díky stávající síťové infrastruktuře jsou ideální pro rozvoj skladování elektrické energie, jež představuje rychle rostoucí odvětví, které bude nabývat na významu s tím, jak stále větší část poptávky po elektřině budou pokrývat obnovitelné zdroje,“ konstatují autoři nové publikace, která se zabývá výzvami pro hnědouhelné regiony v Česku a Německu.

Slibné je podle nich i zakládání větrných elektráren v některých bývalých hnědouhelných dolech. Bývalé těžební plochy lze také využívat k produkci energetické biomasy, což se už ujalo na Mostecku. „Prameny důlní vody lze též využívat jako zdroj geotermální energie,“ dodávají autoři.

Slovensko čeká debata o ústupu od uhlí. Šefčovič vidí budoucnost v geotermální energii

Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.

Obecně je jednou z klíčových podmínek pro ekonomický rozvoj regionu kvalitní infrastruktura. Je potřeba lepší spojení s přirozenými centry – jako jsou v případě Ústeckého kraje Praha a Drážďany. Nejde ale jen o železniční tratě a silnice. V budoucnu bude hrát roli například i nabíjecí infrastruktura pro elektromobily, upozorňuje studie.

Čím dál důležitější je také digitální infrastruktura, na které závisí rozvoj inovací a rozvoj takových oblastí, jako jsou „chytré“ systémy ve městech a internet věcí. K tomu se přirozeně přidává i potřeba zlepšení kvality života v místě, a tedy nutnost zlepšovat vzdělávací a výchovné kapacity, zdravotnickou péči a prostor pro volnočasové aktivity.

Hledání příležitostí

„V Německu můžeme stavět na existujících zkušenostech z jednotlivých regionů. Uhelné oblasti totiž přišly s něčím, čemu říkají ‚inovační regiony‘. Jsou to instituce, které jsou jen zčásti placené státem a jejich úkolem je hledat nejlepší možnosti pro diverzifikaci regionálních ekonomik – tedy co je potřeba udělat ve sféře infrastruktury, vzdělávání a rekvalifikace nebo programů pro přilákání nových investorů,“ uvedla během semináře jedna z autorek zmíněné publikace, ředitelka berlínské pobočky think tanku E3G Sabrina Schulz.

Důraz se přitom klade na silné stránky daného regionu, které lze dále rozvíjet. Zkušenost z Německa ukazuje, že větší úspěch mají iniciativy vedené zdola. Příkladem mohou být soutěže nápadů, které vyhlašují zmíněné „inovační regiony“.

Podobné iniciativy, které propojují firmy s akademickým sektorem a dalšími aktéry, se objevují i v Česku. Studie zmiňuje třeba dlouhodobou spolupráci, která je v Ústeckém kraji nastavena mezi chemickým průmyslem a poloveřejným výzkumným ústavem UniCRE.

V Německu také nedávno vznikla komise pro růst, strukturální ekonomické změny a zaměstnanost, která by na jedné straně měla rozhodnout o konkrétním datu, kdy uhelná energetika v zemi skončí, a zároveň vytvářet nástroje na podporu strukturálních změn v postižených regionech.

V Česku se o řízeném ústupu od uhelné energetiky oficiálně nemluví a spíše se počítá s tím, že vzhledem ke stárnutí elektráren, emisním limitům, územním limitům pro těžbu i přirozenému vyčerpání zásob se s využíváním hnědého uhlí přestane přibližně okolo poloviny století.

„Dneska už uhlí není něco, co chce mít každý ve sklepě.“ Jak vidí útlum těžby bývalí horníci

Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.

Za minulé vlády se ale začalo intenzivněji přemýšlet o tom, co se s uhelnými regiony stane. Před rokem vláda schválila první akční plán navazující na Strategický rámec hospodářské restrukturalizace pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, který se zabývá právě komplexními strukturálními výzvami, které konec uhlí regionálním ekonomikám přináší. Akční plány se mají aktualizovat každý rok, a tak by se měla otázka v příštích dnech nebo týdnech znovu dostat vládě na stůl.

Smyslem strategického rámce je zlepšit koordinaci rozhodování na celostátní a regionální úrovni s cílem lákat investice a zefektivnit vydávání veřejných prostředků.

Jezera v bývalých lomech nebo příležitosti pro filmaře. Česko jde příkladem v době končící těžby uhlí

ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.

Peníze jsou, ale potřebujeme efektivitu

Zainteresované strany obecně strategický rámec vítají, protože dává naději, že se podaří sladit zájmy jednotlivých hráčů a řídit se při rozvoji postižených regionů ucelenou vizí. Podle některých hlasů bude ale potřeba do vytváření akčních plánů více zapojit veřejnost.

Starostka Litvínova Bláhová ocenila, že do projednávání akčních plánů už jsou zapojeny nevládní neziskové organizace, které předtím do procesu přizvány nebyly. Teď je podle ní ještě potřeba zlepšit komunikaci se širokou veřejností. Řada lidí si podle ní stěžovala, že například nedostala zpětnou vazbu k připomínkám, jež podala prostřednictvím připravených formulářů.  Úřad vládního zmocněnce, který za strategií restrukturalizace stojí, slibuje, že občané se vše potřebné dozvědí, až vláda druhý akční plán schválí a bude jasno o chystaných krocích.

Podle Bláhové je důležité, aby si v otázkách restrukturalizace porozuměli hlavně občané s těžařskými firmami. „V posledních letech se především bojovalo o těžební limity. Těžaři a občané se zatím nevnímají jako partneři. To se musí změnit. Je potřeba, abychom se doplňovali a udělali pro region maximum,“ řekla starostka.

Evropská uhelná platforma musí dodržovat zásady participace, jinak napáchá víc škody než užitku

V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.

Důležité podle ní také je, aby obce ovlivněné těžbou dostávaly odpovídající finanční vyrovnání. „Její“ Litvínov totiž například čelí situaci, kdy nedostává žádné poplatky z těžby, protože těžba neprobíhá na jeho katastru.

„Ráda bych apelovala na zákonodárce, jestli by nestálo za to se nad systémem zamyslet a distribuci poplatků nesoustředit čistě na katastrální území, kde se těží, ale na celé území, které je těžbou zasaženo,“ zdůraznila Bláhová.

Peníze hrají v situaci zatížených regionů klíčovou roli. A je jich samozřejmě potřeba daleko víc, než kolik mohou těžební poplatky do obecních kas dodat. Důležité proto bude efektivní využívání prostředků z evropských fondů.

V Česku by s tím měl pomoci právě zmíněný strategický rámec. Čeští představitelé také chtějí své zkušenosti sdílet s kolegy z ostatních evropských uhelných regionů, pro které Evropská komise připravila speciální platformu určenou pro vzájemnou komunikaci a také spolupráci s experty. Nejbližší jednání platformy se uskuteční zítra a pozítří v Bruselu.

Češi chtějí v Bruselu inspirovat programem pro rozvoj regionů zatížených těžbou uhlí

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Nová krajina jako nový domov

Právě sdílení zkušeností může podle odborníků uhelným regionům pomoci. I proto se v letech 2016 a 2017 šestkrát sešla expertní skupina složená z představitelů státní správy a samosprávy, energetických firem, odborů, akademiků i zástupců občanské společnosti v České republice a Německu. Jedním z výsledků jejich setkávání je i zmíněná publikace.

„Na jedné straně jsme se shodli, že česká strana má pravděpodobně lépe propracovanou regulaci týkající se období, kdy přímo probíhá těžba,“ uvedl analytik think tanku Glopolis Vojtěch Kotecký, který se projektu zúčastnil.

V Česku je podle zkušeností z projektu lépe nastavena ochrana vlastnických práv nebo kontrola rekultivačních fondů. „Lepší se také zdá český model regulace těžby. V Německu rozhodují o budoucnosti těžby spíše v termínech – tedy do jaké doby se bude v daném místě těžit. Český model založený na množství uhlí, které je možno vytěžit, je lepší pro ochranu životního prostředí i pro těžební firmy, kterým dává větší flexibilitu,“ vysvětlil Kotecký.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V Německu se na druhé straně věnuje větší pozornost tomu, co se bude dít s uhelnými regiony poté, co těžba skončí. Za příklad dává Kotecký práci s krajinou.

„U nás se zdá, že jsme stále ještě nepřistoupili na to, že stará krajina, která v Podkrušnohoří stovky let vznikala, už se nevrátí. Máme tendenci uvažovat o tom místě jako o krajině, kterou na dílčích místech prošla těžba, a proto na těch dílčích místech potřebujeme udělat ‚záplaty‘. Nikoliv jako o novém krajinném celku, který je potřeba znovu vytvořit,“ řekl Kotecký.

V hrubých obrysech je podle něj německý model podobný tomu českému – na místech bývalé těžby se tvoří vodní díla, lesy nebo zemědělské plochy.

Německý systém se ale zakládá na dlouhodobém a pravidelně aktualizovaném plánování, které bere v úvahu možnosti pro využití krajiny lidmi i její ekologické funkce. Do detailů se prý proto promýšlí například konkrétní podoba nového lesa včetně cest, biokoridorů nebo mokřadů. Prostor také dostávají rekultivace blízké přírodě, které prospívají biodiverzitě.

Zároveň jsou do tohoto procesu vtaženy rozmanité místní organizace a občané. „Pokud mají například vzniknout propojená vodní díla, u kterých se počítá s vodní turistikou, jsou přizváni vodáci, kteří pomohou rozhodnout o tom, na kterých místech mají vzniknout propusti a zdymadla. Vše se tedy promýšlí do detailů,“ přiblížil analytik.

]]>
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/uhli-skonci-ustecko-hleda-novy-start-inspiruje-se-i-v-sousednim-nemecku/feed/ 0
Evropská uhelná platforma musí dodržovat zásady participace, jinak napáchá víc škody než užitku https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/evropska-uhelna-platforma-musi-dodrzovat-zasady-participace-jinak-napacha-vic-skody-nez-uzitku/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/evropska-uhelna-platforma-musi-dodrzovat-zasady-participace-jinak-napacha-vic-skody-nez-uzitku/#respond Tue, 10 Jul 2018 17:16:37 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=121984 V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.

Autorka působí v nevládní organizaci Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Po celé Evropě aktuálně probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti využívání uhlí pro energetické potřeby. V porovnání s dalšími zdroji energie produkuje těžba a spalování uhlí zdaleka nejvíce emisí CO2, a má tak nejhorší dopad na naše klima. Mimo to se uhlí stává ekonomicky nevýhodným. Je proto již dnes jasné, že uhlí jakožto energetická surovina nemá v Evropě, ale ani jinde po světě, příliš dlouhou budoucnost. Vyvstává však otázka, co se stane s regiony, které doposud byly na těžbě uhlí závislé.

„Dneska už uhlí není něco, co chce mít každý ve sklepě.“ Jak vidí útlum těžby bývalí horníci

Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.

Odpověď na tuto otázku se snaží najít mimo jiné také Evropská komise, která na konci loňského roku představila novou platformu pro uhelné regiony procházející transformací. Na začátku se platforma týkala tří pilotních regionů – polského Slezska, Trenčínského kraje na Slovensku a oblasti Západní Makedonie v Řecku.

Cílem této platformy je podporovat vybrané regiony v jejich přechodu na jiné zdroje ekonomické aktivity než je těžba uhlí. Konkrétně se jedná o propojování důležitých místních aktérů z dotčených krajů, investice do technologického rozvoje a inovací, a obecné sdílení zkušeností s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Ačkoli platforma sama nedisponuje finančními prostředky, je možné skrze ni získat potřebné finance z evropských fondů.

Dominique Ristori: Přechod k čisté energetice je i sociální otázka. EU ji musí řešit

Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.

Letos se do platformy má přidat i Česká republika, konkrétně Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, o jejichž systematickou obnovu se již na národní úrovni pokouší vládní program Re:start. Na dalším setkání platformy, které proběhne 12. – 13. července v Bruselu, bude český program Re:start prezentován zástupcům Evropské komise a předpokládá se, že na podzim přijedou naopak tito zástupci na exkurzi do českých uhelných krajů.

Češi chtějí v Bruselu inspirovat programem pro rozvoj regionů zatížených těžbou uhlí

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Velká očekávání, velká rizika

Jak zástupci vládního programu Re:start, tak členové místních samospráv si od členství v evropské platformě hodně slibují. Mělo by podle nich přinést do regionů více financí a konsolidovat snahy o rozvoj těchto strukturálně postižených krajů. Dosavadní fungování platformy však odhalilo určitá rizika. Pokud nebudou dostatečně rozhodně vyřešena, hrozí, že tento projekt nakonec přinese více škody než užitku.

Hlavním problémem je, že uhelná platforma nedodržuje tzv. Evropský kodex partnerství, kterému běžně veškeré instituce přerozdělující evropské strukturální fondy musí podléhat. Tento kodex má zajistit, že v procesu výběru projektů, které budou z evropských peněz podpořeny, budou zahrnuti relevantní stakeholdeři z dotčených krajů a že rozhodování bude probíhat participativně a transparentně.

Nebezpečí, jež plynou z nedodržování této zásady, se ukázala již během prvních měsíců fungování platformy, konkrétně během výběru projektů v Polsku a na Slovensku. Podle zprávy zveřejněné neziskovou organizací Bankwatch zde probíhal proces výběru prvních projektů netransparentně a měl za následek, že z členství v platformě měly doposud největší prospěch velké uhelné společnosti a nikoliv místní komunity, které jsou těžbou uhlí nejvíce zasaženy.

Jak zpráva ukazuje, přestože byl v polských i slovenských uhelných regionech zájem místních aktérů o zapojení do platformy velký, mnohým z nich byla účast odmítnuta či se o její možnosti kvůli nedostatečnému informování dopředu ani nedozvěděli. Rozhodování o projektech, které budou z evropských peněz podpořeny, probíhalo často v uzavřených skupinkách pouze mezi zástupci centrální vlády a Evropské komise, což vedlo k tomu, že většina schválených projektů se týká velkých firem, které mají k vládám blízko, a malé firmy jsou z procesu vyloučeny.

Varovné příklady z Polska a Slovenska

V Polsku bylo například v podskupině „eko-inovace“ vybráno k podpoře 26 projektů. Z toho se 11 projektů zaměřuje na technologické vylepšení spalování uhlí, 6 na využití vedlejších produktů důlní činnosti a pouze 1 projekt se týká podpory rozvoje obnovitelných zdrojů, což je velice nevyvážené. Dále pak i způsob, jakým byly tyto projekty vybrány – předběžný výběr proběhl bez jakékoliv otevřené konkurence – je vysoce problematický. V důsledku toho jsou všichni příjemci velké korporace, zcela či částečně vlastněné státem a operující ve fosilním průmyslu. Zcela také chybí jakýkoliv mechanismus, skrze který by bylo možné navrhnout alternativní projekty ke zvážení.

V Trenčínském kraji na Slovensku je situace podobná. Místní samospráva se zde v současné době pokouší vytvořit akční plán transformace regionu, který by byl otevřený konzultacím veřejnosti a obsahoval doporučení místních obyvatel. Uhelná společnost HBP, operující v tomto kraji, se však odmítá do procesu tvorby akčního plánu zapojit a místo toho jedná pouze s centrální vládou. Rozhodnutí slovenské vlády jdou ovšem často proti sobě, což vytváří zmatení a také pochybnosti, zda cílem vládních opatření není snaha pomoci HBP získat prostředky z evropských fondů na úkor menších lokálních projektů. To podporuje i fakt, že třetina v současnosti podaných projektů bude prospívat právě této uhelné společnosti.

Vzhledem k tomu, že evropská platforma nedodržuje princip partnerství, hrozí, že nakonec do rozhodování o budoucnosti svého regionu nebudou moci místní obyvatelé nikterak zasáhnout a hlavní slovo bude místo nich mít soukromá uhelná společnost. To by samozřejmě zcela podrývalo smysl platformy, jímž má být pomoc evropským regionům odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství. Pokud by v platformě byl princip partnerství obsažen, pak by k takovýmto pochybnostem nedocházelo, jelikož by proces rozhodování byl mnohem více participativní a transparentní.

Česká republika, která do platformy v blízké době vstoupí, by se měla poučit z varovných příkladu Polska a Slovenska a snažit se již od začátku o to, aby výběr projektů probíhal v souladu se zásadami participace – co možná nejotevřeněji a za účasti co největšího počtu relevantních místních aktérů. Jen tak se zajistí, že tento program opravdu přinese pozitivní změnu obyvatelům uhelných regionů a nasměruje je směrem k čisté a prosperující budoucnosti.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/evropska-uhelna-platforma-musi-dodrzovat-zasady-participace-jinak-napacha-vic-skody-nez-uzitku/feed/ 0
Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/jak-probudit-uhelne-regiony-k-novemu-zivotu-pripad-usteckeho-kraje/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/jak-probudit-uhelne-regiony-k-novemu-zivotu-pripad-usteckeho-kraje/#respond Sat, 30 Jun 2018 16:43:58 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=121792 Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V evropských strukturálních a investičních fondech, které skrze takzvanou politiku soudržnosti podporují rozvoj chudších regionů v EU, by mělo mít Česko v příštím sedmiletém finančním rámci 2021–2027 vyčleněno asi o 24 % méně peněz než v současném období.

Důvodem je jednak celkové snížení částky, kterou chce evropská exekutiva na kohezní politiku vydělit. EU totiž musí více peněz nasměrovat do dalších oblastí, jako je ochrana hranic a zvládání migrace. Země střední Evropy také postupně bohatnou, takže už z evropských fondů potřebují menší podporu.

Na konečném nastavení dlouhodobého rozpočtu EU se ještě budou muset jednomyslně shodnout všechny členské země a schválit ho bude muset také Evropský parlament. Už teď je ale jasné, že se do budoucna leccos změní a že při přípravě programů pro čerpání evropských peněz bude hrát klíčovou roli správné zacílení prostředků.

Jednou z prioritních oblastí při využití evropských fondů by měla být podpora strukturálně zatížených regionů, mezi které patří i Ústecký kraj.

S transformací těchto regionů má mimo jiné pomáhat nová evropská iniciativa „Coal Regions in Transition Platform“, která má členským zemím zpřístupňovat odbornou pomoc a podporovat sdílení zkušeností s ekonomickými a sociálními proměnami spojenými s útlumem těžby uhlí. Mělo by jim to mimo jiné pomoci lépe využívat finanční prostředky, které na podporu zatížených regionů existují.

Česká republika přitom může využít zkušeností získaných během přípravy a implementace Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

Transformace uhelných regionů a využití evropských financí se stalo hlavním tématem debaty „Proměny uhelných regionů v Evropě: Využije Ústecký kraj svou příležitost?“, která se uskutečnila 9. května 2018 v Ústí nad Labem. Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EURACTIV.cz. Série je součástí projektu „Bridging the gap between the regions and European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Diskuse se účastnili představitelé Ústeckého kraje a některých jeho obcí, místních firem, zástupci nevládních organizací či odborníci z akademické sféry. Úvodní slova pronesli europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová (ČSSD), člen zastupitelstva Ústeckého kraje Miroslav Andrt (ČSSD), člen zastupitelstva města Ústí nad Labem a podnikatel Martin Hausenblas (PRO! Ústí) a analytik think-tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení.

Doporučení č. 1: Přizpůsobit podmínky čerpání

V kategorii méně vyspělých regionů se bude v rozpočtovém období EU pro léta 2021–2027 nacházet méně českých krajů než doposud. Budou mezi nimi ovšem všechny tři regiony zahrnuté do Strategického rámce hospodářské restrukturalizace – tedy Moravskoslezský, Karlovarský a právě Ústecký. Zvláště poslední dva zmíněné kraje se přitom při čerpání prostředků ze strukturálních fondů potýkají se specifickými bariérami, které je potřeba překonat.

Analýza minulého rozpočtového období 2007–2013 (viz odkaz, str. 76) například ukázala, že oba regiony velmi málo participovaly na celkovém čerpání z operačních programů OP Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost, které poskytovaly finance na rozvoj lidských zdrojů, podnikání a rozvoj inovačně založené ekonomiky schopné využívat výstupy výzkumu a vývoje.

I v současném rozpočtovém období naráží čerpání na problémy. Jako jeden z příkladů lze jmenovat vyhlášení celorepublikové výzvy na podporu základních a středních škol z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), která mimo jiné zahrnovala podmínku, že podpořená vzdělávací zařízení zvýší svou kapacitu. Strukturálně zatížené kraje se ovšem potýkají s odlivem obyvatel, a proto je obtížné podobné podmínky naplňovat.

Při nastavování programů pro příští rozpočtové období je proto důležité klást důraz na územní dimenzi čerpání z evropských fondů a zavádět integrované nástroje pro řešení specifických problémů postižených krajů. Po zkušenostech se současným programovacím obdobím se zdá vhodné vyhnout se rozdělování peněz na základě příliš vysokého počtu dílčích cílů pod různými rezorty a řídit se spíše rozsáhlejšími tematickými a regionálními vizemi.

Doporučení č. 2: Hledání nových zdrojů financí

Vedle snižování rozdílů mezi různě bohatými částmi Evropy má kohezní politika pomáhat také k naplňování celoevropských cílů v oblastech udržitelného rozvoje, ochrany klimatu, digitalizace nebo sociální politiky. Dlouhodobě sílí přesvědčení, že v řadě oblastí by bylo lepší ustoupit od přímých dotací a veřejné peníze do větší míry využívat k povzbuzení soukromých investic. Proto se větší pozornost začíná upínat k finančním nástrojům, jako jsou výhodné půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy. Díky takovým nástrojům je možné veřejné peníze využít k přilákání soukromých investic.

Využití finančních nástrojů může být také jedním ze způsobů, jak pro financování investic v Ústeckém kraji využít i jiné evropské prostředky než strukturální a investiční fondy – například Evropský fond pro strategické investice, který je páteří takzvaného Investičního plánu pro Evropu. Ten byl jednou z hlavních iniciativ odcházející Junckerovy Komise a jeho hlavní myšlenkou je právě využití veřejných financí k mobilizaci soukromých investic.

Zároveň v rámci evropského rozpočtu fungují i takzvané komunitární programy, ve kterých peníze nejsou vyčleněny do národních obálek, ale umožňují financování kvalitních projektů, jež si podporu vysoutěží v konkurenci dalších uchazečů z celé EU. Programy spravuje přímo Evropská komise nebo specializované agentury EU. V příštím rozpočtovém období to bude například program Horizont Evropa určený na podporu vědy a výzkumu, program LIFE pro ochranu životního prostředí a klimatu nebo Nástroj pro propojení Evropy, který podporuje výstavbu infrastruktury evropského významu.

Doporučení č. 3: Napojení na centra

Jednou z hlavních výzev, které před Ústeckým krajem stojí, je zvýšit svou atraktivitu pro vzdělané a kvalifikované pracovníky a prosperující firmy zaměřené na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Tomu na jedné straně prospěje podpora vzdělávání a na straně druhé dobré napojení na přirozená centra, jakými jsou Praha a Drážďany.

Rozvoji krajského města by proto pomohlo vybudování vysokorychlostní železnice, která by zajistila jeho napojení na obě zmíněná centra, zvláště ve variantě, kdy by trať město přímo spojovala s mezinárodním letištěm Václava Havla v Praze. Aby mohl z výhod svázaných s tímto propojením těžit i zbytek kraje a přilehlý Karlovarský kraj, bude nutné kvalitní propojení Ústí nad Labem s Děčínem, Teplicemi, Chomutovem a Karlovými Vary.

Pro lepší provázanost se sousedním Německem by také bylo vhodné podporovat vedle anglického jazyka také výuku němčiny a rozvíjet společné přeshraniční projekty. Jedním z takových projektů může být vývoj autonomních automobilů, což je oblast, s jejíž podporou se v rámci Strategického rámce počítá.

Doporučení č. 4: Nová životaschopná krajina

Pro zkvalitnění života v regionu má klíčovou roli vyrovnání se s následky těžby hnědého uhlí. Inspirativní v tomto případě může být přístup, který byl zvolen v případě německých uhelných regionů. Ten spočívá v komplexní snaze o vytvoření nové životaschopné krajiny, spíše než v řešení dílčích problémů spojených s končící těžbou. Do celkové obnovy krajiny by měly být zahrnuty i dlouhodobě nevyužívané plochy a oblasti zbylé po těžbě by měly být smysluplně provázány se zbytkovou krajinou. Důležitým rozměrem je také využití přirozených rekultivací, které vyžadují méně finančních prostředků a mimo jiné prospívají biodiverzitě.

Zcela zásadní je dlouhodobé a kontinuální plánování, které pravidelně prochází aktualizací a do kterého jsou zahrnuty nejrůznější veřejné i soukromé organizace, zájmové skupiny i občanská společnost. V době sílících klimatických změn je nutné zamýšlet se nad ekologickými funkcemi obnovovaných lesů, zemědělské půdy nebo vznikajících vodních ploch, tak aby se například posilovalo přirozené zadržování vody v krajině a vytvářely se nové rezervoáry pozemních vod, které pomohou se zkvalitňováním mikroklimatu a zároveň mohou sloužit volnočasovému využití.

Nová krajina pak nabízí příležitost i k rozvoji turistického ruchu, který ovšem dosud brzdily chybějící kvalitní služby a nedostatek možností pro různé cílové skupiny. I v tomto případě hraje zásadní roli koncepční myšlení, které přesahuje hranice jednotlivých obcí a měst.

Celý dokument je ke stažení zde.

Policy paper byl vydán v rámci projektu Bridging the gap between the regions and European Parliament realizovaného za podpory Evropského parlamentu. Partnerem projektu je zpravodajský portál EURACTIV.cz.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/opinion/jak-probudit-uhelne-regiony-k-novemu-zivotu-pripad-usteckeho-kraje/feed/ 0