Od vstupu Česka do Schengenu a oficiálního konce hranic na česko-německém pomezí uplynulo již 17 let. Partnerství Ústeckého kraje a Saska, respektive jejich spolupráce v rámci tzv. euroregionů, trvá ještě déle. Naráží však na překážky v podobě nedostatečné jazykové vybavenosti.
Firmy v Plzeňském kraji se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Naději dává projekt, který propojuje firmy a školy a pomáhá jim zjistit, jaké vzdělání dává smysl a o jaké absolventy budou mít firmy v budoucnu zájem, říká Petr Papež.
Pohraniční oblasti Česka i Německa čelí řadě výzev na pracovním trhu. Patří mezi ně odliv lidí, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i rostoucí náklady na provoz. Řešením by podle zástupců z regionu mohlo být jednak efektivnější zaměření vzdělávání, jednak spolehlivější sociální politika.
Přestože Evropský sbor solidarity nemůže posílat mladé dobrovolníky do konfliktních zón, do budoucna by mohli pomáhat například s rekonstrukcí poválečné Ukrajiny. Navrhují to europoslanci.
Pracovní trh se pod vlivem dekarbonizace mění. Místa v emisně těžkém průmyslu budou ubývat a přelévat se do oborů, které moderní ekonomika potřebuje. Vzdělávací systém musí na změnu reagovat tak, aby dodal mladým i dospělým lidem potřebné dovednosti.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Přestože jsou Češi a Slováci „sousedé bez hranic“, evropské finanční prostředky na přeshraniční spolupráci se jim velmi hodí. Právě díky nim se rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností, odborné vzdělávání a prohlubování dovedností by se tak mělo stát centrem pozornosti. Jedním z hlavních cílů je prohloubení spolupráce mezi školami a podnikatelským sektorem, kam proudí i peníze z fondů EU.
EU je tématem, se kterým se Češi setkávají už ve školních lavicích. Výuka o sedmadvacetičlenném bloku ale není jednoduchá. Učitelům by se mělo pomoci, aby z výuky „těžkých“ témat neměli obavy.
Dnes byla v prostorách O2 Universum v Praze zahájena konference mezinárodní sítě pro podporu podnikání Enterprise Europe Network, která potrvá do čtvrtka 27. 10. 2022.
Moderní svět přináší řadu nových technologií, které se dynamicky vyvíjí. Kromě nových příležitostí se s nimi pojí ale i bezpečnostní či etická úskalí, proto je klíčové mít jejich vliv pod drobnohledem. Sesbíraná data pak mohou pomoci i při tvorbě zákonů.
V době, kdy Česko předsedá Evropské unii a téma evropské integrace vyplňuje tuzemský veřejný i mediální prostor, představuje Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP) novou učebnici, která nabízí přehledný exkurz do problematiky Evropské unie (nejen) pro mladou generaci.
Vrcholí přípravy na začínající školní rok. Právě ten je zdrojem mnoha obav. Největší překážku doposud představovala nedostatečná informovanost ukrajinských rodičů, ale i odmítání jejich dětí ze strany českých škol.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Na příkladu Českých Budějovic je vidět, jak dobře se Česko dokázalo vypořádat s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ochota a kapacity dobrovolníků ale pochopitelně postupně klesají a otěže by měl převzít stát. Další scénáře integrace se bohužel odhadují těžko.
Válka na Ukrajině způsobila mnoho bolesti a vyhnala miliony lidí za hranice. Výzvou pro ostatní evropské země je nejen poskytnout jim pomoc, ale i šanci „normálně žít“. Jak se to zatím v Česku a konkrétně v Jihočeském kraji daří?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané EU vyjádřit, jak si budoucnost sedmadvacetičlenného bloku představují.
Ve středu 1. června 2022 od 16.00 do 17.30 budete mít možnost zapojit se do …
Vysokoškolské vzdělávání v Česku na tom není v porovnání s jinými evropskými zeměmi právě nejlépe. Mezi důvody, proč mladí na vysokou nejdou, patří i nedostatek motivace a časová náročnost studia. V české nabídce totiž chybí praktičtěji zaměřené bakalářské obory.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Ty i další evropské zdroje hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
Naším cílem pro rok 2030 je, aby se 60 % celé dospělé populace v EU každoročně zúčastnilo odborné přípravy, píší v komentáři pro EURACTIV komisaři Nicolas Schmit a Margaritis Schinas.