Vnitro a spravedlnost – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Thu, 23 May 2019 13:22:51 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Vnitro a spravedlnost – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/#respond Fri, 17 May 2019 11:42:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129823 Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Oznámili to dnes v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

„Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů,“ zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. „Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Komise prý navíc v rozporu s pravidly fungování EU ukotvenými ve Smlouvách dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel dnes Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný „zástupce Evropské komise z DG Budget“, tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Komise jedná podle Pirátů protiprávně

Evropský parlament v prosinci vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

„Evropská komise jedná protiprávně. Ze strany bruselských úředníků neproběhlo standardní rozhodnutí o zastavení plateb koncernu Agrofert,“ uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj SZIF tvrdí, že není důvod tyto dotace nevyplácet a trvá na tom, že evropská pravidla ke střetu zájmů jsou dodržována. Odborný rozbor právníků Evropské komise ale podle Pirátů v prosinci konstatoval, že evropské předpisy ke střetu zájmů jsou ve vztahu k Babišovi porušovány.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/feed/ 0
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/#respond Thu, 16 May 2019 12:55:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129765 Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/feed/ 0
Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/#respond Tue, 14 May 2019 09:29:19 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129706 Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos MORI, do kterého se zapojilo 11 členských zemí Evropské unie. Výsledky představila na dnešní tiskové konferenci Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 % českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 % respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 %.

Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 %) než činí průměr zapojených zemí (80 %). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí. Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.

Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je jedním z obecně důležitých témat týkajících se životního prostředí omezení emisí v osobní dopravě. „V naší průmyslově orientované zemi skoro neprosaditelná věc, protože se tam kloubí různé jiné zájmy. Česká veřejnost je hodně nastavená tak, že největší znečišťovatelé jsou v Asii, takže Evropská unie by měla omezovat asijské trhy,“ popsal.

„Naopak máme velkou tradici v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, tam je to téma silné. Tam se lidé shodují, že chráněná krajinná oblast musí mít zvláštní režim a je potřeba s ní pracovat,“ doplnil Buchtík.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

EU má řešit terorismus a daňové ráje, chtějí Češi

Za nejdůležitější téma eurovoleb považují Češi ochranu před teroristickými útoky (86 %). Kromě ekologických záležitostí je pro voliče zásadní snaha o ukončení daňových rájů a obrana hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.

Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. lednem a zúčastnilo se jej 2000 potenciálních českých voličů mezi 18 a 65 lety. Agentura IPSOS jej provedla také například v Dánsku, Itálii, Polsku ve Francii nebo na Slovensku. Průzkumu se neúčastnili lidé, kteří byli rozhodnuti, že nepůjdou k volbám.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce. 

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/feed/ 0
Komise se obává o právní stát v Rumunsku, do Bukurešti poslala již druhé varování https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/komise-se-obava-o-pravni-stat-v-rumunsku-do-bukuresti-poslala-jiz-druhe-varovani/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/komise-se-obava-o-pravni-stat-v-rumunsku-do-bukuresti-poslala-jiz-druhe-varovani/#respond Mon, 13 May 2019 15:21:40 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129684 Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.

Čtyřstránkový dopis s datem 10. května podle Politico zaslal Frans Timmermans prezidentům a premiérům členských zemí Evropské unie a oběma komorám rumunského parlamentu. Podobné varování přímo z úst Timmermanse zaznělo už začátkem dubna, kdy místopředseda Komise volal po obnovení reforem posilujících právní stát. Také tehdy řekl, že EK rumunskou vládu upozornila na více než 40 konkrétních problémů v souvislosti s vládou práva v zemi.

V novém dopise údajně Timmermans popisuje nárůst obav Bruselu o nezávislost justice v důsledku nastolení „přísného a rozsáhlého disciplinárního systému a nové odpovědnosti“ představitelů soudní moci. Kritizuje také nová pravidla schválená parlamentem o ohlašování korupce, která prý mohou vytvořit stav „de facto beztrestnosti“ pro korupční činy. Dále se zmiňuje o rumunské snaze snížit tresty za porušení pravomoci veřejných činitelů.

Rumunsko změnilo pravidla v soudnictví, Komise žádá vysvětlení

Rumunská vláda schválila nouzovým dekretem nová pravidla, která podle kritiků dále podřizují tamní soudnictví politické moci.

Jestliže rumunská vláda, prezident a parlament nebudou urychleně usilovat o nápravu situace nebo dokonce učiní kroky opačným směrem, Komise „neprodleně“ zahájí proceduru kontroly kvality právního státu v zemi, napsal Timmermans. Vysvětlil však, že případnému zahájení řízení podle sedmého článku Smlouvy o EU předchází ještě mechanismus založený na dialogu ve snaze rozptýlit obavy a předejít krajnímu opatření v podobě aktivace zmíněného článku.

Komise už přitom řízení kvůli nedodržování unijních hodnot vede od konce roku 2017 s Polskem a loni v září si Evropský parlament vyžádal stejný postup vůči Maďarsku. V polském případě se záležitost dostala i před Soudní dvůr EU na základě žaloby Polska ze strany Evropské komise pro nesplnění povinnosti.

Generální advokát Evgeni Tanchev před měsícem doporučil, aby soud rozhodl, že polské předpisy o odchodu soudců nejvyššího soudu do důchodu jsou v rozporu s unijními zákony, konkrétně s článkem 19 Smlouvy o Evropské unii, který členským státům ukládá povinnost účinné právní ochrany, tedy nezávislého soudnictví.

Princip právního státu ve střední Evropě pod tlakem. Jak je na tom Česko?

Přestože se Česko zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí stejně jako Maďarsku a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.

Řízení podle Článku 7 Smlouvy o EU, který do roku 2017 nebyl využit, může vést až k pozastavení hlasovacího práva členské země v Radě EU při přijímání společných rozhodnutí.

Případ Rumunska je bezprecedentní situací, neboť země čelící podezření z porušování základních hodnot Unie, konkrétně právního státu, zároveň předsedá Radě EU. Nové varování od Komise navíc přišlo den po neformálním summitu unijních lídrů v rumunském Sibiu. Šéfové 27 zemí (bez Spojeného království) tam jednomyslně přijali deklaraci, v níž mimo jiné slibují, že budou bránit demokracii a právní stát.

Spor mezi Komisí a Polskem kvůli reformě soudnictví pokračuje

Evropská komise dnes zahájila s Polskem řízení kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, která podle Komise podkopávají nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/komise-se-obava-o-pravni-stat-v-rumunsku-do-bukuresti-poslala-jiz-druhe-varovani/feed/ 0
Český duben v EU: Komisařka Jourová a čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/#respond Mon, 13 May 2019 14:06:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129670 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Schválení balíčku mobility

Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili na začátku dubna po dlouholetém vyjednávání europoslanci. Západní země a především Francie chtěly prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala existující směrnice o vysílání pracovníků, která zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat mzdu ve stejné výši jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.

Evropský parlament nicméně schválil zvláštní pravidla pro dopravní sektor, tzv. balíček mobility. Díky němu budou moci čeští řidiči odvézt náklad například do Německa bez toho, aby by jim jejich zaměstnavatel musel vyplácet „německý“ plat.

Úspěch českých dopravců. Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony

Dopravní firmy mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.

S českou žalobou na zbraňovou směrnici to vypadá bledě

Česko se u Soudního dvora EU domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně.

Generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpstonová ovšem v dubnu doporučila tomuto soudu, aby českou žalobu zamítl. Ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Generální advokátka EU je pro zamítnutí české žaloby na zbraňovou směrnici

Generální advokátka Soudního dvora EU doporučila tomuto soudu, aby zamítl českou žalobu na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Věra Jourová mezi stovkou vyvolených

Česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo hvězdní sportovci Tiger Woods, Mohamed Salah či LeBron James. V dalších kategoriích se objevují například americký prezident Donald Trump, čínská hlava státu Si Ťin-pching, švédská aktivistka Greta Thunbergová nebo zpěvačka Lady Gaga.

Jourová úspěch označila za „ocenění práce mnoha lidí v Evropské komisi a ukázku důležité role EU při formování globální reakce na technologickou revoluci“.

Eurokomisařka Jourová patří podle časopisu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo golfová hvězda Tiger Woods.

Podpora západnímu Balkánu

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček byl v dubnu velice aktivní ve své podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU. „Česká republika trvale podporuje rozšiřování Evropské unie. Rozšiřování vnímáme jako důležitý nástroj pro rozvoj demokracie, stability a ekonomické prosperity v zemích našich balkánských partnerů,“ řekl Petříček na konci dubna po jednání se svým srbským protějškem, kterému nabídl české zkušenosti s přípravou na vstup do Unie.

O týden dříve se také vyslovil pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií. „Obě země udělaly pokrok a měly by dostat příležitost postoupit o krok dále,“ nechal se slyšet Petříček na bratislavské schůzce V4 a Francie.

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou

Čeští europoslanci se v tomto období Evropského parlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu v dubnu zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu. Z analýzy kromě jiného vyplývá, že při zohlednění velikosti země byli čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech a před Finy. Čeští zástupci získali důležité pozice, a to odpovídajícím způsobem zvýšilo jejich význam a viditelnost. V absolutním měřítku byli nejvlivnější Němci, těch ovšem v EP sedí téměř pětkrát tolik co Čechů.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Česká reakce na směrnici o „dvojí kvalitě“

Europoslanci v dubnu souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak doufali někteří čeští europoslanci.

Finálový kompromis vyvolal negativní reakci také u české vlády, ačkoliv v průběhu vyjednávání podporovala mírnější úpravu (zde na rozpor poukazuje europoslanec Petr Ježek). Ministr zemědělství Miroslav Toman v návaznosti na odhlasování směrnice avizoval plánované přijetí přísnější české novely. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil upozornil na to, že za takový krok by České republice mohla hrozit žaloba od Evropské komise. Podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra je však předčasné něco takového vyvozovat.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český duben v EU vznikl s využitím ČTK.

Český březen v EU: Zbraňová směrnice u soudu, „spící“ Wikipedie a otazník nad českým předsednictvím

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/feed/ 0
Je dobře, že se dvojí kvalita dostala do předvolební debaty, říká Kruliš ze Spotřebitelského fóra https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/#respond Thu, 09 May 2019 08:55:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=129556 Instituce EU ještě dostatečně nepochopily závažnost problému s tzv. dvojí kvalitou zboží, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. Pokud bude plánované české „zpřísnění“ pravidel dostatečně odůvodněno, z hlediska evropského práva by se podle něj nemělo jednat o problém.

Tzv. dvojí kvalita odkazuje na praxi, kdy společnosti vyrábí zboží ve stejných obalech, ale s rozdílným obsahem u „šarží“ pro jednotlivé země či trhy. Nemusí se tedy jednat přímo o méně či více kvalitní produkt – „kvalita“ je těžko měřitelná a často subjektivní – ale o lišící se složení tohoto produktu napříč zeměmi EU.

Unijní instituce v dubnu dosáhly shody na nové směrnici, která řeší mimo jiné tzv. dvojí kvalitu zboží. Co říkáte na výsledný kompromis?

Můj pohled v zásadě souzní s převládajícím názorem v České republice, tedy že evropské instituce podle mě ještě dostatečně nepochopily relevanci a závažnost problému. Směrnice neslibuje dostatečné záruky toho, že dojde ke skutečné změně v praxi. Pozměňovací návrh, za kterým stáli také čeští europoslanci napříč politickými stranami, neprošel. Určitě stále visí velký otazník nad tím, jestli podoba, která byla přijata, přinese nějakou zásadní změnu, nebo jestli některým výrobcům bude i nadále tato praktika procházet. Pro spotřebitele navíc není relevantní jen to, jaký text se přijme, ale jak s ním bude následně zacházeno ze strany správních orgánů v praxi. Až časem uvidíme, jestli dojde k nějakému posunu.

Není úspěchem už to, že se koncept „dvojí kvality“ dostává do legislativy? EU poprvé uznává, že něco takového existuje.

V politické rovině to za úspěch tzv. nových členských států EU považovat lze. Není ale v pořádku, jak moc dlouho nám trvalo dostat se vůbec do tohoto stádia. Je ovšem také důležité upozornit, že vždy šlo v této věci teoreticky využít obecnou klauzuli o nekalých obchodních praktikách. Problém ležel v tom, že není dostatečně návodná pro aplikační praxi pověřených národních orgánů, a ty k postihu tak neměly odvahu. Právě explicitní zařazení dvojí kvality mezi kauzy, které se považují za nekalou obchodní praktiku, by mohlo aplikační praxi usnadnit.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

Česká vláda v návaznosti na rozhodnutí EU oznámila plánovanou novelizaci zákona, který se zabývá kvalitou potravin. Novinky chce zavést ještě dříve, než jí ukládá transpoziční lhůta dvou let, navíc mluví o zpřísnění podmínek. Jak se na český záměr díváte?

Kdybychom se na věc dívali z hlediska regulatorní zátěže, tak by se dřívější přijetí legislativy dalo teoreticky označit za goldplating (česky tzv. pozlacování směrnic, kdy členské státy přidají k unijní legislativě něco nad rámec a vydávají to za požadavek EU pozn. red.). Pokud však dřívější přijetí nových pravidel projde náležitou diskusí a jejich autoři novinky zdůvodní, tak je to legitimní a nejedná se z hlediska evropského práva o nic nepřípustného. U nás se nutná diskuse evidentně vede, jedná se zatím pouze o návrh, nic není přijato. Pouze se bavíme o tom, že ministerstvo zemědělství, nyní zdá se i s ministerstvem průmyslu a obchodu, chtějí připravit společný návrh. Nejde tedy o pravý goldplating, kdy vláda ke směrnici něco „přibalí“ a poslancům řekne, že to jinak nejde, protože to po nás chce EU.

Pokud se vrátíme na evropskou úroveň, tak EU je většinou nucena reagovat ve chvíli, kdy dochází k přijímání různých národních úprav, které pak svojí roztříštěností začínají být překážkou na vnitřním trhu. Zavedením českého zákona tak zároveň můžeme tlačit na evropské instituce, aby přehodnotily svůj přístup a vyšly nám vstříc například přesnější formulací nebo doplněním.

O čem zde hovoříme je ale pouze „veřejnoprávní“ cesta, jak dvojí kvalitu řešit – problém má ještě „soutěžně-právní“ či „soukromo-právní“ aspekt. Objevuje se pochybnost, zda a v jakém rozsahu výrobci vůbec dovolují, aby varianty jejich výrobků, které jsou určeny například pro německý trh, mohli obchodníci nabízet také českým zákazníkům. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) pana Prouzy praxe ukazuje, že výrobci se často brání tomu, aby obchodníci nabízeli českému spotřebiteli třeba právě německou variantu výrobku. Nabízí se pak otázka, jestli je podobná praktika v souladu se soutěžním právem EU a nejedná se například o zneužití dominantního postavení nebo tržní síly. Je tedy nutné ptát se, jestli by zakročení proti podobným praktikám v konečném důsledku nebylo efektivnější než „veřejnoprávní“ cesta, která může vypadat hezky na papíře, ale v praxi může narážet na výkladové problémy a dostupnost informací státní správy o složení výrobků v jiných státech EU. Česká diskuse by mohla přispět i v této rovině.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se k plánovaným krokům vlády vyjádřil tak, že přijatá směrnice je založena na principu plné harmonizace, a státy tak nemohou přijmout vlastní přísnější úpravu. Podle něj by nám kvůli tomu mohla hrozit žaloba od Evropské komise. Vy už jste českou situaci přiblížil, co by se ale muselo stát, aby žaloba skutečně přišla?

Nedělal jsem hlubší analýzu námitek pana Pospíšila. Pokud bychom hovořili pouze o dřívějším přijetí nových pravidel, která by vycházela ze zmíněné obecné klauzule, tak se domnívám, že by taková reakce nenastala. Situace by byla jiná, když bychom sáhli k extenzivnějšímu výkladu, který by narušoval fungování vnitřního trhu EU. Zatím ovšem hovoříme pouze o prvním záměru, bude na úřednících na ministerstvech, aby prověřili slučitelnost návrhu s evropským právem. Možná se pak ukáže, že česká úprava nejen že nepředstavuje překážku na vnitřním trhu, ale že naopak přispívá k jeho fungování a postihuje praktiku některých výrobců, která je s fungováním vnitřního trhu EU obtížně slučitelná.

Problém dvojí kvality zaplavil českou debatu před volbami do Evropského parlamentu, tradiční téma sociálních demokratů nově řeší mimo jiné premiér Andrej Babiš. Vítáte to?

V zásadě to špatně není. Jedná se o věc, která je řešitelná na evropské úrovni, ještě navíc se týká jednoho z pilířů EU – vnitřního trhu. Pro evropské volby je to legitimní téma, mnohem lepší, než když se do předvolebních debat zatahuje například zahraniční politika, ve které Evropský parlament má jen velmi omezené pravomoci, jako je přijímání rezolucí. Do oblasti vnitřního trhu ale europoslanci mohou významně zasáhnout. Je ovšem zásadní, aby to nebylo téma jen před volbami, ale i po nich.

Důležité je také zmínit, že evropské instituce, které se problémem dvojí kvality možná mohly zabývat už před deseti lety, často reagují právě až když vidí, že v konkrétní oblasti existuje nějaký politický tlak. Spotřebitelské organizace v tzv. nových členských zemích EU nemají prostředky a zatím ani tolik zkušeností, aby dokázaly na evropské úrovni nastolovat témata, která jsou pro ně klíčová. Visegrádská čtyřka začala na téma dvojí kvality politicky tlačit až ve chvíli, kdy po ní EU chtěla souhlas s relokačními kvótami. Šlo tedy o jakýsi politický protitlak, ovšem založený na reálném problému.

Babiš se obul do producentů potravin kvůli „dvojí kvalitě“, výrobce čokolády se brání

Premiér Andrej Babiš bude v pondělí jednat se zástupci obchodních řetězců kvůli dvojí kvalitě potravin. Česká republika je popelnicí Evropy, řekl na dnešní tiskové konferenci při zahájení kampaně hnutí ANO do eurovoleb.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/interview/je-dobre-ze-se-dvoji-kvalita-dostala-do-predvolebni-debaty-rika-krulis-ze-spotrebitelskeho-fora/feed/ 0
Nová Unie sedmadvaceti musí zůstat po eurovolbách a brexitu jednotná v dobrém i ve zlém https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/ https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/#respond Tue, 07 May 2019 14:54:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129549 Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra.

Chtějí ale také začít diskusi o „prioritách a výzvách“, tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený Evropský parlament (EP) a od podzimu také nová Evropská komise (EK). Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

„Postbrexitový summit“?

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm.

Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf EK Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí Unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako „nová Unie sedmadvaceti“ do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně „postbrexitový“, bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jednotu zachovejme, i když máme odlišné názory

Když o návrhu textu „Deklarace ze Sibiu“ diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, ale právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí, a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o „jednotě a naději“.

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit „náš způsob života, demokracii a vládu práva“, či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na „míru ambicí“ v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Strategické priority se mnohdy s textem obecnější deklarace prolínají. Vedle příslibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k „zelené“ energii či posilování měnové unie.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na „institucionální otázky“, tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasno nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Na jednotu členských států apeluje i Komise

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města, které je podle něj na summit dobře připravené.

Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou dnes také přišla Evropská komise. Po jejím zasedání věnovaném nadcházejícímu summitu prohlásil předseda EK Juncker, že jedině pokud budou země EU v dalším období jednotné, mohou hrál roli ve světovém dění.

„Musíme rozhodovat o důležitých věcech, které opravdu můžeme řešit v celoevropském měřítku,“ prohlásil Juncker na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zdůraznil, že nechápe, proč velká část unijních politiků hovoří o plánu výrazně omezit počet témat, která má Brusel řešit, když se to během jeho končícího pětiletého funkčního období již stalo.

Zůstaňme jednotní, ale rozhodujme kvalifikovanou většinou

Juncker zdůraznil, že během následujícího období by Unie měla rozšířit okruh věcí, v nichž může rozhodovat kvalifikovaná většina místo jednomyslného konsenzu. Komise již dříve ve snaze posunout kupředu některá dlouhodobě zablokovaná témata navrhla, aby se místo současného jednohlasného schvalování v příštím období rozhodovalo většinově například o některých daňových či sociálních otázkách.

Z členských zemí, které by tuto změnu musely schválit, se však ozvaly některé negativní ohlasy.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Jednotný postup členských států bude podle Junckera pro EU v budoucnu klíčový například vzhledem ke globálním obchodním otázkám. Předseda Komise zmínil vyjednávání o možné obchodní dohodě se Spojenými státy, kvůli níž je Brusel v „takřka každodenním“ kontaktu s Washingtonem.

Od jeho loňské červencové schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se nic zásadního nezměnilo, podotkl Juncker. Šéfovi Bílého domu, který na EU uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozí zavedením cel na automobily, může podle Junckera Unie důvěřovat.

Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát

Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Junckerův pohled na eurovolby

Juncker se dnes vyjádřil také k volbám do Evropského parlamentu, v nichž mohou podle průzkumů posílit populistické a protievropsky laděné strany. V kampani by podle něho neměly zavedené strany používat agresivní styl, ale zdůraznit, co v EU dokázaly.

„S populisty a extremisty musíme bojovat, ale ne lacinými hesly a osobními útoky. Nebojovat s nimi slovy, ale činy,“ prohlásil Juncker.

V souvislosti s osobními ataky zmínil páteční zprávu polské státní televize TVP o předsedovi Evropské rady Tuskovi. Někdejšího polského premiéra, který kritizuje současné vedení své země za ohrožování vlády práva, přirovnalo médium kontrolované politiky konzervativně nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) k Hitlerovi a Stalinovi, což Juncker označil za „zcela nepřijatelné“.

Rozklíží europarlament populisté? Neklidný Brusel čekají po volbách velké změny

Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.

]]>
https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/feed/ 0
Prověřte právní stát ve Španělsku, chtějí po Evropské komisi katalánští separatisté https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/poverte-pravni-stat-ve-spanelsku-chteji-po-evropske-komisi-katalansti-separatiste/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/poverte-pravni-stat-ve-spanelsku-chteji-po-evropske-komisi-katalansti-separatiste/#respond Fri, 03 May 2019 13:52:12 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129414 Část katalánských separatistů v čele s expremiérem tohoto španělského autonomního regionu Carlesem Puigdemontem chce, aby EU zahájila vůči Španělsku stejnou proceduru ohledně stavu právního státu, jakou Unie vede vůči Polsku a Maďarsku. Příslušnou iniciativu představili zástupci katalánských separatistů ve čtvrtek v Bruselu spolu s občany šesti unijních zemí.

Žádost je adresovaná Evropské komisi, která má nyní dva měsíce nato, aby rozhodla, zda žádost zaregistruje. Pokud tak učiní, musí autoři petice do roka sehnat milion podpisů občanů sedmi zemí EU. Poté bude opět na EK, zda petici vyhoví, což se ale podle deníku El País zřejmě nestane.

Separatisté svou žádost zdůvodňují tím, že španělský stát podle nich opakovaně porušil v případě Katalánců základní občanská a politická práva. V žádosti se též uvádí, že španělské soudy jsou zpolitizované. Jako jeden z příkladů zmiňuje dokument podle deníku La Vanguardia nedávné zamítnutí kandidatury do voleb europoslanců třem katalánským politikům, včetně Puigdemonta, kteří pobývají od roku 2017 mimo Španělsko. Doma jim hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury za referendum o nezávislosti Katalánska.

„Nastal čas ukázat sílu občanů,“ komentoval v Bruselu Carles Puigdemont akci nazvanou Evropská občanská iniciativa. Podle něj cílem této iniciativy není nezávislost Katalánska, ale respektování právního státu. Žádost k Evropské komisi podepsali občané sedmi unijních zemí, jak stanovují pravidla. Za Španělsko to udělala Katalánka Elisenda Paluzieová, šéfka separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC).

Španělsko přijalo další „nechtěnou“ loď s migranty. Tentokrát k nim bude přísnější

Ve španělském přístavu Algeciras v Gibraltarském průlivu dnes ráno zakotvila loď nevládní organizace Proactiva Open Arms s 87 migranty z Afriky. Loď Open Arms je vzala na palubu před týdnem a ke Španělsku zamířila poté, co ji odmítla přijmout Itálie.

EU se dříve postavila proti separatistům

Deník El País připomněl, že představitelé unijních institucí, včetně EK, se v roce 2017, v době vyhrocení katalánské krize, postavili proti separatistům, a tedy na stranu Madridu. Podobně se vyjádřil i minulý měsíc místopředseda EK Frans Timmermans, který řekl, že „Španělsko je členskou zemí EU, kde funguje právní stát a kde se plně respektují demokracie i lidská práva“. Podle deníku El País je tedy téměř nulová šance, že by EU zahájila vůči Španělsku onu proceduru podle Článku 7 Smlouvy o EU.

Iniciativa katalánských separatistů zmiňuje zejména události kolem referenda o nezávislosti, které uspořádala regionální vláda Katalánska 1. října 2017 i přes varování Madridu a soudu, že jde o neústavní krok. Kvůli plebiscitu a rezoluci regionálního parlamentu o nezávislosti nyní čelí obžalobě ze vzpoury dvě desítky katalánských politiků, z nichž devět jich je ve vazbě. Soudní proces se dvanácti obžalovanými začal v únoru.

Iniciativa ale také argumentuje staršími událostmi, které podle ní dokládají porušování práv ze strany španělského státu a které se týkají nového autonomního statusu Katalánska z roku 2006. Ten schválil katalánský i španělský parlament, ale ústavní soud v roce 2010 vyhověl stížnosti Lidové strany (PP) a část statusu označil za neústavní. Verdikt soudu vyvolal v Katalánsku masové demonstrace a znovu zažehl hnutí separatistů.

Katalánsko na rozcestí. Nebo na scestí?

Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/poverte-pravni-stat-ve-spanelsku-chteji-po-evropske-komisi-katalansti-separatiste/feed/ 0
Jaromír Štětina: Nový „ministr zahraničí“ EU musí jasně pojmenovat ruskou hrozbu https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-stetina-novy-ministr-zahranici-eu-musi-jasne-pojmenovat-ruskou-hrozbu/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-stetina-novy-ministr-zahranici-eu-musi-jasne-pojmenovat-ruskou-hrozbu/#respond Fri, 03 May 2019 07:12:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=129328 Za vzestupem protievropských sil nejen v Česku stojí úspěch metody ruského generála Gerasimova, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaromír Štětina. Žebříčky europoslanců podle něj připomínají socialistické soutěžení, v předvolební kampani pak spoléhá na sílu sociálních sítí.

Jaromír Štětina je spisovatel, bývalý novinář a senátor a od roku 2014 europoslanec zvolený za TOP 09 (EPP). Se stranou se ovšem rozešel a založil hnutí ESO, se kterým by chtěl svůj mandát v Evropském parlamentu obhájit.

Aktivisté z proevropského spolku Pulse of Europe Vaše hnutí Evropa společně (ESO) označili mezi všemi kandidujícími za jedno z nejvíce proevropských. Souhlasíte s tím? Co podle Vás vůbec znamená „být proevropský“?

Souhlasím s tím a jsem za to rád. Být proevropský znamená nasadit veškeré politické síly k tomu, aby byla Evropská unie uchráněna, protože je v současné době ve velkém nebezpečí, hrozí jí rozpad. Naše „proevropskost“ vyplývá ze snahy, aby se Evropy a nás v České republice nedotklo žádné násilí. Kdyby se totiž EU rozpadla, a těch vnějších i vnitřních útoků je celá řada, tak by se Evropě otevřely všechny staré rány, které vznikaly posledních dvě stě padesát let. Ve válce často dochází ke spojování lokálních konfliktů a my chceme v Evropě zachovat mír, rozpad EU by totiž znamenal hrozbu velké evropské války.

Praha byla minulý týden svědkyní demonstrace „proti diktátu EU“ organizované Tomiem Okamurou, Vy sám jste vystoupil na konkurenčním protestu na podporu EU. Jak silní budou podle Vás nacionalisté kolem Salviniho, Le Penové nebo Okamury po volbách?

Obávám se, že mají šanci, protože v Evropské unii a v České republice začíná mít veliký úspěch metoda generála Gerasimova, kterou v roce 2014 jako náčelník generálního štábu ruské armády vymyslel. Jeho koncepce spočívá v jednoduché větě: „Vhodně použité slovo je více než raketové systémy nebo tanky“. Ruská Federální služba bezpečnosti FSB, což není nic jiného než KGB, tuto metodu úspěšně využívá po celé Evropské unii a také u nás. Úspěch pana Okamury a jemu podobných je toho důsledkem.

A nejde jen o vměšování do voleb, ale o ovlivňování celkového „ovzduší“ v jednotlivých zemích. Všechny prokremelské servery, včetně Russia Today a Sputniku, se snaží vytvářet obraz objektivity. Nejde jim ani tak o to přesvědčit o moskevské pozici lidi v ČR nebo v jiných zemích EU, ale chtějí, aby čtenáři nevěřili vůbec ničemu, chtějí vytvořit myšlenkový chaos. Zdá se, že to funguje. Protievropské síly se navíc začínají internacionalizovat, Okamurova sešlost s Le Penovou a Wildersem na Václavském náměstí o tom svědčí.

Europoslanec Štětina představil hnutí Evropa společně. Na kandidátce je Jan Povýšil a Petr Fischer

Na české politické scéně se objevilo další hnutí, které chce usilovat o křesla v Evropském parlamentu. Cílem Evropy společně je zachování jednoty EU.

Evropský parlament už zpomalil

V souvislosti s výhledovým posílením protievropských sil se hovoří o tom, že unijní instituce budou méně akceschopné, protože bude těžší něco prosadit. Zpomalí podle Vás Evropský parlament?

Evropský parlament už zpomalil. Obrana proti hybridní válce je slabá a nenese na tom vinu ani tak Evropský parlament, jako samotná Evropská komise. „Ministryní zahraničí“ je totiž paní Mogheriniová, která si netroufla za celé své působení ve funkci komisařky nazvat věci pravými jmény a označit Rusko jako zásadní hrozbu pro Evropskou unii. Doufám, že Manfred Weber bude novým předsedou Evropské komise a pomůže vybrat někoho, kdo bude ruskou hrozbu lépe chápat.

Co se týká legislativy, tak bude těžší cokoliv prosadit, protože populisté se do Evropského parlamentu nahrnou z většiny osmadvacítky. Pravděpodobně se vrací i Nigel Farage, který stojí za brexitem a opět bude frontmanem „rozbíjení“ dohod uvnitř Evropského parlamentu.

Zůstal bych ještě u SPD. Když se podíváme na jejich program a odhlédneme od toho, že staví na neznalosti fungování EU a řeší pro eurovolby irelevantní témata, tak je velice krátký a úderný. Oproti tomu program hnutí ESO má přibližně dvacet stran poměrně detailních postojů a postupů. Neodradíte tím potenciální voliče?

Čtenářům doporučuji přečíst si první stranu, která je v podstatě resumé celého programu. Jde především o vnitřní vodítko pro nás, voliče oslovujeme jinými způsoby, abychom je seznámili s tím, o co nám jde. Hodně používáme sociální sítě, protože s nimi máme dobrou zkušenost. Já osobně jsem dvakrát vyhrál volby do senátu a jednou do Evropského parlamentu, a dvakrát to bylo za pomoci právě sociálních sítí. Dnes se jedná o nezbytnou věc a spoléháme na to, že naši kandidáti mají na sítích určitý dosah. Všichni čtyři lídři hnutí ESO, tedy pan Fischer, pan Povýšil, paní Spekhorstová a já, máme své podporovatele a spojením nejen těchto „bublin“ hodláme dosáhnout úspěchu.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Minulý týden se objevil průzkum serveru VoteWatch.eu, podle kterého byli v současném období čeští europoslanci při zohlednění velikosti země druhou nejvlivnější skupinou v Evropském parlamentu. Překvapuje Vás to?

Kdybych zmíněný průzkum nečetl a někdo se mě na tuto otázku zeptal, tak bych řekl, že nic podobného v Evropském parlamentu nepozoruji. Je ale faktem, že například uvnitř frakce Evropské lidové strany máme my Češi jednu z nejsilnějších národních delegací.

Bráním se jedné věci, kterou bych při této příležitosti rád zmínil. Já jsem v Evropském parlamentu protivníkem toho, co nazývám socialistické soutěžení. Existují různé žebříčky, které ukazují, jak jsou europoslanci aktivní nebo pracovití. Body se pak dostávají za věci, jako je účast na hlasování nebo počet pozměňovacích návrhů. Vede to k naprosto absurdním situacím, kdy například k zisku bodů, a tím pádem k lepšímu umístění v žebříčku, stačí v návrhu pozměnit dvě slova. Některé projednávané texty pak mají až dva tisíce pozměňovacích návrhů. Zvolený systém je naprosto nepřehledný a vede k tomu, že projevy na plénu nebo ve výborech jsou velice často nekvalifikované. Poslanci se k nim hlásí pouze proto, aby získali body. Práci navíc nelze posuzovat pouze na tomto základě, například pro členy zahraničního výboru, jako jsem já, je podstatnou částí práce parlamentní diplomacie – jezdíme do různých zemí. Za to žádné body nejsou, přitom se jedná o důležitou práci a dosáhnout úspěchu je těžké.

Dopisy diktátorům

Evropský parlament přijímá celou řadu usnesení neboli rezolucí, ve kterých se často vyjadřuje k tématu lidských práv ve světě. Vy jste pod mnohými podepsaný a jako člen zahraničního výboru můžete iniciovat tzv. urgentní rezoluce. Skutečně dokáží něco změnit, zachránit životy?

Z technického hlediska je co zlepšovat. Běžná praxe je, že se v Evropském parlamentu každý měsíc projednávají tři tzv. urgentní kauzy, a většinou se vybírají případy, kde jsou lidská práva porušována až na hranici smrti nebo těžkých trestů. Já se o téma lidských práv zajímám už dlouho a snažím se některá témata prosazovat, jako byl například případ vězněného Olega Sencova. Moje snahy bych označil za jakési „suplování“ státní politiky, protože my jsme naše „rodinné stříbro“, tedy téma obrany lidských práv prosazované za dob Schwarzenberga, bohužel ztratili. Ministr Petříček se teď také snaží, ale v mezidobí bohužel lidská práva začala trpět.

Příklad efektivity usnesení Parlamentu pak můžeme sledovat například při ochraně advokátů, kteří obhajují bojovníky za lidská práva v Kazachstánu. Už jenom to, že si státní orgány v diktátorských zemích nedovolí tolik, jako kdyby se mlčelo, je podle mě úspěch. Konkrétní dopady vidím díky celé řadě děkovných dopisů, které mi chodí z Kazachstánu a z jiných zemí. K urgentním kauzám pak přispívá i individuální práce, kdy například píšu dopisy představitelům nedemokratických režimů, jako je Moldávie nebo Ázerbájdžán. K tomu pak patří také spolupráce s nevládními organizacemi typu Open Dialogue.

EP posílá vzkaz Rusku. Cenu za svobodu myšlení dostane vězněný režisér Sencov

Evropský parlament se dnes rozhodl, že letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení obdrží ukrajinský režisér Oleg Sencov, který je v současnosti v ruském vězení.

Za svůj europoslanecký mandát jste se věnoval především otázkám obrany a bezpečnosti. Můžete vyzdvihnout nějakou konkrétní legislativu, na které jste se podílel?

Mám například jistý podíl na tom, že se povedlo prosadit devadesátidenní bezvízový režim pro Ukrajinu a pro Gruzii. To má opravdu velký význam, především edukační, a pomáhá proti dezinformacím, které se sem valí z Kremlu. Když budou lidé jezdit k nám, tak uvidí, jak to v demokratických systémech vypadá.

(svou další práci na půdě EP Jaromír Štětina zmiňuje v anketě iniciativy Programy do voleb)

Plán B – vyzbrojit Ukrajinu

Když už jsme u Ukrajiny, jak se tam podle Vás bude situace nadále vyvíjet? Jedná se o zamrzlý konflikt?

Hrozba zamrzlého konfliktu tady je. Já v každém případě kandiduji do Evropského parlamentu proto, že tam mám nedodělanou práci. Mezi svými kolegy mám přezdívku Mr. Donbas, protože jsem začal jezdit do oblasti konfliktu už v roce 2014. Když se člověk nejede „na vlastní triko“ přesvědčit, nepochopí, co se tam děje. Rád bych přispěl k tomu, aby konflikt skončil, jedná se ale o mravenčí práci.

Je potřeba, aby Evropský parlament dál věnoval Ukrajině svou pozornost, protože Rusko rozumí pouze silným protivníkům. Kreml si neváží submisivních představitelů jiných zemí, jako je například náš pan prezident Zeman. Ten sám hraje v řešení konfliktu na Ukrajině poměrně negativní roli, protože jeho interpretace konfliktu je škodlivá – říká, že na Ukrajině je občanská válka, což není pravda. Po sedmdesáti letech se jedná o první napadení suverénní země jinou zemí. Před kolegy v Evropském parlamentu se za našeho prezidenta stydím.

Ohledně Ukrajiny je potřeba přitvrdit. Evropská unie považuje za řešení ukrajinského konfliktu Minské dohody, které jsou dobré z hlediska sankcí, ale vůbec neřeší samotnou válku. Podmínky z dohody, tedy kam se kdo má stáhnout, nedodržuje ani Ukrajina, ani Rusko. Už několikrát jsem se na plénu paní Mogheriniové veřejně ptal, jestli existuje nějaký „plán B“, a její odpověď byla vždy „ne“.

Neleží problém v tom, že za vyjednáním Minských dohod nestojí celá Evropské unie, ale pouze velké země – Francie a Německo?

Ano, to je pravda, a proto potřebujeme nového šéfa evropské diplomacie, který hlas zemí sjednotí a nazve věci pravými jmény.

Já svůj soukromý „plán B“ mám – Ukrajině je potřeba dodat munici a zbraně, aby válku vyhrála. Když jsem to navrhl poprvé, tak moji kolegové v hrůze lezli pod stůl, postupně se ale pohledy mění. Už nějakou dobu neplatí embargo na vývoz zbraní ze zemí EU na Ukrajinu, a pobaltské státy už tam dodávají. NATO je v tomto ohledu také aktivní. Další metodou boje je demonstrace síly, protože Moskva skutečně reaguje pouze na tvrdý úder pěstí do stolu, což znamená přítomnost lodí NATO v Černém moři. Něco takového bude fungovat, ale zatím se to používá málo.

Krize v Kerčském průlivu: EU vyzývá Rusko, aby pustilo ukrajinské lodě

Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací. Chce pokojné urovnání incidentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-stetina-novy-ministr-zahranici-eu-musi-jasne-pojmenovat-ruskou-hrozbu/feed/ 0
Vysvědčení pro evropské soudy: Polovina Čechů je s tuzemským soudním systémem spokojena https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/vysvedceni-pro-evropske-soudy-polovina-cechu-je-s-tuzemskym-soudnim-systemem-spokojena/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/vysvedceni-pro-evropske-soudy-polovina-cechu-je-s-tuzemskym-soudnim-systemem-spokojena/#respond Fri, 26 Apr 2019 11:09:05 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129198 Soudní systém v České republice nadále více než polovina občanů vnímá jako dobrý či velmi dobrý, vyplývá z letošního srovnávacího přehledu soudnictví v Evropské unii.

ČR se v tomto hodnocení už několik let v zásadě drží v polovině tabulky členských států Unie. Komisařka pro spravedlnost Věra Jourová dnes při prezentaci závěrů srovnání novináře upozornila, že v části unijních zemí občané výrazným způsobem zmiňují snahy vlád či politiků nezávislost soudů ovlivňovat.

Nejhůře ze srovnání vyšly soudy v Chorvatsku, které za špatné nebo velmi špatné označily tři čtvrtiny dotázaných.

Výrazně špatné vysvědčení dostala také slovenská soudní soustava, po té chorvatské vyšla ze srovnání jako druhá nejhorší. Jako špatné či velmi špatné označilo své soudy 60 procent Slováků, opačného názoru bylo 28 procent.

V některých státech se situace zhoršuje

Polsko a Maďarsko, s nimiž byl kvůli kvalitě jejich právního státu zahájen postup podle sedmého článku unijních smluv, přitom ze srovnání vyšly lépe nejen než Chorvatsko a Slovensko, ale také než několika dalších států včetně například Itálie. Své soudy jako špatné či velmi špatné vnímá přesně polovina Poláků a třetina Maďarů.

Spor mezi Komisí a Polskem kvůli reformě soudnictví pokračuje

Evropská komise dnes zahájila s Polskem řízení kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, která podle Komise podkopávají nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku.

„Výsledky jsou smíšené a ukazují relativní zlepšení v mnoha zemích. Bohužel v některých státech se trend obrací a situace se zhoršuje,“ upozornila na tiskové konferenci Jourová. Ocenila, že v naprosté většině zemí se v posledních letech zkrátila doba soudních řízení, přesto státy jako Chorvatsko, Itálie, Kypr nebo Slovensko mohou v této oblasti udělat ještě víc.

Nejlépe své soudy vnímají lidé v Dánsku, kde je jako špatné či velmi špatné označilo jen šest procent obyvatel. Se svými soudy jsou také spokojeni Finové, Rakušané, Švédové a Irové, plyne z údajů, které Komise zjistila na základě šetření Eurobarometr. Ve srovnání s rokem 2016 se vnímání kvality soudního systému zlepšilo ve třech pětinách států unie, a to včetně Česka.

„Pokud je soudní systém narušen v jedné zemi, dopadá to na všechny. Unie je postavena na vzájemné důvěře,“ upozornila Jourová. Připomněla, že unijní země navzájem uznávají své rozsudky, a tak je důvěra v soudní systémy ostatních zemí bloku klíčovou věcí.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Základním důvodem, proč lidé soudní soustavu ve svých zemích vnímají jako špatnou, je přitom zasahování či tlak ze strany vlády a politiků. V Chorvatsku se o tom zmínilo skoro 70 procent respondentů, na Slovensku více než polovina a v ČR okolo čtvrtiny dotázaných.

V Česku o málo vyšší počet dotázaných připomněl také ekonomické a podobné tlaky. Ty hrály při záporném hodnocení klíčovou roli v Bulharsku, kde je připomnělo asi 45 procent respondentů.

Soudkyně vs soudci

Evropská komise připravuje podrobné hodnocení stavu soudnictví každoročně, ukazuje řadu parametrů, včetně třeba délky řízení, elektronizace soudní soustavy či zastoupení žen mezi soudci. Tabulky mimo jiné ukazují, že ve většině zemí EU jsou soudkyně u soudů prvního a druhého stupně ve většině. Trend se obrací u nejvyšších soudů, kde je ve většině států soudkyň méně než 50 procent, jejich počet i tam ale od roku 2010 vzrostl.

Závěry hodnocení se promítnou do doporučení, která ještě na jaře Evropská komise adresuje jednotlivým státům unie a která budou zaměřena na to, jak zlepšit efektivitu správy a tím posílit hospodářský výkon.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/vysvedceni-pro-evropske-soudy-polovina-cechu-je-s-tuzemskym-soudnim-systemem-spokojena/feed/ 0