Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
V kontextu Evropské unie samozřejmě neexistuje žádný systém sociálního kreditu, během pandemie ale většina států západního bloku porušila demokratické standardy a své občany monitorovala, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Alexei Anisin.
Vést soukromou konverzaci patří mezi základní lidská práva. Stejně jako u ostatních lidských práv bychom o něj při přechodu do online prostoru neměli přijít. Nový návrh Evropské komise by mohl naše právo na soukromí znemožnit.
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během ruské války proti Ukrajině vyšetřuje Mezinárodní trestní soud. Ten se ale potýká s obtížemi při získávání patřičných pravomocí nad pachateli, proto je třeba zřídit zvláštní tribunál, píší v komentáři lidovecké europoslankyně.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Evropská komise se zřejmě v Polsku rozhodla vzdát boj za právní stát. Nové milníky pro zlepšení nezávislých soudů jsou naprostý výsměch, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Mikuláš Peksa.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
Současné zaujetí pandemií COVID-19 přispívá k odpolitizování tématu migrace a azylu, a to je situace, která nahrává vyjednáváním mezi státy. Dělící čáry nicméně stále existují, píše ve své analýze odborník na migrační politiku Vít Novotný z bruselského Martensova centra.
Klíčem k překonání českého „momentu Salisbury“ bude spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou krizi pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů, píše v komentáři Pavel Havlíček.
Českému kulturnímu a jazykovému dědictví hrozí zánik. Evropská unie musí jednat a chránit evropské jazykové menšiny, píše ve svém komentáři Táňa Novotná Golubićová.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.
Vítězkou moldavských prezidentských voleb je proevropská Maia Sanduová, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky. Čekají zemi hluboké reformy? Jak vypadají vyhlídky jejího členství v Evropské unii? A co mu nejvíce brání?
Shoření migračního tábora Moria nesmí vést ke změně evropského přístupu k migraci. Přes kritiku některých komentátorů se zatím nepodařilo najít alternativu k modelu nárazníkového pásma na řeckých ostrovech, píše Vít Novotný.
Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Většina Estonců dnes vlastní elektronickou občanku. Může s ní volit online, řídit podnik, podávat daně přes internet nebo elektronicky podepisovat úřední dokumenty. I Česko se tímto směrem postupně vydává. A EU to podporuje, finančně i legislativně.
Politická atmosféra v oblasti ochrany právního státu a dalších unijních hodnot se opatrně, ale pozitivně mění. Evropské politické skupiny totiž začaly tlačit na své členské národní strany, které unijní hodnoty nedodržují.
Jak chránit demokracii ve středoevropském regionu? V první řadě bude potřeba dostatečná domácí politická mobilizace, včetně efektivní spolupráce v rámci opozičních sil, píše v komentáři Daniel Kelemen.
V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.
Komise plánuje posílit Frontex, který má na starosti ochranu vnějších hranic EU. Názor českého premiéra Babiše na tuto agenturu se v poslední době dynamicky mění. Česká republika tak může být pro ostatní členské země a unijní instituce špatně čitelná.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.