Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.
Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Rok 2020 by podle dosavadních plánů měl znamenat revoluci ve vyšetřování dotačních a jiných finančních podvodů napříč Unií. Nejpozději do prosince má totiž oficiálně zahájit svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce, o jehož zřízení se mluví už od 90. let.
V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.
Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
Velká země na sever od českých hranic – v minulosti opomíjená a někdy vnímaná s despektem, jejíž význam pro české zájmy je ale nepopiratelný. Jaká témata jsou pro Polsko a Česko společná a kam se vzájemné vztahy vyvíjí? Podívejte se na náš fact sheet.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
S rostoucím významem internetu také sílí snahy o jeho ovládnutí. Zástupci vlád, průmyslu i nejrůznějších lidsko-právních organizací se předhání v návrzích, jak by toto vlivné globální médium mělo vypadat a fungovat.
Po ropných skvrnách, které zdevastovaly pobřeží Evropy za posledních deset roků, se Komise rozhodla přijmout opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti. Chce tak zamezit nehodám a znečištění a lépe kontrolovat jejich dopady. Návrhy Komise směřují k vyšší bezpečnosti cestujících a posádky vůči nehodám a teroristickým útokům.