Vnitro a spravedlnost

11-12-2018

Zbraňová směrnice EU: Od kritizovaného návrhu až po výsledný kompromis

Diskuse o zpřísnění evropské zbraňové legislativy se intenzivně vede již několik let. Jak bylo držení a nabývání střelných zbraní řešeno dříve a jaké změny přinesla zbraňová směrnice? Dozvíte se v podrobném přehledu.
25-10-2018

Soudní dvůr EU jako klíčový hráč evropské integrace

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud. 
Evropské finance 29-08-2018

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
rozpočet EU po roce 2020
Aktuálně v EU 20-07-2017

Méně peněz, více úkolů: Jak si EU poradí se svým budoucím rozpočtem

EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
sociální politika EU
Aktuálně v EU 25-05-2017

Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
sociální politika
Aktuálně v EU 03-05-2017

Unie otevírá diskusi o sociální dimenzi EU

Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
Visegrád a EU
Aktuálně v EU 29-03-2017

Visegrád a budoucnost Evropské unie

Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
fico tusk
Budoucnost EU 19-12-2016

Slovenské předsednictví končí. V migraci nepřesvědčilo, výsledky má jinde

Hospodářství, vnitro, klima, digitální trh, zemědělství, obchod. Hodnotili jsme šest měsíců Slovenska v čele EU.

Vztahy EU a Turecka

Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
Aktuálně v EU 26-02-2016

Polsko a ČR: Společné zájmy a témata

Velká země na sever od českých hranic – v minulosti opomíjená a někdy vnímaná s despektem, jejíž význam pro české zájmy je ale nepopiratelný. Jaká témata jsou pro Polsko a Česko společná a kam se vzájemné vztahy vyvíjí? Podívejte se na náš fact sheet.
Aktuálně v EU 03-02-2016

Rozpočet EU a udělování rozpočtového absolutoria

Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?

Globální soupeření o vládu nad internetem

S rostoucím významem internetu také sílí snahy o jeho ovládnutí. Zástupci vlád, průmyslu i nejrůznějších lidsko-právních organizací se předhání v návrzích, jak by toto vlivné globální médium mělo vypadat a fungovat.
13-06-2007

Námořní bezpečnost

Po ropných skvrnách, které zdevastovaly pobřeží Evropy za posledních deset roků, se Komise rozhodla přijmout opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti. Chce tak zamezit nehodám a znečištění a lépe kontrolovat jejich dopady. Návrhy Komise směřují k vyšší bezpečnosti cestujících a posádky vůči nehodám a teroristickým útokům.
20-11-2006

Role České republiky v SZBP a EBOP

Svým vstupem do Evropské unie se Česká republika jako plnoprávný člen zapojila do spolupráce ve druhém pilíři, která se označuje jako společná zahraniční a bezpečnostní politika, i do její vojenské složky, evropské bezpečnostní a obranné politiky.
01-11-2006

Vstup ČR do Schengenského systému

Česká republika svůj závazek plně přijmout schengenské acquis přijala podpisem Smlouvy o přistoupení. Jako referenční datum připojení k Schengenu byl stanoven říjen 2007. Nedávný vývoj nicméně napovídá, že se tento termín nedodrží. Důvodem jsou především technické problémy spojené se zprovozněním systému SIS II.
27-10-2006

Azylová a imigrační politika

Členské státy EU se rozhodly, že sjednotí svá pravidla, aby bylo možné projednávat žádosti o azyl podle souboru zásad uznávaných v celé Evropské unii. Jak EU pokročila na cestě za společným azylovým systémem?
02-10-2006

EU a boj proti terorismu

I když určité společné postupy v boji proti terorismu existovaly v EU již před 11. zářím 2001, po útocích na USA a následných akcích teroristů v Madridu (11. března 2004) a v Londýně (7. července 2005) se tato agenda stala prioritou členských zemí i institucí EU. Klíčovým dokumentem v této oblasti je Strategie EU pro boj proti terorismu přijatá na konci roku 2005.
09-09-2006

Evropská unie a NATO

Sféry zájmu Evropské unie a NATO se již několik let překrývají podobně jako většina jejich členské základny. Není se proto čemu divit, že jejich vzájemný vztah a spolupráce je důležitým prvkem společné zahraniční a bezpečnostní politiky i předmětem mnoha diskusí.
27-07-2006

Vztah Evropské unie a OSN

Vztahy Evropské unie a Organizace spojených národů (OSN) se v posledních letech stále posilují. Pro Evropany je OSN nejdůležitějším prvkem mezinárodního systému a pro OSN je zase unie důležitým partnerem.
31-05-2006

Neutrální státy EU

V Evropě je pět neutrálních států: Irsko, Rakousko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko. Čtyři z těchto států jsou zároveň členy Evropské unie a podílejí se tak na společné zahraniční a obranné politice EU. Některé z těchto států se zároveň podílejí na programu Severoatlantické aliance Partnerství pro mír. U popisovaných zemí externími i interními vlivy došlo k posunu konceptu neutrality. Nové hrozby (terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, HIV/AIDS apod.) způsobily, že neutrální státy hrají v mezinárodních vztazích mnohem aktivnější roli než dříve.
01-05-2006

Veřejné zakázky v oblasti obrany

Evropská unie diskutuje o vytvoření Evropského trhu s obranným materiálem (European Defence Equipment Market – EDEM), který by měl umožnit větší efektivitu investic v obranném sektoru a zlepšit tak akceschopnost EU v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). Součástí tvorby EDEM je i reforma systému udělování veřejných zakázek v oblasti obrany.
09-09-2005

Operace EBOP

(Zveřejněno 9.9.2005; neaktualizováno) Od konce devadesátých let vytváří Evropská unie společnou bezpečnostní a obrannou politiku (EBOP). Vrcholem dosavadní integrace v této oblasti jsou zahraniční operace EU, z nichž první byla spuštěna v roce 2003. Nejnovější vývoj & další kroky: Několik operací v rámci EBOP již...