Visegrádská čtyřka v EU Archives

Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.

Ačkoliv Česká republika letos dosáhla historicky nejlepšího bodového zisku v rámci tzv. Indexu vnímání korupce, konkrétní protikorupční opatření se za současného kabinetu zatím spíše jen připravují. Popsat české korupční prostředí představuje podle expertů tvrdý oříšek.

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Nejde o zaujatost vůči konkrétním zemím, ale o nezávislost evropských soudních systémů, o to, zda soudy rozhodují spravedlivě, říká německý europoslanec Jens Geier o podmínce dodržování právního státu v souvislosti s budoucím rozpočtem EU, která se nezamlouvá zejména zemím V4.

Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Ten za ni již adoroval také v Evropském parlamentu. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.

Země V4 patří mezi největší příjemce evropských dotací a spojuje je také neefektivní systém využití těchto peněz. Situace v jednotlivých zemích ale zdaleka není stejná. Evropský úřad pro boj proti podvodům má omezený vliv, protože hlavní slovo mají národní orgány.

Francouzská apatie vůči zemím V4 má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem.

Minulý týden na jednání Evropské rady nezískal žádný ze spitzenkandidátů do čela Evropské komise většinovou podporu. Podle českého premiéra je to správné, předseda EK by neměl vzejít z nominantů frakcí Evropského parlamentu.

Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s  otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.

Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.

Vztahy mezi Visegrádem a Izraelem utrpěly ránu. Nejprve byl v Polsku schválen kontroverzní zákon o holokaustu a po izraelských výrocích o polském antisemitismu byl zrušen letošní summit V4+Izrael. Přijde V4 o společnou zahraničně-politickou oblast zájmu? A jak se vztahy středoevropských zemí s Izraelem vymykají politice na úrovni EU?

Bratislava se stane sídlem nově zřízeného Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA). Na zasedání v Lucemburku o tom dnes rozhodli ministři práce a sociálních věcí členských zemí bloku, oznámilo rumunské předsednictví EU.

Kyjev dříve spoléhal na Visegrád jako na obhájce Ukrajiny v Unii. Dnes se snaží s jednotlivými zeměmi jednat pouze bilaterálně, říká Jurij Pančenko, expert ukrajinského portálu Evropská pravda.

Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.

Za poslední dva roky se podpora Evropské unie v České republice výrazně zvýšila. V porovnání se státy V4, do které kromě ČR patří Maďarsko, Polsko a Slovensko, však podporují Češi EU nejméně.

V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.

Počet přímých zahraničních investic do digitálních technologií se v Evropě za posledních pět let více než zdvojnásobil z 510 na loňských 1227 projektů. Meziročně počet investic narostl o pět procent. Vyplývá to z údajů společnosti EY.

Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) a z Evropské komise.

Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Amonová.

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Při výběru zástupců do evropských institucí mají Češi tradičně mnohem šťastnější ruku, než je zvykem na domácí scéně, říká expert na EU Petr Kaniok. K úspěchu druhého českého předsednictví budou podle něj zapotřebí reálné cíle a stabilita v domácí politice.

Jak bude vypadat budoucí evropská spolupráce v obraně a jakou roli v ní sehrají země Visegrádské čtyřky? Jak se Němci dívají na současný vývoj u svých východních sousedů? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala německého experta na mezinárodní vztahy Haralda Müllera.

V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.