Visegrádská čtyřka v EU Archives

Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.

Soudní dvůr Evropské unie se nebude v předběžném řízení vyjadřovat k polským opatřením týkajícím se kázeňských postihů soudců. Rozhodl o tom dnes soud v Lucemburku, podle něhož je žádost o stanovisko k obecným otázkám nepřípustná.

Schůzka premiérů Visegrádské skupiny se konala dnes dopoledne v Praze. Kromě koronaviru premiéři diskutovali také migraci, ale i víceletý finanční rámec EU pro roky 2021-2017. V obou tématech je podle nich V4 jednotná.

V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.

Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.

Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel zkritizovala vývoj v Polsku a Maďarsku, zejména polskou reformu soudnictví a situaci médií v Maďarsku. Podle ní jsou tyto země křehké demokracie.

Návrh víceletého finančního rámce EU se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na konferenci v Bratislavě. V otázce případného převzetí eura vidí podle svých slov více nevýhod než výhod.

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?

Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?

Evropská komise pod von der Leyenovou podle deníku Die Welt změní svou politiku vůči zemím V4. Bude tvrdá v otázkách právního státu, ale zároveň s V4 povede strukturovaný dialog, jehož cílem je vzájemný respekt a uvolnění napětí uvnitř EU.

Maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací porušuje princip volného pohybu kapitálu a další unijní zásady, uvedl dnes ve své stanovisku generální advokát Soudu EU. Normu v roce 2017 iniciovala maďarská vláda.

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Končící předseda Evropské rady Donald Tusk nejspíš po skončení svého mandátu zůstane v předsednickém křesle, tentokrát ale Evropské lidové strany. Tusk je totiž jediným kandidátem na tento post.

Vlády Česka a Slovenska dnes společně jednaly ve Valticích. Český premiér Andrej Babiš připomněl, že Evropská rada by podle něj měla změnit své fungování. Tématem jednání bylo i NATO.

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců.

O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.

Země visegrádské skupiny jednohlasně podporují vstup Srbska do EU. Zároveň chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti.

Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.

Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Babiš. Lídři V4 zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.

Premiér Babiš se nechal slyšet, že zpráva o nabídce portfolia od budoucí předsedkyně EK von der Leyenové pro českou kandidátku Věru Jourovou je stará, nepotvrzená informace. Zisk portfolia týkajícího se právního státu by byl podle premiéra pro Česko prestižní záležitostí. Ministr zahraničí Petříček však sdělil ČTK, že zájmem Česka je zisk ekonomického portfolia či postu místopředsedkyně Komise.

Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.

Rozdělení politiků na liberální pro-Evropany a autoritářské anti-Evropany je příliš jednoduché a „zveličuje důležitost těch, kteří jsou vůči integraci v silné opozici,“ řekl ředitel unijní kanceláře v Polsku. Rozhovor přinesl polský mediální partner sítě EURACTIV Gazeta Wyborcza.