Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo Evropské unie. Evropská komise to dnes oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.
Návštěva ruského a čínského prezidenta nebo uvolnění vízových omezení pro vstup ruských občanů. Právě těmito kroky uvedlo Maďarsko své předsednictví Rady Evropské unie, které odstartovalo 1. července. Obratem si vysloužilo kritiku od evropských politiků. Pozornost se nyní upíná k podzimu, kdy začne skutečná práce.
Evropa zblízka přináší minisérii Evropa po volbách a třetí díl patří maďarskému předsednictví.Jak si vysvětlit kontroverzní kroky maďarské vlády z úvodu předsednictví? Může Budapešť o předsednictví přijít? A co ještě očekávat? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Vratislav Havlík.
Slovensko zaostává v investicích do automobilového průmyslu i v registraci nových elektromobilů. Vyplývá to z nové studie. Čelí také velké výzvě v podobě rostoucí poptávky po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích, na kterou tamní vzdělávací systém zatím nedokáže reagovat.
Do těch úplně nejvyšších postů v Evropské unii, takzvaných „top jobs“, se tentokrát nedostal žádný zástupce Visegrádské čtyřky. O něco lépe to ale vypadá s pozicemi v Evropském parlamentu.
Evropská komise Slovensku na začátku července předběžně schválila čtvrtou platbu z Národního plánu obnovy, a to navzdory tomu, že napříč unijními institucemi rostou obavy z podkopávání právního státu. Právě kvůli tomu země platbu zatím jistou nemá.
Visegrádskou čtyřku (V4) spojuje geografie i společná historická zkušenost. Diskuse s odborníky a politiky z regionu však ukázala, že zájmy čtveřice středoevropských zemí jsou mnohdy odlišné.
Maďarská vláda tvrdí, že si země v boji proti změně klimatu vede dobře a ve vládní rétorice se neobjevuje žádné otevřené popírání změny klimatu. Pozitivní sebehodnocení vlády je však v nápadném rozporu s hodnocením odborníků a statistickými údaji.
Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii dnes ujalo Maďarsko. Jeho prioritami budou posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace.
Radosław Sikorski má téměř jistou nominaci do příští Komise, o obranné portfolio prý však nestojí. Některé zdroje naznačují, že měl zálusk na post šéfa diplomacie EU, o který se ucházel již v roce 2014.
Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a přibývajícími regulacemi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Představitelé agrárních …
Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července. Jeho logem je Rubikova kostka a mottem heslo Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou).
Kampaň před eurovolbami přinesla v Česku i na Slovensku vlnu dezinformací a manipulací na sociálních sítích. V jejich šíření dominují zejména ti aktéři, kteří využívají silně emotivní a vyhrocenou komunikaci, aby mobilizovali co nejvíce potenciálních voličů.
NATO varuje před rostoucím počtem hybridních hrozeb Ruska a EU sankcionuje prokremelské webové stránky. Dvě ze čtyř visegrádských zemí, Slovensko a Maďarsko, přitom zahraniční hrozby nechávají na okraji zájmu.
Do křesla slovenského prezidenta usedne politik, jehož kampaň byla nejen velmi netransparentní, ale také částečně nezákonná, píše ve své analýze Transparency International Slovensko.
Může Fidesz po evropských volbách vstoupit do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR)? Členské strany ze zemí Visegrádské skupiny se v této otázce neshodují.
V Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu, oznámila dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády práva, kterému Varšava čelila více než šest let.
Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy …
Evropská komise v únoru doporučila nové cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Co na návrh Komise říkají politici ze zemí Visegrádské čtyřky?
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Slovenskem v těchto dnech hýbou prezidentské volby, nového prezidenta voliči zvolí ve druhém kole už 6. dubna. Propisují se do nich i evropská témata? Co další nadcházející volby do Evropského parlamentu – jsou patrné nebo naopak ve stínu těch prezidentských?
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.