Trh s elektřinou Archives

Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?

Energetický trh se mění a reaguje na to i evropská legislativa. V Bruselu finišují jednání o velkém energetickém balíčku. Na jeho základě připraví Česko nový energetický zákon, který by mohl komplexně řešit například ukládání energie.

Budoucí podoba evropské energetiky už má jasnější obrysy. Členské země a europoslanci jsou ve finále jednání o velkém energetickém balíčku. Aktuální stav shrnuje ve svém komentáři Kateřina Davidová.

Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.

Výstavba nových jaderných bloků se opodstatňuje nárůstem ve spotřebě elektřiny. Tento nárůst ale stále nepřichází, upozorňuje ve svém komentáři Jan Palaščák.

Cílem projektu EU-SysFlex, který odstartoval v listopadu, je připravit elektrický systém na zvládnutí více než 50procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.

Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.

Jaderná energetika, vývoj evropského trhu s elektřinou a vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě na tato témata se zaměřila letošní škola energetické bezpečnosti, která se uskutečnila na přelomu července a srpna v Telči.

V rámci tzv. zimního balíčku bylo navrženo vytvoření regionálních operačních center (Regional Operational Centres – ROC, česky také „regionální provozní centra“). Jedná se o další krok směrem k propojování energetických trhů na cestě k vytvoření jednotného trhu s energiemi …

Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.

V energetice působí různí hráči a s novými technologiemi roste role samotných spotřebitelů. Evropská komise se na ně proto zaměřila i ve svém zimním balíčku k energetické unii, o kterém teď jednají státy a europoslanci.

Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.

Země EU jsou na počátku jednání o zásadní reformě trhu s elektřinou. Dokud se problémy toho současného nepodaří vyřešit, vítězí uhelné elektrárny.

Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický systém ovlivněný rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a snahou o odklon od uhlí. Připravila kvůli tomu „megabalíček“ 8 legislativních návrhů a dalších nelegislativních …

Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.

Evropská komise na konci loňského roku zveřejnila legislativní balík vztahující se k energetické unii, jehož velkou část tvoří návrhy zabývající se novou podobou trhů s elektrickou energií. Jedná se o první velkou reformu trhů s elektřinou po sedmi letech, která by podle komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguela Ariase Cañety vytvoří vhodné podmínky pro investory, dá větší možnosti spotřebitelům a zlepší fungování trhů s energiemi. Jakým způsobem toho chce Komise dosáhnout a co patří mezi sporné body předložených návrhů?

Trumpova vláda by mohla být více protekcionistická, než vláda jeho předchůdce. Navzdory obrovským evropským potřebám v dovozu energií se ale neobávám dopadů na energetický trh, říká v rozhovoru místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Tento rok se rozhodne o Nord Streamu 2, energetické bezpečnosti Evropy nebo energetickém štítkování. Rezonovat bude energetický balíček nebo rozvoj jádra.

Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Evropské instituce a členské státy v současné době společně vytvářejí nová pravidla, která umožní vybudovat jednotnou energetickou unii …

„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.

„Téměř v polovině času se elektřina obchodovaná mezi Německem a ČR vyváží z dražší země do levnější. Český zákazník tak například nemůže profitovat z levnější elektřiny,“ říká předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v první části rozhovoru pro EurActiv.

U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.