Sociální politika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Sociální politika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 První debata spitzenkandidátů skončila bez jasného favorita https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/#respond Thu, 02 May 2019 09:57:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129340 V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr evropských lidovců.

„Dialog, rovnost a udržitelnost“, lepší rovnováha mezi Bruselem a členskými státy, nebo „nová zelená dohoda pro Evropu“ byla některá z témat, kterými se diskutující zabývali.

Maastrichtské debaty se zúčastnil kandidát eurosocialistů Frans Timmermans, liberál Guy Verhofstadt, kandidátka Evropské levice Violeta Tomićová, Bas Eickhout za Zelené, a Jan Zahradil za Evropské konzervativce a reformisty (ECR).

Manfred Weber, spitzenkandidát Evropské lidové strany (EPP), se z debaty omluvil kvůli své účasti na oslavách v Bavorsku. Organizátoři debaty však tvrdí, že mu termín diskuse oznamovali rok dopředu.

The Capitals: Nový šéf Evropské komise nemusí vzejít ze spitzenkandidátů, říká Jan Zahradil

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Optimistické výhledy: Vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil věří, že jeho politická skupina zůstane po květnových volbách třetí největší v Evropském parlamentu. Dále uvedl, že budoucí předseda Evropské komise nemusí vzejít …

Digitální Evropa

Všichni kandidáti se shodli na tom, že Evropa musí regulovat velké technologické firmy jako je Google, Amazon a Facebook.

„Tyto technologické společnosti používají údaje, které jim dáváme zadarmo a ony z toho pak mají miliardové zisky“, prohlásil Timmermans. EU by měla podle něho zabezpečit, aby firmy řádně odváděly daně a aby občané měli kontrolu nad svými údaji.

Na otázku, zda považuje stránku Wikileaks za hrdinský počin, nebo za problém, Eickhout odpověděl, že „to jsou hrdinové, kteří přinášejí transparentnost“. Dodal, že technologické společnosti „musí zabezpečit, že hrají podle evropských pravidel, což znamená, že při zadávání reklamy musí být vše plně transparentní“.

Zatímco Verhofstadt by chtěl zřízení evropského regulátora, podle Timmermanse by to bylo protekcionistické opatření.

Konzervativec Zahradil zase žádá co nejmenší regulační zásahy EU. „Evropská komise by neměla jednat jako vláda Evropy, ale pomáhat národním vládám.“

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Udržitelná Evropa

S výjimkou Zahradila všichni kandidáti vyjádřili podporu studentským klimatickým stávkám. Timmermans i Eickhout mají klimatickou agendu za jednu ze svých hlavních priorit. Kandidátka levice Violeta Tomićová označila klimatickou změnu za „největší boj 21. století.“

„Pokud Evropa nenastaví správné klimatické cíle a nevyčlení dostatečné investice, budeme muset dovážet elektrická auta z Číny,“ varoval Eickhout. Bude-li Evropa konat správně, přinese to „investice do nových pracovních míst i do nové ekonomiky v každém sektoru“.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Zahradil zopakoval, že některé země nejsou připraveny na tak rychlou transformaci. „Musíme postupně upustit od spalování uhlí, ale pokud to uděláme ze dne na den, bude to utrpení,“ myslí si.

Na výčitku, že je „klimatický dinosaurus“ český kandidát reagoval, že mu to nevadí. „Vždy jsem měl rád Jurský park“.

Sociální Evropa

Kandidáti se rovněž zabývali situací nezaměstnaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Musíme zvýšit mobilitu lidí v EU, máme 3 miliony volných pracovních míst. Potřebujeme změnit i sociální politiku a zabezpečit (v EU) minimální sociální ochranu,“ urgoval Verhofstadt.

Timmermans zase volá po celoevropské minimální mzdě nastavené na 60 % průměrné mzdy v dané zemi. „Zabilo by nás, kdybychom zaplatili o 50 centů navíc za pizzu, abychom zajistili, že lidé budou chráněni?“, zeptal se.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by usilovali o takovou Komisi, která by byla genderově vyvážená.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Rozpory nad USA

Když se řeč stočila na amerického prezidenta Donalda Trumpa, diskuse se přiostřila.

Podle liberála Verhofstadta musí Evropa jednat, aby mírnila „toho muže ve Washingtonu a jeho slabomyslnost“. Frans Timmermans zase řekl, že Evropa musí být hlavně jednotná a nedovolit, „aby nás Trump hnal proti sobě“.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Další hlavní téma večera přišlo od Base Eickhoutea, podle kterého bude klíčové, jak Weber přistoupí k utvoření a řízení většiny v nově zvoleném europarlamentu.

„Vytvoří koalici s progresivními silami, nebo bude pokračovat v tom, co jsme bohužel viděli doposud a bude spolupracovat s pravicí?“

Podle hlasování diváků v průzkumu během debaty byl nejpřesvědčivější Timmermans (43 %), následovaný Eickhoutem (36 %), Verhofstadtem (9 %), Zahradilem (7 %) a nakonec Tomićovou (5 %).

Druhá diskuse se uskuteční již dnes 2. května v italské Florencii.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/feed/ 0
Zdravotně postižení se budou mít o něco lépe díky novým opatřením EU. Stále je však co zlepšovat https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zdravotne-postizeni-se-budou-mit-o-neco-lepe-diky-novym-opatrenim-eu-stale-je-vsak-co-zlepsovat/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zdravotne-postizeni-se-budou-mit-o-neco-lepe-diky-novym-opatrenim-eu-stale-je-vsak-co-zlepsovat/#respond Tue, 30 Apr 2019 09:11:16 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129280 Nová evropská legislativa slibuje starším osobám a zdravotně postiženým adaptovaná elektronická zařízení, jednodušší výběr z bankomatů nebo snazší nákup jízdenek. Neřeší však veškeré bariéry, kterým musí postižení čelit v každodenním životě.

Počítače, mobilní telefony, weby internetových obchodů, bankomaty nebo automaty na jízdenky budou nyní přístupnější i pro starší osoby, rodiče s dětmi a zejména pro ty, kteří se potýkají se zdravotním omezením. Novinky zavádí Evropský akt přístupnosti, který v konečné podobě formou směrnice přijaly instituce EU.

„Je to velký krok vpřed pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením v Evropě, aby měly přístup ke kvalitnějším službám a produktům nezbytným pro každodenní život,“ uvedla v souvislosti s přijetím aktu česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která se podílela na tvorbě této legislativy.

Jedná se vůbec o první akt takového druhu přijatý na úrovni EU.

Co nová legislativa přináší?

Kromě lepší dostupnosti digitálního zboží a služeb (jako internetové bankovnictví, e-knihy nebo software) má přijatý právní předpis EU zlepšit informovanost osob s postižením v dopravě, zajistit odpovídající úpravu leteckých, autobusových a železničních služeb (např. formou nástupních/výstupních ramp pro vozíčkáře), nebo dostupnost tísňového volání na celounijní číslo 112. Přijatá pravidla také zajistí snazší přístup k informacím v příbalových letácích nebo návodech k instalaci určitého zařízení.

Samoobslužné terminály, jako například prodejní automaty na lístky a jízdenky nebo bankomaty, zase budou muset umožňovat použití sluchátek, aby se zrakově postižené osoby mohly řídit mluvenými pokyny. Zároveň jejich klávesnice budou muset disponovat hmatovými označeními. Pokud samoobslužný terminál poskytuje vizuální funkční režimy, bude muset poskytovat alespoň jeden funkční režim, který nevyžaduje vnímání barev.

„Tyto dlouho očekávané zákony budou přelomové nejen pro miliony handicapovaných občanů, ale pro daleko širší komunitu, například pro starší lidi,“ prohlásil k přijatému aktu jeho parlamentní zpravodaj, dánský europoslanec Morten Lokkegaard (ALDE).

Pro české občany bude akt znamenat zlepšení zejména v přístupnosti informačních a komunikačních technologií. Myslí si to Ondřej Folk z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Zdravotně postižení a jinak znevýhodnění pomáhají na farmách. Léčí se a mohou si i vydělat

Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.

Cíl zajistit pro všechny osoby s nejrůznější formou postižení plné užívání všech základních práv a svobod je stanoven i mezinárodní Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) z roku 2006. Tu již všechny státy EU podepsaly a drtivá většina také ratifikovala, Česko konkrétně v roce 2009. Irsko Úmluvu zatím neratifikovalo, Česko, Polsko nebo Rumunsko zase neratifikovaly protokol připojený k Úmluvě, jak naopak učinila většina unijních členských států. Přijatý akt EU má na Úmluvu navázat.

Nová směrnice má své mouchy

V EU dnes žije asi 80 milionů handicapovaných lidí. S obtížemi se podle statistik Eurostatu častěji potýkají ženy než muži. V Česku žije podle Českého statistického úřadu přes milion zdravotně postižených, nejvíce mezi staršími 60 let. S ohledem na zvyšující se věk dožití se očekává, že tato čísla budou do budoucna nadále růst. Každý dvacátý Čech s postižením je také mladší 29 let.

Přestože v přijatém aktu vidí Sehnalová pozitiva – především ta, která se týkají digitální oblasti – sama od něj očekávala více. Evropský parlament totiž svými pozměňovacími návrhy zmírnil původně ambicióznější návrhy Evropské komise. Zároveň řada návrhů české europoslankyně, zejména v souvislosti se snazší mobilitou, nebyla do konečného textu zahrnuta.

Nejen samotné produkty však musí být uživatelsky přístupné pro znevýhodněné osoby, i „cesta k nim“ má být bez překážek.

„Nová pravidla musí umožnit plnou přístupnost – jaký by mělo například význam instalovat nový přístupný bankomat, ke kterému by vedly například schody? Voláme proto i pro zpřístupnění zastavěného prostředí,“ uvedla Sehnalová po schválení textu v parlamentním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Po hlasování na plénu pak europoslankyně upozornila, že akt je promarněnou příležitostí, které bude sama dlouho litovat. „Evropský akt přístupnosti proto považuji za odrazový můstek směrem k lepší přístupnosti všude v Evropě, na který musí navázat další aktivity,“ dodala europoslankyně, která je v Evropském parlamentu také předsedkyní neformální skupiny poslanců zabývající se právy lidí s postižením.

Brusel omezuje používání antibiotik. Bakterie jsou vůči nim čím dál odolnější

Antibiotiky se dnes léčí i nemoci, které se jimi účinně neodstraní. Navíc se ve velkém podávají hospodářským zvířatům. Zdraví škodlivé bakterie se kvůli tomu stávají rezistentními, což může v budoucnu ohrožovat více lidských životů než třeba rakovina.

Spokojeni nejsou ani sami postižení

Podobné zklamání z výsledného aktu pociťuje i Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, která je členem Evropského fóra osob se zdravotním postižením (EDF), nezávislé organizace zastupující zájmy osob se znevýhodněním na evropské úrovni.

„Evropský akt přístupnosti je významný krok, jelikož oblast přístupnosti na úrovni EU nebyla doposud systematicky řešena. Nicméně bohužel svým provedením ani zdaleka nenaplňuje značné naděje a vysoká očekávání, jaká Evropské hnutí osob se zdravotním postižením od zákona o přístupnosti mělo a má,“ uvedl k aktu pro EURACTIV.cz Ondřej Folk s tím, že předpis není dostatečně široký, kvalitní a důsledný ve svých pravidlech.

Na mezery v návrhu aktu již v průběhu jeho projednávání upozorňovalo EDF. Před dvěma lety například připravilo video, na němž osoby s určitou formou postižení popisují jednak důvody, proč oni sami potřebují silný akt, ale zároveň i limity nové legislativy.

V textu podle nich například chybí požadavky na přístupnost pro dopravní infrastrukturu a vozidla, včetně městské dopravy na delší vzdálenosti. Podle Folka se měl akt týkat také zastavěného prostředí, přepravních služeb nebo domácích spotřebičů.

Z působnosti aktu jsou také částečně nebo plně vyjmuty mikropodniky (do 10 zaměstnanců a s ročním obratem do dvou milionů eur) nabízející elektronické služby. I ty by však měly být alespoň motivovány rozvíjet produkty, které budou přístupnější osobám se zdravotním postižením.

Přesto jejich vyloučení považuje Folk za „politováníhodné, jelikož mikropodniky poskytují osobám se zdravotním postižením nepostradatelné služby i výrobky.“ Jejich vyloučení bude podle něj mít negativní dopad na konkurenceschopnost těchto podniků i vnitřní trh EU vůbec.

České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky

Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Tři roky na implementaci

Prvotní návrh aktu předložila Evropská komise na konci roku 2015. Rada ministrů členských států akt přijala na počátku dubna letošního roku. Plénum Evropského parlamentu pak schválilo akt na svém zasedání ve Štrasburku 13. března tohoto roku.

Příslušnou směrnici zacílenou na přiblížení legislativy členských států musí národní orgány implementovat do svým právních řádů v následujících třech letech. Nová pravidla mají především sladit odlišnou národní legislativu, která může vytvářet nadměrné a nechtěné bariéry na vnitřním trhu.

Integraci osob se zdravotním postižením vymezuje v Česku Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Aktuálně (tj. mezi lety 2015-2020) platí jeho šestá verze.

Přídavným cílem přijaté legislativy je tak kromě výše zmíněného i usnadnit přeshraniční obchodování a společnými opatřeními snížit náklady podniků.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zdravotne-postizeni-se-budou-mit-o-neco-lepe-diky-novym-opatrenim-eu-stale-je-vsak-co-zlepsovat/feed/ 0
EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/eu-prodlouzila-otcovskou-dovolenou-na-deset-dni-cesi-tak-ziskaji-tri-dny-navic/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/eu-prodlouzila-otcovskou-dovolenou-na-deset-dni-cesi-tak-ziskaji-tri-dny-navic/#respond Thu, 25 Apr 2019 08:56:07 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129112 V Evropě ženy vydělávají v průměru o 16 procent méně než muži, v Česku je rozdíl dokonce 21,1 procenta. Jednou z příčin je časté přerušení pracovní kariéry kvůli odchodu na mateřskou dovolenou. Snadný pak není ani návrat do zaměstnání, kdy ženy musí skloubit pracovní povinnosti s výchovou dětí. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

V celé Evropské unii bude nově povinné garantovat otci nebo jinému druhému rodiči alespoň deset dní dovolené po narození či adopci dítěte. Placená by měla být minimálně ve stejné výši jako nemocenská. Pro české otce, kteří mají teď nárok na sedmidenní dovolenou, to znamená tři dny navíc.

Každý z rodičů by také měl mít nárok na minimálně čtyři měsíce rodičovské dovolené. Dva měsíce přitom budou placené a nepřenosné z jednoho rodiče na druhého. Kromě toho ti, kteří mají dítě mladší osmi let, budou moci požádat svého zaměstnavatele o flexibilní pracovní podmínky. Ať už jde o práci na dálku, nebo pružnou pracovní dobu.

Směrnice navíc přináší změny nejen pro rodiče, ale i pro lidi, kteří se starají o své nemocné či stárnoucí příbuzné. Nově budou mít nárok na pětidenní pečovatelskou dovolenou, kterou si budou moci vybrat každý rok.

„Směrnice investuje do větší rovnosti žen a mužů a lepšího rozdělení odpovědnosti. Nyní budou mít ženy podporu pro vstup na trh práce a dosažení svého plného potenciálu a otcové budou hrát větší roli při výchově svých dětí. Tato směrnice přináší výhody i členům rodiny, kteří se starají o starší generaci,“ vyzdvihl přínos nové legislativy její zpravodaj David Casa.

Europoslanci chtějí otce nahnat k dětem. Podle kritiků je to zbytečné

Europoslanci nyní projednávají možnosti, jak matkám po mateřské nebo čerstvým rodičům ulehčit propojení profesního a soukromého života. V evropské legislativě chtějí zakotvit například právo na placenou dovolenou po narození či adopci dítěte i pro druhého rodiče, nejčastěji otce.

Opatření vítají i odborné organizace, například neziskovka Společnost pro zdravé rodičovství APERIO. Podle její ředitelky Elišky Kodyšové je hlavním přínosem směrnice to, že zdůrazňuje péči o rodinu jako důležitou činnost. A že zaměstnavatelé i stát pro ni musí vytvořit náležité podmínky.

Desetidenní otcovská dovolená a vyhrazení dvou měsíců rodičovské dovolené pouze pro otce navíc podle Kodyšové mohou skutečně přispět ke snížení platových rozdílů mezi muži a ženami.

Záležet bude na každém státě

Pro legislativu hlasovala jasná většina europoslanců, konkrétně 490, zatímco jen osm desítek jich bylo proti. Někteří europoslanci ale po hlasování přiznali, že předpis ponechává až příliš prostoru pro úpravy ze strany členských států EU. Ty mají nyní tři roky na to, aby směrnici zavedly do svých právních řádů.

S tím souhlasí i Šárka Homfrayová z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Opatření obsažená ve výsledné podobě směrnice nejsou příliš radikální, v některých případech by bylo možné hovořit i o promarněných šancích,“ uvedla s tím, že i přes určité nedostatky je ale nová legislativa krokem vpřed.

Jestli bude mít směrnice reálný dopad, ukáže ale až čas a samotná implementace legislativy v členských státech. Bude také záležet na tom, zda budou zaměstnavatelé ochotni poskytovat flexibilní formy zaměstnání, upozorňuje česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Sociální politika EU může přinést zaměstnancům lepší platy a podmínky, na druhou stranu ohrožuje český byznys

Sociální Evropa přináší českým zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu příležitostí i výzev. Firmy mohou například poskytovat své služby přes hranice, musí ale dodržovat mnohdy komplikovanou legislativu EU chránící pracovníky.

Pobídky pro zaměstnavatele

Své zaměstnance-rodiče podporuje podle průzkumu aliance Byznys pro společnost každá třetí firma v Česku. Většinou nabízí částečné či zkrácené úvazky, možnost pracovat z domova nebo flexibilní pracovní dobu.

Právě poslední zmíněný benefit podle Šojdrové umožňuje matkám lépe skloubit práci s péčí o děti. „Zaměstnavatel se musí žádostí vážně zabývat, ale nemusí vyhovět,“ říká k novému opatření ve směrnici europoslankyně. „Zde právě vstupuje do hry stát, který by podle mě měl zaměstnavatele motivovat, například daňovými výhodami či jinými pobídkami.“

Po systémové podpoře státu ve flexibilním návratu matek do zaměstnání volají i Češi podle výzkumu Byznysu pro společnost. „Matky jsou za mateřství celoživotně penalizovány. Bez aktivní role státu se věci systémově nezmění, stát musí být při hledání moderní prorodinné politiky mnohem aktivnější,“ shrnuje situaci Pavlína Kalousová, předsedkyně aliance.

Podle europoslankyně Šojdrové i ředitelky APERIO Kodyšové je pro matky s dětmi nezbytné také zajistit dostupnost a kvalitu zařízení péče o děti. To Brusel podporuje formou dotací na zřizování dětských skupin, mikrojeslí nebo školek.

Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu. 

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/eu-prodlouzila-otcovskou-dovolenou-na-deset-dni-cesi-tak-ziskaji-tri-dny-navic/feed/ 0
Úspěch českých dopravců. Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/#respond Fri, 05 Apr 2019 10:31:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128691 Dopravní firmy v Česku mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.

Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili ve čtvrtek po dlouholetém vyjednávání poslanci Evropského parlamentu. Tzv. silniční balíček měli na stole již potřetí, dosud se však nedokázali dohodnout na tom, jaké mzdy by měli řidiči kamionů dostávat.

Země západní Evropy v čele s Francií se snažily prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala již schválená směrnice o vysílání pracovníků. Ta zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat stejnou mzdu jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.

Francie chtěla novými pravidly chránit své podniky před konkurencí z východních zemí, včetně České republiky, kde jsou obecně nižší mzdy a místní firmy díky tomu mohou nabízet své dopravní služby levněji. Europoslanci ale ve čtvrtek schválili zvláštní pravidla pro dopravní sektor. Díky nim budou moci čeští řidiči odvézt náklad do Německa nebo Belgie bez toho, aby museli pobírat německý či belgický plat.

„Právě byl odhlasován balíček mobility, který bude mít pozitivní dopady nejen na Českou republiku, ale také na celý vnitřní trh,“ napsal na Twitter pár minut po hlasování europoslanec a člen dopravního výboru Pavel Telička (HLAS, ALDE).

Ke konečnému přijetí silničního balíčku zbývá už jen dohoda v rámci tzv. trialogu. Při něm se sejdou zástupci europarlamentu, Evropské komise a také Rady EU, složené z ministrů členských států.

Trialogu se z českých europoslanců zúčastní Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Dnes jsme v Evropském parlamentu schválili kompromis, který respektuje specifičnost odvětví dopravy a zároveň zajišťuje vyváženost mezi ochranou řidičů a zachováním volného pohybu služeb v EU,“ komentovala výsledek hlasování.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Odpočinek mimo kamion a další změny

Poslanci ve čtvrtek odhlasovali i další pravidla. Řidiči se například budou muset každé čtyři týdny vracet ze zahraničí do země svého původu. Dále budou muset mít povinnou pauzu na odpočinek po šesti dnech, a to vždy mimo svůj kamion.

Nová pravidla se budou týkat i kabotáže, tedy přepravy zboží v rámci jiného členského státu. Pokud tedy bude český řidič vozit náklad z Berlína do Hamburku, nesmí tak činit déle než tři dny. Následně se musí vrátit zpátky do ČR a zůstat zde alespoň po dobu 60 hodin.

Silniční balíček se zamlouvá i českému sdružení dopravců ČESMAD Bohemia. „Přijaté kompromisy jsou dobrým základem pro trialog,“ uvedl na Twitteru stálý zástupce sdružení při EU Jan Němec.

Odsouhlasení pravidel pro dopravce Evropským parlamentem představovalo dosud nejobtížnější část schvalování nové legislativy. Zatímco členské státy se na kompromisu, který je přijatelný pro Česko, dohodly už loni na podzim, europoslanci návrh opakovaně odmítli. I ve čtvrtek návrh prošel těsnou většinou 15 hlasů.

O silničním balíčku se mělo hlasovat už minulý týden, kvůli vysokému počtu pozměňovacích návrhů se ale předseda europarlamentu Antonio Tajani rozhodl legislativu z programu jednání stáhnout. Předtím se zase nedařilo balíček schválit v dopravním výboru, který měl jeho projednávání na starosti.

Čeští dopravci se nových pravidel opět nedočkali. Europarlament o silničním balíčku nehlasoval

Nejistota českých dopravních firem trvá dál. Evropský parlament dnes o klíčové dopravní legislativě nehlasoval.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/feed/ 0
Čeští dopravci se nových pravidel opět nedočkali. Europarlament o silničním balíčku nehlasoval https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/#respond Wed, 27 Mar 2019 14:41:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128357 Nejistota českých dopravních firem trvá dál. Evropský parlament dnes o klíčové dopravní legislativě nehlasoval.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani zrušil dnešní plánované hlasování o nových pravidlech pro vysílání pracovníků v mezinárodní silniční dopravě. K takzvanému silničnímu balíčku totiž přišlo kolem 1600 pozměňovacích návrhů. Tajanimu takový krok umožňuje jednací řád.

Silniční balíček měl zavést nová pravidla pro kamionovou dopravu v EU. Obsahuje však kontroverzní ustanovení, na jejichž výsledné podobě se europoslanci nemohou dohodnout.

Jádrem sporu je především otázka, zda má i pro řidiče mezinárodní nákladní dopravy platit princip stejného platu za stejnou práci na stejném místě. Tento princip zavádí již schválená směrnice o vysílání pracovníků. Mobilní povaha práce řidičů se však od ostatních profesí liší, protože tito lidé za den často projedou i několik států. Směrnice o vyslaných pracovnících proto počítala s tím, že dopravní sektor bude řešit zvláštní legislativní úprava – tedy silniční balíček.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Speciální legislativu žádalo kvůli svým dopravcům Česko a další země střední a východní EU, ale také Portugalsko, Španělsko nebo Finsko. Cílem silničního balíčku mělo být nastolení pořádku v současné zmatené situaci, kdy členské země, například Německo, zavádějí vlastní protekcionistická opatření.

Zatímco zástupci členských zemí se již na kompromisu dohodli, v Evropském parlamentu se legislativu nedaří schválit.

„Promarnili jsme příležitost přijmout rozhodnutí, která jsou klíčová pro evropskou ekonomiku,“ komentovala situaci europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE). Čeští dopravci podle ní nová pravidla potřebují, aby vyvázli ze současné právní nejistoty.

Silniční balíček se netýká pouze mezd řidičů, ale i pravidel pro odpočinek či pro kabotáže, tedy přepravu zboží na území jiného státu. Celkem se jedná o tři zprávy, na kterých pracoval dopravní výbor Evropského parlamentu. Výbor však podpořil pouze jednu z nich, a to právě pravidla pro kabotáž.

Tajani podle Teličky podlehl politickému tlaku

Dnes se očekávalo další hlasování, tentokrát celého pléna Evropského parlamentu. K tomu ale nakonec nedošlo, neboť předseda Parlamentu Antonio Tajani hlasování zrušil. Oficiálním důvodem je vysoký počet pozměňovacích návrhů, europoslanec Pavel Telička (HLAS, ALDE) však toto tvrzení zpochybňuje.

„Jakmile se rýsovalo, že balíček mobility projde, předseda EP v noci podlehl tlaku z některých frakcí a zrušil pod záminkou příliš vysokého počtu pozměňovacích návrhů hlasování,“ tweetoval Telička.

Europoslankyně Dlabajová odhaduje, že o pravidlech pro vysílání řidičů se bude znovu jednat již příští čtvrtek 4. dubna v Bruselu.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/feed/ 0
Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/#respond Wed, 27 Feb 2019 17:45:30 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127485 České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuj průměru EU,“ uvádí Komise ve své dnešní zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké zahraniční společnosti, zatímco domácí podniky zaostávají. A to je potřeba změnit.

Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do ČR směřovat i po roce 2021 – 2027 v rámci kohezní politiky EU. Evropská komise přitom navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Finanční podporu na zavádění moderních technologií či digitalizaci by přitom měly dostávat zejména malé a střední podniky, které v této oblasti nyní zaostávají. Odbourat by se také měla nadbytečná administrativa, s níž řada českých podnikatelů bojuje.

„Větší zaměření na podmínky pro domácí inovace by mělo podpořit výkonnost českých firem, mělo by je posunout výše do globálních dodavatelských řetězců a zároveň by mělo snížit závislost na zahraničních investicích,“ píše Komise v hodnocení českého hospodářství.

Mezery v inovacích firem si ČR uvědomuje. Svědčí o tom národní koncepce pro kohezní politiku po roce 2020, která rovněž stanovuje inovace jako jednu z priorit. Vláda také v polovině února představila Inovační strategii ČR pro období 2019 – 2030. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že jedním z prvních kroků strategie bude snaha zvýšit výdaje na výzkum a vývoj.

Evropská investiční banka chce v ČR nadále podporovat malé a střední podniky

EIB v České republice podporuje investiční projekty již 25 let. I nadále chce vyrovnávat nedostatky na evropském trhu a v budoucnu se zaměří na rozvoj chytrých měst a modernizaci železniční dopravy v České republice.

Zelená, propojená a sociální Evropa

Kromě inovací je prioritou Komise také „zelenější“ Evropa, ČR by tak mohla získat investice na výstavbu obnovitelných zdrojů energie, renovace budov či výměnu kotlů. Podpora by pak měla směřovat i na opatření, která ČR pomohou zvládat změnu klimatu. Z fondů by tak i nadále mohly vznikat rybníky a další stavby zadržující vodu v krajině.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Právě do prvních dvou oblastí – tedy inovací a ochrany životního prostředí – by podle Komise mělo jít po roce 2020 nejvíce peněz určených na kohezní politiku. O evropské fondy by však neměly přijít ani další oblasti, jako je například doprava, do které šlo v předchozím programovacím období nejvíce financí. Podle Komise však již nastal čas, kdy by si dopravní infrastrukturu měla ČR hradit zejména ze svých zdrojů.

Tradiční rozpočtovou položkou kohezních fondů je také sociální dimenze EU. Zde vidí unijní exekutiva prostor pro investice například v oblasti začleňování žen do pracovního trhu. V ČR je totiž již dlouhodobě problém s platovými rozdíly mezi muži a ženami, za který dílem může odchod žen na mateřskou a následná péče o děti. ČR se navíc potýká s nedostatečnými kapacitami v zařízeních pro děti předškolního věku. Evropská komise chce proto investovat peníze právě na budování jeslí či zakládání dětských skupin.

Pátým a posledním investičním cílem, který Komise navrhuje, je pak zlepšování života v regionech. Peníze by přitom měly směřovat zejména do zaostávajících regionů – typickým příkladem jsou severní Čechy.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Právě prohlubující rozdíly napříč českými regiony představují pro tuzemskou ekonomiku riziko. „Bohatší regiony trápí nedostupnost bydlení a tlak na příměstské dopravní sítě, kdežto v nejchudších oblastech je problémem špatné propojení, demografické tlaky, sociální vyloučení a malé zaměření na inovace,“ upozorňuje Komise. Klíčem ke změně může být podle ní kvalitnější vzdělávání a budování infrastruktury, na což rovněž mohou posloužit evropské dotace.

V tzv. country reportu Komise varuje ČR již tradičně před vysokými výdaji na důchody, které by do budoucna nemusely být udržitelné. Mezi dalšími výtkami je nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele a slabiny při zadávání veřejných zakázek, do kterých se často přihlásí jen jediný zájemce. Další varování se týká nedostatku pracovních sil a jeho možnému negativním dopadu na ekonomický růst.

Visegrádu chybí pracovníci, otevírá proto dveře cizincům

Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.

Zpráva hodnotící hospodářství ČR je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého Evropská komise vede členské státy k potřebným hospodářským reformám. Letos při jejím zveřejnění Komise představila i návrh investičních priorit kohezní politiky. Ty jsou však předmětem diskuse mezi českými úřady a Evropskou komisí. Výsledkem by měla být Dohoda o partnerství, na základě které bude ČR čerpat z fondů EU v následujícím programovacím obdobím 2021 – 2027.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/feed/ 0
Jaromír Kohlíček: Demokracie není anarchie. EU se musí vrátit k selskému rozumu https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/#respond Tue, 26 Feb 2019 12:13:54 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127356 Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE-NGL) v roce 2016 nahradil v Evropském parlamentu Miloslava Randsdorfa. Je místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a členem delegace v parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. Zabývá se především energetikou, sociálními otázkami a dopravou.

Aspiroval jste na lídra kandidátky KSČM pro evropské volby. Jedničkou na kandidátce se ale nakonec stala Kateřina Konečná a Vy jste obsadil 17. místo. Očekával jste tento výsledek?

Čekal jsem, že výsledek může být horší. Původní návrh totiž byl, že budu na 35. místě kandidátky. Takže 17. místo je pro mě lichotivé.

Podle prvních odhadů, by KSČM mohla v Evropském parlamentu získat 2 křesla. Stanovili jste si se spolustraníky cíl, kolika mandátů byste chtěli ideálně dosáhnout?

Oficiálně jsme si cíl nestanovili. Nicméně když jdu do voleb, tak do nich jdu, abych vyhrál. Podle toho by měla vypadat i kampaň. To znamená, že musíme být vidět na sociálních sítích, musíme být vidět v terénu a když se koná jakákoliv akce, tak musíme mít snahu se jí zúčastnit.

První odhady výsledků eurovoleb jsou na světě. V ČR by nejlépe dopadlo hnutí ANO

Evropský parlament dnes zveřejnil první odhady toho, jak by mohly dopadnou květnové evropské volby. Podle projekce zůstane nejsilnějším uskupením Evropská lidová strana (EPP), euroskeptici posílí a za Česko získá nejvíce mandátů vládní ANO.  

Volební účast v evropských volbách byla v ČR velmi nízká. Podle statistik se eurovoleb účastní především pravicoví voliči. Jak byste jako člen levice motivoval voliče, aby přišli k volbám? Co byste jim vzkázal?

Já bych voličům řekl, že se v Evropském parlamentu schvaluje 86 % našich zákonů. Čili myšlenka, že neúčast ve volbách je potrestáním kandidujících, je velký omyl. Lidé, kteří nepřijdou k volbám tím vlastně umožní, aby ta malá část populace, která k volbám přijde, dostala místo svého jednoho hlasu pětkrát tolik. Rád bych jim také vzkázal, že chtějí-li něco ovlivnit, měli by přijít k volbám, vyjádřit svůj názor a také využít svých preferenčních hlasů, díky kterým není ani to poslední místo na kandidátce ztraceno. Voliči tak mohou zásadně zasáhnout do budoucího složení Evropského parlamentu.

Myslíte si, že letos bude volební účast v ČR vyšší?

Nejsem si jist, ale velmi rád bych viděl alespoň 30% účast. Jestliže se tak stane, tak to bude úspěch všech, kteří u voleb aktivně vystupují.

Jaký je „Váš“ program, co budete v kampani zdůrazňovat jako Jaromír Kohlíček?

Mým heslem je: „Vždy jsem podporoval a budu podporovat většiny a pomáhat jim.“ Protože většina lidí vytváří HDP, většina lidí pracuje, vytváří něco užitečného pro ostatní a většina lidí náš stát, region či obec a také EU živí.

Mou prioritou je také řešení problémů a pomoc malým obcím. Obce totiž mají neskutečné problémy s naplňováním české i unijní legislativy. V této oblasti musí být ještě uděláno spoustu práce. Řešením může být například digitalizace administrativy a zlepšení poradenství. Proto často spolupracuji s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem zemědělství.

Co se týče mé kampaně, tak ta už pomalu probíhá a vychází z toho, že už celkem vím, o čem je práce v Evropském parlamentu. To totiž neplatí pro nově zvolené europoslance. Praxe je taková, že trvá celé volební období, než se nový europoslanec zapracuje.

Jak hodnotíte předchozí volební období, mohl byste mi říct nějaké Vaše úspěchy?

Moje období bylo poněkud zkrácené, já jsem se tím pádem nedostal k nějakým výrazným zprávám. Myslím si, že velkým úspěchem byla derogace pro práci lodníků vnitrozemských států. Byla to spíš náhoda, ale zachytil jsem signál a podařilo se mi zareagovat. To je totiž strašně důležité, abyste včas a rychle reagovali. V jiných momentech je ale naopak třeba spíše počkat. Jsem také velice rád, že se mi daří znovu do technické veřejnosti vnášet otázku vodíkového hospodářství na jedné straně a rozvoje hybridů na straně druhé. Také podporuji, a budu podporovat, rozvoj v oblasti železniční a lodní dopravy.

A jaké jsou Vaše neúspěchy? Existuje například něco, co se Vám nepodařilo prosadit?

Bohužel se mi nepodařilo prosadit, abychom udělali v železnici holding, tak jako to mají ve Francii, Rakousku a Německu a jako to připravují v Polsku. Česká republika v tomto poněkud zaspala.

Stanovil jste si nějaké cíle, budete-li zvolen? Něco, co byste třeba rád z minulého období dotáhl dokonce, nebo něco, co byste v dalším období rád začal? 

Chtěl bych pokračovat v energetické legislativě a chtěl bych přispět k tomu, aby řízení vysokonapěťových sítí bylo realizováno v rámci koordinace, a ne formou nařízení. V oblasti dopravy bych pak rád přispěl k tomu, aby certifikační agentury, které jsou v dopravě, ale i v dalších oborech, pokud možno více sloužily svému účelu a jejich služby nebyly tak drahé jako jsou dnes.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

Unii hrozí, že se stane příliš komplikovaným systémem

V programu KSČM pro evropské volby požadujete zásadní institucionální reformu EU. Jak by tedy vypadala EU po této reformě?

Některé věci by se měly nechávat více na národních státech a jiné věci, například společná zemědělská politika, by měly být skutečně společné. Také bychom se měli vrátit k původním plánům Schengenského prostoru. To znamená sice odstranění vnitřních hranic v EU, ale naopak ustavení vnější hranice, která by neumožňovala, aby přes ni volně přecházely miliony lidí, což se stalo předloni. Musíme si rovněž uvědomit, že EU je vysoce liberální projekt, ve kterém je zdůrazňováno, že člověk, podniky a instituce mají nějaká práva, ale už není takový důraz kladen na povinnosti těchto subjektů. Dnes je ve společnosti bohužel taková atmosféra, ve které si lidé pletou demokracii s anarchií. Totéž mnohdy platí i pro unijní instituce. Požadujeme tedy, abychom se v rámci EU vrátili k racionálnímu selskému rozumu.

Spíše než technickou proměnu institucionální struktury EU tedy požadujete navrácení kompetencí členským státům v některých oblastech?

Oblasti, které je zbytečné koncentrovat, by měly zůstat na koordinační bázi. Spolupráce by se naopak měla posílit například v sociální dimenzi. Je naprosto asociální, že v Německu pobírá zaměstnanec, který pracuje na stejném stroji a má stejnou kvalifikaci jako zaměstnanec v ČR, třikrát vyšší mzdu. Čechům by se nemělo vyplácet dojíždět za prací do Německa, mzdy by měly být v EU vyrovnanější.

Když jsme u otázky vyrovnávání mezd, jaký je Váš názor na směrnici o vysílání pracovníků, která by například českým řidičům vyslaným pracovně do zahraničí zajišťovala stejnou mzdu, jakou mají tamní řidiči?

Věc je složitější, než se jeví na první pohled. My máme jinou strukturu mzdy řidičů, kteří jsou vyslání do zahraničí. Čeští řidiči mají totiž poměrně vysoké diety oproti řidičům ze západních zemí. Takže musíme brát v potaz nejen mzdu, ale souhrnnou platbu, kterou řidič pobírá. Tato platba by ale měla být vyrovnaná.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Vraťme se zpátky k programu KSČM. Uvádíte v něm, že chcete v EU prosadit opětovné posílení role národních parlamentů. Jak by takové posílení vypadalo?

Národní parlamenty dostaly už před léty možnost vyjádřit se do několika týdnů k nové legislativě. Tahle věc se ale moc neuchytila, protože legislativní smršť je tak velká, že parlamenty členských států na novou legislativu reálně nezareagují. Čili bylo by dobré neřešit na úrovni EU každý detail a nechat některé věci skutečně na koordinační bázi.

Měli bychom se tedy vyvarovat tomu, aby se EU stala příliš komplikovaným systémem, k čemuž bohužel spěje. Komplikované systémy totiž postupem času dodýchají, takže musíme pečlivě zvážit, co je skutečně potřeba řešit na unijní úrovni, a co už ne. Klasickým příkladem je Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Tato agentura je sice výborná věc, ale její služby jsou tak drahé, že se stává kontraproduktivní, což ve výsledku brzdí vývoj letecké dopravní techniky v řadě oblastí.

V minulém roce byl představen návrh o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na některé oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, aby se EU stala akceschopnější. Je to podle Vás ta správná cesta?

Já si myslím, že je to nesmysl, protože každá země EU má v této oblasti svoje specifické zájmy. Zahraniční politika by měla být koordinovaná, nikoliv unifikovaná. V jiných politikách ale rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou smysl dává. Jedná se o některé oblasti zdanění či sociální politiky, například sociální zabezpečení či minimální důchody. V těchto oblastech bychom si měli stanovit nějaké minimální standardy a postupně je v rámci Unie sbližovat.

Menšiny jako bezpečnostní rizika

Evropská unie má za sebou několik krizí, ať už migrační nebo třeba brexit. Co bude podle Vás klíčové pro její budoucnost?

Myslím si, že je strašně důležité, abychom byli schopni povýšit sociální rozměr Unie. Abychom rozpracovali koncept povinností vůči společnosti, a nikoli jen práv. Ať už se týkají jednotlivců nebo skupin. A dále, abychom daleko více podporovali to, co potřebuje většina naší společnosti. Existují tady skupiny menšin, které jsou systematicky preferovány a které společnost rozkládají. Ať už jsou to různě formulované menšiny, nebo jsou to různá společenství migrantů, která se neintegrují do společnosti, do které přišly. To je velký bezpečnostní i sociální problém pro budoucnost rozvoje společnosti.

Jak se podle Vás Evropská unie vypořádala s těmito krizovými událostmi?

V otázce migrační krize byl postup Unie nedostatečný, pomalý a dodnes není dokončen. Všechna nařízení Dublin byla naprosto nesmyslná a místo toho, abychom jasně stanovili, že máme nějaké podmínky pro lidi, kteří přicházejí do Evropské unie, tak jsme vstřícní a tolerujeme například mnohoženství. To je cesta špatným směrem, ustupujeme tak od tradiční evropské civilizace. Zdůrazňujeme práva přicházejících menšin, ale opomíjíme jejich povinnosti. Může se stát, že na základě těchto chyb budou získávat na síle populistické strany.

V případě brexitu jsou technické otázky snadno řešitelné a jsou víceméně vyřešeny.  Michel Barnier, hlavní vyjednavač Unie pro brexit, je jeden z mála vynikajících státníků, které znám. Když jsem se dozvěděl, že právě on se stane hlavním brexitovým vyjednavačem, tak jsem si pomyslel, že je to správná volba a Britové to budou mít velice těžké.

Někteří politici a odborníci se obávají, že populistické strany po květnových evropských volbách ještě více posílí. Jste stejného názoru? Co by to z Vašeho pohledu znamenalo pro EP?

Ano, ta tendence posilování populistických stran už je tady dlouhodobě. To jsou Noví Finové na severu, to je Geert Wilders, Marine Le Pen a další. Samozřejmě je to podloženo tím, že tradiční politické strany nereagují na obrovské problémy, které tady vznikají. To způsobuje pseudopolitická korektnost, která nám brání, abychom reálné problémy vnímali. Tento celoevropský trend není dobrý pro demokracii a struktura Evropského parlamentu tím bude nesporně ovlivněna. Navíc, spousta lidí z toho je otrávená a nepřijde k volbám.

Odborníci a byznys upozorňují na 5 hlavních výzev pro EU v roce 2019

Velká očekávání přicházejí letos nejen v souvislosti s brzkými volbami do Evropského parlamentu, ale i s nejasným výsledkem brexitu. Změnit by se měla ovšem i budoucí podoba evropské integrace.

Na závěr jedna aktuální otázka. Rada EU se shodla na rozšíření sankcí vůči Rusům, kteří figurovali v zadržení ukrajinských lodí. Jak byste hodnotil vztah EU a Ruska?

Ten vztah je ambivalentní a se sankcemi vůči Rusku nesouhlasím. Zaprvé, řada států Unie potřebuje ruský trh, protože z něj dováží suroviny a vyváží tam výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Doposud kvůli sankcím přišli Francouzi o část odbytu svých sýrů, Poláci o svůj trh s jablky a Němci o část trhu se spotřebním zbožím. Tato sankční politika je kontraproduktivní, protože se snižuje objem obchodu mezi Unií a Ruskem, ale Rusko tím netrpí. Rusové si sankce naopak chválí, stali se totiž největším vývozcem zrna, začali vyvážet potraviny, ačkoli je předtím masově dováželi. V současné době se v Rusku také začala výrazně rozvíjet výroba spotřebního zboží, které bylo dříve dováženo.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/feed/ 0
Češi a Slováci pracující v Rakousku podávají žaloby kvůli indexaci dávek https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/cesi-a-slovaci-pracujici-v-rakousku-podavaji-zaloby-kvuli-indexaci-davek/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/cesi-a-slovaci-pracujici-v-rakousku-podavaji-zaloby-kvuli-indexaci-davek/#respond Fri, 01 Feb 2019 13:16:29 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126631 Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů napadla takzvanou indexaci rodinných dávek.

Podle nových pravidel se od začátku ledna jejich výše a míra slev na dani odvíjí od životních nákladů v zemi, kde dítě žije. Kvůli tomu vede s Rakouskem Evropská komise řízení, které může skončit až před unijním soudem. Píše to rakouský tisk.

Deník Die Presse informuje o případu slovenské pečovatelky Aleny Konečné, která pracuje ve Štýrsku a je matkou 18leté dcery. Do práce do Rakouska dojíždí vždy na dva týdny a nepřetržitě se stará o jednu seniorku. Od ledna dostává v důsledku indexace zhruba o 72 eur (1850 Kč) méně než dříve. Obrátila se na rakouský soud kvůli tomu, že Rakousko podle ní nedodržuje evropské právo.

Podle informací Institutu pro rakouské a evropské pracovní a sociální právo působícího na vídeňské ekonomické univerzitě stejný krok udělala asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří žijí v příhraničních oblastech a pracují v Rakousku.

Olga Sehnalová: Ochrana pracujících lidí je agendou sociální demokracie. Nikdo jiný to za ni neudělá

Dvojí kvalita výrobků, bariéry na vnitřním trhu, vzdělávání spotřebitelů, práva lidí s postižením nebo role sociální demokracie v EU – i to jsou otázky, které v současné době před volbami do Evropského parlamentu rezonují. V rozhovoru pro EURACTIV.cz na ně odpovídá Olga Sehnalová.  

Olga …

Evropská komise dala minulý týden Vídni dva měsíce na to, aby nová pravidla ohledně výměry rodinných dávek a daňových úlev občanů EU vysvětlila. Upozorňuje na to, že řada pracovníků z jiných zemí Unie, kteří v Rakousku platí stejné odvody do systému sociálního zabezpečení a mají stejné daňové povinnosti jako místní, obdrželo nižší dávky jen proto, že jejich děti žijí v jiné zemi. Podle Komise jde o otázku spravedlnosti a rovného přístupu.

Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové z hnutí ANO indexace na společném vnitřním trhu vytváří nové překážky místo toho, aby se členové EU snažili odstraňovat ty stávající.

„Nový zákon (…) rozděluje Evropu a podrývá základní pilíře EU, k nimž patří volný pohyb osob,“ uvedla dnes Dlabajová v prohlášení zaslaném novinářům. „Zákon je jasným příkladem snah jedné země omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. Negativně to pocítí především slušní zaměstnanci, kteří řádně přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci,“ dodala.

Martina Dlabajová: Mzdy pro české řidiče nevyřešíme na evropské úrovni

Budoucnost evropských dotací, Čapí hnízdo, ale také mzdy českých řidičů nebo exkluzivní stáže pro vybrané studenty. O tom všem jsme se bavili s europoslankyní Martinou Dlabajovou (ANO, ALDE). 

Indexace se týká hlavně mnoha pečovatelek ze zahraničí, které si Rakušané najímají vzhledem k tomu, že jejich služby jsou levnější než služby rakouských ošetřovatelek. Klaus Katzianka, šéf agentury, která zprostředkovává zahraniční pečovatelky do Rakouska, podle webu Presse.at tvrdí, že by jich kvůli krácení rodinných přídavků mohlo z práce odejít 20 až 30 procent.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/cesi-a-slovaci-pracujici-v-rakousku-podavaji-zaloby-kvuli-indexaci-davek/feed/ 0
Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí https://euractiv.cz/section/doprava/news/nemecke-mzdy-pro-ceske-ridice-kamionu-dopravnim-firmam-hrozi-ze-je-zmeny-polozi/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/nemecke-mzdy-pro-ceske-ridice-kamionu-dopravnim-firmam-hrozi-ze-je-zmeny-polozi/#respond Mon, 14 Jan 2019 10:08:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126129 Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci na podobných pozicích.

Nová pravidla pro mzdy řidičů vycházejí z revidované směrnice o vysílání pracovníků, která zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Členské státy by měly do léta roku 2020 převzít směrnici do svých právních řádů.

Dopravním firmám však svitla naděje, že konkrétně na ně se pravidla vztahovat nebudou. Dopravu má totiž řešit takzvaný balíček mobility, tedy soubor legislativy vytvořené speciálně pro silniční dopravu.

Čas se ale krátí. Balíček se v Bruselu navíc stále nedaří schválit. Přestože členské státy EU se už na kompromisu dohodly, plénum Evropského parlamentu jej v červenci smetlo ze stolu. Legislativa se tak vrátila k přepracování do dopravního výboru europarlamentu.

Ten měl ve čtvrtek přijmout novou verzi, což se ale nestalo. Odhlasovala se pouze nová pravidla pro kabotážní dopravu, zatímco mzdy řidičů zůstaly nevyjasněné.

Komise přestala vyšetřovat Německo a Francii kvůli mzdám pro řidiče kamionů

Komise pozastavila řízení, které už nějakou dobu vede s Francií, Německem a Rakouskem ohledně toho, jaká pravidla uplatňují v otázce minimální mzdy v mezinárodní automobilové dopravě. Vyplývá to z odpovědi komisařky Violety Bulcové europoslancům.

„Poslanci Evropského parlamentu před chvílí pohřbili balíček mobility,“ komentoval zklamaně hlasování dopravního výboru Jan Němec ze sdružení dopravců ČESMAD Bohemia. Právě jim směrnice o vysílání pracovníků vadí.

„Odmítnutí kompromisu znamená, že pravidla pro vysílání pracovníků se budou vztahovat také na mezinárodní silniční dopravu,“ dodává europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE), která se problematice dlouhodobě věnuje.

Německá mzda je lákavá, ale…

Revizi směrnice o vysílání pracovníků české firmy odmítají od samého počátku. Vyslovily se proti ní Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora.

Problém spočívá nejen v tom, že firmy budou muset navýšit platy zaměstnancům vysílaným do zahraničí. Přibudou jim i administrativní povinnosti, protože budou muset zjišťovat, jaký plat mají zaměstnancům v cizině dát.

Samotným dopravním firmám by však směrnice mohla podnikání zkomplikovat ještě víc. Řidiči totiž procestují denně i několika evropskými zeměmi.

Byznys českých dopravců zůstává v ohrožení. Europarlament trvá na silnější ochraně řidičů

Čeští dopravci stále nemají vyhráno. Vyjednávání o mzdách řidičů se vracejí o krok zpět a dopravním podnikům hrozí, že budou muset svým zaměstnancům vyplácet stejnou mzdu, jakou mají řidiči v zemích, kterými projíždějí.

„Do zahraničí jezdím zhruba třikrát týdně. Stává se, že vyjedu v pondělí a vrátím se zpátky až v pátek, jindy jedu jen na otočku za hranice a hned zpět,“ popisuje své zkušenosti řidič kamionu Martin Tecl.

Jeho cesty často míří do Drážďan, Lipska či do Berlína, výjimkou ale nejsou ani vykládky zboží v Hamburku. Desítky pracovních hodin týdně tak stráví v Německu.

„Byl bych hloupý, kdybych nechtěl dostávat stejnou mzdu jako Němci. Na druhou stranu si uvědomuji, že by to mohlo hodně českých firem položit a místo nás by jezdili třeba Ukrajinci,““ říká řidič z Vysočiny. Navíc se obává, že české podniky by místo navýšení mezd svých zaměstnanců hledaly kličky, jak novou legislativu obejít. Řidiči by si tak stejně nepolepšili.

„Pokud chce mít někdo německou mzdu, může se nechat zaměstnat u německé firmy. Akorát to bude mít dál do práce,“ dodává Tecl, který je se svým českým platem spokojený.

Sociální politika EU může přinést zaměstnancům lepší platy a podmínky, na druhou stranu ohrožuje český byznys

Sociální Evropa přináší českým zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu příležitostí i výzev. Firmy mohou například poskytovat své služby přes hranice, musí ale dodržovat mnohdy komplikovanou legislativu EU chránící pracovníky.

Nedostatek parkovišť

Řešit by se podle něj měly jiné problémy, kterým řidiči kamionů čelí. Při svých cestách po tuzemsku například často nemohou najít místo, kde by si mohli odpočinout, a splnili tak povinnou přestávku pro řidiče.

„V Německu je zázemí luxusní, ale v Česku trávím spoustu času tím, že hledám místo, kde zaparkovat. Je tu hrozně málo parkovišť a odstavných ploch, to je největší problém,“ říká Tecl.

Povinné přestávky pro řidiče jsou rovněž předmětem balíčku mobility, který stále čeká na schválení. Vzhledem ke květnovým volbám do Evropského parlamentu ale dopravní firmy nemohou dohodu očekávat v blízké době. O věci rozhodne až nové složení europarlamentu.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/nemecke-mzdy-pro-ceske-ridice-kamionu-dopravnim-firmam-hrozi-ze-je-zmeny-polozi/feed/ 0
Regionální organizace pomáhají bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí https://euractiv.cz/section/evropske-finance/video/regionalni-organizace-pomahaji-bojovat-proti-nezamestnanosti-mladych-lidi/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/video/regionalni-organizace-pomahaji-bojovat-proti-nezamestnanosti-mladych-lidi/#comments Wed, 02 Jan 2019 17:55:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=video&p=125896 Více než 3 miliony mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných. Přestože politika zaměstnanosti nespadá mezi kompetence EU, evropské kohezní fondy se nezaměstnanost mladých snaží snižovat. Příkladem jsou projekty z Belgie, Francie nebo Nizozemska.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/video/regionalni-organizace-pomahaji-bojovat-proti-nezamestnanosti-mladych-lidi/feed/ 1