Rozšíření Archives

V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.

Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.

Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.

Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Konfliktní vztahy mezi Kosovem a Srbskem trvají už několik desetiletí. Srbsko sice stále vnímá Kosovo jako svou integrální součást, mezinárodně je však Kosovo uznané jako nezávislý stát 110 zeměmi, mezi nimi i Německem, Francií, USA či Českou republikou.

Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.

O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

Chorvatsko podle Evropské komise splnilo všechny požadavky pro vstup do schengenského prostoru. Příslušnost země k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, některé mají ovšem obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.

Dva týdny před odchodem Británie z EU se dnes v Bruselu sejdou evropští lídři k jednání, jemuž bude dominovat právě brexit. Na unijní prezidenty a premiéry čeká také debata o příštím víceletém rozpočtu, rozšíření EU či klimatických závazcích.

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.

Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Babiš. Lídři V4 zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.

Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.

Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.

Ministři zahraničí členských států se včera shodli na uvalení cílených opatření proti Turecko za vrtnou činnost v kyperských vodách. Nejenže bylo na žádost Turecka jejich oznámení odloženo, podle zahraničních zdrojů jsou sankce spíše symbolické. Samo Turecko sankce zkritizovalo.