Rozšíření Archives

Státy Evropské unie se dnes shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth.

Evropská unie může zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. S odvoláním na nezveřejněný návrh rozhodnutí unijní sedmadvacítky o tom dnes napsala agentura Reuters.

Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.

EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.

Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.

V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.

Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.

Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.

Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Konfliktní vztahy mezi Kosovem a Srbskem trvají už několik desetiletí. Srbsko sice stále vnímá Kosovo jako svou integrální součást, mezinárodně je však Kosovo uznané jako nezávislý stát 110 zeměmi, mezi nimi i Německem, Francií, USA či Českou republikou.

Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.

O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

Chorvatsko podle Evropské komise splnilo všechny požadavky pro vstup do schengenského prostoru. Příslušnost země k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, některé mají ovšem obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.

Dva týdny před odchodem Británie z EU se dnes v Bruselu sejdou evropští lídři k jednání, jemuž bude dominovat právě brexit. Na unijní prezidenty a premiéry čeká také debata o příštím víceletém rozpočtu, rozšíření EU či klimatických závazcích.

Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.