Rozšíření Archives

Gruzie a Moldávie oficiálně předložily žádost o vstup do Evropské unie, oznámil gruzínský premiér Irakli Garibašvili a moldavská prezidentka Maia Sanduová. Po přijetí do EU volá také Ukrajina, která od minulého čtvrtka čelí ruské invazi.

V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. O členství už ale usiluje skoro dvacet let. Proč to trvalo tak dlouho? A jak se tedy vztahy mezi Ukrajinou a Unií vyvíjely doposud?

„EU s námi bude daleko silnější,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy.

Zatímco Ukrajina čelí ruské invazi, její prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o okamžité přijetí své země do Evropské unie. Něco takového je nereálné, i když k posunu v evropské integraci by dojít mohlo, například z hlediska ukrajinské pracovní síly.

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné,“ napsala agentura Unian.

Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.

Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.

Stovky milionů eur, které Evropská unie utratila za zlepšení vlády práva v šestici států západního Balkánu, kýžený efekt nepřinesly. Podle agentury AP to konstatuje dnes zveřejněná auditní zpráva Evropského účetního dvora (ECA).

Kapitoly o zahraniční politice a evropských záležitostech ve vládním programovém prohlášení jsou podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně racionálním průsečíkem pozic všech koaličních stran.

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.

I když jsou vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem špatné a s odchodem Angely Merkelové by se mohly ještě zhoršit, nelze popřít, že Evropa zemi prezidenta Erdogana potřebuje. Novou společnou výzvou bude migrace z Afghánistánu.

Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.

Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu.

Evropská unie se obává, že kvůli zablokovaným jednáním o svém rozšíření ztrácí podporu v zemích západního Balkánu. Mezi evropskými diplomaty panují obavy, že svůj vliv v oblasti na úkor EU i prostřednictvím dodávky covidových vakcín posílí Rusko a Čína.

Vládnoucí strana v Gruzii a opozice v pondělí večer podepsaly dohodu, uzavřenou za zprostředkování EU, která má ukončit politickou krizi, budící obavy o demokracii v bývalé sovětské republice.

EU je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Za vstřícný krok by EU rovněž považovala, kdyby se Turecko navrátilo k dodržování migrační dohody.

„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.

Vztahy Evropské unie a Turecka jsou dlouhodobě problematické. Turecko chce ale nyní pošramocené vztahy napravit. Jaké jsou šance na zlepšení vzájemných vztahů? A jaké jsou turecké vyhlídky na členství v EU? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.

Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.