Rozšíření Archives

Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je "V jednotě je síla" a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.

Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.

Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.

Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.

Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.

Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?

Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.

8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.

Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?

Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.

Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.

Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?

Maďarský předseda vlády Viktor Orbán opět vystoupil v rumunské obci Baile Tusnad, kde před třemi lety pronesl známý projev, ve kterém vyjádřil své sympatie k neliberální demokracii. Nyní se pustil do kritiky Evropské komise, kterou označil za „inkvizitora“. Stejně tak přislíbil svou podporu polské vládě, proti které Komise zvažuje spuštění článku 7 Smlouvy o EU.

Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.

„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.

Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.

Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.

Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.

Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.

Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.

Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.

Turecko se Evropě vzdaluje mílovými kroky a Unie musí vzájemné vztahy přehodnotit. Přispěla k tomu i dnešní rezoluce Rady Evropy.

Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?

Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.