Rozšíření Archives

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Jak důležité je Turecko pro Evropskou unii, v jakém stavu jsou v současnosti turecko-evropské vztahy a jak budou vypadat v budoucnu?

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Pro návrh hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian.

Reforma autorského práva plná užitečných změn nesmí padnout na dvou kontroverzních článcích, říká europoslanec Pavel Svoboda. Voličům lidovců záleží na konzervativních hodnotách, proto je mohla spolupráce s TOP09 a STAN odradit od účasti u voleb, tvrdí v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

V4 a Turecko chápou důležitost obchodní spolupráce a vzájemné strategické podpory. V lidskoprávních a občanských otázkách však země Visegrádu své postoje vůči Turecku po posílení moci vlády prezidenta Erdoğana raději koordinují přes Brusel.

Turecko plánuje splnit chybějící kritéria pro liberalizaci víz do Evropské unie, Komise požaduje propuštění prominentních aktivistů a akademiků na svobodu.

Turecko se potýká s nedostatkem vědců. Odliv mozků řeší různými opatřeními a lákadlem pro návrat domů jsou i nemalé vědecké granty. Čistky mezi odborníky ale neutichají a ty, kteří byli propuštěni na základě podezření z protivládní činnosti, nelze opět zaměstnat.

Po Manfredu Weberovi hovoří o ukončení rozhovorů i eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn. Kritický je i europarlament. Jaká alternativa v Unii je pro Turecko ještě možná?

S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.

Spolupráce V4+Ukrajina v posledních letech ztratila na důležitosti. Kyjev přesto věří, že slovenské předsednictví V4 přinese změnu. Ukrajina by ale měla lépe pochopit, jak Visegrád jedná. Měla by si také uvědomit, jaký potenciál tito spojenci mají, píše Hennadij Maksak.

EU po společném summitu apeluje na Ukrajinu, aby přitvrdila v boji s korupcí. Evropská finanční pomoc se bude podle Evropské komise odvíjet od úspěchu sektorových reforem. Unie také prodloužila sankce vůči Rusku.

Turecký prezident Erdogan obhájil v nedělních volbách svůj mandát. EU doufá, že i přes jeho autokratické postoje zůstane země strategickým partnerem například v otázce migrace. Podobného názoru je i generální tajemník NATO Stoltenberg.

Ačkoliv je jasné, že si první pozici zajistí nejen prezidentova strana, ale i on sám, Recep Tayyip Erdoğan nakonec nemusí přesvědčit nadpoloviční většinu tureckých voličů. V druhém kole by se potom 8. července střetl se svým největším rivalem.

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.

Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.

Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.

Podle tureckého prezidenta mají vztahy mezi Unií a Tureckem to nejhorší za sebou. S Tuskem a Junckerem diskutovali o tom, jak je zlepšit.

Stres, akutní úzkost, deprese, ale také nemoci jako cukrovka nebo vysoký tlak. Tomu všemu čelí lidé, kteří bojům navzdory neopustili své domovy a zůstali ve východní části Ukrajiny. Ukrajinu navíc sužuje rezistentní tuberkulóza, která se šíří vzduchem. Pomocnou ruku místním nabízejí Lékaři bez hranic.

Předseda Komise dnes v Sarajevu obdržel vyplněný dotazník ke kandidátství do EU. Odpovědět na 3 242 otázek trvalo Bosně a Hercegovině více než rok.

Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.

Ze tří miliard eur určených na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku už byla vyplacena více než polovina. Vztahy EU a Ankary ale váznou kvůli stavu demokracie v zemi a nyní i kvůli turecké vojenské operaci na severu Sýrie.