Vztahy Evropské unie a Turecka jsou dlouhodobě problematické. Turecko chce ale nyní pošramocené vztahy napravit. Jaké jsou šance na zlepšení vzájemných vztahů? A jaké jsou turecké vyhlídky na členství v EU? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že jeho země je odhodlaná napravit vztahy s Evropskou unií. Erdogan to řekl na obědě s velvyslanci členských zemí EU, uvedla agentura AP.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií.
Severní Makedonie může nadále počítat s podporou ČR při snaze stát se členem EU. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí Severní Makedonie Bujarem Osmanim to řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.
Státy Evropské unie vyškrtnou Srbsko a Černou Horu ze seznamu zemí, jejichž obyvatelé mohou cestovat přes vnější hranice evropského bloku. Shodli se na tom dnes zástupci členských států. Česko zařadilo země mezi rizikové již v pondělí. Podle informací ČTK se...
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Státy Evropské unie se dnes shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth.
Evropská unie může zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. S odvoláním na nezveřejněný návrh rozhodnutí unijní sedmadvacítky o tom dnes napsala agentura Reuters.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.
Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.
Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.
Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.
Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.
O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?