Rozšíření
Podcast: Vlajkovou lodí předsednictví můžou být čipy, je to příležitost pro české firmy, říká ministr Bek
V červenci usedne ČR do čela Rady EU a ujme se tak půlročního předsednictví sedmadvacítky. Jaké si zvolila priority? A jak si vláda hodlá poradit s nízkým rozpočtem předsednictví? V podcastu Evropa zblízka odpovídá ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Závislost na Rusku všem vyhovovala, řešíme ji pozdě. Pro Trumpa by byla válka dilema, říká Antal
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Charanzová: Musíme se odstřihnout od ruského plynu. Doufám, že záběry z Ukrajiny o tom premiéry přesvědčí
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Francouzské předsednictví s volbou prezidenta rozhodně neskončí, říká velvyslanec v Praze Dutertre
Prvního ledna 2022 se Francie ujala předsednického žezla Rady Evropské unie. V následujících šesti měsících čeká Evropskou unii vskutku ambiciózní program, který se bude řídit mottem „suverénní Evropa – obnova, síla a sounáležitost“. K prioritám a klíčovým okamžikům francouzského předsednictví se pro server EURACTIV.cz vyjádřil Alexis Dutertre.
Válka v Bosně může začít kdykoliv, varuje expertka. Bude to výzva i pro české předsednictví
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Německá poslankyně: Maďarsko-polské veto rozpočtu EU poškodilo renomé V4
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Michal Vít: Rozšiřování skončilo, do roku 2030 se celá EU změní
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Český postoj k Rusku a Číně se od polského liší. Staví ekonomické zájmy na první místo, říká polský expert
Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.
Tomáš Weiss: Geopolitická Komise? Na zahraniční politiku EU kvůli krizi nebude čas
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
EU posledních pět let promarnila, říká expertka na migrační politiku Bauerová
EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.
Tomáš Petříček: EU může hrát roli stabilizátora, v případě západního Balkánu ale selhává
Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup
Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.
Finský velvyslanec: Největší neshody s Visegrádem máme v otázkách klimatu a migrace
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Pavel Svoboda: Evropská unie je ekonomický obr, ale politický trpaslík
Reforma autorského práva plná užitečných změn nesmí padnout na dvou kontroverzních článcích, říká europoslanec Pavel Svoboda. Voličům lidovců záleží na konzervativních hodnotách, proto je mohla spolupráce s TOP09 a STAN odradit od účasti u voleb, tvrdí v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pavel Gruber: Válka odstřihla tisíce Ukrajinců od lékařské péče. Od frontové linie uprchla většina zdravotníků
Stres, akutní úzkost, deprese, ale také nemoci jako cukrovka nebo vysoký tlak. Tomu všemu čelí lidé, kteří bojům navzdory neopustili své domovy a zůstali ve východní části Ukrajiny. Ukrajinu navíc sužuje rezistentní tuberkulóza, která se šíří vzduchem. Pomocnou ruku místním nabízejí Lékaři bez hranic.
Estonský velvyslanec: Za obranu se musí platit a kyberbezpečnost je jako hygiena
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Ondřej Houska: Česko by se v EU mělo chovat jinak. Třeba jako Dánsko
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
Ralf Fücks: Vůdčí osobnosti nerostou na stromech, musí vzejít z občanské společnosti
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
Monica Frassoni: Rozhodování v EU se musí vrátit do rukou evropských občanů, ne jejich vlád
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Expertka: Nizozemské referendum o Ukrajině je spíše hlasováním o EU
„Dovedu si představit, že by byla asociační dohoda doplněna například o dodatek potvrzující, že smlouva v žádném případě neznamená přiblížení se členství Ukrajiny v EU, a byla následně ratifikována,“ nastiňuje spolupracovnice Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická situaci, která by mohla nastat, pokud by Nizozemci v dnešním referendu odmítli přidružení Ukrajiny k EU. O vztahy s východoevropskou zemí ale vlastně v nizozemském hlasování příliš nejde, dodává.Tomáš Zdechovský: Pokud bude Turecko vydírat EU, přesuneme finanční pomoc do jiných zemí
Turecko musí dokázat, že je pro EU v řešení migrační krize partnerem. Pokud se to nepovede, nemůže počítat s finanční pomocí od EU či s tím, že evropská osmadvacítka kývne na jeho požadavky v čele s vízovou liberalizací či oživením přístupových jednáních. V rozhovoru pro EurActiv to krátce před zahájením klíčového summitu EU v Bruselu, na který přijede i turecký premiér Erdogan, řekl český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP).
Eurokomisař Hahn: Vyhlídky na vstup do EU jsou motorem pro reformy
EU zůstane minimálně během příštích pěti let v současných hranicích. Podle nového komisaře pro sousedskou politiku a vyjednávání o rozšíření Rakušana Johannese Hahna je to logické, protože žádná kandidátská země navzdory reformám, které přijímá, nebude na vstup do EU připravena. EU ale nesmí zaspat a musí vytrvale tyto země v jejich snažení povzbuzovat. „Nesmíme upřednostnit rychlost nad kvalitou,“ říká k tomu v rozhovoru pro EurActiv nový komisař.
Jaromír Štětina: Válka skončí, když se uzavře hranice mezi Ukrajinou a Ruskem
„Sankce by měly říkat, že Putin musí uzavřít hranici. Ukrajinci na to nemají sílu. Ale těch 40.000 ruských vojáků, kteří u hranice bůhvíproč čekají, ti by tu sílu mít měli,“ říká bývalý válečný zpravodaj, senátor a čerstvý europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) v rozhovoru o informační válce a o tom, jak se může proměnit ukrajinská společnost.