Rozšíření
Německá poslankyně: Maďarsko-polské veto rozpočtu EU poškodilo renomé V4
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Michal Vít: Rozšiřování skončilo, do roku 2030 se celá EU změní
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Český postoj k Rusku a Číně se od polského liší. Staví ekonomické zájmy na první místo, říká polský expert
Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.
Tomáš Weiss: Geopolitická Komise? Na zahraniční politiku EU kvůli krizi nebude čas
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
EU posledních pět let promarnila, říká expertka na migrační politiku Bauerová
EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.
Tomáš Petříček: EU může hrát roli stabilizátora, v případě západního Balkánu ale selhává
Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup
Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.
Finský velvyslanec: Největší neshody s Visegrádem máme v otázkách klimatu a migrace
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Pavel Svoboda: Evropská unie je ekonomický obr, ale politický trpaslík
Reforma autorského práva plná užitečných změn nesmí padnout na dvou kontroverzních článcích, říká europoslanec Pavel Svoboda. Voličům lidovců záleží na konzervativních hodnotách, proto je mohla spolupráce s TOP09 a STAN odradit od účasti u voleb, tvrdí v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pavel Gruber: Válka odstřihla tisíce Ukrajinců od lékařské péče. Od frontové linie uprchla většina zdravotníků
Stres, akutní úzkost, deprese, ale také nemoci jako cukrovka nebo vysoký tlak. Tomu všemu čelí lidé, kteří bojům navzdory neopustili své domovy a zůstali ve východní části Ukrajiny. Ukrajinu navíc sužuje rezistentní tuberkulóza, která se šíří vzduchem. Pomocnou ruku místním nabízejí Lékaři bez hranic.
Estonský velvyslanec: Za obranu se musí platit a kyberbezpečnost je jako hygiena
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Ondřej Houska: Česko by se v EU mělo chovat jinak. Třeba jako Dánsko
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
Ralf Fücks: Vůdčí osobnosti nerostou na stromech, musí vzejít z občanské společnosti
V evropských zemích funguje občanská společnost s mnoha idealisty. Tito lidé však do politiky nevstupují. To je jedna z největších výzev – zapojit aktivní občanskou společnost do institucionální politiky, říká prezident Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks v rozhovoru o budoucnosti EU, brexitu, Rusku i populismu.
Monica Frassoni: Rozhodování v EU se musí vrátit do rukou evropských občanů, ne jejich vlád
Musíme bojovat proti takové EU, ve které se všechno rozhoduje za zavřenými dveřmi mezi několika ministry národních států, bankéři a evropskými politiky, říká spolupředsedkyně Evropské strany zelených Monica Frassoni, s níž EurActiv hovořil během její nedávné návštěvy v Praze.
Expertka: Nizozemské referendum o Ukrajině je spíše hlasováním o EU
„Dovedu si představit, že by byla asociační dohoda doplněna například o dodatek potvrzující, že smlouva v žádném případě neznamená přiblížení se členství Ukrajiny v EU, a byla následně ratifikována,“ nastiňuje spolupracovnice Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická situaci, která by mohla nastat, pokud by Nizozemci v dnešním referendu odmítli přidružení Ukrajiny k EU. O vztahy s východoevropskou zemí ale vlastně v nizozemském hlasování příliš nejde, dodává.Tomáš Zdechovský: Pokud bude Turecko vydírat EU, přesuneme finanční pomoc do jiných zemí
Turecko musí dokázat, že je pro EU v řešení migrační krize partnerem. Pokud se to nepovede, nemůže počítat s finanční pomocí od EU či s tím, že evropská osmadvacítka kývne na jeho požadavky v čele s vízovou liberalizací či oživením přístupových jednáních. V rozhovoru pro EurActiv to krátce před zahájením klíčového summitu EU v Bruselu, na který přijede i turecký premiér Erdogan, řekl český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP).
Eurokomisař Hahn: Vyhlídky na vstup do EU jsou motorem pro reformy
EU zůstane minimálně během příštích pěti let v současných hranicích. Podle nového komisaře pro sousedskou politiku a vyjednávání o rozšíření Rakušana Johannese Hahna je to logické, protože žádná kandidátská země navzdory reformám, které přijímá, nebude na vstup do EU připravena. EU ale nesmí zaspat a musí vytrvale tyto země v jejich snažení povzbuzovat. „Nesmíme upřednostnit rychlost nad kvalitou,“ říká k tomu v rozhovoru pro EurActiv nový komisař.
Jaromír Štětina: Válka skončí, když se uzavře hranice mezi Ukrajinou a Ruskem
„Sankce by měly říkat, že Putin musí uzavřít hranici. Ukrajinci na to nemají sílu. Ale těch 40.000 ruských vojáků, kteří u hranice bůhvíproč čekají, ti by tu sílu mít měli,“ říká bývalý válečný zpravodaj, senátor a čerstvý europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) v rozhovoru o informační válce a o tom, jak se může proměnit ukrajinská společnost.
Komisař Füle: S Albánií není co zdržovat
Řady kandidátských zemí se pravděpodobně brzy rozšíří. Nadcházející summit totiž udělí statut v poslední době často diskutované Albánii. Země, kterou trápí korupce a organizovaný zločin, vede spor s českou polostátní firmou ČEZ, a česká vláda proto chtěla její ambice brzdit. To se s největší pravděpodobností nakonec nestane. I přesto, že Komise bere připomínky členských zemí vážně, podle eurokomisaře Štefana Füleho je nutné ocenit pokrok, který Tirana na cestě k EU dosáhla.
Štefan Füle: Diskuse o EU je v Česku zploštělá
„V České republice na rozdíl od jiných států chybí interní diskuse o dalším směřování EU, v nichž by se proti sobě stavěly různé názory. I euroskepticismus je legitimní názor a není na tom nic špatného,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český eurokomisař Štefan Füle. Kromě vztahu ČR a EU si s redakcí povídal i o svém portfoliu, kterým je rozšíření EU.
Štefan Füle: Kandidátské země by se o našich krocích neměly dozvídat z Financial Times
Kvůli hospodářské krizi v Evropě se mění pohled na rozšiřování EU. Kandidátské země by podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho neměly stát opodál, ale měly by se více podílet na politikách EU. Nevyrovnávaly by se tak pouze s acquis, jež bylo přijato někdy v minulosti, ale soustředily by se i na současné problémy a výzvy.
Frane Krnić: Ratifikaci chorvatské přístupové smlouvy by mohl ohrozit i český opt-out
Na jaře příštího roku by Chorvatsko už mohlo znát přesné datum vstupu do Evropské unie. O tom, jaké reformy ho ještě do té doby čekají a jak by mohl probíhat budoucí ratifikační proces přístupové smlouvy, hovořil s EurActivem chorvatský velvyslanec pro Českou republiku Frane Krnić.
Miroslav Kouba: Makedonie a Řecko se ve sporu o název země diametrálně míjejí
Zatímco Řecku se nelíbí název Makedonie, makedonská strana se dohaduje o přívlastky, popisuje absurdní povahu sporu o název země Miroslav Kouba z Fakulty filozofické na univerzitě v Pardubicích, který se specializuje mimo jiné na kulturní dějiny Balkánu.