Rozpočet EU – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Rozpočet EU – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/#respond Fri, 17 May 2019 11:42:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129823 Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Oznámili to dnes v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

„Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů,“ zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. „Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Komise prý navíc v rozporu s pravidly fungování EU ukotvenými ve Smlouvách dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel dnes Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný „zástupce Evropské komise z DG Budget“, tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Komise jedná podle Pirátů protiprávně

Evropský parlament v prosinci vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

„Evropská komise jedná protiprávně. Ze strany bruselských úředníků neproběhlo standardní rozhodnutí o zastavení plateb koncernu Agrofert,“ uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj SZIF tvrdí, že není důvod tyto dotace nevyplácet a trvá na tom, že evropská pravidla ke střetu zájmů jsou dodržována. Odborný rozbor právníků Evropské komise ale podle Pirátů v prosinci konstatoval, že evropské předpisy ke střetu zájmů jsou ve vztahu k Babišovi porušovány.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/feed/ 0
Za 15 let členství v EU je Česká republika 741 miliard ze společného rozpočtu v plusu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/za-15-let-clenstvi-v-eu-je-ceska-republika-741-miliard-ze-spolecneho-rozpoctu-v-plusu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/za-15-let-clenstvi-v-eu-je-ceska-republika-741-miliard-ze-spolecneho-rozpoctu-v-plusu/#respond Thu, 25 Apr 2019 10:17:56 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129147 Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu Unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Nejvíce, 192 miliard korun, Česko vyčerpalo v roce 2015.

Za kladným výsledkem jsou dlouhodobě především peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Postupný nárůst odvodů ČR je způsoben rostoucím objemem rozpočtu EU a dlouhodobým posilováním ekonomické vyspělosti ČR.

Dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v něm vyčerpalo celou přidělenou částku.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala čtyři % ze zhruba 700 miliard Kč přidělených dotací nevyčerpána. Podle kritiků se tehdy často financovaly zbytečné projekty, jako například rozhledny, ze kterých nebylo téměř nic vidět, golfová hřiště nebo hotely, které jsou dnes nevyužívané. Některé projekty kvůli podezření z korupce skončily u soudu.

Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 610 miliard korun. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) se čerpání měří podle plnění takzvaného pravidla N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny.

„Za loňský rok se nám to povedlo, Evropské unii jsme žádné peníze vracet nemuseli. Letos ke konci března měly toto pravidlo pro letošní rok splněné čtyři programy z deseti. A většina to stihne nejpozději do konce července,“ sdělila ministryně ČTK. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to podle Dostálové mělo být asi 90 miliard.

V roce 2018 získala ČR z unijního rozpočtu o 45 miliard více, než do něj odvedla

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč.

Česko se v čerpání zlepšuje

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy se čerpání České republiky sice postupně zlepšuje, v porovnání s ostatními zeměmi EU je však podprůměrné. „Důvodem je poměrně vysoká administrativní náročnost procesu čerpání, obava příslušných úředníků z nařčení z trestné činnosti, a tím pádem i značná opatrnost. V neposlední řadě je to nedostatečná připravenost financovatelných projektů. Česko tak bude zřejmě opět dočerpávat na poslední chvíli jako na konci minulého programového období, především v roce 2015,“ uvedl Kovanda.

Analytik BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že Česko dotace často využívá na takzvané měkké programy, jako jsou například semináře, rekvalifikace nebo školení. „Místo toho bychom za evropské peníze měli budovat důležité projekty dopravní a informační infrastruktury, které posunou naši zemi směrem k budoucnosti,“ uvedl.

Problémy mělo Česko například s využitím dotací na podporu vysokorychlostního internetu. EK nakonec povolila zhruba polovinu z 16 miliard korun přesunout do jiných programů. V polovině loňského prosince EK pozastavila dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.

V programovém období 2021 až 2027 by ČR mohla po započtení inflace získat asi 20 miliard eur (512 miliard Kč). Měla by klesnout míra spolufinancování EU ze současných 50 až 85 % na 40 až 70 %. Pravidlo N+3 se má změnit na N+2. Česko usiluje o to, aby si ve větší míře mohlo rozhodnout o tom, kam případně dotace přesune.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/za-15-let-clenstvi-v-eu-je-ceska-republika-741-miliard-ze-spolecneho-rozpoctu-v-plusu/feed/ 0
Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/ https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/#respond Tue, 05 Mar 2019 12:08:23 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127560 S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Visegrád byl v posledních letech skloňován zejména v souvislosti s migrační krizí a společným bojem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proti povinnému přerozdělování uprchlíků. Charakter V4 se tak výrazně proměnil. Pro EURACTIV.cz to uvedl Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Migrační politika se stala momentem, kdy V4 začali pozitivně vnímat politici i veřejnost,“ prohlásil Dostál.

Odmítání uprchlíků ale negativně poznamenalo pozici Visegrádu v EU. Agenda pro českou zahraniční politiku 2016 z dílny AMO v této souvislosti například uvádí, že „V4 získala nálepku nesolidárního uskupení.“

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

Konfrontační přístup zaujímá v otázce migrace především Maďarsko. „Téma migrace bylo politickým bojem, v jehož popředí stálo Maďarsko. Česko se s ním spíš vezlo,“ sdělil pro EURACTIV.cz odborník na střední Evropu Michal Kořan z Global Arena Research Institute.

To tvrdí i Dostál, nicméně dodává, že: „S nástupem Andreje Babiše se pro Česko stalo téma migrace důležitější než třeba pro Slovensko.“ Podle Dostála tak má Česko jasný podíl na etablování V4 jako protiimigračního uskupení. „Navíc, došlo ke změně českého vnímání Maďarska. Tuto proměnu bych označil v rámci otázky migrace za jakousi hungarizaci české středoevropské politiky,“ dodal analytik.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michal Bucháček pro EURACTIV.cz potvrdil, že pozice ČR vůči migraci se do značné míry formovala uvnitř Visegrádské skupiny. „Česká strana se však nevyhýbala debatě o migraci ani s jinými partnery. V rámci česko-německého strategického dialogu vznikla například speciální diskusní platforma,“ podotkl.

Podle ministerstva by si ale měla V4 dávat pozor na to, aby její vystupování nebylo zbytečně konfrontační a nevedlo ke spekulacím o rozdílech mezi V4 a Bruselem“. „I ve chvílích našich rozporů s Bruselem totiž platí, že i my jsme Brusel,“ uvedl Bucháček.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

Migrace není jediným tématem spolupráce V4

Spolupráce v oblasti migrace přebila v roce 2015 jinak bohatou agendu Visegrádu. V minulém roce však začalo téma migrace ustupovat do pozadí a podle Michala Kořana se pozornost přesunula na Polsko a Maďarsko, které nyní s Unií vedou spory. Evropská komise podala v loňském roce na oba státy žalobu k Soudnímu dvoru EU. V případě Polska se Komise domnívá, že tamní reforma soudnictví porušuje zásadu nezávislosti, Maďarsko pak čelí žalobě kvůli azylovým zákonům, které dle Komise porušují unijní smlouvy.

Kořan však nesouhlasí s tím, že by migrace byla jedinou problematikou, která by aktivizovala a sjednocovala země Visegrádu. „V4 byla na poli EU aktivní již předtím v několika oblastech. Například v otázce Východního partnerství nebo rozšíření EU o západní Balkán. To jsou spolu s energetikou, bezpečností a infrastrukturou tradiční témata Visegrádu,“ vysvětlil. Stejná témata zdůrazňuje i ministerstvo zahraničních věcí.

Kořan zároveň upozorňuje na to, že migrace Visegrád i rozdělila. „Zdá se, že jsme se sjednotili kvůli migraci. Podle mého názoru to je ale i naopak. Před migrační krizí totiž měla V4 společná témata, která byla schopna prosazovat. Nyní jsou ta témata daleko méně uchopitelnější,“ uvedl.

Ve sporu EU s Polskem a Maďarskem podporují Česko i Slovensko dialog

Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.

Klíčovým momentem bude jednání o rozpočtu

V současné době se nabízí otázka, k jakým tématům by se měl Visegrád po opadnutí migrační krize uchýlit. „Nyní bude klíčové, jaká interpretace V4 zvítězí. Jestli to bude ta maďarská konfrontační, nebo česká pragmatická,“ řekl Kořan a dodal, že dle jeho názoru bude Visegrád využíván k domácímu politickému zviditelnění zemí.

Podle Agendy pro českou zahraniční politiku 2018 se spolupráce Visegrádu prověří při jednání o víceletém finančním rámci EU. „Víceletý finanční rámec bude zásadní moment pro budoucí spolupráci V4. Země Visegrádu se v určité fázi jednání samozřejmě přestanou shodovat, ale je důležité, do jaké míry bude V4 schopna spolupracovat.“ uvedl Dostál.

Kořan vnímá víceletý finanční rámec jako téma, které by se sice mohlo politizovat, ale obává se, že se na něm Visegrád neshodne. „Z mého pohledu je klíčová oblast výzkumu, technologií a inovací. V této oblasti je region V4 nepřipravený a nekonkurenceschopný,“ sdělil.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Oba odborníci vkládají naděje do budoucího českého předsednictví Visegrádské čtyřky, které ČR převezme tento rok od Slovenska. Některé oblasti, kterým se bude Česko v rámci budoucího předsednictví věnovat, prozradilo redakci české ministerstvo zahraničí.

Jedná se o vyjednávání o víceletém finančním rámci, podporu integrace zemí západního Balkánu do EU, podporu zemí Východního partnerství, prohlubování jednotného trhu, vědu a výzkum nebo také o umělou inteligenci. „Naší ústřední ambicí je dosáhnout toho, aby Visegrád nerozděloval, ale podněcoval úvahy o tom, jak dosahovat větší jednoty a efektivity EU v dobách rostoucí globální nejistoty,“ uvedlo ministerstvo.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/feed/ 0
Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/ https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/#respond Fri, 01 Mar 2019 08:19:34 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127538 Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Dva klíčové výbory Evropského parlamentu ve středu hlasovaly o historicky prvním evropském veřejném žalobci. Tím by se mohla stát bývalá hlavní prokurátorka rumunské protikorupční agentury (DNA) Laura Codruţa Kövesiová.

Na jejím jmenování se však musí shodnout také Evropský parlament s členskými státy. Hlas výborů je tedy pouze doporučující.

Paradoxně je to právě rumunská vláda, která středeční rozhodnutí parlamentních výborů kritizuje nejhlasitěji.

„Rumunská kandidátka, kterou zahraniční média znají kvůli jejímu boji proti korupci v Rumunsku, vzbuzuje nejvíce emocí a pozornosti,“ uvedla česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

„Kövesiová byla nejprve na žádost rumunského ministra spravedlnosti Tudorela Toadera v roce 2018 zbavena svého úřadu z důvodu údajného zneužití pravomoci a nyní ministr Toader veřejně prohlásil, že nepodporuje její kandidaturu na Evropského veřejného žalobce,“ vysvětlila dále europoslankyně.

EU vybírá nového evropského žalobce. Ohlídá zneužívání dotací a daňové podvody

Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.

Rumunsko hlasovalo proti své kandidátce

O místo prvního evropského prokurátora se v současné době uchází tři kandidáti. Kromě Kövesiové jde o Jean-Françoise Bohnerta z Francie a Andrese Rittera z Německa.

„Rozhodně se jedná o kvalitní odborníky a osobnosti. O tom svědčí i to, že do užšího výběru se dostali z celkového počtu 24 kandidátů, kteří se výběrové komisi přihlásili. Všichni tři prokázali svoji velmi bohatou profesní zkušenost překračující 23 let,“ uvedla Dlabajová.

Pro Kövesiovou hlasovalo celkem 26 poslanců z výboru pro občanské svobody a spravedlnost (LIBE) a 12 poslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Nikdo z jiných finálních kandidátů větší podporu nezískal.

I když rumunská žalobkyně ve středečním hlasování zvítězila, velkou šanci má i nadále Francouz Bohnert. Ve výboru CONT pro něj zvedlo ruku 11 poslanců, v LIBE pak 22.

Ke jmenování Bohnerta se navíc kloní členské státy. Během hlasování v Radě ministrů získal 50 hlasů, Kövesiová pouze 29.

Podle informací z Bukurešti pro Bohnerta hlasoval i zástupce Rumunska. Tamní vláda o Kövesiové v posledních týdnech šíří negativní informace týkající se jejího působení v agentuře DNA a snaží se ostatní země přesvědčit, aby hlasovaly proti ní.

Český europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) ale redakci EURACTIV.cz potvrdil, že lidovecká frakce, která je v Evropském parlamentu největší, podporuje Kövesiovou.

„Prozatímní vítězka Laura Codruţa Kövesiová z Rumunska má podporu EPP,“  uvedl.

Konečná dohoda mezi europoslanci a členskými státy tak i nadále není jasná.

Žalobce může zatýkat i zmrazit účty

Členové obou parlamentních výborů měli možnost se s finální trojicí kandidátů dobře seznámit. Každý z nich totiž v úterý podstoupil 75 minut trvající slyšení.

„Jsem veřejnou žalobkyní přes 23 let, což je více než polovina mého života. Mou prací je bojovat za spravedlnost tam, kde je porušováno trestní právo. V Rumunsku jsem zastávala ty nejvyšší pozice v oboru. Šest let jsem byla nejvyšším žalobcem, pět let jsem vedla DNA,“ uvedla Kövesiová během slyšení.

„Smyslem bylo posoudit kvality a odbornost kandidátů přímo poslanci Evropského parlamentu. Toto slyšení vedl výbor LIBE s přizváním výboru CONT. Slyšení bylo opravdu důkladné a kandidáti odpovídali jak na písemné, tak ústní dotazy,“ přiblížila Dlabajová.

Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.

Během slyšení poslance zajímala nejen odborná erudice kandidátů, ale třeba i jejich osobní zkušenosti s agenturou OLAF nebo s přeshraničním vyšetřováním. Přeshraniční kriminalita totiž bude hlavní náplní práce budoucího prokurátora.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) bude mít řadu pravomocí, mimo jiné i možnost zahájit, koordinovat a řídit přeshraniční policejní vyšetřování, zatýkat podezřelé napříč státy nebo zmrazovat účty a zabavovat majetek.

Hlavním úkolem úřadu pak bude stíhání korupce a finanční kriminality poškozující finanční zájmy EU. Posvítit by si tak měl třeba na podvody s evropskými dotacemi nebo s odváděním DPH u přeshraničních obchodů.

„Vyšetřovat se budou kauzy se škodou přesahující sto tisíc eur a podvody spojené s neplacením daně z přidané hodnoty přesahující deset milionů eur, které budou mít mezinárodní přesah. Podle statistik se v Evropské unii podobnými způsoby rozkrade na 50 miliard eur ročně,“ uvedla v jednom z rozhovorů pro EURACTIV.cz česká komisařka Věra Jourová (ANO).

Podle ní je však tato částka jen pouhým zlomkem, skutečné číslo se prý může vyšplhat až k 160 miliardám eur, které se každý rok ztratí kvůli podvodům a korupci.

Itálie píše Jourové: Ať teroristy žaluje evropský prokurátor

Evropské země musí posílit spolupráci svých soudů a bezpečnostních složek, tvrdí italský ministr spravedlnosti. Pomohlo by to podle něj v boji s terorismem. Nové pramovoci by podle něj mohl získat Úřad evropského veřejného žalobce.

Na největší příjemce dotací žalobce nemůže

Schválení úřadu je v boji proti finanční kriminalitě v EU důležitým krokem. V současné době totiž mohou podvody týkající se financí EU vyšetřovat a stíhat výlučně vnitrostátní orgány. Jejich pravomoc však končí na hranicích jednotlivých států.

„Jeho vytvoření bude správným krokem ke zvýšení výkonnosti a přidané hodnoty evropských prostředků, které jsou z části i prostředky českých daňových poplatníků,“ řekla Dlabajová.

Evropský prokurátor ale nebude mít pravomoc v celé EU. Ne všichni totiž se vznikem úřadu souhlasili. Státy proto v roce 2017 využily možnost tzv. posílené spolupráce, kterou v tomto ohledu umožňuje Lisabonská smlouva.

Do vzniku nového úřadu se zatím zapojilo 22 zemí včetně České republiky. Mimo i nadále zůstává Švédsko nebo Maďarsko. A taky Polsko, které je největším příjemcem evropských dotací. Británie (která ale z EU vystupuje), Dánsko a Irsko pak mají z podobných oblastí integrace vyjednanou výjimku, tzv. opt-out.

„Pět zemí, které se zatím nezapojilo, tedy Švédsko, Maďarsko, Polsko, Irsko a Dánsko, se mohou kdykoli připojit,“ dodal Svoboda.

Úřad by podle něj měl být funkční na konci roku 2020.

Věra Jourová: Co nejdřív se vydám do Washingtonu. Kvůli ochraně osobních dat Evropanů

Dohody EU a USA o ochraně údajů jsou důležité i pro obchodní výměnu. Věřím, že si to nová americká administrativa uvědomuje, a do Washingtonu se vypravím co nejdříve, říká evropská komisařka Věra Jourová. EurActiv s ní mluvil také o úřadu evropského veřejného žalobce, který má vyšetřovat podvody spojené s rozdělováním evropských peněz.

]]>
https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/evropskym-zalobcem-se-muze-stat-rumunska-bojovnice-proti-korupci-jeji-vlada-je-ale-proti/feed/ 0
Martina Dlabajová: Když se malé země spojí, tak své návrhy prosadí. Musí ale jednat hned od začátku https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/martina-dlabajova-kdyz-se-male-zeme-spoji-tak-sve-navrhy-prosadi-musi-ale-jednat-hned-od-zacatku/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/martina-dlabajova-kdyz-se-male-zeme-spoji-tak-sve-navrhy-prosadi-musi-ale-jednat-hned-od-zacatku/#respond Fri, 15 Feb 2019 13:02:01 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127063 S českou europoslankyní Martinou Dlabajovou (ANO, ALDE) redakce hovořila o vysílání pracovníků do ciziny, budoucnosti mezinárodní dopravy nebo o tom, jak se kontroluje rozpočet ve výši 145 miliard eur. Co se jí za téměř pět let v Evropském parlamentu povedlo, a co naopak ne?

Martina Dlabajová je místopředsedkyní výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu a členkou výboru pro zaměstnanost a sociální věci. 

Loni byla schválena směrnice o vysílání pracovníků, u které jste byla stínovou zpravodajkou. Se směrnicí nesouhlasíte, ale snažila jste se alespoň o výjimku pro silniční dopravu, což se povedlo. Co výjimka přináší?

Je pravda, že otázka mezinárodní silniční dopravy nebyla prioritou jen pro mě, ale pro celou Českou republiku. Právě dopravní firmy jsou ty, kterých se směrnice může nejvíce dotknout. Vyjmutí mezinárodní silniční dopravy z působnosti směrnice o vysílání pracovníků bylo proto naprosto klíčové.

Nakonec se výjimku vyjednat povedlo, i když to bylo na poslední chvíli. Pro mě to byla podmínka, abych vůbec svolila k tomu, aby se uzavřel trialog. Výjimka znamená, že pravidla pro mezinárodní řidiče mají být upravena zvláštní právní úpravou, která by ke směrnici o vysílání pracovníků byla tzv. lex specialis. Ten je dnes na stole v EP a nyní řešíme, zda se ho do konce mandátu povede schválit.

V Evropském parlamentu se totiž zasekl celý dopravní balíček, jehož součástí je právě i tato výjimka pro mezinárodní dopravu. Stihne se balíček do konce mandátu přijmout? Zatím to tak moc nevypadá.

V této chvíli nikdo neví, jestli se to stihne, nebo ne. Možných scénářů je nyní několik. Celý balíček tvoří tři zprávy. První z nich je právě vysílání řidičů do zahraničí, druhá se věnuje době řízení a době odpočinku a třetí zpráva se týká kabotáže. To tvoří celek, který nelze rozdělit, navzájem to na sebe navazuje.

Dnes jsme ve fázi, kdy loni v létě plénum tyto tři zprávy shodilo ze stolu. Nesouhlasilo ani s jednou. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se ještě jednou snažil, aby zprávy přeci jen prošly. Nakonec byla schválena jen zpráva o kabotáži, další dvě však ne. To je ale pro většinu z nás nepřijatelné. Zprávy jednotlivě nemají žádný smysl.

Teď to vypadá, že konečná podoba balíčku se bude projednávat znovu přímo na plenárním zasedání, a to v březnu. Ještě dnes stále existují tři velké skupiny. V první jsou poslanci a státy, které od začátku chtěli zařadit mezinárodní dopravu do směrnice o vysílání pracovníků. O tomto tvrdíme, a to už od začátku, že je to nesmysl, a nechceme se k tomu vracet. Stojíme si pevně za tím, že pravidla pro vyslané pracovníky nelze aplikovat i na řidiče, který během několika dnů projede třeba deset států. To není to stejné, jako když vyšleme třeba dělníka na stavbu do ciziny.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Je pravdou, že tuto variantu – tedy začlenění mezinárodní dopravy do směrnice – prosazuje zejména Francie a Německo?

Ano, jsou to především tyto státy. Chtěly to tak od začátku a svůj postoj dosud nezměnily. Pak je tu skupina zemí, která za žádnou cenu nechce upustit od názoru, že doprava by měla být ze směrnice vyňata úplně. Já osobně se řadím do třetí skupiny, která stojí někde mezi. Po tolika letech jednání jsem došla k závěru, že nedosáhneme ničeho, a naopak celý sektor dopravy uvrhneme do nepředstavitelného chaosu, pokud se nedomluvíme a nenajdeme vyvážený kompromis.

Tento postoj zastává i česká vláda a jsme v něm tahouny. Opravdu si uvědomujeme, že je potřeba kompromis.

Česko tahounem

Takže dalo by se říct, že Česká republika vyjednávání kompromisu v jistém smyslu řídí?

Ano, jsme tím, kdo táhne skupinu zemí, které opravdu chtějí kompromis. Do ní spadá ČR, Slovensko, Finsko, Portugalsko a Irsko. Jedná se tedy o menší země, které si uvědomily, že pokud chtějí něčeho dosáhnout, musí někde ustoupit, protože jinak se nikam neposuneme. Uvědomují si, že bez kompromisu bude situace mnohem horší a v konečném důsledku ji negativně pocítíme my všichni.

To vypadá jako dobrý příklad toho, že i malé státy dokážou mít silnou pozici, pokud spojí své síly.

Ano, to je má zkušenost, kterou si ze svého pětiletého mandátu v Evropském parlamentu odnáším. Pokud se země spojí, tak skutečně mohou spolu něco dokázat a vyjednat slušný kompromis. Musí si ale uvědomit, že ho chtějí.

Česko si prosadilo svou. EU bude chránit zemědělce před nekalými obchodními praktikami

Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.

Další poznatek, který si z tohoto konkrétního jednání můžeme vzít je, že každou věc a každou legislativu je třeba podchytit už na začátku celého procesu. Na rizika směrnice o vysílání pracovníků jsem začala upozorňovat už před čtyřmi lety, kdy tomu nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. Ani média o tom nechtěla psát s odkazem na to, že se to bude týkat jen malého procenta zaměstnanců. Ukázalo se však, že dopady půjdou mnohem dál a my tu dnes mluvíme o rozdělené Evropě. Vysílání pracovníků se stalo symbolem těchto příkopů mezi starými a novými členskými státy.

Pokud se dopravní balíček přece jen nepodaří přijmout do voleb, co to pro vysílání pracovníků a pro mezinárodní dopravu bude znamenat?

Pokud se nepřijme nic, nebo to bude složité či zmatené, vznikne chaos a naprosto absurdní situace. Na vyslané pracovníky v ostatních sektorech se bude vztahovat nová revidovaná směrnice z loňského roku, zatímco pracovníci v mezinárodní dopravě budou spadat pod směrnici z roku 1996. Ta je však pro oblast dopravy už naprosto nevyhovující. Tomu jsme se chtěli vyhnout.

Prioritou je méně administrativní zátěže

Přejděme k dalším tématům. Pokud se podíváte zpět na těch téměř pět let, na jakých legislativních či nelegislativních návrzích jste se podílela ve větší míře?

Intenzivně se věnuji unijnímu rozpočtu, konkrétně v poslední době vyjednáváním o budoucím víceletém finančním rámci pro období 2021 až 2027. Toto vyjednávání je hodně důležité i pro Českou republiku, protože my už teď víme, že v příštím období bude pro nás v rozpočtu EU připraveno méně peněz.

Někdo bije na poplach, ale já to beru jako pozitivní zprávu. Česko zažívá ekonomický růst a máme dokonce nejnižší nezaměstnanost. To svědčí o tom, že se povedlo snížit ekonomické rozdíly mezi námi a bohatšími zeměmi EU. Logicky proto budeme z rozpočtu EU dostávat méně peněz. O to více se ale musíme zaměřit na to, jak efektivně tyto menší prostředky vynaložíme.

Dlouhodobě se snažím pracovat i na snížení administrativní zátěže a celkovém zjednodušení evropských fondů. Po programu Horizon 2020 nastoupí nový program Horizon Europe, který bude mnohem jednodušší, a navíc bude ve srovnání s původním programem navýšen o 45 %. A tyto prostředky budou směřovat hlavně na výzkum, vývoj a inovace, což je velmi důležité.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Žadatelé o finanční dotace a příspěvky, tedy třeba výzkumné a vzdělávací instituce, ale i další subjekty, to budou mít s žádostmi a vyřizováním snadnější než doposud? Velká administrativní zátěž je totiž jednou z příčin nedostatečného čerpání.

Určitě to budou mít mnohem jednodušší. Postupně se učíme z minulých chyb. Hlavní je, aby si sama Česká republika mohla rozhodnout, do jakých politik a do jakých oblastí se rozhodne peníze investovat. Důležité je mít především vizi.

Vy jste jako vůbec první český europoslanec předkládala tzv. zprávu o hospodaření Komise. Konkrétně to byla zpráva o hospodaření za rok 2014. Co vám tato zkušenost dala?

Málokdo ví, že výbor pro rozpočtovou kontrolu, kde jsem místopředsedkyní, fakticky drží palec na schválení účetní závěrky Evropské komise. A může se klidně rozhodnout, že souhlas neudělí. V minulosti došlo k tomu, že na popud tohoto výboru Evropský parlament účetní závěrku, tzv. absolutorium, Komisi neschválil a ta musela odstoupit. Jde vlastně o to, že předkládáte zprávu a následně rozhodujete o tom, jak dobře se utratilo celých 145 miliard eur. To byl objem rozpočtu, který jsme v roce 2014 kontrolovali. Je to velká zodpovědnost.

Můžete potvrdit, že financování Komise je v tomto ohledu transparentní? Měla jste opravdu přístup ke každé transakci, do každé účetní knihy Komise?

Ano. Důležitá je v tomto ohledu spolupráce a vzájemná kritika a kontrola. Někdy se stane, že vám jiná čísla ukáže Komise, jiná čísla Evropský účetní dvůr, a vy musíte zjistit, kde je chyba. Pokud se tak stane, máte možnost zajet přímo na místo a konkrétní účty a finance osobně zkontrolovat. I já mám takovou zkušenost, kdy jsem jako poslankyně vedla misi do jižní Itálie, konkrétně do Kalábrie a na Sicílii, kde jsme objevili nesrovnalosti ve financování týkající se programu zaměstnanost pro mladé.

Jak to dopadlo? Jih Itálie nemá zrovna dobrou pověst ve využívání veřejných prostředků.

Nakonec se zjistilo, že finance byly zablokované na úřadě, který je měl rozdělovat jednotlivým firmám zaměstnávajícím mladé lidi. Takže jsme nakonec problém odhalili.

V roce 2018 získala ČR z unijního rozpočtu o 45 miliard více, než do něj odvedla

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč.

Co byste zařadila mezi své neúspěchy?

Mluvili jsme o vysílání pracovníků. Nepovažuji to za svůj neúspěch, ale je to pro mě obrovské zklamání. Přijetím nové směrnice se narušily principy volného pohybu osob a služeb a vytvořily se další překážky na vnitřním trhu. Do budoucna bychom se měli soustředit především na jejich odstraňování.

A jaký úspěch byste chtěla vyzdvihnout?

Zabývám se také zaměstnaností mladých lidí a významem technického vzdělávání. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i z nápadu europoslance může vzniknout reálně fungující projekt. S pár kolegy jsme zahájili pilotní projekt, něco jako Erasmus pro učňovské školy. Díky němu mohou učni na středních odborných a technických školách vyjet do zahraničí a vyzkoušet si teorii i praxi tam. Samozřejmě je tu pořád mnoho překážek, na které narážíme, například že se jedná o velmi mladé lidi, jejichž jazyková vybavenost ještě není na takové úrovni jako u vysokoškoláků. Ale povedlo se to a původně pilotní projekt, který dva roky zkoušela Evropská komise, se nyní jako ErasmusPro stal součástí velkého balíku Erasmus+. Je to nyní klasický program Evropské komise se vším všudy.

Jaký je zájem o tento program?

První rok byl slabší, do programu se hlásily hlavně školy, které už nějakou zkušenost se zahraniční spoluprací měly. Výměny se odehrávaly často mezi francouzskými a německými školami. Osobně jsem obeslala 760 českých středních škol, ale trvalo to vlastně celé dva roky, než si uvědomily, že jde o velkou příležitost a do programu se zapojily.

Jak dlouho trvala realizace takové myšlenky?

Půl roku jsme to připravovali, dva roky trval pilotní projekt a ve třetím roce to už běželo. Tedy větší půlku mandátu.

EU nás skutečně ovlivňuje

Co si myslíte, že bude hlavním tématem voleb do Evropského parlamentu?

Začala bych tím, že je jasné, že se složení EP promění, někdo hovoří o obměně i ze 70 %. Posledních pět let ukázalo, jak je evropská politika důležitá pro nás všechny a pro naše každodenní životy. Sice se někteří proti Unii vymezují více než dříve, ale prakticky všichni si uvědomili, že je EU skutečně ovlivňuje.

Za velké nebezpečí považuji podporu silně euroskeptickým stranám. Některé průzkumy říkají, že až třetina poslanců bude po volbách právě z těchto antievropských stran.

A jaká témata budou rezonovat mezi českými voliči?

Jsem přesvědčena, že pro české voliče bude důležitým tématem odstraňování překážek na vnitřním trhu. Čtyři základní svobody, tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, jsou pro nás nesmírně důležité. To byl mimochodem také důvod, proč jsme do EU vůbec vstupovali.

Rezonovat samozřejmě bude i migrace a bezpečnost. I když EU na začátku migraci úplně nezvládla, v průběhu dalších let dokázala přijmout konkrétní opatření a bezpečnost se posílila. Velkým tématem to ale určitě bude i do budoucna.

Evropané chtějí aktivnější EU, ukazuje průzkum. Češi požadují více v oblasti bezpečnosti

Nová data z Eurobarometeru poukazují na to, že občané unijních zemí by byli rádi, kdyby aktivita EU v řadě oblastí byla ještě intenzivnější. Konkrétně u Čechů pak jde o témata jako terorismus, bezpečnost vnějších hranic nebo boj proti daňovým podvodům.

Co Unii v posledních pěti letech nejvíce poškodilo? Byla to migrační krize?

Zdaleka nejvíce nás poškodilo rozhodnutí jednoho členského státu vystoupit z EU. Brexit nám hodně ublížil, protože ztrácíme důležitého partnera. Britové byli vždy pragmatičtí a v jednání nám bude tento přístup velmi chybět.

Pokud jde o migraci, tak nás neoslabil příchod tak velkého počtu lidí, ale to, že 28 zemí nebylo schopno najít společné řešení.

Zatřetí musím mluvit o rozdělení Evropy na východ a západ, které se projevuje hlavně v přístupu k řešení sociálních otázek. Tady se neshodneme, protože to každý vidíme jinak. Takové rozdělení není dobré, a ještě si s ním v budoucnu užijeme.

Máte vy osobně nějaká témata, se kterými půjdete do voleb?

Vše je zatím otevřené, hnutí ANO na programu do evropských voleb stále pracuje a jasno není zatím ani o kandidátkách. Pokud bych kandidovala, samozřejmě bych se dále zaměřovala na témata, o kterých jsme spolu mluvili, a zároveň na témata, o kterých vím, že lidi trápí.

Často zmiňujete, že v evropské politice je velmi důležitá vzájemná komunikace. Podle nedávného průzkumu agentury STEM jste však mezi českou veřejností jedna z nejméně známých europoslanců. Čím si to vysvětlujete?

Tento průzkum v žádném případě nepodceňuji, určitě má svoji relevanci. Veřejně známými europoslanci bývají často ti, kteří před svým zvolením do Evropského parlamentu působili ve vrcholové národní politice nebo se objevovali v českém veřejném prostoru. Mnohdy zastávali i vysoké funkce a logicky i díky tomu získávali větší prostor v médiích. V tom podle mě spočívá vysvětlení, proč se některým lidem dostali hlouběji do povědomí.

Abych byl spravedlivý, tak připomenu i statistiky MEP Ranking. Podle nich jste jedním z nejaktivnějších europoslanců …

To je pravda. To, že se tak často neobjevují v hlavních zprávách, ještě neznamená, že svou práci nedělám dobře. Mnohdy mne mé pracovní povinnosti nutí trávit více času na jednání. O to více si vážím toho, že má práce získala ocenění MEP Award pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí. Tuto cenu jsem získala dokonce jako vůbec první český europoslanec v historii. Pro mě je to důležité i proto, že ocenění udělují lidé, kteří se v této oblasti profesně pohybují, dále pak novináři, kteří naši práci neustále sledují a podrobují kritice, a také ostatní europoslanci, s nimiž si nemusím rozumět v politice, ale i přesto vidí, že jsem tu těch pět let nepromarnila.

Na závěr jedna často kladená otázka. Jak EU přiblížit českým občanům?

Velký kus práce musíme odvést my dva. Tedy politici a novináři. Je pravda, že politici se mnohdy o EU bojí mluvit pozitivně. Na druhou stranu to však platí i o některých novinářích.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/martina-dlabajova-kdyz-se-male-zeme-spoji-tak-sve-navrhy-prosadi-musi-ale-jednat-hned-od-zacatku/feed/ 0
Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/pavel-sekac-reforma-zemedelske-politiky-eu-se-nestihne-schvalit-vcas/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/pavel-sekac-reforma-zemedelske-politiky-eu-se-nestihne-schvalit-vcas/#respond Mon, 11 Feb 2019 12:17:13 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=126855 Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Pavel Sekáč je náměstkem ministra zemědělství v Sekci pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání.

Můžete přiblížit, jak nyní probíhají jednání o podobě reformy společné zemědělské politiky EU (SZP)?

Když to vezmu úředně a procesně, tak běží už zhruba třičtvrtě roku velmi intenzivní vyjednávání nad legislativními návrhy Evropské komise, které byly představeny v červnu 2018. Když to stručně shrnu, tak my jsme si návrhy načetli a máme výhrady vůči některým navrhovaným aspektům reformy politiky.

Můžete být konkrétnější? V čem ČR vidí problémy?

Evropská komise například navrhuje zjednodušovat. Pokud se ale na ty návrhy podíváme, tak zcela prakticky se už poněkolikáté ptáme Komise, v čem to samotné zjednodušení spočívá. Je nám odpovězeno, že je ve flexibilitě, kterou nechává na členském státu. Na druhou stranu ale nemůžeme pod slovem „flexibilita“ nevidět snahu Komise o větší výkaznictví informací.

Krásný návrh na zjednodušení SZP mělo Sasko. Navrhovalo zjednodušit systém nahlížení na kontroly a prohřešky. Je-li něco formálním prohřeškem, tak to neřešme postihy nebo sankcemi, a tím odbouráme velkou míru administrativy.

I Česká republika se snaží o prosazení maximálního zjednodušování. Pro nás by bylo nejlepší snížení počtu povinných kontrol, protože tím by odpadla velká část administrativy. Překontrolovanost systému vede k vysoké míře byrokracie.

Hogan: Společná zemědělská politika po roce 2020 zajistí všem hráčům rovné podmínky

Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.

Nepovede ovšem snížení kontrol k větší chybovosti?

Se snížením kontrol by se musela zvýšit míra tolerance toho, co je považováno za chybovost. Souhlasím v tom se saským ministrem zemědělství Thomasem Schmidtem, který řekl „pojmenujme, co je to chyba, a potom budeme chyb méně vykazovat“. Jestliže je chybou, že někdo někde zapomněl razítko nebo že špatně vyplnil formulář, a budeme to považovat za stejnou chybu, jako když někdo zdefrauduje finanční prostředky nebo udělá úmyslnou chybu s cílem získat dotaci, pak tyto dvě chyby nemohou v systému stát vedle sebe a nemohou být stejně hodnoceny.

První otázkou tedy je, co je to chyba. Osobně vidím, že je to úmysl a úmyslné porušení podmínek. Vyřadit ale ze systému ty, kterým chybí jen nějaké formální přílohy, nemůže mít stejnou váhu. V současnosti ale audity, které k nám chodí z Evropské komise či Evropského účetního dvora, hodnotí i takové chyby jako liknavost systému. A to není dobře a měli bychom se o tom bavit. Evropská komise však zatím takovou míru detailu a diskuse nepřipustila, jenom říká, že je to na nás. Komisař pro zemědělství Phil Hogan přitom připustil, že audity na jednotlivých generálních sekretariátech Komise jsou tak trochu samostatné jednotky, které si mohou pravidla vykládat po svém. Hrozí tedy nebezpečí, že my si systém nějak nastavíme, ale pak přijde audit, který si to bude vykládat po svém. Mohou z toho vzniknout obrovské vratky a penalizace na úrovni členských států. Bohužel, to se děje již za současných podmínek.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

Chybovost by tedy měla být nastavena ve všech členských státech stejně?

Ano, měli bychom si říct, co je a co není chyba. Formality nechme formalitami, nedávejme za ně žádné finanční postihy.

Definice aktivního zemědělce či zastropování jsou pro ČR prioritní

Jak se stavíte k zamýšlené definici tzv. skutečného zemědělce, který má v podstatě nahradit loni zrušenou definici aktivního zemědělce? Diskutovalo se, že by definice měla být dobrovolná. Plánuje ji ČR zavádět?

My říkáme, nedefinujme to. Nechme to na flexibilitě členského státu. Nepojmenovávejme, kdo je skutečný zemědělec. Je to jako kdybychom popisovali, jak vypadá člověk, který dělá nějaké řemeslo. Bavme se o činnostech, jaké ten daný člověk – zemědělec dělá. Bavme se o tom, co je to zemědělská činnost, co je to způsobilá zemědělská plocha, na které se může podnikat, což už dneska více méně máme. Jestli to daný subjekt splní, tak je zemědělcem. Ale není potřeba ho definovat, nikde vytvářet právní poučky, které se musí složitě kontrolovat. Proti tomu máme společně s dalšími členskými státy zásadní výhradu.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Je ještě něco dalšího, co ČR vadí v návrzích Komise?

Kromě různých definic a dalších podmínek, je to obecně téma zastropování, které pro Českou republiku není výhodné a nepřinese efekty, o kterých Evropská komise hovoří.

Dokáže ČR své priority prosadit? Má v nich podporu i dalších členských zemí?

Podpora tady určitě je. Snažili jsme se seznámit s naší pozicí europoslance jak za ČR, tak i z dalších zemí a různých evropských frakcí, abychom jim vysvětlili, v čem spočívá úskalí, ať už z pohledu administrativy nebo obecně nastavení některých podmínek. Chceme maximálně využít všech legitimních nástrojů pro příznivější nastavení SZP pro české i evropské zemědělství.

Nový ministr zemědělství jde ve šlépějích svých předchůdců. Odmítá krácení dotací pro velkopodniky

Pro nového ministra zemědělství Miroslava Tomana je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší. 

Europoslanci předložili 5 200 pozměňovacích návrhů

Stihne se dojednat podoba budoucí SZP včas, aby od roku 2021 běžela podle nových pravidel?

Musíme si říct, v jakém období se nacházíme. Zbývají zhruba čtyři měsíce do voleb do Evropského parlamentu, máme před sebou ještě jednání zemědělského výboru Evropského parlamentu a pak projednávání návrhů výboru na plénu Parlamentu.

V současnosti je přes europoslance, kteří jsou v zemědělském výboru, předloženo přibližně 5 200 pozměňovacích návrhů k legislativním návrhům Komise. To číslo je obrovské. Upřímně řečeno, když projdeme všech 5 200 pozměňovacích návrhů, tak zcela jistě Komisí navržená legislativa nebude mít podobu, v jaké nám byla prezentovaná 1. června 2018. Bude mít podobu jinou se spoustou nových podmínek.

Za zájmy českých agrárníků bojují v europarlamentu Rumuni či Němci. Volby to mohou změnit

V zemědělském výboru Evropského parlamentu nemá ČR své zástupce. Kdo se tedy bije za české agrárníky a jaký je současný stav jednání?

V tuto chvíli nemáme schválený ani rozpočet, takže ani nevíme, kolik peněz na danou politiku a pozměňovací návrhy půjde. O víceletém finančním rámci Komise říká, resp. předpokládá, že se bude hlasovat až na podzim letošního roku. To znamená obrovské zpoždění. Naše návrhy za ČR se ale snažíme protlačovat na každém zasedání Rady ministrů.

Už na poslední Radě (na konci ledna, pozn. red.) náš ministr zemědělství zmínil, že je potřeba se bez jakýchkoliv prodlev bavit o přechodném období. Musíme si přiznat, že do 1. ledna 2021 se administrativní nastavení nedá stihnout, protože je to velmi ambiciózně nastavený harmonogram a je potřeba se začít bavit o podmínkách, aby nedošlo ke zpoždění a prodlevě v toku peněz zemědělcům, kteří je potřebují. To znamená, abychom se bavili o podmínkách v přechodném období, v průběhu něhož budeme připravovat podmínky pro nové období s odloženou účinností.

Dnes už i někteří europoslanci připouští, že zpoždění bude a že je potřeba se o přechodném období zcela legitimně bavit.

K 1. lednu 2020 mají členské státy odevzdat první strategické plány s cíli, které chtějí naplnit v rámci reformované SZP. Bude ČR prvně čekat na schválení reformy nebo začne plán připravovat již dříve?

Strategický plán se již připravuje. Probíhají pracovní skupiny odborníků, kteří připravují analytické podklady. V nejbližší době budou svolány nevládní organizace k diskusi. Musíme samotnou přípravu Strategického plánu rozdělit na odbornou a politickou diskusi, kam finanční prostředky směřovat, jaké intervence a kam cílit. Pracuje na tom ministerstvo zemědělství přes pracovní skupiny složené z odborníků všech relevantních profesí, zástupců univerzit či Ústav zemědělských a ekonomických informací, který tyto skupiny koordinuje.

Pilířová struktura SZP po roce 2020

Jedním z cílů budoucí SZP po roce 2020 má být zajištění životaschopného příjmu farem. Jak toho chce ČR dosáhnout?

Jsou tam dva základní nástroje pro životaschopné farmy. Prvním jsou přímé platby, které podle Komise nesmí zmizet ze systému, protože zajišťují příjem zemědělců, což je první pilíř společné zemědělské politiky. Z druhého pilíře, rozvoje venkova, pomáhají zajišťovat příjem farem například platby pro znevýhodněné oblasti (LFA/ANC), kde je platba dorovnáním ušlých příjmů a aby farmáři zůstávali podnikat v oblasti, která je určitým způsobem znevýhodněna oproti produkčním oblastem.

Farmáři z méně příznivých oblastí dostanou vyšší finanční podporu

Po dvou letech se zemědělci, kteří hospodaří na půdě s nízkým výnosem nebo v řídce osídlených oblastech, dočkali nových pravidel pro vyplácení dotací. Reforma takzvaných LFA ale má své mouchy.

Když už jsme u pilířů SZP, jak to vypadá s jejich rovnováhou v budoucnu?

Pro ČR se mají finance na druhý pilíř snížit o 16 procent, proti čemuž se zásadně ohrazujeme. Na jedné straně po nás Komise chce velké plnění ve druhém pilíři, na druhou stranu nám snižuje finanční prostředky. Abychom však naplňovali stanovené cíle, potřebujeme finanční prostředky.

Komise nám ani neprezentovala klíč, na základě něhož nám byly finanční prostředky sníženy. To je jeden z důvodů, proč se ozýváme proti snižování.

Pokud k danému snížení skutečně dojde, bude Česká republika schopna dofinancovat zmiňovaný pokles financí?

To je spíše otázka na ministerstvo financí. My zcela zodpovědně říkáme, že při snížení bychom nemohli plnit cíle rozvoje venkova, jak jsou nastavené a podle představ, jaké máme. Proto musíme nadále oponovat snižování.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Nová ekologická opatření SZP

Reformovaná SZP má být více zaměřena na ochranu životního prostředí a klima. Co to má v praxi znamenat pro zemědělce?

Když to přeložím do čísel, tak 30 procent ze společné zemědělské politiky na úrovni členského státu by mělo jít na životní prostředí a klima. Už dnes jen z Programu rozvoje venkova jde na opatření směrem k životnímu prostředí zhruba 66 procent.

Do budoucna je navržena změna v prvním pilíři SZP zavádějící tzv. ekoschémata, která mohou zemědělce vést například k aktivnějšímu zapravování organické hmoty do půdy. To je fenomén, který je v současnosti dost zmiňován. My říkáme ano, využijme takových nástrojů, aby se struktura nejen půdy, ale obecně i krajiny zlepšila. Ale pozor, není to jen o evropské dotační politice, je to i o nástrojích na úrovni členského státu, například takové daňové zvýhodnění nebo uznání nákladů na straně zemědělců, na základě kterých by byli motivováni za své prostředky financovat vznik krajinných prvků.

V souvislosti s posledně zmíněným, jak to vypadá do budoucna s principem greeningu, který byl často kritizován?

Greening byl sice zajímavou myšlenkou, ale zahrnoval obrovskou administrativu, což Komisi, nejen my, vyčítáme. Co se týče nové SZP, místo greeningu se v prvním pilíři ukázala právě zmiňovaná ekoschémata, což je jeho určitá obdoba. V rámci ekoschémat si lze na úrovni členského státu nastavit opatření, která budou do principu přímých plateb zapadat. Obávám se ale, že současná vágnost definice ze strany Komise povede spíše k tomu, že bude nutné legislativní vysvětlení parametrů, o co se jedná a kde jsou možné mantinely. Já osobně v tom vidím ocenění dobrého vztahu k půdě a hospodaření na ní. Je to již uvedené vracení organické hmoty do půdy.

Chcete evropské peníze na farmaření? Požádat o ně rozhodně nestačí

Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/pavel-sekac-reforma-zemedelske-politiky-eu-se-nestihne-schvalit-vcas/feed/ 0
Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem https://euractiv.cz/section/politika/news/pomuzeme-maroku-s-pricinami-migrace-shodla-se-v4-s-nemeckem/ https://euractiv.cz/section/politika/news/pomuzeme-maroku-s-pricinami-migrace-shodla-se-v4-s-nemeckem/#respond Thu, 07 Feb 2019 16:06:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126847 Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

Země visegrádské čtyřky a Německo společně připraví projekt pomoci Maroku. Řekl to dnes na tiskové konferenci po společném jednání předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky a německé kancléřky Angely Merkelové v Bratislavě slovenský premiér Peter Pellegrini. Podle něj tak země přispějí k řešení vnějších příčin migrace. Pellegrini i český premiér Andrej Babiš zdůraznili nutnost zamyslet se nad zajištěním bezpečnosti Evropy. Šéfové vlád také zdůraznili společné historické zkušenosti zemí střední Evropy, stejně jako jejich vzájemnou obchodní provázanost.

Pomoc s potlačením migrace

„Maroko byl můj nápad. Když se posílají peníze přes jiné struktury a fondy, tak příjemci ani neví, že to přišlo od nás. Maroko je země, ze které přichází nejvíce ilegálních migrantů,“ řekl později novinářům Babiš, který od roku 1985 do začátku 90. let v Maroku pracoval pro československý podnik zahraničního obchodu.

Parametry připravovaného projektu pomoci Maroku ani jeho finanční rámec podle Babiše zatím nebyly stanoveny. „Není nic konkrétního. Je to jenom myšlenka, která musí být rozvinuta. Oslovíme Maroko a zeptáme se, jaké mají představy, abychom jim pomohli k zastavení ilegální migrace,“ uvedl Babiš.

Podle Merkelové z Maroka dříve proudilo do Evropy mnoho uprchlíků. „Chceme vyslat signál, že budeme spolupracovat při potlačování příčin migrace. Potřebujeme i legální migraci, při které státy budou samy rozhodovat o tom, kdo na jejich území přijde,“ řekla Merkelová. Dodala, že dřívější migrační krizi v EU se evropským státům patrně nepodařilo zvládnout nejlépe.

Visegrád táhne za Polskem a Maďarskem. Říká nahlas nepříjemné věci, migrace už ale nemusí být hlavní téma

Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.

Rozpočet, bezpečnost a budoucí výzvy

Premiér Babiš uvedl, že většina členských zemí EU se staví proti návrhu Evropské komise, aby v příštím sedmiletém rozpočtovém rámci Unie na období let 2021 až 2027 byl snížen balík peněz na financování projektů, jejichž cílem je zmenšit ekonomické rozdíly mezi regiony. „Nechápu, že Komise navrhla něco jiného. Potřebujeme peníze na investice,“ řekl předseda české vlády.

Babiš zdůraznil význam členství v NATO a také nutnost přemýšlet o zajištění bezpečnosti Evropy v budoucnosti. Pokud jde o EU, za zásadní označil nadcházející volby do Evropského parlamentu. Jejich tématy budou podle něj například brexit, sankční politika či migrace. Od budoucího předsedy Evropské komise Babiš očekává, že bude více naslouchat členským státům a že bude bojovat proti byrokracii. Český premiér se rovněž vyslovil pro rozšíření schengenského prostoru o další státy.

Podle Merkelové státy V4 efektivně využily evropské fondy k posílení životní úrovně. To je podle ní třeba mít na zřeteli i při vytváření nového rozpočtu EU.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Merkelová mírní obavy z plynovodu

Merkelová v reakci na obavy středoevropských zemí z projektu rozšíření plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Německem označila za důležitou skutečnost, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn. Právě plynovod Nord Stream by umožnil Moskvě obejít Ukrajinu při dodávkách plynu do západní Evropy.

„Za žádných okolností nechceme být závislí jen na Rusku. Rusko ale nadále bude zdrojem plynu stejně, jak bylo za studené války,“ řekla Merkelová.

Hostitel schůzky Pellegrini uvedl, že letos si zúčastněné země připomínají 30. výročí událostí, které přinesly střední Evropě svobodu a dnes jsou tyto státy součástí integračního „projektu míru a svobody“. Šéfové vlád V4 a Německa dnes přijali společnou deklaraci, v níž připomínají proměnu, jíž tyto státy prošly za poslední tři desetiletí.

Pellegrini však také upozornil, že dnes Evropa stojí před novými výzvami, které mohou její budoucnost ohrozit. Je třeba hledat cesty, jak posílit bezpečnost Evropy, řekl předseda slovenské vlády. Oznámil také, že země V4 s Německem připraví projekt pomoci Maroku v souvislosti s řešením vnějších příčin migrace.

Pellegrini a Merkelová zdůraznili, že země V4 a Německo mají velmi silnou vzájemnou obchodní výměnu. To ale podle německé kancléřky přináší také společné problémy, které souvisejí například s automobilovým průmyslem.

Německo se chce aktivně účastnit východoevropské Iniciativy tří moří

Berlín chce více družit s 12 zeměmi střední a východní Evropy v řadě oblastí, prohlásil dnes šéf německé diplomacie Maas na setkání členů Iniciativy Trojmoří v rumunské Bukurešti. Většina členských států i samotná EU rozhodnutí Německa vítá.  

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/pomuzeme-maroku-s-pricinami-migrace-shodla-se-v4-s-nemeckem/feed/ 0
Miroslav Poche: Ministr Petříček si vede dobře. Ukázal, že má velmi jasné názory https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/ https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/#respond Wed, 06 Feb 2019 10:09:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126739 Volby do europarlamentu, brexit, energetika, anebo přístup Čechů k oběhovému hospodářství. To je část témat, o kterých v rozhovoru pro EURACTIV.cz hovořil europoslanec Miroslav Poche. Svůj mandát znovu obhajovat nebude.

Miroslav Poche je členem strany ČSSD. V roce 2014 se stal jedním z poslanců Evropského parlamentu, kde zasedá ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Věnuje se především energetice, klimatu a oběhovému hospodářství.

Sociální demokracie zveřejnila kandidátku pro evropské volby, na které nefigurujete. Co stálo za Vaším rozhodnutím již nekandidovat do Evropského parlamentu?

Rozhodl jsem se již před poměrně dlouhou dobou, tedy před dvěma lety. Důvodem byla především rodina, se kterou chci trávit více času. Fakt je také to, že každotýdenní cestování je velmi náročné. Nevylučuji, že se někdy vrátím, až budou děti starší, a tím budu moci více času trávit v Bruselu nebo ve Štrasburku.

Kolik poslaneckých křesel může ČSSD ve volbách do EP získat, pokud zohledníte volební propad strany v posledních letech?

Před pěti lety byly výsledky zcela odlišné oproti parlamentním volbám, které byly rok předtím. Eurovolby jsou specifické nižší volební účastí. Bude velmi záležet na tom, kolik hlasů propadne u stran, které nepřekročí hranici 5 procent. Předpokládám, že se podaří získat 3 poslanecká křesla. Dále situaci ovlivní to, zdali se populistům podaří přilákat voliče, anebo jejich voliči zůstanou doma. Tyto volby jsou jedny z nejméně předvídatelných.

Myslíte si, že tito evropští populisté mohou zesílit a následně být schopni v europarlamentu efektivně spolupracovat? Objevují se názory, že jejich posílení je více než očekávatelné, ale schopnost se na úrovni EU dohodnout bude omezená.

Populisté posilují stále více, ať už tím, že se ve světové politice objevují lidé jako Donald Trump, anebo další prezidenti například ve Venezuele či Brazílii. Politika se mění a populisté posílí i v evropských volbách. Je pravdou, že míra shody mezi nimi je velmi obtížná. Těžko bude severoitalský nacionalista souhlasit s tím z Tyrolska. Bude to pro ně velmi obtížné, což ale neznamená, že v předvolebním období nevyužijí každou možnost útoku na Unii, anebo na demokratické proudy.

Odborníci a byznys upozorňují na 5 hlavních výzev pro EU v roce 2019

Velká očekávání přicházejí letos nejen v souvislosti s brzkými volbami do Evropského parlamentu, ale i s nejasným výsledkem brexitu. Změnit by se měla ovšem i budoucí podoba evropské integrace.

letošních volbách do EP se očekává propad politické skupiny S&D, jíž jste členem. Pokusí se tato sociálně-demokratická frakce o vnitřní reformu, aby v budoucnu opět posílila své postavení?

Je jisté, že dojde k výraznému přeskupení sil ve všech frakcích. Na jedné straně vzniklo například hnutí Emmanuela Macrona, současně se štěpí krajní levice. Europarlament v příštím období bude vypadat velmi odlišně a období mezi volbami a ustavením frakcí bude hektické. Vznikne celá řada nových frakcí, některé se budou slučovat. Může dojít k propadu naší sociálně-demokratické frakce, mimo jiné díky zemím jako je ČR, Maďarsko či Polsko. Na druhou stranu, z deseti zemí s největším počtem obyvatel zemí Unie, jen ve dvou vládne lidovecká frakce (EPP). Mluví se o našem propadu, ale propadají se všechny skupiny. V zemích v předvolebním období vznikají nové subjekty a ty se budou muset někam zařadit. Může vzniknout jednotná levice, ve které budou některé subjekty ze současné radikální levice, někteří liberálové a zelení, pokud neuspějí. Bude se hledat kompromis pro slučování frakcí, aby zůstaly silné, což představuje základ jednání. Obávám se, že frakce se v následujícím období budou tvořit méně na ideovém základě, ale více na mocenském.

Pavel Poc: Propad sociální demokracie? To rozhodně odmítám. Na politické scéně máme své místo

Volby, budoucnost sociální demokracie, ale také zdraví Evropanů a povolování pesticidů. Nejen o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem Pavlem Pocem.

Pavel Poc je lídrem ČSSD pro květnové eurovolby. Poslancem Evropského parlamentu je již od roku 2009 a v současné době …

Zvýší se podle Vás volební účast Čechů v eurovolbách? Může hrát nějakou roli Jan Zahradil jakožto jeden z kandidátů na předsedu Evropské komise?

Jan Zahradil nemá šanci stát se komisařem, natož šéfem Evropské komise. Pokud však bude Andrej Babiš a Tomio Okamura ve shodě při neustálém opakování tématu migrace, které rezonuje vlastně jen ve střední Evropě, tak to nějaké populisty či radikálně nespokojené voliče může přilákat. Nemyslím si však, že dojde ke zvýšení volební účasti o desítky procent. Byl bych rád alespoň za 25procentní volební účast, ale i ta bude podle mého názoru složitá.

Eurovolby v Británii? Pokud se odloží brexit, tak ano

Čekají europarlament před volbami ještě některá jednání o oblastech, kterým se Vy sám věnujete? Případně jiné důležité okamžiky, na které byste rád upozornil?

V současnosti se finalizují zásadní nařízení a směrnice, jejichž realizace povede k dokončení energetické unie. Jakožto europoslanci ještě budeme o některých z nich hlasovat během únorového a březnového pléna. Současně se všichni velmi intenzivně věnujeme rozpočtu, tedy víceletému finančnímu rámci na dalších 7 let. Dále budeme muset jednat o brexitu. Europarlament se musí k situaci postavit, ať už dojde k tvrdému brexitu, anebo Velká Británie požádá o jeho odložení. V takovém případě se musíme připravit na to, že by v Británii pravděpodobně probíhaly evropské volby. Stále je přítomné téma o migraci, protože jej někteří politici znovu vracejí na stůl. V současnosti velmi rezonuje i nová Cášská dohoda mezi Francií a Německem, která zřejmě zrychlí integraci těchto dvou zemí. Ostatní země na to musí nějakým způsobem zareagovat.

Smlouva mezi Francií a Německem podtrhuje pragmatickou vizi jejich vztahu

Smlouva, kterou Francie a Německo dnes (22. ledna) podepíší, pramení z proevropské energie Emmanuela Macrona. Text je pragmatický a soustředí se spíše na ekonomiku a obranu, než na politické otázky. Na řadu témat se však země stále dívají rozdílně.

Pokud jde o odchod Velké Británie z EU, Poslanecká sněmovna nedávno rozhodla o tom, že v případě tvrdého brexitu budou Britům žijícím na našem území garantována do roku 2020 stejná práva, jako mají doposud. Někteří čeští poslanci však kladli důraz na to, aby byla s Británií v této otázce vyjednána reciprocita. Je to reálné?

Určitě ano. ČR měla od prvního dne vyjednávání o brexitu jasné priority v otázce recipročního vztahu k občanům žijícím v Británii. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, Tomáš Prouza, uchopil jednání velmi dobře. Bylo to dáno i díky podobné pozici Polska, Maďarska i Slovenska. V tomto ohledu mají země velmi podobný zájem, jedná se především o občany, kteří v Británii studují či dlouhodobě pracují. Reciprocita patřila mezi jednu z prvních otázek, která byla uzavřena v rámci celého balíku brexitových problémů. Pro ČR je v tuto chvíli důležité, aby udržovala dobré vztahy s Velkou Británií, což se hlasováním v Poslanecké sněmovně podařilo. Zároveň musíme být součástí sedmadvacítky, která vyjednává jednotně.

Poslanci schválili zákon o právech Britů v ČR v případě tvrdého brexitu

Pokud dojde na tvrdý brexit budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dále občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Poslanecká sněmovna.

Jaderná fúze jako budoucnost evropské energetiky

Evropský parlament v polovině ledna podpořil další financování projektu ITER. Myslíte si, že technologie jaderné fúze, která by měla znamenat revoluci v získávání energie, je cestou jakou se má EU vydat? Má ITER šanci na úspěch a nahradí dnes celosvětově využívané konvenční jaderné reaktory?

ITERu jsem se věnoval velmi intenzivně několik let, ať už z pozice průmyslového a energetického výboru EP (ITRE), anebo kontrolního (CONT). Projekt stál v minulosti velké finanční prostředky, došlo i k několika manažerským obměnám. Jedná se o patrně největší energetický projekt, na kterém se podílí téměř všechny velmoci světa. Jde o převratnou technologii, o které víme od 50. let minulého století, od doby prvního tokamaku (zařízení sloužící k vytváření jaderné fúze – pozn. red.). Nicméně se obávám, že pilotní projekt ITER ve francouzském výzkumném centru Cadarache, bude zprovozněn a schopen produkovat energii nejdříve za 15 – 20 let. Jsem nicméně zastáncem toho, aby projekt pokračoval a abychom hledali nový zdroj energie, který je bezpečnější a mnohem čistší než jaderná energie. Za mnohem snazší však považuji posilování obnovitelných zdrojů či úspory energií. Projekt má kromě energetické i vědeckou část, kterou musíme rozvíjet. V současnosti se v USA objevují firmy, které říkají, že jsou schopny konvenčně vyrábět tokamaky malých rozměrů do 10 let. Já to však nepředpokládám, hovořil jsem o tom s celou řadou fyziků. ITER by měl ukázat, kde je hranice, aby následně mohlo dojít k výstavbě podobných projektů ve všech zemích, které se na vývoji podílí.

Europoslanci podpořili experimentální jadernou energetiku

Evropský parlament svým hlasováním prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.

Domníváte se, že projekt odolá kritickým hlasům, které se objevily krátce po schválení další finanční podpory projektu ITER Evropským parlamentem? Převáží i v dalších letech vize výrazného technologického přínosu, avšak za cenu velkých finančních nákladů?

Účastnil jsem se mnoha jednání a i přes pnutí ve vztazích mezi Čínou a USA či mezi Ruskem a USA, všechny země závazek plní. Jediný kritický hlas, který já slyším, je od zelených či ekologických hnutí, které srovnávají jadernou fúzi se štěpením jádra, což se nedá úplně fyzikálně porovnávat. Například nedochází k tvorbě jaderného odpadu a jedná se o mnohem bezpečnější technologii. Nebojím se toho, že by jednotliví partneři přestali přispívat. Je třeba zmínit ještě jednu důležitou věc – již nyní pří výstavbě ITERu dochází k obrovskému posunu ve sféře vědy a k novým objevům a patentům, které se bez ohledu na ITER začínají používat i v jiných odvětvích. Jedná se o tzv. spin-off efekty. Jinými slovy, už nyní profitujeme minimálně z části investic, které byly do ITERu vloženy.

V první polovině minulého roku schválil europarlament cíle, které by měly posílit recyklaci odpadů a přiblížit přechod k oběhovému hospodářství. Rezonuje podle Vás dostatečně toto téma v české společnosti?

Myslím si, že ČR se blíží mírou veřejné debaty k zemím, jako je Německo či země Beneluxu. Aktuálně probíhá debata o zálohování plastových lahví. Pravděpodobně nikdo nepodceňuje míru zamoření plasty a otázku nutnosti dobudovat oběhové hospodářství tak, abychom co největší míru odpadů dokázali znovu zpracovat. Velkým tématem bude elektronika, protože cyklus životnosti prvních výrobků z doby před deseti lety bude gradovat. Je to o práci ministra životního prostředí a české vlády či parlamentu. Jsem přesvědčený, že bez iniciativ a kampaní toho není možné dosáhnout. Tak jako jsme měli kotlíkové dotace směrem k ovzduší, anebo dotace na obnovitelné zdroje, budeme muset občany pobízet rovněž i k zapojení do oběhové ekonomiky. ČR si drží přední úroveň v recyklaci plastů a papíru. Musíme se zaměřit na elektroniku a drahé kovy, které obsahuje, takových případů je celá řada. Řetězec je velmi složitý a lidé musí začít vnímat, že to není jen o plastech, papíru a skle.

Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Hlasování o unijních otázkách může být efektivnější

současné EU sílí snaha adaptovat hlasování kvalifikovanou většinou na stále více oblastí, mj. i na daňovou problematiku. Souhlasíte s tímto směřováním? Bude díky tomu Unie akceschopnější?

Jsem zastáncem toho, aby se hlasovalo kvalifikovanou většinou v co nejvíce oblastech. Některým zemím současný stav někdy umožňuje blokovat rozhodování v zahraniční politice, která je velmi citlivou oblastí. Pokud jde o akceschopnost nebo lépe řečeno pružnost, ta je potřeba a žádají si ji jak občané, tak vlády, a to například v tématu migrace, v hospodářské politice či politice zaměstnanosti.

Lze očekávat, že se letos bude v Unii debatovat i na téma právní stát. Podle článku 7 Smlouvy o EU (SEU) je možné pozastavit hlasovací práva státu, který porušuje např. vládu práva. Dohodnout se však musí všechny členské země. Nabízí se reformovat systém tak, že obviněný stát by nemohl rozhodovat o uvalení sankcí na jiného člena. Mohlo by tedy dojít k posunu i v této otázce?

Mrzí mne, že se debata o článku 7 SEU stala politickým tématem. Tím prvním, o kom se hovořilo, bylo Polsko díky soudní reformě. Dalším bylo Maďarsko kvůli tlaku na média a neziskové organizace. K podobné debatě se přistoupilo i v případě Rumunska, ačkoliv ne tak razantně. A následně se to šíří dále. Podle některých kritérií bychom díky Andreji Babišovi mohli ČR také řadit postupně k takovému bloku a samozřejmě by to bylo velmi nepříjemné. Považoval bych kroky aktivace článku 7 SEU a hlasování o omezení hlasovacích práv jako zcela krajní. Avšak justiční reforma v Polsku takovou krajností byla a je vidět, že aktivování čl. 7 v tomto případě zafungovalo, i když ten proces trval velmi dlouho. Podle slov Viktora Orbána mají neliberální režimy tendenci se navzájem podporovat. V takovém případě by stálo za zvážení, aby stát pod tak velkým drobnohledem nemohl hlasovat o ostatních. Byl bych však rád, aby unijní instituce využívaly aktivace čl. 7 velmi obezřetně, je to opravdu zcela krajní řešení. Může to být i otázka odplaty jednoho státu vůči druhému, či jedné politické skupiny proti druhé, což už by bylo zcela v rozporu s unijními hodnotami.

Na jaké další výzvy by se podle Vás měla EU v následujících letech zaměřit?

V první řadě určitě na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Toto téma bude stále intenzivnější a jak čeští, tak i ostatní občané Unie jej vyžadují. Viděl jsem nedávno analýzu toho, co lidé vnímají v jednotlivých zemích Evropy jako největší problém. Ve střední a východní Evropě je to právě bezpečnost, ať už spojená s migrací, anebo s vlivy z východu či středomoří. Velmi pozitivně vnímám francouzské a německé iniciativy. Myslím si, že intenzivní propojení armád a inovace v oblasti bezpečnosti budou velkým tématem následujících pět let. Další výzvou bude klimatická politika, už jen tím, že EU je tahounem klimatických závazků. To je patrné především v zemích jako Belgie, Nizozemí či Skandinávie, kde téma klimatu rezonuje mnohem více než téma migrace. Dále jistě dobudování vnitřního trhu, a to nejen toho se zbožím a službami, ale i digitálního trhu, neboť stále větší množství celé ekonomiky je tvořeno na digitální platformě.

EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.

Podíváme-li se na zahraniční politiku ČR, jak si podle Vás vede současný ministr zahraniční Tomáš Petříček? Oslabuje jeho pozici kritika prezidenta Miloše Zemana, případně komunistů?

Vede si velmi dobře, ačkoliv je těžké hodnotit ministra po přibližně 100 dnech od jmenování.  Ukázal jak ke vztahu k EU, tak k situaci v Rusku, Ukrajině či západnímu Balkánu, že má velmi jasné názory. Nemyslím si, že by jej oslabovala kritika prezidenta Miloše Zemana, anebo komunistické strany. To bych ostatně u ministra zahraničí nechtěl vůbec připustit, protože by to znamenalo, že ČR nemá demokratickou zahraniční politiku.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/feed/ 0
Český leden v EU: Nová tajemnice pro EU, příprava na tvrdý brexit, boj proti dvojí kvalitě pokračuje https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-leden-v-eu-nova-tajemnice-pro-eu-priprava-na-tvrdy-brexit-boj-proti-dvoji-kvalite-pokracuje/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-leden-v-eu-nova-tajemnice-pro-eu-priprava-na-tvrdy-brexit-boj-proti-dvoji-kvalite-pokracuje/#respond Wed, 06 Feb 2019 08:30:59 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126696 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Kandidátky a koalice do eurovoleb se začínají rýsovat

Květnové volby do Evropského parlamentu se nezadržitelně blíží, což dokazují i politické strany a hnutí zveřejňováním svých kandidátek a plánované spolupráce.

V lednu představila seznam svých kandidátů ODS. Jan Zahradil na pozici lídra ani Evžen Tošenovský jako dvojka nepřekvapí, do politiky se ovšem touto cestou chce vrátit bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.

Poměrně překvapivá je avizovaná spolupráce mezi Starosty a nezávislými, které povede Stanislav Polčák, a Stranou Zelených. Ta jako lídra potvrdila svého předsedu Petra Štěpánka. STAN o koalici jedná také s TOP 09, která jako jedničku své kandidátky v lednu zvolila předsedu strany Jiřího Pospíšila. KDU-ČSL jde do voleb samostatně, podporu si ovšem lidovci vyjednali u menších pravicově-konzervativních stran.

Svoji kandidátku médiím nabídli také Piráti. Za lídra si zvolili poměrně neznámého Marcela Kolaju.

Starostové a nezávislí půjdou do eurovoleb se Zelenými. O spolupráci s TOP 09 se zatím vyjednává

Starostové a nezávislí (STAN) se dohodli na spolupráci pro květnové volby do Evropského parlamentu se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů.

Balíček mobility se nedaří schválit

Z upravené směrnice o vysílání pracovníků vychází, že pokud by řidiči kamionů zaměstnaní u české firmy měli jet na pracovní výjezd například do Německa, měli by dostávat stejnou mzdu jako místní pracovníci na srovnatelných pozicích. Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora se novinek obávají a návrh od počátku odmítají.

Východiskem pro ně může být tzv. balíček mobility, který by zajišťoval, že se na ně nová pravidla nebudou vztahovat. Balíček se ovšem stále nedaří schválit – i když se členské státy na kompromisu dohodly, Evropský parlament návrh vrátil do dopravního výboru. Ten měl v polovině ledna přijmout novou verzi návrhu, poslanci se ovšem shodli jen na dílčích bodech. Čeští autodopravci tak zůstávají v nejistotě, co bude dál.

„Odmítnutí kompromisu znamená, že pravidla pro vysílání pracovníků se budou vztahovat také na mezinárodní silniční dopravu,“ vysvětlila europoslankyně Martina Dlabajová z ANO, která se problematice dlouhodobě věnuje.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Auditní mise EK kvůli Agrofertu dorazila do ČR

Do České republiky v polovině ledna dorazili auditoři Evropské komise, kteří mají za úkol prověřit potenciální střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše při přerozdělování unijních dotací pro holding Agrofert. Postupně navštívili ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj a také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR.

Podnět, že český předseda vlády porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, dala Komisi protikorupční organizace Transparency International Česká republika. Podle ní Babiš i po přesunutí holdingu do svěřenského fondu může stále Agrofert ovládat a zároveň ze své politické funkce rozhodovat o struktuře rozpočtu EU a o rozdělování unijních dotací v rámci České republiky. Babiš kritiku opakovaně odmítá. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

ČR má novou státní tajemnici pro evropské záležitosti

Otázka kdo nahradí Aleše Chmelaře na pozici českého státního tajemníka pro evropské záležitosti byla v lednu po několika měsících zodpovězena. Bude to Milena Hrdinková, která dříve působila na ministerstvu financí a nějakou dobu pracovala také v Evropské komisi na generálním ředitelství pro daně a cla.

„Je třeba budovat kvalitní a produktivní vztahy s protějšky z ostatních států i institucí EU a nabízet součinnost ostatním resortům při řešení vzájemně se překrývajících agend tak, aby pozice ČR byly vždy souladné, konsistentní a srozumitelné,“ uvedla podle tiskové zprávy úřadu vlády mimo jiné Hrdinková.

Novou státní tajemnicí pro EU bude Milena Hrdinková

Místo státního tajemníka pro Evropskou unii bude od 1. února zastávat Milena Hrdinková. Na úřad vlády přichází z ministerstva financí. Do výběrového řízení se přihlásili dva zájemci, jeden z nich ale nesplnil kvalifikační předpoklady.

Nový vývoj v otázce „dvojí kvality“ výrobků

V České republice velmi diskutované téma boje proti „dvojí kvalitě“ výrobků, přesněji proti rozdílnému složení zboží v identických obalech napříč jednotlivými zeměmi EU, se v lednu posunulo do nové legislativní roviny. Pověřený výbor Evropského parlamentu (IMCO) schválil podobu legislativního balíčku, jehož součástí je i upravená směrnice o nekalých obchodních praktikách – mezi ty má patřit i rozdílné složení výrobků ve stejných obalech. V problematice se dlouhodobě angažuje česká europoslankyně z ČSSD Olga Sehnalová. Očekává se, že plénum Parlamentu rozhodnutí potvrdí.

Otázkou bude, jak se k návrhům postaví členské státy v Radě. Podle českého ministra zemědělství Miroslava Tomana otázku „dvojí kvality“ zařadilo nynější rumunské předsednictví do svého programu. V prvním pololetí by tak měly být příslušné změny schváleny, a to i přes možné námitky zemí jako je Německo či Rakousko.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Česko přijalo zákon pro případ tvrdého brexitu

Pokud se Spojené království s ostatními unijními zeměmi do konce března nedohodnou a dojde na tzv. tvrdý brexit, budou mít Britové v Česku až do konce roku 2020 stejná práva, jako by byli dále občany EU. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který v lednu zrychleně schválila Poslanecká sněmovna. Bez podobného zákona by se Britové v případě odchodu své země z EU bez dohody ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze států mimo Unii.

Zákon upravuje pobyt britských občanů na území ČR, české občanství, přístup na trh práce, daně, uznávání odborné kvalifikace a celou řadu dalších oblastí. Přístup ČR velice ocenil britský velvyslanec Nick Archer.

Vláda věří, že se Britové zachovají stejně vůči českým občanům žijícím na jejich území – nástrojem pro to by měl být britský dokument z prosince, který definuje budoucí migrační systém nejen pro obyvatele ze zemí EU.

Poslanci schválili zákon o právech Britů v ČR v případě tvrdého brexitu

Pokud dojde na tvrdý brexit budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dále občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Poslanecká sněmovna.

Ministr Petříček na Ukrajině

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček zamířil na konci ledna na Ukrajinu. Podle informací MZV během dvoudenní návštěvy jednal se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem či s místopředsedkyní vlády Ivannou Klympuš-Cincadzeovou. Setkal se zároveň s představiteli ukrajinských neziskových organizací a zástupci Krymských Tatarů a uctil památku padlých československých vojáků. Na východě Ukrajiny navštívil strategický přístav Mariupol, kde se nachází linie dotyku mezi vládními jednotkami a ozbrojenci s podporou Ruska.

„Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidského strádání a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem. Občané Ukrajiny mají právo žít důstojně a v míru,“ zdůraznil Petříček. Společně s dánskou stranou pak také vydal prohlášení, ve kterém odsuzují akce Ruska v Kerčském průlivu a v Azovském moři, a vyzývají k propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

„Nedokončený“ energetický plán na cestě ke Komisi

Česká republika v lednu předložila Evropské komisi návrh Národního klimaticko-energetického plánu, který se věnuje budoucnosti české energetiky, konkrétně pak energetické účinnosti či rozvoji obnovitelných zdrojů. Vytvoření dokumentu se závazky vyžaduje Evropská unie.

Termín odevzdání plánu byl konec loňského roku, Česko si ovšem podle ČTK vyjednalo měsíční prodloužení lhůty. Ani na konci ledna však dokument není kompletní a všechny připomínky nejsou dořešené. Se zněním návrhu nesouhlasí například ekologické organizace jako Glopolis nebo Hnutí Duha. Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové musí ohledně plánu pokračovat celospolečenská diskuse. Finální dokument by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce mohl být připraven v polovině letošního roku.

Česko předá EU energetický plán ještě během ledna

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje i budoucnost české energetiky. To vše zahrnuje český energetický plán, který ČR musí zaslat Evropské komisi.

Úspěch Česka v ochraně malých a středních zemědělců

Drobní zemědělci a středně velcí producenti v zemědělském a potravinářském sektoru bývají svými větším obchodními partnery zneužíváni. Pomoct by jim měla nová unijní opatření, která ve členských státech EU zakáží 16 nekalých obchodních praktik – opožděné platby za potraviny, zrušení objednávky na poslední chvíli a další. Nevýhodné postavení menších producentů by se tak mělo zlepšit.

Mezi nejhlasitější podporovatele opatření proti nekalým obchodním praktikám v zemědělství a potravinářství dlouhodobě patří také Česká republika. Návrh prosazovali bývalí ministři zemědělství Marian Jurečka a Jan Milek, stejně jako ten současný Miroslav Toman. Jedná se tedy i o český úspěch.

Česko si prosadilo svou. EU bude chránit zemědělce před nekalými obchodními praktikami

Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český prosinec v EU: Stopka dotací pro Agrofert a euro v nedohlednu

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v závěrečném měsíci roku 2018 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-leden-v-eu-nova-tajemnice-pro-eu-priprava-na-tvrdy-brexit-boj-proti-dvoji-kvalite-pokracuje/feed/ 0
V roce 2018 získala ČR z unijního rozpočtu o 45 miliard více, než do něj odvedla https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/v-roce-2018-ziskala-cr-z-unijniho-rozpoctu-o-45-miliard-vice-nez-do-nej-odvedla/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/v-roce-2018-ziskala-cr-z-unijniho-rozpoctu-o-45-miliard-vice-nez-do-nej-odvedla/#respond Thu, 31 Jan 2019 13:23:56 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126594 Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč.

Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013.

„Současně je však zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (tzv. pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla,“ uvedlo MF.

Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.

Česká republika v loňském roce obdržela z unijního rozpočtu 94,9 miliardy korun a odvedla do něj 49,6 miliardy. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 60,2 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 30 miliard Kč, z toho přímé platby 21,6 miliardy korun.

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 miliardy Kč a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala z EU o 741,3 miliardy korun více, než do něj odvedlo.

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2017 země, které vstoupily do EU v roce 2004 s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie (tzv. čistí plátci).

V roce 2017 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 10,7 miliardy eur (zhruba 275 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, jehož čistá pozice byla 8,6 miliardy eur.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/v-roce-2018-ziskala-cr-z-unijniho-rozpoctu-o-45-miliard-vice-nez-do-nej-odvedla/feed/ 0