Průmysl a technologie – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Fri, 24 May 2019 15:38:51 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Průmysl a technologie – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, je nutné vědět, jak na to [Promoted content] https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/ https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/#respond Thu, 16 May 2019 15:00:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=129793 Návštěvníci mohli shlédnout 55 velmi zajímavých přednášek na aktuální témata, v předsálí vystavovalo výsledky své činnosti 101 vystavovatelů a tradičního společenského večera se zúčastnilo přes čtyři stovky hostů.

Takový je jednoduchý sumář letošní konference. Důvodem této úctyhodné účasti je krom nelehké situace v oboru především výběr souvisejících témat, která byla přednášena a následně diskutována.

„Letošní Dny teplárenství a energetiky hodnotím vysoce pozitivně. Kromě standardních referátů a přednášek jsem vycítil jakousi jednotu mezi našimi členy a účastníky, kterou jsem dříve nezaznamenal. Příčinu tohoto jevu vidím především v těžké situaci tepláren v nerovném konkurenčním prostředí při výrobě tepla způsobenou především výrazným nárůstem ceny emisních povolenek v minulém roce,“ poznamenal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Letošní konference podle hostů především jasně určila problematické pojmy, označila je a naznačila, nebo přímo určila, jak tyto problémy řešit.

O jisté formě soudržnosti hovořil i Jiří Feist, šéf strategie společnosti EP Energy, který označil letošní Dny teplárenství a energetiky jako místo sdílení priorit, které chceme v dalším období společně řešit. „Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, bude nutné vědět, jak to bude například s fondy,“ upozornil Jiří Feist.

Hosté měli možnost poslechnout nejen hlasy z praxe teplárenství a energetiky, ale podobně jako v předešlých ročnících i přípravu legislativních a regulativních opatření z úst zástupců dotčených ministerstev.

V teplárenství a energetice hraje regulace zásadní roli už nyní a v budoucnosti bude stále větší. „Letošní Dny teplárenství a energetiky pro nás byly přínosné, protože jsme měli možnost hovořit o revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). To znamená informovat širokou teplárenskou veřejnost o tom, co se připravuje pro další obchodovací období 2021-2030. Je pro nás velmi důležité, že zde můžeme vše prodiskutovat a že se nám dostává zpětné vazby nejen od teplárníků, ale i od kolegů z Ministerstva průmyslu a obchodu,“ řekl Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí představilo prostřednictvím ředitele Odboru odpadů Jaromíra Manharta tři nové odpadové zákony, které jsou dnes již v mezirezortním připomínkovém řízení.

„Jsem rád, že jsme mohli přestavit novou odpadovou legislativu. Harmonogram, který má schvalovací proces, bychom rádi dodrželi. Znamená to uskutečnit do června mezirezortní konferenční vypořádání, v letních měsících předložit návrhy zákonů Legislativní radě vlády, během září nebo října nechat schválit zákony v rámci jednání vlády a ideálně do konce letošního roku předložit zákon do Poslanecké sněmovny,“ uzavřel Jaromír Manhart.


Konferenci podpořili generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s., KLINGER Fluid Control GmbH, Veolia Energie ČR a.s. Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s., United Energy, a.s., Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskutečnil třetí dubnový týden v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/feed/ 0
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/#respond Thu, 16 May 2019 12:55:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129765 Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/feed/ 0
Český duben v EU: Komisařka Jourová a čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/#respond Mon, 13 May 2019 14:06:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129670 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Schválení balíčku mobility

Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili na začátku dubna po dlouholetém vyjednávání europoslanci. Západní země a především Francie chtěly prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala existující směrnice o vysílání pracovníků, která zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat mzdu ve stejné výši jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.

Evropský parlament nicméně schválil zvláštní pravidla pro dopravní sektor, tzv. balíček mobility. Díky němu budou moci čeští řidiči odvézt náklad například do Německa bez toho, aby by jim jejich zaměstnavatel musel vyplácet „německý“ plat.

Úspěch českých dopravců. Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony

Dopravní firmy mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.

S českou žalobou na zbraňovou směrnici to vypadá bledě

Česko se u Soudního dvora EU domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně.

Generální advokátka Soudního dvora EU Eleanor Sharpstonová ovšem v dubnu doporučila tomuto soudu, aby českou žalobu zamítl. Ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Generální advokátka EU je pro zamítnutí české žaloby na zbraňovou směrnici

Generální advokátka Soudního dvora EU doporučila tomuto soudu, aby zamítl českou žalobu na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Věra Jourová mezi stovkou vyvolených

Česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo hvězdní sportovci Tiger Woods, Mohamed Salah či LeBron James. V dalších kategoriích se objevují například americký prezident Donald Trump, čínská hlava státu Si Ťin-pching, švédská aktivistka Greta Thunbergová nebo zpěvačka Lady Gaga.

Jourová úspěch označila za „ocenění práce mnoha lidí v Evropské komisi a ukázku důležité role EU při formování globální reakce na technologickou revoluci“.

Eurokomisařka Jourová patří podle časopisu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo golfová hvězda Tiger Woods.

Podpora západnímu Balkánu

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček byl v dubnu velice aktivní ve své podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU. „Česká republika trvale podporuje rozšiřování Evropské unie. Rozšiřování vnímáme jako důležitý nástroj pro rozvoj demokracie, stability a ekonomické prosperity v zemích našich balkánských partnerů,“ řekl Petříček na konci dubna po jednání se svým srbským protějškem, kterému nabídl české zkušenosti s přípravou na vstup do Unie.

O týden dříve se také vyslovil pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií. „Obě země udělaly pokrok a měly by dostat příležitost postoupit o krok dále,“ nechal se slyšet Petříček na bratislavské schůzce V4 a Francie.

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

Čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou

Čeští europoslanci se v tomto období Evropského parlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu v dubnu zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu. Z analýzy kromě jiného vyplývá, že při zohlednění velikosti země byli čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech a před Finy. Čeští zástupci získali důležité pozice, a to odpovídajícím způsobem zvýšilo jejich význam a viditelnost. V absolutním měřítku byli nejvlivnější Němci, těch ovšem v EP sedí téměř pětkrát tolik co Čechů.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Česká reakce na směrnici o „dvojí kvalitě“

Europoslanci v dubnu souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak doufali někteří čeští europoslanci.

Finálový kompromis vyvolal negativní reakci také u české vlády, ačkoliv v průběhu vyjednávání podporovala mírnější úpravu (zde na rozpor poukazuje europoslanec Petr Ježek). Ministr zemědělství Miroslav Toman v návaznosti na odhlasování směrnice avizoval plánované přijetí přísnější české novely. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil upozornil na to, že za takový krok by České republice mohla hrozit žaloba od Evropské komise. Podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra je však předčasné něco takového vyvozovat.

Česko si s dvojí kvalitou poradí samo. Chystá novelu zákona a 50milionové pokuty

Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český duben v EU vznikl s využitím ČTK.

Český březen v EU: Zbraňová směrnice u soudu, „spící“ Wikipedie a otazník nad českým předsednictvím

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-duben-v-eu-komisarka-jourova-a-cesti-europoslanci-mezi-nejvlivnejsimi/feed/ 0
Česká ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Musíme podpořit pozici našich firem, varuje odborník https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/#respond Thu, 09 May 2019 14:50:50 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129587 Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.

Evropská komise ve své únorové zprávě o stavu hospodářství v ČR zdůraznila, že pokud má být EU konkurenceschopnější, tak musí být konkurenceschopnější ty nejvíce zaostalé státy a regiony. Česko by tak podle ní mělo investovat zejména do vědy, výzkumu a inovací, aby svou konkurenceschopnost posílilo.

Česko se však potýká s vážnými strukturálními problémy, které rozvoji v těchto oblastech brání. Na nedávné debatě „Evropské fondy po roce 2020: Kam s nimi“, kterou organizovala Asociace pro mezinárodní otázky spolu se Zastoupením Evropské komise v ČR a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR na to upozornil Jiří Blažek z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jako příklad uvedl automobilový průmysl, kde je poměr firem v českém a zahraničním vlastnictví zhruba 1:1. Co se týče zaměstnanosti, tak zhruba 20 % zaměstnanosti v českém automobilovém průmyslu tvoří firmy, které jsou v českém vlastnictví, 80 % v zahraničním. V případě výdajů do výzkumu a vývoje jsou to ze 7 % české firmy a 93 % zahraniční. Co se týče zisku, tak 3 % připadají na české firmy a 97 % na ty zahraniční.

Podle Blažka je tedy prvním problémem „extrémní typ“ závislosti na zahraničních investicích. Druhým je fakt, že české firmy jsou mnohdy na nízkých patrech dodavatelských řetězců. „Nemáme vedoucí firmy jako je Apple, ani jedničky jako je Bosch nebo Siemens. My máme občas dvojky a hlavně dodavatele třetího řádu,“ uvedl Blažek.

„Máme tedy ekonomiku, která je buď v zahraničním vlastnictví, nebo máme české firmy, které jsou dodavatelé třetího řádu,“ shrnul Blažek.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Spolupráce s univerzitami drhne

Blažek dále upozornil, že českým firmám třetího řádu chybí motivace k tomu, aby se inovovaly. Proto ani nespolupracují s místními univerzitami.

S názorem akademika souhlasí i Josef Schwarz z Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. Komise chce prostředky z fondů EU podporovat přenos vědy a výzkumu do praxe, naráží zde ale na jeden problém. „Výzkumné instituce, kterých je v Česku relativně hodně, spíše spolupracují s německými nebo rakouskými podniky, než s těmi českými,“ doplnil Schwarz.

Klíčem ke konkurenceschopnosti českých firem je podle Blažka podpora jejich pozice, aby se dostaly „z trojek“ alespoň na dodavatele druhého řádu. „Je to nesmírně těžké a rizikové, ale státům jako Čína nebo Jižní Korea se to podařilo,“ konstatoval Blažek.

České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky

Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Dále je podle Blažka zapotřebí podporovat české firmy v expanzi na národní a zejména mimoevropské trhy.

„Přímý nástroj na to téměř žádný není, takže zbývá nepřímá podpora, kultivace celkového prostředí a nějaké přímé aktivity, které by firmám mohly napomoci v těch velmi těžkých krocích směrem nahoru,“ doporučil Blažek.

„Řada organizací u nás už tohle dělá, je to například Moravskoslezské inovační centrum nebo Jihomoravské inovační centrum, které se snaží tyto programy mít a pomáhat firmám růst,“ dodal.

Zdroj: Asociace pro mezinárodní otázky.

Větší flexibilita a větší míra spolufinancování ze strany EU

Inovace chce v ČR podporovat i Evropská komise, která zemi doporučila investovat až 45 % financí z evropských fondů do vědy, výzkumu a inovací. Dalších 30 % by pak mělo jít na ochranu životního prostředí. Zbývající část financí by se podle Komise měla rozdělit mezi dopravu, sociální opatření a drobné projekty v regionech. Takové rozdělení se ale České republice příliš nezamlouvá.

„Nelíbí se nám navržený způsob tematické koncentrace, kdy na první dva politické cíle mají jít tři čtvrtiny objemu fondů,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru mezinárodních vztahů ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se však pouze o návrh.

„O tematické koncentraci se stále jedná a zatím nedošlo k dohodě,“ upřesnil situaci Josef Schwarz. „Je pravdou, že členské státy, včetně České republiky, tlačí na to, aby byla koncentrace nižší,“ dodal.

Názory se různí také s ohledem na navržené snížení míry spolufinancování projektů ze strany EU. Zástupci České republiky s tím nesouhlasí, což potvrzují slova Josefa Schwarze. „Komise sice navrhla nižší míru spolufinancování, ale členské státy opět silně tlačí na to, aby byla tato hranice navýšena na stávající hodnotu,“ uvedl Schwarz.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Jiří Blažek naopak snížení míry spolufinancování ze strany EU vítá. „Je velká chyba, že vůbec došlo k tomu, že Evropská unie v některých případech platí 85 % ceny projektu,“ konstatoval Blažek, podle kterého vede velká míra spolufinancování k celé řadě negativních jevů. Od snížení této míry proto očekává zejména pozitiva.

„Prostředky, kterých bude méně, se rozdělí mezi více žadatelů a objektivně to sníží prostor pro korupci, protože výhoda pro žadatele nebude tak velká,“ uvedl Blažek.

Vyšší míra národního spolufinancování však neznamená, že zbytek doplatí státní rozpočet, na což upozornila Irena Válková, vrchní ministerský rada z oddělení souhrnných rozpočtových vztahů ministerstva financí. Na financování se podle ní budu podílet obce, kraje, příspěvkové organizace nebo podnikatelé. Otázkou tedy zůstává, zda bude o dotace v případě nižší míry spolufinancování ze strany EU stále zájem.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/feed/ 0
Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/ https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/#respond Thu, 02 May 2019 14:52:04 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129361 V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Když Volkswagen oznámil, že na Slovensku letos propustí 3 tisíce ze svých 15 tisíc zaměstnanců, šokoval tím celou zemi.

Automobilový průmysl zastupuje 12 procent slovenského HDP a 44 procent místní průmyslové produkce. Volkswagen je doposud největším soukromým zaměstnavatelem na Slovensku. Díky multinárodním podnikům vyrábějícím automobily se spalovacím motorem je automobilový průmysl jádrem slovenské ekonomiky.

Podle vyjádření Volkswagenu je důvodem snížení počtu zaměstnanců klesající produkce několika modelů této značky. Další vysvětlení však firma neposkytla a odkazuje se spíše na korporátní strategii německého Wolfsburgu. Ani březnová cesta slovenského premiéra Petera Pellegriniho do sídla společnosti, během které chtěl vyjednat udržení pracovních míst ve slovenské pobočce, příliš nepomohla. Slovenská vláda také nedávno schválila novou strategii, která se zabývá nedostatkem kvalifikované pracovní síly v průmyslu, rostoucími mzdami a nedostatečným aplikovaným výzkumem.

Slovenské problémy ale ještě neznamenají, že ve stejné situaci jsou i ostatní země ze skupiny Visegrádských zemí.

Přestože jsou všechny čtyři země – Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko – závislé na automobilovém průmyslu, v rozvoji nízkoemisních vozidel jsou pod unijním průměrem. V4 také čelí podobným strukturálním problémům souvisejícím s nízkou kupní silou a nedostatečnými investicemi do výzkumu.

Zákaz dieselů je teprve začátek. Němci se přiklánějí k čistým městům a udržitelné mobilitě

Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.

Některé země Visegrádu však dělají pokroky. Maďarsko má v rámci V4 nejvyšší podíl elektrických vozidel. Česko se chystá produkovat vlastní elektromobily a baterie a v minulosti usilovalo i o továrnu značky Tesla. Polsko si stanovilo cíl, podle kterého se má do roku 2025 na místních silnicích pohybovat jeden milion elektromobilů. Ačkoliv plán možná není úplně realistický, země se posouvá vpřed, a to jednak díky novému typu elektromobilu a zahraničním investicím do výroby baterií.

Tempo, jakým k posilování elektromobility dochází, představuje tak pro Visegrádské státy sice výzvu, ambice těmto státům ale nechybí.

Plán jednoho milionu

Ve srovnání se západní Evropou je počet prodaných elektromobilů ve Visegrádských zemích nízký. Podle zprávy bruselské nevládní organizace Transport & Environment se Maďarsko se svým 1,5 % blíží 2,5% průměru EU. V absolutních číslech je však jen několik tisíc vozidel ve V4 dobíjecích, oproti desítkám milionů vozidel se spalovacím motorem.

Za pomalým nástupem elektromobility stojí podle expertů vysoká cena za nová nízkoemisní vozidla a nedostatek dobíjecích míst. Kromě toho se Visegrád potýká i s nižší kupní silou.

Navzdory těmto nedostatkům mají Visegrádské země velké plány do budoucna. Česko, Slovensko i Maďarsko dotují nákup elektrických vozidel, ať už z národních fondů nebo z celoevropského Nástroje pro propojení Evropy. Některé z nich mají rovněž v plánu podpořit výstavbu dobíjecích míst.

Před třemi lety Mateusz Morawiecki, tehdy ještě jako místopředseda polské vlády, oznámil, že země plánuje dosáhnout do roku 2025 jednoho milionu elektromobilů. Navzdory malému pokroku ani dnes Morawiecki coby premiér ze svých ambicí neustoupil.

Český Národní akční plán čisté mobility si zase klade za cíl dosáhnout 1% podílu prodaných elektrických vozidel do roku 2020. O pět let později, do roku 2025, by se měl tento podíl zvýšit na 4 %. Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), jsou však takové cíle nereálné.

Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel

Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Mezi lety 2016-2018 poskytla slovenská vláda 5 milionů eur na nákup elektromobilů. Dalších pět milionů zamýšlí do odvětví poslat v rámci nového akčního plánu. Kromě toho vláda slibuje vyčlenit jeden milion pro obce na vybudování dobíjecích míst. Země usiluje o to, aby se do konce dalšího desetiletí pohybovalo po slovenských silnicích 35 tisíc elektromobilů. Do roku 2025 by mělo být v provozu 1500 veřejných dobíječek. Cíle jsou to však vysoké. Dnes se totiž na Slovensku nachází 1700 plug-in hybridů a bateriových elektromobilů a 200 veřejných dobíječek.

Maďarsko je na tom o něco lépe. Podle společnosti LeasePlan, která se zabývá správou vozového parku, je v zemi vybudováno 1562 veřejných dobíjecích stanic.

Od aut k bateriím

Vzhledem k vysoké závislosti ekonomik zemí Visegrádské čtyřky na automobilovém průmyslu se podpora elektromobility jeví jako nutnost. Vlády všech čtyř zemí se proto ve svých plánech budoucí produkce automobilů a baterií o silné automobilové odvětví opírají.

Plán polského premiéra, podle kterého se má po tamních silnicích do roku 2025 prohánět milion elektromobilů, kalkuluje s výrobou těchto vozů na území Polska. Ačkoliv budoucnost prvního místního projektu (elektrické dodávky ‘Elvi’, jejíž výrobu plánovala společnost Ursus) je poté, co se z projektu stáhli dva strategičtí partneři, ve hvězdách, na scéně je nyní nová iniciativa „Polská Elektromobilita“, za níž stojí čtveřice energetických společností. První model osobního vozu má být představen ještě letos na jaře.

Zásadní komponentou elektromobilu jsou baterie. Nedávný materiál Evropského účetního dvora s odvoláním na údaje výzkumné organizace Bloomberg NEF uvádí, že cena baterie může tvořit až polovinu celkové ceny vozu.

 

Auta na elektřinu mohou v budoucnu sloužit jako pojízdné baterky

Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.

Polsko si potenciál baterií uvědomuje. Minulý rok korejská společnost LG Chem otevřela u Vratislavi továrnu na baterie do elektromobilů. Společnost do projektu investovala 500 milionů eur, zaměstnala přes 2 tisíce lidí a plánuje vyrobit 100 tisíc baterií ročně. Kromě toho má být do roku 2020 v polském Dolním Slezsku vybudována dosud největší továrna na lithium-iontové baterie, a to čínskou společností Zhangjiagang Guotai-Huarong New Chemical Materials.

Nové nápady

Velké ambice má také Česko. „Česká republika by měla využít potenciálu, který automobilový sektor přináší, být aktivní a stát se tak v oblasti mobility zemí budoucnosti,“ myslí si Zdeněk Petzl z AutoSAPu.

Škodovka letos plánuje vyrobit první elektromobil a do roku 2022 by měla navrhnout deset nových modelů elektroaut. V Česku se hovořilo také o výstavbě továren na baterie, za kterými by stály dvě významné společnosti –  čínská Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) a americká Tesla. Z plánu však sešlo.

Česko má nicméně vlastní firmu na výrobu baterií. Tou je firma HE3DA, která vychází z patentu českého vědce. Na konci tohoto roku plánuje zahájit ostrou výrobu lithiových baterií v továrně Magna Energy Storage v Horní Suché na Ostravsku.

V Maďarsku do sektoru e-mobility investují především nadnárodní automobilové podniky. Například společnost Audi už svou výrobu elektromobilů zahájila. Společnost Mercedes-Benz zase oznámila výstavbu své „full flex“ továrny, která umožní výrobu různých modelů – včetně těch elektrických. Do provozu má být uvedena v roce 2020. Do výstavby provozů na výrobu baterií nyní v Maďarsku investuje Samsung a jihokorejská SK Innovation.

Navzdory zjevnému pokroku stojí ovšem před Maďarskem jedna zásadní výzva: jak zajistit, aby se na transformaci odvětví podílely i firmy s domácím kapitálem.

„Velké společnosti se zahraničním kapitálem dnes nedostatek pracovních míst kompenzují robotizací a většině z nich se také mimořádně daří. Nyní je třeba, aby jejich příkladu následovaly také maďarské středně velké a malé podniky. K tomu ale potřebují stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ řekl think tanku Political Capital generální tajemník Maďarské asociace automobilového průmyslu Csaba Kilián.

Europoslanci požadují bezpečnější autonomní vozidla. Mají více chránit zdraví i osobní data

Autonomní doprava může zvýšit bezpečnost a plynulost na silnicích, přispět k čistšímu vzduchu nebo vytvářet nová pracovní místa. Musí být ale zajištěna dostatečná ochrana a kontrola osobních údajů, která vozidla vytvářejí.

Sen o velkých továrnách

Slovensko za ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky zaostává. Slovenský závod Volkswagenu je sice v rámci skupiny jediným místem, kde automobilka vyrábí svůj model e-UP!, ředitel Slovenské asociace pro elektromobilitu Patrika Križanského nicméně upozorňuje, že tento model není založen na speciální modulární platformě VW pro elektromobily a je tedy otázkou, nakolik je jeho výroba udržitelná.

Výhledy jsou přesto slibné. PSA Peugeot-Citroën začíná vyrábět elektrický Peugeot 208. O zahájení výroby vlastních elektromobilů pak údajně uvažují i místní továrny Kia a Jaguar Land Rover.

To však Slovensku nestačí. Místopředseda Evropské komise zodpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič na Facebooku prohlásil, že „Slovensku velmi přeje, aby mělo ‚gigatovárnu‘ na výrobu baterií, která je nezbytná pro nezadržitelný rozvoj elektromobility.“

Komise podle zmíněného materiálu Evropského účetního dvora odhaduje, že pouze na uspokojení poptávky v rámci zemí EU bude potřeba do roku 2025 každoročně vyrobit baterie v hodnotě až 250 miliard euro. K tomu bude podle Komise zapotřebí alespoň 10 až 20 velkokapacitních závodů na výrobu baterií, tzv. gigatováren, z nichž každá ročně vyprodukuje lithium-iontové baterie o výkonu zhruba 200 GWh.

A právě do tohoto závodu nyní nastupují i země Visegrádské čtyřky.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/feed/ 0
První debata spitzenkandidátů skončila bez jasného favorita https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/#respond Thu, 02 May 2019 09:57:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129340 V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr evropských lidovců.

„Dialog, rovnost a udržitelnost“, lepší rovnováha mezi Bruselem a členskými státy, nebo „nová zelená dohoda pro Evropu“ byla některá z témat, kterými se diskutující zabývali.

Maastrichtské debaty se zúčastnil kandidát eurosocialistů Frans Timmermans, liberál Guy Verhofstadt, kandidátka Evropské levice Violeta Tomićová, Bas Eickhout za Zelené, a Jan Zahradil za Evropské konzervativce a reformisty (ECR).

Manfred Weber, spitzenkandidát Evropské lidové strany (EPP), se z debaty omluvil kvůli své účasti na oslavách v Bavorsku. Organizátoři debaty však tvrdí, že mu termín diskuse oznamovali rok dopředu.

The Capitals: Nový šéf Evropské komise nemusí vzejít ze spitzenkandidátů, říká Jan Zahradil

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Optimistické výhledy: Vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil věří, že jeho politická skupina zůstane po květnových volbách třetí největší v Evropském parlamentu. Dále uvedl, že budoucí předseda Evropské komise nemusí vzejít …

Digitální Evropa

Všichni kandidáti se shodli na tom, že Evropa musí regulovat velké technologické firmy jako je Google, Amazon a Facebook.

„Tyto technologické společnosti používají údaje, které jim dáváme zadarmo a ony z toho pak mají miliardové zisky“, prohlásil Timmermans. EU by měla podle něho zabezpečit, aby firmy řádně odváděly daně a aby občané měli kontrolu nad svými údaji.

Na otázku, zda považuje stránku Wikileaks za hrdinský počin, nebo za problém, Eickhout odpověděl, že „to jsou hrdinové, kteří přinášejí transparentnost“. Dodal, že technologické společnosti „musí zabezpečit, že hrají podle evropských pravidel, což znamená, že při zadávání reklamy musí být vše plně transparentní“.

Zatímco Verhofstadt by chtěl zřízení evropského regulátora, podle Timmermanse by to bylo protekcionistické opatření.

Konzervativec Zahradil zase žádá co nejmenší regulační zásahy EU. „Evropská komise by neměla jednat jako vláda Evropy, ale pomáhat národním vládám.“

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Udržitelná Evropa

S výjimkou Zahradila všichni kandidáti vyjádřili podporu studentským klimatickým stávkám. Timmermans i Eickhout mají klimatickou agendu za jednu ze svých hlavních priorit. Kandidátka levice Violeta Tomićová označila klimatickou změnu za „největší boj 21. století.“

„Pokud Evropa nenastaví správné klimatické cíle a nevyčlení dostatečné investice, budeme muset dovážet elektrická auta z Číny,“ varoval Eickhout. Bude-li Evropa konat správně, přinese to „investice do nových pracovních míst i do nové ekonomiky v každém sektoru“.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Zahradil zopakoval, že některé země nejsou připraveny na tak rychlou transformaci. „Musíme postupně upustit od spalování uhlí, ale pokud to uděláme ze dne na den, bude to utrpení,“ myslí si.

Na výčitku, že je „klimatický dinosaurus“ český kandidát reagoval, že mu to nevadí. „Vždy jsem měl rád Jurský park“.

Sociální Evropa

Kandidáti se rovněž zabývali situací nezaměstnaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Musíme zvýšit mobilitu lidí v EU, máme 3 miliony volných pracovních míst. Potřebujeme změnit i sociální politiku a zabezpečit (v EU) minimální sociální ochranu,“ urgoval Verhofstadt.

Timmermans zase volá po celoevropské minimální mzdě nastavené na 60 % průměrné mzdy v dané zemi. „Zabilo by nás, kdybychom zaplatili o 50 centů navíc za pizzu, abychom zajistili, že lidé budou chráněni?“, zeptal se.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by usilovali o takovou Komisi, která by byla genderově vyvážená.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Rozpory nad USA

Když se řeč stočila na amerického prezidenta Donalda Trumpa, diskuse se přiostřila.

Podle liberála Verhofstadta musí Evropa jednat, aby mírnila „toho muže ve Washingtonu a jeho slabomyslnost“. Frans Timmermans zase řekl, že Evropa musí být hlavně jednotná a nedovolit, „aby nás Trump hnal proti sobě“.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Další hlavní téma večera přišlo od Base Eickhoutea, podle kterého bude klíčové, jak Weber přistoupí k utvoření a řízení většiny v nově zvoleném europarlamentu.

„Vytvoří koalici s progresivními silami, nebo bude pokračovat v tom, co jsme bohužel viděli doposud a bude spolupracovat s pravicí?“

Podle hlasování diváků v průzkumu během debaty byl nejpřesvědčivější Timmermans (43 %), následovaný Eickhoutem (36 %), Verhofstadtem (9 %), Zahradilem (7 %) a nakonec Tomićovou (5 %).

Druhá diskuse se uskuteční již dnes 2. května v italské Florencii.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/feed/ 0
Šéf Foratomu: Dostavba jaderných reaktorů se komplikuje, protože jich je málo https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/ https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/#respond Mon, 29 Apr 2019 15:50:44 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129270 Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.

Za prodlužování a předražování výstavby nových reaktorů v Evropě může ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci. Myslí si to ředitel průmyslové skupiny Foratom Yves Desbazeille. Šéf evropské jaderné lobby sídlící v Bruselu poskytl portálu EURACTIV.sk rozhovor před začátkem 14. Evropského jaderného fóra, které se uskuteční v úterý 30. dubna v Praze.

Fórum se koná v době, kdy média informují o zpožděné výstavbě jaderných bloků ve slovenských Mochovcích či ve francouzském Flamanville. Desbazeille přesto vítá návrh dlouhodobé klimatické strategie Evropské unie, který počítá v roce 2050 s 15procentním podílem jaderné energie na výrobě elektřiny. „Dovedeme si představit i 25 procent,“ říká optimisticky Desbazeille.

Jádro a klima

Ředitel Foratomu vyzdvihuje, že Evropská komise v návrhu dlouhodobé klimatické strategie označuje jadernou energii spolu s obnovitelnými zdroji za „páteř bezuhlíkové evropské elektroenergetiky“. Energii vyrobenou z jádra lze podle něj snadno distribuovat a je vhodným doplňkem energie z obnovitelných zdrojů.

Dokument Komise však počítá se snížením podílu jádra na výrobě elektřiny z dnešních 26 procent na 15 procent v roce 2050. Obnovitelné zdroje by v té době měly produkovat 80 procent elektřiny.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Foratom počítá s tím, že k dosažení 15procentního podílu v roce 2050 bude zapotřebí postavit nové reaktory s kapacitou 60 až 100 gigawattů. V současné době disponuje EU reaktory s kapacitou asi 120 gigawattů. Otázkou tedy podle Desbazeillea zůstává, jak vybudování nových kapacit zajistit. Svou úlohu přitom musí sehrát i samotný průmysl, a to zejména v souvislosti se zajištěním dodavatelského řetězce a konkurenceschopnosti nových jaderných zařízení.

Přístup k fondům

Výzvou bude podle Desbazeilleho vytvoření investičního rámce pro jadernou energetiku. Jaderná lobby přitom nedoufá, že by se nové projekty mohly financovat v rámci víceletého finančního rozpočtu EU.

Ředitel Foratomu však podotýká, že jaderný průmysl by měl mít přístup k evropským fondům určeným na nízkouhlíkovou ekonomiku. Z fondů EU se totiž financuje transformace uhelných regionů.

Unie by podle něj měla také umožnit jaderným projektům ucházet se o podporu z Inovačního fondu, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a z fondu InvestEU, jehož cílem je veřejnými investicemi podněcovat investice soukromé. Dnes jaderné projekty takovou možnost nemají. Další naději vidí Desbazeille ve státních podporách.

Předražování a prodlužování

Pro řadu zemí je však dotování nových reaktorů nepřijatelné. Po katastrofě ve Fukušimě je totiž nepovažují za bezpečný zdroj energie.

Dalším problémem je prodlužování a předražování dostavby nových projektů, které se v současné době odehrává na Slovensku či ve Francii.

Slovenské elektrárny podle Denníku N tento měsíc oznámily možné navýšení současného rozpočtu atomové elektrárny v Mochovcích o 270 milionů eur. Spuštění třetího bloku se má však údajně odložit o osm měsíců. Provoz by tak začal až v příštím roce.

Podobná situace nastala ve Francii, kde měl být letos spuštěn reaktor třetí generace (označovaný zkratkou EPR – evropský tlakovodní reaktor). Místní Úřad jaderného dozoru má však ohledně jeho provozu pochybnosti, podle portálu BFM Business se tak spuštění muže odložit i o několik let.

„V některých zemích to není tak dobré, jak by mělo být,“ reaguje Desbazeille. „I my bychom chtěli vidět pozitivní výsledky,“ říká.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Úspory z rozsahu

Šéf jaderné lobby se domnívá, že za zmíněné odklady může „ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci jaderného průmyslu v Evropě“. Postavení jednoho reaktoru za deset let podle Desbazeilleho nestačí k udržení kvalifikovaného personálu. Připomíná také, že dva reaktory EPR v Číně, které postavili Francouzi, už vstoupily do provozu, přestože se začaly stavět později než ty v Evropě.

Desbazeille tvrdí, že čím více reaktorů jednoho typu se postaví, tím kratší a levnější bude každý další. Tyto úspory z rozsahu se podle něj projevily v Evropě během výstavby atomových elektráren v 70. a 80. letech minulého století.

Jádro potřebuje podporu veřejnosti

Otázkou zůstává, zda bude veřejnost při současných problémech s dostavbou jaderných bloků souhlasit s výstavbou dalších. Šéf jaderné lobby si uvědomuje, že bez podpory veřejnosti se žádný jaderný projekt neobejde.

V některých zemích vidí „silnou opozici“ vůči jádru, v jiných zase „pozitivní vývoj“. Za příklad druhé skupiny považuje některé severské politické strany, které boj proti klimatickým změnám spojují s podporou jaderné energie.

Desbazeille zdůrazňuje, že každý členský stát si podle evropských smluv může svobodně zvolit svůj energetický mix. „Negativní veřejné mínění v jedné zemi by nemělo bránit jiné, aby stavěla nové reaktory,“ říká.

Zvláště Rakousko se snaží přes žaloby k Soudnímu dvoru EU blokovat nové projekty. Se stížností na britskou elektrárnu Hinkley Point C neuspělo, ale odvolalo se. Soud v Lucemburku posuzuje i jeho další žalobu, a to na maďarský Paks 2.

Mobilizují se také rakouští aktivisté. Organizace Global 2000 si nedávno stěžovala na bezpečnost dostavby elektrárny v Mochovcích a podle Denníku N proti ní shromáždila 150 tisíc podpisů. Slovenské úřady jejich stížnost odmítly jako bezpředmětnou.

Reforma Euratomu

Evropská komise v dubnu navrhla posílit „demokratickou odpovědnost“ v rozhodování v rámci smlouvy o Euratomu. Již 60 let stará smlouva označuje rozvoj jaderné energie za „společný cíl“ evropského společenství. Na rozdíl od jiných evropských smluv ještě neprošla reformou.

Komise, která Euratom spravuje, plánuje založit „skupinu odborníků na vysoké úrovni“, kteří by diskutovali o posílení demokratického rozhodování po roce 2025.

To může znamenat větší zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do rozhodování o palivovém cyklu, jaderné bezpečnosti a uzavírání atomových elektráren.

Desbazeille proti navrženým změnám nemá námitky. Na druhé straně však zdůrazňuje, že pokud vznikne evropská skupina odborníků, Foratom chce být její součástí.

„Jaderný průmysl potřebuje stabilní regulační rámec. Chceme se vyhnout nepředvídaným rozhodnutím,“ uzavírá Desbazeille.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/feed/ 0
Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/ https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/#respond Fri, 26 Apr 2019 12:07:09 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129204 Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Budoucnost české energetiky spočívá podle ministra životního prostředí Richarda Brabce v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. „Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává,“ uvedl Brabec na mezinárodní konferenci Solární energie a akumulace v ČR, která se konala 16. dubna v Praze.

Jak ale upozornili odborníci na energetiku, ČR má v oblasti obnovitelných zdrojů rozhodně co dohánět.

„Nárůst od roku 2013 se nekonal, naše energetika zejména v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by potřebovala nabrat nový dech,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Česko je podle něj v podpoře obnovitelných zdrojů málo ambiciózní, což se projevuje i v připravovaném klimaticko-energetickém plánu ČR do roku 2030. Ten je zatím ve formě návrhu a obsahuje české ambice v oblasti omezování skleníkových plynů, podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti apod. Právě v těchto oblastech se totiž ČR společně s dalšími zeměmi EU zavázala k postupnému zlepšování situace, plán proto podléhá souhlasu ze strany Evropské komise.

Dokument připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ostatními resorty, zejména ministerstvem životního prostředí. Počítá s nižší závislostí na uhlí, ale také s vyšším podílem jaderné energie a obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. Stanovené cíle by ale podle odborníků na obnovitelné zdroje mohly být vyšší. Plán je totiž méně ambiciózní než Státní energetická koncepce z roku 2015.

Solární zdroje se nezapojí do aukcí

Podle Sedláka se může Česko inspirovat například Francií, která má podobnou energetickou politiku jako ČR, ale čím dál větší podíl získávají právě obnovitelné zdroje. Od konce loňského roku například podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren, a to na základě aukcí, ve kterých si vybírá výrobce energie podle jejich nabídky. Soutěžní prostředí pak vede k tomu, že se cena za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů snižuje.

Česká republika se však v oblasti fotovoltaik k podobnému kroku nechystá. Upozornila na to výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. „Záměr nezařadit solární zdroje do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory, dlouhodobě kritizujeme,“ uvedla Hamáčková.

Obnovitelné zdroje nejsou už jen teorie. Síť jich dokáže pojmout mnohem víc, říká energetický expert Hnutí DUHA

V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní, a síť to přesto zvládá, říká pro EURACTIV.cz Karel Polanecký.

Rozhovor s Karlem Polaneckým, energetickým expertem Hnutí DUHA, vznikl u příležitosti představení Atlasu energie, …

Aukce má zavést plánovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a týkat se mají výroben energie s výkonem nad 1 megawatt. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů přitom doufali, že do aukcí budou zařazeny právě i fotovoltaiky. Současná podoba návrhu ale takovou novinku nezavádí. Na místo toho podporuje pouze malou fotovoltaiku na střechách budov formou operačních programů a dotací v rámci Nové zelené úsporám.

Přestože podpora malých solárních zdrojů energie v domácnostech a firmách se těší podpoře odborníků, podle Sedláka ze Svazu moderní energetiky to nestačí. Novela by podle něj měla umožnit výstavbu fotovoltaik například na tzv. brownfieldech, tedy bývalých průmyslových objektech, které dnes zůstávají bez využití.

Tomáš Smejkal, ředitel Oddělení strategie ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jeho názoru oponoval s tím, že MPO rozvoj fotovoltaik na brownfieldech podporuje prostřednictvím investic. Příležitost pro financování výstavby velkých solárních elektráren by podle něj mohl představovat také Modernizační fond, do něhož zamíří výnosy z prodeje emisních povolenek a měl by fungovat již od roku 2021. Smejkal dále podotkl, že obnovitelné zdroje jsou jedním z prioritních témat kohezní politiky EU, o jejíž budoucí podobě se v současné době vyjednává.

Český plán nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů, tvrdí ekologové

Glopolis, Hnutí Duha a další organizace vyčítají Ministerstvu průmyslu a obchodu strukturu českého energeticko-klimatického plánu, který vyžaduje EU. Nelíbí se jim především plánovaný podíl obnovitelných zdrojů.

Zařazení fotovoltaik do energetických aukcí nepodporuje ani ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Vzhledem k tomu, že aukce by se povinně týkaly výroben energie od 1 megawattu, v ČR by podle něj musely vzniknout rozsáhlé plochy solárních elektráren. „Bavíme se o obrovských megaparcích, které ale nemáme v ČR kam dát,“ upozornil Hájek. Navíc se obává toho, že v aukcích by soutěžila pouze hrstka projektů, které by se mohly na nabídkách předem domluvit.

„Megaprojekty jsou to nejhorší, co se může české fotovoltaice stát,“ varoval dále Hájek. Fotovoltaika podle něj potřebuje získat zejména lepší mínění veřejnosti. S výstavbou by se tedy mělo postupovat „odspodu“, tedy od umisťování malých fotovoltaik na střechy garáží a domů.

Malé reaktory budoucností českého jádra

Kromě obnovitelných zdrojů má být významnou součástí budoucího českého energetického mixu také jaderná energie. S odstavováním uhelných elektráren totiž bude nutné ČR energeticky zabezpečit, na což však obnovitelné zdroje energie nebudou podle argumentace dominantní části české odborné veřejnosti stačit. Právě tuto výzvu zdůraznil ve svém příspěvku na konferenci vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj je rozvoj obnovitelných zdrojů velmi důležitý, vedle nich ale vyzdvihl potenciál malých jaderných reaktorů.

„Má-li jaderná energetika přežít, tak budoucností jsou jedině malé jaderné reaktory,“ prohlásil Míl. Výhoda malých modulárních reaktorů podle něj spočívá v krátké době výstavby, která trvá nejdéle tři roky. Jejich pořízení je také méně náročné jak finančně, tak i administrativně.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Řada českých odborníků na energetiku se tedy při příležitosti konference shodla, že český energetický mix bude mít v následujících dekádách dva hlavní pilíře – obnovitelné zdroje a jádro. Česká republika tak následuje evropský trend, který se ubírá stejným směrem.

Otázkou zůstává, zda jsou české ambice s ohledem na evropské klimatické a energetické požadavky dostatečně ambiciózní. Odpovědět by již brzy mohla Evropská komise, která v současné době posuzuje návrh českého klimaticko-energetického plánu. Finální podoba dokumentu, na základě kterého se bude odvíjet česká energetická a klimatická politika do roku 2030, by měla být známá do konce letošního roku.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/feed/ 0
GDPR hrozilo astronomickými pokutami. Zatím nebyla udělena ani jedna https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/gdpr-hrozilo-astronomickymi-pokutami-zatim-nebyla-udelena-ani-jedna/ https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/gdpr-hrozilo-astronomickymi-pokutami-zatim-nebyla-udelena-ani-jedna/#respond Fri, 26 Apr 2019 09:41:28 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129195 Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zatím neudělil žádnou sankci ani nezahájil správní řízení v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Tomáš Paták.

Úřad zatím napomáhá k zavedení celého systému a odpovídá na dotazy organizací. Uspořádal také stovku přednášek. Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar ČTK řekl, že organizacím vadí především vznikající náklady třeba na obnovu informačních systémů nebo na zřízení pozice pověřence.

Evropské nařízení začalo platit loni v květnu. Veřejným organizacím, jako jsou nemocnice, školy nebo úřady, které pracují s daty obyvatel, tak vznikly různé povinnosti. Například je to zřízení pozice pověřence, který mapuje situaci v nemocnici a navrhuje potřebná opatření ke zlepšení ochrany údajů. Podle Policara k tomu někdo využil své zaměstnance, někdo nabral nové, jiní využili externích služeb. „Obecně si organizace stěžují na věci, které jim generují náklady. Nemocnice mají například staré informační systémy. Potřebovaly by nové, ale většinou je to otázka desítek milionů korun, které nemocnice jen tak nenajdou,“ uvedl Policar.

Podle něj však organizace využívají dotací z Evropské unie, díky kterým se jim daří systémy modernizovat. Dalšími náklady jsou pověřenci, podle Policara ale není jeden úvazek ve velkých zařízeních takovým problémem.

Prezident Zeman podepsal nová pravidla ochrany osobních dat navazující na GDPR

Nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Stvrdil také soubor čtyř desítek navazujících novel. O prezidentových podpisech předloh ČTK informoval Hrad.

Stovky přednášek a desítky podnětů

Vedoucí analytického oddělení ÚOOÚ Soňa Matochová uvedla, že podle databáze úřadu je v ČR kolem 17 000 pověřenců. Jeden může pracovat pro více organizací, reálně ale musí zvládat práci. „Zatím jsme nevedli žádné správní řízení. Máme možnost postihu za pochybení, ale dosud jsme nic takového neuplatnili,“ řekla Matochová. Úřad zatím napomáhal k zavedení celého systému.

„Odpovídali jsme na dotazy, měli jsme spoustu konzultací, udělali jsme stovky přednášek. Zaznamenali jsme desítky podnětů. Chceme napravit nedostatky a najít vyvážené pojetí mezi volným pohybem informací a ochranou soukromí,“ řekla Matochová. Dodala, že vše je dlouhodobý proces a k jeho nastavení musí pomoct vzdělávání a osvěta.

GDPR: Obavy z obrovských pokut jsou nesmysl, budeme pokutovat pořád stejně, říká český úřad

GDPR umožňuje ukládat vysoké pokuty. Úřad na ochranu osobních údajů ale připomíná, že i teď může ukládat pokuty do výše až 10 milionů, a žádná z finančních sankcí nepřevýšila ani polovinu této sumy. Obce prý pokutuje v řádech desetitisíců korun.

V ČR podle Policara platí zákon o ochraně osobních údajů už od roku 2000. „Evropské nařízení platné od loňska něco zjednodušilo, něco zpřísnilo. Nařízení říká, ať si organizace udělají analýzu rizik, kde hrozí zásah do práva občanů. A potom ať se dělají potřebná opatření,“ uvedl Policar. Opatření podle něj mohou spočívat nejen v moderních informačních systémech, ale také například v zamykání karet s osobními údaji pacientů do zásuvky, ochraně archivu zdravotní dokumentace mřížemi a podobně.

Opatrnost je podle pověřence motolské nemocnice Radka Knolla třeba i v situaci, kdy lékaři z různých zařízení konzultují nějaký složitý případ a vyměňují si informace o pacientovi.

„Lékaři jsou vázaní lékařským tajemstvím a mají lékařskou etiku, které se nezpronevěřují, ale na druhou stranu nařízení vyvíjí větší tlak,“ uvedla pověřenkyně svatoanenské nemocnice v Brně Zuzana Ondrůjová.

]]>
https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/gdpr-hrozilo-astronomickymi-pokutami-zatim-nebyla-udelena-ani-jedna/feed/ 0
Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/#respond Thu, 18 Apr 2019 14:45:20 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129026 Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených či pronajatých ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Evropská legislativa Směrnice EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel zavedla požadavek na hodnocení udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek už v roce 2009. Nepřinesla však očekávané výsledky. Na stole se proto objevila nová verze Clean Vehicles Directive, která určuje, jakého podílu čistých vozidel musí být dosaženo při nákupu či pronájmu vozů ve veřejných zakázkách. Veřejná sféra se tak má stát významným faktorem pro urychlení nástupu alternativních paliv.

„Díky podpoře čistých vozidel skrze veřejné zakázky spolehlivě podpoříme rozšíření čisté mobility, která přispěje ke kvalitě ovzduší,“ uvedla evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

Evropská unie si postupně stanovuje stále přísnější limity pro emise oxidu uhličitého ze silniční dopravy. Výrobci aut však dlouhodobě upozorňují, že regulace nestačí. Zapotřebí je také rozvoj infrastruktury a osvěta mezi řidiči.

K čistší dopravě může přispět i státní správa a samospráva například tím, že budou pro své potřeby a veřejné služby pořizovat právě ekologická vozidla. Díky tomu mohou podpořit poptávku po takových vozech, a zároveň tak lidem umožní poznávat jejich fungování v praxi. Velký význam to má přirozeně u veřejné dopravy.

„Pokud stát chce, aby mu po silnicích jezdila čistější vozidla, musí jít spotřebitelům příkladem, nakupovat je pro potřebu vlastního aparátu a stavět potřebnou infrastrukturu. Pokud nedělá ani jedno, jak se v současnosti děje v České republice, nemůže čekat, že se něco změní, nebo že za něj situaci vyřeší spotřebitele s omezenými zdroji,“ řekla pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která se tématu čisté mobility věnuje.

Emise u osobních aut se mají snížit o 37,5 procenta. Výrobci automobilů to označují za nereálné

Evropští poslanci dnes schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.

Nová pravidla začnou platit v roce 2021

Dosavadní předpisy výsledky nepřinesly, Evropská komise v aktualizované směrnici proto navrhla rozšířit environmentální požadavek nejen na nákup vozidel, ale též na leasing, pronájem a nákup vozidel na splátky. Směrnice se má také vztahovat na zakázky na služby veřejné silniční dopravy, nepravidelné osobní dopravy nebo na poštovní a kurýrní služby či sběr odpadu.

Komise navrhla i novou definici „čistého vozidla“, ve které u osobních a lehkých užitkových vozidel vyšla z emisních norem pro CO2 a látky znečišťující ovzduší. U těžkých vozidel ji založila na alternativních palivem s tím, že pro ně bude možné také stanovit emisní limity poté, co bude schváleno nařízení k emisím CO2, které tuto regulaci v EU poprvé zavádí.

Pro členské státy pak Komise navrhla minimální cíle, kterých musí ve veřejných zakázkách u jednotlivých kategorií vozidel dosáhnout, a to v období od zavedení povinnosti (uplynutí transpoziční doby směrnice) do konce roku 2025 a s vyšší ambicí pak v období 2026 až 2030. Cíle určují, jaký podíl mají mít „čistá vozidla“ mezi pořízenými, pronajatými či jinak využitými vozy. Tento přístup by měl podle Komise dosavadní pravidla zpřehlednit a zjednodušit. Konkrétně pro Českou republiku by měl do roku 2025 i 2030 tento podíl činit 29,7 %.

Směrnice se nevztahuje například na dálkové autobusy, lesnická a zemědělská vozidla, sanitky nebo armádní vozidla. Komise má však do budoucna možnost podmínky přezkoumat a kategorie případně rozšířit.

Zástupci členských zemí v Radě EU a poslanci Evropského parlamentu projednávali návrh v průběhu roku 2018 a v polovině letošního února došlo během trojstranných jednání s Komisí k předběžné dohodě. Evropský parlament nyní směrnici v poměru 458 hlasů ku 107 oficiálně odsouhlasil a formální souhlas se teď čeká také od Rady EU. Od vstupu směrnice v platnost (odhaduje se červen tohoto roku) pak mají členské státy dva roky na úpravu své legislativy. Povinnosti z ní vyplývající tedy začnou platit od poloviny roku 2021.

EU se dohodla na snížení emisí CO2 u nákladních aut

Evropská unie se dohodla na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) u nových nákladních vozů a autobusů. Do roku 2030 se mají emise snížit ve srovnání s letošním rokem o 30 procent.

K naplnění cílů je potřeba rozvíjet infrastrukturu

Závazky pro veřejné zadavatele přivítali také výrobci automobilů. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v té souvislosti zdůraznilo, že k naplnění cílů je potřeba rozvíjet infrastrukturu – tedy čerpací a dobíjecí stanice. Do konce roku 2020 by Evropská komise měla zhodnotit plnění směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva z roku 2014 a případně navrhnout její úpravy.

Rozvoj infrastruktury bude možné i nadále podporovat z evropských peněz. Státní orgány by měly prostřednictvím dostupných finančních prostředků a technické asistence podpořit i samotné veřejné zadavatele, aby investice do čistějších vozidel nevyústily například do zbytečně vysokých cen jízdného. Komise by v tom měla členským zemím poskytnout podporu, aby mohly být využity různé finanční nástroje.

Europoslankyni Konečnou, která se Clean Vehicles Directive věnovala jako stínová zpravodajka, ale výsledek jednání zklamal. „Podle mého názoru bylo přijetí ambiciózní směrnice tím nejdůležitějším klíčem ke splnění nově stanovených emisních a prodejních cílů pro výrobce lehkých užitkových a osobních automobilů. Přijaté znění je slabé a obsahuje řadu výjimek jak pro lehká, tak pro těžká vozidla,” řekla Konečná.

Nelíbí se jí například, že se do dokumentu dostatečně nepromítá podpora vozidel na CNG a LPG, která je pro Česko klíčová. Směrnice podle ní také není dost přísná, protože povinnost splnit první cíl nákupů čistých vozidel nabíhá členských zemím až ke konci roku 2025. „Členské státy si nad svojí odpovědností umyly ruce. Na jedné straně veřejný sektor předepsal výrobcům nesplnitelné cíle, na druhé ale nechce nakupovat vozidla, jejichž výrobu automobilkám sám nařídil,” uzavřela Konečná.

Kateřina Konečná: Debata o reformě EU nikdy reálně nezačala. Promarnili jsme příležitost

Velmi často poučujeme státy mimo Evropskou unii o tom, co a jak mají dělat. Nám tady  ale narazil ledovec do přídi lodi a my pořád ještě tancujeme na palubě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Kateřina Konečná.

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/feed/ 0