Průmysl a inovace – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Průmysl a inovace – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Česká ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Musíme podpořit pozici našich firem, varuje odborník https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/#respond Thu, 09 May 2019 14:50:50 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129587 Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.

Evropská komise ve své únorové zprávě o stavu hospodářství v ČR zdůraznila, že pokud má být EU konkurenceschopnější, tak musí být konkurenceschopnější ty nejvíce zaostalé státy a regiony. Česko by tak podle ní mělo investovat zejména do vědy, výzkumu a inovací, aby svou konkurenceschopnost posílilo.

Česko se však potýká s vážnými strukturálními problémy, které rozvoji v těchto oblastech brání. Na nedávné debatě „Evropské fondy po roce 2020: Kam s nimi“, kterou organizovala Asociace pro mezinárodní otázky spolu se Zastoupením Evropské komise v ČR a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR na to upozornil Jiří Blažek z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jako příklad uvedl automobilový průmysl, kde je poměr firem v českém a zahraničním vlastnictví zhruba 1:1. Co se týče zaměstnanosti, tak zhruba 20 % zaměstnanosti v českém automobilovém průmyslu tvoří firmy, které jsou v českém vlastnictví, 80 % v zahraničním. V případě výdajů do výzkumu a vývoje jsou to ze 7 % české firmy a 93 % zahraniční. Co se týče zisku, tak 3 % připadají na české firmy a 97 % na ty zahraniční.

Podle Blažka je tedy prvním problémem „extrémní typ“ závislosti na zahraničních investicích. Druhým je fakt, že české firmy jsou mnohdy na nízkých patrech dodavatelských řetězců. „Nemáme vedoucí firmy jako je Apple, ani jedničky jako je Bosch nebo Siemens. My máme občas dvojky a hlavně dodavatele třetího řádu,“ uvedl Blažek.

„Máme tedy ekonomiku, která je buď v zahraničním vlastnictví, nebo máme české firmy, které jsou dodavatelé třetího řádu,“ shrnul Blažek.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Spolupráce s univerzitami drhne

Blažek dále upozornil, že českým firmám třetího řádu chybí motivace k tomu, aby se inovovaly. Proto ani nespolupracují s místními univerzitami.

S názorem akademika souhlasí i Josef Schwarz z Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku. Komise chce prostředky z fondů EU podporovat přenos vědy a výzkumu do praxe, naráží zde ale na jeden problém. „Výzkumné instituce, kterých je v Česku relativně hodně, spíše spolupracují s německými nebo rakouskými podniky, než s těmi českými,“ doplnil Schwarz.

Klíčem ke konkurenceschopnosti českých firem je podle Blažka podpora jejich pozice, aby se dostaly „z trojek“ alespoň na dodavatele druhého řádu. „Je to nesmírně těžké a rizikové, ale státům jako Čína nebo Jižní Korea se to podařilo,“ konstatoval Blažek.

České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky

Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Dále je podle Blažka zapotřebí podporovat české firmy v expanzi na národní a zejména mimoevropské trhy.

„Přímý nástroj na to téměř žádný není, takže zbývá nepřímá podpora, kultivace celkového prostředí a nějaké přímé aktivity, které by firmám mohly napomoci v těch velmi těžkých krocích směrem nahoru,“ doporučil Blažek.

„Řada organizací u nás už tohle dělá, je to například Moravskoslezské inovační centrum nebo Jihomoravské inovační centrum, které se snaží tyto programy mít a pomáhat firmám růst,“ dodal.

Zdroj: Asociace pro mezinárodní otázky.

Větší flexibilita a větší míra spolufinancování ze strany EU

Inovace chce v ČR podporovat i Evropská komise, která zemi doporučila investovat až 45 % financí z evropských fondů do vědy, výzkumu a inovací. Dalších 30 % by pak mělo jít na ochranu životního prostředí. Zbývající část financí by se podle Komise měla rozdělit mezi dopravu, sociální opatření a drobné projekty v regionech. Takové rozdělení se ale České republice příliš nezamlouvá.

„Nelíbí se nám navržený způsob tematické koncentrace, kdy na první dva politické cíle mají jít tři čtvrtiny objemu fondů,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru mezinárodních vztahů ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se však pouze o návrh.

„O tematické koncentraci se stále jedná a zatím nedošlo k dohodě,“ upřesnil situaci Josef Schwarz. „Je pravdou, že členské státy, včetně České republiky, tlačí na to, aby byla koncentrace nižší,“ dodal.

Názory se různí také s ohledem na navržené snížení míry spolufinancování projektů ze strany EU. Zástupci České republiky s tím nesouhlasí, což potvrzují slova Josefa Schwarze. „Komise sice navrhla nižší míru spolufinancování, ale členské státy opět silně tlačí na to, aby byla tato hranice navýšena na stávající hodnotu,“ uvedl Schwarz.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Jiří Blažek naopak snížení míry spolufinancování ze strany EU vítá. „Je velká chyba, že vůbec došlo k tomu, že Evropská unie v některých případech platí 85 % ceny projektu,“ konstatoval Blažek, podle kterého vede velká míra spolufinancování k celé řadě negativních jevů. Od snížení této míry proto očekává zejména pozitiva.

„Prostředky, kterých bude méně, se rozdělí mezi více žadatelů a objektivně to sníží prostor pro korupci, protože výhoda pro žadatele nebude tak velká,“ uvedl Blažek.

Vyšší míra národního spolufinancování však neznamená, že zbytek doplatí státní rozpočet, na což upozornila Irena Válková, vrchní ministerský rada z oddělení souhrnných rozpočtových vztahů ministerstva financí. Na financování se podle ní budu podílet obce, kraje, příspěvkové organizace nebo podnikatelé. Otázkou tedy zůstává, zda bude o dotace v případě nižší míry spolufinancování ze strany EU stále zájem.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceska-ekonomika-je-v-zahranicnim-vlastnictvi-musime-podporit-pozici-nasich-firem-varuje-odbornik/feed/ 0
České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceske-podniky-chteji-investovat-do-vyzkumu-a-inovaci-ale-brani-jim-v-tom-administrativni-prekazky/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceske-podniky-chteji-investovat-do-vyzkumu-a-inovaci-ale-brani-jim-v-tom-administrativni-prekazky/#respond Tue, 09 Apr 2019 09:54:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128675 Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.

Debata o víceletém rozpočtu EU pro období 2021 – 2027 nabírá na obrátkách. Obzvlášť se to týká budoucí podoby kohezní politiky, o které začala ČR vyjednávat s Evropskou komisí již začátkem března. Výsledkem jednání by měla být tzv. Dohoda o partnerství, která bude zastřešovat čerpání evropských dotací v Česku.

Komise již představila své představy o tom, do jakých oblastí by měly peníze z fondů EU směřovat, a pozadu nezůstává ani Česká republika. Nyní je tedy načase, aby obě strany nalezly shodu.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Inovace a výzkum jako priorita?

Podle Evropské komise by nejvíce financí mělo jít do prvních dvou politických cílů, tedy do výzkumu a inovací („Inteligentnější Evropa“) a do ekologie („Zelenější a nízkouhlíková Evropa“). Celkem se jedná o 75 % finančních prostředků, které Česká republika získá z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

Představy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s návrhem Komise korelují. „Zásadní roli by měla hrát podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora malých a středních podniků, zvyšování digitálního propojení a digitalizace ekonomiky včetně zavádění prvků Průmyslu 4.0 a dále pak posun k nízkouhlíkovému či oběhovému hospodářství,“ potvrdil náměstek pro sekci fondů EU Marian Piecha.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou pro ČR důležité i další investiční oblasti. „Vnímáme jako klíčové priority investice do výzkumu a vývoje, digitalizace, klimaticko-energetické oblasti, abychom plnili nové cíle EU, ale také do dopravy,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR).

S potřebou investic do dopravy souhlasí i MPO. „S ohledem na náplň prvních dvou  politických cílů a na základě zkušeností ze současného programového období lze konstatovat, že se skutečně jedná o nejzásadnější intervence z hlediska potřeb českých podniků,“ potvrdil náměstek Piecha. „Rovněž důležitý je však i třetí cíl politiky, který se zaměřuje mj. i na digitální konektivitu,“ dodal.

Podle slov ministerstva průmyslu a obchodu mají české podniky „značný zájem“ o programy podpory, které budou v příštím programovém období tematicky spadat pod první politický cíl, tzn. Inteligentnější Evropu. Jedná se zejména o vybrané programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací či programy zaměřené na rozvoj informačních a komunikačních technologií.

„Do prvního cíle rovněž částečně spadá problematika zavedení principů digitální ekonomiky a průmyslu 4.0 ve firmách, přičemž relevance této problematiky bude v nejbližších letech ještě nabírat na intenzitě,“ uvedl Piecha.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Zájem podniků potvrzuje i SP ČR. „Věřím, že naše podniky dokážou poskytnuté prostředky využít. Záleží ale zejména na konkrétním nastavení programů a výzev, jejich podmínkách a podobně,“ sdělil Čízek, podle kterého jsou firmy do těchto oblastí připravené investovat. „Je to v jejich zájmu,“ podotkl.

Administrativní překážky brzdí čerpání fondů

Pro úspěšné čerpání fondů je podle Čížka důležité i razantní snížení administrativní zátěže pro žadatele. Dodal, že by finanční prostředky měly kromě naplňování legislativních cílů pomoci i k větší konkurenceschopnosti České republiky.

S nutností snížit administrativní překážky souhlasí i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Důležitým prvkem budoucí kohezní politiky je i potřeba nastavení mechanismů, které by snížily administrativní zátěž pro žadatele a zjednodušily podmínky pro poskytování podpory,“ uvedl náměstek Piecha. „Mělo by tedy dojít k podstatnému zjednodušení již z úrovně Evropské komise a následně i na národní úrovni,“ dodal.

Komise doporučila ČR, aby snížila podnikatelům administrativní zátěž

Česká ekonomika je stabilní, má však své nedostatky. Komise je vidí zejména v neudržitelnosti veřejných financí a překážkách hospodářského růstu, mezi které patří nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele.

MPO získává nyní od žadatelů a příjemců operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) zpětnou vazbu ohledně toho, jaké jsou z jejich pohledu největší překážky a problémy čerpání. „Z došlých odpovědí budou minimálně 3 nejlepší vybrány a ty se bude Ministerstvo průmyslu a obchodu snažit uvést do praxe, a tím nastavené procesy zlepšit,“ vysvětlil Marian Piecha.

Čerpání přidělených prostředků v OP PIK brzdí právě složitá administrativa. „Obáváme se, že prostředky nebudou vyčerpány. Zaměstnavatelé je správně identifikují jako nejsložitější projekty s nejhorší administrativou, a proto se k tomu nepřistupuje tak, jak by mohlo,“ uvedl nedávno Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Důležitým faktorem úspěšnosti při čerpání dotací je vyvarovat se zpoždění. „Je tedy třeba mít včas připraveny všechny potřebné předpisy včetně správného nastavení informačního systému,“ zdůraznil Čížek.

Snížení procentuální hranice

I když Česká republika souhlasí s investičními prioritami, které Komise doporučila, považuje procentuální hranice na první dva cíle – 45 % na cíl Inteligentnější Evropa a 30 % na cíl Zelenější a nízkouhlíková Evropa – za velmi vysoké. Při vyjednávání se proto bude snažit o jejich snížení. Pokud by se hranice nepodařilo snížit, může to podle ministerstva průmyslu a obchodu vyústit až v pokles zájmu o dotace nebo dokonce k nedočerpání.

Větší volnost v přesouvání finančních prostředků a snížení procentuální hranice požaduje od budoucí kohezní politiky i Svaz průmyslu a dopravy. „Z našeho pohledu by ale byly lepší povinné cíle nižší, čímž by se zvýšila flexibilita a ČR by měla větší volnost s tím, jak s prostředky naloží. Například investice do dopravní infrastruktury jsou zásadní pro konkurenceschopnost ČR i jednotlivých regionů,“ okomentoval situaci Čížek. „V těchto oblastech jsou investice potřeba a nezáleží na tom, zda z evropských či z národních prostředků,“ dodal.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

Na základě jednání se zástupci Evropské komise lze očekávat, že nastavené limity pro první dva cíle kohezní politiky s největší pravděpodobností poklesnou. „Lze očekávat, že výsledný poměr bude po vyjednávání v evropských institucích přece jenom nižší, což ostatně potvrdil i generální ředitel DG Regio (generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku – pozn. red.) Marc Lemaître při příležitosti zahájení dialogu mezi Českou republikou a Evropskou komisí,“ uvedl Piecha.

I přes snížení procentuálního limitu by do oblasti vědy, výzkumu a inovací proudila největší část prostředků z fondů EU. Jelikož Česká republika nepatří mezi velké inovátory a v této oblasti značně zaostává, investice z ERDF mohou ČR značně napomoci se zvýšením konkurenceschopnosti.

„Českým podnikům by pomohly investice, které by jim umožnily produkovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou, přičemž podniky by se dále měly zaměřit výrobu kompletních produktů či klást důraz na vědu, výzkum, inovace a digitální transformaci,“ zdůraznil Marian Piecha.

„Pouze při splnění těchto prvků má ČR šanci přibližovat se dál k vyspělým západoevropským ekonomikám. Samotný Evropský fond pro regionální rozvoj je pak jedním z důležitých nástrojů, který může tuzemským podnikům pomoci,“ uzavřel.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ceske-podniky-chteji-investovat-do-vyzkumu-a-inovaci-ale-brani-jim-v-tom-administrativni-prekazky/feed/ 0
Mobilní operátoři napadli u Soudního dvora zastropování cen volání v EU https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/mobilni-operatori-napadli-u-soudniho-dvora-zastropovani-cen-volani-v-eu/ https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/mobilni-operatori-napadli-u-soudniho-dvora-zastropovani-cen-volani-v-eu/#respond Mon, 01 Apr 2019 15:07:46 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128491 Po zrušení roamingu přišla loni směrnice, která stanovuje maximální ceny volání a textových zpráv v Evropské unii, proti čemuž se v březnu u Soudního dvora EU ohradili evropští operátoři. Rozsudek v této věci může mít velké finanční důsledky.

Španělská Telefónica a německý Deutsche Telekom směrnici u unijního soudu napadli, ale podle informací ČTK nepožádali o pozastavení účinnosti směrnice do rozhodnutí soudního dvora. „Případy budou posuzovány ve standartním režimu,“ potvrdil mluvčí soudu. To znamená, že příslušné jednání se pravděpodobně ani neodehraje ještě v letošním roce a rozsudek bude vynesen nejdříve v létě 2020,  ale spíše až v druhé polovině roku.

Směrnice o kodexu pro elektronické komunikace, která byla přijata s cílem podpořit kvalitní pevné i mobilní připojení v EU a která má zajistit levnější volání a textové zprávy do jiných členských zemí Unie nabyde právní účinnosti v polovině května letošního roku.

Od 15. května mají tedy v Unii začít platit maximální ceny 19 centů (asi pět korun) plus daň za minutu volání do zahraničí a šest centů (asi 1,50 Kč) plus daň za textovou zprávu. Novinka doplňuje už platné zrušení roamingových poplatků za volání ze zahraničí domů, dosud totiž v zásadě platí dvě různé ceny v závislosti na směru přeshraničního hovoru.

Obě společnosti míní, že nová pravidla porušují „principy subsidiarity a proporcionality“, tedy, že je legislativa na unijní úrovni v tomto případě zbytečná a právně nepodložená. Operátoři jsou podle informací ČTK také přesvědčeni, že jsou zasažena jejich majetková práva i práva na svobodu podnikání. Vadí jim navíc, že prý nebyly dostatečně zhodnoceny důsledky, které bude nový kodex mít.

Reforma telekomunikací se blíží. Přinese levnější volání, rychlejší internet a posílí EU

Evropský parlament ve středu definitivně schválil směrnici obsahující tzv. Kodex pro elektronické komunikace. Ambiciózní reforma telekomunikací se tak po několika letech blíží k cíli.

Pokud unijní soud rozhodne ve prospěch firem, velmi pravděpodobně by rozsudek měl retroaktivní účinnost se všemi finančními a dalšími důsledky, které by to mohlo znamenat. „Zastropování cen na šest korun za minutu při volání z domova do jiné země EU platit bude, nicméně podaná žaloba může do budoucna řešení věci zkomplikovat. Poděkovat můžeme mocné lobby operátorů,“ vyjádřila se k situaci česká europoslankyně Dita Charanzová (ALDE), která návrh na zastropování prosadila. S návrhem mimo jiné souhlasil například český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) či Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

„Na tvrdý odpor operátorů jsem narážela v průběhu celého projednávání svého návrhu, operátoři odmítali přistoupit na snížení cen, byť si za volání do zahraničí účtují i stonásobky svých skutečných nákladů. Právě přemrštěné ceny za volání do jiné země EU, u nás i 25 korun za minutu, mne motivovaly k tomu, abych se situací zabývala,“ dodala Charanzová.

Odpor operátorů ke směrnici byl reperezentován například Asociací největších evropských mobilních operátorů (ETNO), která ji ve svém vyjádření označila za promarněnou příležitost. „Nešťastné rozhodnutí regulovat výši cen hovorů v rámci EU je pouhou politickou clonou, která má zastínit nedostatečný pokrok v ostatních agendách směrnice. (…) Tato neoprávněná regulace stanovuje velmi nebezpečný precedent pro ostatní oblasti průmyslu v EU,“ uvedla na adresu směrnice loni Asociace.

 

]]>
https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/news/mobilni-operatori-napadli-u-soudniho-dvora-zastropovani-cen-volani-v-eu/feed/ 0
Český únor v EU: Spor o polské hovězí, nové plány s agenturou GSA a příprava na eurovolby https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/#respond Fri, 08 Mar 2019 13:14:07 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127771 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v únoru z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Evropský únor byl vedle „paniky“ okolo brexitu bohatý i na další zajímavé události. Evropským parlamentem například prošla nová pravidla pro odvádění DPH u přeshraničních transakcí, včetně dočasného zavedení mechanismu reverse charge, který dlouhodobě prosazuje český premiér Andrej Babiš.

Europoslanci umožnili Babišovi zavést „jeho“ reverse charge. Ale jen dočasně

Evropské státy dlouhodobě bojují s neefektivním výběrem daní a s daňovými podvody. Členské země EU kvůli tomu ročně přijdou odhadem o 170 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun).

Strany a hnutí zbrojí do evropských voleb

České přípravy na květnové volby do Evropského parlamentu v únoru opět pokročily. Hnutí ANO potvrdilo, že jeho kandidátku povede současná europoslankyně Dita Charanzová. „Odpadlíci“ z vítězného týmu Andreje Babiše v minulých evropských volbách v roce 2014, europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, s ambicí navrátit se do Parlamentu představili nové politické hnutí HLAS.

Telička a Ježek zakládají nové politické hnutí HLAS

Chtěli bychom přispět k tomu, aby naše země měla nejen v Evropě hlas, který bude více slyšet a bude hlasem rozumu, ambice a zodpovědnosti, říká Telička o svém novém hnuti.

Kandidátku KDU-ČSL podle únorových vyjádření podpoří několik menších stran a nezávislé osobnosti. „Kandidátka bude podporována SNK ED, Korunou českou, Konzervativní stranou a Sdružením pro místní správu,“ řekl místopředseda lidovců Marian Jurečka s tím, že o další podpoře se jedná.

Evropské pirátské strany včetně té české minulý měsíc podepsaly společný program pro evropské volby. „Chceme lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí,“ uvedla Česká pirátská strana, jejíž jedničkou pro volby je Marcel Kolaja.

Zástupci TOP 09 a STAN se domluvili, že do evropských voleb půjdou opět společně. Starostové se už v lednu dohodli se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů, vyloučené není ani přijetí dalších. Lídrem koalice bude předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Europoslanec Jan Zahradil z ODS společně s trojicí dalších politiků z Francie, Polska a Nizozemska na konci února představili „Koalici pro Evropu národů“, která chce v Evropském parlamentu spolupracovat po květnových volbách. Vznikající koalice spojuje 31 „eurorealistických“ politických stran ze 24 členských zemí Evropské unie a chce se po volbách stát největší frakcí v europarlamentu.

Potvrzeno. ANO povede do evropských voleb Dita Charanzová

Lídrem hnutí ANO do voleb do Evropského parlamentu bude podle očekávání současná europoslankyně Dita Charanzová. Výbor hnutí to jednoznačně podpořil, řekl dnes na celostátním sněmu předseda ANO a premiér Andrej Babiš.

Kauza s polským masem

Na přelomu ledna a února se rozjela kauza okolo dovozu pochybného polského hovězího a kuřecího masa do České republiky a dalších zemí EU, a následný spor české vlády s Evropskou komisí.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh testovat na salmonelu v akreditovaných laboratořích, platila od druhé poloviny února. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska, později kontroloři objevili dalších 1164 kilogramů masa ze stejné šarže. Salmonelu veterináři našli také v zásilce 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen.

Evropská komise, která dohlíží na dodržování pravidel volného trhu EU, nejdříve nechávala vhodnost kontrol na českém uvážení. S posledním únorovým dnem ovšem Česko vyzvala, aby mimořádné kontroly polského hovězího masa ukončilo. Došla totiž k závěru, že zavedené kroky se „zdají být nepřiměřené incidentu“. Kauza pokračuje i v březnu.

Závadné polské hovězí se dostalo i do Česka. Probíhají kontroly i unijní inspekce

Kauza hovězího masa pocházejícího z nelegálních jatek určených k porážce nemocných krav zasáhla také Českou republiku. Podle EK se polské hovězí dostalo do čtrnácti států Unie. EU včera vyslala do Polska inspektory, kteří vyšetřují podrobnosti kauzy.

Češi, Slováci a žaloby na rakouské dávky

Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů na začátku února napadla takzvanou indexaci rodinných dávek. Podle nových pravidel se od začátku ledna jejich výše a míra slev na dani odvíjí od životních nákladů v zemi, kde dítě žije. Evropská komise kvůli tomu vede s Rakouskem řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Indexace podle české europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) na společném vnitřním trhu vytváří nové překážky místo toho, aby se členské země EU snažily odstraňovat ty stávající.

„Nový zákon rozděluje Evropu a podrývá základní pilíře EU, k nimž patří volný pohyb osob,“ uvedla Dlabajová v prohlášení. „Zákon je jasným příkladem snah jedné země omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. Negativně to pocítí především slušní zaměstnanci, kteří řádně přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci,“ dodala.

Češi a Slováci pracující v Rakousku podávají žaloby kvůli indexaci dávek

Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů napadla takzvanou indexaci rodinných dávek.

Rumunsko vyšetřuje českou eurokomisařku

Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice v únoru zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse a české komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. Případ je považován za odvetu rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.

Evropská komise v reakci sdělila, že „tyto otázky nespadají do jurisdikce národních států“, neboť činnost eurokomisařů podléhá pravomocím Soudního dvora EU. Členové Komise podle něj navíc užívají imunity, která je zakotvena v evropských smlouvách.

Rumunsko vrací úder Komisi. Začalo vyšetřovat Timmermanse a Jourovou

Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.

Více investujte do inovací, vyzývá Komise

„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuje průměru EU,“ uvádí Evropská komise ve své únorové zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké společnosti ze zahraniční, zatímco domácí podniky zaostávají, což je potřeba změnit. Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do Česka směřovat mezi lety 2021 a 2027 v rámci kohezní politiky. Evropská komise navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.

Zpráva hodnotící hospodářství ČR („country report“) je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého se unijní exekutiva snaží nasměrovat členské státy k potřebným ekonomickým reformám.

Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích

České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

Vesmírná agentura EU v Praze nabobtná. Nebo ne?

Instituce Evropské unie se koncem února dohodly na rozšíření pražské agentury GSA. Dosud je pověřena řízením navigačního systému Galileo a je jedinou agenturou Unie, která má sídlo v Česku. Po svém rozšíření by mohla zaměstnat až 700 lidí, zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu. Rozšíření agentury může přinést českým vědcům a byznysu nové příležitosti.

Europoslanci napříč politickým spektrem však později upozornili na to, že se Evropská komise dodatečně pokouší dohodu o změnách v unijním kosmickém programu „torpédovat“.

„Není to první ani poslední případ, kdy Evropská komise není zcela spokojena s dohodou mezi Radou EU a europarlamentem, ale ještě jsem nezažil, že by po uzavřeném jednání prezentovala kompromis jako stále otevřený a dokonce naznačovala možnost jeho zablokování,“ řekl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který o věci vyjednával za konzervativní frakci ECR.

Vesmírná agentura GSA sídlící v Praze se rozroste. Česku to přinese peníze i prestiž

Evropská agentura GSA se sídlem v  Praze by po svém rozšíření mohla zaměstnat až 700 lidí. Zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu.

O možném rozšíření agentury dnes hovořil vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš. V …

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český únor v EU vznikl s využitím ČTK.

Český leden v EU: Nová tajemnice pro EU, příprava na tvrdý brexit, boj proti dvojí kvalitě pokračuje

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/feed/ 0
Česká asociace elektronických komunikací oslavila dvacet let [Promoted content] https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/press_release/ceska-asociace-elektronickych-komunikaci-oslavila-dvacet-let/ https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/press_release/ceska-asociace-elektronickych-komunikaci-oslavila-dvacet-let/#respond Thu, 07 Mar 2019 05:00:31 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=127729 Ve středu 6. března 2019 oslavila Česká asociace elektronických komunikací v prostorách Žižkovské televizní věže své dvacáté výročí působení v oblasti elektronických komunikací.

V průběhu slavnostního večera poděkovali zástupci asociace všem, kteří svou prací přispívali a přispívají k  činnosti asociace. Místopředseda spolku Miloš Koděra a předseda Rady spolku Jan Stárek vyzdvihli zejména osobnost JUDr. Zdeňka Vaníčka, který stál jako spoluzakladatel u zrodu asociace v roce 1998 a až do začátku letošního roku neúnavně usiloval o rozvoj sektoru elektronických komunikací z pozice jejího dlouholetého předsedy. „Zdeněk pro asociaci a celý telekomunikační sektor za těch 20 let vykonal obrovské množství práce, které se členové asociace rozhodli mimo jiné odměnit udělením titulu doživotní čestný předseda v prosinci loňského roku,“ uvedl Miloš Koděra. Zároveň dodal, že nově zvolený předseda spolku Petr Josefi se své funkce ujme 1. dubna tohoto roku.

Jan Stárek nezapomněl zrekapitulovat zásadní úspěchy asociace a zároveň zmínit aktuální oblasti zájmu: „Jelikož pro další období neočekáváme zásadní úbytek témat, která si zaslouží naši pozornost, spíše naopak, mohu vám slíbit, že se s námi budete setkávat nad novým regulačním rámcem elektronických komunikací, při prosazování usnadňování výstavby a rozvoje sítí nové generace, nastavování pravidel přerozdělování kmitočtového spektra, či ochraně obsahu na internetu.“

Fotografie z oslavy výročí a více informací o činnosti České asociace elektronických komunikací naleznete na stránkách http://www.cacc.cz.

]]>
https://euractiv.cz/section/digitalni-agenda/press_release/ceska-asociace-elektronickych-komunikaci-oslavila-dvacet-let/feed/ 0
Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/#respond Wed, 27 Feb 2019 17:45:30 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127485 České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuj průměru EU,“ uvádí Komise ve své dnešní zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké zahraniční společnosti, zatímco domácí podniky zaostávají. A to je potřeba změnit.

Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do ČR směřovat i po roce 2021 – 2027 v rámci kohezní politiky EU. Evropská komise přitom navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Finanční podporu na zavádění moderních technologií či digitalizaci by přitom měly dostávat zejména malé a střední podniky, které v této oblasti nyní zaostávají. Odbourat by se také měla nadbytečná administrativa, s níž řada českých podnikatelů bojuje.

„Větší zaměření na podmínky pro domácí inovace by mělo podpořit výkonnost českých firem, mělo by je posunout výše do globálních dodavatelských řetězců a zároveň by mělo snížit závislost na zahraničních investicích,“ píše Komise v hodnocení českého hospodářství.

Mezery v inovacích firem si ČR uvědomuje. Svědčí o tom národní koncepce pro kohezní politiku po roce 2020, která rovněž stanovuje inovace jako jednu z priorit. Vláda také v polovině února představila Inovační strategii ČR pro období 2019 – 2030. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že jedním z prvních kroků strategie bude snaha zvýšit výdaje na výzkum a vývoj.

Evropská investiční banka chce v ČR nadále podporovat malé a střední podniky

EIB v České republice podporuje investiční projekty již 25 let. I nadále chce vyrovnávat nedostatky na evropském trhu a v budoucnu se zaměří na rozvoj chytrých měst a modernizaci železniční dopravy v České republice.

Zelená, propojená a sociální Evropa

Kromě inovací je prioritou Komise také „zelenější“ Evropa, ČR by tak mohla získat investice na výstavbu obnovitelných zdrojů energie, renovace budov či výměnu kotlů. Podpora by pak měla směřovat i na opatření, která ČR pomohou zvládat změnu klimatu. Z fondů by tak i nadále mohly vznikat rybníky a další stavby zadržující vodu v krajině.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Právě do prvních dvou oblastí – tedy inovací a ochrany životního prostředí – by podle Komise mělo jít po roce 2020 nejvíce peněz určených na kohezní politiku. O evropské fondy by však neměly přijít ani další oblasti, jako je například doprava, do které šlo v předchozím programovacím období nejvíce financí. Podle Komise však již nastal čas, kdy by si dopravní infrastrukturu měla ČR hradit zejména ze svých zdrojů.

Tradiční rozpočtovou položkou kohezních fondů je také sociální dimenze EU. Zde vidí unijní exekutiva prostor pro investice například v oblasti začleňování žen do pracovního trhu. V ČR je totiž již dlouhodobě problém s platovými rozdíly mezi muži a ženami, za který dílem může odchod žen na mateřskou a následná péče o děti. ČR se navíc potýká s nedostatečnými kapacitami v zařízeních pro děti předškolního věku. Evropská komise chce proto investovat peníze právě na budování jeslí či zakládání dětských skupin.

Pátým a posledním investičním cílem, který Komise navrhuje, je pak zlepšování života v regionech. Peníze by přitom měly směřovat zejména do zaostávajících regionů – typickým příkladem jsou severní Čechy.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Právě prohlubující rozdíly napříč českými regiony představují pro tuzemskou ekonomiku riziko. „Bohatší regiony trápí nedostupnost bydlení a tlak na příměstské dopravní sítě, kdežto v nejchudších oblastech je problémem špatné propojení, demografické tlaky, sociální vyloučení a malé zaměření na inovace,“ upozorňuje Komise. Klíčem ke změně může být podle ní kvalitnější vzdělávání a budování infrastruktury, na což rovněž mohou posloužit evropské dotace.

V tzv. country reportu Komise varuje ČR již tradičně před vysokými výdaji na důchody, které by do budoucna nemusely být udržitelné. Mezi dalšími výtkami je nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele a slabiny při zadávání veřejných zakázek, do kterých se často přihlásí jen jediný zájemce. Další varování se týká nedostatku pracovních sil a jeho možnému negativním dopadu na ekonomický růst.

Visegrádu chybí pracovníci, otevírá proto dveře cizincům

Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.

Zpráva hodnotící hospodářství ČR je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého Evropská komise vede členské státy k potřebným hospodářským reformám. Letos při jejím zveřejnění Komise představila i návrh investičních priorit kohezní politiky. Ty jsou však předmětem diskuse mezi českými úřady a Evropskou komisí. Výsledkem by měla být Dohoda o partnerství, na základě které bude ČR čerpat z fondů EU v následujícím programovacím obdobím 2021 – 2027.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-chce-investovat-penize-do-ceskych-firem-i-po-roce-2020-zaostavaji-totiz-v-inovacich/feed/ 0
EU na cestě k silnicím bez nehod: Klíčem jsou chytré technologie https://euractiv.cz/section/doprava/news/eu-na-ceste-k-silnicim-bez-nehod-klicem-jsou-chytre-technologie/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/eu-na-ceste-k-silnicim-bez-nehod-klicem-jsou-chytre-technologie/#respond Wed, 27 Feb 2019 15:04:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127364 Nové modely vozidel v EU budou mít předepsány bezpečnostní prvky, které mají snížit počet úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Automobilky mají k novinkám své výhrady, europoslanci jim chtějí dát při zavádění nových opatření „volnější ruce“.

Silnice v zemích Evropské unie jsou podle statistik úmrtí v důsledku dopravních nehod nejbezpečnější na světě. Evropská komise i tak považuje průměrný počet 49 mrtvých na milion občanů EU za příliš vysoký a pracuje na jeho snížení. Snahám o zvýšení bezpečnosti na silnicích pomáhá mimo jiné technologický pokrok.

V květnu 2018 Komise navrhla zavedení nových povinných bezpečnostních prvků, kterými mají být vybaveny nové modely vozidel na evropském trhu. Návrh počítá například s povinným zavedením asistenčních systémů pro udržování vozidla v jízdním pruhu pro osobní automobily a dodávky, systémů pro detekci chodců a cyklistů pro nákladní automobily a autobusy nebo vyspělých systémů pro rozpoznávání únavy a snížení pozornosti řidiče. Jde tak zejména o systémy, které reagují na technologický vývoj a posun směrem k autonomním vozidlům.

Ministři členských zemí EU schválili společnou pozici k navrženému nařízení na konci listopadu, v úvodních měsících letošního roku přišel na řadu Evropský parlament. Už v polovině ledna se návrhem zabýval výbor pro dopravu (TRAN), zodpovědný výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) schválil svou pozici minulý týden. Jako stínové zpravodajky návrhu působily české europoslankyně Olga Sehnalová z ČSSD (za frakci S&D) a Dita Charanzová z ANO (za ALDE).

„Konečný výsledek (pozice IMCO) je kompromisem mezi politickými frakcemi, jsem ráda, že se v zásadních bodech podařilo zohlednit i moje stanoviska,“ řekla Charanzová pro EURACTIV.cz a dodala, že europoslanci se na rozdíl od Komise postavili k současným technologickým možnostem výrobců realističtěji a chtěli jim ponechat větší flexibilitu v rozhodování, jak bezpečnostní prvky do vozidel zakomponovat.

Výsledná podoba pravidel vzejde ze společných jednání Parlamentu, Rady a Komise. První fáze navrhovaných opatření začne být podle Olgy Sehnalové do nových modelů vozidel instalována nejdříve za tři roky.

EU se dohodla na snížení emisí CO2 u nákladních aut

Evropská unie se dohodla na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) u nových nákladních vozů a autobusů. Do roku 2030 se mají emise snížit ve srovnání s letošním rokem o 30 procent.

Aktivní vs. pasivní prvky bezpečnosti

Nových povinných opatření je v návrhu celá řada. Za klíčový Charanzová označila fakt, že nařízení bere v potaz jak bezpečnost posádek vozidel, tak dalších účastníků silničního provozu. „Z analýz vyplývá, že největší přínos bude mít plošné zavedení systému krizového brzdění, který má za cíl pomoci řidičům rychle reagovat na nenadálé překážky v cestě vozidla,“ uvedla kromě dalšího europoslankyně.

Zavádění vyspělých systémů nouzového brzdění podpořilo také Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), které označilo zvyšování bezpečnosti za jednu ze svých priorit. Jako efektivní opatření vidí výrobci také zavádění vyspělých systémů, které řidiče nákladního auta nebo autobusu varují, že se v těsné blízkosti jedoucího vozu nacházejí cyklisté nebo chodci. Ocenili mimo jiné také návrh na povinné zahrnutí systémů monitorování únavy řidiče.

Automobilky také upozornily, že některé bezpečnostní prvky mají podle odborných studií větší přínos než jiné. Důraz by se měl podle nich klást na prvky aktivní bezpečnosti, které pomáhají nehodám předejít. Ukazuje se totiž, že v současnosti mají větší potenciál pro další zlepšení bezpečnosti provozu než systémy pasivní bezpečnosti jako pásy, airbagy nebo zlepšené deformační zóny karoserie, které pomáhají zmírňovat následky nehod.

„Zavádění nových pasivních bezpečnostních prvků navíc může mít v některých ohledech i kontraproduktivní efekt,“ řekl výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl. Příkladem je posílení vůči bočnímu nárazu, které může mít v případě srážky s dodávkou nebo SUV za následek výraznější poškození menších vozů.

Zcela zásadní je podle výrobců zejména vhodné načasování nových pravidel, protože bezpečnostní a asistenční systémy musí před zavedením do výroby projít dlouhým procesem vývoje a testování v provozu. Aby se ovšem mohly automobilky do tohoto procesu pustit, musí znát přesnou technickou specifikaci nových požadavků.

Na tento problém upozornila i Dita Charanzová. „Některé termíny, které většina kolegů navrhovala, mohou být krátké z hlediska možností výrobců adekvátně zareagovat. Jsem přesvědčena, že toto bude ještě předmětem dlouhých diskuzí v rámci jednání s členskými státy a konečná podoba bude přijatelnější,“ nechala se slyšet představitelka ANO.

Olga Sehnalová: Ochrana pracujících lidí je agendou sociální demokracie. Nikdo jiný to za ni neudělá

Dvojí kvalita výrobků, bariéry na vnitřním trhu, vzdělávání spotřebitelů, práva lidí s postižením nebo role sociální demokracie v EU – i to jsou otázky, které v současné době před volbami do Evropského parlamentu rezonují. V rozhovoru pro EURACTIV.cz na ně odpovídá Olga Sehnalová.  

Olga …

Na plynový pedál nesahat, vzkazují automobilky i poslanci

Sporným bodem návrhu byla Komisí prosazovaná inteligentní regulace rychlosti, která měla při překročení limitu řidiči aktivně zasahovat do řízení. Automobilky označily zavádění takových systémů za předčasné. V následujících letech pro ně prý nebudou zajištěny dostatečně kvalitní podmínky, jako jsou dopravní značení, infrastruktura a data v digitálních mapách.

„Jakoukoliv zpětnou vazbu v akceleračním pedálu navíc považujeme za rizikovou. Informační údaj o překročení rychlosti považujeme za dostatečný nástroj, který poskytne informaci řidiči vozidla a ovlivní jeho chování,“ řekl Petzl.

“Stále musí platit, že řidič je vždy tím, kdo ovládá své vozidlo. Nesmysl, se kterým přišla Evropská komise, aby vozidlo při překročení rychlostí měnilo jízdní vlastnosti například tím, že řidiči začne tuhnout pedál, jsem z návrhu dostala ven a jsem ráda, že mě kolegové nakonec podpořili,“ pochlubila se Olga Sehnalová na svém webu a doplnila, že řidič bude mít rovněž možnost v případě potřeby systém jednoduchým způsobem vypnout.

Zákaz vypínání povinných asistenčních a bezpečnostních systémů obecně byl předmětem kritiky původního návrhu Komise ze strany výrobců. Problémy by podle nich nastaly například u systémů nouzového brzdění a systémů pro udržování vozidla v jízdním pruhu nebo varování při vybočení.

„Toto vypnutí může být za určitých okolností pro bezpečnost naopak nezbytné. Například velká vozidla na silnicích nižších tříd překračují hranice svého jízdního pruhu zcela plánovaně, řidič si musí ‚nadjet‘, v jiných případech se objeví náhlé zúžení vozovky a neustálé upozorňování na tento fakt by vedlo naopak k obtěžování a rozptylování řidiče,“ vysvětlil Petzl.

Ochrana osobních dat z „černých skříněk“

S novými technologiemi přichází i citlivá otázka sběru dat. V debatě o sdílení informací ze zapisovačů údajů o nehodě (neboli „černých skříněk“ automobilů) se třetími stranami hraje svou roli ochrana soukromí. Zapisovače ukládají řadu důležitých detailů o vozidle bezprostředně před nehodou, v jejím průběhu a po ní. Komise proto do návrhu zahrnula požadavek, aby členské země mohly tyto detaily využívat k analýzám bezpečnosti silničního provozu. Podle AutoSAP by měl přístup k nim náležet primárně výrobci vozu, aby se zamezilo manipulacím a případnému zneužití těchto údajů.

Ačkoliv europoslanci souhlasili s Komisí v tom, že by data měla být k dispozici vnitrostátním orgánům k analýze údajů o nehodách, podle Sehnalové podstatně zpřísnili pravidla. „Uchovávané údaje nesmí obsahovat poslední čtyři číslice rejstříkového kódu vozidla VIN ani žádné jiné informace, podle nichž by bylo možné jednotlivě identifikovat konkrétní vozidlo či jeho řidiče,“ uvedla europoslankyně s tím, že zapisovač zároveň nesmí být vysledovatelný a nesmí podléhat žádnému stálému zaznamenávání polohy.

Charanzová podotkla, že otázka osobních údajů byla jedním z hlavních témat diskuzí v rámci EP a pozice výboru se jí věnovala mnohem více než původní návrh Komise. „V nařízení jsme jasně specifikovali, že se musí jednat o sběr dat technického rázu, z velmi krátkého časového období, v řádech desítek sekund, která budou okamžitě mazána, nedojde-li k nehodě,“ vysvětlila.

Dita Charanzová: Po brexitu měl v EU přijít moment reflexe, zatím ale nenastal

„Moje krédo je, aby v budoucnu Evropská unie dělala méně, ale lépe,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Dita Charanzová.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/eu-na-ceste-k-silnicim-bez-nehod-klicem-jsou-chytre-technologie/feed/ 0
Vesmírná agentura GSA sídlící v Praze se rozroste. Česku to přinese peníze i prestiž https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/vesmirna-agentura-gsa-sidlici-v-praze-se-rozroste-cesku-to-prinese-penize-i-prestiz/ https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/vesmirna-agentura-gsa-sidlici-v-praze-se-rozroste-cesku-to-prinese-penize-i-prestiz/#respond Wed, 27 Feb 2019 13:39:44 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127455 Evropská agentura GSA se sídlem v  Praze by po svém rozšíření mohla zaměstnat až 700 lidí. Zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu.

O možném rozšíření agentury dnes hovořil vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš. V současnosti GSA zaměstnává kolem 200 lidí a od roku 2012 odvedla do českého rozpočtu přes tři miliardy korun.

V noci na dnešek se v Bruselu dohodli zástupci europarlamentu, členských zemí EU a Evropské komise na rozšíření pražské agentury GSA. Dosud je pověřena řízením navigačního systému Galileo a je jedinou agenturou EU sídlící v ČR.

EU vyslala na oběžnou dráhu další satelity pro Galileo

Evropská kosmická agentura vyslala z Francouzské Guyany na oběžnou dráhu další čtyři satelity navigačního systému Galileo, díky kterému už EU nemusí být závislá na americkém systému GPS.

Agentura by nově měla sdružit řízení provozu kosmických programů EU. Zároveň by se měla přejmenovat na Agenturu pro vesmírný program. Úterní dohodu musí nyní potvrdit členské státy EU a plénum Evropského parlamentu.

Rozšíření agentury zvýší prestiž hlavnímu městu

„GSA je nejdůležitější evropskou technologickou agenturou, která z Prahy dělá hlavní město satelitní navigace na světě. Po rozšíření by agentura měla zaměstnat až sedm set lidí,“ řekl vládní zmocněnec.

Rozšíření uvítal za hlavní město pražský radní Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu).

„Je to obrovská příležitost, do Prahy dostaneme týmy světových odborníků. Znamená to možnosti dalšího rozvoje byznysu a pokročilých technologií. To přesně v Praze chceme,“ uvedl.

Hlavní město bude muset pro agenturu hledat nové prostory, o konkrétních místech se podle Chabra bude teprve jednat. Nyní agentura sídlí v pražských Holešovicích.

Díky GSA je Praha centrem evropských vesmírných aktivit. Co bude dál?

Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. Existují v ČR domněnky, že se chystá oslabení pražské centrály. Česká vláda se zasazuje o úzkou spolupráci s agenturou a o navýšení jejích aktivit.

Podle poslance Evropského parlamentu Evžena Tošenovského (ODS, ECR) se rozšířením zvýší prestiž České republiky a Prahy. Mohlo by to podle něj také přinést další zakázky pro české firmy i příležitosti pro tuzemskou vědu a výzkum.

Podle europoslancce se dosavadní fungování agentury v Praze osvědčilo, proto by se její zaměření mělo rozšířit například na program pozorování Země Copernicus.

„Jde především o bezpečnost systému a aktivity ohledně marketingu a komunikace,“ uvedl Tošenovský.

Rozšíření agentury jako prestižní záležitost pro Prahu zhodnotil i další europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP). Podle něj má agentura pro Prahu řadu výhod, ať už z finančního hlediska nebo možností rozvoje malého a středního podnikání. Zároveň by se měla zvýšit kongresová turistika do Prahy.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky celkem 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. Podle údajů agentury používalo v závěru loňského roku službu přes 400 milionů lidí po celém světě, z toho asi 700.000 v České republice.

Galileo bude využíván od roku 2020 i v systému elektronického mýtného na českých dálnicích.

]]>
https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/vesmirna-agentura-gsa-sidlici-v-praze-se-rozroste-cesku-to-prinese-penize-i-prestiz/feed/ 0
Unie buduje jaderný reaktor za miliardy eur. Investované peníze jsou pod dozorem europoslanců https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/ https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/#respond Mon, 25 Feb 2019 12:18:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127328 Výstavba jaderného experimentálního reaktoru ITER je pro EU finančně náročná. Díky projektu však došlo k vytvoření několika desítek tisíc pracovních míst. ITER by měl navíc v budoucnu získávat energii přelomovým způsobem.

Výbor europarlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) ve středu 20. února schválil účetnictví jaderného projektu ITER za rok 2017. Za evropský příspěvek na vývoj Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru na jihu Francie odpovídá společný podnik Fusion for Energy (F4E). Jeho rozpočet v roce 2017 dosáhl částky 865 milionů eur.

Zprávu ke schválení předložila europoslankyně Martina Dlabajová, která je místopředsedkyní výboru CONT.

Europoslankyně poukázala vedle nákladů i na přínosy, které ITER doposud přinesl. V letech 2008 až 2017 projekt vytvořil na 34 tisíc pracovních míst a dalších 11 tisíc by mohl vytvořit v budoucnu. Dále podle ní projekt přináší firmám nové know how a zlepšuje konkurenceschopnost.

Dlabajová tak výboru doporučila účetní přehled schválit, poukázala však na zpoždění projektu, které výstavba ITERu nabrala. Původní předpoklady totiž počítaly s tím, že se výstavba dokončí do roku 2020.

Podle europoslance Miroslava Pocheho bude ITER schopný produkovat energii za 15 až 20 let. I Poche je ovšem zastáncem toho, aby projekt pokračoval. Je důležité hledat nový zdroj energie, který je bezpečný a mnohem čistší než jaderná energie, uvedl europoslanec. Jedna z výhod ITERu je, že neprodukuje jaderný odpad.

Nyní drahá investice, v budoucnu však převratná technologie

Evropská komise nedávno navrhla vyčlenit na projekt dalších 6 miliard eur v rámci příštího víceletého finančního rámce pro období 2021 – 2027. Na tomto výdaji se následně v polovině ledna letošního roku dohodli i europoslanci. Hlasování v Evropském parlamentu tak ITERu poskytlo finanční jistotu i v následujících letech.

Europoslanci podpořili experimentální jadernou energetiku

Evropský parlament svým hlasováním prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.

Podle Evropského účetního dvora však existuje riziko, že vyčleněné finance nebudou stačit, a hrozí tak výrazný nárůst nákladů. Do projektu bylo doposud celkově investováno 9 miliard eur.

Vysoké náklady by však v budoucnu měly přinést významný posun při získávání energie. Hlavním posláním experimentálního reaktoru je snaha vytvářet mnohonásobně větší množství energie, než je nutné vynaložit k jeho provozu. Podle odhadů by mohl být zisk energie až desetinásobný.

Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Technologie fungující na základě jaderné fúze, by v budoucnu měla vytvořit prototyp, který následně využijí elektrárny po celém světě. Jaderná fúze představuje proces, při kterém dochází k přeměně vodíku v helium. V tu chvíli dochází k velkému uvolňování energie, kterou umí ITER využít. Při získávání energie je však nutné zohlednit dlouhodobou udržitelnost, bezpečnost a současně šetrnost k životnímu prostředí.

Experimentální jaderný reaktor je budován od roku 2007 na jihu Francie ve výzkumném centru Cadarache. Na projektu společně se zeměmi EU spolupracují i další státy jako je Rusko, Indie, Čína, Jižní Korea, Japonsko či USA. Projekt je v současnosti hotový přibližně ze 60 procent.

]]>
https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/feed/ 0
Miroslav Poche: Ministr Petříček si vede dobře. Ukázal, že má velmi jasné názory https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/ https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/#respond Wed, 06 Feb 2019 10:09:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=126739 Volby do europarlamentu, brexit, energetika, anebo přístup Čechů k oběhovému hospodářství. To je část témat, o kterých v rozhovoru pro EURACTIV.cz hovořil europoslanec Miroslav Poche. Svůj mandát znovu obhajovat nebude.

Miroslav Poche je členem strany ČSSD. V roce 2014 se stal jedním z poslanců Evropského parlamentu, kde zasedá ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Věnuje se především energetice, klimatu a oběhovému hospodářství.

Sociální demokracie zveřejnila kandidátku pro evropské volby, na které nefigurujete. Co stálo za Vaším rozhodnutím již nekandidovat do Evropského parlamentu?

Rozhodl jsem se již před poměrně dlouhou dobou, tedy před dvěma lety. Důvodem byla především rodina, se kterou chci trávit více času. Fakt je také to, že každotýdenní cestování je velmi náročné. Nevylučuji, že se někdy vrátím, až budou děti starší, a tím budu moci více času trávit v Bruselu nebo ve Štrasburku.

Kolik poslaneckých křesel může ČSSD ve volbách do EP získat, pokud zohledníte volební propad strany v posledních letech?

Před pěti lety byly výsledky zcela odlišné oproti parlamentním volbám, které byly rok předtím. Eurovolby jsou specifické nižší volební účastí. Bude velmi záležet na tom, kolik hlasů propadne u stran, které nepřekročí hranici 5 procent. Předpokládám, že se podaří získat 3 poslanecká křesla. Dále situaci ovlivní to, zdali se populistům podaří přilákat voliče, anebo jejich voliči zůstanou doma. Tyto volby jsou jedny z nejméně předvídatelných.

Myslíte si, že tito evropští populisté mohou zesílit a následně být schopni v europarlamentu efektivně spolupracovat? Objevují se názory, že jejich posílení je více než očekávatelné, ale schopnost se na úrovni EU dohodnout bude omezená.

Populisté posilují stále více, ať už tím, že se ve světové politice objevují lidé jako Donald Trump, anebo další prezidenti například ve Venezuele či Brazílii. Politika se mění a populisté posílí i v evropských volbách. Je pravdou, že míra shody mezi nimi je velmi obtížná. Těžko bude severoitalský nacionalista souhlasit s tím z Tyrolska. Bude to pro ně velmi obtížné, což ale neznamená, že v předvolebním období nevyužijí každou možnost útoku na Unii, anebo na demokratické proudy.

Odborníci a byznys upozorňují na 5 hlavních výzev pro EU v roce 2019

Velká očekávání přicházejí letos nejen v souvislosti s brzkými volbami do Evropského parlamentu, ale i s nejasným výsledkem brexitu. Změnit by se měla ovšem i budoucí podoba evropské integrace.

letošních volbách do EP se očekává propad politické skupiny S&D, jíž jste členem. Pokusí se tato sociálně-demokratická frakce o vnitřní reformu, aby v budoucnu opět posílila své postavení?

Je jisté, že dojde k výraznému přeskupení sil ve všech frakcích. Na jedné straně vzniklo například hnutí Emmanuela Macrona, současně se štěpí krajní levice. Europarlament v příštím období bude vypadat velmi odlišně a období mezi volbami a ustavením frakcí bude hektické. Vznikne celá řada nových frakcí, některé se budou slučovat. Může dojít k propadu naší sociálně-demokratické frakce, mimo jiné díky zemím jako je ČR, Maďarsko či Polsko. Na druhou stranu, z deseti zemí s největším počtem obyvatel zemí Unie, jen ve dvou vládne lidovecká frakce (EPP). Mluví se o našem propadu, ale propadají se všechny skupiny. V zemích v předvolebním období vznikají nové subjekty a ty se budou muset někam zařadit. Může vzniknout jednotná levice, ve které budou některé subjekty ze současné radikální levice, někteří liberálové a zelení, pokud neuspějí. Bude se hledat kompromis pro slučování frakcí, aby zůstaly silné, což představuje základ jednání. Obávám se, že frakce se v následujícím období budou tvořit méně na ideovém základě, ale více na mocenském.

Pavel Poc: Propad sociální demokracie? To rozhodně odmítám. Na politické scéně máme své místo

Volby, budoucnost sociální demokracie, ale také zdraví Evropanů a povolování pesticidů. Nejen o těchto tématech hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem Pavlem Pocem.

Pavel Poc je lídrem ČSSD pro květnové eurovolby. Poslancem Evropského parlamentu je již od roku 2009 a v současné době …

Zvýší se podle Vás volební účast Čechů v eurovolbách? Může hrát nějakou roli Jan Zahradil jakožto jeden z kandidátů na předsedu Evropské komise?

Jan Zahradil nemá šanci stát se komisařem, natož šéfem Evropské komise. Pokud však bude Andrej Babiš a Tomio Okamura ve shodě při neustálém opakování tématu migrace, které rezonuje vlastně jen ve střední Evropě, tak to nějaké populisty či radikálně nespokojené voliče může přilákat. Nemyslím si však, že dojde ke zvýšení volební účasti o desítky procent. Byl bych rád alespoň za 25procentní volební účast, ale i ta bude podle mého názoru složitá.

Eurovolby v Británii? Pokud se odloží brexit, tak ano

Čekají europarlament před volbami ještě některá jednání o oblastech, kterým se Vy sám věnujete? Případně jiné důležité okamžiky, na které byste rád upozornil?

V současnosti se finalizují zásadní nařízení a směrnice, jejichž realizace povede k dokončení energetické unie. Jakožto europoslanci ještě budeme o některých z nich hlasovat během únorového a březnového pléna. Současně se všichni velmi intenzivně věnujeme rozpočtu, tedy víceletému finančnímu rámci na dalších 7 let. Dále budeme muset jednat o brexitu. Europarlament se musí k situaci postavit, ať už dojde k tvrdému brexitu, anebo Velká Británie požádá o jeho odložení. V takovém případě se musíme připravit na to, že by v Británii pravděpodobně probíhaly evropské volby. Stále je přítomné téma o migraci, protože jej někteří politici znovu vracejí na stůl. V současnosti velmi rezonuje i nová Cášská dohoda mezi Francií a Německem, která zřejmě zrychlí integraci těchto dvou zemí. Ostatní země na to musí nějakým způsobem zareagovat.

Smlouva mezi Francií a Německem podtrhuje pragmatickou vizi jejich vztahu

Smlouva, kterou Francie a Německo dnes (22. ledna) podepíší, pramení z proevropské energie Emmanuela Macrona. Text je pragmatický a soustředí se spíše na ekonomiku a obranu, než na politické otázky. Na řadu témat se však země stále dívají rozdílně.

Pokud jde o odchod Velké Británie z EU, Poslanecká sněmovna nedávno rozhodla o tom, že v případě tvrdého brexitu budou Britům žijícím na našem území garantována do roku 2020 stejná práva, jako mají doposud. Někteří čeští poslanci však kladli důraz na to, aby byla s Británií v této otázce vyjednána reciprocita. Je to reálné?

Určitě ano. ČR měla od prvního dne vyjednávání o brexitu jasné priority v otázce recipročního vztahu k občanům žijícím v Británii. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, Tomáš Prouza, uchopil jednání velmi dobře. Bylo to dáno i díky podobné pozici Polska, Maďarska i Slovenska. V tomto ohledu mají země velmi podobný zájem, jedná se především o občany, kteří v Británii studují či dlouhodobě pracují. Reciprocita patřila mezi jednu z prvních otázek, která byla uzavřena v rámci celého balíku brexitových problémů. Pro ČR je v tuto chvíli důležité, aby udržovala dobré vztahy s Velkou Británií, což se hlasováním v Poslanecké sněmovně podařilo. Zároveň musíme být součástí sedmadvacítky, která vyjednává jednotně.

Poslanci schválili zákon o právech Britů v ČR v případě tvrdého brexitu

Pokud dojde na tvrdý brexit budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dále občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Poslanecká sněmovna.

Jaderná fúze jako budoucnost evropské energetiky

Evropský parlament v polovině ledna podpořil další financování projektu ITER. Myslíte si, že technologie jaderné fúze, která by měla znamenat revoluci v získávání energie, je cestou jakou se má EU vydat? Má ITER šanci na úspěch a nahradí dnes celosvětově využívané konvenční jaderné reaktory?

ITERu jsem se věnoval velmi intenzivně několik let, ať už z pozice průmyslového a energetického výboru EP (ITRE), anebo kontrolního (CONT). Projekt stál v minulosti velké finanční prostředky, došlo i k několika manažerským obměnám. Jedná se o patrně největší energetický projekt, na kterém se podílí téměř všechny velmoci světa. Jde o převratnou technologii, o které víme od 50. let minulého století, od doby prvního tokamaku (zařízení sloužící k vytváření jaderné fúze – pozn. red.). Nicméně se obávám, že pilotní projekt ITER ve francouzském výzkumném centru Cadarache, bude zprovozněn a schopen produkovat energii nejdříve za 15 – 20 let. Jsem nicméně zastáncem toho, aby projekt pokračoval a abychom hledali nový zdroj energie, který je bezpečnější a mnohem čistší než jaderná energie. Za mnohem snazší však považuji posilování obnovitelných zdrojů či úspory energií. Projekt má kromě energetické i vědeckou část, kterou musíme rozvíjet. V současnosti se v USA objevují firmy, které říkají, že jsou schopny konvenčně vyrábět tokamaky malých rozměrů do 10 let. Já to však nepředpokládám, hovořil jsem o tom s celou řadou fyziků. ITER by měl ukázat, kde je hranice, aby následně mohlo dojít k výstavbě podobných projektů ve všech zemích, které se na vývoji podílí.

Europoslanci podpořili experimentální jadernou energetiku

Evropský parlament svým hlasováním prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.

Domníváte se, že projekt odolá kritickým hlasům, které se objevily krátce po schválení další finanční podpory projektu ITER Evropským parlamentem? Převáží i v dalších letech vize výrazného technologického přínosu, avšak za cenu velkých finančních nákladů?

Účastnil jsem se mnoha jednání a i přes pnutí ve vztazích mezi Čínou a USA či mezi Ruskem a USA, všechny země závazek plní. Jediný kritický hlas, který já slyším, je od zelených či ekologických hnutí, které srovnávají jadernou fúzi se štěpením jádra, což se nedá úplně fyzikálně porovnávat. Například nedochází k tvorbě jaderného odpadu a jedná se o mnohem bezpečnější technologii. Nebojím se toho, že by jednotliví partneři přestali přispívat. Je třeba zmínit ještě jednu důležitou věc – již nyní pří výstavbě ITERu dochází k obrovskému posunu ve sféře vědy a k novým objevům a patentům, které se bez ohledu na ITER začínají používat i v jiných odvětvích. Jedná se o tzv. spin-off efekty. Jinými slovy, už nyní profitujeme minimálně z části investic, které byly do ITERu vloženy.

V první polovině minulého roku schválil europarlament cíle, které by měly posílit recyklaci odpadů a přiblížit přechod k oběhovému hospodářství. Rezonuje podle Vás dostatečně toto téma v české společnosti?

Myslím si, že ČR se blíží mírou veřejné debaty k zemím, jako je Německo či země Beneluxu. Aktuálně probíhá debata o zálohování plastových lahví. Pravděpodobně nikdo nepodceňuje míru zamoření plasty a otázku nutnosti dobudovat oběhové hospodářství tak, abychom co největší míru odpadů dokázali znovu zpracovat. Velkým tématem bude elektronika, protože cyklus životnosti prvních výrobků z doby před deseti lety bude gradovat. Je to o práci ministra životního prostředí a české vlády či parlamentu. Jsem přesvědčený, že bez iniciativ a kampaní toho není možné dosáhnout. Tak jako jsme měli kotlíkové dotace směrem k ovzduší, anebo dotace na obnovitelné zdroje, budeme muset občany pobízet rovněž i k zapojení do oběhové ekonomiky. ČR si drží přední úroveň v recyklaci plastů a papíru. Musíme se zaměřit na elektroniku a drahé kovy, které obsahuje, takových případů je celá řada. Řetězec je velmi složitý a lidé musí začít vnímat, že to není jen o plastech, papíru a skle.

Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Hlasování o unijních otázkách může být efektivnější

současné EU sílí snaha adaptovat hlasování kvalifikovanou většinou na stále více oblastí, mj. i na daňovou problematiku. Souhlasíte s tímto směřováním? Bude díky tomu Unie akceschopnější?

Jsem zastáncem toho, aby se hlasovalo kvalifikovanou většinou v co nejvíce oblastech. Některým zemím současný stav někdy umožňuje blokovat rozhodování v zahraniční politice, která je velmi citlivou oblastí. Pokud jde o akceschopnost nebo lépe řečeno pružnost, ta je potřeba a žádají si ji jak občané, tak vlády, a to například v tématu migrace, v hospodářské politice či politice zaměstnanosti.

Lze očekávat, že se letos bude v Unii debatovat i na téma právní stát. Podle článku 7 Smlouvy o EU (SEU) je možné pozastavit hlasovací práva státu, který porušuje např. vládu práva. Dohodnout se však musí všechny členské země. Nabízí se reformovat systém tak, že obviněný stát by nemohl rozhodovat o uvalení sankcí na jiného člena. Mohlo by tedy dojít k posunu i v této otázce?

Mrzí mne, že se debata o článku 7 SEU stala politickým tématem. Tím prvním, o kom se hovořilo, bylo Polsko díky soudní reformě. Dalším bylo Maďarsko kvůli tlaku na média a neziskové organizace. K podobné debatě se přistoupilo i v případě Rumunska, ačkoliv ne tak razantně. A následně se to šíří dále. Podle některých kritérií bychom díky Andreji Babišovi mohli ČR také řadit postupně k takovému bloku a samozřejmě by to bylo velmi nepříjemné. Považoval bych kroky aktivace článku 7 SEU a hlasování o omezení hlasovacích práv jako zcela krajní. Avšak justiční reforma v Polsku takovou krajností byla a je vidět, že aktivování čl. 7 v tomto případě zafungovalo, i když ten proces trval velmi dlouho. Podle slov Viktora Orbána mají neliberální režimy tendenci se navzájem podporovat. V takovém případě by stálo za zvážení, aby stát pod tak velkým drobnohledem nemohl hlasovat o ostatních. Byl bych však rád, aby unijní instituce využívaly aktivace čl. 7 velmi obezřetně, je to opravdu zcela krajní řešení. Může to být i otázka odplaty jednoho státu vůči druhému, či jedné politické skupiny proti druhé, což už by bylo zcela v rozporu s unijními hodnotami.

Na jaké další výzvy by se podle Vás měla EU v následujících letech zaměřit?

V první řadě určitě na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Toto téma bude stále intenzivnější a jak čeští, tak i ostatní občané Unie jej vyžadují. Viděl jsem nedávno analýzu toho, co lidé vnímají v jednotlivých zemích Evropy jako největší problém. Ve střední a východní Evropě je to právě bezpečnost, ať už spojená s migrací, anebo s vlivy z východu či středomoří. Velmi pozitivně vnímám francouzské a německé iniciativy. Myslím si, že intenzivní propojení armád a inovace v oblasti bezpečnosti budou velkým tématem následujících pět let. Další výzvou bude klimatická politika, už jen tím, že EU je tahounem klimatických závazků. To je patrné především v zemích jako Belgie, Nizozemí či Skandinávie, kde téma klimatu rezonuje mnohem více než téma migrace. Dále jistě dobudování vnitřního trhu, a to nejen toho se zbožím a službami, ale i digitálního trhu, neboť stále větší množství celé ekonomiky je tvořeno na digitální platformě.

EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.

Podíváme-li se na zahraniční politiku ČR, jak si podle Vás vede současný ministr zahraniční Tomáš Petříček? Oslabuje jeho pozici kritika prezidenta Miloše Zemana, případně komunistů?

Vede si velmi dobře, ačkoliv je těžké hodnotit ministra po přibližně 100 dnech od jmenování.  Ukázal jak ke vztahu k EU, tak k situaci v Rusku, Ukrajině či západnímu Balkánu, že má velmi jasné názory. Nemyslím si, že by jej oslabovala kritika prezidenta Miloše Zemana, anebo komunistické strany. To bych ostatně u ministra zahraničí nechtěl vůbec připustit, protože by to znamenalo, že ČR nemá demokratickou zahraniční politiku.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/interview/miroslav-poche-ministr-petricek-si-vede-dobre-ukazal-ze-ma-velmi-jasne-nazory/feed/ 0