Politika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Politika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Evropská unie zakládá migrační fond. Státy z něj dostanou peníze na běžence https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/#respond Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128150 Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.

Celkový rozpočet fondu bude téměř 10,5 miliardy eur. Z toho 40 procent by mělo jít na azylovou politiku, 40 procent na legální migraci a integraci a 20 procent na boj proti nelegální migraci včetně navracení cizinců zpět do zemí jejich původu.

Každý členský stát dostane na začátku programového období pevně stanovenou částku deset milionů eur. Každé dva roky by pak země EU, kterých se to týká, měly čerpat dodatečné jednorázové příspěvky, například 10 000 eur na každou osobu, přijatou v rámci přesídlení, nebo na každého nezletilého bez doprovodu, kterému stát zajistí azyl.

Kromě toho by měl fond pokrývat také řešení krizových a zvláštních situací. Evropská komise by tak mohla rozhodnout o poskytnutí větší finanční podpory pro Řecko nebo Itálii v případě neočekávaného a velkého přílivu migrantů. Peníze by mohla vyčlenit i pro státy, které dobrovolně přijmou uprchlíky.

Na konečné podobě Azylového a migračního fondu se Evropský parlament bude muset dohodnout s členskými zeměmi unie.

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

„Chudší“ předchůdce

Schválený fond není novým nástrojem, ale navazuje na již fungující Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Ten disponuje částkou přes tři miliardy eur a financuje projekty zaměřené na integraci migrantů či na zlepšení procesu azylového řízení.

Z analýzy Úřadu OSN pro uprchlíky, který hodnotil fungování fondu AMIF, vyplývá, že členské státy EU mezi lety 2014 a 2018 vyčerpaly z fondu 88 procent peněz.

Česká republika utratila nejvíc financí za integraci cizinců. Konkrétně šly peníze z fondu například na provoz center na podporu integrace cizinců nebo na poskytování poradenství žadatelům o mezinárodní ochranu. Částky však stále nejsou dočerpány, neboť fond bude členským zemím EU otevřen až do konce současného programového období, tedy do roku 2020 včetně.

Nový Azylový a migrační fond by měl na rozdíl od toho předchozího více přispívat k solidaritě mezi členskými státy EU. Zkušenosti z posledních let ukázaly, že řada zemí EU včetně Česka není ochotna přebírat žadatele o azyl od vytížených jižních států.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

„Chceme zajistit, že peníze z fondu přispějí k naplňování základních priorit EU v oblasti azylové a migrační politiky. Proto se soustředíme na společný evropský azylový systém a klademe důraz na integraci, legální migraci a zejména na solidaritu, což je pro fond novinkou,“ uvedla zpravodajka fondu v Evropském parlamentu, maltská sociální demokratka Miriam Dalliová. Podle ní je extrémně důležité, aby byly členské státy solidární se státy na vnějších hranicích EU.

Fond by měl také více přispívat regionálním úřadům, které čelí krizovým situacím. Na to upozornila i analýza OSN, podle které je podpora regionů při řešení migrace mimořádně důležitá.

Budoucí fond bude stejně jako ten současný čelit průběžnému hodnocení. První výsledky by měla Evropská komise předložit v roce 2024. Do konce roku 2030 by pak měla komise zpracovat zpětné hodnocení fondu. Kromě toho jí budou členské státy v období let 2023-2031 předkládat každoroční zprávu o výkonnosti.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/feed/ 0
Mayová požádala o krátký odklad brexitu. Británie by podle jejího plánu měla odejít do konce června https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/#respond Wed, 20 Mar 2019 12:28:11 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128147 Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června.

Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dnes dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června.

Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena odchod své země z Evropské unie protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.

„Rozvodovou“ dohodu s unií, kterou Dolní sněmovna již dvakrát odmítla, plánuje Mayová znovu předložit poslancům, ačkoli předseda dolní komory John Bercow v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Podle zdrojů britských médií Mayová nepožádala o roční odklad, protože „lidé už mají po krk neschopnosti parlamentu učinit rozhodnutí a premiérka sdílí jejich frustraci“. Novináři ale už od úterní schůze kabinetu upozorňují, že snaha o výrazné odsunutí brexitu s účastí Británie v evropských volbách by zřejmě vedla k rozpadu vlády.

Tříměsíční odklad nesnižuje riziko brexitu bez dohody, neboť by vytvořil ještě tvrdší tlak na konci června. Británie se může rychle dostat do situace, kdy už s tímto termínem nebude moci hýbat, protože její účast ve volbách do europarlamentu už zkrátka nebude možná. Pro tuto účast by vláda podle médií musela začít připravovat půdu už v polovině dubna.

„Krátké prodloužení by odvrátilo hrozbu rezignací v kabinetu, ale – pokud bude schváleno – znamenalo by, že hrozba brexitu bez dohody se jen posune o tři měsíce,“ shrnula na twitteru reportérka Sky News Tamara Cohenová.

Verdikt členských států tento týden zřejmě nepadne

Podle současného harmonogramu by měla Británie z EU odejít k 29. březnu, tedy za devět dní. Britský parlament ale opakovaně neschválil připravenou dohodu s Bruselem o podmínkách brexitu a Londýn se nyní chce vyhnout neřízené odluce. Ve hře proto zůstaly krátký odklad, který by umožnil dohodu ještě schválit. Vyloučeno podle komentátorů stále není ani úplné odvolání brexitu.

Po odeslání britské žádosti o prodloužení brexitové lhůty budou mít osud celého procesu v rukou lídři EU, kteří musí o věci rozhodnout jednomyslně. Summit tento týden ve čtvrtek a v pátek ale podle všeho verdikt nepřinese. Šéf EK Jean-Claude Juncker dnes uvedl, že rozhodnutí od řádného summitu neočekává, podle jeho mluvčí Miny Andreevové by se Evropská rada mohla za tímto účelem znovu sejít příští týden. Andreevová dodala, že trpělivost na straně EU27 dochází.

The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Podle zpravodajky BBC Adlerové není prodloužení brexitové lhůty ze strany EU samozřejmostí, ačkoli odvrácení brexitu bez dohody je pro unijní představitele vysoko na seznamu priorit. „Krátký odklad dává EU smysl, dokáže-li Mayová protlačit brexitovou dohodu parlamentem, s tím, že prodloužení se použije k její ratifikaci, ale unijní lídři mají pochybnosti,“ dodala.

Hlavní unijní brexitový vyjednavač Michel Barnier v úterý popsal několik kritérií, na které se bude unie soustředit při posuzování britské žádosti. Klíčové prý bude, zda odklad brexitu zvýší šance na schválení „rozvodové“ dohody nebo zda bude Londýn usilovat o úpravu politické deklarace o vztazích s EU po brexitu.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/feed/ 0
The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu? https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/#respond Wed, 20 Mar 2019 10:29:48 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128143 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Theresa Mayová žádá premiéry a prezidenty zemí EU-27 o odložení brexitu do 30. června. Šéfové vlád členských zemí tuto možnost projednají již tento čtvrtek na summitu Evropské rady.

Jak se zatím na požadavek britské premiérky lídři EU tváří? Síť EURACTIV sesbírala jejich reakce.

///

PAŘÍŽ

Pokud by byl odklad brexitu v rozporu se zájmy EU, Francie je připravena žádost premiérky Mayové vetovat.

Potvrzují to i slova asistenta francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v úterý uvedl, že odklad brexitu nemůže být „slepě přijat“.

„Za prvé, máme tu plán, strategii, která odklad ospravedlňuje? (…) Za druhé, potřebujeme se podívat, jaké to bude mít dopady na EU,“ uvedl Macronův asistent s tím, že pokud by byl brexit odložen, Británie by se musela účastnit eurovoleb a zapojit se do rozhodovacích procesů v rámci EU. „Pokud se předpokládá vyhlášení nového referenda, můžeme uvažovat o odložení brexitu o pár měsíců,“ připustil.

Rozhodnutí o odkladu brexitu musí členské země EU přijmout jednomyslně. Paříž tedy může žádost premiérky Mayové vetovat a tuto možnost zatím nevyloučila.

Pro Francii jsou rozhodující dvě kritéria – pravděpodobnost schválení brexitové dohody britským parlamentem a dopad odkladu brexitu na Evropskou unii.

„Zájmy EU musejí být na prvním místě. Pokud Británie zůstane, bude se muset za těchto podmínek účastnit evropských voleb, výběru budoucího předsedy Komise, ale také hlasování o víceletém finančním rámci,“ varovala Paříž s obavami, že Londýn bude blokovat unijní rozhodovací proces.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová se domnívá, že brexit by měl být odložen jen na základě relevantního důvodu. „Krátký odklad nezbytný k podpisu brexitové dohody bychom samozřejmě podpořili,“ uvedla.

Podle Macronova asistenta by mohly být řešením jisté záruky ze strany Velké Británie. Musela by se například zavázat k tomu, že se nebude podílet na rozhodování EU o určitých oblastech.

///

BERLÍN

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v pondělí odklad brexitu podpořil. „Má smysl dát si další čestné kolo předtím, než situace dospěje k tvrdému brexitu,“ uvedl Maas a dodal, že chaotický odchod by oběma stranám přinesl řadu nevýhod. Německé ministerstvo zahraničí však uvedlo, že: „Čím déle se bude brexit odkládat, tím to bude těžší.“

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) prohlásila, že se chaotickému brexitu pokusí zabránit všemi svými silami. „Budu bojovat za řádný brexit do poslední hodiny dne 29. března (…) stále nám zbývá několik dní,“ dodala.

///

BENELUX

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že pokud Británie požádá o odložení brexitu, tak chce vědět, jak dlouho bude odklad trvat a čeho tím chce Londýn dosáhnout.

„Respektuji Theresu Mayovou. Občas mi připomíná postavu z filmu Monty Python, které useknou obě ruce i nohy, a poté řekne svému sokovi: Říkejme tomu remíza,“ prohlásil Rutte.

Belgický ministr zahraničí Didier Reynders uvedl, že Belgie proti odkladu není, Londýn ale musí objasnit, jaké další kroky chce podniknout. Naznačil také, že pokud summit Evropské rady nepřinese žádné závěry, evropští lídři by se do konce měsíce měli sejít znovu. „Samozřejmě za předpokladu, že to bude nezbytné k nalezení řešení,“ dodal Reynders.

Lucembursko odklad brexitu připouští, Velká Británie by však podle něj měla z EU vystoupit ještě před evropskými volbami.

///

VISEGRÁD

Visegrádská čtyřka se na odkladu brexitu neshoduje.

Diplomatické zdroje serveru EURACTIV.com prozradily, že Budapešť má na situaci stejný názor jako Berlín. Viktor Orbán však mohl takový přístup zvolit pouze kvůli dnešnímu hlasování Evropské lidové strany (EPP) o vyloučení maďarské vládní strany Fidesz.

Česká republika by podle premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka byla ochotná vyslyšet žádost Britů a vystoupení z Unie odložit. Babiš navíc dodal, že ačkoliv se to nyní zdá nereálné, nejlepším scénářem by podle něj bylo svolání druhého referenda a rozhodnutí Britů setrvat v EU.

Slovensko se k žádosti premiérky Mayové staví s rezervou. Státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Lukáš Parízek se nechal slyšet, že odklad brexitu přinese nejistotu a komplikace. Pro Slováky je mimo setrvání Británie v EU nejlepší možností brexit s dohodou.

Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz řekl, že „Británie možná potřebuje delší dobu na zhodnocení celé situace a bude zapotřebí jí tento čas poskytnout.“ Jeho náměstek pro evropské záležitosti Konrad Szymanski doplnil, že delší čas na vyjednávání by mohl pomoci. „Polsko bude brát Britskou žádost vážně,“ uvedl.

Przemyslaw Biskup z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti předpověděl, že Varšava odklad podpoří. „Klíčovými národními zájmy Polska je urovnání situace ohledně unijního rozpočtu a zajištění práv polských občanů v Británii,“ upozornil.

///

STŘEDOZEMÍ

Italské vládní strany – Hnutí pěti hvězd a Liga – svůj postoj k odkladu brexitu stále zvažují. Ministr zahraničí Enzo Moavero ale při několika příležitostech prohlásil, že tvrdý brexit není žádoucí. Obecně Itálie prodloužení článku 50 podporuje, přestože není jasné, o jak dlouhý odklad se bude jednat.

Minulý týden se spekulovalo o tom, že zastánci tvrdého brexitu se snažili přesvědčit místopředsedu vlády Mattea Salviniho, aby britskou žádost vetoval. Moavero však vyvrátil, že by Itálie o blokaci jednala nebo že by o něco takového Britové požádali.

Co se týče Španělska, ministr zahraničí Josep Borrell se domnívá, že ideálním scénářem je podpora dohody ze strany britského parlamentu a prodloužení brexitu za účelem její ratifikace. „Možná, že se (poslanci britské dolní komory) na potřetí rozhodnou dohodu o vystoupení přijmout. To by bylo nejlepším řešením pro všechny,“ řekl Borrell.

K dlouhému odkladu brexitu zatím Španělsko žádný postoj nezaujalo. Borrell pouze podobně jako jeho evropští protějšci zdůraznil, že takový krok by znamenal účast Spojeného království v eurovolbách. „Kdybych byl občanem Spojeného království, dožadoval bych se práva zvolit si své zástupce do Evropského parlamentu,“ prohlásil Borrell.

///

BALKÁN

Záhřeb se odkladu brexitu nebrání. „Přikláníme se ke krátkému odkladu, ale jsme připraveni i na ten delší, přestože se s ním pojí řada otázek, jako je například složení nového Evropského parlamentu,“ prohlásil chorvatský premiér Andrej Plenković.

Řecko nemá ohledně prodlouženého odkladu jasno, podle místních zdrojů se však země nechystá v případě společného rozhodnutí dlouhý odklad blokovat.

Bulharsko je zase přesvědčené o tom, že nejlepším scénářem je odchod Británie z EU s dohodou. „K přijetí takové žádosti přistupujeme pozitivně.“

V Rumunsku se odkladem brexitu zabývá prezident Klaus Iohannis, podle kterého je brexit bez dohody nežádoucí. „Prezident Klaus Iohannis zdůrazňuje, že EU-27 musí zůstat  během tohoto procesu jednotná,“ píše se v oficiálním prohlášení.

Ministr pro evropské záležitosti George Ciamba se domnívá, že Evropská rada prověří , jak silnou má Londýn politickou vůli. „Jsou věci, které zkrátka nemůžeme dopustit, jako třeba otevření dalšího jednání o brexitové dohodě.“

///

Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU?

Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/feed/ 0
V evropských volbách kandiduje v České republice 40 uskupení https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/v-evropskych-volbach-kandiduje-v-ceske-republice-40-uskupeni/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/v-evropskych-volbach-kandiduje-v-ceske-republice-40-uskupeni/#respond Tue, 19 Mar 2019 17:00:36 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128132 Do letošních Evropských voleb přihlásilo své kandidáty na ministerstvu vnitra 40 uskupení. Je jich o jedno více než při eurovolbách před pěti lety. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila dnes odpoledne.

Počet uchazečů by se mohl ještě zvýšit, pokud byla některá kandidátka doručena na jinou než pankráckou podatelnu ministerstva vnitra a jeho volební odbor ji zatím neobdržel. V opačném případě by se mohl snížit, pokud by některá seskupení nesplnila zákonem stanovené požadavky na kandidaturu. Ministerstvo o registraci kandidátek rozhodne 6. dubna. Informace ČTK poskytla mluvčí vnitra Klára Pěknicová.

Kandidaturu v evropských volbách ohlásilo všech devět sněmovních stran a hnutí, přičemž STAN a TOP 09 se dohodly na vytvoření společné kandidátky. Mezi nová uskupení patří hnutí Evropa společně (ESO) europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09) nebo Hlas dalšího europoslance Pavla Teličky (za ANO).

V seznamu volebních uskupení, které vnitro poskytlo, není uvedeno hnutí List podnikatele Jaromíra Soukupa. Jeho uskupení bylo ministerstvem vnitra zaregistrováno v pátek.

Svobodní chtějí „odejít bez placení“

Kromě Starostů a TOP 09 je v soupisce ještě dalších pět dvoučlenných koalic. Svobodní, kteří mají v europarlamentu jednoho zástupce, vsadili na spolupráci se stranou Radostné Česko a koalici s názvem „Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení“. Podobně strany Rozumní a Národní demokracie do názvu své koalice vtělily hesla Stop migraci a Nechceme euro.

Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní fronta se slíbily koaličně bít „Za národní suverenitu!“. Za koalicí Patrioti pro neutralitu jsou Patrioti České republiky a Česká strana národně sociální. Koalici vytvořili také Soukromníci a hnutí Nezávislí.

České pirátské straně, která je zastoupena ve Sněmovně, by chtěla konkurovat Moravská a Slezská pirátská strana. Podobně vládní hnutí ANO 2011 má konkurenta v brněnském hnutí „ANO, vytrollíme europarlament“ kvůli obdobnému názvu.

Kromě tradičních účastníků volebních klání chtějí do voleb zasáhnout strana s názvem „JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost“, hnutí Vědci pro Českou republiku, nacionálně orientované politicko-filozofické hnutí První republika nebo minulý týden zaregistrované hnutí Tvůj kandidát.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/v-evropskych-volbach-kandiduje-v-ceske-republice-40-uskupeni/feed/ 0
EU se připravuje na dopady případného brexitu bez dohody, Rada přijala řadu opatření https://euractiv.cz/section/brexit/news/eu-se-pripravuje-na-dopady-pripadneho-brexitu-bez-dohody-rada-prijala-radu-opatreni/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/eu-se-pripravuje-na-dopady-pripadneho-brexitu-bez-dohody-rada-prijala-radu-opatreni/#respond Tue, 19 Mar 2019 11:34:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128111 Rada EU dnes přijala sadu nařízení, jejichž cílem je minimalizovat negativní dopady případného britského odchodu z Unie bez „rozvodové“ dohody. Nařízení mají například dočasně zajistit pokračování bezproblémového dopravního spojení s Británií, ochránit studenty na pobytech v rámci programu Erasmus+ či zachovat práva občanů Unie žijících v Británii a naopak.

Přijatá opatření začnou platit den po jejich publikaci a působit by začala s okamžikem vystoupení Británie z EU, pokud by tento krok nebyl ošetřen dohodou. Rada EU v tiskové zprávě zdůrazňuje, že tato jednostranná opatření jsou dočasná a omezená svým rozsahem, navíc jejich působnost je podmíněna zrcadlovými kroky britské strany.

„V žádném případě nejde o snahu zopakovat v celém rozsahu výhody plynoucí ze členství v EU ani podmínky přechodného období zakotveného v dohodě o vystoupení,“ konstatuje tisková zpráva Rady publikovaná deset dní před stále platným datem brexitu.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

EU se na brexit bez dohody chystá od loňského podzimu. Kromě opatření přijímaných na úrovni celého evropského bloku pracují na těchto přípravách i vlády jednotlivých členských zemí, které například usilují o zajištění práv svých občanů žijících v Británii a Britů ve svých státech. Generální sekretář Evropské komise Martin Selmayr se minulý týden nechal slyšet, že stupňovat tyto práce už není nutné, protože unijní sedmadvacítka je v zásadě připravena i na možný chaotický brexit.

Na základě stávajících plánů by i za takového vývoje mohly britské aerolinky operovat v ostatních zemích Unie do konce března 2020 stejně jako doposud, nařízení pro zachování silničního spojení by se vztahovalo na zbytek letošního roku.

Další nařízení zakotvuje „alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení“ a klade si za cíl zaručit občanům práva na tyto benefity, pokud jejich nároky vyplývají ze skutečností, které nastaly před britským odchodem z EU. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.

V neposlední řadě chce EU zajistit bezproblémové dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Účastníci studijních pobytů ovlivnění případným brexitem bez dohody by tak měli být schopni pobyty dokončit, a to bez ztráty kreditů a finanční podpory.

Podle hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera tak členské státy dnes potvrdily všechny potřebné legislativní texty, které Evropská komise předložila pro případ brexitu bez dohody. Výjimkou jsou dvě právní úpravy, které zatím souhlas nezískaly – ta o krátkodobém bezvízovém cestování a ta o úpravách rozpočtu pro letošní rok.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/eu-se-pripravuje-na-dopady-pripadneho-brexitu-bez-dohody-rada-prijala-radu-opatreni/feed/ 0
The Capitals: Britové se jednoho dne vrátí, říká Van Rompuy https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/#respond Tue, 19 Mar 2019 10:10:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128098 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

„V každé normální zemi by Theresa Mayová už dávno rezignovala,“ řekl bývalý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy před členy své belgické strany CD&V. Spojené království má podle něj ve vyjednávání horší pozici. „Britové jsou daleko závislejší na nás než my na nich,“ dodal.

Podle Van Rompuye je pravděpodobné, že nastane „měkký“ brexit bez vážných dopadů a přechodné období, během kterého se toho moc nestane. Nejlepším scénářem je v jeho očích nové referendum s „dobrým výsledkem“.

„Jsem osobně přesvědčen o tom, že pokud Británie Unii opustí, jednoho dne se vrátí zpět,“ uzavřel Van Rompuy. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Drama kolem třetího hlasování: Předseda britské Dolní sněmovny John Bercow včera vyloučil možnost, že by se premiérka Theresa Mayové mohla vrátit před poslance s dohodou o brexitu ke třetímu hlasování bez „významných změn“. „Není legitimní, aby vláda poslancům předložila ten samý návrh, nebo jeho téměř totožnou verzi, který byl už minulý týden odmítnut 149 hlasy,“ řekl Bercow.

Podle lídra Skotské národní strany v parlamentu Iana Blackforda tak nyní nastala „ústavní krize“.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

///

ATHÉNY

Podpora z USA: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se zúčastní klíčové schůzky mezi Řeckem, Kyprem a Izraelem 20. března v Jeruzalémě. Tyto tři země mají podepsat mezivládní dohodu o plynovodu EastMed, který bude mít za úkol přepravit kyperský plyn z podmořských vrtů přes Řecko do dalších zemí EU.

Dohoda se pravděpodobně nebude líbit Turecku, které se staví proti těžbě plynu v regionu. Plánovaná schůzka podle zdrojů EURACTIV.cz svědči o tom, že USA podporují trojstrannou spolupráci mezi Řeckem, Kyprem a Izraelem. Dále podtrhuje silnější roli těchto tří zemí v oblasti východního Středomoří v sektoru bezpečnosti a energetiky. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

„Stát ve státě“ a dálnice: Nový rumunský ministr dopravy Razvan Cuc překvapil publikum fóra automobilového průmyslu, kterého se účastnila i eurokomisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska, prohlášením, že důvodem malého počtu dálnic v Rumunsku je „stát ve státě“ („deep state“).

Politici podle ministra nechtějí podepisovat dodatky ke kontraktům, a to kvůli strachu, že je začne vyšetřovat prokuratura. Socialistická vláda PSD často ve své teorii o „státu ve státě“ opakuje, že zběhlí agenti zpravodajských služeb kolaborují s protikorupčními prokurátory a snaží se potrestat politiky, kteří jim „nešli na ruku“. Rumunsko stále zůstává jednou z nejzkorumpovanějších zemí v EU, a vláda se v posledních letech dokonce snažila vyjmout několik korupčních prohřešků ze seznamu trestných činů. (EURACTIV.ro)

///

BERLÍN

Spor automobilek: Výrobce automobilů Volkswagen pohrozil odchodem z vlivné německé lobbistické skupiny VDA, píše nedělník Welt am Sonntag. Důvodem je spor o přístup německého automobilového průmyslu k přechodu na nízkouhlíkové technologie.

///

PAŘÍŽ

Francouzské televizní stanice EU nezajímá: Televizní zpravodajství ve Francii informace s tematikou EU příliš nezajímají, ukazuje nová studie. Pouze 13,2 % programu televizních stanic se v roce 2018 věnovalo evropským záležitostem, konkrétně unijním institucím pak jen 2,7 % programu. Studie analyzovala i počet zmínek týkajících se favoritů na příštího předsedu Evropské komise. Zatímco Manfredu Weberovi se věnovalo osm příspěvků, v případě Franse Timmermansove se jednalo o čtyři. Pro porovnání, Donalda Trumpa zmínilo 227 zpráv.

Dostaveníčko extrémní pravice s Putinem: V rámci pátého výročí nelegálního připojení Krymu k Rusku přivítal Vladimir Putin několik svých přátel z Francie. Patřil k nim například Thierry Mariani, kandidát v evropských volbách za stranu Marine Le Penové. Součástí delegace byl také poslanec z řad Republikánů. (EURACTIV.fr)

///

VARŠAVA

Elektromobilita v centru pozornosti: V Berlíně se koná Polsko-německé ekonomické fórum. Účastní se ho i polská ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewiczová a německý ministr financí Peter Altmeier. Obě dvě strany se shodují, že země by měly více spolupracovat, a to zejména v oblasti elektromobility, umělé inteligence a digitalizace EU. Emilewiczová také prohlásila, že: „Naším společným cílem je pracovat na společné energetické politice do roku 2040.“

Digitální daň: Polský premiér Mateusz Morawiecki se nebrání zavedení digitální daně. Údajně o tom diskutuje s Emmanuelem Macronem, Angelou Merkelovou a dalšími evropskými lídry. „Četl jsem, že Rakousko se chystá zavést (digitální) daň navzdory chybějícímu konsensu na úrovni EU. Ukazuje se, že pokud se členské státy na něčem nedohodnou, musíme jednat samostatně,“ prohlásil Morawiecki. (EURACTIV.pl)

///

MADRID

Ultimátum pro katalánskou vládu: Španělská volební komise v pondělí pohrozila katalánskému prezidentovi Quimu Torrovi, že pokud do 24 hodin neodstraní z úředních budov separatistické symboly, podá na něj žalobu.

Torra vyvěsil žluté stužky a znaky na protest proti zadržení katalánských lídrů za pokus o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Podle volební komise tím však porušuje pravidla týkající se předvolební kampaně. Španělsko čekají předčasné volby 28. dubna a nezávislost Katalánska bude jedním z jejich klíčových témat.

Jedná se již o druhé ultimátum, kterým španělská volební komise Torrovi hrozí. Na první výzvu katalánský prezident nereagoval. (Beatriz Rios, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Středolevé síly: Nový lídr italské sociální demokracie (Partito Democratico) Nicola Zingaretti se před krajskými a evropskými volbami pokouší dát znovu dohromady středolevé politické síly. Včera Zingaretti oznámil, že má v plánu schůzku s Robertem Speranzou, šéfem italské levice, která se před rokem oddělila od sociálních demokratů kvůli sporům s jejím bývalým předsedou Mattem Renzim.

Záhadná vražda: Klíčová svědkyně v kauze skandálních „bunga-bunga“ večírků bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, Imane Fadilová, byla údajně otrávena. Svědčí o tom výsledky toxikologických testů, podle kterých měla nedávno zesnulá modelka v krvi vysokou koncentraci radioaktivních látek. Média o tom včera Informoval státní prokurátor Francesco Greco. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

PRAHA

Václav Klaus Jr. má novou nabídku: František Matějka, předseda Strany nezávislosti České republiky prosazující vystoupení ČR z Evropské unie, nabídl spolupráci Václavu Klausovi mladšímu. Ten byl o víkendu vyloučen z ODS, neboť se se stranou názorově rozcházel. Informovala o tom ČTK.

Konec kontrol polského masa?: Ministr zemědělství Miroslav Toman po setkání se svým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowsým a eurokomisařem Vytenisem Andriukaitisem prohlásil, že ČR 25. března ukončí kontroly hovězího masa dováženého z Polska. Podmínkou je, že Polsko přijme slíbená opatření a zajistí, že veškeré vyvážené maso bude bezpečné.

ČR zavedla mimořádné inspekce poté, co Státní veterinární správa odhalila 700 kilogramů hovězího masa kontaminovaného salmonelou. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Kritika od USA: Americká administrativa ve své zprávě o lidských právech za rok 2018 kritizuje Bulharsko za žalostné podmínky panující ve vězeních, fyzické týrání zadržených osob či za nedostatečnou odpovědnost v soudním systému. Zpráva také zdůrazňuje špatné zacházení s migranty a žadateli o azyl, korupci ve všech vládních sektorech a násilí proti etnickým menšinám. Bulharské orgány se sice snaží zodpovědné osoby trestně stíhat, reakce vlády je však podle americké zprávy nedostatečná. Obvinění nakonec končí bez trestu. (EURACTIV’s partner Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Ochrana po brexitu: Chorvatská vláda se zavázala k ochraně práv Chorvatů žijících v Británie a britských občanů žijících v Chorvatsku poté, co Velká Británie opustí EU.

„Vláda je v podstatě připravena pod podmínkou reciprocity umožnit britským občanům nadále využívat již existující práva,“ uvedla chorvatská státní tajemnice pro evropské záležitosti Andreja Metelko-Zgombićová. Nyní žije v Chorvatsku 653 britských občanů. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Neziskovky odsuzují policejní zásah: Neziskové organizace odsuzují policejní zásah během protivládních protestů, které se uskutečnily minulý víkend v Bělehradě. Po státních orgánech, nezávislých institucích a médiích požadují, aby zabránily další polarizaci mezi občany a státem a aby poskytly základy pro demokratický dialog. Evropská komise pro EURACTIV uvedla, že vláda by měla začít s občanskou společností diskutovat. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Na Vučiće nesahejte: „Měli bychom respektovat srbské legitimní instituce a jejich legálně zvoleného prezidenta. Zbytek se vyřeší ve volbách,“ uvedl vedoucí Předsednictva Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik v návaznosti na víkendové demonstrace v Bělehradu proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučićovi. „Nyní není vhodný čas vysílat ze Srbska takovéto vzkazy, potřebuje totiž všechny své síly pro vyjednávání s Kosovem,“ prohlásil Dodik. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/feed/ 0
Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/#respond Tue, 19 Mar 2019 09:30:58 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128093 Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Britská vláda podle šéfa britské Dolní sněmovny Johna Bercowa nemůže předložit poslancům znovu k hlasování dohodu o odchodu země z EU, kterou už dříve odmítli. Může přijít pouze s „podstatně“ pozměněným textem. Bercow to včera řekl poslancům. Odvolal se přitom na několik století staré parlamentní pravidlo, které opakované hlasování o téže věci během krátké doby zapovídá.

Na dotaz jednoho z poslanců Bercow upřesnil, že má skutečně na mysli nutnost změn v samotné brexitové dohodě. „Aby něco bylo odlišného, musí to být z podstaty věci zásadně odlišné. Ne lišit se ve formulacích, ale lišit se ve významu,“ uvedl Bercow.

Právě Bercow bude mít ohledně možného třetího hlasování o dohodě upravující okolnosti odchodu země z EU poslední slovo, uvedla agentura Reuters. Právníci ale upozorňují, že vláda má možnost, jak jeho případné rozhodnutí v neprospěch kabinetu obejít.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Mluvčí vlády nechtěl varování šéfa parlamentu, že by nemusel umožnit třetí hlasování o dohodě s EU, komentovat. Dodal, že pokračují jednání s malou severoirskou stranou DUP, jejíž podpora je pro osud dohody klíčová. O obsahu Bercowova sdělení podle něj vláda dopředu nevěděla.

Média ale již dříve upozorňovala, že předseda parlamentu má pravomoc třetí hlasování o brexitové dohodě zablokovat. On sám to zmínil minulou středu. Odkázal se přitom na pravidlo z roku 1604, které je zmíněno v knize parlamentních procedur. Bercow sice pochází z Konzervativní strany, jako předseda sněmovny ale musí rozhodovat nezávisle.

Politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová na twitteru citovala zástupce generálního prokurátora, podle nějž může nyní vláda zasedání parlamentu přerušit, aniž sněmovnu rozpustí, a pak dát o dohodě znovu hlasovat. Tím by dosáhla toho, že poslanci nebudou o jedné věci hlasovat dvakrát během jednoho zasedacího bloku, který obvykle trvá s četnými přestávkami od jara do jara. Ministři, které novinářka oslovila, podle ní v souvislosti s dnešním Bercowovým prohlášením mluvili o ústavní krizi.

Britská média se nicméně neshodují v tom, co včerejší Bercowovo vyjádření znamená – podle BBC předseda sněmovny další hlasování o brexitové smlouvě „vyloučil“, televize Sky News na svém webu píše o „varování“, server Independent o stopce pro Mayovou v případě, že nepřijde s pozměněnou dohodou. Sám Bercow včera uvedl, že jeho stanovisko nemůže být považováno za jeho definitivní postoj k věci.

Odklad brexitu na programu unijního summitu

Británie má podle plánu opustit Evropskou unii již 29. března. Londýn chce ale blok požádat o odložení termínu do 30. června v případě, že britský parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí. EU ale odmítá dojednaný text znovu otevírat.

Podle včerejšího vyjádření zástupce britské vlády Kwasiho Kwartenga chce Londýn oficiálně požádat EU o odklad brexitu ještě před unijním summitem 21. a 22. března. Jakou přesně bude mít žádost podobu ovšem závisí na politickém vývoji v britském parlamentu.

Premiérka Theresa Mayová se podle Kwartenga obrátí písemně na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Británie očekává, že rozhodnutí, zda Spojenému království odklad poskytne, přijme sedmadvacítka ještě během vrcholné schůzky, dodal Kwarteng.

Krátký vs. dlouhý odklad

Na dotaz jednoho z poslanců Kwarteng zopakoval, že pokud Dolní sněmovna na třetí pokus schválí dohodu o podmínkách odchodu z EU, požádá Mayová o krátký „technický“ odklad brexitu kvůli potřebě přijmout v Británii související zákony. Nejčastěji je v této variantě uváděn odklad do konce června, takže Britové už by na konci května nevolili své nové europoslance.

V případě, že se dohodu nepodaří schválit, premiérka požádá o dlouhý odklad, což by kromě jiného zřejmě znamenalo nutnost uspořádat také v Británii eurovolby.

Poslanci už dokument, o kterém s Unií Mayová vyjednávala dva roky, dvakrát odmítli, naposledy minulý týden. Dolní sněmovna se měla v úterý či ve středu pokusit o schválení dohody napotřetí. Zatím ale není jasné, kdy a zda vůbec bude o textu hlasovat.

„Stále věřím, že se dohoda může do parlamentu vrátit (tento týden) a projde,“ uvedl Kwarteng. Vláda už ale dříve oznámila, že brexitovou smlouvu předloží Dolní sněmovně, jen pokud bude zjevné, že má šanci na schválení.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Politický zpravodaj televize ITV Robert Peston ale soudí, že kabinet dohodu s EU do parlamentu tento týden nepošle, protože jednání s malou severoirskou stranou DUP dosud nebyla úspěšná.

„Nyní je téměř na 100 procent jisté, že žádná dohoda mezi DUP a vládou tento týden nebude, a tím pádem Theresa Mayová nebude riskovat třetí hlasování o dohodě tento týden,“ napsal Peston na twitteru. Podle něj je vysoce pravděpodobné, že napotřetí se poslanci budou k dohodě moci vyslovit až příští týden.

Odklad brexitu za pět minut dvanáct?

V průběhu včerejšího dne se však ještě diskutovalo, že s odkladem britského odchodu z EU mohou teoreticky ostatní členské země bloku souhlasit i třeba jen hodinu před původním termínem brexitu, tedy půlnocí z 29. na 30. března. Novinářům to řekl vysoce postavený unijní diplomat, který ale zároveň zdůraznil, že sedmadvacítka si v této záležitosti přeje mít „jistotu co nejdříve“.

Státy by pak podle tohoto dobře informovaného představitele rozhodly písemně, mimořádný summit by kvůli tomu předseda Evropské rady Tusk nesvolával.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Politická diskuse o postoji k brexitovému dění tak jako tak bude tento čtvrtek či pátek na programu pravidelné unijní vrcholné schůzky.

Její přípravou se bude dnes (v úterý) jako obvykle zabývat i ministerská Rada pro všeobecné záležitosti. K dispozici mají diplomaté právní rozbor generálního sekretariátu rady, který mimo jiné upozorňuje, že Británie bude muset s rozhodnutím členských zemí o své žádosti vyslovit souhlas.

Dokument, jehož přílohou je návrh textu o odkladu brexitu, také uvádí, že v souvislosti s eurovolbami a prvním jednáním nového europarlamentu by měl případný odklad brexitu skončit před 2. červencem, kdy by se měli noví europoslanci poprvé sejít na inaugurační schůzi. Upozorňuje také, že jednání o nové podobě vzájemných vztahů není možné vést s členskou zemí, dlouhodobý odklad brexitu by tedy takové rozhovory v zásadě výrazně zpozdil.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/feed/ 0
EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/#respond Mon, 18 Mar 2019 14:12:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128081 Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie a Čína se nyní intenzivně připravují na společný summit naplánovaný na 9. dubna. Pro Unii je na mezinárodním poli Čína významným partnerem například v souvislosti s íránskou jadernou dohodou, s bojem s klimatickými změnami nebo v diskusích o podobě reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Čína je významný partner. Evropská unie si ale také zároveň uvědomuje nutnost nového strategického výhledu pro naše vztahy,“ komentoval dnešní jednání český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU je pro Čínu strategickým partnerem

Na dnešní tiskové konferenci Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová připomněla, že dnes to bylo poprvé, co se čínský ministr zahraničí Wang I účastnil schůzky s kolegy ze všech zemí Unie.

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že letošní rok bude pro budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou klíčový. „Bez ohledu na změny ve světě Čína vždy vnímala Evropskou unii jako zásadního partnera pro strategickou spolupráci a vnímá vzájemné vztahy jako prioritní,“ uvedl.

Právě o budoucnosti strategických vztahů s Čínou budou koncem týdne jednat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Jedním z bodů diskuse premiérů a prezidentů zemí Unie bude i výsledek dnešního jednání, upozornila Mogheriniová.

Dalším je pak desetibodový materiál, který Evropská komise představila minulý týden. Komise v něm kromě jiného upozorňuje, že ekonomické vztahy EU a Číny mohou být vzájemně velice přínosné, pokud bude hospodářská soutěž spravedlivá a pokud budou obchodní a investiční vztahy oboustranné.

Evropská unie nyní zavádí pravidla umožňující prověřovat zahraniční investice z hlediska jejich dopadů na evropské strategické zájmy.

Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Došlo i na Huawei

Jedno z opatření Komise vybízí členské státy k hledání společného postoje k bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G).

USA a další západní země opakovaně poukazují na možná nebezpečí v souvislosti s využíváním technologií čínských firem, které mají obvykle úzké vztahy s čínskými úřady, často je zmiňována společnost Huawei. Čínský ministr dnes podobné obviňování odmítl jako nepodložené a amorální.

„Čína doufá, že všechny státy vytvoří prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž všech firem, včetně zahraničních společností. Odmítáme nepodložená politicky motivovaná obvinění a pokusy zlikvidovat zahraniční firmu,“ prohlásil Wang I.

Mogheriniová dnes upozornila, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou v první řadě v kompetenci členských států EU. „V našem právním rámci je na nich, aby rozhodly, jakým společnostem umožní z důvodů národní bezpečnosti vstup na své národní trhy,“ podotkla.

Je podle ní zásadní, aby také v kyberprostoru platily mezinárodní normy a standardy tak, aby byl bezpečný i otevřený a aby v něm platily stejné podmínky pro všechny účastníky.

Podle českého ministra Petříčka bere EU kybernetickou bezpečnost vážně. Česko podle něj v Unii prosazuje koordinaci pozic, aby třeba právě v případě sítí 5G země postupovaly způsobem, který zajistí jejich bezpečnost.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Lidská práva jako citlivá oblast partnerství

Jeden z bodů Komise také zdůrazňuje naplňování tří pilířů OSN, tedy lidských práv, míru a bezpečnosti a rozvoje. Otázky lidských práv se dotkla i dnešní diskuse.

„Lidská práva představují jednu z oblastí, ve kterých se přístup EU a Číny liší. Partnerství jako je to mezi EU a Čínou však zná způsoby, jak takové oblasti, ve kterých se stoprocentně neshodneme, řešit,“ řekla Mogheriniová a dodala, že doufá v brzké uspořádaní dalšího dialogu o lidských právech.

Ministr zahraničí Petříček rovněž vnímá lidská práva jako významnou součást dialogu s Čínou. „EU i Česká republika je v tomto velmi slyšet. Situace lidských práv je něco, co nás zajímá,“ podotkl.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/feed/ 0
Princip právního státu ve střední Evropě pod tlakem. Jak je na tom Česko? https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/ https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/#respond Mon, 18 Mar 2019 11:06:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127803 Přestože Česko se zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí jako Maďarsko a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.

Táhnoucí se spor institucí Evropské unie s Polskem a Maďarskem ohledně ohrožení principu právního státu a unijních hodnot je daleko od svého rozuzlení.

Analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky upozornil, že přestože je vzhledem k nastavení unijního právního systému správné, že instituce plní svou povinnost a vystoupily proti kontroverzním změnám v Polsku a Maďarsku, situace je silně zpolitizovaná. Zároveň podle něj existují pochybnosti, jestli EU přistupuje ke všem členským státům stejně kriticky.

Česká vláda je v tomto směru v komplikované diplomatické situaci. Na jednu stranu chce stát za dodržováním unijních pravidel, na druhou ale nechce poškodit vztahy se svými nejbližšími partnery ve Visegrádské skupině. Volí proto opatrný přístup.

Co se týká Polska, náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař pro EURACTIV.cz uvedl, že Češi důvěřují schopnosti Evropské komise věcně diskutovat s Varšavou o problémech. V celé záležitosti vidí pozitivní posun a dialog by měl podle něj pokračovat. Stejně lehce vláda našlapuje i v maďarském případě. Ráznější byla ovšem Poslanecká sněmovna, která v říjnu 2018 označila hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem za „chybné a nešťastné“.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

V Česku to jde z mírného kopce

Ve světovém žebříčku Indexu vlády práva za období 2017–2018 patří Česku sedmnácté místo, z hodnocených zemí Visegrádské čtyřky je na tom nejlépe.

Podle Zuzany Stuchlíkové z think-tanku EUROPEUM se v Česku nedá mluvit o systematickém ohrožování právního státu, objevují se však dílčí excesy, které posunují symbolickou hranici přijatelnosti v očích veřejnosti. Princip právního státu v České republice vykazuje v posledních letech dle hodnocení politologa Lubomíra Kopečka z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity „mírné degenerativní tendence“.

Jako první přichází na řadu proměna mediální scény. „Kolem roku 2013 se docela výrazně změnil český mediální trh, kdy soukromí velkopodnikatelé začali kupovat média,“ podotkl Kopeček pro EURACTIV.cz a doplnil, že v posledních letech se také pravidelně objevuje kritika na téma „veřejnoprávní média špatně nebo málo informují o nějakém tématu“, která zaznívá z úst prezidenta, případně od některého z předsedů parlamentních stran. Podle politologa se jedná o mírný tlak, který není pozitivní, ale nepředstavuje dramatické ohrožení.

Stuchlíková poukázala na propad politické kultury u nejvyšších státních činitelů. „Jedná se zejména o rétorické výpady proti kritikům. Jak prezident, tak předseda vlády jsou známí pro kategorické odmítání jakékoli kritiky a znevažování politických oponentů. To samé platí pro projevy nesouhlasu ze strany občanů. Demonstrace, které proti nim v poslední době proběhly, ani jeden nepovažoval za důvod k reflexi,“ nechala se slyšet analytička.

Obecně je však v Česku podle Kopečka prostor pro širokou škálu názorů. „Pěkně je to vidět na složení parlamentu. Mít tam strany od Pirátů až po SPD je podle mě výrazem poměrně velké míry politického a koneckonců i společenského pluralismu v tomto státě. Kritici často nejsou vítáni, na druhou stranu pestrost názorů, která tady v tuhle chvíli existuje, zde nebyla ani v devadesátých letech,“ uvedl odborník.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

„Osvícený monarcha“ v křesle prezidenta

Středobodem polského sporu s EU je rozsáhlá reforma soudnictví. Podle názoru Kryštofa Kruliše jsou z ústavního hlediska principy v České republice nastaveny správně a prozatím vykazují odolnost. „Na čem je potřeba v rámci právního státu pracovat, je zefektivňování a rychlost právního systému, aby lidé neměli pocit, že na spravedlnost musí dlouho čekat,“ podotkl analytik.

Podle Kopečka může být potenciálním rizikem přijetí navrhované reformy výběru soudců, kteří by se nově vybírali centrálně. Novinka prý může na jednu stranu znamenat sjednocení roztříštěného systému, který nahrává klientelismu, na druhou ovšem posílení vlivu výkonné moci na moc soudní. Otázkou podle něj ovšem je, jestli ke změnám vůbec dojde, protože nový ministr spravedlnosti chce návrh svého předchůdce přehodnotit.

Zuzana Stuchlíková připomněla podezření, že se kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář pokoušel ovlivnit soudce. Tuto aféru komentoval i Kopeček. „Prezidentská kancelář příliš nerozlišuje, že soudce není státní úředník, který by byl součástí výkonné moci. Podle mě se nejedná o zásadní útok na nezávislost justice, ale spíše o to, jak v danou chvíli jeden z nejvyšších ústavních činitelů vnímá soudnictví,“ podělil se o svůj pohled s tím, že Miloš Zeman vnímá českou liberální demokracii jako něco, co potřebuje „osvíceného monarchu“. „To samozřejmě není s liberální demokracií moc slučitelné,“ dodal Kopeček.

Kvalitu právního státu také ovlivňuje přístup země k akademikům, náboženským skupinám, menšinám nebo neziskovým organizacím. I zde se objevují menší či větší tendence jejich omezování.

„V létě 2018 premiér inicioval debatu o potřebnosti neziskových organizací, a prezident je dlouhodobě ve sporu s akademickou obcí, protože odmítá jmenovat některé profesory,“ připomněla Stuchlíková. České vysoké školství se však podle Kopečka jinak těší až nadprůměrné míře autonomie. Jako omezování největší náboženské skupiny v Česku, katolíků, může být vnímáno zdanění církevních restitucí. Podle politologa je však zdanění pouze ústupkem komunistům ve snaze udržet křehkou vládní koalici, a nakonec narazí na ústavně-právní mantinely.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/princip-pravniho-statu-ve-stredni-evrope-pod-tlakem-jak-je-na-tom-cesko/feed/ 0
Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU? https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/#respond Mon, 18 Mar 2019 10:50:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128071 Odchod Velké Británie poznamenal Evropskou unii v mnoha ohledech. Pro malé země včetně ČR se překreslí politické hřiště, v jehož středu bude hrát franko-německý tandem.

Dva roky poté, co Británie oficiálně oznámila Evropské unii svůj záměr z bloku odejít, je EU bezpochyby v mnoha ohledech jiná. Nenaplnily se ale scénáře předpokládající rychlou erozi evropského bloku či raketový nástup antiunijních stran v dalších evropských zemích. Přesto očekávaný odchod Británie znamená pro EU a její fungování na mnoha úrovních změny, mnohdy ovšem jiné, než se čekalo.

Poslední vývoj navíc zpochybnil samotné datum brexitu, tedy 29. březen letošního roku. Při variantě dlouhého prodloužení stávající situace by zřejmě dokonce museli britští občané v květnových eurovolbách vybírat své nové europoslance.

Váha země, která má stále záměr z Unie odejít, by pak hrála roli třeba v blížící se závěrečné fázi komplikovaných jednání o příštím víceletém finančním rámci, tedy dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. V té době by už ale paradoxně samotná Británie z EU zřejmě odešla.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Státy prokázaly jednotu

Na té nejzákladnější úrovni však „brexitová sága“ fungování EU neovlivnila, míní nizozemská novinářka a dlouholetá pozorovatelka „Bruselu“ z Carnegieho nadace Caroline de Gruyterová. „Unie je právním společenstvím, ukotveným v institucích. Způsob, jakým ‚evropský systém‘ reagoval, ukazuje, že tyto instituce jsou solidnější a pevnější, než si mnozí mysleli či přáli,“ řekla ČTK.

Fakt, že ve dva roky trvajících vyjednáváních s Londýnem dokázalo ostatních 27 zemí unie postupovat jednotně, podle ní ukazuje schopnost států bránit svůj společný zájem. „Lidé pořád prorokovali, že se EU zhroutí nebo exploduje. Nestalo se. Unie přežila krizi eura, migrační krizi i brexit prostě proto, že si členské státy její další existenci přejí,“ uzavřela de Gruyterová.

Přeskupení politických sil

Pro členské státy, a to především ty menší, ale britský odchod znamená překreslení politického hřiště. V Radě, kde se ve valné většině případů rozhoduje hlasováním takzvanou „kvalifikovanou většinou“, jim jednoduše ubude britská hlasovací váha. Při takovém hlasování totiž vítězí návrh, který má podporu 55 procent členských zemí, jež ovšem dohromady reprezentují 65 procent obyvatelstva EU.

Londýn a jeho liberálním pohled bude svým dosavadním tradičním spojencům, mezi nimiž často bylo i Česko, chybět. Připouští to i český velvyslanec při EU Jakub Dürr. „Pro země jako je Česká republika to znamená zejména potřebu nacházení nových koalic a ‚přerýsování siločar‘ našich vztahů se všemi ostatními kolem jednacího stolu,“ řekl ČTK.

Nově bude potřeba najít způsob vyvažování hlasů třeba při rozhodování o věcech souvisejících s obchodní problematikou, jednotným trhem, u debat o míře liberálního přístupu na jednotném trhu služeb, pohybu pracovních sil či kapitálu. Británie, přes svou velmi specifickou pozici ve finančních záležitostech, také v této oblasti sdílela pohled severní části EU, kam názorově stále patří i ČR.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Brexit katalyzátorem integrace?

Podle politoložky Agaty Gostyńské-Jakubowské z bruselské pobočky Střediska pro evropskou reformu (CER) se tak ještě před brexitem samotným začal projevovat přesun síly uvnitř unie směrem ke dvěma velkým zemím, tedy k Francii a Německu. Přesto však tento „franko-německý“ motor dalšího prohlubování integrace není podle ní tak silný, jak se na počátku zdálo.

Připomněla, že snahy o rychlejší integraci původních členů EU nebo o výrazné reformování, posílení a institucionální ukotvení eurozóny velmi rychle „vyšuměly“ poté, co se setkaly s kritikou menších a „nových“ členských zemí bloku.

Nepříliš viditelné také zůstaly snahy využít v brexitových jednáních nalezenou jednotu EU k dalšímu prohlubování unijní integrace. Konkrétním případem, kdy brexit spolupráci ostatních zemí posunul kupředu, je ale například rozjezd trvalé posílené kooperace v obranné oblasti.

Menší státy možná vystoupí ze stínu těch větších

„Brexit nutí menší země, které se dosud často ukrývaly za britská záda, aby byly více slyšet a byly asertivnější,“ míní Gostyńská-Jakubowská. Do budoucna se snaha o větší sebeprosazení menších členských států dá podle ní očekávat ještě intenzivněji.

„Britský odchod tak má vlastně na některé členy pozitivní dopad,“ myslí si a připomíná situaci Nizozemska. Na něj sice brexit hospodářsky dopadne, Nizozemsko ale ze situace – jako realistická, rozpočtově odpovědná a hospodářsky liberální země – politicky těží. „Víc a víc států EU se dívá směrem k Haagu a očekává, že vyplní volné místo vytvořené britským odchodem,“ podotýká Gostyńská-Jakubowská.

Politologové ale upozorňují také na nynější nejasnou roli Itálie, po britském odchodu papírově třetí nejvýznamnější země EU, jejíž reálná váha je výrazněji menší. Hospodářské problémy a konfrontační politika stávající vlády z ní totiž dělají na evropských jednáních nepředvídatelného, a tedy nepříliš spolehlivého partnera.

Brexit podle Čechů uškodí Británii, Evropské unii i Česku

Dopady blížícího se brexitu nebudou pro samotnou Británii, Evropskou unii ani pro Česko pozitivní, myslí si podle průzkumu CVVM většina české veřejnosti. 55 % Čechů zároveň nechce referendum o czexitu.

V matematice většinového hlasování evropské politiky ale Nizozemci nemohou Brity nikdy zcela nahradit. Ostatně už nyní často hlasovali podobně, a tak si země s blízkými názory musí nyní hledat další spojence „do počtu“.

Taková skupina, kam mnohdy patří i Česko, by se tak podle diplomatů mohla v konkrétních případech opírat nejen o tradičně blízké Dánsko, Švédsko či Irsko, ale také o Estonsko a další pobaltské země, Slovensko a v některých situacích také o Portugalsko či Německo.

„Je otázka, jak se nově utvoří skupiny zemí s podobnými názory a jak se při případných hlasováních dopočítáme kritéria počtu obyvatel,“ souhlasí velvyslanec Dürr. Neplatí podle něj také vždy, že Německo a Francie mají uvnitř EU jednotný postoj a proti vůli ostatních prosazují své zcela shodné názory.

Česko je po britském odchodu schopné s Paříží spolupracovat, ostatně loni podepsal český premiér Andrej Babiš s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem akční plán vzájemného strategického partnerství v některých konkrétních oblastech, včetně spolupráce na evropské půdě. Německo je zase pro ČR dlouhodobě klíčovým hospodářským partnerem.

Erasmus, doprava a práva občanů. Europarlament schválil opatření pro případ brexitu bez dohody

Evropským parlamentem dnes bez problémů prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/feed/ 0