Obnovitelné zdroje Archives

Zelenou transformaci energetiky bychom proto měli vnímat jako příležitost k dosažení soběstačnosti, která nám zajistí plynulé a pro spotřebitele cenově dostupné dodávky energií. Musí být ale provedena správně, píše v komentáři Tereza Hrtúsová.

Schválení nových evropských pravidel pro zdanění energií bude oříškem, a to i vzhledem k nárůstu cen energií, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.

Auta poháněná palivovými články měla být budoucností ekologické dopravy. Nyní se však zdá, že automobilový trh ovládnou bateriové elektromobily, zatímco vodík bude hrát klíčovou roli v průmyslu. Počítá s tím i evropský projekt na rozvoj vodíkových technologií. 

Evropská komise připravuje celoevropskou databázi, která bude monitorovat uhlíkovou stopu různých typů vodíku a dalších nízkouhlíkových paliv. Cílem je posílit jejich využívání v různých hospodářských odvětvích.

Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.

Konference COP26 se musí obejít bez osobní účastni prezidentů Ruska a Číny. Signalizují tím snad neochotu bojovat s klimatickou změnou? A jak se jejich pozice k omezování produkce skleníkových plynů vyvíjela?

Vysoká hořlavost vodíku – bezbarvého plynu bez zápachu a chuti – je novým tématem pro evropské zákonodárce. Ti se nyní snaží přijít s pravidly, která by umožnila vodíkovým technologiím rozvoj bez toho, aby tím byla ohrožena bezpečnost.

Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.

Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.

Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.

Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.

Do roku 2030 by mohl celosvětový odpad ze solárních elektráren čítat až 8 milionů tun. Jak si s vysloužilými panely poradit a kdo je za jejich likvidaci zodpovědný?

Již za dva týdny se naplno rozběhne proces schvalování legislativního balíčku Fit for 55, na jehož základech má EU dosáhnout 55procentního snížení emisí do roku 2030. Na co se musí Česká republika připravit?

Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.

Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?

Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy. 

Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.

Skupina evropských výrobců elektřiny vyzývá Evropskou komisi k zavedení uhlíkového cla na vodík dovážený do Evropy. Chtějí tak ochránit čistou evropskou produkci před emisně náročnou konkurencí ze třetích zemí. 

V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.