Obnovitelné zdroje

Komise chce vytvořit databázi s uhlíkovými stopami zdrojů energie, vztahovat se má i na vodík

Evropská komise připravuje celoevropskou databázi, která bude monitorovat uhlíkovou stopu různých typů vodíku a dalších nízkouhlíkových paliv. Cílem je posílit jejich využívání v různých hospodářských odvětvích.

Podcast: České „ne“ směrnici o energetické dani je správný krok, říká europoslanec Kovařík

Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).

Česko neumí spořit energie. Pokud se polepší, pomůže domácnostem i klimatu

Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.

Tlak na Čínu a Rusko se spolu se summitem COP26 stupňuje. Jak si vedou v ochraně klimatu?

Konference COP26 se musí obejít bez osobní účastni prezidentů Ruska a Číny. Signalizují tím snad neochotu bojovat s klimatickou změnou? A jak se jejich pozice k omezování produkce skleníkových plynů vyvíjela?

Co brání rozvoji vodíku? Překážkou může být jeho (ne)bezpečnost

Vysoká hořlavost vodíku – bezbarvého plynu bez zápachu a chuti – je novým tématem pro evropské zákonodárce. Ti se nyní snaží přijít s pravidly, která by umožnila vodíkovým technologiím rozvoj bez toho, aby tím byla ohrožena bezpečnost.

Česko a další země EU volají po společné reakci Unie na růst cen energií

Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.

Fit for 55 zásadně změní českou ekonomiku. Fondy pokryjí část nákladů, ČR je však nesmí rozházet

Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.

Obnovitelné zdroje energie se v Česku vrací na výsluní, na jejich výstavbu přispěje EU

Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.

Balíček Fit for 55 nesmí dopadnout na nejchudší obyvatele, vzkazují europoslanci

Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.

Vysloužilých solárních panelů bude přibývat, Česko zatím na jejich likvidaci připraveno není

Do roku 2030 by mohl celosvětový odpad ze solárních elektráren čítat až 8 milionů tun. Jak si s vysloužilými panely poradit a kdo je za jejich likvidaci zodpovědný?

Balíček Fit for 55 chce odstartovat éru bezemisních vozidel. Je ČR na změny připravena?

Již za dva týdny se naplno rozběhne proces schvalování legislativního balíčku Fit for 55, na jehož základech má EU dosáhnout 55procentního snížení emisí do roku 2030. Na co se musí Česká republika připravit?

Fit for 55: Nic nebude snadné, bude to velmi těžké. Jiná cesta ale není

Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.

„Stále užší EU“ se mění ve „stále zelenější EU“. Co na to říká střední Evropa?

Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?

Komise chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 40 procent. Co to znamená pro Česko?

Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy. 

Balíček Fit for 55: Co můžeme očekávat?

Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.

Evropští výrobci elektřiny vyzývají Komisi k uvalení uhlíkového cla na dovoz vodíku

Skupina evropských výrobců elektřiny vyzývá Evropskou komisi k zavedení uhlíkového cla na vodík dovážený do Evropy. Chtějí tak ochránit čistou evropskou produkci před emisně náročnou konkurencí ze třetích zemí. 

České teplárenství se zbavuje emisí. Ve hře je 1,6 milionu domácností

V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.

Největší evropský elektrolyzér je v provozu, do roku 2024 má zdesetinásobit svou kapacitu

Největší evropská továrna na výrobu vodíku se nachází v největší německé rafinérii v Severním Porýní-Vestfálsku. Zařízení vybudovala britsko-nizozemská společnost Shell s podporou Evropské komise a do roku 2024 má ambici zdesetinásobit svou kapacitu.

Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?

Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Stáhnout v PDF  

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

Obnovitelné zdroje energie mohou Evropu vymanit ze závislosti na ruském plynu

EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.