Oběhové hospodářství
Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků
Čím dál tím více evropských spotřebitelů si přes asijské e-shopy nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
Aktuální situace, vývoj, trendy a budoucnost energetického využití odpadů v EU
Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.
Oběhové hospodářství a zdraví, příležitosti a rizika
Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.
Zadávání veřejných zakázek jako cesta k podpoře globálního rozvoje cirkulární ekonomiky
Oběhové hospodářství a jeho zohledňování při nákupech veřejných institucí se stává v rámci Evropské unie velmi aktuálním trendem. Kromě nastavování legislativního rámce nebo ekonomických nástrojů typu úlev či pobídek lze jako další ekonomický nástroj využívat rovněž kupní sílu veřejného sektoru.
Konec skládkování v nedohlednu!
Postupně se začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl Česku přinést odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to až na rok 2030.
Aktuální problémy sběru baterií v Evropě a ČR
Česko je mezi polovinou zemí EU, které splnily cíl minimální účinnosti sběru 45 % v roce 2016. Jak se daří naplňovat environmentální cíle pro baterie a akumulátory v EU? Přinášíme souhrn evaluační zprávy Evropské komise.
Opravování musí být normální
Obrat 2 mld. Kč a téměř 2,4 mil. prodaných kusů zboží během 2 týdnů. Bilance loňského BlackFriday největšího online prodejce v ČR. Prodané zboží se jednou opotřebí. Při přechodu na cirkulární ekonomiku dbejme na to, aby se stalo v maximální míře zdrojem a ne odpadem.
Téměř poslední šance na podporu projektů v oblasti odpadového hospodářství
Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.
Skládkování může přijít Českou republiku draho
Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.
Divoký internetový západ a jeho černí pasažéři. Problém „online černých pasažérů“ elektroodpadu se prohlubuje
EU již delší dobou hýbe téma tzv. „online černých pasažérů“ elektroodpadu, kteří zdarma využívají služeb, které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. V posledních měsících se tento celoevropský problém stává stále palčivější a zjistilo se, že se netýká zdaleka jen elektroodpadu.
Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů
Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.
Roztočení „cirkulárního kola“
Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.
Vysloužilá zářivka může mít svůj „druhý život“
Co přinese nová legislativa sběru elektroodpadu v České republice? Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou ve sběru vysloužilých osvětlovacích zařízení?
Potravinové banky a jejich role v celosvětovém hnutí zaměřeném na snížení plýtvání potravinami
Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.
Problém mikroplastů v životním prostředí a hledání řešení v EU
Výskyt mikroplastů ve vodě a v životním prostředí vůbec je velmi aktuálním problémem, na který se v současné době upírá pozornost v celosvětovém měřítku. Je důsledkem již několik desetiletí rostoucí křivky výroby plastů při současném nedostatečném řešení nakládání s plastovými odpady....
Nadcházející rozpočet EU: investice do vlastní udržitelné budoucnosti?
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Sdílená ekonomika v době chytrých měst – výzvy a doporučení
Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?
#jasnovEU – díl 13: EU, neomarxistů parta
EU je neomarxistický moloch a Junckerova účast na oslavách Karla Marxe je toho posledním důkazem. Ano? Nemyslím si.
Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí. Kudy ven ze zákrut spirály spotřeby
Mobilní telefony, notebooky, tablety, domácí spotřebiče… Jak často je v dnešní době měníme? Pokud se dříve něco porouchalo, jednoduše se to opravilo. Lidé o své věci víc dbali a pořízení nových odkládali, jak jen to šlo. Jaké má takový model výhody, o tom píší Viktoria Pokorná a Klára Sutlovičová.
Spotřeba potravin a plýtvání jídlem jako sociální problém
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Problém slečny Nely aneb Co s textilním odpadem?
Sběrné kontejnery jsou skvělé, ale problém textilního odpadu nevyřeší, píše zakladatel Centra managementu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Pašmik.