Klimatická změna Archives

Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.

Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní požadavky podkosí jejich ekonomickou obnovu po koronaviru.

Před evropským dopravním sektorem, který významně zasáhla koronavirová krize, stojí letos další klíčové výzvy. Lhůta pro snížení emisí se blíží a na scénu přichází nové technologie. Co ještě přinese rok 2020?

S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Rakouská opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ) kritizuje Evropskou unii a rakouskou konzervativně-zelenou vládu za to, že nebránily rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany.

Evropská unie se na pondělí skončeném summitu dohodla, že 30 procent rozpočtu Unie půjde v příštích letech na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního průzkumu STEM pro Deník podporuje a chce chránit především českou krajinu.

Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?

Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.

Vodík je podle Komise cestou k ekonomické obnově, modernizaci a dekarbonizaci. Cesta k jeho lepšímu využití ale bude obnášet značné množství investic a kvalitní spolupráci mezi EU, členskými státy a soukromým sektorem. V Česku je vodík využíván zatím pouze omezeně. Ve středu (8. července) …

Česká republika musí umožnit rozvoj tzv. komunitní energetiky. Vyplývá to z evropské legislativy, kterou v současné době převádí do českých zákonů. Jak si s tím ČR poradí? Podle expertů je klíčové odbourat stávající byrokratické překážky.

Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.

Fond spravedlivé transformace přinese evropským uhelným regionům 40 miliard eur. Počítá s tím nový návrh unijního víceletého finančního rámce a fondu obnovy. Jak pokračují přípravy regionů na přechod k čisté ekonomice a jak se může Fond ještě proměnit?

Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost. 

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?

Jádro nemůže konkurovat obnovitelným zdrojů energie, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalá europoslankyně Rebecca Harmsová.

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie. Na ty se ale v České republice zatím poněkud zapomíná. Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na …

V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.

Česko by mělo zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity to řekl vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací.

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy.

Ekonomická obnova Evropy musí být postavena na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích. V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi a Evropské radě to požadují environmentální, sociální a mládežnické organizace z celé EU. 

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.