Klimatická změna Archives

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.

Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.

Vyjednavači Evropského parlamentu (EP) se v pondělí dohodli s Radou Evropské unie na návrhu pravidel pro definici „udržitelných" investic souvisejících s dlouhodobými klimatickými cíli Unie. V noci na dnešek to na twitteru oznámili členové vyjednávacího týmu EP.

Ani po šestnácti dnech vyjednávání se světoví lídři nedokázali dohodnout na pravidlech pro mezinárodní obchodování s emisemi CO2. Informoval o tom EURACTIV.fr.

Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. „Jako prio­ritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme," pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku.

Mezi lídry členských zemí Evropské unie ani po třech hodinách jednání o podpoře klimatické neutrality nenastala shoda. Podle původního plánu mělo pracovní zasedání na toto téma končit v 19:00, rozhovory se ale protahují i do večerních hodin

Evropská komise ve středu představila očekávanou Evropskou zelenou dohodu (European Green Deal), která zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality.

Dnešní summit EU bude věnován především otázce klimatických změn, řekl dnes nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel s tím, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu „klimaticky neutrální“ Unie k roku 2050.

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů.

Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl dnes premiér Andrej Babiš. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU.

Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie.

S českým nováčkem v Evropském parlamentu Ondřejem Knotkem (ANO, RE) redakce EURACTIV.cz, hovořila o jeho cílech, klimatické agendě nové Evropské komise, nebo o reformě kohezní politiky.

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.

Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.

Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.

Maximální kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek nebo zavedení uhlíkového příplatku na hranicích EU. Dvě řešení pro udržení konkurenceschopnosti českého i evropského průmyslu při boji proti klimatickým změnám.

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?

Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii.

Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.