Klimatická změna Archives

V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr nejsilnějších eurolidovců.

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí.

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Dnes skončil v egyptském Šarm aš-Šajchu dvoudenní a historicky první summit Evropské unie a Ligy arabských států. Klíčovými prvky jednání byly snahy o posílení hospodářské spolupráce obou organizací, bezpečnostní situace na Blízkém východě a migrace.

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

S novým rokem vstoupila ČR do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby už by měly plnit požadavky na „téměř nulovou spotřebu“. Zní to radikálně, ale nejedná se o velkou změnu oproti domům, které se staví teď.

Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.

Nová pravidla pro kapacitní mechanismy jsou důležitý krok, který Evropě pomůže na cestě od uhlí. Skulina v legislativě ale umožní podporu pro nové polské uhelné elektrárny, vysvětluje Anna Kárníková.

V zemědělském výboru Evropského parlamentu nemá ČR své zástupce. Kdo se tedy bije za české agrárníky a jaký je současný stav jednání?

Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou. 

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.

Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů. Klára Sutlovičová je …

Evropská unie by měla být k roku 2050 v souhrnu neutrální, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ke změně dnes vyzvala Evropská komise.

Kapři z jihočeských rybníků dobývají Evropu. Kvůli nedostatku vody v rybnících si ale lidé budou muset za kapry připlatit.

„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.

Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.