Klimatická změna – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Klimatická změna – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, je nutné vědět, jak na to [Promoted content] https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/ https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/#respond Thu, 16 May 2019 15:00:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=129793 Návštěvníci mohli shlédnout 55 velmi zajímavých přednášek na aktuální témata, v předsálí vystavovalo výsledky své činnosti 101 vystavovatelů a tradičního společenského večera se zúčastnilo přes čtyři stovky hostů.

Takový je jednoduchý sumář letošní konference. Důvodem této úctyhodné účasti je krom nelehké situace v oboru především výběr souvisejících témat, která byla přednášena a následně diskutována.

„Letošní Dny teplárenství a energetiky hodnotím vysoce pozitivně. Kromě standardních referátů a přednášek jsem vycítil jakousi jednotu mezi našimi členy a účastníky, kterou jsem dříve nezaznamenal. Příčinu tohoto jevu vidím především v těžké situaci tepláren v nerovném konkurenčním prostředí při výrobě tepla způsobenou především výrazným nárůstem ceny emisních povolenek v minulém roce,“ poznamenal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Letošní konference podle hostů především jasně určila problematické pojmy, označila je a naznačila, nebo přímo určila, jak tyto problémy řešit.

O jisté formě soudržnosti hovořil i Jiří Feist, šéf strategie společnosti EP Energy, který označil letošní Dny teplárenství a energetiky jako místo sdílení priorit, které chceme v dalším období společně řešit. „Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, bude nutné vědět, jak to bude například s fondy,“ upozornil Jiří Feist.

Hosté měli možnost poslechnout nejen hlasy z praxe teplárenství a energetiky, ale podobně jako v předešlých ročnících i přípravu legislativních a regulativních opatření z úst zástupců dotčených ministerstev.

V teplárenství a energetice hraje regulace zásadní roli už nyní a v budoucnosti bude stále větší. „Letošní Dny teplárenství a energetiky pro nás byly přínosné, protože jsme měli možnost hovořit o revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). To znamená informovat širokou teplárenskou veřejnost o tom, co se připravuje pro další obchodovací období 2021-2030. Je pro nás velmi důležité, že zde můžeme vše prodiskutovat a že se nám dostává zpětné vazby nejen od teplárníků, ale i od kolegů z Ministerstva průmyslu a obchodu,“ řekl Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí představilo prostřednictvím ředitele Odboru odpadů Jaromíra Manharta tři nové odpadové zákony, které jsou dnes již v mezirezortním připomínkovém řízení.

„Jsem rád, že jsme mohli přestavit novou odpadovou legislativu. Harmonogram, který má schvalovací proces, bychom rádi dodrželi. Znamená to uskutečnit do června mezirezortní konferenční vypořádání, v letních měsících předložit návrhy zákonů Legislativní radě vlády, během září nebo října nechat schválit zákony v rámci jednání vlády a ideálně do konce letošního roku předložit zákon do Poslanecké sněmovny,“ uzavřel Jaromír Manhart.


Konferenci podpořili generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s., KLINGER Fluid Control GmbH, Veolia Energie ČR a.s. Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s., United Energy, a.s., Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskutečnil třetí dubnový týden v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/feed/ 0
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/#respond Thu, 16 May 2019 12:55:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129765 Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/feed/ 0
Konec skládkování v nedohlednu! https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/ https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/#respond Fri, 10 May 2019 13:57:27 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=127904 Byť se stále pohybujeme v teoretické rovině, protože nová odpadová legislativa zatím ještě neprošla celým nezbytným legislativním procesem, přesto se postupně začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl být pro Česko významným rokem z pohledu odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to bohužel až na rok 2030.

V této souvislosti se redakce Odpadového fóra ptá: „Jaký dopad by mělo toto případné rozhodnutí na Českou republiku z pohledu přechodu na cirkulární ekonomiku?“

Článek původně vyšel v březnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Soňa Jonášová: Evoluci přežijí ti, kteří jsou ochotni k progresu

Odsun na rok 2030 považuje INCIEN za neakceptovatelný. Plnění cílů cirkulární ekonomiky bude jeden z nejnáročnějších úkolů celého odpadového a obalového hospodářství, protože v současnosti v mnohých bodech vykazujeme jako recyklaci prostá čísla o třídění. Týká se to typicky plastů, kdy se reálně zpracuje a k recyklaci odevzdá asi polovina všech plastů, které dnes jako občané třídíme.

Nově nebude možné recyklaci takto obcházet a „plácat se po ramenech“, jak skvělí jsme třídiči. Dostali jsme se do bodu, kdy se začnou i jiné obalové firmy než ty, které vyrábějí lehce zpracovatelné PET lahve, ptát, co se děje s jejich odpady a jak naplní cíle EPR (rozšířené odpovědnosti výrobce) týkající se recyklace (tam se budou nové cíle měřit – při vstupu do zpracovatelských zařízení). Už teď vidíme, jak jsou vyděšeni, když zjistí, že roky financovali systém, který jaksi na reálné zpracování odpadů zapomněl.

Cirkulární ekonomika funguje skutečně jen ve chvíli, kdy je kruh uzavřen. A to se dnes neděje. Posunutí konce skládkování by mělo neblahý dopad zejména v oblasti vytvoření skutečné recyklace. A tento neblahý dopad by dopadl i na obce, neboť ty často dnes na absenci recyklačních technologií doplácejí. Pro mne bylo šokující, že odpadové firmy neměly zábrany svoz plastů mnohým obcím zdražit více než svoz SKO.

Roztočení „cirkulárního kola“

Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.

Ty odpadové firmy, které dnes slouží jen jako drahý logistický systém, nebudou mít v budoucnosti místo na trhu. A je tedy třeba, aby se co nejdříve dovzdělaly o oboru cirkulární ekonomiky, nebo jim byznys vyfouknou nové, progresivní firmy a nebo obce samotné, kterým dochází trpělivost a jdou trendem rekomunalizace, kde s odpadem nakládají svépomocí a vytříděné složky prodávají přímo zpracovatelům. Chystá se významný evoluční krok a přežijí jen ti, kteří jsou ochotni k progresu.

Paranoidní jsou i představy, že se adaptace obcí na rok 2024 nedá stihnout. Právě proto jsme před pár lety začali pilotní projekty v jednotlivých městech a obcích po sérii seminářů PAYT TOUR s Ministerstvem životního prostředí. Bylo nám jasné, že starostové se dostanou do úzkých, kdy budou před další etapou snahy o změnu zákona mylně informováni ze strany mnohých vlastníků skládek, že se jim nakládání s odpadem významně zdraží, pokud se zdraží skládkovací poplatky.

To je lehce řečeno velká nepravda, protože obce, které budou třídit dostatečně tak, aby dosáhly na třídicí slevy, se kterými zákon počítá, tak budou mít skládkovací poplatek stále zafixovaný na dnešní částce a navíc vydělají na prodeji vytříděných komodit.

My jsme tak teď skvěle připraveni všechny lži podobného významu vyvrátit a poukázat na cesty, jak nastavit odpadové hospodářství správně a ekonomicky vyváženě. A jak je zvykem, tak všechno spolu souvisí. Pokud nebudeme uměle bojkotovat rozvoj recyklace, tak se vytříděné suroviny stanou cenným materiálem, pro který bude dobrý odbyt u lokálních zpracovatelů, a tak se změní i celá ekonomika obce.

Proč by měli starostové platit po ukončení zpracování plastů v Číně mnohdy i 3x tolik, když je vše jen výsledek lenosti odpadových firem, které měly plnit roli nejen drahého logistického systému, ale zejména umět nabídnout skutečné zpracování? A tak i zde těžíme z podpory od mnoha recyklátorů v oblasti ochoty investovat do nových zařízení, pokud se jim nebude stávat, že se k surovinám od producentů nedostanou, neboť jej odpadové firmy zvesela skládkují.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Dnes je to začarovaný a zcela nefunkční kruh. A naším cílem je jej ztransparentnit, pokud jde o reálná a správná data, nastavit podmínky férově pro všechny – od výrobců po prodejce, zákazníky, obce a následně i pro odpadové firmy, které to s odpady myslí skutečně vážně a i cirkulárně.

V mnoha případech bude nutné „vymést Augiášův chlév“, ale jsme přesvědčeni, že s tímto nemůžeme čekat do roku 2030. Chceme, aby obce konečně dostaly do rukou nástroj, jak na odpadech vydělávat, a nemusely podléhat tlakům a nesprávně nastavenému systému.

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN

Miloš Kužvart: ČR může v době očekávaného ochlazení hospodářského růstu přijít o investice ve výši 30 mld. Kč

Dopad tohoto případného rozhodnutí na přechod České republiky na cirkulární ekonomiku by byl fatální. Současné zaostávání za nám srovnatelnými sousedy (co se týká velikosti ekonomiky i doby, kdy naši sousedé zavedli tržní hospodářství – čili Slovenskem a Maďarskem) by se prodloužilo o dalších 11 let.

Co je skutečně hrozivé, je to, že pro podnikatele vnášíme do jejich investic do oblasti podnikání v odpadech (především budování linek na třídění a recyklaci odpadů) nejistotu z hlediska jejich návratnosti. Proto by se až do roku 2030 žádné větší investice, zatím ze strany soukromého sektoru plánované v letech 2019 – 2024 v úrovni zhruba 30 miliard Kč (dolní odhad disponibilních prostředků), nekonaly. Je to logická reakce podnikatelského sektoru na ztrátu stabilního podnikatelského prostředí.

Věnujme však pozornost i širším, makroekonomickým souvislostem tohoto rozhodnutí: Podle řady odhadů dojde v nejbližších letech k ochlazení hospodářského růstu. A pokud vláda svým rozhodnutím výrazně sníží důvěru podnikatelů ve stabilní právní prostředí, poškodí tím ekonomiku, která v té době bude ve složitějších podmínkách.

Nejistota byla vzbuzena především tím, že před více jak čtyřmi lety byla přijata právní úprava s legisvakancí, čili dobou mezi přijetím právní normy a její účinností – v tomto našem případě to bylo období 2014 – 2024, čili celých 10 let.

Skládkování může přijít Českou republiku draho

Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.

Právní nauka konstatuje, že ještě nikoli účinná právní norma jistým způsobem formuje právní vědomí adresátů takovéto normy – v našem případě podnikatelů a municipalit.

Pokud skutečně k onomu časovému posunu dojde, pro energetické využití budou dováženy v množství řádově X00 000 tun ročně tuhá alternativní paliva ze zahraničí. To znamená, že český směsný komunální odpad bude dále ukládán na skládkách.

Závazné recyklační cíle EU pro léta 2030 či 2035 pak budou díky absenci normativních a ekonomických nástrojů nesplnitelné.

RNDr. Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s.

Ivo Kropáček: Ministr by měl přestal podléhat různým nezodpovědným lobby

Řadu let Hnutí DUHA upozorňuje, že směrnice EU o skládkách z roku 1999 v článku 6a) požaduje, aby členské státy na skládku ukládaly odpady pouze po předchozí úpravě. Čeští politici i legislativa ustanovení neplní, stejně jako ustanovení článku 5, podle kterého máme výrazně omezit skládkování BRKO. Hrozí nám proto sankce za obcházení evropského práva.

Ministr životního prostředí Richard Brabec kritiku Evropské komise otupil tím, že prosadil do legislativy úplný zákaz skládkování od roku 2024. Ekologické organizace jej za to kritizovaly. Konstrukcí zákazu znemožnil jinou úpravu odpadů než jejich pálení ve spalovnách. Což od začátku nebylo nic jiného než ministrova sázka na špatného koně a na zcela mylnou odpadovou strategii…

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Navíc pan ministr nejprve v roce 2015 v novém Plánu odpadového hospodářství ČR dokonce snížil(!) do té doby platný cíl recyklovat 50% komunálního odpadu, aby o pár let později souhlasil se směrnicí, která požaduje jeho zvýšení na minimálně 55% do roku 2025 a 65% do r. 2035. Místopředseda vlády tím dává průmyslu, obcím i veřejnosti zcela chaotické signály: „Do roku 2024 budujte spalovny a s recyklací to nepřehánějte. V roce 2024 končí skládkování. Po roce 2024 výrazně poroste procento recyklace.“ Na úkor čeho? Skládkování už nebude, takže na úkor právě vybudovaných spaloven…?

Nezávislé ekologické organizace na tento omyl po celou dobu upozorňovaly a měly pravdu. Snižovat cíl recyklace v POH ČR a krajů byl krok zpět. Konstrukce úplného zákazu skládkování k roku 2024 byla také chybná. Je na čase, aby ministr přestal podléhat různým nezodpovědným lobby a šel do Evropy – implementoval evropské směrnice a doporučení Evropské komise: upravil zákaz skládkování tak, aby od roku 2024 na skládkách nekončil pouze neupravený a biologickému rozkladu podléhající odpad (včetně SKO). Řekl, jak dosáhneme 65% recyklace KO. Zvýšil skládkovací poplatek. Prosadil třídicí slevu pro obce a podpořil PAYT. Zavedl poplatek za spalování SKO. A hlavně podpořil odbyt recyklátů, včetně kompostů.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

Martin Hájek: Protahováním riskujeme masivní výstavbu a rozšiřování skládek

Zákaz skládkování využitelných odpadů k roku 2024 byl do zákona o odpadech vložen poslanci v roce 2014. Na transformaci odpadového hospodářství bylo 10 let. Prodloužení zákazu do roku 2030 dává za pravdu těm, kteří platný zákon o odpadech nebrali a dodnes neberou vážně. Fakticky se ocitáme znovu na začátku, jako by se v roce 2014 nic nestalo. A časovaných ekologických bomb v krajině přibývá.

Stávající kapacita skládek ostatního a nebezpečného odpadu v ČR se rychle plní. Vroce 2017 činila podle údajů CENIA 68,3 milionu tun materiálu (včetně technického zabezpečení). Podle dat ISOH bylo ve stejném roce odstraněno skládkováním 3,4 milionu tun odpadů. Za současných podmínek při podílu materiálu pro technické zabezpečení skládek 20 % bude kapacita skládek zcela vyčerpána za necelých 17 let, tedy v roce 2034.

Ani v případě zákazu skládkování využitelných odpadů skládkování neklesne na nulu, protože nevyužitelné odpady budou stále vznikat. Protahováním odklonu odpadů od skládkování riskujeme nutnost nové vlny masivního rozšiřování stávajících a výstavby nových skládek z devadesátých let. První vlaštovky už tu jsou, aktuálně se v řízení EIA projednává například rozšiřování skládky Orlík na Děčínsku, která má podle záměru provozovatele fungovat do roku 2050.

Královnou skládek být ČR nechce. K oběhovému hospodářství má ale daleko

Zákaz skládkování má v Česku platit od roku 2024. Konec skládek je ale jen první krok na cestě k oběhovému hospodářství, které zajišťuje efektivní využívání všech zdrojů.

Namísto budování kapacit pro cirkulární ekonomiku jsou prostředky již dnes zcela nesmyslně vynakládány na pokračování doby skládkové. Nutno dodat, že za tichého souhlasu takzvaných ekologických organizací, které současně zuřivě protestují proti zařízením na energetické využití odpadu, i řady obcí, které vidí bezpracný zisk do obecní kasy nebo jsou prostě skládkaři vydírány.

Jsme už dost bohatá země, která si nemusí tak hloupě ničit životní prostředí pro příští generace. Teď je potřeba o tom přesvědčit veřejnost a poslance. Pak skládkování využitelného odpadu konečně odejde, kam patří – na smetiště dějin.

Ing. Martin Hájek, Ph.D., ředitel Teplárenského sdružení České republiky

Pavel Telička: Situace se stává skutečně tristní

Každý odklad zákazu skládkování je samozřejmě špatně. Česká republika čeká na nový zákon o odpadech už několik let a situace se stává skutečně tristní. Z průkopníka omezení skládkování, které MŽP ambiciózně plánovalo už před mnoha lety, se stáváme zemí, která ani po letech diskusí nedosáhla v oblasti odpadového hospodářství ani nejmenšího posunu.

Česká republika skládkuje téměř polovinu veškerého odpadu, který vyprodukujeme. A přitom skládkování je jednoznačně nejhorší variantou pro nakládání s odpadem, a to i podle tzv. odpadové hierarchie. Nejen že jsou kvůli skládkování zdroje ztraceny, ale jsou také problémem pro životní prostředí, řada skládek není ani vhodně zabezpečena.

Neexistuje tedy jediný pozitivní aspekt prodloužení termínu pro zákaz či omezení skládkování. Kromě nízké ceny pochopitelně. Otázkou také je, co se stane s tříděnými surovinami, jako je plast či papír, na které se vztahuje zákaz dovozu odpadu do Číny. Pokud tyto suroviny nedokážeme efektivně zpracovávat, řada z nich opět skončí na českých skládkách.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Čeští zákonodárci se ale zákonu o odpadech nemohou už dlouho vyhýbat. Nejpozději v příštím roce musí Česká republika implementovat novou evropskou odpadovou legislativu a bude muset k omezení skládkování přistoupit. Čím dříve to udělá a čím dřívější termín pro ukončení skládkování nastaví, tím lépe.

JUDr. Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu

Vlaďka Matušková: Pokud termín posuneme, pak usneme na vavřínech

Psal se začátek roku 2018 a v médiích se s vyšší frekvencí objevovaly články o tom, že Česká republika musí do roku 2024 vymyslet, jak naloží s 2,5 miliony tun komunálního odpadu, který každoročně končí na skládkách. O rok pozdějijiž Ministerstvo životního prostředí připouští posun na rok 2030, doba na přípravu je totiž krátká.

Zvenčí tak debata o zákazu skládkování využitelných odpadů v ČR připomíná pohádku o Šípkové Růžence. Zainteresované subjekty spaly a spaly, až se v roce 2019 najednou probudily, aby zjistily, že by se za pět let měly připravit na zákaz skládkování plánovaný na rok 2024, a že překvapivě není možné to adekvátně stihnout.

Změna legislativního prostředí v oblasti nakládání s odpady je přitom naprosto klíčová pro postupný přechod z lineárního na cirkulární pojetí ekonomiky v ČR. Odpad, který by mohl být materiálově či energeticky využit, ztrácí i přes sofistikovanost většiny českých skládek na své hodnotě. Opatření v podobě oproštění se od nejhoršího způsobu ukládání odpadu má mít nejen ekologický, ale i ekonomický dopad. Dle odhadů může přijetí principů cirkulární ekonomiky do roku 2030 generovat v Evropě miliardy eur.

Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Připomínky odpadových firem, že se do roku 2024 nestihne vytvořit dostatek jiných kapacit nahrazujících skládkování, jsou zcela na místě. Vedle prevence vzniku odpadů je v první řadě potřeba navýšit recyklaci, což se ale snadněji řekne, než udělá. Využívání výrobků z recyklovaných materiálů by mělo být zvýhodněno, např. snížením DPH, primární suroviny jsou totiž stále levnější než recykláty.

Na místě je i otevřít debatu, zda ochrana spotřebitele není až příliš přísná. Přes větší množství odpadu, který bude skutečně recyklován, nejen vytříděn, je nutné ve vyšší míře počítat i s energetickým využitím odpadu (4 současné spalovny mají kapacitu 777 000 tun ročně).

Stavba spalovny komunálního odpadu však trvá v průměru 7 let. Jen řízení EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) se může protáhnout až na rok. Na obhajobu odpadových společností je tedy potřeba podotknout, že stát vybudování nových technologií příliš nepodporuje. Nepomáhají ani některé nejmenované neziskové organizace, které občany spalovnami iracionálně straší, a to za situace, kdy uhelné elektrárny, které patří k největším zdrojům znečištění ovzduší v zemi, žádají o výjimky pro vypouštění toxických látek.

Odklad ale iniciují zejména obce, které se brání zdražení poplatku za odpad a nutnému přenesení části nákladů na občany. Skutečnost, že skládkovací poplatek je v ČR mimořádně nízký, je známa a diskutována již mnoho let. Za současných podmínek není divu, že málokterý občan je motivován ke snížení množství produkovaného odpadu a většímu třídění. Argumenty obcí jsou tedy liché. Ze skládkovacího poplatku se stalo politikum, a to na úkor životního prostředí a zdraví lidí a ekonomiky.

V4 v koši? Region trpí nelegálními skládkami i nespolehlivými statistikami odpadů

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

Pokud se zákaz skládkování odsune na rok 2030, v českých podmínkách reálně hrozí, že stát a obce opět „usnou na vavřínech“, ač již nyní je za pět minut dvanáct. Zachraňuje nás snad jedině pomyslný Damoklův meč v podobě legislativy EU a nařízení, že v roce 2035 bude možné vozit na skládky pouze desetinu komunálního odpadu. Chceme ale zůstávat i v této oblasti na chvostu Evropy? Pevně doufám, že nikoliv!

Vlaďka Matušková, Project Manager NAFIGATE Corporation, a.s.

]]>
https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/feed/ 0
Nová Unie sedmadvaceti musí zůstat po eurovolbách a brexitu jednotná v dobrém i ve zlém https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/ https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/#respond Tue, 07 May 2019 14:54:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129549 Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra.

Chtějí ale také začít diskusi o „prioritách a výzvách“, tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený Evropský parlament (EP) a od podzimu také nová Evropská komise (EK). Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

„Postbrexitový summit“?

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm.

Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf EK Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí Unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako „nová Unie sedmadvaceti“ do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně „postbrexitový“, bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jednotu zachovejme, i když máme odlišné názory

Když o návrhu textu „Deklarace ze Sibiu“ diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, ale právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí, a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o „jednotě a naději“.

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit „náš způsob života, demokracii a vládu práva“, či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na „míru ambicí“ v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Strategické priority se mnohdy s textem obecnější deklarace prolínají. Vedle příslibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k „zelené“ energii či posilování měnové unie.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na „institucionální otázky“, tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasno nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Na jednotu členských států apeluje i Komise

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města, které je podle něj na summit dobře připravené.

Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou dnes také přišla Evropská komise. Po jejím zasedání věnovaném nadcházejícímu summitu prohlásil předseda EK Juncker, že jedině pokud budou země EU v dalším období jednotné, mohou hrál roli ve světovém dění.

„Musíme rozhodovat o důležitých věcech, které opravdu můžeme řešit v celoevropském měřítku,“ prohlásil Juncker na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zdůraznil, že nechápe, proč velká část unijních politiků hovoří o plánu výrazně omezit počet témat, která má Brusel řešit, když se to během jeho končícího pětiletého funkčního období již stalo.

Zůstaňme jednotní, ale rozhodujme kvalifikovanou většinou

Juncker zdůraznil, že během následujícího období by Unie měla rozšířit okruh věcí, v nichž může rozhodovat kvalifikovaná většina místo jednomyslného konsenzu. Komise již dříve ve snaze posunout kupředu některá dlouhodobě zablokovaná témata navrhla, aby se místo současného jednohlasného schvalování v příštím období rozhodovalo většinově například o některých daňových či sociálních otázkách.

Z členských zemí, které by tuto změnu musely schválit, se však ozvaly některé negativní ohlasy.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Jednotný postup členských států bude podle Junckera pro EU v budoucnu klíčový například vzhledem ke globálním obchodním otázkám. Předseda Komise zmínil vyjednávání o možné obchodní dohodě se Spojenými státy, kvůli níž je Brusel v „takřka každodenním“ kontaktu s Washingtonem.

Od jeho loňské červencové schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se nic zásadního nezměnilo, podotkl Juncker. Šéfovi Bílého domu, který na EU uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozí zavedením cel na automobily, může podle Junckera Unie důvěřovat.

Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát

Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Junckerův pohled na eurovolby

Juncker se dnes vyjádřil také k volbám do Evropského parlamentu, v nichž mohou podle průzkumů posílit populistické a protievropsky laděné strany. V kampani by podle něho neměly zavedené strany používat agresivní styl, ale zdůraznit, co v EU dokázaly.

„S populisty a extremisty musíme bojovat, ale ne lacinými hesly a osobními útoky. Nebojovat s nimi slovy, ale činy,“ prohlásil Juncker.

V souvislosti s osobními ataky zmínil páteční zprávu polské státní televize TVP o předsedovi Evropské rady Tuskovi. Někdejšího polského premiéra, který kritizuje současné vedení své země za ohrožování vlády práva, přirovnalo médium kontrolované politiky konzervativně nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) k Hitlerovi a Stalinovi, což Juncker označil za „zcela nepřijatelné“.

Rozklíží europarlament populisté? Neklidný Brusel čekají po volbách velké změny

Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.

]]>
https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/feed/ 0
První debata spitzenkandidátů skončila bez jasného favorita https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/#respond Thu, 02 May 2019 09:57:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129340 V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr evropských lidovců.

„Dialog, rovnost a udržitelnost“, lepší rovnováha mezi Bruselem a členskými státy, nebo „nová zelená dohoda pro Evropu“ byla některá z témat, kterými se diskutující zabývali.

Maastrichtské debaty se zúčastnil kandidát eurosocialistů Frans Timmermans, liberál Guy Verhofstadt, kandidátka Evropské levice Violeta Tomićová, Bas Eickhout za Zelené, a Jan Zahradil za Evropské konzervativce a reformisty (ECR).

Manfred Weber, spitzenkandidát Evropské lidové strany (EPP), se z debaty omluvil kvůli své účasti na oslavách v Bavorsku. Organizátoři debaty však tvrdí, že mu termín diskuse oznamovali rok dopředu.

The Capitals: Nový šéf Evropské komise nemusí vzejít ze spitzenkandidátů, říká Jan Zahradil

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Optimistické výhledy: Vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil věří, že jeho politická skupina zůstane po květnových volbách třetí největší v Evropském parlamentu. Dále uvedl, že budoucí předseda Evropské komise nemusí vzejít …

Digitální Evropa

Všichni kandidáti se shodli na tom, že Evropa musí regulovat velké technologické firmy jako je Google, Amazon a Facebook.

„Tyto technologické společnosti používají údaje, které jim dáváme zadarmo a ony z toho pak mají miliardové zisky“, prohlásil Timmermans. EU by měla podle něho zabezpečit, aby firmy řádně odváděly daně a aby občané měli kontrolu nad svými údaji.

Na otázku, zda považuje stránku Wikileaks za hrdinský počin, nebo za problém, Eickhout odpověděl, že „to jsou hrdinové, kteří přinášejí transparentnost“. Dodal, že technologické společnosti „musí zabezpečit, že hrají podle evropských pravidel, což znamená, že při zadávání reklamy musí být vše plně transparentní“.

Zatímco Verhofstadt by chtěl zřízení evropského regulátora, podle Timmermanse by to bylo protekcionistické opatření.

Konzervativec Zahradil zase žádá co nejmenší regulační zásahy EU. „Evropská komise by neměla jednat jako vláda Evropy, ale pomáhat národním vládám.“

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Udržitelná Evropa

S výjimkou Zahradila všichni kandidáti vyjádřili podporu studentským klimatickým stávkám. Timmermans i Eickhout mají klimatickou agendu za jednu ze svých hlavních priorit. Kandidátka levice Violeta Tomićová označila klimatickou změnu za „největší boj 21. století.“

„Pokud Evropa nenastaví správné klimatické cíle a nevyčlení dostatečné investice, budeme muset dovážet elektrická auta z Číny,“ varoval Eickhout. Bude-li Evropa konat správně, přinese to „investice do nových pracovních míst i do nové ekonomiky v každém sektoru“.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Zahradil zopakoval, že některé země nejsou připraveny na tak rychlou transformaci. „Musíme postupně upustit od spalování uhlí, ale pokud to uděláme ze dne na den, bude to utrpení,“ myslí si.

Na výčitku, že je „klimatický dinosaurus“ český kandidát reagoval, že mu to nevadí. „Vždy jsem měl rád Jurský park“.

Sociální Evropa

Kandidáti se rovněž zabývali situací nezaměstnaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Musíme zvýšit mobilitu lidí v EU, máme 3 miliony volných pracovních míst. Potřebujeme změnit i sociální politiku a zabezpečit (v EU) minimální sociální ochranu,“ urgoval Verhofstadt.

Timmermans zase volá po celoevropské minimální mzdě nastavené na 60 % průměrné mzdy v dané zemi. „Zabilo by nás, kdybychom zaplatili o 50 centů navíc za pizzu, abychom zajistili, že lidé budou chráněni?“, zeptal se.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by usilovali o takovou Komisi, která by byla genderově vyvážená.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Rozpory nad USA

Když se řeč stočila na amerického prezidenta Donalda Trumpa, diskuse se přiostřila.

Podle liberála Verhofstadta musí Evropa jednat, aby mírnila „toho muže ve Washingtonu a jeho slabomyslnost“. Frans Timmermans zase řekl, že Evropa musí být hlavně jednotná a nedovolit, „aby nás Trump hnal proti sobě“.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Další hlavní téma večera přišlo od Base Eickhoutea, podle kterého bude klíčové, jak Weber přistoupí k utvoření a řízení většiny v nově zvoleném europarlamentu.

„Vytvoří koalici s progresivními silami, nebo bude pokračovat v tom, co jsme bohužel viděli doposud a bude spolupracovat s pravicí?“

Podle hlasování diváků v průzkumu během debaty byl nejpřesvědčivější Timmermans (43 %), následovaný Eickhoutem (36 %), Verhofstadtem (9 %), Zahradilem (7 %) a nakonec Tomićovou (5 %).

Druhá diskuse se uskuteční již dnes 2. května v italské Florencii.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/feed/ 0
Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/ https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/#respond Tue, 23 Apr 2019 12:01:21 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=video&p=128809 Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.

Video vzniklo v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/feed/ 0
Český březen v EU: Zbraňová směrnice u soudu, „spící“ Wikipedie a otazník nad českým předsednictvím https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-brezen-v-eu-zbranova-smernice-u-soudu-spici-wikipedie-a-otaznik-nad-ceskym-predsednictvim/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-brezen-v-eu-zbranova-smernice-u-soudu-spici-wikipedie-a-otaznik-nad-ceskym-predsednictvim/#respond Wed, 03 Apr 2019 11:09:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128526 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Evropský parlament se dohodl na kontroverzní reformě autorského práva, uklidnila se kauza týkající se polského masa dováženého do ČR,  české strany a hnutí zároveň doladily své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Vyřešit se zatím nepodařilo odchod Spojeného království z EU, v nejistotě dále žijí také (nejen) čeští dopravci ohledně budoucnosti tzv. silničního balíčku.

Prezident Zeman podpoří ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu

Zeman bude v květnových evropských volbách volit sociální demokraty. Své rozhodnutí jim oznámil dnes na sjezdu v Hradci Králové. Jejich někdejší předseda doufá, že získají v hlasování důstojné místo a nenechají se zahanbit novými subjekty, například Piráty.

Konec střídání času je opět blíž

Výbor Evropského parlamentu TRAN se v březnu vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021, jeho pozici následně podpořil také celý Parlament. Míč je teď tak na straně členských států a jejich vyjednavačů v Radě EU.

Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s Čechem Pavlem Svobodou. Návrh směrnice počítá s tím, že jednotlivé členské státy samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas. Podle Svobody však europoslanci chtějí zamezit chaosu, který by tato volnost mohla vyvolat.

„Navrhujeme zavedení koordinačního mechanismu, podle kterého státy musí nalézt co nejlepší řešení pro všechny. Každá země spolu s Evropskou komisí jmenuje svého zástupce a všichni společně budou hledat řešení, které bude nejlepší jak pro občany, tak i pro fungování vnitřního trhu,“ uvedl v tiskové zprávě Svoboda.

Konec střídání času se blíží, výbor EP podpořil návrh směrnice

Výbor Evropského parlamentu TRAN se v pondělí vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. O návrhu směrnice bude muset ještě hlasovat celý Parlament na plénu, poté zamíří do Rady EU ke členským státům.

Zbraňová směrnice u soudu

Soudní dvůr Evropské unie na začátku března začal řešit žalobu, za kterou stojí Česko a která má za cíl zrušení tzv. zbraňové směrnice. Ta zakazuje některé typy poloautomatických zbraní a zásobníků a i přes zmírnění původních dopadů v tuzemsku stále vyvolává kritiku ze strany vlády i veřejnosti.

Podle odhadu náměstka ministra zahraničí Martina Smolka bude rozsudek sporu mezi ČR a Unií znám až na podzim. Šance na úspěch odhadl na 50 %. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v rozhovoru pro EURACTIV.cz upozornil na to, že řada zemí už směrnici implementovala, což by při jejím potenciálním rušení mohl být problém.

Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale ČR musí ještě počkat.

Dialog s Komisí zahájen

Česká republika na začátku března zahájila jednání s Evropskou komisí o budoucí podobě tzv. Dohody o partnerství, která zastřešuje čerpání evropských dotací ve členských zemích. Češi by uvítali, kdyby dohodu v průběhu programového období mohli upravovat a přesměrovávat finanční prostředky do oblastí, které si sami zvolí. Za důležitý totiž stále považují především rozvoj dopravní infrastruktury, Komise chce financemi v budoucnu naopak podporovat spíše oblasti inovací a výzkumu, ve kterých podle ní Česko zaostává.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Wikipedie na den „usnula

Česká Wikipedie byla na protest proti chystané celoevropské reformě autorského práva 21. března mimo provoz. Zástupci Wikipedie chystané změny považují za velmi závažné, a proto encyklopedii poprvé na den vypnuli.

Funkční toho dne nebyly ani německá, slovenská a dánská mutace Wikipedie, uvedl předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál. Nově pojatá ochrana autorských práv se přímo Wikipedie nemá dotknout, podle jejích editorů ale výrazně omezí dostupnost zdrojů, ze kterých čerpají, a bude tak složitější zajistit kvalitu obsahu encyklopedie.

Česká Wikipedie protestuje proti reformě autorského práva v EU. Nová pravidla se jí ale přímo nedotknou

Česká Wikipedie je dnes vypnuta na protest proti chystané celoevropské reformě autorského práva. Zástupci Wikipedie chystané změny považují za velmi závažné, a proto od půlnoci encyklopedii poprvé na den vypnuli.

Funkční dnes není ani německá, slovenská a dánská mutace Wikipedie, řekl …

Premiér na summitu

Bruselský summit Evropské rady 21. a 22. března ovládlo dohadování o odkladu brexitu. Lídři nakonec vyšli britské premiérce Therese Mayové částečně vstříc a nabídli jí dva nové termíny potenciálního odchodu její země z EU. Měli ale také své požadavky, odklad do 22. května podmínili schválením dohody v britské Dolní sněmovně. „Nemůžeme dát (Britům) bianco šek, dvakrát se to (přesvědčit poslance přijmout dohodu) paní premiérce nepovedlo, jaké my máme záruky, že teď britský parlament přesvědčí?“ uvedl český premiér Andrej Babiš ještě před odletem do Bruselu.

Druhý den se nejvyšší představitelé členských zemí věnovali také dalším palčivým tématům. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku. Právě na té se podle Babiše lídři „zasekli“, protože někteří prosazovali ještě vyšší ambice ve snižování emisí, než bylo původně v plánu. „Já říkám za Českou republiku, že my nemůžeme stále navyšovat naše ambice a cíle, pokud se nezapojí největší světoví producenti emisí,“ řekl předseda vlády a dodal, že přísná pravidla by mohla mít negativní dopad na evropskou konkurenceschopnost a životaschopnost průmyslu.

Summit EU řešil kromě brexitu také vztahy s Čínou, USA nebo ochranu klimatu

Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.

„Pátky pro budoucnost“ dorazily do Česka

Studenti z více než sta zemí napříč celým světem protestovali v polovině března za ochranu klimatu. Nechyběli mezi nimi ani ti z Česka, pro které to byla premiéra. Protestovalo se nejen v hlavním městě, ale i v Brně, Ostravě, Plzni nebo Liberci.

„Nemáme čas. Jestli chceme odvrátit ekologický kolaps, musíte začít jednatch ihned. Vy jste času promrhali dost a nám už dochází. Požadujeme záruku, že uděláte maximum pro to, abyste odvrátili oteplení planety o více než 1,5 °C. Chceme záruku toho, že začnete naslouchat vědcům a budete snižovat emise skleníkových plynů,“ vyzvali studenti české zákonodárce. Prohlášení podepsalo bezmála šest tisíc studentů.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Nejistota okolo českého předsednictví EU

Premiér Andrej Babiš koncem března podle informací Deníku N před ministry svého kabinetu hovořil o tom, že by se Česko kvůli vysokým finančním výdajům mohlo vzdát předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022. V pozdějším vyjádření pro média to popřel.

„Premiér to na vládě označil za žvanírnu s chlebíčky, která je jen drahá, stojí hodně peněz, a on v tom nevidí přínos,“ řekl Deníku N jeden ze členů vlády. „Setkal se s nepochopením a o věci se bude dál jednat. I to ale komplikuje přípravy, například pro ministerstvo zahraničí, které musí předem zajistit pronájmy budov a další,“ dodal. Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října.

České předsednictví EU bude příliš drahé, říká Babiš. Ministerstvo financí ale zatím náklady nespočítalo

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český březen v EU vznikl s využitím ČTK.

Český únor v EU: Spor o polské hovězí, nové plány s agenturou GSA a příprava na eurovolby

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v únoru z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-brezen-v-eu-zbranova-smernice-u-soudu-spici-wikipedie-a-otaznik-nad-ceskym-predsednictvim/feed/ 0
Se změnou klimatu by českým lesům mohly pomoct sazenice z teplé Itálie https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/se-zmenou-klimatu-by-ceskym-lesum-mohly-pomoct-sazenice-z-teple-italie/ https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/se-zmenou-klimatu-by-ceskym-lesum-mohly-pomoct-sazenice-z-teple-italie/#respond Thu, 28 Mar 2019 16:14:14 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128431 S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí.

Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) dnes v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny legislativy, která nyní v některých zemích dovoz sadby zakazuje.

„Kůrovec podle odhadů napadl 80 000 hektarů lesa a k zalesnění bude potřeba téměř půl miliardy sazenic druhové skladby. Vhodný materiál ale chybí, není kvalitní nebo se nedá adaptovat na změnu klimatu,“ uvedl Milan Lstibůrek z katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin ČZU. Stromům podle něj ztěžuje adaptaci na měnící se podmínky životního prostředí rychlost těchto změn. Hrozí oslabení lesů a roste riziko jejich poškození.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Sazenice do Česka zatím nelze dovážet

Problém by podle vědců vyřešilo povolení přeshraničního dovozu semen a sazenic, který nyní Česko, Polsko a Slovensko na rozdíl například od Německa, Rakouska a Maďarska neumožňují. „Je zakázáno dovážet semena například z Rakouska do Česka. Přitom by se dala použít semena odjinud a adaptovat je na české podmínky,“ podotkl Silvio Schüler z Rakouského výzkumného lesnického centra Vídeň.

Projekt počítá s dovozem pouze sazenic stromů, které se v Česku přirozeně vyskytují. Nenarušovala by se tak druhová skladba lesů například exotickými stromy. „Jde třeba o jedli bělokorou, která se vyskytuje v areálu jižní Itálie až po jižní Německo. Bylo zjištěno, že jedle původem z Kalábrie je lépe adaptována na současné klimatické podmínky. Ideálně by se tedy měla z jižní Itálie do středu Evropy dovážet,“ vysvětlil Lstibůrek.

Z poznatků mezinárodního týmu o růstu a adaptaci lesních dřevin by měly vzniknout podklady, které dostane Evropský parlament. Vědci navrhnou změny legislativy a scénář pro přeshraniční převoz sazenic. Výsledkem projektu by také měla být aplikace, která vlastníkům lesů doporučí optimální původ sadby pro konkrétní místo. „Než ale něco změní Evropská unie, musí každá země začít u sebe se změnou své národní legislativy,“ dodal Schüler.

Projekt je spolufinancován programem Interreg Central Europe, který se zaměřuje na výzvy na nadnárodní úrovni. Cílem je řešení společných problémů států. Vedoucím projektu SUSTREE je Rakouské výzkumné lesnické centrum Vídeň. Partnery je ČZU a další lesnická a výzkumná centra ze Slovenska, Maďarska, Německa a Polska.

Unie musí přehodnotit své emisní cíle na rok 2030, usnesl se Evropský parlament

Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

]]>
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/se-zmenou-klimatu-by-ceskym-lesum-mohly-pomoct-sazenice-z-teple-italie/feed/ 0
Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/stredoskolaci-v-ulicich-za-lepsi-klima-rada-politiku-i-odborniku-jim-tleska/ https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/stredoskolaci-v-ulicich-za-lepsi-klima-rada-politiku-i-odborniku-jim-tleska/#respond Mon, 25 Mar 2019 13:24:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128276 Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Studenti ze zhruba 126 zemí ve více jak dvou tisících městech po celém světě protestovali v polovině března za ochranu klimatu. Nechyběla mezi nimi ani Česká republika. Přestože se protesty desítek tisíc mladých lidí po celé zeměkouli v rámci iniciativy „Pátky pro budoucnost“ (Fridays for Future) konají od loňského podzimu, pro české studenty byla taková stávka první v řadě.

„Nemáme čas. Jestli chceme odvrátit ekologický kolaps, musíte začít jednat ihned. Vy jste času promrhali dost a nám už dochází. Požadujeme záruku, že uděláte maximum pro to, abyste odvrátili oteplení planety o více než 1,5 °C. Chceme záruku toho, že začnete naslouchat vědcům a budete snižovat emise skleníkových plynů. Dáváme vám dva týdny,“ napsali studenti české vládě a zákonodárcům. K dnešnímu dni jejich prohlášení podepsalo necelých 6 tisíc studentů z českých středních škol.

V Česku se protestovalo nejen v Praze, ale také třeba v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci nebo Českých Budějovicích. Podle tiskové zprávy české sekce Fridays for Future se do stávek zapojilo celkem 17 českých měst. Za hranicemi pak mladí lidé demonstrovali na vícero místech ve Francii, Švédsku, Finsku, Lotyšsku, Ukrajině, ale také v Africe, Austrálii, USA, Kanadě, Brazílii nebo v Indii či Jižní Koreji.

Protestujte, dokud se situace nezmění

Cílem stávek je donutit politiky, aby poslouchali vědecká zjištění a jednali podle nich. Protestující se odvolávají zejména na cíle Pařížské klimatické dohody z roku 2015, nebo zprávu Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) z podzimu loňského roku, která upozornila na důsledky globálního oteplování a navrhla scénáře, jak udržet růst teploty planety na hranici 1,5 stupně.

Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety

Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů.

Klára Sutlovičová je …

Podle Jiřího Koželouha, ředitele Hnutí Duha, byly akce v Česku mimořádně úspěšné. „Myslím, že názory o zkažené mládeži, které má část starší generace, dostaly v pátek (15. března) velké trhliny,“ řekl redakci EURACTIV.cz.

Podobě na klimatické stávky reagoval i Vojtěch Kotecký z think tanku Glopolis. „Na studentské stávce mě ze všeho nejvíc překvapilo, jak najednou a ve velkém dokázala proměnit českou konverzaci o klimatu. Klobouk dolů,“ napsal na twitter.

Koželouh si myslí, že by stávky měly pokračovat i nadále, dokud se politické strany a vláda nerozhýbou k rychlejší akci. „Aktuálně je jasné, že ČR snižuje skleníkové exhalace příliš pomalu a je potřeba zásadně přidat. Je také jasné, že ČR má (jako průmyslový stát) velkou příležitost uspět v modernizaci energetiky či dopravy,“ upřesnil odborník.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Důvod, proč stávky mladých lidí v ČR nepřišly dříve, jako v okolních zemích, podle něj leží v tom, že země není v takových věcech přirozeným průkopníkem. Úroveň environmentálního vzdělání je však podle něj v ČR na dobré úrovni.

„Řada škol má velmi zapálené a erudované pedagogy či pedagožky v ekologické výchově. Navíc tu existují velmi dobré vzdělávací instituce, které v tom školám pomáhají,“ dodal s tím, že právě práce lektorů a lektorek ekologické výchovy se projevila na úspěchu pátečních stávek. Řada studentů také působí i v různých ekologických organizacích.

Unijní podpora mladým protestujícím

Stávky nezůstaly bez odezvy. Podporu mladým protestujícím vyjádřila celá řada vrcholných politiků i nevládních, často environmentálních, organizací z národní i mezinárodní úrovně. Mezi nimi nechyběl ani Evropský parlament (EP), od nějž podpora přišla přímo z nejvyšších pater, od předsedy Antonia Tajaniho, či jednotlivých europoslanců.

„Jsem moc vděčný všem studentům, kteří jasně řekli, že nechtějí po nás starších zdědit zdevastovanou planetu. Doufám, že více takových akcí pomůže posunout vrcholovou politiku k opravdu upřímné a funkční snaze věci měnit,“ napsal na twitter v souvislosti s klimatickou stávkou český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).

„Oceňuji angažovanost dětí a to, že jim není lhostejný osud planety! Na druhou stranu… Trochu se vlamují do otevřených dveří. EU toho dělá hodně proti změně klimatu. Stávku chápu jako prostředek v situaci, kdy politici nekonají, ale to není případ EU ani ČR,“ vyjádřila se na twitteru k proběhlým protestům česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

Dodala, že „tlačit by se mělo na USA, na Čínu a na Indii. Ale mobilizační akce (studentů, pozn. red.) bude možná mít dopad i na tyto země, kde se ekologie moc neřeší.“

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

S tím naopak nesouhlasí další český zástupce v EP Pavel Poc (ČSSD, S&D), který se ochranou životního prostředí dlouhodobě věnuje, a to nejen na půdě EU. Podle něj musí Unie ještě zabrat v boji proti klimatickým změnám.

Jak informovala den před klimatickou stávkou ČTK, některé poslanecké skupiny Evropského parlamentu si přály, aby v debatě o boji proti klimatickým změnám na tehdy probíhajícím plenárním zasedání promluvila i hlavní tvář sílícího mládežnického hnutí Greta Thunbergová ze Švédska. Konzervativní a pravicové frakce ale takový návrh zablokovaly.

„Gretě Thunbergové nebylo umožněno promluvit k tomuto parlamentu, protože říká mocným pravdu,“ prohlásila na středeční rozpravě v EP irská europoslankyně Lynn Boylanová, kterou citovala ČTK. Diskusi z tribuny jednacího sálu přesto přihlíželo několik desítek stoupenců mládežnického hnutí Youth for Climate (Mládež za klima).

Ani Poc nešetřil kritikou. „Když vám vaše děti natvrdo vmetou do očí, že jim ničíte jejich svět, tak to přece jen něco znamená. Tak je raději nenechali mluvit,“ uvedl podle ČTK europoslanec.

Unie musí přehodnotit své emisní cíle na rok 2030, usnesl se Evropský parlament

Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Přesto v ten samý den Evropský parlament schválil v nezávazném usnesení k návrhu klimatického plánu Evropské komise do roku 2050 (tzv. „Čistá planeta pro všechny“) zvýšení cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 z nynějších 40 % na 55 %. Jak připomenul EURACTIV.com, řada poslanců největší poslanecké frakce Evropské lidové strany však hlasovala proti usnesení.

Nezávazný dokument EP alespoň na mladé demonstrující odkázal a uvítal jejich výzvy ke zvýšení ambicí a rychlé akci proti klimatickým změnám.

Česká podpora enviromentálním aktivistům

Sám šéf českého enviromentálního resortu Richard Brabec rovněž v oficiálním komentáři pochválil aktivitu mladých lidí zajímajících se o budoucnost planety.

„Změna klimatu a její dopady jsou jedním z nejdůležitějších témat současnosti nejenom ve světě, ale i v České republice,“ prohlásil Brabec. Poukázal při tom na činnost ministerstva v boji proti důsledkům klimatických změn. Jedná se například o opatření související s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice v oblasti jako je energetika, doprava nebo zemědělství.

České studenty podpořilo i několik českých environmentálních organizací, které jsou sdružené pod Klimatickou koalici nebo Zeleným kruhem. Podle jejich tiskové zprávy ČR nedělá dost ve snaze omezit dopady změn klimatu. Podle Koželouha je v Česku potřeba pro záchranu planety prvně přijmout patřičná řešení a rozhodnutí týkající se odklonu od uhlí a rozvoje čistých domácích obnovitelných zdrojů energie.

Podpora pro uhelnou energetiku v EU pomalu končí

Nová pravidla pro kapacitní mechanismy jsou důležitý krok, který Evropě pomůže na cestě od uhlí. Skulina v legislativě ale umožní podporu pro nové polské uhelné elektrárny, vysvětluje Anna Kárníková.

„V průběhu dvanácti let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší. Svět dnes není na cestě k naplnění závazků z Paříže, které by znamenaly oteplení o víc jak 2,5 °C do konce století. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. Proto považuji aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní,“ uzavřel zmíněnou tiskovou zprávu doktor Alexander Ač, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně připravuje novou verzi Státní politiky životního prostředí ČR, která je národní strategií s dlouhodobým plánem a konkrétními kroky k ochraně životního prostředí. Platnost stávající Státní politiky totiž končí příští rok. Do tvorby aktualizované verze politiky se může zapojit každý, a to do konce března.

Studentské stávky mají i své kritiky

Ne všichni s klimatickými stávkami mladých lidí souhlasí. Podle názoru Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, publikovaného na stránkách Ekolistu, se protesty snaží jen vyvolat zbytečnou paniku ve společnosti. Názory mladých lidí navíc podle něj nejsou založeny na pravdivých informacích.

„Problém je, že podobné kampaně mají tendenci sklouzávat ke stále výhrůžnějším, děsivějším, emotivnějším a nesmyslnějším proklamacím, které pak stále více citlivé jedince ovlivňují,“ uvedl Wagner s tím, že taková kampaň může jen velmi těžko vést k návrhu racionálního řešení daného problému či dokonce k jeho realizaci. „A velmi často pak vede k úplně opačným výsledkům, než aktivisté chtěli,“ dodal.

Kritický je i pohled klimatologa Ladislava Metelky z Českého hydrometeorologického ústavu zveřejněný na stejné webové stránce. Studenti se podle něj dopustili chybné interpretace výše zmíněné klimatické zprávy IPCC, na níž se odvolávají ve svém prohlášení. Původní text klimatické zprávy podle něj nehovoří o žádných posledních 12 letech, které máme mít na to, „abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosystému“, jak tvrdí studenti.

„Studenti by měli být schopni ověřit si závažná tvrzení přímo v originálním textu… Pokud to neudělali, pokud si jen někde něco přečetli nebo něco slyšeli, postavili na tom celou kampaň a dokonce stávku a šíří tvrzení na úrovni poplašné zprávy, pak je něco v jejich vzdělávání hodně špatně,“ komentoval studentské stávky Metelka.

]]>
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/stredoskolaci-v-ulicich-za-lepsi-klima-rada-politiku-i-odborniku-jim-tleska/feed/ 0
EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/#respond Mon, 18 Mar 2019 14:12:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128081 Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie a Čína se nyní intenzivně připravují na společný summit naplánovaný na 9. dubna. Pro Unii je na mezinárodním poli Čína významným partnerem například v souvislosti s íránskou jadernou dohodou, s bojem s klimatickými změnami nebo v diskusích o podobě reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Čína je významný partner. Evropská unie si ale také zároveň uvědomuje nutnost nového strategického výhledu pro naše vztahy,“ komentoval dnešní jednání český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU je pro Čínu strategickým partnerem

Na dnešní tiskové konferenci Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová připomněla, že dnes to bylo poprvé, co se čínský ministr zahraničí Wang I účastnil schůzky s kolegy ze všech zemí Unie.

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že letošní rok bude pro budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou klíčový. „Bez ohledu na změny ve světě Čína vždy vnímala Evropskou unii jako zásadního partnera pro strategickou spolupráci a vnímá vzájemné vztahy jako prioritní,“ uvedl.

Právě o budoucnosti strategických vztahů s Čínou budou koncem týdne jednat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Jedním z bodů diskuse premiérů a prezidentů zemí Unie bude i výsledek dnešního jednání, upozornila Mogheriniová.

Dalším je pak desetibodový materiál, který Evropská komise představila minulý týden. Komise v něm kromě jiného upozorňuje, že ekonomické vztahy EU a Číny mohou být vzájemně velice přínosné, pokud bude hospodářská soutěž spravedlivá a pokud budou obchodní a investiční vztahy oboustranné.

Evropská unie nyní zavádí pravidla umožňující prověřovat zahraniční investice z hlediska jejich dopadů na evropské strategické zájmy.

Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Došlo i na Huawei

Jedno z opatření Komise vybízí členské státy k hledání společného postoje k bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G).

USA a další západní země opakovaně poukazují na možná nebezpečí v souvislosti s využíváním technologií čínských firem, které mají obvykle úzké vztahy s čínskými úřady, často je zmiňována společnost Huawei. Čínský ministr dnes podobné obviňování odmítl jako nepodložené a amorální.

„Čína doufá, že všechny státy vytvoří prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž všech firem, včetně zahraničních společností. Odmítáme nepodložená politicky motivovaná obvinění a pokusy zlikvidovat zahraniční firmu,“ prohlásil Wang I.

Mogheriniová dnes upozornila, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou v první řadě v kompetenci členských států EU. „V našem právním rámci je na nich, aby rozhodly, jakým společnostem umožní z důvodů národní bezpečnosti vstup na své národní trhy,“ podotkla.

Je podle ní zásadní, aby také v kyberprostoru platily mezinárodní normy a standardy tak, aby byl bezpečný i otevřený a aby v něm platily stejné podmínky pro všechny účastníky.

Podle českého ministra Petříčka bere EU kybernetickou bezpečnost vážně. Česko podle něj v Unii prosazuje koordinaci pozic, aby třeba právě v případě sítí 5G země postupovaly způsobem, který zajistí jejich bezpečnost.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Lidská práva jako citlivá oblast partnerství

Jeden z bodů Komise také zdůrazňuje naplňování tří pilířů OSN, tedy lidských práv, míru a bezpečnosti a rozvoje. Otázky lidských práv se dotkla i dnešní diskuse.

„Lidská práva představují jednu z oblastí, ve kterých se přístup EU a Číny liší. Partnerství jako je to mezi EU a Čínou však zná způsoby, jak takové oblasti, ve kterých se stoprocentně neshodneme, řešit,“ řekla Mogheriniová a dodala, že doufá v brzké uspořádaní dalšího dialogu o lidských právech.

Ministr zahraničí Petříček rovněž vnímá lidská práva jako významnou součást dialogu s Čínou. „EU i Česká republika je v tomto velmi slyšet. Situace lidských práv je něco, co nás zajímá,“ podotkl.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/feed/ 0