Klimatická změna
Energetika bude chytřejší než dřív. Na cestě k digitalizaci bude ale hodně záležet na státu
Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.
Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů. Klára Sutlovičová...
Evropa chce produkovat méně skleníkových plynů. Do roku 2050 by měla být klimaticky neutrální
Evropská unie by měla být k roku 2050 v souhrnu neutrální, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ke změně dnes vyzvala Evropská komise.
Český kapr je známý po celé Evropě. Před Vánoci ale podraží
Kapři z jihočeských rybníků dobývají Evropu. Kvůli nedostatku vody v rybnících si ale lidé budou muset za kapry připlatit.
Stephan Kühn: Veřejná doprava musí nabízet stejnou svobodu jako auto
„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.
Boj s erozí souvisí se vztahem zemědělců k půdě, říká odbornice Podhrázská
Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.
Co takhle dát si kávu uvařenou na baterii od HE3DA?
Výroba „revolučních“ baterií s využitím nanotechnologií společnosti HE3DA se má spustit již příští rok na Havířovsku. O tom, že stavba nové továrny úspěšné pokračuje svědčí níže uvedená fotka z letošního podzimu.
Evropský rozpočet a ochrana klimatu – jaké změny je třeba udělat?
Evropské peníze se někdy investují s cílem snižovat emise, ale ve skutečnosti probíhá ochrana klimatu jen na papíře, píše Anna Kárníková.
EP chce zpřísnit cíle klimatické politiky. Členské státy jsou pozadu už teď
Parlament by chtěl, aby EU v cílech klimatické politiky více dbala na Pařížskou dohodu. Nová studie ale z zjistila, že pouze 16 ze 197 signatářů tohoto dokumentu má nakročeno ke splnění svých závazků. Není mezi nimi žádný stát z EU.
Pro velké solární elektrárny je místo na logistických centrech nebo bývalých skládkách
V rozvoji obnovitelných zdrojů sází ČR na biomasu a malé střešní elektrárny, o které mají lidé stále větší zájem. Využít by se ale mohly i staré průmyslové areály. Od roku 2020 se má obnovit provozní podpora, výrobci ale budou soutěžit o nejnižší cenu.
Chcete evropské peníze na farmaření? Požádat o ně rozhodně nestačí
Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.
Stav čerpání fondů EU v ČR: V některých operačních programech už peníze nejsou, v jiných je jich nadbytek
Vláda ČR hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. V OP životního prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů, jako OP PIK nebo Praha - pól růstu.
Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Česko vysychá, pomoci mohou přehrady dotované EU. Je to zdlouhavé, tvrdí kritici z Bruselu
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Nadcházející rozpočet EU: investice do vlastní udržitelné budoucnosti?
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Příprava půdy pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020
Evropská komise v červnu 2018 zveřejnila svůj dlouho očekávaný návrh pro společnou zemědělskou politiku EU (SZP) po roce 2020. Plány Komise ale vyvolaly vlnu kritiky a otázek ze strany evropských zemědělců a ochránců životního prostředí.
Visegrádská čtyřka: megalomanské projekty vítězí nad čistou energií
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
Dohoda s Japonskem je největší v historii. Myslí i na ochranu klimatu
EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.
Jan Fousek: Systém aukcí pro podporu OZE je dobrá věc, nesmí ale znevýhodnit obce a malé hráče
Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.
Jak jsme si dělali #jasnovEU – závěr seriálu
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Ivan Lesay: Pro finanční nástroje budeme v příštím víceletém finančním rámci potřebovat jednodušší pravidla
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Uhlí skončí, Ústecko hledá nový start. Inspiruje se i v sousedním Německu
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
Evropská uhelná platforma musí dodržovat zásady participace, jinak napáchá víc škody než užitku
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.