V Evropě dlouhodobě roste poptávka, a společně s ní i nabídka, takzvané krajní pravice. Vypovídají o tom například data projektu PopuList, která ukazují dlouhodobý vzestup zejména krajně pravicových populistů. A tento trend se týká také evropských institucí.
Do křesla slovenského prezidenta usedne politik, jehož kampaň byla nejen velmi netransparentní, ale také částečně nezákonná, píše ve své analýze Transparency International Slovensko.
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Celkem 30 uskupení letos předložilo ministerstvu vnitra kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu. Kandidujících uskupení je o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil na zhruba dvojnásobek. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila dnes v 16:00.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Slovenskem v těchto dnech hýbou prezidentské volby, nového prezidenta voliči zvolí ve druhém kole už 6. dubna. Propisují se do nich i evropská témata? Co další nadcházející volby do Evropského parlamentu – jsou patrné nebo naopak ve stínu těch prezidentských?
Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla dnes v prohlášení unijní diplomacie.
Belgie 1. ledna převzala po Španělsku předsednictví Rady EU. Jaké má priority? A jak předsednictví ovlivní to, že se v jeho závěru budou konat eurovolby i národní volby v Belgii? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Kampaň pro volby do Evropského parlamentu sice ještě formálně neodstartovala, už nyní se ale diskutuje o tématech, kandidátech a tváře europoslanců se objevují na billboardech. Jakými pravidly se musejí europoslanci při své propagaci řídit?
Termín voleb do Evropského parlamentu nebyl v …
Češi se o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, převážně nezajímají. Ukázal to průzkum, jehož výsledky nyní, šest měsíců před hlasováním, zveřejnil Eurobarometr. Většina z dotazovaných Čechů nicméně alespoň přibližně věděla, kdy takové volby budou.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou …
Západní společenství chce po Ukrajině důkaz, že je schopná fungovat jako demokratický stát i ve válce – příští rok by měla zorganizovat parlamentní a prezidentské volby. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj si myslí, že to půjde, ale na zabezpečení voleb požaduje po EU a USA finance. Je na to EU připravena? A jak se k věci staví Česko?
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil nebude příští rok obhajovat mandát. Zůstane členem ODS, politickou dráhu chce ale později ukončit na domácí scéně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v Praze.
Volby do Evropského parlamentu se budou konat od 6. do 9. června 2024, podle švédského předsednictví Rady EU se na termínu dnes shodli velvyslanci členských zemí.
Do evropských voleb zbývá zhruba rok a politické strany začínají řešit případnou podobu jejich kandidatury. Jak to vypadá s ODS? O tom a o unijním přístupu k Číně mluví v podcastu český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).
První kolo českých prezidentských voleb neuniklo pozornosti evropských médií ani politiků. Redakce se ptala europoslanců ve Štrasburku, co na výsledky říkají.
Prezident/ka České republiky dnes nemá v evropských otázkách příliš silný hlas, agenda leží především v rukou premiéra a ministrů. Postoj prezidenta či prezidentky k zásadním prioritám EU či evropské integraci je však důležitý, ať už kvůli reprezentaci ČR v zahraničí nebo vlivu na veřejnou debatu v zemi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron úterním přijetím bývalého českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci nešťastně vstoupil do kampaně před českými prezidentskými volbami. Myslí si to bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 by mohla být hotová nová pravidla transparentnosti pro evropské politické strany. Europoslanci by chtěli, aby strany byly průhlednější, otevřenější ženám nebo členům ze zemí mimo EU.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Lotyšsko se díky rychlým opatřením nyní bez ruského plynu obejde, zastavení kohoutků tak bylo jen prázdným gestem, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz česká velvyslankyně v Rize Jana Hynková. Drtivá většina lotyšských Rusů podle ní válku odsuzuje.