Nehospodárné budovy ve vlastnictví krajů, měst a obcí šroubují jejich výdaje nahoru. S úsporami jim má pomoci tým veřejných energetiků. Rady zdarma začal dávat v Ostravě, nyní buduje díky evropským dotacím pro uhelné regiony síť poradců napříč Moravskoslezským krajem.
Na obnovu po povodních může Česko využít i dotace z Evropské unie. Kolik by to mohlo být? Jak rychle budou k dispozici? A jaká je vůbec budoucnost unijních dotací? V podcastu Evropa zblízka odpovídá náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Speciální dotace z rozpočtu EU zaplatí obnovu území v regionech, kde se dosud těžilo uhlí. Výsledkem investice přesahující miliardu korun má být veřejnosti přístupné jezero Medard, místo pro novou průmyslovou zónu nebo datová základna pro práci s post-uhelnou krajinou.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se společně připravují na budoucnost, ve které již nebude figurovat uhlí. Pro tyto tři „uhelné“ regiony to představuje velkou výzvu. Znamená totiž nejen utlumování těžby a zásadní změny v ekonomice krajů, ale také vznik nových příležitostí pro podnikatele i zaměstnance končících podniků.
Česko je po 20 letech členství v Evropské unii dospělé a mnoho věcí v ní může ovlivňovat. Podle vedoucí Zastoupení Evropské komise v Česku Moniky Ladmanové by toho mělo využít pro dobro celého společenství. Musí ale mít jasno v tom, kam chce směřovat.
Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní.
Na Mendlově náměstí v Brně, stojí Mendlovo muzeum. Ve skleníku na stejném místě položil v 19. století Johann Mendel základy genetiky. Dnes skleník už neslouží na pěstování hrášku, ale k setkávání občanů i pořádání svateb. Podívejte se na reportáž.
Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt.
Jak se daří Zlínskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Slovenskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Slováci navzájem inspirovat?
Zimy téměř bez sněhu, prudké výkyvy teplot, sucho a na druhou stranu silné deště. To jsou některé průvodní jevy klimatické změny, které trápí jižní Moravu. Zápolí s nimi ale i v sousedním Rakousku, a proto regiony spojily síly.
ČR by se okolo roku 2030 mohla stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet například po komunitárních fondech. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?
Mám pocit, že evropské země se od sebe někdy spíše vzdalují, rostou mezi nimi propasti, říká starosta města Slavičín Tomáš Chmela (STAN). Přeshraniční spolupráce si podle něj zaslouží více podpory.
Přeshraniční spolupráce mezi Českem a Slovenskem slaví významné jubileum – dvacet let od vstupu obou zemí do EU. Za tu dobu se podařilo vybudovat řadu projektů, od turismu až po řešení klimatických změn.
Od vstupu Česka do Schengenu a oficiálního konce hranic na česko-německém pomezí uplynulo již 17 let. Partnerství Ústeckého kraje a Saska, respektive jejich spolupráce v rámci tzv. euroregionů, trvá ještě déle. Naráží však na překážky v podobě nedostatečné jazykové vybavenosti.
Jak se daří Zlínskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Slovenskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Slováci navzájem inspirovat?
Jen kousek od hranic se Slovenskem, v Uherském Brodě, se nachází unikátní planetárium. Podívejte se, čím je zvláštní, a jakou roli v jeho existenci hrají fondy EU.
Česko-německý projekt chce splatit dluh, který má ochrana přírody vůči ptákům a netopýrům. Jejich migrační trasy totiž naráží na překážky vybudované člověkem, což končí smrtí častěji, než by muselo. Pomoct mají chytřejší plánování staveb i speciální ochranné stěny.
Jak se daří Ústeckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Saskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Němci navzájem inspirovat?
S návštěvností hradů a zámků v kraji pomůže „evropská stezka“. Cílem projektu podpořeného z evropských dotací je přispět k větší návštěvnosti a posílit cestovní ruch. Přilákat by měl i turisty ze sousedního Polska.
Více lidí než před covidem‑19. Tak by se daly slovy stručně popsat statistiky, které v rámci cestovního ruchu sleduje Olomoucký kraj. Pandemickou krizi, kdy byl sektor jedním z nejohroženějších, se tedy překonat podařilo.
Jak se daří Olomouckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Polskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Poláci navzájem inspirovat konkrétně v oblasti rozvoje cestovního ruchu?