Evropské finance Archives

V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.

EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.

Napětí na polsko-česko-německých hranicích způsobené prodloužením těžby v uhelném dole Turów stále roste. Česko tvrdí, že těžba je už rok nelegální a že způsobuje kontaminaci místní pitné vody.

Evropští odboráři vítají ambiciózní evropskou klimatickou politiku. Upozorňují ale, že ruku v ruce s ní musí jít stejně ambiciózní plán sociální transformace. V opačném případě může klimatická politika vyvolat odpor, říká v rozhovoru pro EURACTIV Judith Kirton-Darlingová.

Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.

Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe).

Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.

O větším využívání digitálních technologií v českých školách se mluví řadu let, skutečnou revoluci ale přinesla až globální pandemie. Jak české školství v této výzvě obstálo a jak čerstvá zkušenost jeho podobu ovlivní do budoucna? Sledujte záznam debaty serveru EURACTIV.cz.

„Jsem připraven peníze z evropských fondů nikoli rozházet, ale velmi cíleně je použít pro dobro Jihočechů i celé krajiny,“ tvrdí náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch František Talíř (KDU-ČSL).

Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.

Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.

Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.

České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihočeskému a Plzeňskému kraji fondy využívat například v oblasti přeshraniční spolupráce a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?

Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.

Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Pokud se potvrdí systémový problém, země může přijít o všechny dotace, které na ní čekají v novém programovém období 2021-2027.

Česko nemusí na základě auditu firem okolo Agrofertu vracet Evropské unii žádné peníze. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise, podle něhož české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.

Evropská komise by měla vůči Česku v souvislosti s ukončeným auditem kolem Agrofertu vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací, navrhují europoslanci Evropské lidové strany.

Česko bude moct v následující dekádě čerpat z EU až bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni Německa a dalším západním ekonomikám. Zároveň má tuzemsku pomoci postavit se zpět na nohy.

Evropští investoři se zajímají o ekologické aspekty. Dávají přednost zelenějším akciím, požadují transparentnost ve zprávách o ekologických dopadech a chtějí přispět k našim cílům v této oblasti, píší v komentáři místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a komisařka Mairead McGuinnessová.

Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.

Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.

Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?