Evropské finance Archives

Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Do konce listopadu mělo Česko splnit evropská pravidla o tzv. dvojí kvalitě. Podařilo se to ale jen částečně, Čechy tak možná opět čekají oplétačky s Evropskou komisí.

Do Česka míří první miliardy z evropského fondu obnovy. Jaké projekty peníze podpoří? A kde o ně mohou lidé žádat? Sledujte další díl pořadu Sedmadvacítka.

Komplikované stavební řízení je dlouhodobou bolístkou české ekonomiky. S novou legislativou a investicí z Národního plánu obnovy by se řízení mohlo zjednodušit a zkrátit. Doufají v to především čeští podnikatelé.

Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).

Miliardy z evropských strukturálních fondů potečou do modernizace českých dopravních sítí i nadále. Nové podmínky čerpání nicméně pro kraje znamenají, že budou muset při budování a údržbě silnic častěji sáhnout do vlastní kapsy.

Ekonomické dopady pandemie covid-19 se týkají i nižších úrovní samosprávy, jako jsou regiony, města a obce. Kolik je pandemie stála?

Europoslanci dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky, která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.

Jak nasměrovat dotační podporu tam, kde je skutečně potřeba? Evropská unie pro to má speciální prostředky, tzv. nástroje integrovaného územního rozvoje.

Evropská unie kvůli pandemii dočasně zavřela oči před nadměrným utrácením svých členských zemí. V současné době se jedná o tom, jestli je má zase naplno otevřít, nebo jen pootevřít.

Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů.

Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.

Do roku 2030 se má snížit spotřeba pesticidů napříč Evropou na polovinu. Ustojí čeští zemědělci toto omezení? Podle studie by kvůli tomu musela ČR dovážet více potravin z jiných zemí.

Do Česka přiteče v následujícím programovacím období více než bilion korun z evropských fondů. Jak chce Česko peníze využít? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami přináší přehled prioritních témat evropské dotační politiky pro roky 2021-2027.

Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.

Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.

Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. ČR je díky rozvinutému ekologickému zemědělství na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Poslechněte si debatu europoslankyně Veroniky Vrecionové a předsedy České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiřího Lehejčka.

Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu a energetice, ale také v zemědělství. Česko je díky rozvinutému ekofarmaření na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Sledujte diskusi europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) a experta Jiřího Lehejčka.

Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.

K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.

Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.

Evropská komise v polovině října vydala první zelený dluhopis v hodnotě 12 miliard eur. Finance mají pokrýt výdaje spojené s nástrojem Next Generation EU, tzv. fondem obnovy. Nabídky investorů i objem dluhopisu byly rekordní, což naznačuje budoucí trajektorii financování projektů.