Evropské finance – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Evropské finance – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Evropská unie zakládá migrační fond. Státy z něj dostanou peníze na běžence https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/#respond Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128150 Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.

Celkový rozpočet fondu bude téměř 10,5 miliardy eur. Z toho 40 procent by mělo jít na azylovou politiku, 40 procent na legální migraci a integraci a 20 procent na boj proti nelegální migraci včetně navracení cizinců zpět do zemí jejich původu.

Každý členský stát dostane na začátku programového období pevně stanovenou částku deset milionů eur. Každé dva roky by pak země EU, kterých se to týká, měly čerpat dodatečné jednorázové příspěvky, například 10 000 eur na každou osobu, přijatou v rámci přesídlení, nebo na každého nezletilého bez doprovodu, kterému stát zajistí azyl.

Kromě toho by měl fond pokrývat také řešení krizových a zvláštních situací. Evropská komise by tak mohla rozhodnout o poskytnutí větší finanční podpory pro Řecko nebo Itálii v případě neočekávaného a velkého přílivu migrantů. Peníze by mohla vyčlenit i pro státy, které dobrovolně přijmou uprchlíky.

Na konečné podobě Azylového a migračního fondu se Evropský parlament bude muset dohodnout s členskými zeměmi unie.

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

„Chudší“ předchůdce

Schválený fond není novým nástrojem, ale navazuje na již fungující Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Ten disponuje částkou přes tři miliardy eur a financuje projekty zaměřené na integraci migrantů či na zlepšení procesu azylového řízení.

Z analýzy Úřadu OSN pro uprchlíky, který hodnotil fungování fondu AMIF, vyplývá, že členské státy EU mezi lety 2014 a 2018 vyčerpaly z fondu 88 procent peněz.

Česká republika utratila nejvíc financí za integraci cizinců. Konkrétně šly peníze z fondu například na provoz center na podporu integrace cizinců nebo na poskytování poradenství žadatelům o mezinárodní ochranu. Částky však stále nejsou dočerpány, neboť fond bude členským zemím EU otevřen až do konce současného programového období, tedy do roku 2020 včetně.

Nový Azylový a migrační fond by měl na rozdíl od toho předchozího více přispívat k solidaritě mezi členskými státy EU. Zkušenosti z posledních let ukázaly, že řada zemí EU včetně Česka není ochotna přebírat žadatele o azyl od vytížených jižních států.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

„Chceme zajistit, že peníze z fondu přispějí k naplňování základních priorit EU v oblasti azylové a migrační politiky. Proto se soustředíme na společný evropský azylový systém a klademe důraz na integraci, legální migraci a zejména na solidaritu, což je pro fond novinkou,“ uvedla zpravodajka fondu v Evropském parlamentu, maltská sociální demokratka Miriam Dalliová. Podle ní je extrémně důležité, aby byly členské státy solidární se státy na vnějších hranicích EU.

Fond by měl také více přispívat regionálním úřadům, které čelí krizovým situacím. Na to upozornila i analýza OSN, podle které je podpora regionů při řešení migrace mimořádně důležitá.

Budoucí fond bude stejně jako ten současný čelit průběžnému hodnocení. První výsledky by měla Evropská komise předložit v roce 2024. Do konce roku 2030 by pak měla komise zpracovat zpětné hodnocení fondu. Kromě toho jí budou členské státy v období let 2023-2031 předkládat každoroční zprávu o výkonnosti.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/feed/ 0
ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-stale-odmita-kraceni-zemedelskych-dotaci-podle-drobnych-farmaru-tim-promarnuje-prilezitost/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-stale-odmita-kraceni-zemedelskych-dotaci-podle-drobnych-farmaru-tim-promarnuje-prilezitost/#respond Tue, 19 Mar 2019 16:45:42 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128127 Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.

Ministři zemědělství EU v Bruselu opět diskutovali o tom, jak po roce 2020 přenastavit zemědělské dotace. Mění se totiž nejen dlouhodobý unijní rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec, ale také společná zemědělská politika EU (SZP). Členské státy se proto musí dohodnout, kam konkrétně peníze z evropského rozpočtu směřovat a jaký bude jejich objem.

Návrh na reformu SZP předložila Evropská komise již v roce 2017 a od té doby se na úrovni EU vede intenzivní debata o její budoucí podobě. Přispívá do ní i české ministerstvo zemědělství, které chce zajistit svým farmářům minimálně stejnou finanční podporu, jakou získávali nyní. Vzhledem k plánovaným škrtům evropského rozpočtu se však nejedná o snadný úkol.

Evropská komise navrhuje nejen celkové snížení objemu peněz, které na zemědělství do jednotlivých zemí posílá. Jejím záměrem je také omezit platby pro velké agrární podniky a přesměrovat finance spíše k menším podnikům a na udržitelnější postupy v zemědělství. Jedna farma by tak z přímých plateb mohla získat maximálně 100 tisíc eur ročně, přičemž hlídat se má i propojenost podniků.

Nerozdělujme zemědělce na velké a malé, ale na dobré a špatné, zaznělo na debatě v Jihlavě

Omezení plateb pro velké podniky nepřinese zemědělcům z Vysočiny nic dobrého, shodli se místní agrárníci. Takzvané zastropování plateb by dopadlo téměř na všechny.

Výše přímých plateb se odvíjí zejména od výměry obhospodařované plochy. České farmy přitom patří k nejrozlehlejším v Evropě. Dotace, které ročně pobírají „na plochu“, tedy šplhají do řádu statisíců až milionů eur.

Pokud by české velkopodniky o vysoké částky přišly, mohlo by to dle ministerstva zemědělství ohrozit jejich konkurenceschopnost na evropských trzích. Stejný postoj zastává i Agrární komora a Zemědělský svaz. České ministerstvo proto se zastropováním dotací zásadně nesouhlasí, což ministr zemědělství Miroslav Toman zdůraznil i na pondělním jednání Rady pro zemědělství v Bruselu.

„S ohledem na strukturu českého zemědělství jsme schopni přijmout podmínku snížení základní platby o pět procent od stropu 150 tisíc eur, stejně jako je tomu i nyní,“ uvedl Toman.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Promarněná příležitost?

Boj proti zastropování se stal pro ČR při jednání o SZP po roce 2020 zásadní prioritou. S tím má však problém například Asociace soukromého zemědělství. Reforma SZP je podle asociace sdružující drobné podnikatele příležitostí k tomu, aby dotace začaly cílit na hospodáře, kteří je nejvíce potřebují. Podle ASZ jsou jimi především mladí a začínající zemědělci, malé a střední zemědělské podniky hospodařící v oblastech s přírodními omezeními a producenti citlivých komodit, mezi které patří například konzumní brambory či chmel.

ASZ ale není jedinou organizací, která proti stanovisku ministerstva zemědělství vystupuje.

Viceprezident Evropské rady mladých zemědělců Tomáš Ignác Fénix se rovněž domnívá, že boj proti zastropování není tou správnou cestou, kterou by se měla ČR v debatě o reformě SZP vydat.

„Neprobíhá tady racionální debata. Představitelé ministerstva žijí v naději, že to vyhandlují podobně jako před šesti, sedmi lety, kdy také hrozilo povinné zastropování,“ vysvětlil Fénix a dodal, že situace v Evropě se však mezitím změnila. Myšlenka zastropování dotací má totiž napříč členskými státy mnohem větší podporu než dříve. Příkladem je Německo, které si podle Fénixe uvědomuje, že je potřeba současný stav změnit, a zastropování dotací proto začalo podporovat.

Jan Pošvář: Evropské peníze by neměly sloužit k protežování velkých zemědělských podniků

České zemědělství je pod vlivem silného lobby agrárních korporací. Jak problému čelit? Odpovídá poslanec Pirátské strany a člen zemědělského výboru Jan Pošvář.

Zastropování dotací navíc prosazují i výbory Evropského parlamentu, které se reformou SZP zabývají. Zatímco výbor pro životní prostředí požaduje zastropování přímých plateb na úrovni 80 tisíc eur, zemědělský výbor souhlasí se zvýšeným stropem 150 tisíc eur. Podniky by ale v případě zastropování měly mít podle agrárního výboru možnost odečíst z limitní částky 50 procent nákladů na zaměstnance.

Jakmile bude práce ve výborech uzavřená, zpráva k návrhu budoucí SZP bude předložena  na plénu Evropského parlamentu. To ji může buď schválit, nebo vrátit k další úpravě. Ani úprava vzešlá z europarlamentu však nebude konečná. Na podobě reformy SZP se musí dohodnout s členskými státy.

„Nejhlasitější příspěvek českého ministerstva zemědělství do debaty o společné zemědělské politice zní: ‚Aby se hlavně nestropovaly přímé platby‘,“ uvedl pro EURACTIV.cz Fénix. Reforma společné zemědělské politiky je přitom podle něj příležitostí, jak změnit způsob hospodaření v krajině k lepšímu.

Z české krajiny totiž rok od roku ubývá ornice, ale také potřebná vláha. ČR by se tedy měla začít zabývat opatřeními, které by mohly tento negativní trend zvrátit a debatovat o nich na evropské úrovni. Diskusi o nových opatřeních, které by zlepšily stav krajiny, podporuje i Evropská komise.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

„Nástrojům, které Komise představuje, se ČR často brání, aby vyhověla určitým zájmovým skupinám, ale nikoli samotným zemědělcům. Současný stav vyhovuje Agrární komoře a Zemědělskému svazu, ostatní drobní zemědělci a neziskové organizace však s pozicí ČR nesouhlasí,“ prohlásil Fénix.

Země budou Komisi předkládat strategické plány

Viceprezident celoevropské zemědělské organizace dále podotknul, že ČR si musí uvědomit, že zemědělské dotace pocházejí z unijního rozpočtu, tedy od evropských daňových poplatníků. Evropská komise má tedy právo kontrolovat, jakým stylem se s unijními penězi v ČR hospodaří.

Lepší kontrolu nad tím, jak jsou peníze z unijního rozpočtu vynakládány, má Komisi přinést nový systém strategických plánů. Podle něj by měly členské státy předkládat v Bruselu své vize, jak chtějí evropské peníze v zemědělském sektoru využívat. Plány přitom budou muset směřovat k předem stanoveným výsledkům, které se budou týkat mimo jiné ochrany půdy, hospodaření s vodou nebo zajištění odpovídajícího příjmu farmářů.

Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci

Radikální změna. Právě tímto termínem označila španělská europoslankyně návrh Evropské komise týkající se reformy společné zemědělské politiky EU.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-stale-odmita-kraceni-zemedelskych-dotaci-podle-drobnych-farmaru-tim-promarnuje-prilezitost/feed/ 0
ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/#respond Mon, 18 Mar 2019 15:45:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128056 Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Pro mnoho členských států, včetně České republiky, představuje kohezní politika nejdůležitější kapitolu rozpočtu EU. Právě díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů se snižují rozdíly mezi evropskými regiony, a Česká republika tak může postupně dohánět své západní sousedy.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

V současné době probíhají jednání mezi zástupci Evropské komise a členskými státy o podobě tzv. Dohody o partnerství. Tento strategický dokument zastřešuje čerpání evropských dotací v daném státě EU. Česká republika existenci dokumentu vítá, považuje však za důležité, aby bylo možné dohodu v průběhu programového období upravovat a přesměrovávat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba.

Investiční priority Evropské komise

Zahájení dialogu mezi Českem a Evropskou komisí proběhlo na začátku března letošního roku.

„Klíčovým tématem tohoto setkání byly investiční potřeby, které identifikovala Evropská komise. Tyto priority se do značné míry shodují s prioritami, které máme uvedené ve vládou schválené Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020,“ uvedl na jednání náměstek pro řízení Sekce evropských a národních programů MMR Zdeněk Semorád.

Prioritní investiční potřeby jsou součástí zprávy Evropské komise o stavu hospodářství v ČR a jsou základem vyjednávání mezi Komisi a Českem. „Soupis není vyčerpávající nebo výlučný. Představuje pohled Komise na to, jak maximalizovat pozitivní ekonomický dopad tří fondů kohezní politiky,“ uvedli zástupci Komise.

Co se týče prvního politického cíle, tj. inteligentnější Evropy, nepatří Česká republika mezi velké inovátory. Postrádá totiž inovativní podniky, které jsou hlavním hybatelem konkurenceschopnosti. Komise proto ČR doporučila podporovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, navýšit investice pro vědecké obory na vysokých školách a zvýšit spolupráci mezi školami a podniky. Větší finanční podpory by se také měly dočkat malé a střední podniky, které v digitalizaci a zavádění moderních technologií nejvíce zaostávají.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Jednou z investičních priorit je i nízkouhlíková a zelenější Evropa. Až 30 % finančních prostředků by tak mělo plynout na opatření na ochranu klimatu, oběhové hospodářství, ekologickou výrobu energie a větší množství obnovitelných zdrojů energie. Česká republika by tak mohla více investovat do renovace budov či výměn starých kotlů v domácnostech.

Vzhledem k loňskému suchu by mělo podle návrhu Komise dojít k navýšení prostředků na různá preventivní opatření, např. obnovu a údržbu řek, mokřadů a povodí nebo regulace odtoku vody a stavby na zachycování srážek. Česko by podle Komise mělo také investovat do likvidace černých skládek a do zelené infrastruktury v městech.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Třetím politickým cílem Komise je propojenější Evropa. Právě infrastruktura, do které šlo v minulých programových obdobích nejvíce peněz, nedosahuje průměru EU. Stále je třeba dobudovat kilometry silnic a dálnic, modernizovat železniční tratě a odstranit regionální rozdíly v dopravní dostupnosti. Česko by také mělo poskytovat více financí na ekologickou hromadnou dopravu v městech.

Další prioritou je i sociální oblast. Právě stárnutí populace a nedostatek pracovních sil brzdí českou ekonomiku. Pomoci by podle Komise mohla větší podpora určitých skupin na trhu práce, např. žen s malými dětmi, cizinců, mladých lidí a osob nad 50 let. Větší důraz by měl být kladen i na rekvalifikační kurzy a systém celoživotního učení a rozšiřování kvalifikace.

Posledním politickým cílem je Evropa blíže občanům. Za touto prioritou stojí stírání regionálních rozdílů a zlepšení života obyvatel v zaostávajících regionech. Větší podporu pak získají tzv. uhelné regiony. Jedná se o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V dokumentu se také uvádí, že by se ČR měla zaměřit na lepší zadávání veřejných zakázek, snížení administrativní zátěže pro podnikatele a lépe a účinněji řešit střet zájmů, podvody a korupci. To vše totiž ovlivňuje úspěšné čerpání z evropských fondů.

„Určitě se ve shodě s doporučeními budeme soustředit na podporu nových technologií, modernizaci infrastruktury či zavádění ekologických řešení a digitálních služeb. Stranou nezůstanou ani inovace a modernizace trhu práce,“ uvedl náměstek Semorád a dodal „za ČR jsme ale identifikovali i další oblasti, které jsou důležité pro rozvoj regionů. Je to například podpora kulturního dědictví, reforma vzdělávání, modernizace veřejné správy či sociální oblast. Důležitý bude i boj proti suchu.“

Co požaduje Česká republika?

Komise kromě svých investičních priorit představila také pravidla tzv. tematické koncentrace, které musí každá členská země při čerpání financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) dodržovat. Na první cíl (inteligentnější Evropa) má v případě ČR jít 45 % z celé alokace ERDF a na druhý cíl (nízkouhlíková a zelenější Evropa) 30 % alokované částky z ERDF. S takto nastavenými pravidly mnozí zástupci Česka nesouhlasí a požadují její snížení nebo alespoň větší flexibilitu při přesouvání peněz v operačních programech.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

„Pětasedmdesát procent, které jsou navrhované na první dva politické cíle kohezní politiky, se nám zdají poměrně dost. V tomto bodě jsou všechny kraje zajedno,“ uvedl vedoucí oddělení regionálního rozvoje Pardubického kraje Miroslav Smejkal na debatě, kterou uspořádal EURACTIV.cz v listopadu loňského roku v Pardubicích. „Byli bychom rádi, kdyby na první dva cíle byla hranice menší i z toho důvodu, že potřeby krajů jsou v oblasti dopravy a vzdělávání,“ dodal.

Podobný názor zastává i ministerstvo pro místní rozvoj. „Nejvíce nás teď trápí tematická koncentrace, kdy vlastně Komise dala 5 politických cílů a těch 75 % by mělo být věnováno do prvních dvou politických cílů, a to je zjednodušeně na inovace, výzkum a ekologii,“ uvedl náměstek Semorád. „Zbytek je pro nás velmi důležitý, a to je doprava a sociální věci. Na to všechno by mělo zbýt 25 % z celkové sumy peněz, což my považujeme za velmi málo,“ dodal.

„ČR nicméně nyní ve vyjednávání prosazuje větší volnost, tudíž stanovení nižší procentní hranice na pravidla pro rozdělování prostředků,“ uvádí se v Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. „Jelikož pět uvedených politických cílů neobsahuje některé z tematických (pod)oblastí NKR (např. oblast veřejné správy), usiluje ČR ve vyjednávání o tematické rozšíření těchto politických cílů, definovaných v návrhu nařízení pro EU fondy,“ dodává dokument.

Součástí dohody o partnerství je i návrh struktury operačních programů. Ten vláda schválila v únoru letošního roku. „Přestože nás čeká ještě hodně práce, kdy budeme připravovat konkrétní specifika operačních programů, již je jasné, jakým směrem se bude nastavení systému čerpání pro příští období ubírat,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Schválený návrh se zakládá na zkušenostech ze současného období a staví hlavně na kontinuitě. Zachování podobného systému zajistí hladký přechod mezi obdobími, ale hlavně myslíme na příjemce, kteří se v zaběhnutém systému již orientují,“ dodala.

Schválený návrh počítá s šesti tematickými operačními programy (OP), operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce, který je stále v jednání se zahraničními partnery.

Přehled operačních programů a řídících orgánů pro období 2021-2027. Zdroj: dotaceeu.cz.

Národní orgán pro koordinaci MMR připravil dvě varianty struktury OP. Druhá neschválená varianta počítala se třemi tematickými operačními programy, jedním regionálním operačním programem, operačním programem technické pomoci a programem přeshraniční spolupráce. V případě schválení této varianty by došlo ke snížení počtu OP a potenciálně snazší koordinaci na národní úrovni. Negativa však převyšovala pozitiva tohoto návrhu. Muselo by dojít ke změně v implementační struktuře, což by bylo méně přehledné pro žadatele. Riziková by byla i koncentrace velkého množství finančních prostředků do jednoho operačního programu, což by v případě jeho pozastavení mělo významný dopad na rozpočet.

Schválená varianta přinese podle ministerstva pro místní rozvoj menší změny celého systému, implementační struktury, a navíc je pro žadatele známá. Navíc zajistí plynulý přechod mezi programovými obdobími, čímž eliminuje rizika spojená se zpožděním v čerpání a přizpůsobování se zcela nové struktuře.

Názvy operačních programů jsou však předběžné, neboť bude probíhat na toto téma ještě další vyjednávání, stejně jako upřesnění oblastí, které bude možné z těchto programů podporovat. Finální návrh operačních programů a Dohody o partnerství mají být předloženy vládě do března příštího roku.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cr-by-mela-investovat-do-inovaci-a-vyzkumu-zni-z-unie-stat-chce-ale-penize-z-eu-pouzit-na-dopravu-a-vzdelavani/feed/ 0
Jiří Pospíšil: Očekávám, že v eurovolbách získáme 10 až 15 procent https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/#respond Thu, 14 Mar 2019 12:36:46 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127981 Problém se zrušením Českem žalované zbraňové směrnice by mohl být v tom, že řada zemí ji už implementovala, říká Jiří Pospíšil. V rozhovoru pro EURACTIV.cz se rozhovořil o koalici se Zelenými, kauze s polským masem nebo dilematu evropských lidovců s Viktorem Orbánem.

Jiří Pospíšil je český právník, europoslanec, pražský zastupitel a od roku 2017 předseda TOP 09. Na české politické scéně působí řadu let, ještě v barvách ODS zastával mimo jiné post ministra spravedlnosti. Do letošních evropských voleb vede koalici TOP 09 se STAN, Zelenými a řadou regionálních stran.

V posledních týdnech Českem hýbe kauza s polským masem. Sám jste na půdě Evropského parlamentu interpeloval Evropskou komisi, která českou vládu vyzvala k ukončení dočasných kontrol. Skutečně se Komise nepřiměřeně vměšovala do českých záležitostí?

Já jsem velký obhájce „Evropy“, na druhou stranu, když jde o ochranu národního trhu proti zboží, které může být závadné, tak členské státy tuto možnost mít mají. Nejedná se o protekcionismus, existovaly konkrétní důvody, konkrétní reportáže a potvrzení od našich orgánů, že část masa z Polska v sobě měla salmonelu a byly s ním další problémy. V takovém případě mi české kroky nepřipadají nepřiměřené. České orgány nezakázaly dovoz úplně, pouze zpřísnily kontroly a navíc řekly, že jsou dočasné.

Trochu mě mrzelo, že se Komise místo tlaku na Polsko, aby vyřešilo své problémy, soustředila na omezení ze strany České republiky. To byl důvod, proč jsem se interpelací obrátil na Komisi s žádostí o vysvětlení. I když mi ještě nestihla odpovědět, jsem rád, že nakonec dokázala naslouchat českému Stálému zastoupení a ministrovi a vyšla České republice vstříc. Českou vyjednávací pozici posílilo, že také někdo z českých europoslanců měl na věc podobný názor. Jsem sice proevropský politik, zároveň jsem ale zvolen českými občany a hájím jejich zájmy.

I přes uklidnění situace se v Česku stihla rozjet „panika“ ve stylu „Evropská komise nám přikázala skončit s kontrolami zkaženého masa“…

Na Komisi bych neútočil, naše rozdílné názory na míru kontroly se vyjasnily. Důvod pro skandalizaci Evropské komise to v žádném případě nebyl, nedělala to ve zlém úmyslu. Rozumím tomu, že hájí volný pohyb zboží po Evropě, na druhou stranu pokud jsou nalezeny problémy, tak je logické, že země mají právo chránit své spotřebitele. Když dojde ke střetu volného pohybu zboží a práva spotřebitelů na kvalitní výrobek, tak jsou myslím nejvhodnější právě zvýšené kontroly. Kdyby ČR řekla, že polskému masu na neurčito uzavírá přístup na trh, pak ano, jednalo by se o omezení volného pohybu zboží. Zvýšená kontrola s sebou samozřejmě také nese určitá rizika, protože se jedná o potravinářské výrobky a prodlužuje se doba jejich dodání, není ale stejná jako uzavření trhu.

Kontroly polského masa pokračují do 18. března. Ministr Toman o tom jednal v Bruselu

Česko neustoupí od kontrol polského hovězího masa nejméně do jednání obou stran se zástupcem Evropské komise, které se uskuteční 18. března v Bruselu.

Dalším tématem, které Čechy rozhodně nenechává chladnými, je zbraňová směrnice. Českou žalobu na ni začal v březnu řešit Soudní dvůr EU. Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek odhaduje české šance na úspěch na „padesát na padesát“. Jak situaci vidíte Vy? Legislativní proces jste od začátku sledoval.

Z právního hlediska to vidím podobně, půl na půl, jsou tady ovšem další okolnosti, například že v mnoha zemích už bude směrnice implementována. Kdyby soud vyjádřil pochyby o tom, jestli je legislativa v souladu s primárním evropským právem, je také otázka, zda nezvolí nějaké jiné řešení než její zrušení.

Já jsem od počátku říkal, že ve směrnici o zbraních jsou různé sporné body. Většina z nich se ovšem odstranila ve výboru IMCO (Výbor EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů). Jedná se myslím o dobrou ukázku toho, jak se čeští europoslanci dokázali spojit, najít jeden společný postoj a výrazně směrnici proměnit. Konečné znění je hodně odlišné od původního návrhu Komise, a je vidět, že v zemích, kde už se směrnice implementovala, nezpůsobuje nijak významné problémy. V Parlamentu se podařilo prosadit, že se nezasáhne do existujícího vlastnictví zbraní. Návrh Komise počítal s tím, že se určité typy poloautomatických zbraní jejich majitelům zabaví, vykoupí. To se podařilo odstranit.

Stále přetrvávají některé sporné body typu nerovného přístupu k vlastnictví zmíněných poloautomatických zbraní. Současným vlastníkům směrnice dovoluje si zbraně ponechat, což je dobře, nicméně budoucím potenciálním majitelům už jejich nákup neumožňuje. Evropský soudní dvůr musí posoudit, na kolik je tato nerovnost problematická.

Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale ČR musí ještě počkat.

Bezcelní zóna má k vnitřnímu trhu EU daleko

Jste členem výboru IMCO Evropského parlamentu. Jakou nejzásadnější legislativu výbor v tomto mandátu řešil?

IMCO patří mezi odbornější výbory, takže pro média projednávaná agenda není úplně atraktivní, nicméně je velmi důležitá. Výbor řeší legislativu, která reguluje prostředí vnitřního trhu a vytváří tak prostor volného pohybu zboží po celé Evropě. Ať už se to týká právě zbraní, kde sehrál klíčovou roli, nebo dnes hodně debatované digitální ekonomiky, kdy se nově upravovala možnost nákupu zboží online. Pokud si nyní přes internet koupíte zboží ze Španělska nebo z České republiky, měla by pro vás platit stejná pravidla, což dosud nefungovalo. Řadu věcí týkající se vnitřního trhu má IMCO rozpracovanou a bude ji řešit příští volební období.

Neplatí teze, kterou slýchám od některých odpůrců Evropské unie, že když vytvoříte bezcelní zónu, tak je to to samé jako vnitřní trh EU. Je to něco jiného, vy můžete odbourat cla mezi dvěma zeměmi, ale dál vám zůstanou administrativní zákony a jiné překážky v obchodování se zbožím, takže prakticky vám tento krok v ničem nepomůže. My oproti tomu neustále sjednocujeme podmínky, například jaké emise má mít dieselový motor, aby se mohl prodávat po celé Evropě (Pospíšil byl zpravodajem návrhu pozn. red.). Některé noviny to zesměšňovaly ve stylu „EU reguluje i motory do sekaček“. No ano, důležité je ale proč to dělá – aby se sekačky mohly prodávat po celé Evropě bez toho, že by musel být v každé zemi jiný „motůrek“.

Regulace které vedou k jednoduššímu prodeji českého zboží v celé Evropské unii považuji za důležité. Jedná se o celou řadu věcí, které nejen umožňují podnikatelům snadněji vyvážet české zboží, ale zároveň občanům zajišťují stejné podmínky kdekoliv v Evropě. Příkladem je také dvojí kvalita potravin, o které se na výboru vedla velmi intenzivní debata, a já jsem rád, že se prodej rozdílného zboží ve stejných obalech označil za nekalé jednání. Doufám, že se legislativu podaří dotáhnout do konce.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Hlasy proevropských voličů Zelených nesmí propadnout

Květnové evropské volby se kvapem blíží a Vy stojíte v čele poměrně široké koalice. Spolupráce se STAN překvapením není, se Zelenými už ano. Nepatří Strana zelených do jiné frakce než k evropským lidovcům?

My máme v koaliční smlouvě dohodu na pravidlu jedné frakce, přesněji, že když budou zvolení kandidáti na čele kandidátky, jdeme do EPP (frakce Evropské strany lidové). Předseda Zelených Petr Štěpánek souhlasil s tím, že když se do Parlamentu z pátého místa dostane, bude respektovat zařazení koalice k lidovcům.

O spolupráci se Zelenými jsem sám dost dlouho přemýšlel, v TOP 09 jsme vedli velkou debatu, jestli do společné koalice jít, nebo ne. Evropské volby jsou velice specifické, strany se dělí především na proevropské a protievropské, a naše uskupení jednoznačně proevropské je. Podívejte se na hlasování v Evropském parlamentu, EPP často hlasuje s frakcí Zelených. Proto si myslím, že není špatně, když jdeme do voleb na jedné společné kandidátce. V národních volbách by spolupráce možná byla složitější, v řadě věcí se rozcházíme. Stejně tak se naopak na české úrovni v mnoha věcech shodneme s ODS, ale v evropské politice máme velmi odlišné názory. Je to dáno specifičností evropských voleb. Kdybychom se na evropské úrovni rozhodovali podle osy pravice-levice, tak bychom se v podstatě nikam nedostali, protože ve většině věcí nyní hlasujeme společně se socialisty, Zelenými, případně s ALDE. Demokratické proevropské pravici je partnerem proevropská levice, nikoliv protievropská pravice.

Zároveň by byla škoda, kdyby propadlo 1,5 % hlasů proevropských voličů Zelených. Bojujeme o evropskou integritu a o to, aby Česká republika měla v Parlamentu silné zastoupení proevropských politiků.

Když už mluvíte o procentech, na kolik si věříte? Dosavadní průzkumy zdá se nejsou příliš spolehlivé.

Moje zkušenost z minulých evropských voleb je, že fakticky nedokážete udělat volební model a odhadnout výsledek v situaci, kdy k volbám chodí 20 % lidí. Bude rozhodovat každý hlas. Můj odhad je zisk někde mezi 10 a 15 %, když vezmu v potaz, že Topce se přisuzuje 4 až 5 % a STAN je na tom podobně. Pražské volby ukázaly, že naši voliči nevidí problém ve spolupráci se Starosty, hlasy se sčítají a objevují se dokonce další navíc. Doufám, že naši voliči uvidí smysl v tom přizvat konkrétně u těchto voleb i Zelené a další, menší regionální partnery.

Dojednáno. STAN a TOP 09 půjdou do evropských voleb společně

Sjednocování proevropských sil do květnových eurovoleb, o které se snaží hnutí Starostové a nezávislí, pokračuje. STAN vyjednalo spolupráci s TOP 09, kandidátku by měli zveřejnit za týden.

Už při Vašem zvolení do čela TOP 09 zaznívala kritika mířící na to, že stranu povedete „z Bruselu“ a že předsedové parlamentních stran by měli sedět mezi domácími poslanci. Jak vypadají Vaše plány v tomto ohledu? Přeci jen, mandát europoslance trvá pět let, zatímco další sněmovní volby budou nejpozději v roce 2022.

Jako první je nutné zmínit, že my do eurovoleb neposíláme politiky druhé kategorie. Evropský parlament je pro nás místo, kde se rozhoduje o zájmech České republiky, nechodí si tam sednout vysloužilí politici. To, že kandiduji já, Luděk Niedermayer, za STAN Stanislav Polčák a za Zelené jejich předseda Štěpánek, je důkazem toho, že evropské politice přikládáme mimořádnou vážnost. Česká mentalita pořád vidí národní politiku, pak zeď, a pak teprve tu evropskou – ale ve skutečnosti to tak není, obě se prolínají. V Evropském parlamentu sedí celá řada předsedů stran, například ze Slovenska pan Sulík. Když budu zvolen, práci europoslance se budu věnovat naplno jako doposud. Rozhodně nemám v plánu hned kandidovat někam jinam.

Pokud jde o české volby, prosím, nepředbíhejme, jsou ještě daleko. Jakékoliv moje další angažmá bude souviset s volebními výsledky, uvidíme, jak se bude straně pod mým vedením dařit. Máme celou řadu kvalitních kandidátů typu Markéty Pekarové Adamové, kteří klidně mohou TOP 09 vést do národních voleb, ale teď pouze předjímám.

Weber by byl pro Česko dobrá volba, ke střední Evropě má blízko

Evropská lidová strana v současnosti řeší delikátní problém, a to je možné vyloučení maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz ze svých řad. Podle některých už totiž nereprezentuje společné hodnoty lidovců. Jak se na situaci díváte?

EPP rozhodně nepomáhá, když řeší vyloučení jednoho ze členů měsíc a půl před volbami. Situaci bohužel vyvolal pan Orbán svou kampaní proti EPP, kdy vyvěšoval plakáty kritizující předsedu Komise Junckera. Pro mě je to nepochopitelné, myslím, že se lidovci k Orbánovi chovali velkoryse a tolerovali mnoho jeho excesů. Osobně si myslím, že by pravděpodobně měl odejít, protože svou kampaní pošlapává pravidla slušného politického jednání a útočí na své spolustraníky.

The Capitals: „Užiteční idioti“ mě chtějí vyhodit z EPP, říká Orbán

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

S lidovci souvisí i má poslední otázka. Hlavním favoritem na příštího předsedu Evropské komise je právě spitzenkandidát EPP Manfred Weber. Čím dál více se ovšem spekuluje o tom, že by se pravidla volby mohla obejít a novým šéfem exekutivy se mohl stát někdo, koho vyberou samy členské státy. Jedná se podle Vás o reálnou možnost?

Jsem v politice dlouho a vím, že vždy existují „nové reálné možnosti“. Já sám podporuji pana Webera a jeho zvolení do čela Evropské komise a doufám, že se tak stane. Pro nás jako Českou republiku by to bylo dobře, je z našeho sousedství a zná problémy střední Evropy. Jde ale především o princip. Stojím za tím, aby výsledek evropských voleb ovlivňoval, kdo bude stát v čele Komise. Tato instituce se totiž postupně posouvá od servisního úřednického orgánu k orgánu politickému, stává se z ní jakási evropská vláda. Je proto logické, že kdo stojí v jejím čele by mělo souviset s rozdanými kartami od voličů v evropských volbách. Samozřejmě je tady primární evropské právo, podle kterého šéfa Komise navrhují na půdě Evropské rady lídři členských států, takže se musí jednat o určitý kompromis a dohodu. Bylo by ale opravdu nešťastné, kdyby v situaci, kdy jedna z frakcí výrazně uspěje ve volbách, tak aby národní lídři tento výsledek nerespektovali a za každou cenu se snažili vybrat nějakého jiného kandidáta. Oni podle práva musí předsedu vybrat „s přihlédnutím k výsledkům voleb“, což je sice trochu vágní, ale kandidát pak ještě musí být potvrzen hlasováním Parlamentu. Musí tedy vzniknout politická dohoda mezi europoslanci a lídry jednotlivých členských států. Doufám, že se tak stane a nevznikne nějaké politické vakuum.

Manfred Weber: Kritizovat EU je v pořádku, Orbánova kampaň proti Junckerovi je však nepřijatelná

Evropu můžete kritizovat, protože Evropská unie je demokratickou institucí. Avšak situace, kdy člen frakce EPP napadá předsedu Komise, který je z EPP, je už příliš, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz „spitzenkandidát“ Manfred Weber.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jiri-pospisil-ocekavam-ze-v-eurovolbach-ziskame-10-az-15-procent/feed/ 0
Hlavně zachovat tu správnou chuť. Jak se výrobci připravují na plánovaný zákaz rumového éteru? https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/hlavne-zachovat-tu-spravnou-chut-jak-se-vyrobci-pripravuji-na-planovany-zakaz-rumoveho-eteru/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/hlavne-zachovat-tu-spravnou-chut-jak-se-vyrobci-pripravuji-na-planovany-zakaz-rumoveho-eteru/#respond Tue, 12 Mar 2019 15:10:17 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127873 Je to přibližně rok od chvíle, co měl v EU začít platit zákaz výroby tuzemáku s obsahem potenciálně nebezpečného rumového éteru. Ačkoliv si Česko v dubnu 2018 vyjednalo pětiletou výjimku, producenti na nic nečekali a rovnou se pustili do výroby alternativních aromat.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) označil aromatickou látku nazvanou rumový éter, díky které získává český tuzemák svou typickou chuť, za potenciálně nebezpečnou pro lidské zdraví už přibližně před deseti lety.

Studie úřadu poukazovala konkrétně na látku furan, která podle ní může být rakovinotvorná. „Je to látka, která se vyskytuje zpravidla v různých potravinách, ale evropský úřad jí označil jako nebezpečnou právě v aromatu, které se používá pro výrobu u nás populární lihoviny tuzemák,“ poznamenal výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.

EU nastavila desetileté přechodné období, během kterého mohli výrobci dokázat, že éter do seznamu podezřelých látek nepatří. Nestalo se tak a období skončilo v dubnu loňského roku.

Česká vláda ovšem nakonec dokázala vyjednat delší lhůtu. „Výjimka byla prodloužena o dalších pět let s tím, že pokud bude rumový éter používán, musí být o tom zákazník informován textem na etiketě, která upozorní na možná specifická rizika spojená s používáním této látky,“ vysvětlil Darebník a dodal, že ministerstvo zemědělství zároveň vydalo speciální vyhlášku upravující národní legislativu.

Výrobci tuzemáku mohou rumový éter používat dalších pět let. Chtějí mezitím dokázat, že je neškodný

Česko si v EU vyjednalo výjimku pro oblíbený tuzemák, respektive pro rumový éter, který do něj přidávají. Komise ho chtěla zakázat, protože může představovat nebezpečí pro lidské zdraví. 

Dopad na celou výrobní síť

Velká popularita tuzemáku mezi Čechy způsobila, že většina výrobců dlouho před uplynutím lhůty začala intenzivně hledat alternativní rumové aroma, které by problematickou látku neobsahovalo.

„Vzhledem k novým pravidlům pro používání klasického rumového aroma a k tomu, že se řízení o prodloužení výjimky značně protáhlo, přešla naprostá většina výrobců na výrobu tuzemáku s analogy aroma,“ popsal současný stav Darebník. Alternativy mají podle něj smyslové vlastnosti velmi blízké původnímu aromatu, ale rumový éter neobsahují. K výpadku výroby na českém trhu prý proto nedošlo.

Konkrétně pro likérku Stock Plzeň-Božkov plánované změny údajně neznamenaly výraznou překážku. „V současné době žádné zásadní vlivy na naši společnost v této souvislosti neevidujeme,“ nechal se slyšet marketingový ředitel Tomáš Hejkal.

Ne všem se však situace zdá tak bezproblémová. Nová pravidla neovlivnila pouze likérky, rumový éter urazí poměrně dlouhou cestu, než se dostane jako součást tuzemáku spotřebitelům na stůl.

Konkrétní dopad je možné ilustrovat na společnosti Aromka Brno, která ve výrobní síti figuruje jako mezičlánek. Z rumového éteru vyrábí rumové aroma, které pak likérky do tuzemáku přidávají. Novinky způsobily brněnské firmě problémy. Podle jejího jednatele Jaroslava Bažanta došlo ke snížení odbytu rumového aromatu, s čímž souviselo snížení výroby. Zaměstnance musela Aromka začít využívat na jiných místech.

Plánovaný zákaz Bažant označuje jako „rumové divadlo“. „Jako divadlo to nazývám proto, že v minulosti se v jiných zemích EU furan využíval jako součást vstupní suroviny a nikomu to nevadilo,“ řekl kriticky.

Jeho kolegové okamžitě začali hledat optimální náhradu, a i nyní ve svém úsilí neustávají. „U v současnosti používaného aromatu je složka furanu potlačena na desetinu původních hodnot. Některá naše rumová aromata jsou bez furanu, ale jeho obsah má zásadní vliv na konečnou chuť výrobku,“ dodal pro EURACTIV.cz Bažant.

Další boj o název. Dopadne vaječný likér podobně jako tuzemský rum?

Před Vánoci se objevila zpráva o tom, že vaječný likér čeká v Evropské unii změna názvu. Problémem se stalo mléko, které podle výkladu evropského práva nemá vaječný likér obsahovat. Přestanou výrobci mléko do nápoje přidávat, anebo se vzdají současného označení?

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/hlavne-zachovat-tu-spravnou-chut-jak-se-vyrobci-pripravuji-na-planovany-zakaz-rumoveho-eteru/feed/ 0
Český únor v EU: Spor o polské hovězí, nové plány s agenturou GSA a příprava na eurovolby https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/#respond Fri, 08 Mar 2019 13:14:07 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127771 Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v únoru z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Evropský únor byl vedle „paniky“ okolo brexitu bohatý i na další zajímavé události. Evropským parlamentem například prošla nová pravidla pro odvádění DPH u přeshraničních transakcí, včetně dočasného zavedení mechanismu reverse charge, který dlouhodobě prosazuje český premiér Andrej Babiš.

Europoslanci umožnili Babišovi zavést „jeho“ reverse charge. Ale jen dočasně

Evropské státy dlouhodobě bojují s neefektivním výběrem daní a s daňovými podvody. Členské země EU kvůli tomu ročně přijdou odhadem o 170 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun).

Strany a hnutí zbrojí do evropských voleb

České přípravy na květnové volby do Evropského parlamentu v únoru opět pokročily. Hnutí ANO potvrdilo, že jeho kandidátku povede současná europoslankyně Dita Charanzová. „Odpadlíci“ z vítězného týmu Andreje Babiše v minulých evropských volbách v roce 2014, europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, s ambicí navrátit se do Parlamentu představili nové politické hnutí HLAS.

Telička a Ježek zakládají nové politické hnutí HLAS

Chtěli bychom přispět k tomu, aby naše země měla nejen v Evropě hlas, který bude více slyšet a bude hlasem rozumu, ambice a zodpovědnosti, říká Telička o svém novém hnuti.

Kandidátku KDU-ČSL podle únorových vyjádření podpoří několik menších stran a nezávislé osobnosti. „Kandidátka bude podporována SNK ED, Korunou českou, Konzervativní stranou a Sdružením pro místní správu,“ řekl místopředseda lidovců Marian Jurečka s tím, že o další podpoře se jedná.

Evropské pirátské strany včetně té české minulý měsíc podepsaly společný program pro evropské volby. „Chceme lidskou, moderní Evropu, která bude udávat světu kurz v otázkách využívání technologií, inovací, demokracie, občanské participace a životního prostředí,“ uvedla Česká pirátská strana, jejíž jedničkou pro volby je Marcel Kolaja.

Zástupci TOP 09 a STAN se domluvili, že do evropských voleb půjdou opět společně. Starostové se už v lednu dohodli se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů, vyloučené není ani přijetí dalších. Lídrem koalice bude předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Europoslanec Jan Zahradil z ODS společně s trojicí dalších politiků z Francie, Polska a Nizozemska na konci února představili „Koalici pro Evropu národů“, která chce v Evropském parlamentu spolupracovat po květnových volbách. Vznikající koalice spojuje 31 „eurorealistických“ politických stran ze 24 členských zemí Evropské unie a chce se po volbách stát největší frakcí v europarlamentu.

Potvrzeno. ANO povede do evropských voleb Dita Charanzová

Lídrem hnutí ANO do voleb do Evropského parlamentu bude podle očekávání současná europoslankyně Dita Charanzová. Výbor hnutí to jednoznačně podpořil, řekl dnes na celostátním sněmu předseda ANO a premiér Andrej Babiš.

Kauza s polským masem

Na přelomu ledna a února se rozjela kauza okolo dovozu pochybného polského hovězího a kuřecího masa do České republiky a dalších zemí EU, a následný spor české vlády s Evropskou komisí.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh testovat na salmonelu v akreditovaných laboratořích, platila od druhé poloviny února. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska, později kontroloři objevili dalších 1164 kilogramů masa ze stejné šarže. Salmonelu veterináři našli také v zásilce 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen.

Evropská komise, která dohlíží na dodržování pravidel volného trhu EU, nejdříve nechávala vhodnost kontrol na českém uvážení. S posledním únorovým dnem ovšem Česko vyzvala, aby mimořádné kontroly polského hovězího masa ukončilo. Došla totiž k závěru, že zavedené kroky se „zdají být nepřiměřené incidentu“. Kauza pokračuje i v březnu.

Závadné polské hovězí se dostalo i do Česka. Probíhají kontroly i unijní inspekce

Kauza hovězího masa pocházejícího z nelegálních jatek určených k porážce nemocných krav zasáhla také Českou republiku. Podle EK se polské hovězí dostalo do čtrnácti států Unie. EU včera vyslala do Polska inspektory, kteří vyšetřují podrobnosti kauzy.

Češi, Slováci a žaloby na rakouské dávky

Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů na začátku února napadla takzvanou indexaci rodinných dávek. Podle nových pravidel se od začátku ledna jejich výše a míra slev na dani odvíjí od životních nákladů v zemi, kde dítě žije. Evropská komise kvůli tomu vede s Rakouskem řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Indexace podle české europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO) na společném vnitřním trhu vytváří nové překážky místo toho, aby se členské země EU snažily odstraňovat ty stávající.

„Nový zákon rozděluje Evropu a podrývá základní pilíře EU, k nimž patří volný pohyb osob,“ uvedla Dlabajová v prohlášení. „Zákon je jasným příkladem snah jedné země omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. Negativně to pocítí především slušní zaměstnanci, kteří řádně přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci,“ dodala.

Češi a Slováci pracující v Rakousku podávají žaloby kvůli indexaci dávek

Asi tisícovka Čechů a Slováků, kteří pracují v Rakousku a děti mají v zahraničí, u rakouských soudů napadla takzvanou indexaci rodinných dávek.

Rumunsko vyšetřuje českou eurokomisařku

Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice v únoru zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse a české komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. Případ je považován za odvetu rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.

Evropská komise v reakci sdělila, že „tyto otázky nespadají do jurisdikce národních států“, neboť činnost eurokomisařů podléhá pravomocím Soudního dvora EU. Členové Komise podle něj navíc užívají imunity, která je zakotvena v evropských smlouvách.

Rumunsko vrací úder Komisi. Začalo vyšetřovat Timmermanse a Jourovou

Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.

Více investujte do inovací, vyzývá Komise

„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuje průměru EU,“ uvádí Evropská komise ve své únorové zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké společnosti ze zahraniční, zatímco domácí podniky zaostávají, což je potřeba změnit. Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do Česka směřovat mezi lety 2021 a 2027 v rámci kohezní politiky. Evropská komise navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.

Zpráva hodnotící hospodářství ČR („country report“) je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého se unijní exekutiva snaží nasměrovat členské státy k potřebným ekonomickým reformám.

Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích

České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

Vesmírná agentura EU v Praze nabobtná. Nebo ne?

Instituce Evropské unie se koncem února dohodly na rozšíření pražské agentury GSA. Dosud je pověřena řízením navigačního systému Galileo a je jedinou agenturou Unie, která má sídlo v Česku. Po svém rozšíření by mohla zaměstnat až 700 lidí, zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu. Rozšíření agentury může přinést českým vědcům a byznysu nové příležitosti.

Europoslanci napříč politickým spektrem však později upozornili na to, že se Evropská komise dodatečně pokouší dohodu o změnách v unijním kosmickém programu „torpédovat“.

„Není to první ani poslední případ, kdy Evropská komise není zcela spokojena s dohodou mezi Radou EU a europarlamentem, ale ještě jsem nezažil, že by po uzavřeném jednání prezentovala kompromis jako stále otevřený a dokonce naznačovala možnost jeho zablokování,“ řekl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS, který o věci vyjednával za konzervativní frakci ECR.

Vesmírná agentura GSA sídlící v Praze se rozroste. Česku to přinese peníze i prestiž

Evropská agentura GSA se sídlem v  Praze by po svém rozšíření mohla zaměstnat až 700 lidí. Zvýšit by se také mohly příjmy do státního rozpočtu.

O možném rozšíření agentury dnes hovořil vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA Karel Dobeš. V …

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český únor v EU vznikl s využitím ČTK.

Český leden v EU: Nová tajemnice pro EU, příprava na tvrdý brexit, boj proti dvojí kvalitě pokračuje

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/cesky-unor-v-eu-spor-o-polske-hovezi-nove-plany-s-agenturou-gsa-a-priprava-na-eurovolby/feed/ 0
Kontroly polského masa pokračují do 18. března. Ministr Toman o tom jednal v Bruselu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/kontroly-polskeho-masa-pokracuji-do-18-brezna-ministr-toman-o-tom-jednal-v-bruselu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/kontroly-polskeho-masa-pokracuji-do-18-brezna-ministr-toman-o-tom-jednal-v-bruselu/#respond Thu, 07 Mar 2019 05:50:28 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127747 Česko neustoupí od kontrol polského hovězího masa nejméně do jednání obou stran se zástupcem Evropské komise, které se uskuteční 18. března v Bruselu.

Pro ČTK to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s eurokomisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem. Ten podle české strany s plánem nalézt společné řešení souhlasil.

„Informoval jsem ho o aktuální situaci v České republice, o včerejším (úterním) rozhovoru s polským ministrem (zemědělství Janem Krzysztofem) Ardanowským o závazcích, které polská strana dala,“ sdělil Toman po jednání, které podle něj trvalo více než půldruhé hodiny.

Kroky proti podezřelým potravinám jsou v kompetenci ČR, říká Evropská komise

Opatření proti potenciálně škodlivým potravinám jsou podle Evropské komise v kompetenci ČR. Musí být však přiměřená a po předchozím vyhodnocení. EK už v lednu vyjádřila výhrady k tomu, jak Česko uplatňuje unijní pravidla při kontrole dovozu potravin.

Jediným konkrétním závěrem schůzky byla dohoda, že se Toman, jeho polský protějšek a Andriukaitis sejdou na okraj zasedání Rady EU v Bruselu 18. března. Do té doby podle Tomana nebude Česko nic měnit na kontrolách, k jejichž zrušení minulý týden Prahu vyzvala Evropská komise. České úřady se podle něj rozhodnou až po vyhodnocení slíbených polských kroků.

Varšava chystá nový zákon pro bezpečnost potravin

Polsko by mohlo české obavy rozptýlit tím, že předloží důkazy o přítomnosti veterinárního dozoru při porážkách a o dostatečné hygieně provozu během produkce masa. Varšava rovněž avizovala, že chystá novou právní úpravu, která by měla zaručit bezpečnost potravin.

Andriukaitis dnešní setkání označil za „produktivní“. Český ministr ujistil, že Praha má zájem na „zklidnění situace“, sdělil polské agentuře PAP komisař. „Jednou z mých priorit je ochrana evropských občanů a vím, že český stejně jako polský ministr mají tytéž cíle,“ citovala Andriukaitise agentura PAP.

Ve čtvrtek hodlá komisař o výsledcích dnešního jednání telefonicky hovořit s Ardanowským.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od předminulého čtvrtka. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozí pomalé informování o dovozu masa z jatek, která v Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/kontroly-polskeho-masa-pokracuji-do-18-brezna-ministr-toman-o-tom-jednal-v-bruselu/feed/ 0
Pro Čechy začíná být původ potravin důležitější než cena https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/pro-cechy-zacina-byt-puvod-potravin-dulezitejsi-nez-cena/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/pro-cechy-zacina-byt-puvod-potravin-dulezitejsi-nez-cena/#respond Wed, 06 Mar 2019 13:04:38 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127608 Jídelníček českých spotřebitelů se mění. Začínají se více zajímat nejen o regionální produkty, ale postupně objevují i kouzlo tzv. prodeje ze dvora.

Nakupování zboží „v akci“ je pro české spotřebitelé stále typické. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu utratí Češi za zboží ve slevových akcích až polovinu celkových výdajů za balené potraviny. Na druhou stranu roste poptávka po regionálních potravinách, které jsou k dostání nejen u samotných farmářů, ale i na pultech supermarketů. Zákazníci se totiž i díky širší nabídce v obchodech, ekonomickému růstu nebo modernímu životnímu stylu, čím dál více zajímají o to, co jedí. Důkazem je i kauza takzvané dvojí kvality, při které se zjistilo nejen rozdílné složení potravin napříč Evropou, ale také fakt, že Češi chtějí nakupovat stejně kvalitní zboží jako západní zákazníci.

Legislativa zakazující dvojí kvalitu by mohla být schválena ještě před květnovými volbami

Česká komisařka Věra Jourová věří, že zákony o problematice dvojí kvality potravin, která v minulém roce pobouřila některé členské státy Unie včetně České republiky, by mohly být schváleny už před květnovými evropskými volbami. 

Zvyšující se nároky tuzemských spotřebitelů o tuto problematiku potvrzují i organizace, které se návyky tuzemských spotřebitelů zabývají. „Pomalými krůčky se zlepšujeme ve schopnosti číst obaly na potravinách a rozumět jim,“ říká Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra. Přestože tuzemští zákazníci jsou podle něj nadále velice citliví na cenu a nedají dopustit na nakupování „v akci“, za tradiční řemeslnou výrobu nebo regionálně proslulý produkt si dokážou připlatit.

Lidé za svým výrobcem jezdí

Obchody na zájem zákazníků reagují a své pulty čím dál více plní českými a regionálními potravinami. „Ze statistik obchodníků vyplývá, že obrat prodeje potravin od českých dodavatelů dosahuje v rámci jednotlivých řetězců až 77 procent,“ říká viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Pavel Mikoška a dodává, že výrobci ale v mnoha případech nedokážou na vyšší zájem spotřebitelů reagovat. Nástup jejich produktů na pulty obchodů je proto pomalejší.

Zájem o regionální potraviny podporuje i ministerstvo zemědělství. Nejlepším produktům z jednotlivých krajů uděluje značku Regionální potravina. Ročně tak ocení zhruba sto výrobců potravin v ČR, které pak propaguje nejen v rámci kraje, ale i po celé republice. „Řada spotřebitelů přihlíží k tomu, zda byl výrobek vyroben u nás nebo v cizině. Důvody pro to mohou být různé. Od podpory českého zemědělství, přes patriotismus k výrobkům až k ovlivnění ekologické zátěže spojené s dopravou výrobků,“ dodává Kruliš ze Spotřebitelského fóra. Dalšími značkami kvality, které mohou zviditelnit výrobce a usnadnit zákazníkům orientaci na trhu, jsou Klasa nebo Česká potravina.

Zemědělec bere dotace, aby chleba nestál 100 Kč, říká farmář Duda z Tisku

Evropská unie nic nenařizuje, jen doporučuje, vzpomíná soukromý zemědělec z Vlašimska na rozhovor se svým nizozemským kolegou. Čeští úředníci by se podle něj měli zamyslet nad byrokracií a papírováním.

Přestože většina Čechů nakupuje potraviny v obchodních řetězcích, v tuzemsku roste obliba takzvaného prodeje „ze dvora“, kdy zákazník jede přímo za výrobcem daného produktu. Týká se to zejména včelařů – přímo k prodeji jsou nabízeny až tři čtvrtiny celkové produkce medu v ČR.

Ze dvora mohou zemědělci nabízet limitované množství čerstvého drůbežího a králičího masa, vajec, včelích produktů, syrového mléka, ryb a zvěřiny, a to bez nutnosti povolení či registrace u příslušných úřadů. Pokud ale chtějí prodávat například sýry nebo více než šedesát vajec týdně, již se musí registrovat u Krajské veterinární správy. Své produkty pak mohou nabízet i na internetu. Příkladem je projekt dvaceti českých zemědělců a zpracovatelů, kteří spustili společný web Nákup z farmy.

Kdo ručí za kvalitu a bezpečnost?

Ať už zemědělci prodávají své produkty zákazníkům přímo ze dvora, na farmářských trzích, přes internet nebo v obchodech, musejí plnit přísnou legislativu, která zajišťuje, že nabízené potraviny jsou bezpečné. Potraviny navíc podléhají kontrolám, které provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Úřady v potravinách odhalují například nebezpečné látky, velmi často jde o směsi několika druhů pesticidů v dováženém ovoci, zelenině či čaji.

Primární odpovědnost za kvalitu a nezávadnost nesou výrobci potravin. Požadavky ale musejí splňovat jak zemědělci, kteří jsou na počátku výrobního procesu, tak i celý potravinářský sektor včetně prodejců. Klíčová je přitom evropská legislativa, neboť potraviny se volně prodávají napříč hranicemi.

Čeští zemědělci by se měli naučit plodiny i zpracovávat, říká eurokomisař Hogan

Čeští farmáři byli podle irského eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, který odpovídal na otázky deníku Aktuálně.cz, na konkurenci z členských zemí dobře připraveni.

„Legislativa EU se podílí na kvalitě potravin zásadním způsobem. Hlavní důraz je vždy kladen na zdravotní nezávadnost zemědělských produktů a potravin a dále na ochranu zájmů spotřebitelů,” říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Konkrétně jde o unijní nařízení z roku 2002, které mimo jiné zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin se sídlem v italské Parmě. „Tento předpis obsahuje základní ustanovení umožňující zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů,“ dodává Bílý. Legislativa EU také stanovuje požadavky na hygienu při výrobě potravin, omezuje užívání přidatných látek a řeší kvalitu primárních surovin. Zemědělci například musejí chovat dobytek ve vhodných podmínkách, zajistit jim dostatek prostoru a krmiva. Musí si také hlídat, zda se jejich úroda nekontaminovala pesticidy či jinými nebezpečnými látkami. Pokud by takový problém nastal, nejenže by své produkty nemohl nabídnout k prodeji, ale také by mu byly odepřeny evropské zemědělské dotace.

Ministerstvo zemědělství přiznává, že naplnění českých i evropských legislativních požadavků nemusí být pro zemědělce a potravináře vždy jednoduché. „Je však také důležité zdůraznit, že právě díky přísným požadavkům máme v EU a Česku jedny z nejbezpečnějších potravin na světě,“ říká Bílý.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/pro-cechy-zacina-byt-puvod-potravin-dulezitejsi-nez-cena/feed/ 0
Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/ https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/#respond Tue, 05 Mar 2019 12:08:23 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127560 S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Visegrád byl v posledních letech skloňován zejména v souvislosti s migrační krizí a společným bojem Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proti povinnému přerozdělování uprchlíků. Charakter V4 se tak výrazně proměnil. Pro EURACTIV.cz to uvedl Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Migrační politika se stala momentem, kdy V4 začali pozitivně vnímat politici i veřejnost,“ prohlásil Dostál.

Odmítání uprchlíků ale negativně poznamenalo pozici Visegrádu v EU. Agenda pro českou zahraniční politiku 2016 z dílny AMO v této souvislosti například uvádí, že „V4 získala nálepku nesolidárního uskupení.“

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

Konfrontační přístup zaujímá v otázce migrace především Maďarsko. „Téma migrace bylo politickým bojem, v jehož popředí stálo Maďarsko. Česko se s ním spíš vezlo,“ sdělil pro EURACTIV.cz odborník na střední Evropu Michal Kořan z Global Arena Research Institute.

To tvrdí i Dostál, nicméně dodává, že: „S nástupem Andreje Babiše se pro Česko stalo téma migrace důležitější než třeba pro Slovensko.“ Podle Dostála tak má Česko jasný podíl na etablování V4 jako protiimigračního uskupení. „Navíc, došlo ke změně českého vnímání Maďarska. Tuto proměnu bych označil v rámci otázky migrace za jakousi hungarizaci české středoevropské politiky,“ dodal analytik.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michal Bucháček pro EURACTIV.cz potvrdil, že pozice ČR vůči migraci se do značné míry formovala uvnitř Visegrádské skupiny. „Česká strana se však nevyhýbala debatě o migraci ani s jinými partnery. V rámci česko-německého strategického dialogu vznikla například speciální diskusní platforma,“ podotkl.

Podle ministerstva by si ale měla V4 dávat pozor na to, aby její vystupování nebylo zbytečně konfrontační a nevedlo ke spekulacím o rozdílech mezi V4 a Bruselem“. „I ve chvílích našich rozporů s Bruselem totiž platí, že i my jsme Brusel,“ uvedl Bucháček.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

Migrace není jediným tématem spolupráce V4

Spolupráce v oblasti migrace přebila v roce 2015 jinak bohatou agendu Visegrádu. V minulém roce však začalo téma migrace ustupovat do pozadí a podle Michala Kořana se pozornost přesunula na Polsko a Maďarsko, které nyní s Unií vedou spory. Evropská komise podala v loňském roce na oba státy žalobu k Soudnímu dvoru EU. V případě Polska se Komise domnívá, že tamní reforma soudnictví porušuje zásadu nezávislosti, Maďarsko pak čelí žalobě kvůli azylovým zákonům, které dle Komise porušují unijní smlouvy.

Kořan však nesouhlasí s tím, že by migrace byla jedinou problematikou, která by aktivizovala a sjednocovala země Visegrádu. „V4 byla na poli EU aktivní již předtím v několika oblastech. Například v otázce Východního partnerství nebo rozšíření EU o západní Balkán. To jsou spolu s energetikou, bezpečností a infrastrukturou tradiční témata Visegrádu,“ vysvětlil. Stejná témata zdůrazňuje i ministerstvo zahraničních věcí.

Kořan zároveň upozorňuje na to, že migrace Visegrád i rozdělila. „Zdá se, že jsme se sjednotili kvůli migraci. Podle mého názoru to je ale i naopak. Před migrační krizí totiž měla V4 společná témata, která byla schopna prosazovat. Nyní jsou ta témata daleko méně uchopitelnější,“ uvedl.

Ve sporu EU s Polskem a Maďarskem podporují Česko i Slovensko dialog

Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.

Klíčovým momentem bude jednání o rozpočtu

V současné době se nabízí otázka, k jakým tématům by se měl Visegrád po opadnutí migrační krize uchýlit. „Nyní bude klíčové, jaká interpretace V4 zvítězí. Jestli to bude ta maďarská konfrontační, nebo česká pragmatická,“ řekl Kořan a dodal, že dle jeho názoru bude Visegrád využíván k domácímu politickému zviditelnění zemí.

Podle Agendy pro českou zahraniční politiku 2018 se spolupráce Visegrádu prověří při jednání o víceletém finančním rámci EU. „Víceletý finanční rámec bude zásadní moment pro budoucí spolupráci V4. Země Visegrádu se v určité fázi jednání samozřejmě přestanou shodovat, ale je důležité, do jaké míry bude V4 schopna spolupracovat.“ uvedl Dostál.

Kořan vnímá víceletý finanční rámec jako téma, které by se sice mohlo politizovat, ale obává se, že se na něm Visegrád neshodne. „Z mého pohledu je klíčová oblast výzkumu, technologií a inovací. V této oblasti je region V4 nepřipravený a nekonkurenceschopný,“ sdělil.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Oba odborníci vkládají naděje do budoucího českého předsednictví Visegrádské čtyřky, které ČR převezme tento rok od Slovenska. Některé oblasti, kterým se bude Česko v rámci budoucího předsednictví věnovat, prozradilo redakci české ministerstvo zahraničí.

Jedná se o vyjednávání o víceletém finančním rámci, podporu integrace zemí západního Balkánu do EU, podporu zemí Východního partnerství, prohlubování jednotného trhu, vědu a výzkum nebo také o umělou inteligenci. „Naší ústřední ambicí je dosáhnout toho, aby Visegrád nerozděloval, ale podněcoval úvahy o tom, jak dosahovat větší jednoty a efektivity EU v dobách rostoucí globální nejistoty,“ uvedlo ministerstvo.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/dalsi-spoluprace-visegradu-je-nejasna-tema-migrace-ctyrku-spojilo-i-rozdelilo-zaroven/feed/ 0
Piráti vyzvali Komisi, aby rozhodla o Babišově střetu zájmů https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/pirati-vyzvali-komisi-aby-rozhodla-o-babisove-stretu-zajmu/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/pirati-vyzvali-komisi-aby-rozhodla-o-babisove-stretu-zajmu/#respond Mon, 04 Mar 2019 16:16:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127647 Piráti požadují, aby Evropská komise o případu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana vznesla verdikt již před květnovými volbami do Evropského parlamentu.

Pirátská strana dnes sdělila ČTK, že vyzvala Evropskou komisi, aby v této věci bezodkladně rozhodla. „Včasné rozhodnutí Evropské komise může ochránit veřejné prostředky a zmírnit tak případné škody. Právníci Evropské komise již zpracovali podrobný právní rozbor, tak předpokládám, že se jím Komise bude řídit,“ uvedl v prohlášení k výzvě předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podezření, že Andrej Babiš (ANO) porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla Transparency International ČR. Piráti se k ní připojili. Babiš podle nich i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň jako předseda vlády má vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku. Podezření okolo oprávněnosti čerpání dotací ve výši přesahující dvě miliardy korun vyjádřili i právníci Komise. Premiér Babiš i ministr Miroslav Toman (ČSSD) již dříve pochybení odmítli.

Babišův možný střet zájmů bude řešit Evropský parlament

Evropský parlament bude příští týden na svém posledním jednání na plénu v tomto roce diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše.

O střetu zájmů už mělo být rozhodnuto, říkají Piráti

„Evropská komise původně avizovala, že rozhodne v lednu tohoto roku, nicméně se tak nestalo. I s ohledem na blížící se evropské volby, ze kterých vzejde mimo jiné i nové složení Evropské komise, lze mít oprávněné obavy o vůli současné Komise tuto kauzu přesahující hranice České republiky vyřešit,“ uvedli v prohlášení předseda strany Ivan Bartoš s místopředsedou Pirátů Mikulášem Peksou a senátorem Lukášem Wagenknechtem (za Piráty).

Výzvu Komisi Piráti předložili podle pravidel fungování EU týkajících se nečinnosti jejích orgánů, ta má na odpověď dva měsíce. Pokud se nevyjádří, mohli by na ni Piráti podat stížnost k Soudnímu dvoru EU.

Státní zemědělský intervenční fond od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt. Proplácí ale dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Agrofert trvá na tom, že na jeho straně je vše podle českého i evropského práva. Babiš se na doporučení eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Evropský parlament pak loni v prosinci vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude vyplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert.

Agrofert vlastnil do začátku předloňského roku Babiš, v únoru 2017 musel kvůli zákonu o střetu zájmů vložit akcie svých firem do svěřeneckých fondů, objevují se ale informace o tom, že koncern nadále ovládá. Babiš také čelí trestnímu stíhání kvůli unijní dotaci pro farmu Čapí hnízdo.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/pirati-vyzvali-komisi-aby-rozhodla-o-babisove-stretu-zajmu/feed/ 0