Evropské finance
Roztočení „cirkulárního kola“
Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.
Evropský rozpočet a ochrana klimatu – jaké změny je třeba udělat?
Evropské peníze se někdy investují s cílem snižovat emise, ale ve skutečnosti probíhá ochrana klimatu jen na papíře, píše Anna Kárníková.
Bioekonomika a cirkulární ekonomika
Minulý týden představila Evropská komise strategii pro rozvoj bioekonomiky. Co je základem tohoto odvětví a čím se zabývá? Jaká je vazba mezi bioekonomikou, cirkulární ekonomikou, zemědělstvím, udržitelným rozvojem a obnovitelnými zdroji?
Potravinové banky a jejich role v celosvětovém hnutí zaměřeném na snížení plýtvání potravinami
Jak předcházet plýtvání potravinami? Potřebná je osvěta spotřebitelů o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.
Nadcházející rozpočet EU: investice do vlastní udržitelné budoucnosti?
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Jak jsme si dělali #jasnovEU – závěr seriálu
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Evropská uhelná platforma musí dodržovat zásady participace, jinak napáchá víc škody než užitku
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
Jezera v bývalých lomech nebo příležitosti pro filmaře. Česko jde příkladem v době končící těžby uhlí
ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.
Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Společnost 4.0 v České republice – výzvy a doporučení
Čeští experti a osobnosti českého průmyslu debatovali o příležitostech a výzvách, které Česku přináší digitalizace. ČR má šanci využít výhod, které tento proces přináší, ale musí zvládnout základní věci, jako je například i rychlé internetové připojení.
Měla by EU dotovat malé nebo velké zemědělské podniky?
Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 - diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
#jasnovEU – díl 18: Nechtějme dotace, chtějme zdravou krajinu
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
V4 a reforma eurozóny: rozdělení mezi federalisty a zastánci mezivládní spolupráce
Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.
Sociální politika EU může přinést zaměstnancům lepší platy a podmínky, na druhou stranu ohrožuje český byznys
Sociální Evropa přináší českým zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu příležitostí i výzev. Firmy mohou například poskytovat své služby přes hranice, musí ale dodržovat mnohdy komplikovanou legislativu EU chránící pracovníky.
#jasnovEU – díl 11: Jak se Cimrmanův národ v Unii (ne)ztratil
My Češi jsme v EU nikdy nic nedokázali. Nebo možná trochu. Nebo možná - co bychom dokázali mimo EU?
Podmínky pro čerpání? Místo přijímání uprchlíků se zaměřme na korupci a zneužívání peněz EU
Unie nemá prostředky, jak v některých členských zemích zabránit zneužívání evropských fondů zkorumpovanými politiky. Měla by zavést mechanismus, který korupčníky odstaví, píše europoslanec Benedek Jávor.
Zastropování není opatřením proti velkým zemědělcům, ale podporou venkova
To poslední, co naše zemědělství potřebuje, je zakonzervování současného nevyhovujícího stavu. Zastropování dotací je v zájmu všech, říká Asociace soukromého zemědělství.
Polemika: Existuje plnohodnotná náhrada za glyfosát?
Členské země EU v listopadu prodloužily licenci pro prodej kontroverzního pesticidu glyfosát, který může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Šlo by tuto látku něčím nahradit? Názory odborníků se různí, často ale poukazují na to, že glyfosát se nadužívá.
Brexit bude mít dopad na zemědělské dotace. Jaká jsou očekávání, rizika a východiska?
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Spotřeba potravin a plýtvání jídlem jako sociální problém
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.
Proč je máslo za pade…
Za dnešní cenou másla stojí posloupnost špatných a horších, i když možná dobře míněných, rozhodnutí. Příběh začíná již v roce 1984.
Skvělá aktuální kondice české ekonomiky: A jde to i bez evropských fondů
Česká ekonomika se letos těší nadprůměrně dobré kondici, říká ekonom Petr Zahradník. Investice však zůstávají nejbolavějším místem aktuálního vývoje.
Podporují Češi opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu?
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?