Evropská unie a svět Archives

Nové evropské vedení čelí námořní krizi v Perském zálivu. Způsob, jakým se s ní rozhodne vypořádat, mnohé napoví o budoucím vývoji postojů jednotlivých zemí či dokonce Unie jako celku ve vojenských otázkách, píše komentátor Faisal Al Yafai.

Británie dnes podepíše s Jižní Koreou dohodu o „kontinuitě“ obchodu, která umožní podnikům obou zemí volně obchodovat i po odchodu Británie z Evropské unie. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Dohoda, kterou podpisem potvrdí ministryně obchodu obou zemí Liz Trussová a …

Záchranné lodě Open Arms a Ocean Viking, které mají na svých palubách stovky zachráněných migrantů, se stále nacházejí ve Středozemním moři u Itálie. Open Arms nyní čeká na povolení k zakotvení na italském ostrově Lampedusa, Itálie jej ale odmítá vydat.

V červnu podepsala Evropská komise dohodu o volném obchodu s jihoamerickou obchodní aliancí Mercosur. Od té doby se proti dohodě zvedla vlna kritiky z řad zemědělců, environmentalistů, národních politiků a europoslanců. Informoval o tom německý EURACTIV.

Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.

V Británii to vře čím dál více. Část konzervativců chce zablokovat případný brexit bez dohody, lídr labouristů je vyzývá ke společnému svržení vlády. Premiér Johnson obvinil spolustraníky z „kolaborace“, podporu pro své plány naopak našel u Donalda Trumpa.

Tři desítky expertů na Rusko v Evropě a USA, mezi nimi pracovníci nevládních organizací, akademici, novináři a političtí aktivisté, se staly obětí důmyslného kybernetického útoku, oznámil v sobotu investigativní server Bellingcat. Byli mezi nimi i Češi.

Loni v červenci odcestoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do USA za Donaldem Trumpem, kde se snažil zmírnit napětí v oblasti obchodu. Rok od společného prohlášení je ale vyjednávání o obchodu na bodu mrazu.

Členské státy EU chtějí pružněji reagovat na zahraničněpolitické výzvy, pracují proto na revizi podoby summitů Evropské rady. Dle oficiálních záznamů, do nichž měl EURACTIV.com možnost nahlédnout, představují takovou výzvu například americký prezident Donald Trump nebo Čína.

Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl být dokončen do konce letošního roku, bude možná o několik měsíců zpožděna kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku.

Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.

Společnost Nord Stream 2 AG se ve svém sporu s Evropskou komisí rozhodla k nečekanému kroku. Obrátila se na Soudní dvůr EU s požadavkem zrušení revize směrnice o zemním plynu. Společnost ji totiž považuje za diskriminující.

Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.

Ministři zahraničí členských států se včera shodli na uvalení cílených opatření proti Turecko za vrtnou činnost v kyperských vodách. Nejenže bylo na žádost Turecka jejich oznámení odloženo, podle zahraničních zdrojů jsou sankce spíše symbolické. Samo Turecko sankce zkritizovalo.

Napětí okolo jaderné dohody stále roste. Írán dnes vyzval evropské signatáře dohody ke splnění povinností, jinak dohodu přestane dodržovat. O situaci dnes kromě jiného jednali ministři zahraničí členských států v Bruselu na zasedání Rady pro zahraniční věci.  

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, kompromis v otázce kdo má sedět v předsednickém křesle nové Evropské komise, je nekontroverzní politička a tichá taktička, kterou za hranicemi Německa téměř nikdo nezná. Její kariéru však často doprovází skandály.

V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.

Loď Sea-Watch 3 se 42 migranty na palubě, jejíž německá kapitánka ve středu bez povolení vplula do italských vod, zůstává na moři nedaleko ostrova Lampedusa. Italský ministr vnitra požaduje zabavení lodi a zatčení posádky. Pomoci jim mohou členské státy EU.

Státy Perského zálivu dlouhodobě exportují extremistickou islamistickou ideologii do zemí západního Balkánu. Kosovo je ukázkovým příkladem toho, jak lze zabránit šíření extremismu mezi domácí populací.

Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.

Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.

Vztahy mezi Visegrádem a Izraelem utrpěly ránu. Nejprve byl v Polsku schválen kontroverzní zákon o holokaustu a po izraelských výrocích o polském antisemitismu byl zrušen letošní summit V4+Izrael. Přijde V4 o společnou zahraničně-politickou oblast zájmu? A jak se vztahy středoevropských zemí s Izraelem vymykají politice na úrovni EU?

Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu

Kyjev dříve spoléhal na Visegrád jako na obhájce Ukrajiny v Unii. Dnes se snaží s jednotlivými zeměmi jednat pouze bilaterálně, říká Jurij Pančenko, expert ukrajinského portálu Evropská pravda.