Evropská unie a svět
Nový migrační pakt: Komise chce do řešení zapojit všechny státy
Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.
Provokatér Erdogan, tvrdý Mitsotakis. Řecko-turecká krize se přesunula na moře
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Východní partnerství se po roce 2020 zaměří na obchod, klima či digitální transformaci
Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.
2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky
Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?
Role EU v srbsko-kosovském konfliktu
Konfliktní vztahy mezi Kosovem a Srbskem trvají už několik desetiletí. Srbsko sice stále vnímá Kosovo jako svou integrální součást, mezinárodně je však Kosovo uznané jako nezávislý stát 110 zeměmi, mezi nimi i Německem, Francií, USA či Českou republikou.
Země V4 a Turecko: Obchod se řeší přímo, hodnoty přes Brusel
V4 a Turecko chápou důležitost obchodní spolupráce a vzájemné strategické podpory. V lidskoprávních a občanských otázkách však země Visegrádu své postoje vůči Turecku po posílení moci vlády prezidenta Erdoğana raději koordinují přes Brusel.
Společná zemědělská politika: Od semínek až ke sklizni po roce 2020
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
Méně peněz, více úkolů: Jak si EU poradí se svým budoucím rozpočtem
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
Visegrád a budoucnost Evropské unie
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Vztahy EU a Turecka
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
Rozpočet EU a udělování rozpočtového absolutoria
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
Klimatická dohoda z Paříže
Paříž hostila v prosinci 2015 mezinárodní klimatickou konferenci, na které vznikla nová globální dohoda o ochraně klimatu. Co všechno konferenci předcházelo, o čem se jednalo a co se bude dít v příštích letech? EurActiv přináší přehled k základním otázkám spojeným s COP21.
Události na Ukrajině v říjnu 2014
V říjnu už bylo jasné, že příměří na východě Ukrajiny vlastně neplatí. Tvrdé boje se sváděly především o strategicky významné doněcké letiště. Závěr měsíce se nesl ve znamení předčasných parlamentních voleb, ve kterých uspěly proevropské strany. Na samotném konci října se pak Rusko a Ukrajina konečně dohodly ohledně dodávek zemního plynu.
Události na Ukrajině v září 2014
Na začátku září se ukrajinská vláda dohodla s „rebely“ na příměří a mírovém plánu. Brzy však došlo k jeho narušování. Konal se summit Severoatlantické aliance, která Ukrajině přislíbila finanční pomoc. Evropský parlament a ukrajinská Verchovna rada společně schválily asociační dohodu. EU a USA uvalily na Rusko přísnější sankce. Rusko-ukrajinská jednání o ceně a dodávkách plynu zatím nevedla k finální dohodě.
Události na Ukrajině v srpnu 2014
V srpnu začaly platit zpřísněné evropské sankce vůči Rusku. Moskva přišla s odvetnými opatřeními a zavedla embargo na dovoz potravin ze Západu. Vlastní zákon o protiruských sankcích schválila také Ukrajina. Proběhla mírová jednání v běloruském Minsku, na východě Ukrajiny ale pokračují tvrdé boje. Rusko vyslalo humanitární konvoj, který ale Kyjev i Západ považují za skrytou podporu pro „separatisty“.
Události na Ukrajině v červenci 2014
V polovině července přišla šokující zpráva o pádu malajsijského civilního letadla, které se zřítilo nad východní Ukrajinou. Na jeho palubě zemřely tři stovky lidí. Dostupné informace ukázaly, že letoun pravděpodobně omylem sestřelili „separatisté“ podporovaní Ruskem. Tragédie vzbudila velký zájem veřejného mínění a západní vlády to přinutilo přitvrdit svůj postoj k Rusku.
Události na Ukrajině v červnu 2014
V červnu vyvrcholil spor Moskvy a Kyjeva o cenu zemního plynu. Gazprom v polovině měsíce dodávky pro Ukrajinu zastavil- Petro Porošenko složil prezidentskou přísahu, oficiálně představil svůj mírový plán a zahájil několikadenní příměří. Na východě země ale klid nebyl a prezident se rozhodl obnovit protiteroristickou operaci.
Události na Ukrajině v květnu 2014
V květnu na Ukrajině proběhly předčasné prezidentské volby, které se podařilo uspořádat i přes násilné akce proruských „rebelů“ na východě země a tlak Moskvy. Již v prvním kole zvítězil jednoznačný favorit, „čokoládový král“ Petro Porošenko. Ani během května se Rusku a Ukrajině nepodařilo vyřešit spor o ceny zemního plynu.
Události na Ukrajině v dubnu 2014
„Separatisté“ v Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásili v dubnu vlastní „lidové republiky“. Kyjev na východě země zahájil takzvanou protiteroristickou operaci, která měla ozbrojence zneškodnit. Stupňovat se také začal rusko-ukrajinský spor o ceny a dodávky zemního plynu.
Události na Ukrajině v březnu 2014
Hlavní březnovou událostí se stalo takzvané referendum, které proběhlo na Krymu a které poloostrov oddělilo od Ukrajiny. Kyjev a Západ rozhodnutí neuznaly kvůli jeho nezákonnosti. Moskva jeho výsledek naopak přivítala a urychleně začlenila Krym do Ruské federace.
Události na Ukrajině v únoru 2014
V únoru získaly události na Majdanu skutečně krvavý rozměr, když byli proti demonstrantům nasazeni ostřelovači. V Kyjevě vznikla prozatímní vláda pod vedením Arsenije Jaceňuka. Začala se odvíjet krize na poloostrově Krym, který později jednostranně vyhlásil připojení k Rusku.
Události na Ukrajině v lednu 2014
V lednu nabraly demonstrace na kyjevském Majdanu dramatičtější vývoj kvůli střetům se speciálními policejními oddíly Berkut, které přitvrdily kvůli pokusu o přijetí kontroverzních zákonů omezujících občanská práva. Rezignovala vláda dosavadního premiéra Mykoly Azarova a Ukrajina začala směřovat k politickým změnám.