Energetika Archives

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.

Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?

Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas. 

Zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2 a jeho „pohřbení“ na dně Baltského moře v tuto chvíli nikomu a ničemu neprospěje, píší odborníci na energetickou politiku Robert Dillon a Martin Jirušek.

Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.

Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?

Přesnější měření spotřebovaného tepla i rozsáhlejší a častější informace o skutečném využívání teplé vody, vytápění a chlazení. Tak zní jedny z hlavních požadavků revidované evropské směrnice o energetické účinnosti. České domácnosti si ale na nová pravidla musí ještě počkat.

Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?

Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Evropská unie chystá v budoucnu na dekarbonizaci uhelných regionů uvolnit miliardy korun, které jim pomohou podpořit jak modernizaci a „ozelenění“ místních podniků, tak vznik nových inovativních firem a pracovních míst. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz

Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.

ČR se téměř rok po vyhrocení sporu kolem těžby v dole Turów rozhodla podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Co žalobě předcházelo? Čím se Polsko provinilo? A jakou roli v celém sporu hraje EU?

K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?

Rozdělování financí na modernizaci české energetiky, respektive schvalování Obecného programového dokumentu Modernizačního fondu, ukázalo v jasném světle největší slabinu Ministerstva životního prostředí (MŽP), nebo možná dokonce i celé české vlády.

Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka. 

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.

Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.

Výhodou spolupráce s TOP 09 a lidovci je, že se v pohledu na evropské otázky nepřekvapíme, říká v rozhovoru europoslanec ODS Evžen Tošenovský. Podle svých slov doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali země Evropské unie k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 kvůli zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného.