Energetika Archives

Česká delegace pojede na konci listopadu jednat do Bruselu o stavbě nového jaderného bloku v ČR. Tématem budou například podmínky pro schválení plánovaného zdroje Evropskou komisí, takzvanou notifikaci.

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministři zemí EU došli k rozhodnutí nevyřazovat jaderné projekty z jednotného klasifikačního systému udržitelných investic, a to i navzdory nesouhlasným reakcím ze strany Německa, Rakouska, Lucemburska a také Evropského parlamentu.

Německá uhelná komise rozhodla, že Německo by mělo do roku 2038 skoncovat s těžbu uhlí. S ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem jsme hovořili mimo jiné o tom, jak uhelná komise dosáhla kompromisu, a jak by se z německého příkladu mohla poučit ČR.

Díky cenám zemního plynu pohybujícím se na desetiletém minimu jsou jeho evropské zásoby výrazně větší, než bývá v tuto roční dobu obvyklé. Tento fakt může mít politické pozadí, neboť zákonodárci myslí na bezpečnost dodávek.

V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.

Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.

Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny za rok 2018, píše Jana Maussen.

Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl být dokončen do konce letošního roku, bude možná o několik měsíců zpožděna kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku.

České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.

Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.

Společnost Nord Stream 2 AG se ve svém sporu s Evropskou komisí rozhodla k nečekanému kroku. Obrátila se na Soudní dvůr EU s požadavkem zrušení revize směrnice o zemním plynu. Společnost ji totiž považuje za diskriminující.

Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. 

Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.

V EU přibývá lidí, kteří chtějí energii nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět. Pro své domácnosti či podniky si proto pořizují vlastní zdroje energie. Motivací pro takový krok je hned několik – nejen že mohou ušetřit za elektřinu, ale také si mohou vydělat prodejem přebytečné energie, a navíc šetří životní prostředí.

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.