Energetika Archives

Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států může snížit závislost EU na ruském plynu. Proto jeho vývoz podporuje jak americký prezident, tak Evropská komise. Budoucnost dodávek však leží mimo politická ujednání, neboť primárním hybatelem obchodu s LNG je jeho cena. Ta …

Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.

EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.

Spojené státy a Evropská unie budou spolupracovat na zjednodušení vzájemného obchodu, nulových clech na průmyslové zboží, dovozu amerického LNG a zaměří se na regulatorní spolupráci. Chtějí také zintenzivnit práci na reformě WTO.

Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.

Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.

Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.

Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.

V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.

Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?

ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

EU chce i v příští dekádě snižovat spotřebu energie. Vyžádá si to investice, které lze zmobilizovat díky vhodným finančním nástrojům. Zvýhodněné financování ale musí být dobře zacíleno a žádá si odbornost na všech stranách, zaznělo na konferenci k energetické účinnosti.

Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.

Pryč jsou časy, kdy byl malý eurasijský národ ze strany EU zanedbáván. Ázerbájdžán si kvůli své strategické a zároveň ošemetné geopolitické situaci podporu EU zaslouží, zvláště v souvislosti s narůstajícími tlaky ze strany Ruska a Íránu, píše Jan Zahradil.

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.

Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.

Europoslanci a členské země si zatím neujasnili, kolik energie by měla Unie do roku 2030 ušetřit. Řeší se stále i to, jestli má být cíl závazný a jakou mají mít státy v jeho plnění volnost.

Energetický trh se mění a reaguje na to i evropská legislativa. V Bruselu finišují jednání o velkém energetickém balíčku. Na jeho základě připraví Česko nový energetický zákon, který by mohl komplexně řešit například ukládání energie.

Budoucí podoba evropské energetiky už má jasnější obrysy. Členské země a europoslanci jsou ve finále jednání o velkém energetickém balíčku. Aktuální stav shrnuje ve svém komentáři Kateřina Davidová.

Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.