Energetika Archives

Společnost Nord Stream 2 AG se ve svém sporu s Evropskou komisí rozhodla k nečekanému kroku. Obrátila se na Soudní dvůr EU s požadavkem zrušení revize směrnice o zemním plynu. Společnost ji totiž považuje za diskriminující.

Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. 

Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.

V EU přibývá lidí, kteří chtějí energii nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět. Pro své domácnosti či podniky si proto pořizují vlastní zdroje energie. Motivací pro takový krok je hned několik – nejen že mohou ušetřit za elektřinu, ale také si mohou vydělat prodejem přebytečné energie, a navíc šetří životní prostředí.

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.

Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.

Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.

Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s  otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.

V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.

Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Amonová.

V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr nejsilnějších eurolidovců.

Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Novou podobu pravidel pro trh s plynem, předběžně dohodnutou s členskými zeměmi, dnes potvrdilo při hlasování plénum Evropského parlamentu.

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.