Energetika Archives

Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?

Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.

Řada evropských regionů aspiruje na titul „vodíkové údolí“. Tato údolí umí vodík nejenom vyrábět, ale také jej přepravovat a využívat. Podle podporovatelů vodíkových technologií je nutné jejich rozvoj více podpořit.  

Dnes začalo jednání o mezivládní dohodě mezi Českem a Polskem o těžbě v hnědouhelném dole Turów, které má vytyčit podmínky, za nichž bude česká strana akceptovat jeho další fungování a případné stažení žaloby u Soudního dvora EU.

Vývoj na velkoobchodních trzích je nemilosrdný. Ceny elektřiny rostou, což může negativně dopadnout jak na český průmysl, tak i na tuzemské domácnosti. 

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR bude ve čtvrtek 10. června rozhodovat o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zástupci sektoru se shodují na jednom – všechny obnovitelné zdroje si zaslouží stejnou míru podpory. Vláda k tomu však přistupuje jinak.

Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.

Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? To načrtla Komise loni v březnu v průmyslové strategii a dotáhla letos v květnu v její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím. Jak na změny nahlíží ČR?

Těžba v dole Turów může pokračovat dál, Polsko ale musí zaplatit Česku kompenzace ve výši 40 až 50 milionů eur (1 až 1,2 miliardy korun) a přezkoumat povolovací procesy. Tak zní návrh mezivládní dohody, jejíž rámec dnes odsouhlasila česká vláda.

České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.

Geotermální energie je obnovitelný a v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie. V české legislativě ale nejsou ukotvené ani základní pojmy, například co to vlastně geotermální energie je, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Holeček.

Nejen evropským městům a obcím pomáhá v přípravě na klimatické změny a proměnu energetiky tzv. Pakt starostů a primátorů. V Česku o něj zatím příliš velký zájem není.

Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Potvrdil to dnes vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Česko-polské vztahy si procházejí nelehkým obdobím. Soudní spor týkající se těžby v dole Turów doprovází rozporuplná komunikace premiérů obou zemí. Zatímco polský premiér tvrdí, že Česko chce žalobu na Polsko stáhnout, český premiér informaci vyvrací.

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.

Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila 55 eur (zhruba 1400 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů.

Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa. 

Uhelný důl a elektrárna Turów jsou „strategické pro zajištění energetické bezpečnosti Polska“, tvrdí státní společnost PGE, která stojí v centru sporu mezi Českem a Polskem kvůli rozšíření tamní těžby.

Napětí na polsko-česko-německých hranicích způsobené prodloužením těžby v uhelném dole Turów stále roste. Česko tvrdí, že těžba je už rok nelegální a že způsobuje kontaminaci místní pitné vody.

Evropští odboráři vítají ambiciózní evropskou klimatickou politiku. Upozorňují ale, že ruku v ruce s ní musí jít stejně ambiciózní plán sociální transformace. V opačném případě může klimatická politika vyvolat odpor, říká v rozhovoru pro EURACTIV Judith Kirton-Darlingová.

Německo, Polsko a Česko tvoří takzvaný hnědouhelný trojúhelník, který produkuje většinu evropské uhelné elektřiny. S ochranou klimatu jako hlavní politickou prioritou se ale celá Evropa postupně přiklání k elektřině z obnovitelných zdrojů energie.