Energetika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Energetika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, je nutné vědět, jak na to [Promoted content] https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/ https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/#respond Thu, 16 May 2019 15:00:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=129793 Návštěvníci mohli shlédnout 55 velmi zajímavých přednášek na aktuální témata, v předsálí vystavovalo výsledky své činnosti 101 vystavovatelů a tradičního společenského večera se zúčastnilo přes čtyři stovky hostů.

Takový je jednoduchý sumář letošní konference. Důvodem této úctyhodné účasti je krom nelehké situace v oboru především výběr souvisejících témat, která byla přednášena a následně diskutována.

„Letošní Dny teplárenství a energetiky hodnotím vysoce pozitivně. Kromě standardních referátů a přednášek jsem vycítil jakousi jednotu mezi našimi členy a účastníky, kterou jsem dříve nezaznamenal. Příčinu tohoto jevu vidím především v těžké situaci tepláren v nerovném konkurenčním prostředí při výrobě tepla způsobenou především výrazným nárůstem ceny emisních povolenek v minulém roce,“ poznamenal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Letošní konference podle hostů především jasně určila problematické pojmy, označila je a naznačila, nebo přímo určila, jak tyto problémy řešit.

O jisté formě soudržnosti hovořil i Jiří Feist, šéf strategie společnosti EP Energy, který označil letošní Dny teplárenství a energetiky jako místo sdílení priorit, které chceme v dalším období společně řešit. „Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, bude nutné vědět, jak to bude například s fondy,“ upozornil Jiří Feist.

Hosté měli možnost poslechnout nejen hlasy z praxe teplárenství a energetiky, ale podobně jako v předešlých ročnících i přípravu legislativních a regulativních opatření z úst zástupců dotčených ministerstev.

V teplárenství a energetice hraje regulace zásadní roli už nyní a v budoucnosti bude stále větší. „Letošní Dny teplárenství a energetiky pro nás byly přínosné, protože jsme měli možnost hovořit o revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). To znamená informovat širokou teplárenskou veřejnost o tom, co se připravuje pro další obchodovací období 2021-2030. Je pro nás velmi důležité, že zde můžeme vše prodiskutovat a že se nám dostává zpětné vazby nejen od teplárníků, ale i od kolegů z Ministerstva průmyslu a obchodu,“ řekl Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí představilo prostřednictvím ředitele Odboru odpadů Jaromíra Manharta tři nové odpadové zákony, které jsou dnes již v mezirezortním připomínkovém řízení.

„Jsem rád, že jsme mohli přestavit novou odpadovou legislativu. Harmonogram, který má schvalovací proces, bychom rádi dodrželi. Znamená to uskutečnit do června mezirezortní konferenční vypořádání, v letních měsících předložit návrhy zákonů Legislativní radě vlády, během září nebo října nechat schválit zákony v rámci jednání vlády a ideálně do konce letošního roku předložit zákon do Poslanecké sněmovny,“ uzavřel Jaromír Manhart.


Konferenci podpořili generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s., KLINGER Fluid Control GmbH, Veolia Energie ČR a.s. Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s., United Energy, a.s., Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskutečnil třetí dubnový týden v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/feed/ 0
První debata spitzenkandidátů skončila bez jasného favorita https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/#respond Thu, 02 May 2019 09:57:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129340 V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr evropských lidovců.

„Dialog, rovnost a udržitelnost“, lepší rovnováha mezi Bruselem a členskými státy, nebo „nová zelená dohoda pro Evropu“ byla některá z témat, kterými se diskutující zabývali.

Maastrichtské debaty se zúčastnil kandidát eurosocialistů Frans Timmermans, liberál Guy Verhofstadt, kandidátka Evropské levice Violeta Tomićová, Bas Eickhout za Zelené, a Jan Zahradil za Evropské konzervativce a reformisty (ECR).

Manfred Weber, spitzenkandidát Evropské lidové strany (EPP), se z debaty omluvil kvůli své účasti na oslavách v Bavorsku. Organizátoři debaty však tvrdí, že mu termín diskuse oznamovali rok dopředu.

The Capitals: Nový šéf Evropské komise nemusí vzejít ze spitzenkandidátů, říká Jan Zahradil

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Optimistické výhledy: Vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil věří, že jeho politická skupina zůstane po květnových volbách třetí největší v Evropském parlamentu. Dále uvedl, že budoucí předseda Evropské komise nemusí vzejít …

Digitální Evropa

Všichni kandidáti se shodli na tom, že Evropa musí regulovat velké technologické firmy jako je Google, Amazon a Facebook.

„Tyto technologické společnosti používají údaje, které jim dáváme zadarmo a ony z toho pak mají miliardové zisky“, prohlásil Timmermans. EU by měla podle něho zabezpečit, aby firmy řádně odváděly daně a aby občané měli kontrolu nad svými údaji.

Na otázku, zda považuje stránku Wikileaks za hrdinský počin, nebo za problém, Eickhout odpověděl, že „to jsou hrdinové, kteří přinášejí transparentnost“. Dodal, že technologické společnosti „musí zabezpečit, že hrají podle evropských pravidel, což znamená, že při zadávání reklamy musí být vše plně transparentní“.

Zatímco Verhofstadt by chtěl zřízení evropského regulátora, podle Timmermanse by to bylo protekcionistické opatření.

Konzervativec Zahradil zase žádá co nejmenší regulační zásahy EU. „Evropská komise by neměla jednat jako vláda Evropy, ale pomáhat národním vládám.“

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Udržitelná Evropa

S výjimkou Zahradila všichni kandidáti vyjádřili podporu studentským klimatickým stávkám. Timmermans i Eickhout mají klimatickou agendu za jednu ze svých hlavních priorit. Kandidátka levice Violeta Tomićová označila klimatickou změnu za „největší boj 21. století.“

„Pokud Evropa nenastaví správné klimatické cíle a nevyčlení dostatečné investice, budeme muset dovážet elektrická auta z Číny,“ varoval Eickhout. Bude-li Evropa konat správně, přinese to „investice do nových pracovních míst i do nové ekonomiky v každém sektoru“.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Zahradil zopakoval, že některé země nejsou připraveny na tak rychlou transformaci. „Musíme postupně upustit od spalování uhlí, ale pokud to uděláme ze dne na den, bude to utrpení,“ myslí si.

Na výčitku, že je „klimatický dinosaurus“ český kandidát reagoval, že mu to nevadí. „Vždy jsem měl rád Jurský park“.

Sociální Evropa

Kandidáti se rovněž zabývali situací nezaměstnaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Musíme zvýšit mobilitu lidí v EU, máme 3 miliony volných pracovních míst. Potřebujeme změnit i sociální politiku a zabezpečit (v EU) minimální sociální ochranu,“ urgoval Verhofstadt.

Timmermans zase volá po celoevropské minimální mzdě nastavené na 60 % průměrné mzdy v dané zemi. „Zabilo by nás, kdybychom zaplatili o 50 centů navíc za pizzu, abychom zajistili, že lidé budou chráněni?“, zeptal se.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by usilovali o takovou Komisi, která by byla genderově vyvážená.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Rozpory nad USA

Když se řeč stočila na amerického prezidenta Donalda Trumpa, diskuse se přiostřila.

Podle liberála Verhofstadta musí Evropa jednat, aby mírnila „toho muže ve Washingtonu a jeho slabomyslnost“. Frans Timmermans zase řekl, že Evropa musí být hlavně jednotná a nedovolit, „aby nás Trump hnal proti sobě“.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Další hlavní téma večera přišlo od Base Eickhoutea, podle kterého bude klíčové, jak Weber přistoupí k utvoření a řízení většiny v nově zvoleném europarlamentu.

„Vytvoří koalici s progresivními silami, nebo bude pokračovat v tom, co jsme bohužel viděli doposud a bude spolupracovat s pravicí?“

Podle hlasování diváků v průzkumu během debaty byl nejpřesvědčivější Timmermans (43 %), následovaný Eickhoutem (36 %), Verhofstadtem (9 %), Zahradilem (7 %) a nakonec Tomićovou (5 %).

Druhá diskuse se uskuteční již dnes 2. května v italské Florencii.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/feed/ 0
Šéf Foratomu: Dostavba jaderných reaktorů se komplikuje, protože jich je málo https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/ https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/#respond Mon, 29 Apr 2019 15:50:44 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129270 Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.

Za prodlužování a předražování výstavby nových reaktorů v Evropě může ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci. Myslí si to ředitel průmyslové skupiny Foratom Yves Desbazeille. Šéf evropské jaderné lobby sídlící v Bruselu poskytl portálu EURACTIV.sk rozhovor před začátkem 14. Evropského jaderného fóra, které se uskuteční v úterý 30. dubna v Praze.

Fórum se koná v době, kdy média informují o zpožděné výstavbě jaderných bloků ve slovenských Mochovcích či ve francouzském Flamanville. Desbazeille přesto vítá návrh dlouhodobé klimatické strategie Evropské unie, který počítá v roce 2050 s 15procentním podílem jaderné energie na výrobě elektřiny. „Dovedeme si představit i 25 procent,“ říká optimisticky Desbazeille.

Jádro a klima

Ředitel Foratomu vyzdvihuje, že Evropská komise v návrhu dlouhodobé klimatické strategie označuje jadernou energii spolu s obnovitelnými zdroji za „páteř bezuhlíkové evropské elektroenergetiky“. Energii vyrobenou z jádra lze podle něj snadno distribuovat a je vhodným doplňkem energie z obnovitelných zdrojů.

Dokument Komise však počítá se snížením podílu jádra na výrobě elektřiny z dnešních 26 procent na 15 procent v roce 2050. Obnovitelné zdroje by v té době měly produkovat 80 procent elektřiny.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Foratom počítá s tím, že k dosažení 15procentního podílu v roce 2050 bude zapotřebí postavit nové reaktory s kapacitou 60 až 100 gigawattů. V současné době disponuje EU reaktory s kapacitou asi 120 gigawattů. Otázkou tedy podle Desbazeillea zůstává, jak vybudování nových kapacit zajistit. Svou úlohu přitom musí sehrát i samotný průmysl, a to zejména v souvislosti se zajištěním dodavatelského řetězce a konkurenceschopnosti nových jaderných zařízení.

Přístup k fondům

Výzvou bude podle Desbazeilleho vytvoření investičního rámce pro jadernou energetiku. Jaderná lobby přitom nedoufá, že by se nové projekty mohly financovat v rámci víceletého finančního rozpočtu EU.

Ředitel Foratomu však podotýká, že jaderný průmysl by měl mít přístup k evropským fondům určeným na nízkouhlíkovou ekonomiku. Z fondů EU se totiž financuje transformace uhelných regionů.

Unie by podle něj měla také umožnit jaderným projektům ucházet se o podporu z Inovačního fondu, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a z fondu InvestEU, jehož cílem je veřejnými investicemi podněcovat investice soukromé. Dnes jaderné projekty takovou možnost nemají. Další naději vidí Desbazeille ve státních podporách.

Předražování a prodlužování

Pro řadu zemí je však dotování nových reaktorů nepřijatelné. Po katastrofě ve Fukušimě je totiž nepovažují za bezpečný zdroj energie.

Dalším problémem je prodlužování a předražování dostavby nových projektů, které se v současné době odehrává na Slovensku či ve Francii.

Slovenské elektrárny podle Denníku N tento měsíc oznámily možné navýšení současného rozpočtu atomové elektrárny v Mochovcích o 270 milionů eur. Spuštění třetího bloku se má však údajně odložit o osm měsíců. Provoz by tak začal až v příštím roce.

Podobná situace nastala ve Francii, kde měl být letos spuštěn reaktor třetí generace (označovaný zkratkou EPR – evropský tlakovodní reaktor). Místní Úřad jaderného dozoru má však ohledně jeho provozu pochybnosti, podle portálu BFM Business se tak spuštění muže odložit i o několik let.

„V některých zemích to není tak dobré, jak by mělo být,“ reaguje Desbazeille. „I my bychom chtěli vidět pozitivní výsledky,“ říká.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Úspory z rozsahu

Šéf jaderné lobby se domnívá, že za zmíněné odklady může „ztráta odbornosti v dodavatelském řetězci jaderného průmyslu v Evropě“. Postavení jednoho reaktoru za deset let podle Desbazeilleho nestačí k udržení kvalifikovaného personálu. Připomíná také, že dva reaktory EPR v Číně, které postavili Francouzi, už vstoupily do provozu, přestože se začaly stavět později než ty v Evropě.

Desbazeille tvrdí, že čím více reaktorů jednoho typu se postaví, tím kratší a levnější bude každý další. Tyto úspory z rozsahu se podle něj projevily v Evropě během výstavby atomových elektráren v 70. a 80. letech minulého století.

Jádro potřebuje podporu veřejnosti

Otázkou zůstává, zda bude veřejnost při současných problémech s dostavbou jaderných bloků souhlasit s výstavbou dalších. Šéf jaderné lobby si uvědomuje, že bez podpory veřejnosti se žádný jaderný projekt neobejde.

V některých zemích vidí „silnou opozici“ vůči jádru, v jiných zase „pozitivní vývoj“. Za příklad druhé skupiny považuje některé severské politické strany, které boj proti klimatickým změnám spojují s podporou jaderné energie.

Desbazeille zdůrazňuje, že každý členský stát si podle evropských smluv může svobodně zvolit svůj energetický mix. „Negativní veřejné mínění v jedné zemi by nemělo bránit jiné, aby stavěla nové reaktory,“ říká.

Zvláště Rakousko se snaží přes žaloby k Soudnímu dvoru EU blokovat nové projekty. Se stížností na britskou elektrárnu Hinkley Point C neuspělo, ale odvolalo se. Soud v Lucemburku posuzuje i jeho další žalobu, a to na maďarský Paks 2.

Mobilizují se také rakouští aktivisté. Organizace Global 2000 si nedávno stěžovala na bezpečnost dostavby elektrárny v Mochovcích a podle Denníku N proti ní shromáždila 150 tisíc podpisů. Slovenské úřady jejich stížnost odmítly jako bezpředmětnou.

Reforma Euratomu

Evropská komise v dubnu navrhla posílit „demokratickou odpovědnost“ v rozhodování v rámci smlouvy o Euratomu. Již 60 let stará smlouva označuje rozvoj jaderné energie za „společný cíl“ evropského společenství. Na rozdíl od jiných evropských smluv ještě neprošla reformou.

Komise, která Euratom spravuje, plánuje založit „skupinu odborníků na vysoké úrovni“, kteří by diskutovali o posílení demokratického rozhodování po roce 2025.

To může znamenat větší zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do rozhodování o palivovém cyklu, jaderné bezpečnosti a uzavírání atomových elektráren.

Desbazeille proti navrženým změnám nemá námitky. Na druhé straně však zdůrazňuje, že pokud vznikne evropská skupina odborníků, Foratom chce být její součástí.

„Jaderný průmysl potřebuje stabilní regulační rámec. Chceme se vyhnout nepředvídaným rozhodnutím,“ uzavírá Desbazeille.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/news/sef-foratomu-dostavba-jadernych-reaktoru-se-komplikuje-protoze-jich-je-malo/feed/ 0
Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/ https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/#respond Fri, 26 Apr 2019 12:07:09 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129204 Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Budoucnost české energetiky spočívá podle ministra životního prostředí Richarda Brabce v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. „Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává,“ uvedl Brabec na mezinárodní konferenci Solární energie a akumulace v ČR, která se konala 16. dubna v Praze.

Jak ale upozornili odborníci na energetiku, ČR má v oblasti obnovitelných zdrojů rozhodně co dohánět.

„Nárůst od roku 2013 se nekonal, naše energetika zejména v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by potřebovala nabrat nový dech,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Česko je podle něj v podpoře obnovitelných zdrojů málo ambiciózní, což se projevuje i v připravovaném klimaticko-energetickém plánu ČR do roku 2030. Ten je zatím ve formě návrhu a obsahuje české ambice v oblasti omezování skleníkových plynů, podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti apod. Právě v těchto oblastech se totiž ČR společně s dalšími zeměmi EU zavázala k postupnému zlepšování situace, plán proto podléhá souhlasu ze strany Evropské komise.

Dokument připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ostatními resorty, zejména ministerstvem životního prostředí. Počítá s nižší závislostí na uhlí, ale také s vyšším podílem jaderné energie a obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. Stanovené cíle by ale podle odborníků na obnovitelné zdroje mohly být vyšší. Plán je totiž méně ambiciózní než Státní energetická koncepce z roku 2015.

Solární zdroje se nezapojí do aukcí

Podle Sedláka se může Česko inspirovat například Francií, která má podobnou energetickou politiku jako ČR, ale čím dál větší podíl získávají právě obnovitelné zdroje. Od konce loňského roku například podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren, a to na základě aukcí, ve kterých si vybírá výrobce energie podle jejich nabídky. Soutěžní prostředí pak vede k tomu, že se cena za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů snižuje.

Česká republika se však v oblasti fotovoltaik k podobnému kroku nechystá. Upozornila na to výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. „Záměr nezařadit solární zdroje do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory, dlouhodobě kritizujeme,“ uvedla Hamáčková.

Obnovitelné zdroje nejsou už jen teorie. Síť jich dokáže pojmout mnohem víc, říká energetický expert Hnutí DUHA

V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní, a síť to přesto zvládá, říká pro EURACTIV.cz Karel Polanecký.

Rozhovor s Karlem Polaneckým, energetickým expertem Hnutí DUHA, vznikl u příležitosti představení Atlasu energie, …

Aukce má zavést plánovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a týkat se mají výroben energie s výkonem nad 1 megawatt. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů přitom doufali, že do aukcí budou zařazeny právě i fotovoltaiky. Současná podoba návrhu ale takovou novinku nezavádí. Na místo toho podporuje pouze malou fotovoltaiku na střechách budov formou operačních programů a dotací v rámci Nové zelené úsporám.

Přestože podpora malých solárních zdrojů energie v domácnostech a firmách se těší podpoře odborníků, podle Sedláka ze Svazu moderní energetiky to nestačí. Novela by podle něj měla umožnit výstavbu fotovoltaik například na tzv. brownfieldech, tedy bývalých průmyslových objektech, které dnes zůstávají bez využití.

Tomáš Smejkal, ředitel Oddělení strategie ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jeho názoru oponoval s tím, že MPO rozvoj fotovoltaik na brownfieldech podporuje prostřednictvím investic. Příležitost pro financování výstavby velkých solárních elektráren by podle něj mohl představovat také Modernizační fond, do něhož zamíří výnosy z prodeje emisních povolenek a měl by fungovat již od roku 2021. Smejkal dále podotkl, že obnovitelné zdroje jsou jedním z prioritních témat kohezní politiky EU, o jejíž budoucí podobě se v současné době vyjednává.

Český plán nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů, tvrdí ekologové

Glopolis, Hnutí Duha a další organizace vyčítají Ministerstvu průmyslu a obchodu strukturu českého energeticko-klimatického plánu, který vyžaduje EU. Nelíbí se jim především plánovaný podíl obnovitelných zdrojů.

Zařazení fotovoltaik do energetických aukcí nepodporuje ani ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Vzhledem k tomu, že aukce by se povinně týkaly výroben energie od 1 megawattu, v ČR by podle něj musely vzniknout rozsáhlé plochy solárních elektráren. „Bavíme se o obrovských megaparcích, které ale nemáme v ČR kam dát,“ upozornil Hájek. Navíc se obává toho, že v aukcích by soutěžila pouze hrstka projektů, které by se mohly na nabídkách předem domluvit.

„Megaprojekty jsou to nejhorší, co se může české fotovoltaice stát,“ varoval dále Hájek. Fotovoltaika podle něj potřebuje získat zejména lepší mínění veřejnosti. S výstavbou by se tedy mělo postupovat „odspodu“, tedy od umisťování malých fotovoltaik na střechy garáží a domů.

Malé reaktory budoucností českého jádra

Kromě obnovitelných zdrojů má být významnou součástí budoucího českého energetického mixu také jaderná energie. S odstavováním uhelných elektráren totiž bude nutné ČR energeticky zabezpečit, na což však obnovitelné zdroje energie nebudou podle argumentace dominantní části české odborné veřejnosti stačit. Právě tuto výzvu zdůraznil ve svém příspěvku na konferenci vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj je rozvoj obnovitelných zdrojů velmi důležitý, vedle nich ale vyzdvihl potenciál malých jaderných reaktorů.

„Má-li jaderná energetika přežít, tak budoucností jsou jedině malé jaderné reaktory,“ prohlásil Míl. Výhoda malých modulárních reaktorů podle něj spočívá v krátké době výstavby, která trvá nejdéle tři roky. Jejich pořízení je také méně náročné jak finančně, tak i administrativně.

Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema

Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.

Řada českých odborníků na energetiku se tedy při příležitosti konference shodla, že český energetický mix bude mít v následujících dekádách dva hlavní pilíře – obnovitelné zdroje a jádro. Česká republika tak následuje evropský trend, který se ubírá stejným směrem.

Otázkou zůstává, zda jsou české ambice s ohledem na evropské klimatické a energetické požadavky dostatečně ambiciózní. Odpovědět by již brzy mohla Evropská komise, která v současné době posuzuje návrh českého klimaticko-energetického plánu. Finální podoba dokumentu, na základě kterého se bude odvíjet česká energetická a klimatická politika do roku 2030, by měla být známá do konce letošního roku.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/news/cesko-musi-byt-v-podpore-obnovitelnych-zdroju-ambicioznejsi-rikaji-experti/feed/ 0
Unijní trh s plynem bude mít nová pravidla, potvrdil Evropský parlament https://euractiv.cz/section/energeticka-bezpecnost/news/unijni-trh-s-plynem-bude-mit-nova-pravidla-potvrdil-evropsky-parlament/ https://euractiv.cz/section/energeticka-bezpecnost/news/unijni-trh-s-plynem-bude-mit-nova-pravidla-potvrdil-evropsky-parlament/#respond Thu, 04 Apr 2019 11:01:10 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128651 Novou podobu pravidel pro trh s plynem, předběžně dohodnutou s členskými zeměmi, dnes potvrdilo při hlasování plénum Evropského parlamentu.

Úprava pravidlům evropského jednotného trhu podřizuje všechny plynovody vedoucí z jiných zemí na území států EU a v jejich pobřežních vodách. V praxi tak například nový plynovod Nord Stream 2 po dnu Baltského moře bude muset provozovat jiná společnost než ruský gigant Gazprom, připomněl český europoslanec Luděk Niedermayer.

EU se dohodla na pravidlech pro plynovod Nord Stream 2

Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na předběžných pravidlech shodly všechny členské státy. Nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament.

Evropská unie v současnosti pro svoji spotřebu více než 70 % zemního plynu importuje, a to především z Norska, Alžírska a hlavně z Ruské federace. S úpravou pravidel přišla Evropská komise v roce 2017 ve snaze zajistit větší právní jistotu pro dodavatele i spotřebitele a zvýšit bezpečnost dodávek.

Členské státy se předběžně s europarlamentem na podobě textu přijatelné pro obě strany shodly letos v únoru. Pravidla začnou platit 20 dní po zveřejnění v oficiálním věstníku EU, přičemž země budou mít devět měsíců na příslušné změny ve vlastních národních pravidlech.

Lidovecký europoslanec Jerzy Buzek po hlasování připomněl, že řada subjektů si přála, aby dnes přijaté změny spadly pod stůl. „Bez nich by totiž evropská pravidla neplatila na plynovody ze zemí, které nejsou členy Unie. Pro některé hráče na trhu by to znamenalo zisky, bylo by to ale v mnoha ohledech ztrátou pro naše občany a pro celou energetickou unii,“ míní Buzek.

Parlament dnes text přijal poměrem hlasů 465 ku 95, 68 europoslanců se zdrželo.

Podle nových pravidel bude Evropská komise oprávněna zmocnit členský stát, kde by měl plynovod vstupovat na unijní území, k zahájení rozhovorů o dodávkách plynu, pokud by to podle ní nebylo v konfliktu s právem EU nebo nepředstavovalo hrozbu pro hospodářskou soutěž nebo bezpečnost dodávek. Před udělením výjimky bude Komise muset věc konzultovat s ostatními státy Unie. Jinak budou dohody o nových plynovodech ze zemí mimo EU zcela v evropské kompetenci.

„Rusko-ukrajinská plynová krize z roku 2008 byla pro EU ponaučením. Pro unijní trh s plynem byla po ní přijata nová pravidla podporující bezpečnost a transparentnost. Deset let stará pravidla však například nepočítala se stavbou nových plynovodů z Ruska do některých členských států,“ vysvětlil dnes Niedermayer, proč byla nová pravidla třeba.

Luděk Niedermayer: Politika „zagresivňuje", mohou za to i sociální sítě

Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.

]]>
https://euractiv.cz/section/energeticka-bezpecnost/news/unijni-trh-s-plynem-bude-mit-nova-pravidla-potvrdil-evropsky-parlament/feed/ 0
Stát počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů. Ale v jakém rozsahu? Co na to klíčové úřady a solární sektor? [Promoted content] https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/stat-pocita-s-rozvojem-obnovitelnych-zdroju-ale-v-jakem-rozsahu-co-na-to-klicove-urady-a-solarni-sektor/ https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/stat-pocita-s-rozvojem-obnovitelnych-zdroju-ale-v-jakem-rozsahu-co-na-to-klicove-urady-a-solarni-sektor/#respond Wed, 03 Apr 2019 09:00:31 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=128557 Kontroly překompenzace, aukce pro solární elektrárny, kontroly státních orgánů a dopady chystané novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie na solární sektor.

Tato témata budou hýbat diskuzí zástupců jednotlivých úřadů v rámci dubnové konference „Solární energie a akumulace v ČR.“ Akce, na kterou se do Prahy sjedou energetičtí experti z ČR i zahraničí, je tradičně zaměřena na aktuální situaci v oblasti české a evropské legislativy, nejnovější trendy moderní energetiky názory na budoucí energetický mix, kompetence úřadů, akumulaci energie, digitalizaci nebo elektromobilitu.

Dne 16. dubna se v jednom panelu setkají zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) a Státní energetické inspekce (SEI). O činnosti ERÚ promluví Vladimír Vlk, člen Rady ERÚ. Kontroly překompenzace a novinky z novely zákona o POZE představí Ladislav Havel, ředitel Odboru elektroenergetiky MPO a na cenové kontroly v oblasti podporovaných zdrojů energie se zaměří Pavel Gebauer ze Státní energetické inspekce. Legislativní rámec a dopady na solární sektor přiblíží právní experti Pavel Doucha a Josef Fiřt.

„Ministerstvo průmyslu nepočítá v připravované novele zákona o podporovaných zdrojích energie s podporou solárních systémů formou aukcí.. Energetický regulační úřad i Státní energetická inspekce letos zahájily cenové kontroly podporovaných zdrojů energie, které jsou první od roku 2016, kdy byl novelizován energetický zákon. Kvůli nejasné dělbě kompetencí mezi oběma úřady od roku 2016  kontroly nevykonával žádný z nich. Už to, že se na konferenci setkají v jednom bloku zástupci klíčových úřadů, naznačuje velmi zajímavou diskuzi,“ říká Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.

Více o konferenci ZDE

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/stat-pocita-s-rozvojem-obnovitelnych-zdroju-ale-v-jakem-rozsahu-co-na-to-klicove-urady-a-solarni-sektor/feed/ 0
Skončí v Česku doba skládková? To je další zajímavé téma Dnů teplárenství a energetiky [Promoted content] https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/press_release/skonci-v-cesku-doba-skladkova-to-je-dalsi-zajimave-tema-dnu-teplarenstvi-a-energetiky/ https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/press_release/skonci-v-cesku-doba-skladkova-to-je-dalsi-zajimave-tema-dnu-teplarenstvi-a-energetiky/#respond Tue, 02 Apr 2019 13:09:43 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=128539 Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Partneři Dnů teplárenství a energetiky 2019

Jako každý rok i letos akci podpoří generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s.  Letos k nim nově přibyla společnost KLINGER Fluid Control.

Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s. United Energy, Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze. To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2019
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde:
Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Zastoupení pro jednání s médii:

Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

Manažer konference:

Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz

]]>
https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/press_release/skonci-v-cesku-doba-skladkova-to-je-dalsi-zajimave-tema-dnu-teplarenstvi-a-energetiky/feed/ 0
Stavět, či nestavět jaderné elektrárny? ČR má dilema https://euractiv.cz/section/energetika/news/stavet-ci-nestavet-jaderne-elektrarny-cr-ma-dilema/ https://euractiv.cz/section/energetika/news/stavet-ci-nestavet-jaderne-elektrarny-cr-ma-dilema/#respond Thu, 28 Feb 2019 13:39:48 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127458 Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014.

Český energetický sektor stojí před těžkým rozhodováním o tom, na jaké zdroje vsadí do budoucna. Ačkoliv u obnovitelných zdrojů dále klesá cena, jejich využití je spojené mimo jiné s tím, jestli budou vyvinuty technologie na efektivní skladování elektřiny. Plyn s sebou na druhou stranu přináší geopolitické otazníky, jak se v současnosti ukazuje v případu plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska do Německa a je trnem v oku řadě zemí.

EU se dohodla na pravidlech pro plynovod Nord Stream 2

Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na předběžných pravidlech shodly všechny členské státy. Nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament.

Nedávná diskuse pořádaná Institutem pro politiku a společnost se věnovala budoucnosti českého energetického mixu, a to včetně role jaderné energetiky a výzev s ní spojených.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmínila, že pokud existuje opravdu kontroverzní téma, pak je to právě jaderná energetika. „Faktem je, že investice do jaderné energetiky je riskantní, zejména v dnešním světě, který volá po rychlé návratnosti,“ upozornila s tím, že také vzhledem k dlouhé době výstavby a vysoké počáteční investici není jádro pro investory přitažlivé. Žádoucí je ovšem podle Drábové odpovědět si na to, jestli si Česko i přes tyto důvody může dovolit jádro nevyužívat a předem si ho „ošklivit“.

Analytik a investor Michal Šnobr poukázal na vývoj v německé energetice a její propojení s tou českou. „Geograficky jsme zaklesnuti do Německa a nemáme východiska. Němci mají jedinou možnost, plyn, a je otázka, jestli to bude dočasné nebo trvalé řešení,“ upozornil analytik.

Doba jádru nepřeje

Evropská unie pokračuje v rozšiřování legislativy pro ochranu klimatu, jejíž součástí je i snaha o snižování emisí. Jedním z pozitiv jaderné energetiky jsou právě nízké emise oxidu uhličitého, jak upozornil předseda energetické sekce Hospodářské komory ČR Václav Hrabák. „Žádný energetický zdroj nemá tak nízkou produkci CO2 jako jaderná energetika, včetně obnovitelných zdrojů. Z jedné watthodiny spotřebovaného uhlí vzniká 960 gramů CO2, 460 z plynu. U jádra je to 9 gramů,“ podotkl Hrabák.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Na druhou stranu, doba výstavbě nových jaderných bloků v Česku a v celé Evropě podle odborníků nepřeje. „Od dob dostavby Temelína nebyl historicky horší okamžik pouštět se do stavby jaderného bloku, než je v tomto okamžiku,“ řekl Šnobr. Investoři podle něj sektor opouští, v poslední době selhala v Evropě stavba osmi jaderných bloků.

„Dokonce náš vzor, Francie, oznámila, že do roku 2021 se nebude pouštět do nových jaderných projektů, dokud technologie nedokáží svou životaschopnost,“ nechal se slyšet investor. Potenciální český projekt by podle něj také s velkou pravděpodobností narazil na odpor od sousedů z Rakouska a Německa.

Drábová s ním v otázce načasování souhlasila. Vhodné „okno“ pro výstavbu nových bloků, které se otevřelo mezi lety 2008 a 2014, si Česko podle ní nechalo „přibouchnout“. „Na druhou stranu mám velké pochybnosti, jestli se ještě v době, která je akceptovatelná, dočkáme,“ podotkla jaderná fyzička.

Moderátor debaty z Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček se zajímal o to, proč je v současnosti tak problematické jaderné elektrárny stavět.

Dana Drábová měla zato, že se jedná o dočasnou fázi, navíc regionálně specifickou. „Do této civilizační etapy se dostala Evropa a částečně i Severní Amerika proto, že jsou to společnosti náramně bohaté. S rostoucím bohatstvím klesá ochota investovat svůj čas, úsilí, a především přijímat určitá rizika, která s budováním velkých investičních celků souvisí,“ podělila se o svůj pohled. S tím jsou podle ní spojeny také vzrůstající nároky evropských pravidel, které jsou součástí „stavu mysli“ současné Evropy, a nenacházejí se pouze v energetice nebo speciálně u jádra.

Stejné společnosti, u kterých Šnobr mluvil v Evropě o selhání, jsou podle Drábové se svými projekty jaderných bloků úspěšné v Číně. Podmínky výstavby jsou tam méně náročné, přesto prý nemá Mezinárodní atomová agentura pochyby, že by byly asijské jaderné elektrárny méně bezpečné.

Unie buduje jaderný reaktor za miliardy eur. Investované peníze jsou pod dozorem europoslanců

Výstavba jaderného experimentálního reaktoru ITER je pro EU finančně náročná. Díky projektu však došlo k vytvoření několika desítek tisíc pracovních míst. ITER by měl navíc v budoucnu získávat energii přelomovým způsobem.

Jak se pohnout z místa

Zájem o dostavbu jaderných bloků v Česku měly nebo mají společnosti z Číny, Ruska nebo USA. Michal Šnobr nicméně vyzval, aby stát do projektů nepouštěl zahraniční investory. „Pokud politici chtějí stavět jadernou elektrárnu, ať odpovědnost vezmou na sebe a ať se zodpovídají voličům,“ uvedl.

„Energetika má dlouhý cyklus. Rozhodování o tom, do čeho se bude investovat, se dělá na desítky let dopředu. Otočit kormidlo není nic snadného,“ upozornila Drábová. Stratégové ve státní správě by podle ní měli mít odvahu rozhodnout se pro nějaké směřování, a to i s vědomím, že jejich kroky mohou být za dvacet let odsouzeny.

Oba se pak shodli na tom, že nejen jaderná, ale celá energetika se v České republice neposune dopředu bez vyřešení vztahu státu ke společnosti ČEZ. V důsledku kupónové privatizace má největší výrobce elektřiny v Česku 30 % minoritních akcionářů. Ačkoliv Česko vytvořilo státní energetickou koncepci, která identifikuje priority a strategické záměry země v rámci sektoru energetiky, podle Šnobra se jí ČEZ kvůli své struktuře řídit nemůže.

„Všichni členové představenstva ČEZ jsou trestněprávně a majetkově odpovědní akcionářům. A pokud by udělali jakoukoliv nerentabilní investici, což jaderná energetika samozřejmě je, tak budou mít obrovský problém,“ uzavřel Šnobr, který je sám jedním z minoritních akcionářů.

Česko předá EU energetický plán ještě během ledna

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje i budoucnost české energetiky. To vše zahrnuje český energetický plán, který ČR musí zaslat Evropské komisi.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/news/stavet-ci-nestavet-jaderne-elektrarny-cr-ma-dilema/feed/ 0
Jaromír Kohlíček: Demokracie není anarchie. EU se musí vrátit k selskému rozumu https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/#respond Tue, 26 Feb 2019 12:13:54 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=127356 Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE-NGL) v roce 2016 nahradil v Evropském parlamentu Miloslava Randsdorfa. Je místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a členem delegace v parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. Zabývá se především energetikou, sociálními otázkami a dopravou.

Aspiroval jste na lídra kandidátky KSČM pro evropské volby. Jedničkou na kandidátce se ale nakonec stala Kateřina Konečná a Vy jste obsadil 17. místo. Očekával jste tento výsledek?

Čekal jsem, že výsledek může být horší. Původní návrh totiž byl, že budu na 35. místě kandidátky. Takže 17. místo je pro mě lichotivé.

Podle prvních odhadů, by KSČM mohla v Evropském parlamentu získat 2 křesla. Stanovili jste si se spolustraníky cíl, kolika mandátů byste chtěli ideálně dosáhnout?

Oficiálně jsme si cíl nestanovili. Nicméně když jdu do voleb, tak do nich jdu, abych vyhrál. Podle toho by měla vypadat i kampaň. To znamená, že musíme být vidět na sociálních sítích, musíme být vidět v terénu a když se koná jakákoliv akce, tak musíme mít snahu se jí zúčastnit.

První odhady výsledků eurovoleb jsou na světě. V ČR by nejlépe dopadlo hnutí ANO

Evropský parlament dnes zveřejnil první odhady toho, jak by mohly dopadnou květnové evropské volby. Podle projekce zůstane nejsilnějším uskupením Evropská lidová strana (EPP), euroskeptici posílí a za Česko získá nejvíce mandátů vládní ANO.  

Volební účast v evropských volbách byla v ČR velmi nízká. Podle statistik se eurovoleb účastní především pravicoví voliči. Jak byste jako člen levice motivoval voliče, aby přišli k volbám? Co byste jim vzkázal?

Já bych voličům řekl, že se v Evropském parlamentu schvaluje 86 % našich zákonů. Čili myšlenka, že neúčast ve volbách je potrestáním kandidujících, je velký omyl. Lidé, kteří nepřijdou k volbám tím vlastně umožní, aby ta malá část populace, která k volbám přijde, dostala místo svého jednoho hlasu pětkrát tolik. Rád bych jim také vzkázal, že chtějí-li něco ovlivnit, měli by přijít k volbám, vyjádřit svůj názor a také využít svých preferenčních hlasů, díky kterým není ani to poslední místo na kandidátce ztraceno. Voliči tak mohou zásadně zasáhnout do budoucího složení Evropského parlamentu.

Myslíte si, že letos bude volební účast v ČR vyšší?

Nejsem si jist, ale velmi rád bych viděl alespoň 30% účast. Jestliže se tak stane, tak to bude úspěch všech, kteří u voleb aktivně vystupují.

Jaký je „Váš“ program, co budete v kampani zdůrazňovat jako Jaromír Kohlíček?

Mým heslem je: „Vždy jsem podporoval a budu podporovat většiny a pomáhat jim.“ Protože většina lidí vytváří HDP, většina lidí pracuje, vytváří něco užitečného pro ostatní a většina lidí náš stát, region či obec a také EU živí.

Mou prioritou je také řešení problémů a pomoc malým obcím. Obce totiž mají neskutečné problémy s naplňováním české i unijní legislativy. V této oblasti musí být ještě uděláno spoustu práce. Řešením může být například digitalizace administrativy a zlepšení poradenství. Proto často spolupracuji s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem zemědělství.

Co se týče mé kampaně, tak ta už pomalu probíhá a vychází z toho, že už celkem vím, o čem je práce v Evropském parlamentu. To totiž neplatí pro nově zvolené europoslance. Praxe je taková, že trvá celé volební období, než se nový europoslanec zapracuje.

Jak hodnotíte předchozí volební období, mohl byste mi říct nějaké Vaše úspěchy?

Moje období bylo poněkud zkrácené, já jsem se tím pádem nedostal k nějakým výrazným zprávám. Myslím si, že velkým úspěchem byla derogace pro práci lodníků vnitrozemských států. Byla to spíš náhoda, ale zachytil jsem signál a podařilo se mi zareagovat. To je totiž strašně důležité, abyste včas a rychle reagovali. V jiných momentech je ale naopak třeba spíše počkat. Jsem také velice rád, že se mi daří znovu do technické veřejnosti vnášet otázku vodíkového hospodářství na jedné straně a rozvoje hybridů na straně druhé. Také podporuji, a budu podporovat, rozvoj v oblasti železniční a lodní dopravy.

A jaké jsou Vaše neúspěchy? Existuje například něco, co se Vám nepodařilo prosadit?

Bohužel se mi nepodařilo prosadit, abychom udělali v železnici holding, tak jako to mají ve Francii, Rakousku a Německu a jako to připravují v Polsku. Česká republika v tomto poněkud zaspala.

Stanovil jste si nějaké cíle, budete-li zvolen? Něco, co byste třeba rád z minulého období dotáhl dokonce, nebo něco, co byste v dalším období rád začal? 

Chtěl bych pokračovat v energetické legislativě a chtěl bych přispět k tomu, aby řízení vysokonapěťových sítí bylo realizováno v rámci koordinace, a ne formou nařízení. V oblasti dopravy bych pak rád přispěl k tomu, aby certifikační agentury, které jsou v dopravě, ale i v dalších oborech, pokud možno více sloužily svému účelu a jejich služby nebyly tak drahé jako jsou dnes.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.

Unii hrozí, že se stane příliš komplikovaným systémem

V programu KSČM pro evropské volby požadujete zásadní institucionální reformu EU. Jak by tedy vypadala EU po této reformě?

Některé věci by se měly nechávat více na národních státech a jiné věci, například společná zemědělská politika, by měly být skutečně společné. Také bychom se měli vrátit k původním plánům Schengenského prostoru. To znamená sice odstranění vnitřních hranic v EU, ale naopak ustavení vnější hranice, která by neumožňovala, aby přes ni volně přecházely miliony lidí, což se stalo předloni. Musíme si rovněž uvědomit, že EU je vysoce liberální projekt, ve kterém je zdůrazňováno, že člověk, podniky a instituce mají nějaká práva, ale už není takový důraz kladen na povinnosti těchto subjektů. Dnes je ve společnosti bohužel taková atmosféra, ve které si lidé pletou demokracii s anarchií. Totéž mnohdy platí i pro unijní instituce. Požadujeme tedy, abychom se v rámci EU vrátili k racionálnímu selskému rozumu.

Spíše než technickou proměnu institucionální struktury EU tedy požadujete navrácení kompetencí členským státům v některých oblastech?

Oblasti, které je zbytečné koncentrovat, by měly zůstat na koordinační bázi. Spolupráce by se naopak měla posílit například v sociální dimenzi. Je naprosto asociální, že v Německu pobírá zaměstnanec, který pracuje na stejném stroji a má stejnou kvalifikaci jako zaměstnanec v ČR, třikrát vyšší mzdu. Čechům by se nemělo vyplácet dojíždět za prací do Německa, mzdy by měly být v EU vyrovnanější.

Když jsme u otázky vyrovnávání mezd, jaký je Váš názor na směrnici o vysílání pracovníků, která by například českým řidičům vyslaným pracovně do zahraničí zajišťovala stejnou mzdu, jakou mají tamní řidiči?

Věc je složitější, než se jeví na první pohled. My máme jinou strukturu mzdy řidičů, kteří jsou vyslání do zahraničí. Čeští řidiči mají totiž poměrně vysoké diety oproti řidičům ze západních zemí. Takže musíme brát v potaz nejen mzdu, ale souhrnnou platbu, kterou řidič pobírá. Tato platba by ale měla být vyrovnaná.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Vraťme se zpátky k programu KSČM. Uvádíte v něm, že chcete v EU prosadit opětovné posílení role národních parlamentů. Jak by takové posílení vypadalo?

Národní parlamenty dostaly už před léty možnost vyjádřit se do několika týdnů k nové legislativě. Tahle věc se ale moc neuchytila, protože legislativní smršť je tak velká, že parlamenty členských států na novou legislativu reálně nezareagují. Čili bylo by dobré neřešit na úrovni EU každý detail a nechat některé věci skutečně na koordinační bázi.

Měli bychom se tedy vyvarovat tomu, aby se EU stala příliš komplikovaným systémem, k čemuž bohužel spěje. Komplikované systémy totiž postupem času dodýchají, takže musíme pečlivě zvážit, co je skutečně potřeba řešit na unijní úrovni, a co už ne. Klasickým příkladem je Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Tato agentura je sice výborná věc, ale její služby jsou tak drahé, že se stává kontraproduktivní, což ve výsledku brzdí vývoj letecké dopravní techniky v řadě oblastí.

V minulém roce byl představen návrh o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na některé oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, aby se EU stala akceschopnější. Je to podle Vás ta správná cesta?

Já si myslím, že je to nesmysl, protože každá země EU má v této oblasti svoje specifické zájmy. Zahraniční politika by měla být koordinovaná, nikoliv unifikovaná. V jiných politikách ale rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou smysl dává. Jedná se o některé oblasti zdanění či sociální politiky, například sociální zabezpečení či minimální důchody. V těchto oblastech bychom si měli stanovit nějaké minimální standardy a postupně je v rámci Unie sbližovat.

Menšiny jako bezpečnostní rizika

Evropská unie má za sebou několik krizí, ať už migrační nebo třeba brexit. Co bude podle Vás klíčové pro její budoucnost?

Myslím si, že je strašně důležité, abychom byli schopni povýšit sociální rozměr Unie. Abychom rozpracovali koncept povinností vůči společnosti, a nikoli jen práv. Ať už se týkají jednotlivců nebo skupin. A dále, abychom daleko více podporovali to, co potřebuje většina naší společnosti. Existují tady skupiny menšin, které jsou systematicky preferovány a které společnost rozkládají. Ať už jsou to různě formulované menšiny, nebo jsou to různá společenství migrantů, která se neintegrují do společnosti, do které přišly. To je velký bezpečnostní i sociální problém pro budoucnost rozvoje společnosti.

Jak se podle Vás Evropská unie vypořádala s těmito krizovými událostmi?

V otázce migrační krize byl postup Unie nedostatečný, pomalý a dodnes není dokončen. Všechna nařízení Dublin byla naprosto nesmyslná a místo toho, abychom jasně stanovili, že máme nějaké podmínky pro lidi, kteří přicházejí do Evropské unie, tak jsme vstřícní a tolerujeme například mnohoženství. To je cesta špatným směrem, ustupujeme tak od tradiční evropské civilizace. Zdůrazňujeme práva přicházejících menšin, ale opomíjíme jejich povinnosti. Může se stát, že na základě těchto chyb budou získávat na síle populistické strany.

V případě brexitu jsou technické otázky snadno řešitelné a jsou víceméně vyřešeny.  Michel Barnier, hlavní vyjednavač Unie pro brexit, je jeden z mála vynikajících státníků, které znám. Když jsem se dozvěděl, že právě on se stane hlavním brexitovým vyjednavačem, tak jsem si pomyslel, že je to správná volba a Britové to budou mít velice těžké.

Někteří politici a odborníci se obávají, že populistické strany po květnových evropských volbách ještě více posílí. Jste stejného názoru? Co by to z Vašeho pohledu znamenalo pro EP?

Ano, ta tendence posilování populistických stran už je tady dlouhodobě. To jsou Noví Finové na severu, to je Geert Wilders, Marine Le Pen a další. Samozřejmě je to podloženo tím, že tradiční politické strany nereagují na obrovské problémy, které tady vznikají. To způsobuje pseudopolitická korektnost, která nám brání, abychom reálné problémy vnímali. Tento celoevropský trend není dobrý pro demokracii a struktura Evropského parlamentu tím bude nesporně ovlivněna. Navíc, spousta lidí z toho je otrávená a nepřijde k volbám.

Odborníci a byznys upozorňují na 5 hlavních výzev pro EU v roce 2019

Velká očekávání přicházejí letos nejen v souvislosti s brzkými volbami do Evropského parlamentu, ale i s nejasným výsledkem brexitu. Změnit by se měla ovšem i budoucí podoba evropské integrace.

Na závěr jedna aktuální otázka. Rada EU se shodla na rozšíření sankcí vůči Rusům, kteří figurovali v zadržení ukrajinských lodí. Jak byste hodnotil vztah EU a Ruska?

Ten vztah je ambivalentní a se sankcemi vůči Rusku nesouhlasím. Zaprvé, řada států Unie potřebuje ruský trh, protože z něj dováží suroviny a vyváží tam výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Doposud kvůli sankcím přišli Francouzi o část odbytu svých sýrů, Poláci o svůj trh s jablky a Němci o část trhu se spotřebním zbožím. Tato sankční politika je kontraproduktivní, protože se snižuje objem obchodu mezi Unií a Ruskem, ale Rusko tím netrpí. Rusové si sankce naopak chválí, stali se totiž největším vývozcem zrna, začali vyvážet potraviny, ačkoli je předtím masově dováželi. V současné době se v Rusku také začala výrazně rozvíjet výroba spotřebního zboží, které bylo dříve dováženo.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/interview/jaromir-kohlicek-demokracie-neni-anarchie-eu-se-musi-vratit-k-selskemu-rozumu/feed/ 0
Unie buduje jaderný reaktor za miliardy eur. Investované peníze jsou pod dozorem europoslanců https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/ https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/#respond Mon, 25 Feb 2019 12:18:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=127328 Výstavba jaderného experimentálního reaktoru ITER je pro EU finančně náročná. Díky projektu však došlo k vytvoření několika desítek tisíc pracovních míst. ITER by měl navíc v budoucnu získávat energii přelomovým způsobem.

Výbor europarlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) ve středu 20. února schválil účetnictví jaderného projektu ITER za rok 2017. Za evropský příspěvek na vývoj Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru na jihu Francie odpovídá společný podnik Fusion for Energy (F4E). Jeho rozpočet v roce 2017 dosáhl částky 865 milionů eur.

Zprávu ke schválení předložila europoslankyně Martina Dlabajová, která je místopředsedkyní výboru CONT.

Europoslankyně poukázala vedle nákladů i na přínosy, které ITER doposud přinesl. V letech 2008 až 2017 projekt vytvořil na 34 tisíc pracovních míst a dalších 11 tisíc by mohl vytvořit v budoucnu. Dále podle ní projekt přináší firmám nové know how a zlepšuje konkurenceschopnost.

Dlabajová tak výboru doporučila účetní přehled schválit, poukázala však na zpoždění projektu, které výstavba ITERu nabrala. Původní předpoklady totiž počítaly s tím, že se výstavba dokončí do roku 2020.

Podle europoslance Miroslava Pocheho bude ITER schopný produkovat energii za 15 až 20 let. I Poche je ovšem zastáncem toho, aby projekt pokračoval. Je důležité hledat nový zdroj energie, který je bezpečný a mnohem čistší než jaderná energie, uvedl europoslanec. Jedna z výhod ITERu je, že neprodukuje jaderný odpad.

Nyní drahá investice, v budoucnu však převratná technologie

Evropská komise nedávno navrhla vyčlenit na projekt dalších 6 miliard eur v rámci příštího víceletého finančního rámce pro období 2021 – 2027. Na tomto výdaji se následně v polovině ledna letošního roku dohodli i europoslanci. Hlasování v Evropském parlamentu tak ITERu poskytlo finanční jistotu i v následujících letech.

Europoslanci podpořili experimentální jadernou energetiku

Evropský parlament svým hlasováním prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.

Podle Evropského účetního dvora však existuje riziko, že vyčleněné finance nebudou stačit, a hrozí tak výrazný nárůst nákladů. Do projektu bylo doposud celkově investováno 9 miliard eur.

Vysoké náklady by však v budoucnu měly přinést významný posun při získávání energie. Hlavním posláním experimentálního reaktoru je snaha vytvářet mnohonásobně větší množství energie, než je nutné vynaložit k jeho provozu. Podle odhadů by mohl být zisk energie až desetinásobný.

Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Technologie fungující na základě jaderné fúze, by v budoucnu měla vytvořit prototyp, který následně využijí elektrárny po celém světě. Jaderná fúze představuje proces, při kterém dochází k přeměně vodíku v helium. V tu chvíli dochází k velkému uvolňování energie, kterou umí ITER využít. Při získávání energie je však nutné zohlednit dlouhodobou udržitelnost, bezpečnost a současně šetrnost k životnímu prostředí.

Experimentální jaderný reaktor je budován od roku 2007 na jihu Francie ve výzkumném centru Cadarache. Na projektu společně se zeměmi EU spolupracují i další státy jako je Rusko, Indie, Čína, Jižní Korea, Japonsko či USA. Projekt je v současnosti hotový přibližně ze 60 procent.

]]>
https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/unie-buduje-jaderny-reaktor-za-miliardy-eur-investovane-penize-jsou-pod-dozorem-europoslancu/feed/ 0