Nehospodárné budovy ve vlastnictví krajů, měst a obcí šroubují jejich výdaje nahoru. S úsporami jim má pomoci tým veřejných energetiků. Rady zdarma začal dávat v Ostravě, nyní buduje díky evropským dotacím pro uhelné regiony síť poradců napříč Moravskoslezským krajem.
Revizi Green Dealu v oblasti úspor energie nepotřebujeme, musíme spíše kultivovat politické prostředí, aby zbytečně nepolarizovalo společnost, říká Michal Čejka, expert na úsporné stavebnictví z Centra pasivního domu.
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Europoslanci dnes schválili revizi směrnice o energetické náročnosti budov, podle které mají být všechny nové budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Součástí legislativy je i konec používání kotlů na fosilní paliva v EU do roku 2040.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Jak upozorňují odborníci, přechod k obnovitelným zdrojům nemá jen environmentální, ale také ekonomické přínosy. Konkrétně solární energie je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nejlevnějším zdrojem elektřiny na světě.
Státy EU jen velmi stěží dodržují stanové cíle ve snižovaní emisi skleníkových plynů a přechodu na obnovitelné zdroje energií, zjistil Účetní dvůr. Ohrožen je i cíl snížení emisí do roku 2030.
Zdroje energie se vedle tanků a střel staly jednou ze zbraní Ruska, se kterou zamířilo na celou Evropu. Evropská unie proto musela řešit strmý nárůst cen energií a zaměřit se na posílení své energetické bezpečnosti. Architektura evropské energetiky tak dostává nové obrysy.
Válka na Ukrajině a energetická krize změnily přístup Evropy k využívání energetických zdrojů a urychlily přechod na ty udržitelnější. Česká ekonomika, která je ze značné části založená na těžkém průmyslu, se ale v mnohém od zbytku Evropy liší.
Směrnice k energetické náročnosti budov, která předpokládá renovace veřejných i soukromých domů, způsobila v českém prostředí rozruch. Nezvedla pro ni ruku ani řada českých europoslanců. Co vlastně legislativa přináší? To v podcastu Evropa zblízka vysvětluje šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Hlasování Evropského parlamentu o povinných renovacích energeticky náročných budov vyvolalo v Česku rozruch. Směrnice je zatím stále předmětem jednání na evropské úrovni a podle experta jsou její cíle správné. Za jejich splnění ale musí být zodpovědný stát, nikoliv majitelé domů.
Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku.
Energeticky náročné budovy zůstávají černou kaňkou na zelených plánech EU. Evropský parlament proto prosazuje, aby byly všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní, a zároveň aby se zvýšil tlak na renovace velmi nehospodárných domů.
Doprava je jedním ze sektorů, kde emise skleníkových plynů nadále rostou. Naděje jsou nyní vkládány především do rozvoje elektrických vozidel, která mají postupně nahradit vysoce emisní spalovací motory. Elektromobilita je však pouze jednou z alternativ, jež má česká společnost k …
České teplárenství je stále masivně závislé na fosilních palivech. Za polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje, další téměř třetinu zastává zemní plyn. Situace je do budoucna neudržitelná nejen z pohledu ochrany klimatu, ale i potřebě zbavit se závislosti na dovozu …
Česko raději platí evropské pokuty, než aby donutilo výrobce plastových obalů k vyšším poplatkům, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Patrik Luxemburk. Jeho firma Stabilplastik vyrábí ekologické přepravní palety z plastového odpadu.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Pokud Rusko zásadně omezí dodávky plynu do Evropy, členské státy budou moci vyhlásit stav „plynové nouze“. V praxi to znamená zavedení úsporných opatření, na jejichž podrobnostech se v úterý dohodli ministři zemí EU. Jednání vedl ministr Jozef Síkela.
Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.
Klimaticky neutrální městská část Chytré Líchy v Židlochovicích u Brna nabídne už za pár let přibližně třem stovkám lidí futuristický koncept bydlení. Jinak bude přistupovat k vytápění, hospodaření s vodou i dopravě.
České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030.
Válka na Ukrajině přiměla evropské politiky přehodnotit svůj postoj k úsporám energií. Podle expertů je na čase přijmout konkrétní opatření, jako je povinná výměna oken v budovách či zateplení střech. Takové kroky totiž mohou snížit závislost na dovozu ruských energií i výdaje za topení.