Energetická bezpečnost
Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?
Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.
Politické dohody americké LNG do Evropy nedostanou
Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států může snížit závislost EU na ruském plynu. Proto jeho vývoz podporuje jak americký prezident, tak Evropská komise. Budoucnost dodávek však leží mimo politická ujednání, neboť primárním hybatelem obchodu s LNG je jeho cena. Ta...
Visegrádská čtyřka: megalomanské projekty vítězí nad čistou energií
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
Ázerbájdžán – s EU, nebo s Putinem?
Pryč jsou časy, kdy byl malý eurasijský národ ze strany EU zanedbáván. Ázerbájdžán si kvůli své strategické a zároveň ošemetné geopolitické situaci podporu EU zaslouží, zvláště v souvislosti s narůstajícími tlaky ze strany Ruska a Íránu, píše Jan Zahradil.
Evropská komise chce dělat v plynovém sporu Ruska a Ukrajiny prostředníka. ČR je zatím bez problémů
Aktuální spor mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem by mohl ovlivnit i dodávky plynu do EU, domnívá se Evropská komise, která chce oběma stranám dělat prostředníka. Toky plynu do Česka zatím nebyly nijak ovlivněny.
Dominique Ristori: Přechod k čisté energetice je i sociální otázka. EU ji musí řešit
Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.
Darina Malová: Slováci chtějí obhajovat ruské zájmy v EU, jsou to jejich „bratia“
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Ve jménu globálních energetických trendů
Jaderná energetika, vývoj evropského trhu s elektřinou a vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě na tato témata se zaměřila letošní škola energetické bezpečnosti, která se uskutečnila na přelomu července a srpna v Telči.
Regionální operační centra – dobrý krok k propojování energetických trhů?
V rámci tzv. zimního balíčku bylo navrženo vytvoření regionálních operačních center (Regional Operational Centres – ROC, česky také „regionální provozní centra“). Jedná se o další krok směrem k propojování energetických trhů na cestě k vytvoření jednotného trhu s energiemi v...
Anders Fogh Rasmussen: Evropa má vojáky, bez Američanů se ale nikam nedostanou
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Martin Sedlák: Evropa dala impuls k nové energetice
Evropská unie usiluje o větší energetickou soběstačnost a lepší ovzduší pro své obyvatele. Právě to mají zajistit opatření na podporu obnovitelných zdrojů, úspor energie nebo snižování emisí. Aktuálně vzniká na půdě unie nový plán, který by měl podpořit instalace solárních panelů na rodinných domech nebo nastartovat inovace v oblasti akumulace energie.
Video: Potřebuje Česko nové jaderné bloky?
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové energie? Vyplatí se v současné době jaderné elektrárny stavět? A jak to bude v příštích letech s podporou obnovitelných zdrojů? To vše ovlivní...
Jak dál s Energiewende: pohled německého svazu energetiky
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.
Polsko se postavilo proti dohodě Komise s Gazpromem, Česko může být poměrně spokojené
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Visegrád a budoucnost Evropské unie
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Zimní balíček k energetické unii: čistá energie pro všechny Evropany
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický systém ovlivněný rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a snahou o odklon od uhlí. Připravila kvůli tomu „megabalíček“ 8 legislativních návrhů a dalších nelegislativních dokumentů, podle...
Stabilní dodávky elektřiny: V4 sází na jádro a uhlí
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Visegrádskou skupinu nejvíce rozděluje Putin a Ukrajina
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Jak na vztahy Evropské unie a Turecka?
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou spjaté již více než 60 let a Turecko je jedním z nejvýznamnějších sousedů Evropské unie. V současnosti je ovšem vzájemné nastavení vztahů ovlivněno mnohem více faktory než dříve, a to dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o navrácení migrantů, otázkou spojenou s liberalizací vízového styku nebo vnitropolitickou situací v Turecku.
Bránit jednotný trh a domácí specifika. Doporučení pro energetickou politiku EU
Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Evropské instituce a členské státy v současné době společně vytvářejí nová pravidla, která umožní vybudovat jednotnou energetickou unii...
Europoslanec: Dohodu s Rusy o výstavbě elektrárny Paks II Komise schvalovat neměla
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
V4 plánuje propojit své trhy s plynem, státy ale nemají jasno, čeho chtějí dosáhnout
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
Alena Vitásková: Udržovat přehnaně rozvinutou soustavu pro plyn může vyjít draho
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz