Ekonomika Archives

Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.

EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.

Státní podpora exportu je jednou z výdajových položek státního rozpočtu. O tom, jaké projekty české exportní agentury podporují či jak efektivně peníze vynakládají, se toho český daňový poplatník příliš nedozví. Podporují udržitelný rozvoj, nebo spíše přispívají k ničení planety?

Evropští odboráři vítají ambiciózní evropskou klimatickou politiku. Upozorňují ale, že ruku v ruce s ní musí jít stejně ambiciózní plán sociální transformace. V opačném případě může klimatická politika vyvolat odpor, říká v rozhovoru pro EURACTIV Judith Kirton-Darlingová.

Státem podporované mimoevropské firmy budou mít zřejmě složitější cestu k veřejným zakázkám v zemích EU či k ovládnutí evropské konkurence. Evropská komise dnes představila návrh pravidel, která jí umožní prověřovat a omezovat velké akvizice či účast ve veřejných tendrech.

Evropská unie chce obnovit jednání o obchodní dohodě s Indií, jež jsou fakticky pozastavená od roku 2013. Informovala o to agentura Reuters, která má k dispozici návrh závěrečného prohlášení virtuálního sobotního summitu mezi Indií a Evropskou unií.

Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes dosáhla rekordní výšky a poprvé přesáhla hranici 50 eur (1292 Kč) za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů.

Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.

O větším využívání digitálních technologií v českých školách se mluví řadu let, skutečnou revoluci ale přinesla až globální pandemie. Jak české školství v této výzvě obstálo a jak čerstvá zkušenost jeho podobu ovlivní do budoucna? Sledujte záznam debaty serveru EURACTIV.cz.

Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.

Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.

Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.

Evropská komise vyjednala pro členské země Evropské unie nákup 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

České školy jsou kvůli pandemii covidu-19 uzavřeny nejdéle v Evropě, opatření přesunula výuku ze dne na den do online světa a školy byly nuceny rychle pokročit v digitalizaci. Jak na české školství pandemie dopadla? Co mu přinesla? A co dál?

Evropští investoři se zajímají o ekologické aspekty. Dávají přednost zelenějším akciím, požadují transparentnost ve zprávách o ekologických dopadech a chtějí přispět k našim cílům v této oblasti, píší v komentáři místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a komisařka Mairead McGuinnessová.

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.

Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá? 

Poslanci z klíčových europarlamentních výborů jasnou většinou hlasů podpořili obchodní dohodu EU s Británií. Někteří poslanci však varují, že před finálním přijetím úmluvy musí Británie nejdřív začít dodržovat dohodnutá celní pravidla v Severním Irsku.

Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.

ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?

Evropská komise si chce první peníze na fond obnovy začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země EU 800 miliard eur, které by EU měla splatit do roku 2058.

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách.