Ekonomika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Mon, 22 Apr 2019 21:16:38 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Ekonomika – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/#respond Wed, 17 Apr 2019 12:50:32 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128978 Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

Evropský parlament tento týden naposledy zasedá v dosavadním složení a program je skutečně nabitý. V úterý a ve středu se řešila mimo jiné ochrana spotřebitelů na vnitřním trhu EU. Úprava několika starších směrnic se připravovala řadu let, její finální podobu dnes potvrdili europoslanci na plénu. Kromě v Česku často diskutované „dvojí kvality“ potravin a dalších produktů legislativa obsahuje například nová pravidla pro podomní prodej a praktiky „šmejdů“, informování o slevách, internetovou propagaci nebo překupníky vstupenek na koncerty a podobné akce.

Legislativa zakazující dvojí kvalitu by mohla být schválena ještě před květnovými volbami

Česká komisařka Věra Jourová věří, že zákony o problematice dvojí kvality potravin, která v minulém roce pobouřila některé členské státy Unie včetně České republiky, by mohly být schváleny už před květnovými evropskými volbami. 

Středobodem v očích řady států je ovšem právě rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč jednotlivými zeměmi EU, známé ovšem spíše pod označením „dvojí kvalita“ zboží, především potravin. Pro Čechy se podle statistik jedná o jedno z nejdůležitějších evropských témat, nový vývoj proto pozorně sledují.

Novinky musí ještě oficiálně potvrdit ministři členských zemí v Radě EU, jedná se ale už spíše o formalitu.

Zklamaní Češi

Čeští europoslanci a europoslankyně se ve spotřebitelských otázkách poměrně aktivně angažují, duchovní matkou otázky zákazu „dvojí kvality“ je konkrétně Olga Sehnalová z ČSSD. Ta dlouhodobě prosazovala úplný zákaz rozdílného složení zboží ve stejných obalech, přesněji jeho klasifikaci jako tzv. nekalou obchodní praktiku, a její postoj se promítl i do výchozí vyjednávací pozice Evropského parlamentu.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Po dlouhém vyjednávání však finálový kompromis mezi orgány EU tak přísný není, pro řadu zemí včetně Německa a Rakouska byl takový krok totiž nepřijatelný. Konečný text schválil pověřený parlamentní výbor IMCO na přelomu března a dubna a dnes potvrdilo také plénum europoslanců. Pokud budou nyní výrobky ve stejných obalech v různých zemích „významně odlišné“ ve svém složení, musí proto existovat legitimní důvod a spotřebitelé o tom musí být informování. O způsobu tohoto informování rozhodnou kontrolní orgány v jednotlivých zemích.

„Není to úplný zákaz dvojí kvality bez výjimek, jak jsem navrhovala. Naopak, každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců… To v praxi nemůže fungovat,“ napsala dnes v tiskové zprávě Sehnalová s tím, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a podobně. „(…) faktory nebudou v textu všechny vyjmenovány, takže dovoleno je prakticky cokoliv,“ dodala sociální demokratka, podle které nebylo české ministerstvo průmyslu a obchodu ve vyjednávání dostatečně aktivní.

Směrnice byla nakonec dnes přijata bez pozměňovacích návrhů, ačkoliv se Sehnalová s řadou dalších europoslanců včetně místopředsedkyně výboru IMCO Dity Charanzové (ANO) snažili legislativní proces dostat do nového kola.

„Mrzí mne, že jsme nevyužili tuto příležitost naplno. Udělám vše pro to, aby k nápravě došlo.  Debata se teď přesune do Česka, je na nás, abychom dostatečně zatlačili i na samotné výrobce či řetězce, aby si lépe rozmysleli, čím zásobují naše regály,“ vyjádřila se Charanzová. O tom, že je nyní odpovědnost na české straně, mluvila i Olga Sehnalová. Z povahy směrnic totiž vyplývá, že je členské státy musí implementovat do národního práva a je na nich, jaký postup zvolí.

Finálový kompromis bylo těžké najít

Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyjednávání je současný kompromis vzhledem ke komplikovanému průběhu diskusí mezi Radou, Komisí a Parlamentem a odporu některých zemí úspěchem, protože poprvé v historii dostává koncept „dvojí kvality“ do legislativy.

Směrnice navíc obsahuje tzv. revizní doložku, podle které musí Evropská komise za dva roky zhodnotit, jaký přínos nová legislativa má a jestli skutečně slouží k tomu, aby se „dvojí kvalita“ postupně vytrácela. Podle zdroje Parlament svůj původní striktní přístup zmírnil právě výměnou za tuto doložku.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/eu-omezi-dvoji-kvalitu-zbozi-uplne-zakazana-ale-nebude/feed/ 0
Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/komise-bude-vyjednavat-s-usa-o-vzajemnem-obchodu-clenske-staty-ji-k-tomu-udelily-mandat/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/komise-bude-vyjednavat-s-usa-o-vzajemnem-obchodu-clenske-staty-ji-k-tomu-udelily-mandat/#respond Mon, 15 Apr 2019 12:22:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128939 Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Komise za členské země EU koordinuje společnou obchodní politiku, pro nové dohody nicméně potřebuje jejich pověření. Vyjednávání s Washingtonem bude mít dvě úrovně. Jednak je cílem snížit cla na průmyslové zboží, zároveň bude Komise usilovat o zjednodušení způsobu, kterým podniky prokazují, že jejich produkty plní normy Evropské unie či Spojených států.

Komisařka pro obchod Cecilia Malströmová v Bruselu novinářům řekla, že podobná dohoda o odstranění cel by měla evropský export do USA zvednout o osm procent, americký export do EU o procent devět. „V mandátu je také závazek posuzovat ekologické a sociální dopady dohody,“ poznamenala.

Od počátku přípravy na rozhovory, jimž nyní daly členské země zelenou, bylo Komisi podle Malströmové jasné, že dříve s USA dojednávané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je dále zmrazené. „Toto je zcela nová řada jednání. TTIP je ‚u ledu‘. A fakt, že je překonané, je v rozhodnutí Rady explicitně uveden,“ upozornila.

Podle agentury Reuters rozhodnutí několik měsíců brzdily francouzské výhrady. Unijní vlády nakonec zahájení obchodních rozhovorů s USA schválily jasnou většinou. Agentura Reuters minulý týden s odvoláním na zdroj v Elysejském paláci napsala, že důvodem francouzského nesouhlasu jsou opakované obchodní výhrůžky Washingtonu a jeho odchod od pařížské dohody o ochraně klimatu.

Spojené státy vůči Unii nadále uplatňují cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent, která zavedly v loňském roce. EU na tento krok zareagovala odvetnými cly na vybrané americké zboží. Na úmyslu odbourávat obchodní bariéry se loni v létě dohodli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a americký prezident Donald Trump. Ten tehdy slíbil, že zatím nepřistoupí k uvalení nových cel na dovoz aut z EU.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

V očích Unie by se nová obchodní smlouva měla týkat pouze průmyslového zboží nebo právě automobilů, které jsou podle agentury AFP „ultra citlivým“ tématem pro Německo. USA zároveň chtějí vyjednávat také o širokém přístupu na unijní zemědělský trh, avšak Brusel opakovaně uvádí, že o clech a dalších bariérách v zemědělství diskutovat nebude. Na tomto bodu trvala také Francie, která naopak prosazovala jednání o opatřeních spojených s bojem proti klimatickým změnám.

Stefan-Radu Oprea, ministr obchodu z Rumunska, které nyní předsedá Radě, řekl, že schválení mandátu ukazuje odhodlání Evropské unie vytvořit se Spojenými státy pozitivní obchodní agendu a implementovat striktně definovaný program dohodnutý Junckerem a Trumpem. „Nebudeme jednat o zemědělství nebo o veřejných zakázkách,“ upřesnil.

To potvrdila i Malmströmová: „Zemědělství součástí vyjednávání nebude. Pro Evropu je to červená čára a v mandátu o tom nenajdete ani zmínku. Jasně se dohodli [Juncker a Trump], že toto součást smlouvy nebude. Některé věci, o které stála Evropa, třeba přístup k veřejným zakázkám, také vypadly.“

Evropská komise bude moci rozhovory s Washingtonem zahájit, jakmile svůj vyjednávací mandát přijmou i Spojené státy. Komise podle AFP doufá, že dohodu uzavře do konce svého funkčního období, tedy před 31. říjnem tohoto roku. Malmströmová dnes uvedla, že s americkým partnerem Robertem Lightizerem nyní dojednává termín prvního kola rozhovorů.

Mandát však Komisi neumožňuje dohodu dokončit dříve, než přestanou platit americká cla na ocel a hliník. Pokud by USA uvalily další obchodní překážky pro evropské produkty, Komise může vyjednávání jednostranně ukončit.

Evropská unie a Spojené státy mají největší bilaterální obchodní vztah na světě a jejich ekonomiky jsou značně integrované. Obě ekonomiky dohromady tvoří zhruba polovinu HDP celého světa a skoro třetinu celkového světového obchodu.

Summit EU řešil kromě brexitu také vztahy s Čínou, USA nebo ochranu klimatu

Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/komise-bude-vyjednavat-s-usa-o-vzajemnem-obchodu-clenske-staty-ji-k-tomu-udelily-mandat/feed/ 0
Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/americane-opet-hrozi-miliardovymi-cly-tentokrat-kvuli-evropske-podpore-airbusu/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/americane-opet-hrozi-miliardovymi-cly-tentokrat-kvuli-evropske-podpore-airbusu/#respond Fri, 12 Apr 2019 11:42:21 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128888 Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se údajně chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Důvodem mají být unijní dotace pro evropského výrobce letadel, společnost Airbus. Dosah nově zamýšlených cel má být obrovský – od zmíněných letadel a jejich komponentů až po evropská vína nebo mléčné výrobky.

Český europoslanec a místopředseda výboru pro mezinárodních obchod Jan Zahradil (ODS, ECR) ale tyto hrozby vnímá spíše jako politickou taktiku Bílého domu.

„Nejnovější hrozba je spojená s dlouholetým sporem Airbus – Boeing ohledně státních subvencí. Je třeba ji chápat jako podnět, aby byl tento spor vyřešen a aby bylo co nejdříve nalezeno pro obě strany přijatelné východisko,“ myslí si.

Podle něj sice Washington loni v březnu uvalil cla na dovoz oceli a hliníku z EU, další hrozby už ale v tomto směru Američané nenaplnili. V jejich rétorice tak vidí spíše způsob vyjednávání než skutečné snahy o protekcionismus.

„USA poté začaly hrozit uvalením cel i na evropské automobily, protože jejich přístup na americky trh je snazší než opačným směrem. Ve výsledku jsme se ale naopak dohodli na jednání o dvou smlouvách o volném obchodu, které mají začít už na konci dubna,“ uvedl.

„Vím, že tento způsob jednání se mnohým nelibí, někteří hovoří se dokonce o jednání with gun on our head. Já ale tvrdím, že se s tím musíme vyrovnat, jednat pragmaticky a co nejvíce v našem zájmu,“ dodal.

Obchodní dohody EU: Od Japonska až po Jižní Ameriku

Evropská unie obchoduje s téměř celým světem. Následující shrnutí obsahuje to nejdůležitější, co se v oblasti společné obchodní politiky EU v současné době odehrává.

S Trumpem přišla nová éra

Podobně jako Zahradil mluví i americký velvyslanec při EU Gordan Sondland. Ten nedávno v Evropském parlamentu prohlásil: „Ano, jsme protekcionističtí, ale ne ideologicky, ale z taktických důvodů. Pokud nebudeme hrozit cly, nic se nezmění“.

Důkazem takového přístupu může být i nenaplněná hrozba ohledně cel na evropské automobily, která byla aktuální zejména v únoru letošního roku. Zatímco auta z EU v USA čelí dovoznímu clu ve výši 2,5 %, na druhou stranu americký Ford nebo General Motors v EU platí clo ve výši až 10 %.

Europoslanec a místopředseda hospodářského a měnového výboru Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) ale zůstává v otázce amerických cel opatrný. Podle jeho názoru je velmi těžké odhadnout, jaký bude v této oblasti další vývoj.

„Vyloučit uvalení těchto cel určitě nelze a EU by měla být na takový vývoj připravena,“ upozorňuje.

„WTO skutečně shledala veřejnou podporu Airbusu jako nezákonnou, svévolná odvetná opatření obcházející WTO ale nejsou v souladu s mezinárodním obchodním právem a obávám se, že mají za cíl hlavně upevnit obraz prezidenta Donalda Trumpa jako důrazného obhájce amerických obchodních zájmů,“ dodává.

Právě nástup nového amerického prezidenta v roce 2017 předznamenal novou éru v obchodních vztazích mezi EU a Spojenými státy. Byla zastavena jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu (TTIP) a konfrontační rétorika se stala téměř normou.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.

Zahradil je ale optimistický. „Nyní může dojít ke změně kurzu. Spojené státy a EU mohou začít vyjednávat dohodu novou. Na tahu je EU, už rok se čeká na schválení mandátů pro vyjednávání Radou. Je nutné zasednout k jednacímu stolu co nejdříve,“ upozorňuje.

S Čínou nesmíme válčit, ale spolupracovat

Aktuální hrozby cel z druhé strany Atlantiku přišly v době, kdy se v Bruselu konal summit unijních a čínských lídrů. Je proto na místě se ptát, jak napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy ovlivní evropské vazby k Pekingu.

Obě strany totiž v úterý přijaly společnou, byť právně nevynutitelnou, deklaraci, která obsahuje i ustanovení týkající se nekalých čínských státních subvencí, budoucí reformy Světové obchodní organizace (WTO) nebo kyberbezpečnosti.

Podle Niedermayera je to dobrý signál, že obě strany chtějí řešit vzájemné problémy. Důležité je podle něj i to, že se v přijaté deklaraci mluví i o kybernetických hrozbách.

„Co se děje ve vztazích EU a USA má vliv na vztahy EU a Číny. Zde ale musíme trvat na dodržování výrobních standardů, aby čínské zboží nebylo na trhu EU neférově zvýhodněno. Výsledek summitu ale považuji za dobrou zprávu,“ říká.

EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti

Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

A podobně se na vztahy s Čínou dívá i Zahradil, podle kterého je nutné klást důraz především na reformu WTO, a nikoli na snahy o konfrontaci.

Peking podle něj musí více otevřít své trhy a reformovat systém státních dotací. „Toho však nelze dosáhnout obchodní válkou, kterou prosazují Američané, ale změnami ve fungování WTO,“ myslí si.

„Půjde o dlouhodobý a složitý proces, ale výsledkem by mělo byt to, že Čína stejně jako ostatní členové WTO budou respektovat pravidla globálního obchodního systému,“ uzavřel.

Kromě reformy WTO ohledně pravidel přidělování státních dotací se zástupci EU a čínské vlády shodli mimo jiné i na uzavření dohody o investicích do roku 2020 nebo na uzavření jednání o ochraně geografických indikací do konce tohoto roku.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/americane-opet-hrozi-miliardovymi-cly-tentokrat-kvuli-evropske-podpore-airbusu/feed/ 0
EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst https://euractiv.cz/section/politika/news/eu-se-nedohodla-na-zavedeni-digitalni-dane-visegrad-se-proto-chysta-jednat-na-vlastni-pest/ https://euractiv.cz/section/politika/news/eu-se-nedohodla-na-zavedeni-digitalni-dane-visegrad-se-proto-chysta-jednat-na-vlastni-pest/#respond Mon, 08 Apr 2019 15:02:36 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128739 Evropský plán na zdanění digitálních gigantů, jako je Google či Facebook, ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Ministři financí zemí Visegrádské čtyřky se na loňském summitu na Štrbském plese dohodli na podpoře evropského plánu zdanění digitální ekonomiky. Ve společné deklaraci označili digitalizaci za jednu „z nejvýraznějších změn v ekonomice od průmyslové revoluce“. Zdůraznili také, že dnešní pravidla zdanění digitální ekonomiky nereflektují výhodné postavení, které její rozvoj poskytl technologickým gigantům. Všichni čtyři ministři na závěr podpořili přijetí daně z digitálních služeb, aniž by byl dotčen závěrečný text navrhované směrnice.

Deklarace odkazovala na návrh Evropské komise o dani z digitálních služeb (DST) z března minulého roku, který otevřel několikaměsíční vyjednávání doprovázené neshodami členských států. Cílem návrhu bylo nastavení 3% daně z digitálních služeb pro společnosti s ročním obratem nad 750 milionů eur a se zdanitelnými příjmy nad 50 milionů eur v rámci EU, přičemž daň by společnosti odváděly v každé zemi, ve které tyto příjmy vytvářejí. Nová pravidla by se vztahovala zejména na firmy, jako je Facebook, Google či Amazon.

Evropská legislativa dnes těmto společnostem umožňuje platit daně pouze v zemích, kde mají trvalé sídlo, tedy zpravidla v zemích s nízkými nebo nulovými daněmi z příjmu.

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

Přestože se většina zemí Unie shoduje na tom, že jsou daňové předpisy EU zastaralé, nedokázaly se dohodnout na jejich změně. Pro přijetí rozhodnutí v daňové oblasti je totiž nutný jednomyslný souhlas všech členských zemí EU. Legislativa tedy narazila na odpor zemí, kde velké společnosti sídlí, a stejný osud postihl i kompromisní návrh Francie a Německa na zdanění příjmů z online reklamy (daň z digitální reklamy, DAT).

Digitální daň jako top téma

Žhavá diskuse o digitální dani se odehrávala zejména v České republice. Efektivní zdanění je totiž jednou z priorit současné vlády a o digitální dani se zde hovoří již dlouhou dobu. Praha také při hlasování Rady EU o digitální dani podpořila návrh Komise.

„Česká republika prosazovala společný přístup k DST, což však Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) zamítla. Za nejlepší možnost dnes považujeme dlouhodobé řešení na úrovni zemí OECD,“ uvádí české ministerstva financí.

Vladimír Štípek ze Svazu průmyslu a dopravy tvrdí, že i když vláda návrh Komise od začátku podporovala, Svaz z něj nadšený nebyl. „Původní návrh nebyl dobře připraven, a proto jsme ho odmítali. Jedna z klauzulí by vedla ke dvojímu zdanění evropských společností,“ říká Štípek. Svaz podle něj upřednostňuje řešení na úrovni OECD.

Zdanění digitální ekonomiky na evropské úrovni od počátku podporovalo i Slovensko. „Slovensko podporovalo přijetí DST a v zájmu dosažení harmonizovaného kompromisu i přijetí DAT,“ dodává mluvčí ministerstva financí Alexandra Gogová.

Lídr opoziční Slobody a Solidarity (SaS) Richard Sulík v zavedení digitální daně naopak vidí „mnohá rizika“. Sulík říká, že její zavedení vyžaduje harmonizaci korporátní daně v EU, což podle něj vydláždí cestu k přijetí společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). „Vidím v tom salámovou metodu, jejímž konečným cílem je harmonizace daňových systémů v Evropě, proto jsem proti tomuto návrhu,“ vysvětluje Sulík.

Digitální daň se dostala i na program varšavské schůzky polského a slovenského premiéra v dubnu 2018. Polský premiér Mateusz Morawiecki přitom zdůraznil snahu zavést digitální daň společně s ostatními členskými zeměmi EU. Oba premiéři podotkli, že v jejich zemích působí několik firem, které u nich vytvářejí příjmy, ale daně platí v členských zemích s nízkým daňovým zatížením.

„Podnikání se odehrává v digitálním prostoru, většinou bez použití fyzických peněz, proto je jednoduché kontrolovat, odkud a od koho příjmy pocházejí,“ říká slovenský premiér Peter Pellegrini. Dodal, že „je velmi snadné“ digitální giganty donutit, aby z tržeb a zisků generovaných v zemi platily příslušné daně.

Morawiecki zdůraznil, že to bylo právě Polsko spolu s Německem a Francií, které v Radě tlačilo na přijetí společné digitální daně. Obecně ale digitální daň nikdy nebyla v polském veřejném prostoru tématem číslo jedna a zůstala spíše doménou expertů.

Zástupce ředitele daňového odboru polského ministerstva financí Filip Majdowski potvrzuje, že Polsko debatuje o zavedení digitální dani jak na evropské úrovni, tak v rámci OECD. Majdowski ale také připomíná, že s DST souvisí několik problémů, kterým je třeba zabránit. Mezi nejvýznamnější patří dvojí zdanění a mezery v zákoně, které by umožnily přesouvat peníze mezi divizemi s cílem vyhnout se zdanění.

Podle expertky Evropské technologické asociace (European Tech Alliance), která sdružuje evropské digitální společnosti, Magdaleny Piechové, musí být nové fiskální zatížení založené na principu férového zdanění. V tomto ohledu by příjmy, které jsou již zdaněny korporátními daněmi, neměly být zdaněny podruhé. „Abychom zajistili férovou konkurenci digitálních společností, nová daň by měla být aplikována pouze v případě, kdy daná společnost neplatí korporátní daň v každé zemi, kde operuje,“ varuje Piechová.

Oproti ostatním třem zemím V4 je situace v Maďarsku poněkud odlišná. Přestože se na podzim maďarský ministr financí Mihály Varga podepsal pod společnou deklaraci zemí V4, na domácí scéně prezentoval trochu odlišný pohled na věc. Varga věří, že velké digitální společnosti mohou být efektivně zdaněny pouze na základě celosvětové iniciativy. Dokud taková iniciativa nevznikne, musí podle něj Maďarsko zavést dočasné opatření. Podle ministerstva financí by diskuse měla probíhat na úrovni OECD a rozproudit by ji měl právě návrh Evropské komise.

Digitální daň v EU bude mít negativní dopady na malé evropské podniky, upozorňují technologické firmy

Bude-li v EU zavedena digitální daň, může to omezit hospodářský růst, který je závislý na malých domácích firmách. Brusel takový argument odmítá. Velké americké firmy by se s novými náklady vypořádaly lépe.

Visegrád volá po národních opatřeních

Jelikož ani jeden z návrhů evropské digitální daně nezískal v Radě podporu všech členských států, některé z nich začaly s přípravou vlastních plánů jak zdanit velké internetové firmy. Stejný krok nyní zvažují i ​​země V4.

Slovensko patří mezi vůbec první země evropské osmadvacítky, které začalo s daněním digitální ekonomiky. Již v roce 2017 vláda prosadila novou legislativu, která měla zlepšit výběr daní od digitálních platforem, jež zprostředkovávají služby v dopravě či bydlení. Nový zákon společnostem typu Uber, Airbnb či Booking.com uložil povinnost zřídit takzvané stálé provozovny, na základě kterých zdaňují své příjmy přímo na Slovensku. Cílem novely je zrovnoprávnění podmínek jednotlivých poskytovatelů služeb bez ohledu na to, zda své služby zprostředkovávají fyzicky nebo digitálně.

Po zavedení této daně se chtělo slovenské ministerstvo financí zaměřit i na velké digitální společnosti. Později se však prioritou stalo společné evropské řešení, a resort tak zatím nepředstavil žádné konkrétní legislativní kroky. Po krachu jednání na úrovni EU se ministerstvo údajně začíná digitální daní opět zabývat.

Tématu se nedávno chopil i šéf Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, který začátkem března navrhl zrušení koncesionářských poplatků za využívání služeb slovenského rozhlasu a televize (RTVS). Díru v rozpočtu, kterou zrušení koncesionářských poplatků přinese, Danko navrhl kompenzovat národní digitální daní.

Europoslanec Ivan Štefanec (KDH, EPP) ale se zaváděním nových daní nesouhlasí. Umí si však představit nový mechanismus, který by nahradil navrhované zdanění digitálních společností. „Řešení však musí být rozpočtově neutrální a nesmí vytvářet novou byrokracii,“ dodává Štefanec.

Vytvoření vlastní verze digitální daně avizovala i Česká republika. „Intenzivně analyzujeme možné cesty a zvažujeme zavedení digitální daně na národní úrovni. Další kroky budou záviset na dohodě v koalici,“ uvádí ministerstvo. Konkrétní návrhy však zatím na stole nejsou.

Za zavedení digitální daně se paradoxně vyslovuje i společnost Seznam.cz, český konkurent společnosti Google.

„Myslíme si, že není udržitelné, aby společnosti ve stejném sektoru platily rozdílné daně. Seznam.cz zaplatil v roce 2017 24 milionů eur (600 milionů korun) na dani z přidané hodnoty. Nadnárodní korporace přitom platí daně ve výši několika set tisíc eur,“ říká Věra Průchová ze Seznam.cz. „Je nepřijatelné, aby daňové zvýhodnění a nerovnost nadále deformovaly trh a znevýhodňovaly evropské společnosti,“ dodává.

S Průchovou souhlasí i místopředseda opoziční Pirátské strany Mikuláš Peksa. „Pokud chceme dále rozvíjet naši ekonomiku, v první řadě potřebujeme férové ​​podmínky pro naše společnosti i nadnárodní technologické giganty,“ říká. Zdanění společností se silnou pozicí na trhu považuje za logické. Na druhou stranu je ale podle něj nutné chránit malé a střední podniky, které jsou hybnou silou inovací.

Stejný názor má i Svaz průmyslu a dopravy. „Z diskusí a posledních návrhů vyplývá, že minimální obrat (od kterého bude daň platit, pozn. red.) bude dostatečně vysoký, takže české společnosti nezasáhne,“ uvádí Štípek.

Rakousko chce dohodu o digitální dani do konce roku. Existuje i vhodnější řešení, upozorňuje expert

Členské země v Radě tento týden řešily, jak přistoupit ke zdanění digitálního obsahu v EU. Předsedající Rakousko by chtělo dohodu ještě letos, musí ale přesvědčit skeptičtější země.

V Maďarsku vláda v roce 2014 zavedla daň z reklamy, která cílí na reklamy v maďarském jazyce a reklamy na maďarských webových stránkách. To zvýhodňuje společnosti jako Google a Facebook, protože se jich tato daň netýká. Maďarská novinářka Mercédecz Gyukeriová tvrdí, že řešením není rozšíření vládních opatření, ale zrušení daně z reklamy jako takové, protože nemá valný vliv na státní rozpočet.

Podle současného schématu platí všechny společnosti shodnou 9% daň. „Během několika posledních let se Maďarsko díky nízkým sazbám a způsobu výpočtu daní změnilo na daňový ráj. Není překvapením, že skandál LuxLeaks odhalil v zemi přítomnost společností jako Walmart nebo Walt Disney,“ podotýká Gyukeriová.

Polský premiér Mateusz Morawiecki digitální daň nedávno zmínil jako možný způsob financování nového sociálního balíčku, který na konci února představil šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Pět bodů Kaczyńského sociálního programu by mělo stát kolem deseti miliard eur. Polská digitální daň by podle Morawieckeho mohla do státního rozpočtu přinést 230 milionů eur a vztahovala by se pouze na technologické giganty, jako je Facebook, Google či Apple.

Vláda ale zatím o digitální dani neposkytla mnoho detailů. Není jasné ani to, zda již na návrhu zákona pracuje. Oficiálně ale Varšava spolupracuje na návrzích legislativy v Evropské unii a OECD. „Ministerstvo financí v současnosti analyzuje stávající regulace a návrhy v různých zemích. Stále však hledáme řešení na evropské úrovni a snažíme se najít přijatelný kompromis pro členské státy,“ uvádí polské ministerstvo.

V4 se nechce vzdát fiskální suverenity

Pomalý posun v debatách o digitálním zdanění v EU otevřel prostor pro širší diskusi o reformě rozhodovacího procesu ve věcech evropské daňové politiky. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v posledním projevu o stavu Unie navrhl, aby Rada v některých daňových otázkách přešla na hlasování kvalifikovanou většinou. V lednu Komise připravila strategii, v níž navrhuje čtyři kroky vedoucí ke zrušení práva veta v daňové politice.

Hlasování o daních by se mělo změnit, navrhuje Komise

Dosavadní jednomyslnost by měla při hlasování o daňových otázkách v Radě EU nahradit kvalifikovaná většina. Změnit by se však měl i způsob danění u velkých digitálních firem.

Komise poukázala na praktiku některých členských států, které podporu důležitých návrhů v oblasti daní podmiňují podporou svých návrhů ve zcela odlišných oblastech. Příkladem je český premiér Andrej Babiš, který zablokoval návrh snížit daň z přidané hodnoty pro e-knihy ve snaze získat podporu členských států pro svůj návrh takzvaného reverse charge mechanismu, který přesouvá platbu DPH z dodavatele na odběratele.

Babiš plán Komise týkající se přechodu na systém hlasování kvalifikovanou většinou jednoznačně odmítá. „V této oblasti preferujeme konsensuální hlasování. Kvalifikovaná většina oslabí úlohu menších členských států,“ upřesňuje českou pozici ministerstvo financí.

Středoevropské země oficiálně nadále podporují expertní debaty o návrhu DST. Zároveň se však snaží zabránit tomu, aby byla omezena jejich pravomoc v oblasti daní. Považují ji totiž za základní atribut suverénního státu.

Viktor Orbán v Maďarsku zdůrazňuje, že výběr daní od digitálních společností je v zájmu země a zároveň se distancuje od iniciativ na evropské úrovni. V kontextu dalších maďarských kroků to však není nic překvapivého. Orbán několikrát zdůraznil, že jakákoliv harmonizace daní je proti zájmům Maďarska.

Podle Gyukeriové je vláda v Budapešti přesvědčena, že evropská legislativa přinese více škody než užitku. „Pokud by tento návrh přijali, mohli by se tím otevřít dveře další harmonizaci,“ konstatuje Gyukeriová.

Maďarská vláda podle Gyukeriové považuje daňovou suverenitu za klíčovou pro lákání zahraničních investorů. Tento přístup může mít ale v případě digitálních společností opačný efekt, jelikož ušlý příjem z daní velké nadnárodní společnosti nekompenzují žádnou aktivitou v oblasti produkce a nemají velký přínos ani v sociální oblasti.

Komise ve své iniciativě nemůže počítat ani s podporou Slovenska. Pro EURACTIV.sk to potvrdil slovenský resort financí. V tomto postoji jsou s vládou na jedné lodi i opoziční politici. Richard Sulík považuje právo veta za nejsilnější politický nástroj, který mají malé země EU k prosazování svých zájmů. Je za jeho zachování ve všech oblastech, kde se dnes rozhoduje jednomyslně.

„V opačném případě by tím Slovensko předalo budoucnost svého daňového systému z rukou slovenské vlády do Bruselu,“ varuje Sulík. Proti návrhu evropské exekutivy je i jeho kolega z europarlamentu Ivan Štefanec, podle něhož by mohl vážně poškodit slovenskou ekonomiku.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/eu-se-nedohodla-na-zavedeni-digitalni-dane-visegrad-se-proto-chysta-jednat-na-vlastni-pest/feed/ 0
Země eurozóny pošlou Řecku téměř miliardu eur. Podmínkou jsou reformy https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zeme-eurozony-poslou-recku-temer-miliardu-eur-podminkou-jsou-reformy/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zeme-eurozony-poslou-recku-temer-miliardu-eur-podminkou-jsou-reformy/#respond Fri, 05 Apr 2019 14:31:06 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128708 Ministři financí zemí eurozóny dnes schválili uvolnění 970 milionů eur (téměř 25 miliard Kč) pro Řecko. Peníze jsou součástí programu na snížení dluhu země po ukončení záchranného programu, jejich uvolnění je ale podmíněno zavedením slíbených reforem.

Řecko opustilo poslední ze tří záchranných programů v srpnu loňského roku a poté se emisemi dluhopisů úspěšně vrátilo na finanční trhy. Od svých evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu (MMF) země od roku 2010 obdržela celkem téměř 289 miliard eur.

Uvolnění peněz bylo podmíněné tím, že Atény budou plnit své reformní závazky, zejména přijetí zákona o vymáhání nedobytných pohledávek bank, který má pomoci zmírnit obrovský objem špatných úvěrů v rozvahách řeckých bank. Poskytnuté finanční prostředky pocházejí ze zisku, který centrální banky eurozóny vytvořily z držení řeckých státních dluhopisů, a ze snížení úrokové marže u některých půjček eurozóny Aténám na nulu.

Německo nediktuje reformy eurozóny

O Německu se často tvrdí, že má velký vliv při rozhodování o  eurokrizi. Nová studie však ukazuje, že jednání o klíčových reformách dopadla překvapivě vyrovnaně.

Předseda euroskupiny Mario Centeno na tiskové konferenci uvedl, že uvolnění pomoci má podpořit řeckou vládu, aby pokračovala v zavádění všech důležitých reforem. Také podle něj dává pozitivní signál investorům. Příznivá reakce investorů byla podle šéfa euroskupiny už dnes na trhu patrná. Uvolněné finance mají podpořit již tak velké hotovostní rezervy Řecka a ukazují investorům, že největší věřitel Řecka, tedy eurozóna, hospodářskou politiku Atén schvaluje.

Výnosy desetiletých dluhopisů řecké vlády v reakci na zprávu klesly ze zahajovacích 3,604 % až na 3,511 %. Později se ale vyšplhaly na 3,544 %, uvedla agentura Reuters.

Šéf evropského záchranného fondu ESM Klaus Regling na tiskové konferenci uvedl, že pro Řecko by nyní bylo smysluplné, aby brzy splatilo půjčky, které dostalo od MMF, protože některé z nich jsou velmi drahé. „Z 9,5 miliardy nesplaceného dluhu od MMF musí Řecko u jedné třetiny, tedy u 3,5 miliardy, platit na úrocích téměř 5 %. To je podstatně více, než co Řecko platí na trzích,“ řekl Regling.

V rámci balíku pomoci, který navazuje na záchranný program, státy eurozóny slíbily poskytnout Řecku až 4,8 miliardy eur. Ty mají být vyplaceny do roku 2022, pokud ovšem budou Atény pokračovat v reformách. Dnešní peníze jsou prvními uvolněnými prostředky z tohoto balíčku.

Proč mají Slováci rádi euro?

Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/zeme-eurozony-poslou-recku-temer-miliardu-eur-podminkou-jsou-reformy/feed/ 0
Británie stále není schopná opustit EU a žádá o další odklad. Čí je to vina a jak z patové situace ven? https://euractiv.cz/section/brexit/news/britanie-stale-neni-schopna-opustit-eu-a-zada-o-dalsi-odklad-ci-je-to-vina-a-jak-z-patove-situace-ven/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/britanie-stale-neni-schopna-opustit-eu-a-zada-o-dalsi-odklad-ci-je-to-vina-a-jak-z-patove-situace-ven/#respond Fri, 05 Apr 2019 12:21:04 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128682 Patová situace v brexitu přetrvává, do nového termínu odchodu Británie z EU přitom zbývá jeden týden a Mayová žádá o další odklad. Kdo může za současnou situaci a jaká jsou možná východiska?

Britská premiérka Theresa Mayová požaduje po členských státech další odklad brexitu. Novým termínem by měl být 30. červen, britská vláda však bude usilovat o to, aby parlament schválil brexitovou dohodu ještě před volbami do Evropského parlamentu, tedy do 23. května.

Mayová ale zároveň potvrdila, že pokud do té doby Británie EU neopustí, voleb se zúčastní. Ještě donedávna přitom tuto možnost striktně odmítala.

Přípravy na volby se každopádně začínají podle serveru EURACTIV.com pomalu rozbíhat. Dokonce se očekává, že kvůli brexitu by mohla být volební účast vyšší, než je u evropských voleb v Británii běžné.

Na cestě ven z patové situace

Žádost britské premiérky o další odklad brexitu však neznamená, že odchod Británie z EU se skutečně oddálí. Mayová nejprve musí získat souhlas všech členských států, které trvají na tom, že britský parlament musí schválit dva roky dojednávanou brexitovou dohodu.

Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?

Rok a půl projednávaná dohoda o brexitu je na světe. obsahuje možnost prodloužení přechodného období po brexitu i pojistku pro irské hranice, která byla nejpalčivějším tématem vyjednávání. Má mít podobu celní zóny.

Pokud parlament dohodu odmítne a členské státy na summitu 10. dubna premiérčině žádosti nevyhoví, nastane 12. dubna tvrdý brexit.

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) však věří, že Británie se květnových voleb účastní.

K vyřešení situace je však nezbytné, aby britští politici odložili stranou své ideologické přesvědčení a začali se chovat konstruktivně. Myslí si to bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který je v současné době prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Pokud by podle něj vzali politici rozum do hrsti, měli by požádat o dlouhý odklad, uspořádat evropské volby a následně jednat o tom, jak vyřešit odchod z EU.

„Referendum může být součástí tohoto řešení,“ dodal k možnosti uspořádání dalšího referenda o brexitu, která se v Londýně čím dál tím více skloňuje. Lidové hlasování však odmítá premiérka Mayová, naopak opoziční labouristé jsou mu nakloněni.

rozhovoru EURACTIV.com s odborníkem na volby a průzkumy veřejného mínění profesorem Johnem Curticem ovšem vyplývá, že 85 procent lidí by v dalším referendu hlasovalo stejně jako v červnu 2016, kdy se konalo osudné lidové hlasování o nynějším vystoupení Británie z Unie. Kvůli tehdejšímu velmi těsnému výsledku (52 procent pro brexit, 48 proti) je ale nyní velmi obtížné výsledek odhadovat, upozornil Curtic.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

V tomto týdnu se dokonce spekulovalo nad tím, že by s dalším referendem mohla pomoci i EU. Podle Prouzy však nalezení východiska ze současné situace má být především britskou záležitostí.

„Brexit dali na stůl britští politici, na základě zmanipulované kampaně si to odhlasovali britští občané, celý proces zpackali britští politici – a najít cestu ven musí najít zase jen britští politici,“ dodal Prouza.

Kde je „zakopaný pes“?

Přestože v současné době stojí za patovou situací britský parlament, který se zatím nedokázal shodnout na žádné podobě brexitu, svou vinu podle odborníků nese i Evropská unie.

Upozornil na to ve svém článku například bruselský think-tank Bruegel, podle kterého měla EU více spolupracovat.

Autor článku Jean Pisani-Ferry píše, že EU se spíše zaměřila na prosazování pravidel a dodržování předepsaných procesů než na dosahování výsledků. EU navíc podle něj jen v omezené míře spolupracovala s britskou občanskou společností či podniky, aby podpořila diskusi o budoucnosti.

Europoslanec Zahradil k tomu dodává, že EU byla během vyjednávání rozvodové dohody „velmi tvrdým partnerem“.

„Považuji za chybu Britů, že se příliš spoléhali na státní úředníky, kteří se nechali vmanévrovat do kouta a přivezli z Bruselu dohodu, která je v Londýně obtížně přijatelná,“ upřesnil svůj názor s tím, že EU chtěla Británii hlavně potrestat za její rozhodnutí ze společného projektu odejít a učinila z ní exemplární příklad toho, že odchod ze společného unijního projektu musí dopadnout špatně.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Svůj podíl na tom podle něj mají i členské státy. „Členským státům, zejména těm, jejichž export do Británie tvoří významné procento, vyčítám, že daly Evropské komisi příliš volnou ruku. Jestli dopadne brexit špatně, účet nebude platit Komise, ale podniky v evropských státech a jejich zaměstnanci,“ uvedl Zahradil.

„Samozřejmě jsem, stejně jako řada kolegů z naší frakce ECR, vystupoval v debatách a opakovaně upozorňoval, že ‚nepřátelský‘ brexit jde proti zájmům evropských podniků,“ upřesnil svou roli v jednáních o brexitu český europoslanec.

Prouza má však opačný pohled na věc. „Britové od počátku měli řadu výjimek a prosazovali si další a další. EU jim ve všem ustupovala, ale ukázalo se, že to stejně k ničemu nevedlo a Britové nedokázali evropskou vstřícnost ocenit,“ vysvětlil s tím, že v minulosti taková taktika Britům procházela, nyní už ale podle něj nemůže dál fungovat.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/britanie-stale-neni-schopna-opustit-eu-a-zada-o-dalsi-odklad-ci-je-to-vina-a-jak-z-patove-situace-ven/feed/ 0
Úspěch českých dopravců. Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/#respond Fri, 05 Apr 2019 10:31:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128691 Dopravní firmy v Česku mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.

Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili ve čtvrtek po dlouholetém vyjednávání poslanci Evropského parlamentu. Tzv. silniční balíček měli na stole již potřetí, dosud se však nedokázali dohodnout na tom, jaké mzdy by měli řidiči kamionů dostávat.

Země západní Evropy v čele s Francií se snažily prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala již schválená směrnice o vysílání pracovníků. Ta zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat stejnou mzdu jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.

Francie chtěla novými pravidly chránit své podniky před konkurencí z východních zemí, včetně České republiky, kde jsou obecně nižší mzdy a místní firmy díky tomu mohou nabízet své dopravní služby levněji. Europoslanci ale ve čtvrtek schválili zvláštní pravidla pro dopravní sektor. Díky nim budou moci čeští řidiči odvézt náklad do Německa nebo Belgie bez toho, aby museli pobírat německý či belgický plat.

„Právě byl odhlasován balíček mobility, který bude mít pozitivní dopady nejen na Českou republiku, ale také na celý vnitřní trh,“ napsal na Twitter pár minut po hlasování europoslanec a člen dopravního výboru Pavel Telička (HLAS, ALDE).

Ke konečnému přijetí silničního balíčku zbývá už jen dohoda v rámci tzv. trialogu. Při něm se sejdou zástupci europarlamentu, Evropské komise a také Rady EU, složené z ministrů členských států.

Trialogu se z českých europoslanců zúčastní Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Dnes jsme v Evropském parlamentu schválili kompromis, který respektuje specifičnost odvětví dopravy a zároveň zajišťuje vyváženost mezi ochranou řidičů a zachováním volného pohybu služeb v EU,“ komentovala výsledek hlasování.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Odpočinek mimo kamion a další změny

Poslanci ve čtvrtek odhlasovali i další pravidla. Řidiči se například budou muset každé čtyři týdny vracet ze zahraničí do země svého původu. Dále budou muset mít povinnou pauzu na odpočinek po šesti dnech, a to vždy mimo svůj kamion.

Nová pravidla se budou týkat i kabotáže, tedy přepravy zboží v rámci jiného členského státu. Pokud tedy bude český řidič vozit náklad z Berlína do Hamburku, nesmí tak činit déle než tři dny. Následně se musí vrátit zpátky do ČR a zůstat zde alespoň po dobu 60 hodin.

Silniční balíček se zamlouvá i českému sdružení dopravců ČESMAD Bohemia. „Přijaté kompromisy jsou dobrým základem pro trialog,“ uvedl na Twitteru stálý zástupce sdružení při EU Jan Němec.

Odsouhlasení pravidel pro dopravce Evropským parlamentem představovalo dosud nejobtížnější část schvalování nové legislativy. Zatímco členské státy se na kompromisu, který je přijatelný pro Česko, dohodly už loni na podzim, europoslanci návrh opakovaně odmítli. I ve čtvrtek návrh prošel těsnou většinou 15 hlasů.

O silničním balíčku se mělo hlasovat už minulý týden, kvůli vysokému počtu pozměňovacích návrhů se ale předseda europarlamentu Antonio Tajani rozhodl legislativu z programu jednání stáhnout. Předtím se zase nedařilo balíček schválit v dopravním výboru, který měl jeho projednávání na starosti.

Čeští dopravci se nových pravidel opět nedočkali. Europarlament o silničním balíčku nehlasoval

Nejistota českých dopravních firem trvá dál. Evropský parlament dnes o klíčové dopravní legislativě nehlasoval.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/uspech-ceskych-dopravcu-europoslanci-schvalili-nova-pravidla-pro-kamiony/feed/ 0
Čeští dopravci se nových pravidel opět nedočkali. Europarlament o silničním balíčku nehlasoval https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/ https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/#respond Wed, 27 Mar 2019 14:41:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128357 Nejistota českých dopravních firem trvá dál. Evropský parlament dnes o klíčové dopravní legislativě nehlasoval.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani zrušil dnešní plánované hlasování o nových pravidlech pro vysílání pracovníků v mezinárodní silniční dopravě. K takzvanému silničnímu balíčku totiž přišlo kolem 1600 pozměňovacích návrhů. Tajanimu takový krok umožňuje jednací řád.

Silniční balíček měl zavést nová pravidla pro kamionovou dopravu v EU. Obsahuje však kontroverzní ustanovení, na jejichž výsledné podobě se europoslanci nemohou dohodnout.

Jádrem sporu je především otázka, zda má i pro řidiče mezinárodní nákladní dopravy platit princip stejného platu za stejnou práci na stejném místě. Tento princip zavádí již schválená směrnice o vysílání pracovníků. Mobilní povaha práce řidičů se však od ostatních profesí liší, protože tito lidé za den často projedou i několik států. Směrnice o vyslaných pracovnících proto počítala s tím, že dopravní sektor bude řešit zvláštní legislativní úprava – tedy silniční balíček.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Speciální legislativu žádalo kvůli svým dopravcům Česko a další země střední a východní EU, ale také Portugalsko, Španělsko nebo Finsko. Cílem silničního balíčku mělo být nastolení pořádku v současné zmatené situaci, kdy členské země, například Německo, zavádějí vlastní protekcionistická opatření.

Zatímco zástupci členských zemí se již na kompromisu dohodli, v Evropském parlamentu se legislativu nedaří schválit.

„Promarnili jsme příležitost přijmout rozhodnutí, která jsou klíčová pro evropskou ekonomiku,“ komentovala situaci europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE). Čeští dopravci podle ní nová pravidla potřebují, aby vyvázli ze současné právní nejistoty.

Silniční balíček se netýká pouze mezd řidičů, ale i pravidel pro odpočinek či pro kabotáže, tedy přepravu zboží na území jiného státu. Celkem se jedná o tři zprávy, na kterých pracoval dopravní výbor Evropského parlamentu. Výbor však podpořil pouze jednu z nich, a to právě pravidla pro kabotáž.

Tajani podle Teličky podlehl politickému tlaku

Dnes se očekávalo další hlasování, tentokrát celého pléna Evropského parlamentu. K tomu ale nakonec nedošlo, neboť předseda Parlamentu Antonio Tajani hlasování zrušil. Oficiálním důvodem je vysoký počet pozměňovacích návrhů, europoslanec Pavel Telička (HLAS, ALDE) však toto tvrzení zpochybňuje.

„Jakmile se rýsovalo, že balíček mobility projde, předseda EP v noci podlehl tlaku z některých frakcí a zrušil pod záminkou příliš vysokého počtu pozměňovacích návrhů hlasování,“ tweetoval Telička.

Europoslankyně Dlabajová odhaduje, že o pravidlech pro vysílání řidičů se bude znovu jednat již příští čtvrtek 4. dubna v Bruselu.

]]>
https://euractiv.cz/section/doprava/news/cesti-dopravci-se-novych-pravidel-opet-nedockali-europarlament-o-silnicnim-balicku-nehlasoval/feed/ 0
Summit EU řešil kromě brexitu také vztahy s Čínou, USA nebo ochranu klimatu https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/summit-eu-resil-krome-brexitu-take-vztahy-s-cinou-usa-nebo-ochranu-klimatu/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/summit-eu-resil-krome-brexitu-take-vztahy-s-cinou-usa-nebo-ochranu-klimatu/#respond Fri, 22 Mar 2019 21:46:26 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128242 Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.

Evropská unie se připravuje na summit s Čínou, který se uskuteční na začátku dubna. Spolupracovat by s ní chtěli například při reformě Světové obchodní organizace. Server EU Observer před setkáním Evropské rady napsal, že lídři unijních zemí plánují přitvrdit ve svém přístupu k této asijské zemi.

„Většina evropských zemí má (s Čínou) negativní obchodní bilanci, pro Českou republiku je Čína druhý největší dodavatel, ale z hlediska exportu je až na sedmnáctém místě. To samozřejmě není dobře,“ nechal se slyšet český premiér Andrej Babiš na závěrečné tiskové konferenci v pátek v Bruselu.

Ohledně Číny lídři řešili například také společný postup a možná rizika při budování sítě 5G, tedy kybernetickou bezpečnost v souvislosti s užíváním nových technologií. Česká republika plánuje v této souvislosti mezinárodní konferenci o kybernetické bezpečnosti a vyzvala v rámci pátečního jednání ostatní země, aby na ni poslali své experty. S tématem jsou spojená i potenciální rizika technologií čínské společnosti Huawei, před kterými varují nejen české zpravodajské služby.

Lídři zemí EU s odkladem brexitu souhlasí, počítají s dubnovou a květnovou variantou

V Bruselu ve čtvrtek začal summit Evropské rady. Původně se příliš velký pokrok okolo brexitu nečekal, nyní se ale ukazuje, že premiéři a prezidenti sedmadvacítky alespoň částečně vyslyší žádost Theresy Mayové o odklad odchodu její země z EU.

Obchodní vztahy s USA

Summit řešil také plánovanou dohodu o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy. Česká strana na začátek jednání s Američany tlačila, protože se obává zavedení tarifů na automobilový průmysl.

„Já jsem (k tomuto tématu) vystoupil, a to i na základě svého jednání s prezidentem Trumpem a s eurokomisařkou (pro obchod) Cecilií Malmströmovou,“ uvedl Babiš, který se ještě společně s premiéry Slovenska a Maďarska s komisařkou sešel ve čtvrtek dopoledne.

Česko a další státy prosazovaly co nejrychlejší vytvoření oficiálního mandátu, aby se mohlo začít s americkou stranou o obchodních vztazích vyjednávat. Podle Babiše se všichni shodli na tom, že pokud EU nezačne konat, Američané by si mohli vyjednat podobnou dohodu s Čínou, což by pozici evropských zemí zhoršilo.

Obchodních vztahů se týkalo i úvodní jednání pátečního programu summitu se zástupci Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Evropský hospodářský prostor (EHS), díky kterému zmíněné země obchodují se státy Unie na vnitřním trhu, totiž slaví čtvrt století od svého vzniku. Babiš si na závěrečné tiskové konferenci posteskl, že by bylo nejlepší, kdyby Británie s EU chtěla spolupracovat na stejné bázi jako právě Norové, Islanďané a Lichtenštejnci.

Unie musí přehodnotit své emisní cíle na rok 2030, usnesl se Evropský parlament

Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Na klimatu jsme se zasekli, přiznal Babiš

Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes odpoledne uvedl, že členské země se shodly na potřebě „rychlého a účinného řešení problematiky klimatických změn“. Podle českého premiéra se ovšem zástupci států v této otázce při jednání poněkud „zasekli“.

Dle babišových slov se v rámci diskusí objevily tendence ze strany některých členských zemí prosadit ještě větší ambice ve snižování emisí, a to nad úroveň cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou. „Já říkám za Českou republiku, že my nemůžeme stále navyšovat naše ambice a cíle, pokud se nezapojí největší světoví producenti emisí,“ řekl předseda vlády s tím, že klimatická politika by se měla řešit v rámci celého světa, ne pouze Evropy.

„Pokud se nám nepodaří najít společnou řeč s největšími světovými producenty emisí, tak budou mít naše aktivity (ambiciózní cíle a přísná pravidla) malý vliv, a jejich dopad na naši konkurenceschopnost bude negativní. V rámci nízkouhlíkové strategie nesmí trpět náš průmysl,“ řekl předseda hnutí ANO.

Ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Anna Karnikova okomentovala českou pozici ještě před zveřejněním závěrů jednání o klimatu slovy, že „česká klimatická politika se dělá ve Varšavě. Andrej Babiš bude na dnešní Evropské radě po handlu s Polskem blokovat jedinou cestu, jak lze podle analýz zastavit oteplení na relativně bezpečné úrovni 1.5°C.“ O jaký „handl“ mělo jít už ovšem nedoplnila.

Všechny závěry druhého dne jednání Evropské rady jsou k dispozici pod tímto odkazem.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/summit-eu-resil-krome-brexitu-take-vztahy-s-cinou-usa-nebo-ochranu-klimatu/feed/ 0
Proč mají Slováci rádi euro? https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/proc-maji-slovaci-radi-euro/ https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/proc-maji-slovaci-radi-euro/#respond Wed, 20 Mar 2019 15:34:44 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128161 Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.

Euro mají na Slovensku rádi. Ze statistik vychází, že po deseti letech zkušenosti si přijetí eura pochvaluje 70 % Slováků. Ještě vyšší podpoře se těší konkrétně u podniků, devět z deseti podnikatelů by neváhalo a pro novou měnu se rozhodlo znovu.

Odpověď na otázku, proč se euro na Slovensku trvale těší vysoké oblibě, se na nedávné pražské debatě pokusila přiblížit bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska Elena Kohútiková, která se na procesu přijetí nové měny podílela.

V devadesátých letech Slováci v porovnání se svými českými sousedy značně zaostávali, a to nejen ekonomicky. Na přelomu tisíciletí přišly na Slovensku robustní reformy, které se podle Kohútikové vznikem strategie pro přijetí eura ještě umocnily a pomohly zemi dostat se na současnou vzestupnou trajektorii. „Načasování přijetí eura bylo z tohoto pohledu velmi důležité, protože ekonomika byla uzdravená a euro mohlo přijít do zdravého organismu. Mohlo produkovat to, co jsme od něho očekávali,“ popsala ekonomka.

Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Široká shoda a transparentní proces přijetí

Základem úspěšného přijetí eura byl široký konsensus odborníků, politiků a veřejnosti.

„Analýzy ekonomů ukazovaly, že by bylo dobré začít pracovat na přijetí eura, a politici se s tím ztotožnili,“ uvedla Kohútiková a doplnila, že samozřejmě probíhaly rozsáhlé diskuse příznivců i odpůrců eura. „Hlavní ekonomický proud, který tvořila v té době Národní banka Slovenska a ministerstvo financí, ale stál za tím, že euro slovenské ekonomice pomůže,“ dodala. Součástí strategie bylo i schválení rozhodnutí parlamentem, s vládními stranami tedy souzněla i opozice.

Z pohledu běžných Slováků byly podle bývalé viceguvernérky důležité transparentnost a důvěryhodnost procesu přijetí. Z průzkumů prý vycházelo, že téměř všichni občané přesně věděli, co je čeká, a neměli s tím problém.

„Klíčem byla mimořádně efektivní komunikační strategie, zacílená nejprve na velké podniky, následně na malé podniky a potom na obyvatelstvo,“ přiblížila slovenskou strategii Kohútiková, která byla jednou z těch, kdo objížděli celé Slovensko a vysvětlovali lidem, co pro ně bude z praktického hlediska výměna slovenské koruny na eura znamenat.

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU potvrdil i Senát

Po Sněmovně schválil přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu Evropské unie také Senát. Opětovně tak potvrdil své rozhodnutí z roku 2014.

Správné načasování a charakter slovenské ekonomiky

Z ekonomického hlediska pak bylo klíčové správné načasování. „Diskutovali jsme o tom, jestli počkat, až se slovenský cyklus s tím unijním synchronizuje, nebo si pomoct právě tak, že přijmeme euro. Zvolili jsme druhou strategii a ukázalo se, že zafungovala,“ vysvětlila Kohútiková. Slováci euro zavedli těsně před vypuknutím globální hospodářské krize v roce 2009.

Pomyslné váhy ve prospěch přijetí eura také převážila velká otevřenost slovenské ekonomiky. „Argument ponechání vlastní měny moc nefungoval, protože samostatná měnová politika není moc účinná, když je ekonomika tak otevřená a tak malá jako na Slovensku,“ uvedla ekonomka a dodala, že slovenská ekonomika byla také tradičně náchylná na vnitropolitické turbulence. Kvůli všem těmto důvodům tak slovenská strana věřila, že zavedení společné měny bude prospěšné.

K důvodům trvalé podpory eura patří i nenaplnění scénáře o zvýšení inflace. „Důležité samozřejmě je, aby přijetí eura nebylo zneužito k nárůstu cen, což se u nás nestalo. Proces byl velmi kontrolovaný a dopad na inflaci byl plus minus nic,“ uzavřela Kohútiková.

Pokud v současnosti Slováci zmiňují nějaká negativa eura, uvádějí právě zvýšení cen. Statistiky ovšem ukazují, že euro naopak pravděpodobně přispělo ke zpomalení inflace.

Německo nediktuje reformy eurozóny

O Německu se často tvrdí, že má velký vliv při rozhodování o  eurokrizi. Nová studie však ukazuje, že jednání o klíčových reformách dopadla překvapivě vyrovnaně.

]]>
https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/proc-maji-slovaci-radi-euro/feed/ 0