Eurozóna
Pobaltské státy jsou mnohem opatrnější vůči Rusku než Visegrád
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
Ekonomika EU i ČR letos poroste. Tahounem je domácí spotřeba, brzdou zase zahraniční obchod
Evropská komise předložila očekávanou letní hospodářskou prognózu. Makroekonomické vyhlídky pro EU i eurozónu zůstávají pro tento rok stejné, Komise však zmírnila odhad inflace.
Komisi závazky Říma stačí, řízení kvůli vysokému deficitu už nechce
Po závazcích, které tento týden nabídl ohledně veřejných financí Řím, došla dnes Evropská komise k závěru, že už není nutné, aby členské země EU zahájily vůči Itálii řízení kvůli nadměrnému deficitu.
Lídři členských zemí EU řešili podobu budoucího rozpočtu eurozóny
O financování budoucího společného rozpočtu eurozóny dnes diskutovali lídři unijních zemí na bruselském summitu. Šéf euroskupiny Mario Centeno už před jednáním řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem.
Lídři členských zemí budou na summitu řešit obsazení klíčových postů EU
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Komise chce zahájit disciplinární řízení s Itálií kvůli vysokému veřejnému dluhu
EK dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla EU. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury.
Visegrádská čtyřka v brexitovém patu
Tři roky po referendu o brexitu zůstává Spojené království členem EU. Dohoda o odchodu dojednávaná téměř dva roky mezi Británií a EU totiž navzdory třem pokusům zatím neprošla britským parlamentem. Novým datem vystoupení je nyní 31. říjen.
Jarní hospodářská prognóza: Komise snížila odhad růstu ekonomiky EU
Evropské hospodářství dál poroste. Zvyšuje se také počet pracovních míst a mzdy. Nebude to ale takovým tempem, jak se původně očekávalo. Příčinou jsou nejistoty ve světě, zejména obchodní rizika.
Dluh zemí eurozóny se v roce 2018 snížil, výjimkou jsou Řecko, Itálie a Kypr
Celkový veřejný dluh zemí eurozóny loni klesl na 85,1 % HDP z 87,1 % o rok dříve. V Itálii a Řecku, dvou nejzadluženějších zemích bloku, se ale podle statistik Eurostatu zvýšil.
Země eurozóny pošlou Řecku téměř miliardu eur. Podmínkou jsou reformy
Ministři financí zemí eurozóny dnes schválili uvolnění 970 milionů eur (téměř 25 miliard Kč) pro Řecko. Peníze jsou součástí programu na snížení dluhu země po ukončení záchranného programu, jejich uvolnění je ale podmíněno zavedením slíbených reforem.
Proč mají Slováci rádi euro?
Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.
Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné
S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?
Smlouva mezi Francií a Německem podtrhuje pragmatickou vizi jejich vztahu
Smlouva, kterou Francie a Německo dnes (22. ledna) podepíší, pramení z proevropské energie Emmanuela Macrona. Text je pragmatický a soustředí se spíše na ekonomiku a obranu, než na politické otázky. Na řadu témat se však země stále dívají rozdílně.
Europarlament slaví 20 let eura. Proč měnu zavést a jaká by to mělo rizika?
Dosud přijalo euro 19 členských zemí Evropské unie. Česko a dalších sedm zemí tak neučinilo. Jaké jsou výhody a nevýhody společné měny?
Český prosinec v EU: Stopka dotací pro Agrofert a euro v nedohlednu
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v závěrečném měsíci roku 2018 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
Německo nediktuje reformy eurozóny
O Německu se často tvrdí, že má velký vliv při rozhodování o eurokrizi. Nová studie však ukazuje, že jednání o klíčových reformách dopadla překvapivě vyrovnaně.
Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU potvrdil i Senát
Po Sněmovně schválil přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu Evropské unie také Senát. Opětovně tak potvrdil své rozhodnutí z roku 2014.
Unie plánuje snížit poplatky za přeshraniční platby v eurech. Co na to české banky?
Instituce EU se předběžně dohodly na sjednocení výše poplatků za přeshraniční platby v eurech v zemích uvnitř i vně eurozóny, nejen Češi by tak v budoucnu mohli ušetřit.
Komise nezahájí právní řízení proti Itálii, na rozpočtu se dohodly
Itálie přepracovala svůj rozpočtový plán. Tím se vyhnula právnímu stíhání ze strany Evropské komise.
Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
Komise trvá na svém. Italský návrh rozpočtu odporuje pravidlům
Evropská komise (EK) dnes potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh rozpočtu na rok 2019 předložený italskou vládou v závažném nesouladu s doporučeními, která Římu komise nabídla letos v červenci.
Řím má na novém rozpočtovém plánu spolupracovat s Komisí, italská vláda ale ze své pozice neustupuje
Itálie má ještě týden (do 13. listopadu) na předložení revidovaného návrhu rozpočtu na příští rok. Ten původní Komise zavrhla kvůli plánovanému vysokému zadlužení. Ministři financí zemí eurozóny radí Římu, aby na revizi rozpočtu spolupracoval s unijní exekutivou.
Poslanci schválili přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU
Poslanecká sněmovna dnes schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU, proti byli poslanci ODS, KSČM a SPD. Smlouvu se v Česku nedaří ratifikovat od roku 2013, nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.