ČR v Evropské unii – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 22 May 2019 22:18:37 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png ČR v Evropské unii – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Lídři pro eurovolby se utkali v Praze a nabídli své recepty na lepší Evropskou unii https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/lidri-pro-eurovolby-se-utkali-v-praze-a-nabidli-sve-recepty-na-lepsi-evropskou-unii/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/lidri-pro-eurovolby-se-utkali-v-praze-a-nabidli-sve-recepty-na-lepsi-evropskou-unii/#respond Wed, 22 May 2019 17:58:53 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129909 V jedné z posledních debat před volbami do Evropského parlamentu se na pódiu střetli zástupci devíti stran, které mají podle průzkumů šanci překročit 5% hranici a získat křeslo v Evropském parlamentu. Zaznívaly argumenty ve prospěch EU, ale i ostrá kritika vůči jejímu fungování.

Předvolební debatu lídrů kandidátních stan uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky ve spolupráci s Aktuálně.cz a EURACTIV.cz.

„[EU] se musí angažovat tam, kde na to jednotlivé členské státy nestačí – bezpečnost, klima nebo také nárůst vlivu nadnárodních korporací,“ nechal se slyšet lídr KDU-ČSL Pavel Svoboda, který zároveň zkritizoval schopnost Unie komunikovat. Podpořil zavedení hlasování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti v oblasti zahraniční politiky, ale pouze u méně konfliktních témat typu humanitární pomoci. V otázce řešení migrační krize v posledních letech upozornil na to, že unijní instituce doháněly to, co zanedbaly členské státy. Z 90 % mají podle něj migrační a azylovou politiku ve svých rukách, ale na velkou vlnu migrantů nebyly připravené. Jednou z priorit lidovců je přátelštější přístup Unie k rodinné politice, protože dle Svobodových slov evropská populace vymírá, což bude do budoucna velký problém.

Přehled českých politických stran: KDU-ČSL

KDU-ČSL se v Evropském parlamentu řadí k Evropské lidové straně (EPP). Ve volbách v roce 2014 získala 9,95 % hlasů a tří poslanecké mandáty. V EPP chtějí křesťanští demokraté zůstat i v dalším volebním období.

Dita Charanzová, která do evropských voleb vede hnutí ANO, zopakovala známou větu premiéra Andreje Babiše: „EU je skvělý projekt“. Na druhou stranu ale upozornila, že „utekla od lidí“. Svou vizi budoucí EU proto shrnula do hesla „méně, ale lépe a se selským rozumem.“ Příkladem špatné praxe je podle ní legislativní návrh Evropské komise, který v jednom ze svých bodů řešil povinné ručení pro elektrokola. Na místo takových záležitostí by se EU podle Charanzové měla zaměřit zejména na bezpečnostní výzvy. Jako další prioritu pak uvedla dokončení jednotného vnitřního trhu a odstraňování překážek, které mezi s sebou členské státy v poslední době vytvářejí. Evropa by se podle ní také měla stát globálním hráčem.

Přehled českých politických stran: ANO

Hnutí ANO je v současné době nejsilnější politickou stranou v ČR. V evropských volbách v roce 2014 získalo hnutí 16,13 % hlasů a obsadilo čtyři křesla v Evropském parlamentu. Dva europoslanci se ale později rozhodli spolupráci s hnutím ukončit. Dosud …

Vystoupení České republiky z Unie a rozpad této formy evropské spolupráce jako jediný z přítomných prosazoval lídr kandidátky SPD Ivan David, což se promítalo do všech jeho odpovědí. „Je zřejmé, že EU se posunuje čím dál více k centralizaci, k unitárnímu státu, kde se stále více pravomocí přenáší do centra a stále méně mají jednotlivé národní státy,“ uvedl. Součástí „přeformátování“ EU by podle něj mělo být zastavení zmíněného procesu. „Zejména u menších zemí se zájmy daleko méně promítají do toho, co EU činí,“ podělil se o pohled své strany David.

Přehled českých politických stran: SPD

SPD nyní nemá zástupce v Evropském parlamentu. Patří do pravicové euroskeptické evropské strany Hnutí pro Evropu národů a svobody, jejíž prodlouženou rukou v Evropském parlamentu je v současnosti frakce Evropa národů a svobody.

Lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja oproti tomu podpořil myšlenku přiblížení Evropské unie českým občanům. EU by podle něj měla být zejména srozumitelnější a transparentnější. „Budeme komunikovat s občany a propojíme českou a evropskou politickou scénu tak, aby lidem dávala smysl,“ uvedl Kolaja. EU by se podle něj měla v budoucnu soustředit na boj proti daňovým únikům, ale i klimatickým změnám, ve kterém by se měla stát inspirací pro další části světa podobně jako v prosazování lidských práv a respektu k člověku. Mezi konkrétními prioritami Pirátů pak zmínil omezení fosilních paliv, ale také zastropování dotací velkým zemědělským koncernům. Co se týče institucionální roviny, Kolaja se vyslovil například pro upravení procedur v Evropském parlamentu tak, aby bylo lépe dohledatelné, jak jednotliví europoslanci hlasují.

Přehled českých politických stran: Piráti

Piráti nyní nemají zástupce v Evropském parlamentu. O zisk křesel sice usilovali již v roce 2014, nepodařilo se jim však překročit 5% hranici. Pokud se do europarlamentu tentokrát dostanou, mohou se připojit k frakci Zelených nebo k zatím neznámé nové formaci.

Koalici Spojenců pro Evropu, které tvoří strana TOP 09, Starostové a nezávislý (STAN) a strana Zelených, reprezentoval na debatě volební lídr STAN Stanislav Polčák. Ten upozornil, že základní vztahy panující v rámci EU jsou ukotvené v rámci deset let staré Lisabonské smlouvy. „Nechceme EU rozkolísávat zásadní reformou,“ vysvětlil Polčák. I on však požaduje dvě změny ve fungování EU. Zaprvé by měl podle něj zesílit vliv národních parlamentů, které by podle něj měly mít možnost udělovat tzv. „červené karty“. Jako druhou požadovanou změnu uvedl „legislativní střídmost“, tedy aby EU „neřešila marginálie“. Zaměřit by se měla spíše na klíčové oblasti, mezi kterými by měla být i ochrana společných evropských hodnot.

Přehled českých politických stran: Spojenci pro Evropu

Koalici Spojenců pro Evropu tvoří TOP 09 a STAN s podporou Zelených. Europoslanci TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN) patří v EP do frakce EPP. Společně kandidovali již v roce 2014, kdy získali 15,95 % hlasů a čtyři mandáty.

Jednička na kandidátce nového hnutí HLAS Pavel Telička v části debaty věnované dosavadnímu vlivu Čechů v EP připomněl, že podle nezávislých analýz to byl právě on a dvojka na kandidátce hnutí Petr Ježek, kdo se umístili mezi první dvacítkou nejaktivnějších europoslanců. Při diskusi o potenciální reformě Unie upozornil na to, že europoslanci nemají vliv na to, jestli bude EU reformována či nikoliv, jedná se o pravomoc na mezivládní úrovni. „Nebalamuťme lidi, říkejme, co konkrétního můžeme měnit v legislativě k lepšímu v oblastech jako globální oteplování, bezpečnost, rozvoj vnitřního trhu, rovnost v celé řadě oblastí… […] Tyto věci můžeme ovlivňovat, ale to není o reformě Evropské unie. Za „téma všech témat“, kterým by budoucí EU měla dát prioritu, označil boj s klimatickými změnami.

Přehled českých politických stran: Hlas

Hnutí HLAS je na české politické scéně nováčkem.  Zakladatelem je místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, který by chtěl své nové uskupení v případě úspěchu začlenit do frakce ALDE či nově vznikající liberální skupiny kolem hnutí En Marche francouzského prezidenta Macrona.

Podle Kateřiny Konečné, která je jedničkou kandidátky KSČM, by měla být v budoucnu posílena role Evropského parlamentu. „Je ostuda, že je to [Evropský parlament] snad jediný parlament na světě, který nemá legislativní pravomoc,“ uvedla Konečná. Na druhou stranu uznala, že europoslanci do reformy EU nemohou přímo zasahovat. Připomněla ale dokument přijatý Evropským parlamentem, který nastiňuje, jak by měla reforma podle europoslanců vypadat. „Brexit nám ukázal, že takto nemůžeme fungovat dál,“ uvedla k budoucnosti EU europoslankyně. Jako jednu z potřebných změn vidí v posílení tzv. evropské občanské iniciativy, „aby mohli občané rozhodovat o tom, co se v EU děje, i mimo volby,“ dodala.

Přehled českých politických stran: KSČM

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce Evropské sjednocené levice – severské zelené levice (GUE/NGL). Ve volbách v roce 2014 získala 10,98 % hlasů a tři mandáty. Letos jde do voleb v koalici s menšími levicovými stranami.

Do debaty o reformě EU přispěl i volební lídr ČSSD Pavel Poc. Podle něj by měla Evropská unie zejména změnit kurs ve vedení a směřování politiky, a to směrem k posilování sociální Evropy. EU by také měla být schopná čelit globálním výzvám, zejména těm, které přicházejí v souvislosti se změnami klimatu, dále by měla být schopna zvládat migraci a bezpečnostní výzvy. „Evropa bez nerovností, férová Evropa, právě to chce ČSSD,“ prohlásil Poc na závěr předvolební debaty lídrů. Upozornil také na hrozby vyplývající z prohlubujících se nerovností napříč EU, které mohou podle jeho slov vést k roztrhání Evropské unie.

Přehled českých politických stran: ČSSD

ČSSD se v rámci frakcí Evropského parlamentu řadí k Progresivní alianci socialistů a demokratů (S&D). Ve volbách v roce 2014 získala 14,17 % hlasů a čtyři poslanecké mandáty.

Svou představu o budoucnosti EU představila při debatě i hlavní opoziční síla. „ODS chce takovou Evropskou unii, která nebude řešit výzvy 21. století padesát let starými federalistickými recepty […] EU, která bude štíhlejší, pružnější, chcete-li vícerychlostní,“ řekl současný vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil. Unie podle něj musí najít novou rovnováhu mezi národní a evropskou úrovní, kde si Evropská komise nebude hrát na „vládu“, a bude více méně pouze sloužit státům. Na rozdíl od některých svých kolegů se také vyjádřil proti nahrazování jednomyslného hlasování kvalifikovanou většinou, a to především v otázce zahraniční politiky. Významná role EU podle něj leží naopak v obchodní politice. „Věřím v propojování trhů, tam by EU mohla být pionýrem, dohoda s Japonskem je největší na světě a pokryje 30 % světového HDP,“ uvedl lídr kandidátky občanských demokratů.

Přehled českých politických stran: ODS

ODS je nejsilnější opoziční stranou na české politické scéně. V evropských volbách v roce 2014 získala 7,67 % hlasů a obsadila dvě křesla v Evropském parlamentu. ODS stála u zrodu frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/lidri-pro-eurovolby-se-utkali-v-praze-a-nabidli-sve-recepty-na-lepsi-evropskou-unii/feed/ 0
Petr Kaniok: Česká evropská politika se slibně rozvíjela, pak do ní Babiš „hodil vidle“ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/interview/petr-kaniok-ceska-evropska-politika-se-slibne-rozvijela-pak-do-ni-babis-hodil-vidle/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/interview/petr-kaniok-ceska-evropska-politika-se-slibne-rozvijela-pak-do-ni-babis-hodil-vidle/#respond Tue, 21 May 2019 14:43:19 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=interview&p=129885 Při výběru zástupců do evropských institucí mají Češi tradičně mnohem šťastnější ruku, než je zvykem na domácí scéně, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Petr Kaniok. K úspěchu druhého českého předsednictví budou podle něj zapotřebí reálné cíle a stabilita v domácí politice.

Petr Kaniok je docentem Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU, výzkumný pracovník Mezinárodního politologického ústavu a také šéfredaktor Politologického časopisu. Ve výzkumu se zaměřuje na euroskepticismus nebo politický systém a instituce EU. Mezi jeho publikace patří například „České předsednictví Rady EU – most přes minulost“ z roku 2010.

Česká republika v květnu slaví patnáct let od svého připojení k Evropské unii. Byl bych rád, kdybychom se za těmi roky ohlédli, a to především z hlediska české evropské diplomacie. Začal bych u vyjednávání o vstupu před rokem 2004. Kdo jsou podle Vás klíčové osobnosti tohoto procesu?

Záleží na tom, jestli bereme do hry také politiky, protože na tom, že vyjednávání dopadlo úspěšně, má fakticky zásluhu celá tehdejší politická garnitura. Pohled českých politických stran na vstup do EU na přelomu milénia byl velmi konsenzuální, a strany se skutečně dokázaly dohodnout, že tento krok je v českém národním zájmu.

V rovině samotného vyjednávání bych samozřejmě začal u Pavla Teličky, hlavního vyjednavače, který byl schopný a ve své roli úspěšný. Zároveň je potřeba zmínit lidi, kteří v této době už v Bruselu působili, to znamená Libora Sečku, vedoucího stálé Mise ČR při Evropských společenstvích, který v jejím čele stál mezi lety 2000 a 2002. Dalším důležitým mužem byl Josef Kreuter, což byl zástupce vedoucího celého českého negociačního týmu, a také vedoucí stálé Mise před panem Sečkou. Tito tři pánové představovali hlavní architekty vyjednávání.

Jak úspěšně jsme naše členství odstartovali? Zorientovali se Češi v prvních letech po vstupu rychle?

Česká politika zhruba do roku 2006, kdy se vyměnila vláda a místo ČSSD přišel Mirek Topolánek, byla velice konsenzuální. Když se podíváte do vládních prohlášení kabinetů sociálních demokratů za Špidly, Grosse a Paroubka, tak v pasážích, které se buď věnovaly české cestě do EU, nebo později členství, se píše, že ČR nechce EU v ničem měnit, vše ji vyhovuje a defacto souhlasí i se směřováním k politické federaci. Rétorika ve stylu „Brusel dělá všechno dobře“ se změnila s příchodem ODS do vlády, kdy jsme i během příprav na české předsednictví začali „vystrkovat růžky“ a říkat, že ne vše je úplně dobré.

Druhou věcí, která také sahá k nástupu Topolánkovy vlády, jsou české problémy s implementováním koheze, čerpáním evropských peněz. Smutná historie i dalších let, kdy se z masivního zneužívání dotací stal hlavní symbol dopadu členství v EU na Českou republiku.

Infografika: ČR slaví 15 let v EU. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody členství?

Volný vnitřní trh, možnost cestovat po Evropě bez víz nebo biliony korun z evropských fondů patří mezi známé výhody plynoucí z členství země v EU. Na druhou stranu musí ČR přebírat evropskou legislativu a předávat své kompetence evropským institucím.

Promarněné šance

Zmínil jste české předsednictví EU v roce 2009, které doprovázela řada problémů a o kterém jste napsal také knihu. Když se na něj podíváte s odstupem, mělo v konečném důsledku pozitivní efekt?

Nemělo, protože reputace České republiky pádem vlády opravdu značně utrpěla. Stalo se to v době, kdy se navzdory kontroverzím typu Entropa a některá vystoupení Mirka Topolánka naše reputace celkem zlepšovala, protože Češi ukazovali, že dovedou být výkonní, efektivní, dobří a dokáží vzbudit zájem. Polovina předsednictví ale bohužel kvůli nezvládnuté vnitropolitické situaci „vyšuměla“. S příchodem Fischerovy vlády pak předsednictví v Česku v podstatě nikdo nevlastnil. Rok politického vakua v důsledku znamenal, že se lidé, kteří získali díky předsednictví obrovské zkušenosti, rozprchli do všech možných končin a tento kapitál se rozplynul. Dnes se lidem při zmínce českého předsednictví 2009 jako první vybaví zmíněné skandály. Velice solidně rozjetou šanci jsme promarnili, zbyla jen pachuť.

České předsednictví Rady EU: Výročí prvního s výhledem na druhé

S lednem přichází pro Čechy jedno výročí – deset let od prvního českého předsednictví Rady EU. Zároveň získávají na intenzitě přípravy na předsednictví druhé, které na Česko čeká v roce 2022.

Narážíte na nevyužité odborníky s velkými zkušenostmi. Obecně se mluví o tom, že ČR neumí dostávat své zástupce do unijních institucí, včetně Evropské komise. Je to pravda?

Bohužel to pravda je, protože Česká republika v letech po vstupu, kdy existovala příležitost obsadit „národní“ místa určená pro země východního rozšíření, svou šanci úplně nevyužila. V dnešní době musí všichni čeští kandidáti soutěžit o místa v institucích ve zcela otevřených soutěžích, do kterých se hlásí zájemci ze všech států. Z hlediska velikosti ČR jsme v tomto ohledu stále poddimenzováni, a podle mě zabere dlouhé roky, než se to podaří dohnat.

Kdybych zůstal u lidí, tak na začátku jste zmiňoval několik klíčových osobností české evropské diplomacie. Kdo další se podle Vás za těch 15 let zasloužil o dobré jméno ČR na evropské úrovni?

V personální rovině podle mě vypadala v posledních patnácti letech česká politika v Bruselu mnohem lépe než ta domácí. Když se podívám na všechny dosavadní čelní představitele Stálého zastoupení nebo jejich zástupce, tak ať už to byli například Milena Vicenová nebo Martin Povejšil a další, měli jsme v nich podle mě schopné, kultivované a respektované lidi.

To samé platí i pro úroveň poslanců Evropského parlamentu, u kterých se za patnáct let nevyskytl žádný skandál, což je na českou politiku výjimečná věc. Také reprezentanti v Evropské komisi Česku ostudu rozhodně neudělali. Obecně si myslím, že při výběru zástupců do evropských institucí měli Češi mnohem šťastnější ruku, než je zvykem na domácí scéně, a rozhodně se nemají za co stydět. Nenapadá mě nikdo, kdo by svoji funkci nezvládl.

15 let ČR v EU: Členství není výhodné jen z ekonomického pohledu

Jedni považují členství ČR v EU za úspěch, jiní nevidí jen ekonomické výhody členství, další zase volají po silnějším hlase v EU. Co dalšího se diskutovalo na konferenci k 15 letům ČR v EU pořádané na ministerstvu zahraničí?

Slon v porcelánu české evropské politiky

Jak byste zhodnotil současnou evropskou diplomacii ČR? Jaký efekt na ni má konkrétně premiér Andrej Babiš? Jsme srozumitelní?

Myslím si, že srozumitelní příliš nejsme. V době, kdy se česká evropská politika začala personálně i co se týče obsahu stabilizovat, tak se objevil Babiš, který do toho „hodil vidle“. Má ambice do všeho zasahovat, vidí šanci se mediálně zviditelnit a pravděpodobně ho těší, že se může fotit s Macronem nebo Merkelovou. Jeho výroky, například o vyřešení migrace nebo k brexitu, jsou ovšem naprosto nekoncepční a mnohdy v rozporu s tím, co česká diplomacie dlouhodobě akcentuje a buduje. Babiš se chová jako slon v porcelánu, který dupe a nebere ohledy na to, že pro úspěch zejména malých států je potřeba být v politickém jednání koherentní, koncepční a trpělivý. To on neumí.

Druhou věcí je jeho medializace úplně všeho, včetně „selfíček“ z Evropských rad, která se stávají neoblíbenými u ostatních zemí. Jedná se o něco, co se mu hodí v domácí politice, protože může na Facebooku a jiných sociálních sítích prezentovat, že ho všichni berou vážně a je schopen do všeho mluvit. Ve faktické rovině ovšem žádnou z velkých věcí, do kterých mluvil, tak nedotáhl. Jeho výsledky se blíží nule. Svou nekoncepčností, tendencí se ke všemu vyjadřovat a mít ve všech tématech jasné, silné a mnohdy kontroverzní názory, českou pozici spíše rozbíjí.

Tento Babišův přístup, který popisujete, se zdá se odráží také v jeho postoji k druhému českému předsednictví v roce 2022. Nejdřív ho chtěl podle diplomatických zdrojů rušit úplně, v současnosti vyzývá k co největší šetrnosti…

Podle mě to ukazuje na to, že Babiš chce „Evropu“ používat hlavně v domácí politice. V tomto případě chtěl demonstrovat, že dokáže šetřit a redukovat „Evropu“ pouze na čisté zisky, což ovšem nejde. Představa, že si Česká republika „vyzobe“ pouze věci, co se jí hodí, je v kontextu fungování evropské politiky, kde si státy musí ustupovat a občas polknout nějakou hořkou pilulku, zcestná. Jeho výroky o vzdání se předsednictví, kde se podle něj pouze „žerou chlebíčky“, ukazují, že není schopen docenit běžnou mravenčí práci. Ve vyjednávání na úrovni Rady EU může stát během předsednictví skutečně něčeho dosáhnout. Babiš to celé redukuje pouze na otázky, ze kterých může mít nějaký okamžitý osobní zisk, což je úplně absurdní.

Babiš chce levnější české předsednictví v EU a lepší portfolio v budoucí Evropské komisi

Český premiér považuje návrh výdajů na české předsednictví v druhé polovině roku 2022 za příliš vysoký, výdaje chce ještě snížit. Rovněž by si přál, aby příští český eurokomisař či eurokomisařka získala v budoucí Evropské komisi důležitější portfolio.

Co je potřeba udělat pro to, aby bylo blížící se české předsednictví úspěšné?

V prvé řadě je potřeba domluvit se doma. Nesmí znovu nastat situace z roku 2009, kdy byla česká politická scéna rozkolísaná a rozhádaná. Bylo by tedy dobré zajistit domácí stabilitu, aby se vláda mohla plně soustředit na evropskou rovinu. To je základní podmínka.

Druhou je nutnost vytyčit si reálné cíle, kterých chceme nejen v legislativě dosáhnout. Zároveň je potřeba domluvit se v rámci skupiny s předcházejícím a následujícím předsednictvím, tedy opět se Švédskem a s Francií, protože atmosféra v roce 2009 zvláště ve vztahu k Francii úplně dobrá nebyla. Důležité je také monitorovat požadavky ostatních států a obecně co se v Evropě děje, protože hlavním aspektem, který vytváří úspěch či neúspěch předsednictví, je schopnost působit v Radě jako jakýsi čestný vyjednavač a nalézat kompromisy. Poslední podmínkou je mít dostatek včas připravených lidí, dobře jazykově vybavených a schopných vyjednavačů.

V evropské politice stagnujeme

Možná nejdůležitější otázka na konec – naučili jsme se za posledních patnáct let na evropské úrovni prosazovat naše zájmy?

Na tuto otázku se dá poměrně obtížně odpovědět. Když jsem začínal mít dojem, že na úrovni Rady už víme, co chceme, a dokážeme se chovat dlouhodobě konceptuálně, tak se objevil Babiš. Ten se svou akcentací Visegrádu jako základního koaličního mechanismu „hodil vidle“ do českého přístupu, protože V4 je dnes kvůli dvěma toxickým státům v Bruselu brán jako rudý hadr na býka.

Mám dojem, že kdybyste mi tuto otázku položil třeba před dvěma lety, odpověděl bych, že sice naše zájmy ještě úplně prosazovat neumíme, ale rozhodně jsme se hodně zlepšili, a dokážeme k odmítnutému nabídnout i alternativu. S Babišem se ČR dostává do špatného spojenectví a tento proces se zadrhává, naše reputace a tím pádem i pozice ve vyjednávání jsou horší. Pokud vás zbylé země vnímají jako součást něčeho toxického, těžko se dostáváte na stranu vítězných dohod. Myslet si, že jsme státem, který dovede prosadit něco pouze sám, je vzhledem k české síle úplně mimo.

Současnou situaci bych obecně popsal jako „stagnace“. Asi máme kompetentní aparát, ale nemáme kompetentní národní scénu, která by dokázala pochopit základní mechanismy či je chápat nechce.

Orbánova kritika EU překročila hranice. Usměrní ho Visegrád?

Maďarský premiér Vitkor Orbán ve své protiunijní rétorice přitvrzuje. Jeho spor s Evropskou unií vyústil v pozastavení členství jeho strany Fidesz z frakce Evropské lidové strany (ELS). Umírní Orbána frakce nebo by v tom mohla sehrát roli Visegrádská čtyřka, kterou přešlapy jejích jednotlivých členů do jisté míry poškozují?  

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/interview/petr-kaniok-ceska-evropska-politika-se-slibne-rozvijela-pak-do-ni-babis-hodil-vidle/feed/ 0
Video: Pizza jen s náhražkou sýra? Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/video/video-pizza-jen-s-nahrazkou-syra-dvoji-kvalita-potravin-v-evrope-zustava/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/video/video-pizza-jen-s-nahrazkou-syra-dvoji-kvalita-potravin-v-evrope-zustava/#respond Tue, 21 May 2019 10:19:35 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=video&p=129864 Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo třeba pizza, která obsahuje jen náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává se skutečnou mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení.

Proti dvojí kvalitě potravin dlouhodobě vystupovali někteří čeští europoslanci nebo i eurokomisařka Věra Jourová. Původně vznikla směrnice, která by tuto praxi zcela zakázala, nakonec byla ale schválena v mírnější podobě.

Video vzniklo v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/video/video-pizza-jen-s-nahrazkou-syra-dvoji-kvalita-potravin-v-evrope-zustava/feed/ 0
Babiš chce levnější české předsednictví v EU a lepší portfolio v budoucí Evropské komisi https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/babis-chce-levnejsi-ceske-predsednictvi-v-eu-a-lepsi-portfolio-v-budouci-evropske-komisi/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/babis-chce-levnejsi-ceske-predsednictvi-v-eu-a-lepsi-portfolio-v-budouci-evropske-komisi/#respond Mon, 20 May 2019 10:25:09 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129858 Český premiér považuje návrh výdajů na české předsednictví v druhé polovině roku 2022 za příliš vysoký, výdaje chce ještě snížit. Rovněž by si přál, aby příští český eurokomisař či eurokomisařka získala v budoucí Evropské komisi důležitější portfolio.

Výdaje na české předsednictví jsou v současném návrhu vyčísleny na 2,7 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) je považuje dál za neúměrné a chce je snížit zhruba na polovinu. V rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) také jasně neodpověděl na otázku, zda jeho vláda znovu navrhne do Evropské komise současnou komisařku Věru Jourovou.

„Úředníci nám předložili návrh rozpočtu za 3,8 miliardy. Když jsem je s tím vyhnal, kleslo to na ty necelé tři,“ uvedl předseda vlády. Dodal, že jeho představa je 50 milionů eur, tedy necelých 1,3 miliardy korun. Rozpočet na příští rok už počítá s částkou 178 milionů korun. Babiš o financování českého předsednictví nyní jedná se státní tajemnicí pro EU Milenou Hrdinkovou.

Babiš: Evropská unie přinesla Česku mír, prosperitu a miliardy, musí se ale změnit

Členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu, přineslo mír, prosperitu a miliardy do rozvoje české ekonomiky. Unii je podle českého premiéra přesto potřeba změnit.

Andrej Babiš se dnes ve Varšavě zúčastnil zhruba čtyřhodinového jednání se svými protějšky z dalších …

Na otázku, zda je spokojen s dosavadní činností Jourové a zda ji jeho vláda navrhne i na další období premiér odpověděl nepřímo. „To není na mně, abych ji hodnotil. Paní Jourová je komisařka Evropské komise. Ona tam není za ANO. My jsme za Česko obsadili to místo a ona pracuje pro Evropskou komisi, nepracuje pro Česko,“ řekl Babiš s tím, že nominace do Komise bude jeho strana řešit v rámci koalice s ČSSD.

Klíčová podle něj není osoba komisaře, ale oblast, kterou bude mít český zástupce na starosti. „To není o paní Jourové. To je o tom portfoliu v komisi. Určitě budeme chtít, abychom v příští komisi měli jiné, důležitější portfolio. Například by to mohl být vnitřní trh,“ řekl Babiš

Jourová, někdejší ministryně pro místní rozvoj a poslankyně ANO, v současném týmu Jeana-Claudea Junckera odpovídá za oblast spravedlnosti, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti mužů a žen. Funkční období stávající Komise končí letos na konci října, Jourová by ráda pokračovala i v té následující, upozornila ale, že nominovat ji případně bude muset celá česká vláda.

Letos v únoru Babiš novinářům řekl, že Jourová by podle něj mohla pokračovat i v nové Evropské komisi. „Naše komisařka paní Jourová dělá dobrou práci, myslím si, že pokud se shodneme ve vládě, tak by neměl být důvod, aby nepokračovala, aby usilovala o lepší pozici,“ uvedl tehdy Babiš.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/babis-chce-levnejsi-ceske-predsednictvi-v-eu-a-lepsi-portfolio-v-budouci-evropske-komisi/feed/ 0
Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/#respond Fri, 17 May 2019 11:42:24 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129823 Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Oznámili to dnes v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

„Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů,“ zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. „Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Komise prý navíc v rozporu s pravidly fungování EU ukotvenými ve Smlouvách dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel dnes Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný „zástupce Evropské komise z DG Budget“, tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Komise jedná podle Pirátů protiprávně

Evropský parlament v prosinci vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

„Evropská komise jedná protiprávně. Ze strany bruselských úředníků neproběhlo standardní rozhodnutí o zastavení plateb koncernu Agrofert,“ uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj SZIF tvrdí, že není důvod tyto dotace nevyplácet a trvá na tom, že evropská pravidla ke střetu zájmů jsou dodržována. Odborný rozbor právníků Evropské komise ale podle Pirátů v prosinci konstatoval, že evropské předpisy ke střetu zájmů jsou ve vztahu k Babišovi porušovány.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/komise-v-pripadu-babise-a-agrofertu-nekona-tvrdi-pirati-a-podavaji-zalobu/feed/ 0
Co brzdí EU? Ať o zahraničních věcech rozhoduje většina, navrhují čeští europoslanci https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/co-brzdi-eu-at-o-zahranicnich-vecech-rozhoduje-vetsina-navrhuji-cesti-europoslanci/ https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/co-brzdi-eu-at-o-zahranicnich-vecech-rozhoduje-vetsina-navrhuji-cesti-europoslanci/#respond Fri, 17 May 2019 08:24:40 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129750 Evropská unie nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem po boku Spojených států nebo třeba Číny.

„Jednomyslnost je brzdou, vždy se najdou jeden nebo dva státy, které budou chytračit nebo hledat pro sebe výhodu,“ myslí si místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (Hlas, ALDE).

Příkladem je hledání společné pozice EU vůči současné situaci ve Venezuele. Devatenáct členských států včetně Česka uznalo prezidentem Venezuely opozičního politika Juana Guaidóa, Unie ale nemohla vystoupit jednotně. Společné prohlášení bojkotovali Italové, ke kterým se pak připojilo ještě Bulharsko nebo Řecko.

Podmínka jednomyslnosti může EU ochromit i při jednání v rámci OSN. To se stalo třeba v červnu 2017, kdy Brusel nedokázal zaujmout stanovisko ke stavu lidských práv v Číně.

EU má „problémy ve strojovně“, dosáhnout shody je stále obtížnější

Protievropská hnutí nabývají na síle a hledání shody mezi členskými zeměmi EU se komplikuje. Za hranicemi EU se přitom odehrávají krize, na které by měla Unie rychle a jednotně reagovat.

Někteří europoslanci proto podporují, aby se jednomyslné hlasování změnilo na většinové. Například podle Jiřího Pospíšila z TOP 09 by tím evropský hlas na mezinárodní scéně výrazně posílil. Zároveň ale upozorňuje, že změna hlasování by mohla vyvolat napětí mezi členskými státy Unie.

„Jednomyslnost na poli zahraniční politiky bezpochyby brzdí rozhodování v EU, ale musíme si také uvědomit, že její okamžité odstranění by mohlo v důsledku posílit v EU odstředivé tendence,“ upozorňuje Pospíšil. „Členské země nemají vždy shodné postoje v zahraniční politice a to může vyvolávat u občanů značné emoce.“

Co chce Andrej Babiš

Evropská komise loni na podzim navrhla, aby se v případě uvalování sankcí, v otázce lidských práv a při vysílání civilních misí do zahraničí namísto jednomyslnosti rozhodovalo právě kvalifikovanou většinou. To je ale v současné situaci neprůchozí.

Například český premiér Andrej Babiš (ANO) by na jednu stranu rád posílil akceschopnost a vliv Evropské rady, tedy útvaru, kde zasedají prezidenti či předsedové vlád jednotlivých členských zemí. Na stranu druhou ale striktně odmítá opustit princip jednomyslnosti.

„Pro Českou republiku je jednomyslnost důležitá. Premiér chce posilovat Evropskou radu, ale rozhodně ne cestou změn v rozhodování, ať už na summitech, nebo na Radě ministrů. Spíše chce jít cestou intenzivnějších debat, chce o tématech více mluvit,“ řekl redakci vysoce postavený zdroj z Úřadu vlády.

„Cílem je, aby Evropská rada zadávala Evropské komisi jasné a konkrétní úkoly,“ dodal.

Nová Unie sedmadvaceti musí zůstat po eurovolbách a brexitu jednotná v dobrém i ve zlém

Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.

Komise slábne, Evropská rada sílí

Takové posílení unijních summitů ale oba europoslanci odmítají. „Vypadá to, že Andrej Babiš by z Evropské komise chtěl udělat jakýsi sekretariát Evropské rady. Navíc chce posílit orgán, který je už dnes málo akceschopný a při řešení řady problémů zablokovaný. Jeho návrh tudíž vede k méně efektivní a akceschopné unii,“ míní Telička.

„Osobně bych spíš hledal způsob, jak zefektivnit činnost Evropské rady, nebránil bych se většímu uplatnění principu většinového rozhodování,“ dodává.

Ještě kritičtější k nápadům posílit roli Evropské rady je Pospíšil. „Podobné posilování summitů považuji za další pokus o demontáž Evropské unie, jehož realizace by narušila současnou architekturu EU. Podřízení Evropské komise Evropské radě by znamenalo návrat někam k počátkům integrace,“ myslí si.

Podle odborníků však k posilování Evropské rady už dochází, a to i bez většinového rozhodování.

„Evropská rada se poslední dobou zabývá vcelku podrobnými politikami, dobrým příkladem může být třeba oblast migrace. K posilování summitů dochází přibližně od poloviny mandátu této Evropské komise,“ upozorňuje ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

„Summity už do jisté míry ‚úkolují‘ komisi, nastavují tu agendu dost podrobně. Podle smluv má Evropská rada udávat pouze obecné směry integrace, ale skutečnost je už jiná,“ dodává.

Příliš velká cena

V otázce možného zavedení většinového rozhodování v zahraniční politice je ale Dostál skeptický: „Návrh Evropské komise ohledně přechodu na rozhodování kvalifikovanou většinou v oblasti lidských práv a vysílání civilních misí do zahraničí dává smysl. Na druhou stranu si ale nedovedu představit takové rozhodování u sankční politiky, to je podle mě přes čáru.“

Podle něj se ale často zapomíná na možnost tzv. konstruktivního nesouhlasu. Ten členské zemi umožňuje nehlasovat pro konkrétní návrh v oblasti evropské zahraniční politiky, zároveň však nezpůsobí jeho zablokování. To se stalo třeba v případě nesouhlasu Kypru s vojenskou akcí EU v Kosovu.

„Za zavedení většinového hlasování bychom nyní asi zaplatili příliš velkou cenu,“ uzavírá Dostál.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu. 

]]>
https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/news/co-brzdi-eu-at-o-zahranicnich-vecech-rozhoduje-vetsina-navrhuji-cesti-europoslanci/feed/ 0
České zastoupení v Bruselu může ještě před předsednictvím ČR v roce 2022 získat nový domov https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/ceske-zastoupeni-v-bruselu-muze-jeste-pred-predsednictvim-cr-v-roce-2022-ziskat-novy-domov/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/ceske-zastoupeni-v-bruselu-muze-jeste-pred-predsednictvim-cr-v-roce-2022-ziskat-novy-domov/#respond Thu, 16 May 2019 13:59:55 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129788 Česko uvažuje nad pořízením nového budovy pro své belgické i unijní zastoupení přímo v centru Bruselu. Mohlo by stát kolem 650 milionů korun.

Do nové budovy by se od začátku příštího roku mohli stěhovat čeští diplomaté působící v Bruselu. Šestipatrový kancelářský dům v blízkosti unijních institucí, o jehož pořízení podle informací ČTK Praha vážně uvažuje, bude dostatečně velký, aby zvládl rozšíření českého diplomatického zastoupení kvůli blížícímu se českému předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022.

Kromě zastoupení země při EU by se tam mělo přestěhovat například i české velvyslanectví v Belgii.

„Hledáme řešení, které by bylo co nejúspornější,“ potvrdil záměr ministr zahraničí Tomáš Petříček. Nová budova podle něj nejen zajistí odpovídající zázemí pro předsednickou roli České republiky, ale také umožní českým diplomatům a dalším odborníkům lepší fungování v „hlavním městě EU“ do budoucna.

Na českém zastoupení při EU nyní v Bruselu působí více než 100 lidí. Pokud by Česko své předsednictví řešilo podobným způsobem jako ve druhé polovině roku 2018 Rakušané, narostl by počet diplomatů asi na dvojnásobek. Přesné plány toho, jak si Česká republika své vedení Evropské unie představuje, ale zatím v Praze teprve vznikají a premiér Andrej Babiš opakovaně mluví o potřebě co nejúspornějšího řešení.

České předsednictví EU bude příliš drahé, říká Babiš. Ministerstvo financí ale zatím náklady nespočítalo

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 za neúměrně vysoké a nevidí v něm žádný přínos.

Cena za kancelářskou budovu s nižší čtyřpodlažní bytovou částí se podle zjištění ČTK zatím pohybuje kolem 25 milionů eur (přes 642 milionů Kč). Jednání s prodávající stranou ovšem stále nebyla definitivně uzavřena. Česká strana chce znát další detaily například ohledně přesného technického stavu budovy a podobně, které ještě cenu ovlivní. Ministerstvo financí už ale s přípravami nákupu předběžně souhlasilo.

Přímo v srdci unijního dění

Diplomaté přitom uvádějí, že za 15 let by se měla investice do nového domu Česku vrátit a přinést v té chvíli asi 50 milionů Kč navíc. Země totiž mimo jiné ušetří na nájemném či nákladech na potřebné rekonstrukce budov, které jsou nyní v Bruselu využívány.

Budova z roku 1999, která prošla v roce 2012 rekonstrukcí, stojí v bruselské „evropské čtvrti“ na rohu ulic Rue de Tréves a Rue de Toulouse, naproti mají své velvyslanectví Maďaři. Oblast je jen pár kroků od Evropského parlamentu a v blízkosti Evropské komise i sídla Evropské rady, kde rokují právě zástupci členských států unie.

O možnosti dům získat se jedná přibližně od února, premiér Babiš si komplex prohlédl 10. dubna, kdy byl v Bruselu na summitu EU.

Stávající dům v Rue Caroly, kde velvyslanectví při EU působí od začátku své existence, by měl být prodán. Budova českého bilaterálního velvyslanectví v Belgii v bruselské čtvrti Ixelles Česku zůstane a celá se bude využívat pro služební byty. Z ní by se do nových prostor měla přestěhovat i bruselská pobočka Českého centra a v nové budově by mohly najít domov například i zastoupení krajů či další české instituce, jejichž sídla jsou nyní roztroušena po různých bruselských adresách.

Budoucí předsednictví EU může být levnější než to předchozí, říká Babiš

Ve druhé polovině roku 2022 převezme Česká republika od Francie předsednictví v Radě EU. Premiér Andrej Babiš tvrdí, že oproti předchozímu předsednictví v roce 2009 Česko ušetří.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/ceske-zastoupeni-v-bruselu-muze-jeste-pred-predsednictvim-cr-v-roce-2022-ziskat-novy-domov/feed/ 0
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/#respond Thu, 16 May 2019 12:55:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129765 Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/feed/ 0
15 let ČR v EU: Členství není výhodné jen z ekonomického pohledu https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/15-let-cr-v-eu-clenstvi-neni-vyhodne-jen-z-ekonomickeho-pohledu/ https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/15-let-cr-v-eu-clenstvi-neni-vyhodne-jen-z-ekonomickeho-pohledu/#respond Thu, 16 May 2019 12:45:39 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129769 Jedni považují členství ČR v EU za úspěch, jiní nevidí jen ekonomické výhody členství, další zase volají po silnějším hlase v EU. Jaké další výhody členství v Unii se diskutovaly na konferenci k 15 letům ČR v EU pořádané na ministerstvu zahraničí?

Česká republika nemá alternativu k členství v Evropské unii a ani žádnou takovou alternativu nehledá. Na konferenci k 15 letům českého členství v EU to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj nelze hledět na členství EU jen účetním pohledem, ale je nutné vnímat i to, že se v Unii Česko spojuje se zeměmi, které sdílejí společné hodnoty.

Česká eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že z ekonomického hlediska je české členství v EU jednoznačný úspěch. Premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci znovu vyzval k posílení role národních států v Unii.

„Členství v Evropské unii je pro nás jednoznačně výhodné,“ řekl Petříček. Připomněl, že členství hospodářsky pomáhá českým firmám, lidé díky němu mohou snáz cestovat do zahraničí, mohou v zahraničí levněji telefonovat nebo i v Česku mohou snáz nakupovat v internetových obchodech. Česko také v zahraniční politice může díky členství v EU mluvit silnějším hlasem.

Jourová označila členství ČR v EU za jednoznačný úspěch. „Naprosto jednoznačně je Česká republika vítěz, ekonomicky jsme bohatší,“ řekla. Ocenila také, že Evropská unie rozhoduje na základě kompromisů a usiluje o to, aby nikdo neodcházel od jednacího stolu jako poražený.

České místo na Západě

Ministr zdůraznil, že členství v Unii nelze hodnotit jen na základě transakční logiky. „Spolu s NATO je pro nás Evropská unie jednoznačným zakotvením na rozvinutém a prosperujícím Západě. Spojuje nás s těmi, se kterými sdílíme základní hodnoty,“ řekl.

Petříček také uvedl, že by v EU mělo 15 let po velkém rozšíření přestat rozdělování členských států na staré a nové. Zároveň podle něj nemají vznikat ani nové dělicí linie.

Babiš vyzval k posílení role národních států v EU. Podle něj je zejména potřeba, aby si země mohly samy rozhodovat o využití peněz z evropských fondů.

Podle Jourové je třeba, aby český hlas v Unii byl slyšet. „Je potřeba, abychom měli silný hlas a abychom vyžadovali respekt. Ale zároveň musíme vnímat, co nám říká druhá strana,“ řekla. Podle ní je třeba, aby Česko začalo být v EU vnímáno jako stát, který přináší i nějakou přidanou hodnotu a neusiluje pouze o vyrovnání životní úrovně se Západem.

Politici by podle Petříčka měli ukazovat lidem, že se Česko podílí na fungování Unie. „Musíme zdůrazňovat, že se Česká republika podílí na rozhodování, není to diktát Bruselu,“ řekl. Politici podle něj také musejí ukazovat výhody Unie a nenechat debatu jen odpůrcům členství.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Český průmysl je se členstvím v EU také spokojen

Vstup Česka do Evropské unie byl z ekonomického pohledu jednoznačným úspěchem. Vzrostl hrubý domácí produkt i obchod se zeměmi Unie, uvedl dnes na konferenci k 15 letům členství v EU Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle náměstka ministra průmyslu Vladimíra Bärtla je členství v EU pro Česko výhodné nejen pro český export, ale i kvůli lepšímu postavení v globální ekonomice.

Jonák označil vstup Česka do EU za zásadní okamžik českých dějin z pohledu hospodářského vývoje. „Máme tady 740 miliard korun čistých příjmů z Evropské unie, které jsme někdy použili lépe a někdy hůře, ale to je naše efektivita, náš problém, ne problém Evropské unie,“ řekl. Připomněl, že za 15 let členství se český HDP na obyvatele zvýšil ze 70 na více než 90 procent evropského průměru a obchod se státy Unie vzrostl čtyřnásobně.

Za základní přínos členství v Unii označil účast na vnitřním trhu a s tím spojený volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Podle něj je třeba také prosazovat volný pohyb dat, aby EU zůstala ve světě konkurenceschopná.

Babiš: Evropská unie přinesla Česku mír, prosperitu a miliardy, musí se ale změnit

Členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu, přineslo mír, prosperitu a miliardy do rozvoje české ekonomiky. Unii je podle českého premiéra přesto potřeba změnit.

Andrej Babiš se dnes ve Varšavě zúčastnil zhruba čtyřhodinového jednání se svými protějšky z dalších …

Podle Bärtla znamenal vstup do Unie zapojení do klubu s 500 miliony spotřebiteli a 20 miliony firmami. „Vstupem do klubu jsme získali možnost ovlivňovat evropská pravidla, podílet se na nich. To je z historického pohledu bezprecedentní, že se můžeme podílet na tvorbě pravidel pro tak obrovskou část světa,“ řekl.

Volný přístup na evropský trh považuje Bärtl za velký bonus pro české firmy, které toho podle něj také umějí využít. Upozornil ale, že stále ještě zůstávají na evropském trhu překážky, které komplikují činnost zejména malým a středním podnikům. Podle něj je třeba pracovat na odstranění těchto překážek.

Bärtl za další výhodu českého členství v Unii označil to, že velký ekonomický blok dokáže lépe než jednotlivé státy čelit globální konkurenci zemí jako Čína nebo Spojené státy. „Také pokud hledáme řešení nějakých negativních dopadů globalizace, je vhodné ta řešení hledat společně a ne každý sám,“ uvedl náměstek.

Infografika: ČR slaví 15 let v EU. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody členství?

Volný vnitřní trh, možnost cestovat po Evropě bez víz nebo biliony korun z evropských fondů patří mezi známé výhody plynoucí z členství země v EU. Na druhou stranu musí ČR přebírat evropskou legislativu a předávat své kompetence evropským institucím.

]]>
https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/news/15-let-cr-v-eu-clenstvi-neni-vyhodne-jen-z-ekonomickeho-pohledu/feed/ 0
Co chtějí české politické strany prosazovat v Evropském parlamentu? https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/special_report/co-chteji-ceske-politicke-strany-prosazovat-v-evropskem-parlamentu/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/special_report/co-chteji-ceske-politicke-strany-prosazovat-v-evropskem-parlamentu/#respond Wed, 15 May 2019 15:36:39 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=special_report&p=129654 Čeští voliči 24. a  25. května rozhodnou o tom, kdo usedne v novém Evropském parlamentu. Na výběr mají ze čtyřiceti politických uskupení, mezi kterými jsou stálice české politické scény, ale i nové ambiciózní projekty. Co nabízejí svým voličům? Zjistíte v přehledu, který připravila redakce EURACTIV.cz.

Redakce se zaměřila na jedenáct politických stran, které podle posledních průzkumů veřejného mínění mají šanci získat 5 % hlasů, a tedy i křeslo v Evropském parlamentu. Při výběru vycházela z  květnových průzkumů agentury STEM/MARK, Median a Kantar, které shrnul server České volby. Konkrétně se jedná o následující strany: ANO, ODS, Piráti, TOP 09 + STAN, ČSSD, SPD, KSČM, KDU-ČSL, Svobodní, HLAS a ESO.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/special_report/co-chteji-ceske-politicke-strany-prosazovat-v-evropskem-parlamentu/feed/ 0