Aktuálně v EU – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Aktuálně v EU – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Evropská unie zakládá migrační fond. Státy z něj dostanou peníze na běžence https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/ https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/#respond Wed, 20 Mar 2019 13:08:02 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128150 Po zkušenostech z migrační krize z roku 2015 a 2016 chce být Evropská unie lépe připravena na případnou další uprchlickou vlnu. Pomoci by v tom měl nový Azylový a migrační fond, který minulý týden schválil Evropský parlament.

Celkový rozpočet fondu bude téměř 10,5 miliardy eur. Z toho 40 procent by mělo jít na azylovou politiku, 40 procent na legální migraci a integraci a 20 procent na boj proti nelegální migraci včetně navracení cizinců zpět do zemí jejich původu.

Každý členský stát dostane na začátku programového období pevně stanovenou částku deset milionů eur. Každé dva roky by pak země EU, kterých se to týká, měly čerpat dodatečné jednorázové příspěvky, například 10 000 eur na každou osobu, přijatou v rámci přesídlení, nebo na každého nezletilého bez doprovodu, kterému stát zajistí azyl.

Kromě toho by měl fond pokrývat také řešení krizových a zvláštních situací. Evropská komise by tak mohla rozhodnout o poskytnutí větší finanční podpory pro Řecko nebo Itálii v případě neočekávaného a velkého přílivu migrantů. Peníze by mohla vyčlenit i pro státy, které dobrovolně přijmou uprchlíky.

Na konečné podobě Azylového a migračního fondu se Evropský parlament bude muset dohodnout s členskými zeměmi unie.

Pomůžeme Maroku s příčinami migrace, shodla se V4 s Německem

Na Slovensku se dnes potkali zástupci Visegrádské čtyřky a Německa. Probrali migraci, skladbu dlouhodobého rozpočtu EU nebo proměnu regionu za poslední tři dekády.

„Chudší“ předchůdce

Schválený fond není novým nástrojem, ale navazuje na již fungující Azylový, migrační a integrační fond (AMIF). Ten disponuje částkou přes tři miliardy eur a financuje projekty zaměřené na integraci migrantů či na zlepšení procesu azylového řízení.

Z analýzy Úřadu OSN pro uprchlíky, který hodnotil fungování fondu AMIF, vyplývá, že členské státy EU mezi lety 2014 a 2018 vyčerpaly z fondu 88 procent peněz.

Česká republika utratila nejvíc financí za integraci cizinců. Konkrétně šly peníze z fondu například na provoz center na podporu integrace cizinců nebo na poskytování poradenství žadatelům o mezinárodní ochranu. Částky však stále nejsou dočerpány, neboť fond bude členským zemím EU otevřen až do konce současného programového období, tedy do roku 2020 včetně.

Nový Azylový a migrační fond by měl na rozdíl od toho předchozího více přispívat k solidaritě mezi členskými státy EU. Zkušenosti z posledních let ukázaly, že řada zemí EU včetně Česka není ochotna přebírat žadatele o azyl od vytížených jižních států.

Do EU loni nelegálně přišlo 150 tisíc lidí. Migrační krize pominula

V minulém roce se podařilo výrazně snížit počet nelegálních migrantů na trase mezi severní Afrikou a Itálií. K navýšení však došlo mezi Španělskem a Afrikou.

„Chceme zajistit, že peníze z fondu přispějí k naplňování základních priorit EU v oblasti azylové a migrační politiky. Proto se soustředíme na společný evropský azylový systém a klademe důraz na integraci, legální migraci a zejména na solidaritu, což je pro fond novinkou,“ uvedla zpravodajka fondu v Evropském parlamentu, maltská sociální demokratka Miriam Dalliová. Podle ní je extrémně důležité, aby byly členské státy solidární se státy na vnějších hranicích EU.

Fond by měl také více přispívat regionálním úřadům, které čelí krizovým situacím. Na to upozornila i analýza OSN, podle které je podpora regionů při řešení migrace mimořádně důležitá.

Budoucí fond bude stejně jako ten současný čelit průběžnému hodnocení. První výsledky by měla Evropská komise předložit v roce 2024. Do konce roku 2030 by pak měla komise zpracovat zpětné hodnocení fondu. Kromě toho jí budou členské státy v období let 2023-2031 předkládat každoroční zprávu o výkonnosti.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

]]>
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-unie-zaklada-migracni-fond-staty-z-nej-dostanou-penize-na-bezence/feed/ 0
Mayová požádala o krátký odklad brexitu. Británie by podle jejího plánu měla odejít do konce června https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/#respond Wed, 20 Mar 2019 12:28:11 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128147 Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června.

Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dnes dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června.

Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena odchod své země z Evropské unie protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.

„Rozvodovou“ dohodu s unií, kterou Dolní sněmovna již dvakrát odmítla, plánuje Mayová znovu předložit poslancům, ačkoli předseda dolní komory John Bercow v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Podle zdrojů britských médií Mayová nepožádala o roční odklad, protože „lidé už mají po krk neschopnosti parlamentu učinit rozhodnutí a premiérka sdílí jejich frustraci“. Novináři ale už od úterní schůze kabinetu upozorňují, že snaha o výrazné odsunutí brexitu s účastí Británie v evropských volbách by zřejmě vedla k rozpadu vlády.

Tříměsíční odklad nesnižuje riziko brexitu bez dohody, neboť by vytvořil ještě tvrdší tlak na konci června. Británie se může rychle dostat do situace, kdy už s tímto termínem nebude moci hýbat, protože její účast ve volbách do europarlamentu už zkrátka nebude možná. Pro tuto účast by vláda podle médií musela začít připravovat půdu už v polovině dubna.

„Krátké prodloužení by odvrátilo hrozbu rezignací v kabinetu, ale – pokud bude schváleno – znamenalo by, že hrozba brexitu bez dohody se jen posune o tři měsíce,“ shrnula na twitteru reportérka Sky News Tamara Cohenová.

Verdikt členských států tento týden zřejmě nepadne

Podle současného harmonogramu by měla Británie z EU odejít k 29. březnu, tedy za devět dní. Britský parlament ale opakovaně neschválil připravenou dohodu s Bruselem o podmínkách brexitu a Londýn se nyní chce vyhnout neřízené odluce. Ve hře proto zůstaly krátký odklad, který by umožnil dohodu ještě schválit. Vyloučeno podle komentátorů stále není ani úplné odvolání brexitu.

Po odeslání britské žádosti o prodloužení brexitové lhůty budou mít osud celého procesu v rukou lídři EU, kteří musí o věci rozhodnout jednomyslně. Summit tento týden ve čtvrtek a v pátek ale podle všeho verdikt nepřinese. Šéf EK Jean-Claude Juncker dnes uvedl, že rozhodnutí od řádného summitu neočekává, podle jeho mluvčí Miny Andreevové by se Evropská rada mohla za tímto účelem znovu sejít příští týden. Andreevová dodala, že trpělivost na straně EU27 dochází.

The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Podle zpravodajky BBC Adlerové není prodloužení brexitové lhůty ze strany EU samozřejmostí, ačkoli odvrácení brexitu bez dohody je pro unijní představitele vysoko na seznamu priorit. „Krátký odklad dává EU smysl, dokáže-li Mayová protlačit brexitovou dohodu parlamentem, s tím, že prodloužení se použije k její ratifikaci, ale unijní lídři mají pochybnosti,“ dodala.

Hlavní unijní brexitový vyjednavač Michel Barnier v úterý popsal několik kritérií, na které se bude unie soustředit při posuzování britské žádosti. Klíčové prý bude, zda odklad brexitu zvýší šance na schválení „rozvodové“ dohody nebo zda bude Londýn usilovat o úpravu politické deklarace o vztazích s EU po brexitu.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/mayova-pozadala-o-kratky-odklad-brexitu-britanie-by-podle-jejiho-planu-mela-odejit-do-konce-cervna/feed/ 0
The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu? https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/#respond Wed, 20 Mar 2019 10:29:48 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128143 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Theresa Mayová žádá premiéry a prezidenty zemí EU-27 o odložení brexitu do 30. června. Šéfové vlád členských zemí tuto možnost projednají již tento čtvrtek na summitu Evropské rady.

Jak se zatím na požadavek britské premiérky lídři EU tváří? Síť EURACTIV sesbírala jejich reakce.

///

PAŘÍŽ

Pokud by byl odklad brexitu v rozporu se zájmy EU, Francie je připravena žádost premiérky Mayové vetovat.

Potvrzují to i slova asistenta francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v úterý uvedl, že odklad brexitu nemůže být „slepě přijat“.

„Za prvé, máme tu plán, strategii, která odklad ospravedlňuje? (…) Za druhé, potřebujeme se podívat, jaké to bude mít dopady na EU,“ uvedl Macronův asistent s tím, že pokud by byl brexit odložen, Británie by se musela účastnit eurovoleb a zapojit se do rozhodovacích procesů v rámci EU. „Pokud se předpokládá vyhlášení nového referenda, můžeme uvažovat o odložení brexitu o pár měsíců,“ připustil.

Rozhodnutí o odkladu brexitu musí členské země EU přijmout jednomyslně. Paříž tedy může žádost premiérky Mayové vetovat a tuto možnost zatím nevyloučila.

Pro Francii jsou rozhodující dvě kritéria – pravděpodobnost schválení brexitové dohody britským parlamentem a dopad odkladu brexitu na Evropskou unii.

„Zájmy EU musejí být na prvním místě. Pokud Británie zůstane, bude se muset za těchto podmínek účastnit evropských voleb, výběru budoucího předsedy Komise, ale také hlasování o víceletém finančním rámci,“ varovala Paříž s obavami, že Londýn bude blokovat unijní rozhodovací proces.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová se domnívá, že brexit by měl být odložen jen na základě relevantního důvodu. „Krátký odklad nezbytný k podpisu brexitové dohody bychom samozřejmě podpořili,“ uvedla.

Podle Macronova asistenta by mohly být řešením jisté záruky ze strany Velké Británie. Musela by se například zavázat k tomu, že se nebude podílet na rozhodování EU o určitých oblastech.

///

BERLÍN

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v pondělí odklad brexitu podpořil. „Má smysl dát si další čestné kolo předtím, než situace dospěje k tvrdému brexitu,“ uvedl Maas a dodal, že chaotický odchod by oběma stranám přinesl řadu nevýhod. Německé ministerstvo zahraničí však uvedlo, že: „Čím déle se bude brexit odkládat, tím to bude těžší.“

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) prohlásila, že se chaotickému brexitu pokusí zabránit všemi svými silami. „Budu bojovat za řádný brexit do poslední hodiny dne 29. března (…) stále nám zbývá několik dní,“ dodala.

///

BENELUX

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že pokud Británie požádá o odložení brexitu, tak chce vědět, jak dlouho bude odklad trvat a čeho tím chce Londýn dosáhnout.

„Respektuji Theresu Mayovou. Občas mi připomíná postavu z filmu Monty Python, které useknou obě ruce i nohy, a poté řekne svému sokovi: Říkejme tomu remíza,“ prohlásil Rutte.

Belgický ministr zahraničí Didier Reynders uvedl, že Belgie proti odkladu není, Londýn ale musí objasnit, jaké další kroky chce podniknout. Naznačil také, že pokud summit Evropské rady nepřinese žádné závěry, evropští lídři by se do konce měsíce měli sejít znovu. „Samozřejmě za předpokladu, že to bude nezbytné k nalezení řešení,“ dodal Reynders.

Lucembursko odklad brexitu připouští, Velká Británie by však podle něj měla z EU vystoupit ještě před evropskými volbami.

///

VISEGRÁD

Visegrádská čtyřka se na odkladu brexitu neshoduje.

Diplomatické zdroje serveru EURACTIV.com prozradily, že Budapešť má na situaci stejný názor jako Berlín. Viktor Orbán však mohl takový přístup zvolit pouze kvůli dnešnímu hlasování Evropské lidové strany (EPP) o vyloučení maďarské vládní strany Fidesz.

Česká republika by podle premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka byla ochotná vyslyšet žádost Britů a vystoupení z Unie odložit. Babiš navíc dodal, že ačkoliv se to nyní zdá nereálné, nejlepším scénářem by podle něj bylo svolání druhého referenda a rozhodnutí Britů setrvat v EU.

Slovensko se k žádosti premiérky Mayové staví s rezervou. Státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Lukáš Parízek se nechal slyšet, že odklad brexitu přinese nejistotu a komplikace. Pro Slováky je mimo setrvání Británie v EU nejlepší možností brexit s dohodou.

Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz řekl, že „Británie možná potřebuje delší dobu na zhodnocení celé situace a bude zapotřebí jí tento čas poskytnout.“ Jeho náměstek pro evropské záležitosti Konrad Szymanski doplnil, že delší čas na vyjednávání by mohl pomoci. „Polsko bude brát Britskou žádost vážně,“ uvedl.

Przemyslaw Biskup z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti předpověděl, že Varšava odklad podpoří. „Klíčovými národními zájmy Polska je urovnání situace ohledně unijního rozpočtu a zajištění práv polských občanů v Británii,“ upozornil.

///

STŘEDOZEMÍ

Italské vládní strany – Hnutí pěti hvězd a Liga – svůj postoj k odkladu brexitu stále zvažují. Ministr zahraničí Enzo Moavero ale při několika příležitostech prohlásil, že tvrdý brexit není žádoucí. Obecně Itálie prodloužení článku 50 podporuje, přestože není jasné, o jak dlouhý odklad se bude jednat.

Minulý týden se spekulovalo o tom, že zastánci tvrdého brexitu se snažili přesvědčit místopředsedu vlády Mattea Salviniho, aby britskou žádost vetoval. Moavero však vyvrátil, že by Itálie o blokaci jednala nebo že by o něco takového Britové požádali.

Co se týče Španělska, ministr zahraničí Josep Borrell se domnívá, že ideálním scénářem je podpora dohody ze strany britského parlamentu a prodloužení brexitu za účelem její ratifikace. „Možná, že se (poslanci britské dolní komory) na potřetí rozhodnou dohodu o vystoupení přijmout. To by bylo nejlepším řešením pro všechny,“ řekl Borrell.

K dlouhému odkladu brexitu zatím Španělsko žádný postoj nezaujalo. Borrell pouze podobně jako jeho evropští protějšci zdůraznil, že takový krok by znamenal účast Spojeného království v eurovolbách. „Kdybych byl občanem Spojeného království, dožadoval bych se práva zvolit si své zástupce do Evropského parlamentu,“ prohlásil Borrell.

///

BALKÁN

Záhřeb se odkladu brexitu nebrání. „Přikláníme se ke krátkému odkladu, ale jsme připraveni i na ten delší, přestože se s ním pojí řada otázek, jako je například složení nového Evropského parlamentu,“ prohlásil chorvatský premiér Andrej Plenković.

Řecko nemá ohledně prodlouženého odkladu jasno, podle místních zdrojů se však země nechystá v případě společného rozhodnutí dlouhý odklad blokovat.

Bulharsko je zase přesvědčené o tom, že nejlepším scénářem je odchod Británie z EU s dohodou. „K přijetí takové žádosti přistupujeme pozitivně.“

V Rumunsku se odkladem brexitu zabývá prezident Klaus Iohannis, podle kterého je brexit bez dohody nežádoucí. „Prezident Klaus Iohannis zdůrazňuje, že EU-27 musí zůstat  během tohoto procesu jednotná,“ píše se v oficiálním prohlášení.

Ministr pro evropské záležitosti George Ciamba se domnívá, že Evropská rada prověří , jak silnou má Londýn politickou vůli. „Jsou věci, které zkrátka nemůžeme dopustit, jako třeba otevření dalšího jednání o brexitové dohodě.“

///

Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU?

Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-podpori-clenske-zeme-odklad-brexitu/feed/ 0
The Capitals: Britové se jednoho dne vrátí, říká Van Rompuy https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/#respond Tue, 19 Mar 2019 10:10:18 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128098 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

„V každé normální zemi by Theresa Mayová už dávno rezignovala,“ řekl bývalý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy před členy své belgické strany CD&V. Spojené království má podle něj ve vyjednávání horší pozici. „Britové jsou daleko závislejší na nás než my na nich,“ dodal.

Podle Van Rompuye je pravděpodobné, že nastane „měkký“ brexit bez vážných dopadů a přechodné období, během kterého se toho moc nestane. Nejlepším scénářem je v jeho očích nové referendum s „dobrým výsledkem“.

„Jsem osobně přesvědčen o tom, že pokud Británie Unii opustí, jednoho dne se vrátí zpět,“ uzavřel Van Rompuy. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Drama kolem třetího hlasování: Předseda britské Dolní sněmovny John Bercow včera vyloučil možnost, že by se premiérka Theresa Mayové mohla vrátit před poslance s dohodou o brexitu ke třetímu hlasování bez „významných změn“. „Není legitimní, aby vláda poslancům předložila ten samý návrh, nebo jeho téměř totožnou verzi, který byl už minulý týden odmítnut 149 hlasy,“ řekl Bercow.

Podle lídra Skotské národní strany v parlamentu Iana Blackforda tak nyní nastala „ústavní krize“.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

///

ATHÉNY

Podpora z USA: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se zúčastní klíčové schůzky mezi Řeckem, Kyprem a Izraelem 20. března v Jeruzalémě. Tyto tři země mají podepsat mezivládní dohodu o plynovodu EastMed, který bude mít za úkol přepravit kyperský plyn z podmořských vrtů přes Řecko do dalších zemí EU.

Dohoda se pravděpodobně nebude líbit Turecku, které se staví proti těžbě plynu v regionu. Plánovaná schůzka podle zdrojů EURACTIV.cz svědči o tom, že USA podporují trojstrannou spolupráci mezi Řeckem, Kyprem a Izraelem. Dále podtrhuje silnější roli těchto tří zemí v oblasti východního Středomoří v sektoru bezpečnosti a energetiky. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

„Stát ve státě“ a dálnice: Nový rumunský ministr dopravy Razvan Cuc překvapil publikum fóra automobilového průmyslu, kterého se účastnila i eurokomisařka pro vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska, prohlášením, že důvodem malého počtu dálnic v Rumunsku je „stát ve státě“ („deep state“).

Politici podle ministra nechtějí podepisovat dodatky ke kontraktům, a to kvůli strachu, že je začne vyšetřovat prokuratura. Socialistická vláda PSD často ve své teorii o „státu ve státě“ opakuje, že zběhlí agenti zpravodajských služeb kolaborují s protikorupčními prokurátory a snaží se potrestat politiky, kteří jim „nešli na ruku“. Rumunsko stále zůstává jednou z nejzkorumpovanějších zemí v EU, a vláda se v posledních letech dokonce snažila vyjmout několik korupčních prohřešků ze seznamu trestných činů. (EURACTIV.ro)

///

BERLÍN

Spor automobilek: Výrobce automobilů Volkswagen pohrozil odchodem z vlivné německé lobbistické skupiny VDA, píše nedělník Welt am Sonntag. Důvodem je spor o přístup německého automobilového průmyslu k přechodu na nízkouhlíkové technologie.

///

PAŘÍŽ

Francouzské televizní stanice EU nezajímá: Televizní zpravodajství ve Francii informace s tematikou EU příliš nezajímají, ukazuje nová studie. Pouze 13,2 % programu televizních stanic se v roce 2018 věnovalo evropským záležitostem, konkrétně unijním institucím pak jen 2,7 % programu. Studie analyzovala i počet zmínek týkajících se favoritů na příštího předsedu Evropské komise. Zatímco Manfredu Weberovi se věnovalo osm příspěvků, v případě Franse Timmermansove se jednalo o čtyři. Pro porovnání, Donalda Trumpa zmínilo 227 zpráv.

Dostaveníčko extrémní pravice s Putinem: V rámci pátého výročí nelegálního připojení Krymu k Rusku přivítal Vladimir Putin několik svých přátel z Francie. Patřil k nim například Thierry Mariani, kandidát v evropských volbách za stranu Marine Le Penové. Součástí delegace byl také poslanec z řad Republikánů. (EURACTIV.fr)

///

VARŠAVA

Elektromobilita v centru pozornosti: V Berlíně se koná Polsko-německé ekonomické fórum. Účastní se ho i polská ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewiczová a německý ministr financí Peter Altmeier. Obě dvě strany se shodují, že země by měly více spolupracovat, a to zejména v oblasti elektromobility, umělé inteligence a digitalizace EU. Emilewiczová také prohlásila, že: „Naším společným cílem je pracovat na společné energetické politice do roku 2040.“

Digitální daň: Polský premiér Mateusz Morawiecki se nebrání zavedení digitální daně. Údajně o tom diskutuje s Emmanuelem Macronem, Angelou Merkelovou a dalšími evropskými lídry. „Četl jsem, že Rakousko se chystá zavést (digitální) daň navzdory chybějícímu konsensu na úrovni EU. Ukazuje se, že pokud se členské státy na něčem nedohodnou, musíme jednat samostatně,“ prohlásil Morawiecki. (EURACTIV.pl)

///

MADRID

Ultimátum pro katalánskou vládu: Španělská volební komise v pondělí pohrozila katalánskému prezidentovi Quimu Torrovi, že pokud do 24 hodin neodstraní z úředních budov separatistické symboly, podá na něj žalobu.

Torra vyvěsil žluté stužky a znaky na protest proti zadržení katalánských lídrů za pokus o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Podle volební komise tím však porušuje pravidla týkající se předvolební kampaně. Španělsko čekají předčasné volby 28. dubna a nezávislost Katalánska bude jedním z jejich klíčových témat.

Jedná se již o druhé ultimátum, kterým španělská volební komise Torrovi hrozí. Na první výzvu katalánský prezident nereagoval. (Beatriz Rios, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Středolevé síly: Nový lídr italské sociální demokracie (Partito Democratico) Nicola Zingaretti se před krajskými a evropskými volbami pokouší dát znovu dohromady středolevé politické síly. Včera Zingaretti oznámil, že má v plánu schůzku s Robertem Speranzou, šéfem italské levice, která se před rokem oddělila od sociálních demokratů kvůli sporům s jejím bývalým předsedou Mattem Renzim.

Záhadná vražda: Klíčová svědkyně v kauze skandálních „bunga-bunga“ večírků bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, Imane Fadilová, byla údajně otrávena. Svědčí o tom výsledky toxikologických testů, podle kterých měla nedávno zesnulá modelka v krvi vysokou koncentraci radioaktivních látek. Média o tom včera Informoval státní prokurátor Francesco Greco. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

PRAHA

Václav Klaus Jr. má novou nabídku: František Matějka, předseda Strany nezávislosti České republiky prosazující vystoupení ČR z Evropské unie, nabídl spolupráci Václavu Klausovi mladšímu. Ten byl o víkendu vyloučen z ODS, neboť se se stranou názorově rozcházel. Informovala o tom ČTK.

Konec kontrol polského masa?: Ministr zemědělství Miroslav Toman po setkání se svým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowsým a eurokomisařem Vytenisem Andriukaitisem prohlásil, že ČR 25. března ukončí kontroly hovězího masa dováženého z Polska. Podmínkou je, že Polsko přijme slíbená opatření a zajistí, že veškeré vyvážené maso bude bezpečné.

ČR zavedla mimořádné inspekce poté, co Státní veterinární správa odhalila 700 kilogramů hovězího masa kontaminovaného salmonelou. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Kritika od USA: Americká administrativa ve své zprávě o lidských právech za rok 2018 kritizuje Bulharsko za žalostné podmínky panující ve vězeních, fyzické týrání zadržených osob či za nedostatečnou odpovědnost v soudním systému. Zpráva také zdůrazňuje špatné zacházení s migranty a žadateli o azyl, korupci ve všech vládních sektorech a násilí proti etnickým menšinám. Bulharské orgány se sice snaží zodpovědné osoby trestně stíhat, reakce vlády je však podle americké zprávy nedostatečná. Obvinění nakonec končí bez trestu. (EURACTIV’s partner Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Ochrana po brexitu: Chorvatská vláda se zavázala k ochraně práv Chorvatů žijících v Británie a britských občanů žijících v Chorvatsku poté, co Velká Británie opustí EU.

„Vláda je v podstatě připravena pod podmínkou reciprocity umožnit britským občanům nadále využívat již existující práva,“ uvedla chorvatská státní tajemnice pro evropské záležitosti Andreja Metelko-Zgombićová. Nyní žije v Chorvatsku 653 britských občanů. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Neziskovky odsuzují policejní zásah: Neziskové organizace odsuzují policejní zásah během protivládních protestů, které se uskutečnily minulý víkend v Bělehradě. Po státních orgánech, nezávislých institucích a médiích požadují, aby zabránily další polarizaci mezi občany a státem a aby poskytly základy pro demokratický dialog. Evropská komise pro EURACTIV uvedla, že vláda by měla začít s občanskou společností diskutovat. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Na Vučiće nesahejte: „Měli bychom respektovat srbské legitimní instituce a jejich legálně zvoleného prezidenta. Zbytek se vyřeší ve volbách,“ uvedl vedoucí Předsednictva Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik v návaznosti na víkendové demonstrace v Bělehradu proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučićovi. „Nyní není vhodný čas vysílat ze Srbska takovéto vzkazy, potřebuje totiž všechny své síly pro vyjednávání s Kosovem,“ prohlásil Dodik. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-britove-se-jednoho-dne-vrati-rika-van-rompuy/feed/ 0
Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/#respond Tue, 19 Mar 2019 09:30:58 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128093 Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Britská vláda podle šéfa britské Dolní sněmovny Johna Bercowa nemůže předložit poslancům znovu k hlasování dohodu o odchodu země z EU, kterou už dříve odmítli. Může přijít pouze s „podstatně“ pozměněným textem. Bercow to včera řekl poslancům. Odvolal se přitom na několik století staré parlamentní pravidlo, které opakované hlasování o téže věci během krátké doby zapovídá.

Na dotaz jednoho z poslanců Bercow upřesnil, že má skutečně na mysli nutnost změn v samotné brexitové dohodě. „Aby něco bylo odlišného, musí to být z podstaty věci zásadně odlišné. Ne lišit se ve formulacích, ale lišit se ve významu,“ uvedl Bercow.

Právě Bercow bude mít ohledně možného třetího hlasování o dohodě upravující okolnosti odchodu země z EU poslední slovo, uvedla agentura Reuters. Právníci ale upozorňují, že vláda má možnost, jak jeho případné rozhodnutí v neprospěch kabinetu obejít.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Mluvčí vlády nechtěl varování šéfa parlamentu, že by nemusel umožnit třetí hlasování o dohodě s EU, komentovat. Dodal, že pokračují jednání s malou severoirskou stranou DUP, jejíž podpora je pro osud dohody klíčová. O obsahu Bercowova sdělení podle něj vláda dopředu nevěděla.

Média ale již dříve upozorňovala, že předseda parlamentu má pravomoc třetí hlasování o brexitové dohodě zablokovat. On sám to zmínil minulou středu. Odkázal se přitom na pravidlo z roku 1604, které je zmíněno v knize parlamentních procedur. Bercow sice pochází z Konzervativní strany, jako předseda sněmovny ale musí rozhodovat nezávisle.

Politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová na twitteru citovala zástupce generálního prokurátora, podle nějž může nyní vláda zasedání parlamentu přerušit, aniž sněmovnu rozpustí, a pak dát o dohodě znovu hlasovat. Tím by dosáhla toho, že poslanci nebudou o jedné věci hlasovat dvakrát během jednoho zasedacího bloku, který obvykle trvá s četnými přestávkami od jara do jara. Ministři, které novinářka oslovila, podle ní v souvislosti s dnešním Bercowovým prohlášením mluvili o ústavní krizi.

Britská média se nicméně neshodují v tom, co včerejší Bercowovo vyjádření znamená – podle BBC předseda sněmovny další hlasování o brexitové smlouvě „vyloučil“, televize Sky News na svém webu píše o „varování“, server Independent o stopce pro Mayovou v případě, že nepřijde s pozměněnou dohodou. Sám Bercow včera uvedl, že jeho stanovisko nemůže být považováno za jeho definitivní postoj k věci.

Odklad brexitu na programu unijního summitu

Británie má podle plánu opustit Evropskou unii již 29. března. Londýn chce ale blok požádat o odložení termínu do 30. června v případě, že britský parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí. EU ale odmítá dojednaný text znovu otevírat.

Podle včerejšího vyjádření zástupce britské vlády Kwasiho Kwartenga chce Londýn oficiálně požádat EU o odklad brexitu ještě před unijním summitem 21. a 22. března. Jakou přesně bude mít žádost podobu ovšem závisí na politickém vývoji v britském parlamentu.

Premiérka Theresa Mayová se podle Kwartenga obrátí písemně na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Británie očekává, že rozhodnutí, zda Spojenému království odklad poskytne, přijme sedmadvacítka ještě během vrcholné schůzky, dodal Kwarteng.

Krátký vs. dlouhý odklad

Na dotaz jednoho z poslanců Kwarteng zopakoval, že pokud Dolní sněmovna na třetí pokus schválí dohodu o podmínkách odchodu z EU, požádá Mayová o krátký „technický“ odklad brexitu kvůli potřebě přijmout v Británii související zákony. Nejčastěji je v této variantě uváděn odklad do konce června, takže Britové už by na konci května nevolili své nové europoslance.

V případě, že se dohodu nepodaří schválit, premiérka požádá o dlouhý odklad, což by kromě jiného zřejmě znamenalo nutnost uspořádat také v Británii eurovolby.

Poslanci už dokument, o kterém s Unií Mayová vyjednávala dva roky, dvakrát odmítli, naposledy minulý týden. Dolní sněmovna se měla v úterý či ve středu pokusit o schválení dohody napotřetí. Zatím ale není jasné, kdy a zda vůbec bude o textu hlasovat.

„Stále věřím, že se dohoda může do parlamentu vrátit (tento týden) a projde,“ uvedl Kwarteng. Vláda už ale dříve oznámila, že brexitovou smlouvu předloží Dolní sněmovně, jen pokud bude zjevné, že má šanci na schválení.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Politický zpravodaj televize ITV Robert Peston ale soudí, že kabinet dohodu s EU do parlamentu tento týden nepošle, protože jednání s malou severoirskou stranou DUP dosud nebyla úspěšná.

„Nyní je téměř na 100 procent jisté, že žádná dohoda mezi DUP a vládou tento týden nebude, a tím pádem Theresa Mayová nebude riskovat třetí hlasování o dohodě tento týden,“ napsal Peston na twitteru. Podle něj je vysoce pravděpodobné, že napotřetí se poslanci budou k dohodě moci vyslovit až příští týden.

Odklad brexitu za pět minut dvanáct?

V průběhu včerejšího dne se však ještě diskutovalo, že s odkladem britského odchodu z EU mohou teoreticky ostatní členské země bloku souhlasit i třeba jen hodinu před původním termínem brexitu, tedy půlnocí z 29. na 30. března. Novinářům to řekl vysoce postavený unijní diplomat, který ale zároveň zdůraznil, že sedmadvacítka si v této záležitosti přeje mít „jistotu co nejdříve“.

Státy by pak podle tohoto dobře informovaného představitele rozhodly písemně, mimořádný summit by kvůli tomu předseda Evropské rady Tusk nesvolával.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Politická diskuse o postoji k brexitovému dění tak jako tak bude tento čtvrtek či pátek na programu pravidelné unijní vrcholné schůzky.

Její přípravou se bude dnes (v úterý) jako obvykle zabývat i ministerská Rada pro všeobecné záležitosti. K dispozici mají diplomaté právní rozbor generálního sekretariátu rady, který mimo jiné upozorňuje, že Británie bude muset s rozhodnutím členských zemí o své žádosti vyslovit souhlas.

Dokument, jehož přílohou je návrh textu o odkladu brexitu, také uvádí, že v souvislosti s eurovolbami a prvním jednáním nového europarlamentu by měl případný odklad brexitu skončit před 2. červencem, kdy by se měli noví europoslanci poprvé sejít na inaugurační schůzi. Upozorňuje také, že jednání o nové podobě vzájemných vztahů není možné vést s členskou zemí, dlouhodobý odklad brexitu by tedy takové rozhovory v zásadě výrazně zpozdil.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/predseda-britskeho-parlamentu-zatrhl-treti-hlasovani-o-stejne-brexitove-dohode-pozaduje-jeji-podstatnou-zmenu/feed/ 0
EU a Čína se připravují na společný summit. Dnes hovořili o investicích a kybernetické bezpečnosti https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/#respond Mon, 18 Mar 2019 14:12:52 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128081 Dnes spolu v Bruselu diskutovali zástupci Evropské unie a Číny o možnostech snazších investic, vzájemného propojení, uznávání globálních norem a standardů i evropských chráněných výrobků či o problematice kybernetické bezpečnosti.

Evropská unie a Čína se nyní intenzivně připravují na společný summit naplánovaný na 9. dubna. Pro Unii je na mezinárodním poli Čína významným partnerem například v souvislosti s íránskou jadernou dohodou, s bojem s klimatickými změnami nebo v diskusích o podobě reformy Světové obchodní organizace (WTO).

„Čína je významný partner. Evropská unie si ale také zároveň uvědomuje nutnost nového strategického výhledu pro naše vztahy,“ komentoval dnešní jednání český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU je pro Čínu strategickým partnerem

Na dnešní tiskové konferenci Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová připomněla, že dnes to bylo poprvé, co se čínský ministr zahraničí Wang I účastnil schůzky s kolegy ze všech zemí Unie.

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že letošní rok bude pro budoucnost vztahů mezi Evropou a Čínou klíčový. „Bez ohledu na změny ve světě Čína vždy vnímala Evropskou unii jako zásadního partnera pro strategickou spolupráci a vnímá vzájemné vztahy jako prioritní,“ uvedl.

Právě o budoucnosti strategických vztahů s Čínou budou koncem týdne jednat hlavy států a vlád na summitu Evropské rady. Jedním z bodů diskuse premiérů a prezidentů zemí Unie bude i výsledek dnešního jednání, upozornila Mogheriniová.

Dalším je pak desetibodový materiál, který Evropská komise představila minulý týden. Komise v něm kromě jiného upozorňuje, že ekonomické vztahy EU a Číny mohou být vzájemně velice přínosné, pokud bude hospodářská soutěž spravedlivá a pokud budou obchodní a investiční vztahy oboustranné.

Evropská unie nyní zavádí pravidla umožňující prověřovat zahraniční investice z hlediska jejich dopadů na evropské strategické zájmy.

Státy EU se začínají chránit před zahraničními investory. ČR varování nedbá

Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.

Došlo i na Huawei

Jedno z opatření Komise vybízí členské státy k hledání společného postoje k bezpečnosti mobilních sítí páté generace (5G).

USA a další západní země opakovaně poukazují na možná nebezpečí v souvislosti s využíváním technologií čínských firem, které mají obvykle úzké vztahy s čínskými úřady, často je zmiňována společnost Huawei. Čínský ministr dnes podobné obviňování odmítl jako nepodložené a amorální.

„Čína doufá, že všechny státy vytvoří prostředí pro rovnou hospodářskou soutěž všech firem, včetně zahraničních společností. Odmítáme nepodložená politicky motivovaná obvinění a pokusy zlikvidovat zahraniční firmu,“ prohlásil Wang I.

Mogheriniová dnes upozornila, že otázky kybernetické bezpečnosti jsou v první řadě v kompetenci členských států EU. „V našem právním rámci je na nich, aby rozhodly, jakým společnostem umožní z důvodů národní bezpečnosti vstup na své národní trhy,“ podotkla.

Je podle ní zásadní, aby také v kyberprostoru platily mezinárodní normy a standardy tak, aby byl bezpečný i otevřený a aby v něm platily stejné podmínky pro všechny účastníky.

Podle českého ministra Petříčka bere EU kybernetickou bezpečnost vážně. Česko podle něj v Unii prosazuje koordinaci pozic, aby třeba právě v případě sítí 5G země postupovaly způsobem, který zajistí jejich bezpečnost.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Lidská práva jako citlivá oblast partnerství

Jeden z bodů Komise také zdůrazňuje naplňování tří pilířů OSN, tedy lidských práv, míru a bezpečnosti a rozvoje. Otázky lidských práv se dotkla i dnešní diskuse.

„Lidská práva představují jednu z oblastí, ve kterých se přístup EU a Číny liší. Partnerství jako je to mezi EU a Čínou však zná způsoby, jak takové oblasti, ve kterých se stoprocentně neshodneme, řešit,“ řekla Mogheriniová a dodala, že doufá v brzké uspořádaní dalšího dialogu o lidských právech.

Ministr zahraničí Petříček rovněž vnímá lidská práva jako významnou součást dialogu s Čínou. „EU i Česká republika je v tomto velmi slyšet. Situace lidských práv je něco, co nás zajímá,“ podotkl.

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/eu-a-cina-se-pripravuji-na-spolecny-summit-dnes-hovorili-o-investicich-a-kyberneticke-bezpecnosti/feed/ 0
Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU? https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/#respond Mon, 18 Mar 2019 10:50:33 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128071 Odchod Velké Británie poznamenal Evropskou unii v mnoha ohledech. Pro malé země včetně ČR se překreslí politické hřiště, v jehož středu bude hrát franko-německý tandem.

Dva roky poté, co Británie oficiálně oznámila Evropské unii svůj záměr z bloku odejít, je EU bezpochyby v mnoha ohledech jiná. Nenaplnily se ale scénáře předpokládající rychlou erozi evropského bloku či raketový nástup antiunijních stran v dalších evropských zemích. Přesto očekávaný odchod Británie znamená pro EU a její fungování na mnoha úrovních změny, mnohdy ovšem jiné, než se čekalo.

Poslední vývoj navíc zpochybnil samotné datum brexitu, tedy 29. březen letošního roku. Při variantě dlouhého prodloužení stávající situace by zřejmě dokonce museli britští občané v květnových eurovolbách vybírat své nové europoslance.

Váha země, která má stále záměr z Unie odejít, by pak hrála roli třeba v blížící se závěrečné fázi komplikovaných jednání o příštím víceletém finančním rámci, tedy dlouhodobém rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. V té době by už ale paradoxně samotná Británie z EU zřejmě odešla.

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

Státy prokázaly jednotu

Na té nejzákladnější úrovni však „brexitová sága“ fungování EU neovlivnila, míní nizozemská novinářka a dlouholetá pozorovatelka „Bruselu“ z Carnegieho nadace Caroline de Gruyterová. „Unie je právním společenstvím, ukotveným v institucích. Způsob, jakým ‚evropský systém‘ reagoval, ukazuje, že tyto instituce jsou solidnější a pevnější, než si mnozí mysleli či přáli,“ řekla ČTK.

Fakt, že ve dva roky trvajících vyjednáváních s Londýnem dokázalo ostatních 27 zemí unie postupovat jednotně, podle ní ukazuje schopnost států bránit svůj společný zájem. „Lidé pořád prorokovali, že se EU zhroutí nebo exploduje. Nestalo se. Unie přežila krizi eura, migrační krizi i brexit prostě proto, že si členské státy její další existenci přejí,“ uzavřela de Gruyterová.

Přeskupení politických sil

Pro členské státy, a to především ty menší, ale britský odchod znamená překreslení politického hřiště. V Radě, kde se ve valné většině případů rozhoduje hlasováním takzvanou „kvalifikovanou většinou“, jim jednoduše ubude britská hlasovací váha. Při takovém hlasování totiž vítězí návrh, který má podporu 55 procent členských zemí, jež ovšem dohromady reprezentují 65 procent obyvatelstva EU.

Londýn a jeho liberálním pohled bude svým dosavadním tradičním spojencům, mezi nimiž často bylo i Česko, chybět. Připouští to i český velvyslanec při EU Jakub Dürr. „Pro země jako je Česká republika to znamená zejména potřebu nacházení nových koalic a ‚přerýsování siločar‘ našich vztahů se všemi ostatními kolem jednacího stolu,“ řekl ČTK.

Nově bude potřeba najít způsob vyvažování hlasů třeba při rozhodování o věcech souvisejících s obchodní problematikou, jednotným trhem, u debat o míře liberálního přístupu na jednotném trhu služeb, pohybu pracovních sil či kapitálu. Británie, přes svou velmi specifickou pozici ve finančních záležitostech, také v této oblasti sdílela pohled severní části EU, kam názorově stále patří i ČR.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Brexit katalyzátorem integrace?

Podle politoložky Agaty Gostyńské-Jakubowské z bruselské pobočky Střediska pro evropskou reformu (CER) se tak ještě před brexitem samotným začal projevovat přesun síly uvnitř unie směrem ke dvěma velkým zemím, tedy k Francii a Německu. Přesto však tento „franko-německý“ motor dalšího prohlubování integrace není podle ní tak silný, jak se na počátku zdálo.

Připomněla, že snahy o rychlejší integraci původních členů EU nebo o výrazné reformování, posílení a institucionální ukotvení eurozóny velmi rychle „vyšuměly“ poté, co se setkaly s kritikou menších a „nových“ členských zemí bloku.

Nepříliš viditelné také zůstaly snahy využít v brexitových jednáních nalezenou jednotu EU k dalšímu prohlubování unijní integrace. Konkrétním případem, kdy brexit spolupráci ostatních zemí posunul kupředu, je ale například rozjezd trvalé posílené kooperace v obranné oblasti.

Menší státy možná vystoupí ze stínu těch větších

„Brexit nutí menší země, které se dosud často ukrývaly za britská záda, aby byly více slyšet a byly asertivnější,“ míní Gostyńská-Jakubowská. Do budoucna se snaha o větší sebeprosazení menších členských států dá podle ní očekávat ještě intenzivněji.

„Britský odchod tak má vlastně na některé členy pozitivní dopad,“ myslí si a připomíná situaci Nizozemska. Na něj sice brexit hospodářsky dopadne, Nizozemsko ale ze situace – jako realistická, rozpočtově odpovědná a hospodářsky liberální země – politicky těží. „Víc a víc států EU se dívá směrem k Haagu a očekává, že vyplní volné místo vytvořené britským odchodem,“ podotýká Gostyńská-Jakubowská.

Politologové ale upozorňují také na nynější nejasnou roli Itálie, po britském odchodu papírově třetí nejvýznamnější země EU, jejíž reálná váha je výrazněji menší. Hospodářské problémy a konfrontační politika stávající vlády z ní totiž dělají na evropských jednáních nepředvídatelného, a tedy nepříliš spolehlivého partnera.

Brexit podle Čechů uškodí Británii, Evropské unii i Česku

Dopady blížícího se brexitu nebudou pro samotnou Británii, Evropskou unii ani pro Česko pozitivní, myslí si podle průzkumu CVVM většina české veřejnosti. 55 % Čechů zároveň nechce referendum o czexitu.

V matematice většinového hlasování evropské politiky ale Nizozemci nemohou Brity nikdy zcela nahradit. Ostatně už nyní často hlasovali podobně, a tak si země s blízkými názory musí nyní hledat další spojence „do počtu“.

Taková skupina, kam mnohdy patří i Česko, by se tak podle diplomatů mohla v konkrétních případech opírat nejen o tradičně blízké Dánsko, Švédsko či Irsko, ale také o Estonsko a další pobaltské země, Slovensko a v některých situacích také o Portugalsko či Německo.

„Je otázka, jak se nově utvoří skupiny zemí s podobnými názory a jak se při případných hlasováních dopočítáme kritéria počtu obyvatel,“ souhlasí velvyslanec Dürr. Neplatí podle něj také vždy, že Německo a Francie mají uvnitř EU jednotný postoj a proti vůli ostatních prosazují své zcela shodné názory.

Česko je po britském odchodu schopné s Paříží spolupracovat, ostatně loni podepsal český premiér Andrej Babiš s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem akční plán vzájemného strategického partnerství v některých konkrétních oblastech, včetně spolupráce na evropské půdě. Německo je zase pro ČR dlouhodobě klíčovým hospodářským partnerem.

Erasmus, doprava a práva občanů. Europarlament schválil opatření pro případ brexitu bez dohody

Evropským parlamentem dnes bez problémů prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/misto-rozpadu-semknuti-jak-jinak-jeste-brexit-promenil-eu/feed/ 0
The Capitals: První kolo slovenských prezidentských voleb ovládla Zuzana Čaputová https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/#respond Mon, 18 Mar 2019 10:36:41 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128075 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BRATISLAVA

V prvním kole slovenských prezidentských voleb zvítězila Zuzana Čaputová. Kandidátka, jejímž hlavním tématem je boj proti korupci, získala 40 % hlasů a ve druhém kole se utká s Marošem Šefčovičem (SMER-SD). Ten získal v prvním kole 18,7 % hlasů.

Pokud právnička eurokomisaře porazí, stane se první slovenskou prezidentkou. A předvolební odhady tomu prozatím nasvědčují. Podle průzkumu pro TV Markíza by Čaputová mohla v druhém kole získat 64 %.

Čaputová je členkou liberální strany Progresivne Slovensko. Do povědomí veřejnosti se zapsala díky svému aktivnímu boji proti výstavbě obří skládky, do které byl angažován i Marian Kočner, kontroverzní podnikatel obviněný z objednávky vraždy novináře Jana Kuciaka.

Přestože Čaputová se dosud v zahraniční politice nijak výrazně neprofiluje, podporuje v tomto směru silnější integraci v rámci EU. Unie by také podle ní měla více spolupracovat v oblasti hospodářské politiky. Pro EURACTIV.sk dále uvedla, že sice není příznivcem uprchlických kvót, ale že členské státy by měly projevovat více solidarity.

Šefčovič se na druhou stranu opakovaně distancoval od rozhodnutí Evropské komise přerozdělit žadatele o azyl mezi členské země EU. Odmítá i pokutu ve výši 250 tisíc eur pro země, které relokace osob odmítají.

Kandidát sociální demokracie v kampani také prezentoval své konzervativní katolické názory, zatímco Čaputovou nařkl ze „super liberální“ agendy. Druhé kolo prezidentských voleb by podle něj mělo být referendem o tématech, jako je právo na adopci dětí páry stejného pohlaví. Čaputová toto právo podporuje, pokud by ale byla zvolena, nemá v plánu jej nijak prosazovat. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

The Capitals: Maroš Šefčovič se v předvolebním boji začal hlásit ke konzervativním hodnotám

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Návrat liberální demokracie: Předseda britských Liberálních demokratů Vince Cable prohlásil, že miliony lidí hlasujících pro setrvání Británie v EU mohou důvěřovat pouze jeho straně. „Ať už se v následujících týdnech parlamentních obratů a otoček stane cokoli, musíme se shodnout – protože na nikoho jiného v tom nemůže být spolehnutí – že žádná z několika nabízených vzájemně se vylučujících možností brexitu, měkkých či tvrdých, není tak dobrá, jako dohoda, kterou máme nyní,“ uvedl Cable. „My jsme pro setrvání,“ dodal.

Cable v květnu z postu předsedy strany odchází. Nahradit by ho mohl místopředseda Liberálních demokrátů Jo Swinson(Samuel Stolton, EURACTIV.com).

Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z EU zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo žádný brexit.

///

BERLÍN

Revize článku 7: Kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Komise Manfred Weber vymýšlí způsob, jak revidovat proceduru obsaženou v článku 7 Smlouvy o EU. Ta je v současné době vedena proti Polsku a Maďarsku kvůli obavám z porušování právního státu. Weber pro týdeník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) uvedl, že článek 7 je jako „velká zbraň, které je málo přesná a těžko použitelná.“

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

///

PAŘÍŽ

Demonstrace za lepší klima porazila žluté vesty: Sobotní demonstrace za lepší klima se v Paříži zúčastnilo více než 100 tisíc lidí. Ve stejný den demonstrovaly i žluté vesty, kterých se sešlo pouhých 32 tisíc, za to však poničily centrum Paříže. Prezident Macron se kvůli tomu musel naléhavě vrátit z lyžařského pobytu a premiér Edouard Philippe se chystá v pondělí oznámit nová bezpečnostní opatření vztahující se k násilným extremistům.

Nesocialista povede socialisty: Poprvé v historii si francouzští socialisté zvolili jako lídra pro evropské volby osobnost, která není z jejich řad. V čele kandidátky je Raphaël Glucksmann ze středolevé strany Place Publique. Socialisté lákají na svou kandidátku i další politické subjekty, aktuální průzkumy však předpovídají, že ve volbách nedosáhnou na více než 5 mandátů. (EURACTIV.fr)

///

VARŠAVA

Kaczyński útočil na práva homosexuálů: V sobotu se konal druhý sjezd vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) před nadcházejícími evropskými volbami. Předseda strany Jarosław Kaczyński kritizoval politiky nově založené Evropské koalice za to, že jsou „progresivní“ v otázce práv homosexuálů. „Místostarosta Varšavy (Nowoczesna/ALDE) to řekl jasně: Nejde o toleranci, ale o uznání vztahů mezi osobami stejného pohlaví, jejich manželství a adopci dětí. Ruce pryč od našich dětí!“ řekl.

Evropská koalice posílila: Evropská koalice uspěla ve sjednocení umírněných polských opozičních stran. Mezi jejími členy je pravý střed (PO, EPP), sociální demokraté (SLD, S&D), liberálové (Novoczesna, ALDE), zemědělští konzervativci (PSL, EPP) a zelení. Ke koalici se připojila také organizace Výbor na obranu demokracie, která pořádala masivní demonstrace proti porušování právního státu.

Lídr Koalice Grzegorz Schetyna (PO/EPP) již oznámil vedoucí kandidáty strany pro květnové evropské volby. Jedná se o bývalé předsedy vlád (Jerzy Buzek, Ewa Kopaczová), bývalého ministra (Radek Sikorski), bývalé sportovce a znamé humanitární aktivisty. (Karolina Zbytniewska, EURACTIV.pl)

///

ATÉNY

Latinská Amerika v řecké politice: Návštěva Atén a schůzka bolivijského prezidenta Eva Moralese s levicovou vládou premiéra Alexise Tsiprase způsobila rozhořčení v řadách řecké opozice. Ta kritizuje vládnoucí stranu nejen kvůli jejím zahraničním vazbám, ale i kvůli podpoře, kterou Syriza vyjadřuje směrem k Madurově vládě ve Venezuele. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

MADRID

Demonstrace za katalánskou nezávislost: Pod heslem „Sebeurčení není zločin. Demokracie je možnost volby“ pochodovalo ulicemi Madridu během sobotní demonstrace za nezávislost Katalánska více než 50 tisíc lidí. Účastníci protestovali proti probíhajícímu soudnímu řízení s politiky, kteří stáli za organizací referenda a jednostranným vyhlášením katalánské nezávislosti, a nyní čelí až 30 letům vězení. (Beatriz Ríos, EURACTIV.com).

Milion lidí ve španělských koncentračních táborech: Po španělské občanské válce bylo až milion lidí drženo ve zhruba 300 koncentračních táborech zřízených diktátorem Franciscem Francem, který stál v roce 1939 v čele vojenského převratu. Investigativní novinář Carlos Hernandéz de Miguel to uvedl v rozhovoru pro španělskou zpravodajskou agenturu EFE. Upozornil přitom, že tito lidé upadli v zapomnění. (EPE-EPA).

///

PRAHA

ANO představilo kandidátku do eurovoleb: V čele kandidátky hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu bude europoslankyně Dita Charanzová následovaná svou kolegyní z Evropského parlamentu Martinou Dlabajovou. Třetí pozici obsadil ekonom Martin Hlaváček, který v minulosti působil jako lobbista ve firmě Philip Morris. Do tabákové společnosti přešel z postu náměstka ministerstva zemědělství v době, kdy ministerstvo za ČR vedlo jednání o směrnici o tabákových výrobcích. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

ANO zveřejnilo kandidátku do eurovoleb. V čele jsou stávající poslankyně Charanzová a Dlabajová

O kandidátce hnutí ANO do Evropského parlamentu je konečně rozhodnuto. První dvě příčky obsadily stávající europoslankyně.

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko by mělo být hrdé na Kövesiovou: Manfred Weber byl překvapen, že rumunská vláda nepodporuje Lauru Kövesiovou v její kandidatuře na post šéfky Úřadu evropského veřejného žalobce. Informovala o tom agentura Agerpres. Na summitu Evropské lidové strany (EPP) v Bukurešti Weber prohlásil, že Rumunsko by mělo být pyšné na to, že prvním veřejným žalobcem EU může být právě zástupce Rumunska. (EURACTIV.ro)

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

///

SOFIE

Kandidátka pro eurovolby: Bulharská socialistická strana (BSP) chce mít v čele kandidátky pro evropské volby novinářku a poslankyni Elenu Jončevovou. O post lídra se přitom ucházel i předseda Strany evropských socialistů a bývalý premiér Bulharska Sergej Stanišev. Předsedkyně BSP Kornelia Ninová je přesvědčena o tom, že nová lídryně kandidátky, která není členkou strany, může přitáhnout BSP více voličů. Z jaké pozice bude kandidovat Stanišev, zatím není jasné. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Silná podpora vlády: 60 % Slovinců si myslí, že současná vláda je úspěšná. Průzkumy dále naznačují, že vládnoucí Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ) by v případě voleb získala 28 %, zatímco hlavní opoziční strana SDS 13,7 %. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Europoslanec Picula v čele kandidátky: Chorvatští sociální demokraté zveřejnili svou kandidátkou do eurovoleb s europoslancem Toninem Piculou na prvním místě. Strana doufá alespoň ve tři mandáty, podle průzkumů ale dosáhne pouze na dva. Podle analytiků by mohl takový scénář vyvolat ve straně doslova politickou bouři. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-prvni-kolo-slovenskych-prezidentskych-voleb-ovladla-zuzana-caputova/feed/ 0
Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu? https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/ https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/#respond Fri, 15 Mar 2019 17:24:26 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128040 Dohoda o odchodu Británie z Unie zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je nyní krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo také žádný brexit.

Britský parlament má za sebou sérii tří hlasování vztahující se k dohodě o brexitu. V úterý 12. března již podruhé odmítl osmnáct měsíců dojednávanou dohodu o odchodu země z EU, o den později pak zamítl odchod z EU bez dohody, a to za jakýchkoliv okolností. Včera pak schválil odklad brexitu o tři měsíce, ovšem s tím, že schválí tu samou dohodu, co předtím již dvakrát odmítl. Další hlasování zřejmě proběhne v úterý 19. března.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka se dal výsledek hlasování britského parlamentu očekávat, protože odpor vůči smlouvě indikovali poslanci už od listopadu, kdy byla uzavřena jednání o dohodě.

„Premiérka nebyla schopná od té doby přinést v podstatě nic víc než politické deklarace. A vzhledem k tomu, jak se celý problém vyhrotil, nedalo se čekat, že by velká část britských poslanců změnila názor a přiklonila se na stranu smlouvy,“ řekl redakci EURACTIV.cz.

Podle odbornice na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity by případnému schválení výstupové dohody v britském parlamentu bývalo mohlo pomoci, pokud by EU nabídla Británii „nějaké zásadnější ústupky v otázce irské pojistky, například její časové ohraničení či možnost jednostranného vystoupení. Něco takové však nebylo reálné.“

Právě takzvaná irská pojistka, která má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, je pro britské poslance nejožehavější překážkou z celé výstupové smlouvy. Obávají se totiž, že v případě její aktivace by Británii mohla natrvalo připoutat k unijním strukturám.

Mayová v noci vyjednala ve Štrasburku nové doplňky k brexitové dohodě. Corbynovi to ale nestačí

Po nočním jednání s Jeanem-Claudem Junckerem přichází premiérka Theresa Mayová znovu před britské poslance. 

Osud dohody je ve hvězdách

Za jednu z příčin současné patové situace považuje Brusenbauch Meislová vzájemnou nekompatibilitu cílů, které vytyčila britská premiérka Theresa Mayová. „Ve zkratce, chce opustit jednotný trh a celní unii a zároveň nemít mezi Severním Irskem a Irskem tvrdou hranici, což se do značné míry vzájemně vylučuje,“ upřesnila politoložka.

Osud dohody je tak stále nejasný. Příští týden má v britském parlamentu dostat třetí šanci na schválení. Premiérka Mayová se ode dneška snaží na svou stranu získat poslance a přesvědčit je o své dohodě. Dnes započala jednání se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

V médiích v průběhu dne také proběhla informace o opětovné analýze rozvodové dohody a přezkoumání, zda by na případné jednostranné vystoupení z tzv. irské pojistky, nebylo možné aplikovat Vídeňskou úmluvu o smluvním právu, respektive její článek 62 o podstatné změně poměrů. To by případně mohlo pomoci získat podporu v britském parlamentu pro schválení dohody. Podle britských právních expertů by však využití mezinárodní úmluvy pro jednostranné ukončení pojistky bylo komplikované.

Mocek je však skeptický k tomu, že se do příštího týdne v Británii něco změní a smlouva by po dvou neúspěšných hlasování našla v britském parlamentu většinu. Stále větší nedůvěru ve schválení dohody má podle průzkumu společnosti YouGov i veřejnost.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jaké jsou tedy další možné kroky v odchodu Británie z Unie?

Krátký nebo dlouhý odklad

Britský parlament včera schválil vládní návrh na odklad brexitu o tři měsíce, do konce června tohoto roku, ovšem pod podmínkou, že se mu podaří příští týden schválit již dvakrát odmítnutou rozvodovou dohodu. Odklad by tak byl hlavně technický, aby byl zajištěn dostatečný čas na přípravu patřičné legislativy. Nelze proto odložení odchodu chápat jako „prodloužení vyjednávacího období“, upozornil analytik Mocek.

A odklad samotný musí být teprve schválen všemi 27 členskými zeměmi EU, k čemuž by mohlo dojít příští týden na summitu hlav států a vlád. Očekává se, že případný návrh na odložení brexitu členské státy schválí. K hlasování však mohou přistoupit až tehdy, pokud premiérka Mayová o odklad do té doby formálně požádá a předloží pro to řádné zdůvodnění.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.

Není také zcela jasné, zda tříměsíční odložení odchodu Británie z Unie bude stačit.

Pro případné změny ve výstupové dohodě, které však EU již nechce připustit, protože považuje současnou dohodu za jedinou možnou a již uzavřenou, by podle Mocka krátký odkad v řádu několika týdnů nic neřešil. „Nebude čas na přejednání smlouvy, a tím pádem to bude zase o rétorických cvičeních v britském parlamentu,“ upřesnil. Připomenul, že za poslední čtyři měsíce se vyjednávání prakticky nikam neposunula.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney se zase domnívá, že pokud britský parlament neschválí výstupovou dohodu, EU by měla Británii nabídnout odklad brexitu o 21 měsíců, tedy ve stejné délce jako má trvat případné přechodné období, které předpokládá výstupová dohoda. Informovalo o tom irské RTE.

Podle zpravodajství Bloomberg zase EU signalizovala, že pokud dohoda nebude schválena, odklad brexitu by měl být delší jak rok. Před takovým scénářem ale varovala britská premiérka Mayová. Podle ní by dlouhé odložení odchodu z Unie mohlo vést k tomu, že nakonec Británie z EU vůbec neodejde. Země by se navíc v případě delšího odložení odchodu musela účastnit voleb do Evropského parlamentu.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

Volby vs. referendum

Na reálnou změnu smlouvy bude i podle Mocka potřeba minimálně rok či více. Během něho by mohly proběhnout buď předčasné volby, nebo referendum, jako možná východiska z nynější patové situace. O obou možnostech diskutovala média po celý týden v souvislosti s děním v britském parlamentu.

„Myslím si, že racionální by byly předčasné volby v kombinaci s odkladem brexitu. Byla by tak reálně šance, aby nová vláda s novým mandátem mohla reálně vstoupit do jednání s EU a vyjednat nové podmínky smlouvy,“ uvedl na dotaz redakce analytik AMO.

Vypsání předčasných voleb ale není podle odbornice Brusenbauch Meislové nijak snadná záležitost.

„Vláda by buď musela prohrát hlasování o důvěře, což je velmi raritní záležitost, nebo by s konáním předčasných voleb musela souhlasit dvoutřetinová většina poslanců, a to je velmi vysoká laťka. Volby by se potom konaly nejdříve za 25 dní po tomto hlasování. O jejich přesném datu by rozhodla premiérka,“ popsala politoložka s tím, že volby by zřejmě současnému patu nepomohly. Podle průzkumů veřejného mínění, které připomenula odbornice, by totiž stejně vyhráli současní vládní konzervativci nad opozičními labouristy.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Umírnění konzervativci usilují o odklad brexitu, labouristé prosazují nové lidové hlasování o brexitu. Rozšíření článku 50 podporuje i Tusk nebo irský premiér Coveney. Mayová či Juncker zase věří v řádný odchod podle dohody na konci března.

Jedním z potenciálních východisek současné situace by mohlo být i vypsání druhého referenda o brexitu, o němž začala poprvé uvažovat i premiérka Mayová tuto středu.

Podle Brusenbauch Meislové by takové referendum bylo zřejmě nezávazné, jako to první z června 2016. Dodala však, že se z řad poslanců začínají ozývat hlasy volající po závaznosti lidového hlasování.

Příprava referenda by však byla časově náročná a vyžadovala celou řadu procedurálních opatření, jako přijetí příslušné legislativy, formulace otázky i kampaň. „Všeobecné doporučení zní, že pro celý proces by mělo být vyhrazeno minimálně 22 týdnů,“ upřesnila Brusenbauch Meislová.

Podle průzkumu společnosti YouGov, provedeného po úterním odmítnutí rozvodové dohody britským parlamentem, se zvyšuje počet těch, kteří by si druhé referendum přáli. Jiné statistiky zmíněné společnosti také odhalily, že rapidně roste počet Britů, kteří považují rozhodnutí země opustit EU za špatné. Podle odbornice průzkumy nasvědčují tomu, že pokud by se lidé měli nyní rozhodnout mezi setrváním v EU a odchodem z EU za podmínek vyjednaných ve výstupové dohodě, většina by volila setrvání v Unii. Dodala však, že podobné průzkumy je třeba brát „s velkou rezervou.“

Britská sněmovna však další referendum včera odmítla.

Stop brexitu

Vzhledem k současnému chaosu kolem brexitu, který zdůrazňoval britský i evropský tisk během uplynulého týdne, analytik AMO uvažuje, že k brexitu nakonec vůbec nemusí dojít. „Dokážu si představit variantu, že v případě že by Labouristé vyhráli předčasné volby, mohla by jejich strategie být nejen zůstat v celní unii, ale zůstat naplno v EU například pod záminkou postavení Severního Irska,“ dodal Mocek, který zároveň připomenul, že Británie má v záloze ještě možnost jednostranně stáhnout aktivaci článku 50 Smlouvy o EU.

K takovému závěru došel Soudní dvůr EU loni v prosinci. Ve svém rozsudku uvedl, že stažení žádosti o vystoupení musí země učinit před vstupem v platnost výstupové dohody, nebo před uplynutím lhůty dvou let od samotné aktivace článku. Může však tak učinit i během prodlouženého času odchodu. O variantě zcela stáhnout brexit zatím britský parlament nehlasoval.

Zastavení odchodu Británie z Unie by bylo podle českého premiéra Andreje Babiše naopak nejlepším scénářem nejen pro samotné Spojené království, ale i pro české zájmy. O brexitu dnes podle ČTK premiér jednal s rumunskou předsedkyní vlády Vioricou Dancilaovou, jejíž země nyní předsedá Radě EU.

Podle Mocka ale bude zřejmě v zájmu Británie vyjednat spíše odklad než úplné zastavení odchodu, aby byl respektován názor lidí z referenda z roku 2016.

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

I přes odmítnutí varianty brexitu bez dohody, není tento scénář stále vyloučen. Připravuje se tak na něj jak EU, tak jednotlivé členské státy i samotná Británie.

]]>
https://euractiv.cz/section/brexit/news/tyden-hlasovani-o-brexitu-je-u-konce-jake-jsou-varianty-dalsiho-postupu/feed/ 0
The Capitals: Spor s Orbánem začal sám Juncker, říká slovinský expremiér https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/ https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/#respond Fri, 15 Mar 2019 09:09:54 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=128028 The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LUBLAŇ

Slovinsko se postavilo za Orbána: Spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem začal sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, tvrdí bývalý slovinský premiér a současný lídr Slovinské demokratické strany (SDS) Janez Janša. Juncker by se podle něj měl přestat plést do stranické politiky.

„Pokud si přečtete evropská média, píše se jen o útocích Orbána na Junckera. Předseda Komise byl ale ten, kdo spustil konflikt,“ uvedl Janša pro chorvatskou redakci serveru EURACTIV.

Janša je blízký spojenec maďarského premiéra a stejně jako on a Juncker je členem Evropské lidové strany (EPP). Ta 20. března rozhodne, jestli po protiunijní kampani Orbánovy strany Fidesz  vyloučí Maďary ze svých řad. Orbán se už v dopise omluvil za to, že třináct členů EPP nazval „užitečnými idioty“.

Slovinska SDS už stihla oznámit, že se vysloví proti vyloučení Fideszu. „Velká politická konfederace jako EPP se musí naučit vyrovnat s rozdílnými názory, jinak nepřežije. Potřebujeme jak křesťanské socialisty z Lucemburska, tak Fidesz z Maďarska. Jen tak si zachováme svůj vliv,“ řekl Slovinec.

Francouzského prezidenta Macrona Janša označil za „náfuku“, naopak novou šéfku německé CDU Annegret Kramp-Karrenbauerovou (také EPP) pochválil za představení vize Evropské unie. Angela Merkelová podle něj nikdy nic takového neudělala. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

The Capitals: Německá CDU odmítá Macronovu vizi nové Evropy

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Velká Británie chce odložit brexit: Britští poslanci včera večer podpořili odložení brexitu. Pro odklad hlasovalo 413 z nich, proti se postavilo 202 přítomných. Nadále však není jisté, zda Británie neopustí EU podle plánu, 29. března. Jakýkoliv odklad brexitu totiž musí schválit všech zbývajících 27 členských států Unie.

Premiérka Mayová navrhla odklad o tři měsíce, do 30. června, ovšem pod podmínkou, že poslanci podpoří její dohodu. O ní by se mělo už potřetí rozhodovat příští týden.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker však v pondělí připomenul, že pokud bude Británie členem EU ještě v době voleb do Evropského parlamentu, které se konají v květnu, musela by se jich účastnit. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Britský parlament chce odložit brexit. Nejprve ale musí schválit dvakrát odmítnutou dohodu

Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující. 

///

SOFIE

Plyn z Ázerbájdžánu: Po roce 2020 bude třetina veškerého plynu spotřebovaného v Bulharsku pocházet z Ázerbájdžánu, uvedl premiér Bojko Borisov po jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Aliyevem v Baku.

Borisov očekává, že Státní ropná společnost republiky Ázerbájdžánu (SOCAR) začne letos investovat do bulharské plynové distribuční soustavy. Cíle jsou podle něj dva: čistota ovzduší a konkurenceschopnost.

Pokles počtu žadatelů o azyl: V roce 2018 požádalo v Bulharsku o azyl 2 465 lidí, což je podle Eurostatu v porovnání s rokem 2017 pokles o 29 %. Nejčastějšími žadateli o mezinárodní ochranu v Bulharsku jsou stále Afghánci (43 %), Iráčané (25 %) a Syřané (20 %). (Dnevnik.bg)

///

BERLÍN

Institut Ifo snížil odhad ekonomického růstu pro rok 2019: Jeden z největších německých ekonomických think-tanků snížil odhad ekonomického růstu Německa pro rok 2019 z 1,1% na 0,6%. Pro následující rok 2020 Institut Ifo naopak očekává růst z 1,6% na 1,8%.

Počet zaměstnaných nadále roste, a to ze 44,8 milionu pracujících v minulém roce na letošních 45,2 milionu. Pro příští rok Ifo očekává, že zaměstnaných bude 45,4 milionu. Míra nezaměstnanosti má poklesnout z loňských 5,2 %, na 4,9 % v roce 2019 a 4,7 % v roce 2020. (Claire, Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Velká národní debata končí: Dnes je poslední den série 10 600 zasedání tzv. „Velké národní debaty“, kterou organizuje francouzská vláda spolu s Elysejským palácem. Prezident Emmanuel Macron se zúčastnil 11 takových setkání ve snaze přesvědčit občany o své politice. Hnutí žlutých vest však stále demonstruje v ulicích.

Výsledky debat by měly být známy v polovině dubna. Prezidentovi se už nicméně podařilo získat pozitivní ohlasy od třetiny Francouzů. (EURACTIV.fr)

///

ŘÍM

Nová značka „Made in Italy“: Italský místopředseda vlády Matteo Salvini předložil legislativní návrh, který má chránit italské značky s více než padesátiletou historií. Součástí návrhu je seznam chráněných označení „Made in Italy“ (vyrobeno v Itálii). Salvini chce svým návrhem mimo jiné zabránit tomu, aby se výroba tradičních italských značek přesunula do jiných států.  „Pokud chcete prodávat své produkty s italskou značkou, pak musíte vyrábět v Itálii,“ vzkázal Salvini. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Právní stát a fondy EU: Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz představil novou vládní zahraniční politiku. Uvedl přitom, že členství v EU usnadnilo modernizaci polské ekonomiky a zahraniční politiky. Je však podle něj nepřijatelné, aby bylo vyplácení fondů EU podmíněné dodržováním zásad právního státu.

Czaputowicz dále uvedl, že 1. května se u příležitosti 15 let od vstupu Polska do EU ve Varšavě setkají zástupci deseti členských států, kteří zde budou diskutovat o budoucnosti Evropy. (Lukasz Gadzala, EURACTIV.pl)

///

MADRID

Katalánský soud: Bývalý šéf katalánské policie, Josep Lluís Trapero, vypovídal před soudem v kauze nezákonného uspořádání referenda o nezávislosti. Trapero byl považován za pomocníka Carlese Puigdemonta, u soudu však prohlásil, že s lídry separatistického hnutí nesouhlasil a chtěl po nich, aby jednali v souladu se zákony. Policejní exšéf navíc tvrdí, že pokud by Katalánsko jednostranně vyhlásilo nezávislost, zatknul by Puigdemonta i celou jeho vládu. (Beatriz Rios, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Podnikatel obviněn z objednávky vraždy Jana Kuciaka: Slovenská prokuratura obvinila kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera z objednání vraždy investigativního novináře Jana Kuciaka. Kočner je v současné době ve vazbě kvůli jiným obviněním.

Kuciak byl v únoru 2018 zastřelen společně se svou snoubenkou Martinou Kušnírovu. Kočner údajně Kuciakovi před vraždou vyhrožoval, neboť novinář se zabýval právě jeho skandály a podvody. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Vítané rozhodnutí: Soudní dvůr EU zamítl žalobu Evropské komise proti České republice. Komise vinila ČR z toho, že si od Polska nepřevzala zpět 20 tisíc tun odpadu, který do země předtím vyvezla. Poláci totiž označili odpad jako nebezpečný, zatímco česká strana tvrdila, že se jedná o palivovou směs. Komisi se však nepodařilo doložit, že se skutečně jednalo o nebezpečný odpad. Česko tedy evropskou legislativu v oblasti přepravy odpadů neporušilo. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Rumunská opozice cílí na 10 křesel v europarlamentu: Středopravicová Národní liberální strana (PNL, EPP), která je hlavní opoziční stranou v rumunském parlamentu, chce po květnových evropských volbách obsadit 10 křesel v Evropském parlamentu. Podle informací rumunské redakce EURACTIV má být v čele kandidátky moderátor televizní talk-show Rares Bogdan. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko mostem mezi EU a západním Balkánem: Podle německého velvyslance v Chorvatsku Roberta Klinkeho se EU velmi zajímá o západní Balkán a Chorvatsko v tom může sehrát důležitou roli. Zdůraznil také, že Chorvatsko by mělo podporovat jednotu a vládu práva v Bosně a Hercegovině, a to na všech úrovních.

Evropským lídrem v produkci marihuany: Lídr opozičních sociálních demokratů Davor Bernardić navrhl legalizaci a liberalizaci státem kontrolované produkce marihuany. Slibuje si od toho hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. „Otevírám se nám prostor stát se lídrem EU v nejrychleji rozvíjejícím se byznysu, v produkci konopí,“ prohlásil Bernardić. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Vzděláním proti drogám: Za rok 2018 zabavily srbské úřady 3,9 tun drog a zadržely 1 300 lidí za zločiny spojené s narkotiky. Informoval o tom ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar při návštěvě Komise OSN pro narkotika se sídlem ve Vídni. Lončar také uvedl, že srbská vláda založila speciální komisi pro prevenci užívání drog ve školách. Komise již uspořádala interaktivní vzdělávací semináře pro více než 30 tisíc studentů a 5,5 tisíce učitelů. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

]]>
https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/the-capitals-spor-s-orbanem-zacal-sam-juncker-rika-slovinsky-expremier/feed/ 0