Německý kancléř Olaf Scholz krátce po vypuknutí války na Ukrajině představil koncept Zeitenwende a spolu s ním i změnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak konkrétně se Zeitenwende projevuje v praxi?
Jak se věda a výzkum podílejí na řešení aktuálních globálních výzev, jako je pandemie covidu-19, změna klimatu nebo zajištění dostatku energií? Jak podpořit výzkumné infrastruktury napříč Evropou tak, aby přinášely společnosti užitečné výstupy?
Oživení, síla a pocit sounáležitosti. Právě tak zní motto francouzského předsednictví v Radě EU, které odstartovalo spolu s rokem 2022. Na co se chtějí Francouzi zaměřit? A jak se na své předsednictví v druhé polovině roku připravuje Česko?
Jaký význam má pro fungování Evropské unie zásada právního státu? Proč se nedaří dlouhodobě řešit spory ohledně vlády práva s Polskem a Maďarskem? A jak si stojí právní stát v Česku po pandemii covid-19?
Server EURACTIV přináší sérii článků zaměřenou na konec uhlí ve střední Evropě a s tím spojené ekonomické a sociální dopady. Zvláštní pozornost věnuje právě Polsku, v jehož energetickém mixu uhlí dominuje.
Ohlédněte se společně s námi za složitým rokem 2020 a za klíčovými evropskými tématy, která naši redaktoři bedlivě sledovali. Přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších článků.
Česko a Polsko jsou přirozenými strategickými partnery. Jejich přístup k politikám Evropské unie se v mnoha bodech prolíná, oba dva státy kladou důraz na silnou kohezní politiku, zemědělství, digitalizaci nebo rozšiřování EU. Existují však i oblasti, které představují pro partnery výzvu, jako je například klimatická politika a zvyšující se unijní ambice. Jak naplno využít potenciál česko-polského partnerství?
Legislativní práce Evropské unie se kvůli koronavirové pandemii pozastavila. Nyní je na čase dohnat veškeré resty a posunout se vpřed. Server EURACTIV.cz ve spolupráci s EURACTIV.com přináší přehled evropských politik, které budou po letní pauze opět v kurzu.
Redakce EURACTIV.cz dlouhodobě sleduje vývoj v jednotlivých agendách Evropské unie - od snahy vytvořit funkční azylovou politiku až po založení Úřadu evropského veřejného žalobce. K jakému posunu došlo v předchozím roce a jaká jsou očekávání od roku 2020?
Českou republiku zastupuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. Zatímco deset z nich pokračuje ve svém předchozím mandátu, jedenáct nováčků se v bruselských kancelářích zabydlelo teprve nedávno. EURACTIV.cz zjišťoval, jaké jsou jejich první zkušenosti, čemu se chtějí věnovat a jaké jsou jejich ambice.
Konflikt s Ruskem, problémy s korupcí a nedostatečným prosazováním lidských práv, ale také postupné provádění reforem a rozvoj demokratických institucí. To a mnohé jiné se podepsalo na vztazích Evropské unie s šesti zeměmi Východního partnerství.