Ochrana půdy má v budoucích plánech EU významné místo

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.

Půda je základním předpokladem pro zdraví naší planety, je podstatou pro zdravé jídlo, které díky ní pěstujeme, ale i pro chov zvířat, těžbu dřeva nebo výrobu textilií. Zároveň poskytuje domov mnoha užitečným živočichům a nachází se v ní bohatý ekosystém, který je závislý na jejím zdraví. Stále si však neuvědomujeme její význam pro život a hospodářství. Zdraví půdy čelí několika rizikovým vlivům, mezi které patří klimatická změna, eroze půdy, zvyšující se hladina oceánů, snižování biodiverzity, znečištění, desertifikace nebo urbanizace. Vytvoření 1 cm čtverečního půdy může trvat až 1 000 let.

Video: Evropu čeká zelená obnova. Je na ni ČR připravena?

Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.

EU v tomto směru financuje množství výzkumných projektů, realizuje monitoring a sběr dat, nicméně se stále potýká s nedostatkem systematických monitorovacích procesů napříč EU a s nedostatkem harmonizace pravidel. S ohledem na nové iniciativy Evropské komise v oblasti ochrany klimatu a s tím související Zelenou dohodou pro Evropu však půda nabírá na důležitosti a odkazy na její ochranu můžeme vidět v celé řadě připravovaných evropských programů.

Dosavadní iniciativy

Jednou z prvních iniciativ Evropské komise v oblasti ochrany půdy byla tzv. Tematická strategie ochrany půd z roku 2006, jejímž cílem bylo zabezpečit správné funkce půd a jejich udržitelné využívaní. Součástí strategie byla také Rámcová směrnice o zřízení rámce pro ochranu půdy (COM(2006)232), která definovala společné principy na ochranu půdy. Z důvodu nedosažení kvalifikované většiny v Radě se Evropská komise nakonec v roce 2014 rozhodla svůj návrh stáhnout a poskytnout tak prostor jiným iniciativám. Ve stejném roce vstoupil v platnost Sedmý akční program pro životní prostředí, který označuje degradaci půdy za závažnou hrozbu. Jedním z cílů programu bylo do roku 2020 zintenzivnit snahy o zmírnění eroze půdy a zvýšení obsahu organické složky v půdě, zajistit sanaci (ozdravění) kontaminovaných lokalit a podpořit větší zohlednění všech aspektů využívání krajiny v koordinovaném rozhodování všech příslušných úrovní správy. Následně došlo také k založení Evropského partnerství pro půdu, jehož cílem je sjednotit všechny aktéry a činnosti spojené s půdou do společného rámce. Partnerství funguje v rámci globálního partnerství pro půdu a je otevřeno institucím a dalším stranám ochotným aktivně přispívat k udržitelnému hospodaření s půdou v Evropě.

Nástroje na ochranu půdy je možné vidět i v současné Společné zemědělské politice (SZP). V rámci principu podmíněnosti jsou přímé platby propojeny se správnými zemědělskými postupy, které stanovují základní standardy pro životní prostředí, klima, bezpečnost potravin a podobně, čímž je zároveň podporováno udržitelné nakládání s půdou. Přímé platby jsou také propojeny s ekologickými opatřeními, které stanovují různé podmínky pro farmáře. Programy pro rozvoj venkova podporují efektivní využívání přírodních zdrojů.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Jak již bylo zmíněno v úvodu, EU v oblasti ochrany půdy financuje také množství výzkumných projektů. V současném programu Horizont 2020 se jedná především o projekty financované z části programu Společenské výzvy 2 – Potraviny, zemědělství, vodní hospodářství a bioekonomika. V období 2014-2019 bylo z této kapitoly podpořeno částkou 199 milionů eur 27 výzkumných projektů.

Důležitou úlohu v oblasti výzkumu půdy sehrává v rámci Horizontu 2020 také Evropské inovační partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost (European Innovation Partnership for Agricultural productivity and Sustainability – EPI-AGRI). Evropská inovační partnerství představují nový koncept v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, který má prostřednictvím zaměření na společenské výzvy, koordinace aktivit a urychlení uvedení inovativních myšlenek a přístupů na trh napomoci dosažení cíle strategie Evropa 2020. EPI-AGRI bylo spuštěno v roce 2012 s cílem posilovat a podporovat konkurenceschopné a udržitelné zemědělství a lesnictví. Spojuje aktéry inovací (farmáře, výzkumníky, NGOs, podniky) v zemědělství a lesnictví na evropské úrovni, a bude pokračovat i nadále v novém programu Horizont Evropa.

V rámci Horizontu 2020 je kromě klasických menších konsorciálních projektů důležité zmínit i Evropský společný program ke správě zemědělské půdy (EJP Soil), který byl spuštěn začátkem roku 2020 a sdružuje 26 partnerů z 24 evropských zemí. Hlavním cílem programu je spolupráce v oblasti klimaticky inteligentních řešení a udržitelného hospodaření se zemědělskými půdami. Českým partnerem v programu je Česká zemědělská univerzita v Praze.

V oblasti vědy, výzkumu a inovací sehrává důležitou roli také program LIFE. Od jeho spuštění v roce 1992 byly z programu spolufinancovány různé akce zaměřené na erozi, sesuvy půdy, kontaminaci, ztrátu půdní organické hmoty a další problémy související s hospodařením s půdou.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

Půda a její ochrana v příštím programovém období

Dne 11. prosince 2019 představila Evropská komise tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která představuje komplexní balíček opatření EK s cílem přispět k dosažení a udržení zdravé planety a jejích obyvatel, a učinit z Evropy do roku 2050 vůbec první klimaticky neutrální kontinent. V návaznosti na přijetí Zelené dohody pro Evropu byly zveřejněny další dílčí strategie, které obsahují různá opatření na ochranu půdy. Strategie Farm to Fork (z farmy na vidličku) v souvislosti se znečištěním půdy stanovuje snížení používání chemických pesticidů do roku 2030 o 50 % a snížení používání hnojiv o 20 %. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti (biodiverzity) si klade za cíl udělat minimálně z 30 % plochy Evropské unie chráněnou oblast, snížit riziko pesticidů, opětovně začlenit alespoň 10 % zemědělské plochy pod krajinné prvky s vysokou rozmanitostí, ekologicky obhospodařovat alespoň 25 % zemědělské půdy EU a celkově snížit degradaci půdy. Údržbou mokřadů a zvyšováním půdního organického uhlíku se rovněž zabývá evropský klimatický zákon.

K dosažení výše zmíněných cílů má přispět také budoucí Společná zemědělská politika (SZP). Jedním z cílů SZP v příštím programovém období je nalézt cestu, jak by zemědělství mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů s pomocí nových technik ve farmaření a nakládání s půdou. V rámci cíle podpory udržitelného rozvoje a řízení přírodních zdrojů bude mimo jiné zkoumat zdraví půdy a podporovat politiky na její ochranu.

Europoslanci hlasovali o reformě zemědělství. Chtějí omezit dotace, ochránce klimatu ale zklamali

Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?

Legislativní návrh SZP na období 2021-2027 také podporuje větší investice do výzkumu a vývoje. V tomto ohledu navrhla Evropská komise, aby 10 miliard eur z plánovaného programu Horizont Evropa bylo přiděleno na výzkum a inovace v oblasti jídla, zemědělství, rozvoje venkova a biekonomiky.

Nový rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa svou strukturou v podstatě navazuje na současný program Horizont 2020 a výzkum v oblasti půd bude spadat především pod Klastr 6 – potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí. Novinkou v příštím rámcovém programu však budou tzv. mise, tedy portfolio akcí v oblasti výzkumu a inovací se zásadním dopadem napříč obory a odvětvími, které by měly být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva. Po diskuzi se členskými státy bylo vybráno pět oblastí misí a pro každou z nich byla ustanovena tzv. misijní rada složená z 15 expertů v oblasti inovací, výzkumu, tvorby politik, z občanské společnosti a dalších organizací. Konkrétní znění misí bylo představeno během Research and Innovation Days 2020. Jedna z misí se přímo zabývá půdou – „Caring for Soil is Caring for Life“. Cílem mise je, aby bylo do roku 2030 75 % půdy v Evropě zdravé nebo vykazovalo signifikantní zlepšení. Z důvodu snížení navrhovaného rozpočtu pro rámcový program však pravděpodobně nebude nakonec možné spustit všechny navržené mise. Seznam financovaných misí by měl být Evropskou komisí představen do konce roku 2020.

Kromě výše zmíněných iniciativ můžeme odkazy na ochranu půdy nalézt také v osmém evropském akčním programu pro životní prostředí, který byl představen 14. října 2020. Ochrana půdy bude pravděpodobně rovněž součástí připravované Lesnické strategie EU.

Ze dřeva vyrobme raději housle než topivo, vyzývají odborníci. EU chystá lesnickou strategii

Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.