Polský správní soud ve Varšavě nařídil opětovné zhodnocení dopadů těžby v dole Turów na životní prostředí. Zatímco české ekologické spolky slaví, v Polsku rozhodnutí vyvolalo kritiku.
Podnětů, které k polskému soudu dorazily, bylo více. Podaly jej například německé město Žitava, ale také česká pobočka Greenpeace nebo polská organizace CO-UNIA.
Polské ministerstvo pro klima a životní prostředí podle nich přijalo posouzení o dopadu na životní prostředí (EIA) v rozporu se zákonem, aniž by zohlednilo škody, které důlní činnost způsobila v Česku a Německu.
Soudní rozhodnutí nyní dalo obavám za pravdu. Původní zpráva o vyhodnocení dopadů těžby v hnědouhelném dole Turów na životní prostředí (EIA) totiž škody způsobené těžbou zlehčovala. Dopady důlní činnosti na podzemní vody v Česku a nemovitosti v Německu jsou mnohem vážnější než provozovatel dolu, polská státní společnosti PGE, tvrdí.
„Kvůli dolu Turów stále mizí voda z českého území. Česko-polská dohoda tomu nezabránila a vůbec nic nevyřešila,“ zdůrazňuje v tiskové zprávě koordinátorka kampaní Greenpeace Nikol Krejčová.
https://twitter.com/GreenpeaceCzech/status/1767902069556441311
Poslední měření podle ní ukazují, že voda mizí i přesto, že polská strana vybudovala u dolu podzemní stěnu. Negativní dopad těžby v dole Turów na obyvatele na české straně hranice je tedy obrovský. Paradoxně se tak lidí žijících v pohraničí nyní zastává polský soud, více než jejich vlastní vláda, kritizuje Krejčová.
Rozsudek vítají zástupci organizace také na polské a německé straně hranice. Podle polské pobočky Greenpeace rozsudek potvrzuje to, na co nevládní organizace upozorňují již léta. Tedy že důl Turów „poškozuje životní prostředí i lidi“.
Poukázala zároveň na předpovědi odborníků, podle nichž výroba energie z hnědého uhlí přestane být po roce 2030 rentabilní. „Obnovitelné zdroje energie jsou již nyní levnější,“ uvedla organizace v prohlášení.
Rozhodnutí soudu ale neznamená zastavení těžby v dole.
EIA je ale klíčová pro vydání povolení těžby. Právě na jejím základě dostal důl povolení k rozšíření těžby až do roku 2044. Pokud zhodnocení dopadů neodpovídá skutečnosti, je v rozporu s právem. A těžba je tudíž podle evropských předpisů nezákonná.
„To je selhání na straně provozovatele dolu, který zhodnocení dopadů na podzemní vodu, půdu a další složky životního prostředí předložil ve velmi zkreslené podobě,“ hodnotí verdikt Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold, která se kauze dlouhodobě věnuje.
Rozhodnutí nemá vliv na česko-polskou dohodu, říká ministerstvo
České ministerstvo životního prostředí vývoj blíže komentovat nechce. „Podle informací, které má Ministerstvo životního prostředí k dispozici, by mělo jít o rozsudek prvoinstančního soudu,“ uvedla pro redakci k včerejšímu rozsudku mluvčí ministerstva.
Ministerstvo se podle ní nejprve musí s rozhodnutím seznámit a vyhodnotit, jaká pochybení polský soud shledal. „A dokud nebudeme znát znění rozsudku, nemůžeme blíže komentovat předpokládaný následný vývoj,“ řekla mluvčí.
Rozhodnutí soudu podle ministerstva nemá vliv na mezivládní dohodu, kterou Česko s polskou stranou uzavřelo před dvěma lety. Připomíná ale, že dohoda „počítá s tím, že může dojít ke změnám v povolení a vývoji v řízení.“
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) podle svých slov ze stávající dohody Česka a Polska „není šťasten“.
Jak uvedl v rozhovoru pro Euractiv.cz, měl proto v úmyslu při příležitosti setkání se svou polskou kolegyní Paulinou Hennig-Kloskou (Polsko 2050) téma Turówa opět otevřít. „Určitě se budeme bavit právě o větším zpřístupnění dat a informací a budeme jednat i o další přeshraniční spolupráci,“ řekl na dotaz redakce.
Příležitost pro setkání představovalo nedávné jednání ministrů životního prostředí Visegrádské skupiny a okolních zemí (V4+). Polská ministryně se ale setkání ministrů nakonec nezúčastnila.
Změnu postoje polské vlády v otázce Turówa Hladík zatím neregistruje. „Je to úplně stejné jako předtím. Dohoda, kterou česká a polská vláda uzavřely, nastavuje velmi jasná pravidla,“ uvedl v rozhovoru pro Euractiv.cz.
Další jednání s polskou stranou ale přislíbil do budoucna také Petr Fiala (ODS) při své návštěvě v Jablonci nad Nisou.
Soud nezohlednil dohodu, kritizuje polské ministerstvo
Samotná PGE se prozatím k verdiktu odmítla vyjádřit. „PGE čeká na písemné odůvodnění rozsudku a analyzuje další kroky v této věci,“ napsala ve svém prohlášení.
Další kroky jsou nyní na polských úřadech, konkrétně na Generálním ředitelství pro ochranu životního prostředí (GDOŚ). To nyní bude vliv dolu Turów znovu vyhodnocovat – tentokrát ale s aktuálními daty o dopadech těžby na okolí.
Nyní ale ještě čeká na písemné odůvodnění rozhodnutí. „Po podrobné analýze argumentů soudu úřad (GDOŚ) ve věci rozhodne. Je možné, že bude podána kasační stížnost nebo že GDOŚ povede odvolací řízení podle pokynů Soudního dvora,“ oznámil mluvčí GDOŚ Jakub Troszyński.
Podle úřadu, a stejně tak i polského ministerstva pro klima a životní prostředí, ale rozhodnutí soudu vůbec nepřihlíží k uzavřené česko-polské dohodě. Češi tak podle obou institucí již dříve s fungováním dolu Turów souhlasili, na což rozhodnutí soudu zapomíná.
Dohoda ale nemá s hodnocením EIA nebo kvalitou jeho zpracování nic společného. Na prvním místě, činnost dolu se týká i životního prostředí a obyvatel na německém území, přičemž Němci s Polskem žádnou dohodu neuzavřeli. A na druhém místě, česká vláda jednoduše nemůže nijak posuzovat nebo garantovat míru vlivu na životní prostředí.
Protestovat budeme až po zveřejnění rozsudku, zní od dělníků
Verdikt je nepříjemnou zprávou zejména pro pracovníky dolu Turów.
„Uzavření elektrárny a dolu povede k vážné nezaměstnanosti v regionu,“ uvedl pro Dziennik Gazeta Prawna Marek Dołkowski, zástupce vedoucího turówské pobočky dělnického hnutí Solidarność.
Rozhodnutí soudu označil za „skandální“, zasahující veřejnost a podkopávající právní stát v Polsku. „Chápeme, že je třeba opustit uhlí, ale ne tímto způsobem,“ řekl.
Přesto horníci s protesty počkají, dokud soud nezveřejní odůvodnění svého rozhodnutí a nebude podáno případné odvolání.
Rozhodnutí soudu stejnými argumenty kritizují také členové současné polské opozice. Anna Zalewská, bývalá ministryně vlády a současná poslankyně Evropského parlamentu za stranu PiS, však včerejší rozhodnutí soudu odsoudila jako politické.
„‚Zelený‘ verdikt (soudu) vyvolal v Dolním Slezsku velké znepokojení,“ uvedla s odkazem na region, ve kterém se Turów nachází. „Šedesát tisíc lidí pracujících v dolech, elektrárnách a jejich dceřiných společnostech už klidně spalo v domnění, že mají jistou práci až do roku 2044.“
Když byla PiS u moci, hlasitě vystupovala proti uzavření dolu s argumentem, že je důležitým pilířem polské energetické bezpečnosti a životně důležitou součástí místní ekonomiky. Skutečný počet zaměstnanců areálu Turów je však zhruba 3 600. A 1 190 z nich přitom do roku 2030 podle informací serveru Euractiv.com odejde do důchodu.
https://twitter.com/AnnaZalewskaMEP/status/1767942578169647287
Současná polská vláda již dříve uvedla, že chce nastartovat přechod země na nízkouhlíkovou energetiku. To mimo jiné znamená upouštět od provozu uhelných elektráren.
Podle polské pobočky Greenpeace přestane být výroba energie z hnědého uhlí rentabilní již po roce 2030. „Obnovitelné zdroje energie jsou již nyní levnější,“ uvedla organizace v prohlášení.
V současné době ale hraje Turów podle polské ministryně pro klima a životní prostředí Hennig-Klosky stále důležitou roli v národní energetické bezpečnosti, jak řekla polské tiskové agentuře (PAP).
Přesto uznala, že je třeba snížit vliv těžebních regionů na životní prostředí. „Čím dříve budeme přemýšlet o minimalizaci tohoto vlivu, tím menší bude problém,“ řekla.