Špatný vzduch zabíjí. Pomoci má lepší kontrola kotlů i aut

© Shutterstock

Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.

S přicházející zimou se blíží období smogových situací. Česko si bude nejspíš znovu připomínat, že patří mezi země, které překračují evropské imisní limity, jež určují kvalitu ovzduší.

Kvůli špatnému vzduchu v Česku každý rok předčasně zemře kolem 11 000 lidí, a to hlavně kvůli dýchání mikroskopického prachu, který tu jen loni způsobil 5 700 úmrtí.

Odborníci i politici se kvůli tomu radí, co dělat. A mezi hlavními oblastmi, které je potřeba řešit, už delší dobu vyniká vytápění domácností, které stojí za většinou emisí prachových látek a také rakovinotvorného benzo(a)pyrenu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) od roku 2015 přispívá na výměnu zastaralých kotlů na tuhá paliva skrze takzvané kotlíkové dotace, které čerpají peníze z evropských fondů. Zatím dostaly krajské úřady více než 65 tisíc žádostí o výměnu kotle a do konce roku 2020 se očekává dalších nejméně 30 tisíc výměn.

Na začátku příštího roku bude spuštěna poslední vlna kotlíkových dotací s alokací 3 miliard korun. Ta se už možná nebude vztahovat na uhelné kotle.

„Vnímáme apel na další zpřísnění podmínek směrem od uhlí. Velmi pravděpodobně ho zohledníme v dalších diskusích před ohlášením podmínek třetí výzvy,“ uvedl k tomu na konci minulého týdne ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Česko si neumí poradit se špatným ovzduším. Dělejte už něco, říká Brusel

ČR je mezi zeměmi, kterým hrozí právní postih za špatnou kvalitu ovzduší. Přijala už opatření v dopravě, vytápění domácností i průmyslu. Evropská komise chce ale vidět výsledky.

Brabec v Praze jednal s evropským komisařem pro životní prostředí Karmenu Vellou, který do Česka přijel v rámci takzvaného Dialogu o čistém ovzduší (Clean Air Dialogue). Jeho prostřednictvím pomáhá Evropská komise členským státům EU hledat cesty ke zlepšení ovzduší.

„V lednu si Komise pozvala devět členských států. Se všemi jsme řešili obavy, že nesplní pravidla pro kvalitu ovzduší,“ připomněl Vella. Země měly měsíc na přípravu plánu, který by měl pomoci ke zlepšení. Komise pak hodnotila, jestli jsou plány dostatečné.

„Šest z těch devíti zemí muselo k soudu. Česko ne, neboť představilo plán, který může zajistit splnění limitů. Pokud by se tak nestalo, budeme postupovat stejně, jako u zmíněných šesti států. Chceme Česku pomoci, ale spoustu práce musí udělat samo,“ upozornil komisař. Pokud by Česko u soudu prohrálo, hrozí velké finanční sankce.

Pomoci musí i Komise

Ke zpřísňování pohledu na uhelné kotle dochází postupně. Zatímco první výzva kotlíkových dotací je umožňovala financovat, druhá se už vztahovala pouze na kombinované kotle. Brabec také připomněl, že v roce 2022 budou muset být odstaveny z provozu všechny kotle první a druhé emisní třídy. Jejich prodej je zakázán od roku 2014, ale v provozu je jich stále kolem 300 tisíc.

I kvůli tomu se teď chce MŽP zaměřit na nízkopříjmové domácnosti, které nemají na nový kotel našetřeno. V Moravskoslezském kraji proto spustí pilotní program bezúročných půjček na nákup kotlů. „Pokud se program osvědčí, můžeme ho rozšířit i do dalších krajů,“ řekl Brabec.

Je ovšem také potřeba lépe hlídat, jaké kotle se na trhu objevují. Zvlášť když se mohou prodávat na jednotném trhu EU.

„Není možné, aby některé ekodesignové kotle prošly certifikací v jedné zkušebně a v jiné ne. Ohrožuje to úspěch programů výměn kotlů nejenom u nás, ale i v ostatních státech,“ upozornil Brabec při jednání s komisařem.

Infografika: Znečištění ovzduší v ČR

Česko patří mezi země, které neplní evropské limity pro kvalitu ovzduší. Podívejte se, co je to za problém a kdo za něj může

Do města s čistým autem

Na evropské půdě je potřeba také společně řešit zpřísnění legislativy pro pravidelné kontroly ve stanicích měření emisí z aut, zaznělo od MŽP během společných jednání s Evropskou komisí. Evropská legislativa je totiž velmi přísná při schvalování vozidel pro uvedení na trh, ale zastaralá a nedostatečná právě v oblasti pravidelných kontrol.

Doma je zase potřeba zaměřit se na lepší kontrolu vozidel, která už jsou v provozu. Od letošního října platí v Česku přísnější pravidla pro kontrolu dieselových aut.

Byla snížena povolená hodnota tzv. opacity, podle které lze zjednodušeně řečeno poznat, kolik znečišťujících prachových částic obsahují výfukové plyny. Dosavadní nastavení totiž podle odborníků neodráželo technologický vývoj ve výrobě aut. Nyní by tedy mělo být snadnější odhalit vozidla s nefunkčním filtrem pevných částic. Ta budou muset být do třiceti dnů opravena nebo odstavena z provozu.

Policie ČR také dostala nové kompetence, jak stav filtru pevných částic účinněji kontrolovat přímo na silnicích.

Členské země i Brusel v aféře Dieselgate zklamaly. Europarlament doporučuje odškodnění i lepší testy

Evropská komise byla v aféře s podváděním v emisních testech nedůsledná a členské země se staraly o zájmy národních automobilek víc než o zdraví lidí. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří hlasovali o závěrečné zprávě speciálního vyšetřovacího výboru k aféře Dieselgate. Po automobilkách, jež ovlivňovaly měření škodlivin z motorů aut, žádají odškodnění zákazníků. Vyzývají navíc k rychlému zavedení nových testovacích procedur, které budou životní prostředí chránit lépe.

V silniční dopravě – která odpovídá hlavně za produkci prachových částic a oxidů dusíku – je ale důležité také dlouhodobé plánování a komunikace s veřejností. Samosprávy by tak měly mít ze strany státu podporu v zavádění plánů udržitelné mobility, které zahrnují rozvoj veřejné dopravy nebo alternativních pohonů.

Už od roku 2011 mohou české obce na svém území vyhlašovat nízkoemisní zóny (NEZ), do kterých by mohla vjíždět pouze auta splňující stanovené emisní parametry. Zatím toho ale žádná z nich nevyužila.

Zavádění NEZ je totiž závislé například na existenci obchvatů, které by lidem umožňovaly centra objíždět. V řadě měst ale chybí, podobně jako odstavná parkoviště.

„Například v případě Brna je bariérou pro zavedení nízkoemisní zóny to, že potřebujeme dobudovat dva relativně krátké úseky velkého městského okruhu. Pokud bychom NEZ zavedli už nyní, bez objízdných tras, pak bychom pouze vytlačili nejšpinavější část dopravy do obydlených částí města,“ uvedl během veřejné debaty v rámci Clean Air Dialogue dosluhující náměstek brněnského primátora Martin Ander (Zelení).

„Až tyto úseky dobudujeme, budeme v horizontu čtyř až pěti let schopni nástroj nízkoemisních zón zavést,“ řekl.

„Problémem nízkoemisních zón je také značná nepopulárnost. A při současném složení vozového parku by jejich zavádění nemělo velký dopad, pokud nemají být NEZ zásadním způsobem restriktivní,“ dodal náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, který tak připomněl, že Česko má jeden z nejstarších vozových parků v EU.

Důležité je proto také motivovat lidi k využívání moderních aut a alternativních pohonů, například prostřednictvím rozvoje infrastruktury, jako jsou dobíjecí stanice pro elektromobily.

Stephan Kühn: Veřejná doprava musí nabízet stejnou svobodu jako auto

„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.

Malí versus velcí

Během dvoudenních jednání českých expertů s Evropskou komisí se dostalo i na další odvětví, kde vznikají škodlivé emise – zemědělství nebo sektor průmyslu a velké energetiky. „Elektrárny a teplárny už udělaly hodně pro snížení znečištění ovzduší, ale velké uhelné zdroje jsou stále dominantním zdrojem rtuti, oxidů dusíku a látek, ze kterých vzniká prach až v ovzduší,“ připomněl během veřejné debaty programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

U průmyslových zdrojů se chce Česko soustředit na zavádění nejlepších dostupných technik pro snižování emisí, které jsou stanoveny na evropské úrovni. Se zlepšením kvality ovzduší má pomoci také přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.

„Pokud budeme naplňovat Státní energetickou koncepci, mělo by znečištění ovzduší klesat, protože ty nejstarší nemodernizované elektrárny by měly být odstavovány. U modernizovaných zdrojů je potřeba co nejpřísněji implementovat nové nejlepší dostupné techniky,“ řekl Koželouh.

„Myslíme si, že je potřeba dívat se trochu jinak na zdroje pro výrobu elektřiny a trochu jinak na kogenerační vysokoúčinné teplárny, protože tam to pokračování má větší smysl,“ dodal.

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.

Právě teplárny se ale v současné době obávají konkurence problematických lokální topenišť. „Soustavy centrálního zásobování teplem musí ekonomicky přežít v konkurenci lokálního vytápění, na které Česká republika neuplatňuje v podstatě žádné ekonomické nástroje, zatímco velké zdroje platí za znečišťující látky i za povolenky na emise CO2,“ zdůraznil výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

„Pokud zde nebude vůle zdanit lokální topeniště tak, aby se ekonomická situace narovnala, nelze čekat nic jiného, než že se lidé začnou od soustav odpojovat a budeme mít další dramatické problémy s lokálním znečištěním,“ varoval.

Zavedení takzvané uhlíkové daně v Česku podporuje celá řada energetických a průmyslových firem i nevládní ekologické organizace. Panuje však obava, aby neměla negativní dopad na nejchudší domácnosti. Aktuálně se čeká na analýzu dopadů zavedení takové daně, kterou zadalo ministerstvo financí.

„Teprve poté bude možné hodnotit, zda je něco takového vůbec reálné a především efektivní a za jakých podmínek, aby to nedopadlo právě na ty nejslabší sociální skupiny,“ vysvětlil ministr Brabec.

Znečištění nezná hranice

Podle posledních analýz však ke špatné kvalit ovzduší v Česku významně přispívá i přenos znečištění ze zahraničí. Zejména v některých pohraničních regionech patří dokonce mezi hlavní zdroje. Pozornost se v tomto případě upírá hlavně na uhelné Polsko.

I tady by podle českých expertů měla pomoci Evropská komise, která s jednotlivými členskými zeměmi komunikuje.