Špatné životní prostředí se podílí až na 13 procentech úmrtí v EU, upozorňuje studie

© Pixabay

Lidé žijící ve znečištěném prostředí jsou náchylnější k nemocem i úmrtí. Vyplývá to z nové studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Znečištěné ovzduší, nebezpečné chemické látky v půdě či vodě, hluk, ale také změna klimatu – to všechno má negativní vliv na zdraví lidských organismů. Evropská agentura pro životní prostředí vyčíslila, jak velký tento vliv je. Podle studie se stav životního prostředí podílí na 13 procentech úmrtí.

„Těmto úmrtím se můžeme vyhnout a můžeme je značně omezit tím, že se budeme snažit zlepšovat kvalitu životního prostředí,“ upozorňuje studie, která se opírala o data Světové zdravotnické organizace. Z nich mimo jiné vyplývá, že stav životního prostředí zapříčinil v roce 2012 na území Evropské unie smrt 630 tisíc lidí. Na vině je zejména znečištěné ovzduší, které je podle výzkumníků zodpovědné za zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí v EU.

Dalším faktorem je nadměrný hluk, který ve svém důsledku přispívá k srdečním infarktům, nebo chemikálie a antibiotika v pitné vodě a půdě.

Video: Brusel omezuje používání antibiotik u zvířat. Bakterie jsou čím dál odolnější

V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům.

Studie navíc upozorňuje, že na lidských životech se podepisuje nejen znečištění ovzduší, ale i extrémní počasí a další dopady klimatických změn. Největším „zabijákem“ jsou přitom vlny veder, které měly například v roce 2003 na svědomí 70 tisíc úmrtí. Hrozbou jsou také časté povodně či bouře. Oběťmi jsou přitom zejména lidé z chudších regionů, které také trpí mnohem větším znečištění. Obzvláště citlivé jsou pak děti, senioři nebo nemocní lidé.

„Ačkoli v Evropě vidíme zlepšení životního prostředí a jasné zaměření na udržitelnou budoucnost v Zelené dohodě, ze zprávy vyplývá, že je třeba rozhodně postupovat při ochraně těch nejzranitelnějších osob v naší společnosti, protože chudoba jde často ruku v ruce s životem v nepříznivých environmentálních podmínkách a se zhoršeným zdravím,“ říká šéf EEA Hans Bruyninckx.

Česko se z koronavirové krize nepoučilo, říká expert na kvalitu ovzduší Šuta

České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.

Koronavirus a kvalita ovzduší

Agentura upozornila, že vliv životního prostředí na zdraví lidí se prokázal i během pandemie koronaviru. EEA přitom odkazuje na již existující studie, podle kterých se v oblastech s vyšším znečištěním ovzduší šířil virus rychleji. Některé výzkumy dokonce naznačují, že existuje korelace mezi kvalitou ovzduší a počtem úmrtí na koronavirus.

Ve stejném tónu hovoří i Evropská komise, pro kterou je ochrana životního prostředí a boj proti změnám klimatu jednou z hlavních priorit.

„Pandemie COVID-19 je dalším výstražným signálem, abychom si jasně uvědomili vztah mezi našimi ekosystémy a naším zdravím a nutnosti čelit faktům – způsob, jakým žijeme, spotřebováváme a vyrábíme, má negativní vliv na klima a dopad na naše zdraví,“ myslí si eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.

Komise v této souvislosti odkazuje zejména na Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je mimo jiné zmírnit dopady změn klimatu. V rámci této iniciativy vydala Evropská komise již několik strategií pro jednotlivé sektory. Příkladem je dokument pro zemědělství označovaný jako „Od zemědělce ke spotřebiteli“ nebo strategie pro ochranu biologické rozmanitosti.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Agentura EEA ve své studii ukazuje také na velké rozdíly v úmrtích spojených se životním prostředí mezi státy západní a východní Evropy. Největší podíl úmrtí spojených se špatnou kvalitou životního prostředí na 100 tisíc obyvatel je podle jejích dat v Bosně a Hercegovině (27 procent), ze zemí EU v Rumunsku (19 procent). Naopak nejmenší podíl zaznamenala v Norsku a na Islandu (9 procent), ze členských států pak ve Švédsku a v Dánsku (10 procent). V České republice se kvalita životního prostředí podílí na zhruba 15 procentech úmrtí.