Konec olova? Agentura pro chemické látky EU doporučila plošný zákaz

© Pixabay

Evropská unie učinila první krok k plošnému zákazu používání olova v loveckých střelných zbraních a při rybolovu. Zákaz dosud platí pouze pro okolí mokřadů a vzhledem k velkému odporu myslivců či rybářů se o návrhu dají v příštích měsících čekat dlouhé debaty.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) tento týden doporučila úplně zakázat prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek. Doporučení přišlo poté, co ji Komise požádala o zhodnocení potenciálních zdravotních rizik.

O možném zákazu používání střeliva z těžkého kovu, jehož využití v přírodě je již částečně regulováno v řadě zemí včetně Česka, vedou už několik let spory lobbistické skupiny. Zatímco ekologické organizace jej prosazují v co nejráznější podobě, myslivci či rybáři jej zcela odmítají.

„Až na výjimky má jít o plošný zákaz prodeje a používání veškerého brokového střeliva s olověnými střelami a zákaz používání olověných kulových střel všude s výjimkou střelnic vybavených lapači a střelnic ve vnitřních prostorách. Podobně jako u nedávno přijatého velmi široce pojatého zákazu olověných broků v mokřadech považujeme tento návrh spíše za snahu využít téma ochrany přírody k dalšímu omezení legálního civilního držení zbraní a civilního střelectví jako takového,“ sdělil ČTK za Českomoravskou mysliveckou jednotu Vlastimil Waic.

Unijní agentura posuzující škodlivost chemických látek dospěla k závěru, že s ohledem na negativní dopad na přírodu i lidské zdraví je na místě celoplošný zákaz. Podle ECHA hrozí kvůli olovu každý rok otrava až 127 milionů ptáků. Konzumace masa zvířat ulovených za pomoci olověných střel může ohrožovat zdravý vývoj až milionu dětí, soudí rovněž agentura.

Olovo je podle Waice sice toxické, ale v návrhu mu chybí proporcionalita. Společnost by si podle něj měla říct, zda je dopad olova ze střel do životního prostředí a lidi tak závažný, aby bylo zakázané.

Alternativy olova jsou horší, zní od myslivců a rybářů

„V myslivosti by zákaz olověných broků znamenal nutnost nahradit je pravděpodobně ocelovými, které ale mají menší hmotnost, a tudíž menší ranivost. Tím reálně hrozí riziko zvýšení utrpení zvěře. Mezi myslivci jsou pravděpodobně tisíce brokovnic, v nichž ocelové broky nelze vůbec použít. Tyto zbraně budou muset být za mnohasetmilionové náklady vyměněny,“ uvedl.

Ocel je podle něj tvrdší, proto se při nárazu častěji odráží nevypočitatelným směrem. Zvyšuje tak riziko zranění pro střelce, ale i pro další osoby. „Plošný zákaz olověného střeliva je naprosto nepřiměřený, doslova životu nebezpečný, a ve svém důsledku kontraproduktivní i k zamýšlené ochraně životního prostředí. Konkrétně to znamená pro nás nepřijatelné zhoršení bezpečnosti střelby a zvýšení rizika zranění a smrti vlivem větší odrazivosti náhražkových střel. To není žádná spekulace, ale jistota fyzikálních zákonů pružnosti, neboť veškeré zvažované náhražky jsou tvrdší než olovo,“ dodal myslivec Bohumil Straka.

Vhodnější materiály než ocel s vlastnostmi podobnějšími olovu jsou podle Waice bismut či zlato, ale cena takového střeliva by byla velice vysoká. „Bismut je víc než tisíckrát dražší než olovo, zlato asi 30 000krát,“ řekl.

Návrh se nelíbí ani rybářům. „Jde o další zakázku z dílny EU, o kterou nikdo z nás nestál, ale kterou si zaplatíme z našich daní. Místo toho, abychom řešili podstatné problémy, které skutečně trápí naši vodu a přírodu obecně, jako je zatížení povrchových i podzemních vod pesticidy, látkami hormonální povahy, nebo lokálně specifickými polutanty, zabývá se ECHA olovem,“ odmítá návrh agentury Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

Nedostatek vody se týká všech. Na severu Čech ukazují, jak může pomoci EU

Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.

Alternativy k olovu pak podle něj mají více negativních vlivů na přírodu. „Jestliže jsme kdykoliv v minulosti měli problémy s olovem, jednalo se o difúzní zatížení olovem – mikročásticemi, které pocházely z výfukových zplodin automobilů – tetraethylolovo se přidávalo jako antidetonační přípravek do olovnatého benzinu,“ dodal.

Strašení otrávenými dětmi a ptáky je pak podle něj účelová mediální bublina, která má vyvolat hysterii a získat podporu pro návrh. „Zamyslete se, kolik olověných kulek zůstalo v krajině po každé bitvě – leží zde dodnes a na těch místech jsou orná pole. Kdyby to bylo tak, jak to líčí ECHA, sklízeli bychom zde po staletí pšenici s pětikilovými klasy plnými olova. Ale nic takového se prostě neděje, dokonce zde ani nejsou zvýšené hodnoty olova,“ doplnil.

Pětileté přechodné období a možná výjimka pro sportovní střelce

Podle návrhu by měly být po přechodném období trvajícím až pět let zakázány veškeré olověné střely používané v přírodě, stejně jako rybářská olůvka. Výjimku by mohli dostat za splnění přísných podmínek sportovní střelci. Zákaz se také netýká munice využívané armádou či policií.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) je samotný návrh směrnice „totální blbostí a nonsensem“. „Evropská komise přestala mít kritické myšlení,“ řekl dnes ČTK v reakci europoslanec. Návrh agentury ECHA je podle něj nelogický a ničím neopodstatněný. U olova využívaného v rybářských olůvkách podle něj nikdy nebylo prokázáno, že by mělo špatný vliv na životní prostředí .„A už vůbec ne na člověka,“ dodal.

Samotná Komise si podle něj nyní začala uvědomovat, že řada argumentů je „přifouknutá“. Věci typu zákaz držení olověných nábojů jsou podle něj nekontrolovatelné. Proto podle něj Komise zapracovala pětileté přechodné období, dává tak částečně „zpátečku“.

Olovo opět na scéně: Zákaz jeho použití v mokřadech po hlasování v EP v legislativě zůstává

V zemích Evropské unie patrně začne platit zákaz používání olova v okruhu sto metrů od mokřadů a vodních ploch. Evropský parlament totiž neschválil námitky vůči nařízení Evropské komise.

Komise už loni se souhlasem zástupců většiny členských zemí a europoslanců prosadila zákaz používání olova ve okolí sto metrů od vodních ploch. Česko patřilo k zemím, jejichž politici se proti této úpravě stavěli nejhlasitěji, na zablokování to však nestačilo. Podobně hlasitý odpor dávali politici stejně jako zájmové skupiny již předem najevo k současnému návrhu.

Brusel chce od března zahájit půlroční veřejnou konzultaci, při níž budou moci všechny zájmové skupiny či odborníci dát najevo své názory. Poté budou příští rok návrh zkoumat jednotlivé výbory agentury včetně zástupců členských států. V případě, že získá jejich souhlas a proti nebude ani většina europoslanců, mohl by zákaz vstoupit v platnost.