Českou přírodu chrání evropské směrnice. Soustava Natura 2000 ale má své problémy

© Pixabay

Evropské směrnice vytvářejí nejrozsáhlejší koordinovanou síť chráněných oblastí na světě. Nazývá se Natura 2000 a v Praze o ní diskutovali zástupci vládních rezortů a Evropské komise spolu s veřejností, stakeholdery a představiteli neziskových organizací.

Členské státy Evropské unie mají velmi bohaté a rozmanité přírodní dědictví, které je potřeba chránit. Velkým dílem k tomu přispívají směrnice EU, na základě kterých je vytvářena soustava chráněných oblastí Natura 2000.

Soustava pokrývá přes 18 % pevninských a zhruba 6 % mořských oblastí EU. Česká republika přispívá celkem 1 112 evropsky významnými lokalitami a 41 ptačími oblastmi, které na 14 % našeho území dohromady tvoří českou soustavu Natura 2000.

Zda jsou směrnice tvořící chráněnou soustavu správně prováděny, zhodnotili účastníci Dialogu o přírodě (Nature Dialogue), který v září organizovalo Ministerstvo životního prostředí ČR s Evropskou komisí a jejím Zastoupením v ČR.

Komise chce slyšet členské státy                     

Ochrana nejcennější evropské přírody je prioritou jak pro Evropskou unii, tak pro ČR. Evropská komise proto s resortem životního prostředí v posledních měsících intenzivně spolupracuje. „Česká republika je osmým členským státem, který jsme navštívili,“ uvedl vedoucí odboru Nature při generálním ředitelství Komise Nicola Notaro.

„Uvědomili, že nemáme žádný kanál, skrze který bychom mohli komunikovat se členskými státy, a proto jsme přišli s touto myšlenkou,“ osvětlil zástupce Komise účel Dialogu o přírodě.

Nature Dialogu se zúčastnili čeští odborníci na ochranu přírody.

Nyní se navíc vyjednává o budoucím dlouhodobém rozpočtu EU, tzv. víceletém finančním rámci. „Je to přesně ten pravý moment, kdy by každý členský stát měl dát najevo své názory a požadavky ohledně toho, co by mělo být učiněno pro ochranu přírody,“ uvedl Notaro.

V současné době je na evropském území patrný pokles biologické rozmanitosti a podle odborníků je tedy zásadní, aby Evropská unie a členské státy spojily síly a tento nepříznivý trend zvrátily.

Jak čelit úbytku biodiverzity

Jedním z témat Dialogu o přírodě byl úbytek hmyzu a ptáků, na který upozornili zástupci Českomoravské myslivecké jednoty. Alarmující statistiky potvrdil za Evropskou komisi i Nicola Notaro. „Jedná se o drastický úbytek. Příčin je více a mnohé z nich jsou bezpochyby důsledkem lidských aktivit,“ uvedl.

Kvůli zemědělským dotacím mizí ptáci, upozorňuje studie

Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ze studie vyplývá, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé.

Snižování počtu živočichů v přírodě však není problémem pouze České republiky nebo Evropské unie. Problém nabírá globálních rozměrů.

Významným faktorem je podle Notara změna klimatu, a nikoli skutečnost, že se směrnice zaměřují pouze na ochranu vybraných druhů. „Nesnažíme se ochraňovat izolované oblasti přírody a držet tam druhy jako v muzeu,“ vysvětlil Notaro. „Například směrnice o ptácích ochraňuje všechny druhy ptáků, není selektivní, takže se jedná o komplexní ochranný systém pro veškeré ptactvo“ dodal.

Komplexní rozsah ochrany potvrzuje i Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí.

„Přestože se s ohledem na exponovanost konfliktů může zdát, že směrnice na ochranu přírody například chrání jenom velké šelmy, není tomu tak. Rozsah zájmu evropské ochrany přírody je komplexní,“ uvedl.

Zemědělství a ochrana přírody

Kromě změny klimatu může za úbytek biologické rozmanitosti i intenzifikace zemědělství či používání pesticidů a hnojiv. „V současné době je v této oblasti klíčové projednávání nové společné zemědělské politiky, v rámci které je nutné přijmout taková opatření, která pomohou naplnit cíle i v oblasti ochrany evropské přírody,“ podotkl Notaro.

Podle Šímy je však nutné si uvědomit, že legislativa je regulatorní a nedokáže zajistit aktivní konání. „Je potřeba zapojení vlastníků a adaptace finančních nástrojů,“ upřesnil.

„Je nutné navrátit do krajiny takové přírodní prvky, které umožní živočichům a rostlinám dlouhodobé přežití. Nebo pokud jde o aplikaci postupů hospodaření, tak nesmí docházet například k vysekání rozsáhlých ploch, celých katastrů, kdy nezůstane nic jak pro hmyz, tak pro živočichy,“ doplňuje Šíma.

Sčítání hmyzu. Unie chce mít přehled o počtech včel, motýlů a dalších opylovačů

Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.

Evropská komise v této souvislosti členským státům doporučuje více se zaměřit na zadržování vody v krajině. „Tam, kde je voda, je příroda, biologická rozmanitost, hmyz, ptáci, a další druhy o kterých tu dnes hovoříme,“ dodal Notaro.

Ekonomické zájmy vs. ochrana živočichů

Provedení evropských směrnic do vnitrostátního práva se dotklo mnoha sektorů, které obhospodařují krajinu a zároveň se podílejí na zajišťování ochrany lokalit soustavy Natura 2000.

Příkladem může být rybářství. Jak upozornil Martin Veselý z Ministerstva zemědělství, zde dochází k problémům zejména se zařazením vydry říční, která je schopná působit značné hospodářské škody, na seznam přísně chráněných druhů. Na tomto seznamu se potom vyskytuje jak samotný predátor, tak i jeho kořist.

Taková situace znepokojuje i Rybářské sdružení České republiky. Podle zástupce generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí se však jedná o ojedinělé případy. „Z 1500 druhů, které jsou směrnicí chráněny, se jedná přibližně o 5 až 10 druhů, u kterých reálně dochází k problémům,“ uvedl Notaro.

Pomoci v této problematice mohou tzv. flexibilní mechanismy. Členské státy je ale podle Notara nedostatečně využívají, problémem přitom může být i mylná interpretace těchto nástrojů. Komise proto připravuje metodický pokyn k ochraně druhů, který mimo jiné vysvětluje, jak využívat systém odchylek. Ten například umožňuje v odůvodněných případech regulovat početní stav druhů, které způsobují hospodářské škody.

„Myslím, že využití těchto nástrojů je relevantní právě ve vztahu k chráněným druhům, které způsobují nějaké hospodářské problémy,“ uvedl Notaro. „Daná směrnice obsahuje článek, ve kterém je tento systém odchylek uveden a členské státy si mohou při splnění konkrétních podmínek vybrat způsob jak ho implementovat,“ dodal.

Lepší komunikace a osvěta

Komise ve snaze zlepšit provádění evropských směrnic vydala Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství. Plán obsahuje opatření, která směřují ke zlepšení situace v oblasti omezených zdrojů, nedůrazného prosazování cílů a jejich omezeného začleňování do jiných oblastí politiky. Upozorňuje také na nedostatečné znalosti a přístup k údajům, mizivou osvěty, ale i slabé zapojení ostatních zúčastněných stran.

Právě ti, kteří bývají prováděním směrnic na regionální úrovni pověřeni, totiž často nejsou dostatečně poučeni o jejich požadavcích, přínosech ani o flexibilních řešeních a možnostech, které směrnice nabízejí.

Na tuto problematiku upozornil i Šíma z Ministerstva životního prostředí. „Významnou oblastí, která vyžaduje zlepšení, je komunikace s vlastníky pozemků, určenými subjekty a stakeholdery. Jedná se jak o otázku sdílení informací, tak i o diskuzi o vhodném managementu,“ poznamenal.

Nedostatky potvrzuje také Ministerstvo zemědělství. „Přestože byl do paragrafu 1 zákona na ochranu krajiny a přírody promítnut článek 2 o účasti veřejnosti a vlastníků pozemků, tak je zde stále co zlepšovat,“ prohlásil Veselý.

Vlci útočí na evropský dobytek. Farmáři žádají EU o povolení je střílet v případě ohrožení

Návrat vlků do evropské přírody ochránci zvířat vítají. Farmáři jsou však nešťastní, chránění predátoři totiž napadají jejich dobytek. Útočí i za bílého dne, v blízkosti domů a za přítomnosti člověka i psa.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se snaží s vlastníky diskutovat o plánech péče. „Rozhodně neplatí, že bychom s nimi nejednali. Snažíme se najít společnou řeč. Naši lidé pro to dělají maximum,“ uvedl Tomáš Růžička, ředitel Samostatného odboru vnějších vztahů AOPK.

Pomoci v dialogu se zainteresovanými stranami by měl i integrovaný projekt pro soustavu Natura 2000 v ČR z titulu LIFE, který momentálně čeká v Bruselu na schválení. „Pokud bude podpořen, dojde mimo jiné k posílení regionálních pracovišť o lidi, kteří budou mít na starost komunikaci s vlastníky pozemků,“ sdělil Růžička.