Černému moři hrozí ekologická katastrofa. Příčinou je intenzivní rybolov

© EPA PHOTO/EPA/ROBERT GHEMENT

Pokles populací ryb v Černém moři, k němuž dochází v důsledku pokračujícího komerčního rybolovu, vyvolává obavy nevládních organizací i evropských zákonodárců. Informaci přinesl EURACTIV.bg.

Populace makrel jsou v Černém moři kriticky ohroženy, stejně jako všechny druhy jeseterů a sledě. Ze savců zmizel tuleň a mezi ohrožené druhy patří i delfín obecný.

Tento znepokojivý obraz přináší zpráva „Bulharský rybolov a akvakultura v Černém moři – ekonomický význam, dopad na životní prostředí a vliv přírodních faktorů“, kterou vydala nezisková organizace World Wide Fund for Nature (WWF) ve spolupráci s Bulharskou akademií věd (BAN).

V Evropském parlamentu varoval před nadměrným rybolovem v Černém moři i bulharský europoslanec Ivo Hristov (S&D). Podle něj jsou ohroženy všechny druhy kromě šprota obecného, drobné sleďovité ryby.

Na hranici nevratnosti

„Černé moře je blízko ‚červené čáry‘, za kterou by se proces degradace ekosystému mohl stát nevratným,“ varuje autorka studie Radoslava Beková z Oceánografického ústavu BAN.

Upozorňuje také, že největší dopad má průmyslový rybolov, který přímo ničí významnou část populace určitých druhů.

Jak vypovídají data, více než 50 % mořského dna do hloubky 100 metrů trpí výrazným oděrem kvůli nelegálnímu lovu mořských druhů. K oděru může docházet například v důsledku používání tzv. vlečných sítí.

Situace v Černém moři se zdá být ještě znepokojivější při srovnání se Středozemním mořem, které dříve OSN považovala za nejvíce vylovenou vodní plochu na světě. V bulharské části Černého moře se totiž vyskytuje méně než 10 % rostlin a živočišných druhů žijících ve Středozemním moři.

„Hlavním problémem je nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov, který snižuje populace ryb, ničí mořská stanoviště, narušuje hospodářskou soutěž, znevýhodňuje rybáře a oslabuje pobřežní komunity,“ uvádí Beková.

Z půdy zmizelo 90 procent živých organismů, je mrtvá. Schyluje se k ekologické katastrofě, říká expert

Vědci z celého světa varují před dosud nevídaným vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Viníkem je podle nich zejména člověk, který planetu znečišťuje, významně se podílí na globálním oteplování a drancuje přírodní zdroje pro vlastní obživu.

Znepokojivé trendy rovněž zdůrazňuje zpráva Evropské komise z roku 2015. Ta tvrdí, že 74 % populací ryb v Černém moři bylo buď nadměrně využíváno, plně využíváno, nebo ničeno a pouze 17 % bylo po poškození obnoveno. Nenásledovala však žádná konkrétní opatření.

Naděje na jejich přijetí však stále existuje. V polovině května přijal Výbor pro rybolov (PECH) zprávu bulharského europoslance Hristova o „Výzvách a příležitostech pro odvětví černomořského rybolovu“.

V této zprávě europoslanci zdůrazňují, že ryby v Černém moři jsou nadměrně loveny, a vyzývají k přijetí naléhavých opatření k řešení tohoto problému.

Intenzivní zemědělství ohrožuje ptáky i hmyz. Z krajiny mizí i dříve běžné druhy

Od roku 1982 zmizela z české zemědělské krajiny asi třetina ptáků. O moc lépe na tom není ani hmyz. Z 19 tisíc druhů evidovaných v Červeném seznamu ohrožených druhů je v tuzemsku více než 4000 v kategorii ohrožených a téměř 600 vyhynulých. Neubývají přitom jen vzácné druhy, ale klesají i populace těch zcela běžných.

Poslanci vybízí k dalším iniciativám

S odkazem na celosvětově rostoucí poptávku po bílkovinách Hristov doporučuje představení dalších iniciativ pro akvakulturní produkci. Zmiňuje také, že tento přístup jednoznačně sníží tlak na populace divokých ryb.

Podle Výkonné agentury pro rybolov a akvakulturu (EAFA) bulharského ministerstva zemědělství je v zemi celkem 764 aktivních chovů ryb, z toho 730 sladkovodních a pouze 34 mořských.

Bulharský europoslanec Hristov zároveň ve své zprávě vybízí k vytvoření pobídek pro drobné rybáře, které by podporovaly jejich živobytí a činnosti působící výrazně menší škody než průmyslový rybolov.

„S malými rybáři je třeba zacházet individuálně. Jejich živobytí je nejisté a jejich příjem je nižší než v jiných odvětvích. Z těchto důvodů jsou obzvláště zranitelní vůči nepředvídaným událostem nebo krizím,“ upozorňuje Hristov.

Zpráva dále vyzývá tamní rybářské komunity, aby zvážily zavedení označení původu pro černomořskou produkci – tedy jako produkce lokálního nebo regionálního významu.

Hlasování o zprávě europoslance Hristova se očekává na plenárním zasedání Evropského parlamentu v druhé polovině června.

Kambala velká středem pozornosti

Kvůli nízké populaci kambaly velké v Černém moři Brusel roky přísně dohlíží na její lov. Kambala velká je delikátní ryba, která patří mezi ty nejdražší z černomořských druhů.

V roce 2019 bylo nicméně schváleno navýšení jejího maximálního možného výlovu o 32 %. Toto rozhodnutí umožnilo Bulharsku a Rumunsku vylovit v roce 2020 až 150 tun kambaly (obě země po 75 tunách), proti čemuž se následně rázně ohradily ekologické organizace.

Komise zdůvodnila své rozhodnutí zvýšit kvótu z 57 na 75 tun již udržitelnou velikostí populace kambal a skutečností, že na rozdíl od situace před třemi lety v populaci kambal v dané době převládaly dospělé ryby připravené k chovu.

Komise však vzala vznesené námitky na vědomí – Bulharsku a Rumunsku sice byla kvóta 150 tun pro rok 2021 ponechána, ovšem s platností pro Černé a zároveň i Středozemní moře.

Českou přírodu chrání evropské směrnice. Soustava Natura 2000 má ale své problémy

Evropské směrnice vytvářejí nejrozsáhlejší koordinovanou síť chráněných oblastí na světě. Nazývá se Natura 2000 a v Praze o ní diskutovali zástupci vládních rezortů a Evropské komise spolu s veřejností, stakeholdery a představiteli neziskových organizací.

Podle bulharské agentury EAFA tvoří celkový úlovek ryb a jiných vodních organismů z komerčního rybolovu přibližně 8 602 tun, z čehož 8 546 tun pochází z Černého moře a 53,7 tuny z Dunaje.